Přehled: co se děje kolem povinného očkování

Sestřih z vládní tiskové konference. (Video: ČTK)

aktualizováno • 3. 3. 20:08

Dění kolem koronavirové epidemie v Česku sledujeme online.

– Ke kolapsu nemocnic: Od čtvrtka budou moci hejtmani a pražský primátor nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů, oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný. Detailně v článku ZDE.

– Ve třech středočeských nemocnicích (Benešově, Mladé Boleslavi a Kolíně) je vyhlášen stav hromadného postižení osob. K podobnému kroku sáhli v úterý i v Pardubickém kraji. Více v článku ZDE.

– „Čísla jsou nyní rekordní jak z hlediska počtu testů, tak počtu nově nakažených. Za dnešek odborníci čekají až 20 tisíc nových případů,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po zasedání Ústředního krizového štábu.

– Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pro letošní maturanty úřednickou maturitu. To znamená, že by neskládali klasickou zkoušku dospělosti, ale z maturitních předmětů by dostali známky podle toho, jak se učili po dobu celého studia. Ministr školství Robert Plaga byl proti, ale Babiš tak rozhodl.

– Uprostřed další koronavirové vlny vláda přepřahá na klíčovém postu hlavního hygienika. Jarmilu Rážovou by měla nahradit ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Více v textu ZDE.

– Prezident Miloš Zeman požádal Peking o dodávku čínské vakcíny. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka žádosti bylo okamžitě vyhověno. Opozice se proti dovozu neregistrované vakcíny ostře ohradila. Více ZDE.

  • Hejtmani a pražský primátor budou od čtvrtka smět nařídit pracovní povinnost lékařům, a to s výjimkou těch, kteří mají registrované pacienty. Rozhodla o tom vláda. Nasazení studentů ministr zdravotnictví vzhledem k jejich studijním povinnostem zatím jen zvažuje.
  • Povolení pro brněnskou nemocnici dnes vydalo Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL. Informoval o tom premiér Andrej Babiš.
  • Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rádiu Frekvence 1 řekl, že se Česko dohodlo s Polskem a Švýcarskem na převozu pacientů, o detailech případné spolupráce stát jedná.
  • Hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou by měla nahradit řiditelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. S odvoláním na několik na sobě nezávislých zdrojů to dnes napsal Zdravotnický deník. Důvodem je podle něj nespokojenost premiéra Andreje Babiše (ANO) s prací vysokých úředníků Ministerstva zdravotnictví v době sílící epidemie koronaviru. Svrčinová podle důvěryhodných zdrojů ČTK z oboru dostala na funkci nabídku. Hlavní hygieničku jmenuje vláda.Babiš v neděli v CNN Prima News uvedl, že ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nemá v okolí dost dobrých úředníků. Na ministerstvu je podle premiéra řada lidí, kteří jsou nekompetentní, Blatný by měl ministerstvo posílit. „Kde je hlavní hygienička?“ řekl mimo jiné Babiš.Ministr Blatný uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády, že o této výměně skutečně uvažuje.
  • Vláda se na mimořádném zasedání věnovala kritickému stavu českého zdravotnictví. „Situace v našich nemocnicích je kritická,“ uvedl Blatný.Premiér Babiš na tiskové konferenci uvedl, že do Česka míří desetitisíce dávek vakcín, a je proto možné očkovat první dávky co nejdříve.Podle pokynu Ministerstva zdravotnictví není nutné schovávat vakcíny pro druhou dávku. „I za cenu případného zpoždění druhé dávky, které nehrozí, je potřeba všechny dávky, které mají nyní kraje na skladech, použít k podání první dávky v co nejkratším termínu,“ řekl poslancům už odpoledne ministr Jan Blatný.
  • Nemocnice v Karlovarském kraji vzhledem k epidemii koronaviru vyčerpaly své kapacity. Nemocnice budou poskytovat jen neodkladnou a nezbytnou péči podle dostupných sil a prostředků, uvedl dnes po jednání krajského krizového štábu hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Bezpečnostní rada kraje a krizový štáb opět upozornily na kritickou situaci nemocnic v regionu a na nedostatek lůžek pro pacienty s covidem.Podle krizového štábu akutní poskytovatelé lůžkové péče v kraji vyčerpali své personální a technické možnosti. „Zástupci Karlovarské krajské nemocnice (Nemocnice Karlovy Vary a Nemocnice Cheb), Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov upozornili, že nemocnice budou poskytovat výhradně péči neodkladnou a nezbytnou dle dostupných sil a prostředků,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje, v němž byly kvůli rychlému šíření koronaviru v uzávěře dva okresy ze tří.
  • Přetížené nemocnice v Pardubickém kraji přijaly nabídku na možný přesun pacientů do nemocnic v zahraničí. Během video konference hejtmana s ministrem zahraničí padlo rozhodnutí připravit seznamy pacientů intenzivní péče, kteří by mohli využít zahraniční pomoci. Tu v současné době nabízí Rakousko, Německo, Polsko a Švýcarsko. Vytipovat pacienty schopné převozu teď musí krajský koordinátor intenzivní péče. „Předpokládám, že jmenný seznam těchto pacientů budeme mít v řádu hodin, nejpozději zítra nebo pozítří, tak abychom je mohli nahlásit Ministerstvu zdravotnictví, přes které je nutné transport realizovat. Určitě se budeme dívat do všech pěti nemocnic, abychom ulevili všem. Největší tlak je v Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí,“ uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.Nemocnice musí převozy také dojednat s rodinami pacientů, jejichž souhlas k transportu potřebují. Pardubický kraj ministerstvu nabídl k využití i své mezinárodní letiště.
  • Domažlická nemocnice přijímá do lůžkové péče už jen covidové pacienty. Ze deset dní zvýšila počet lůžek pro covidové pacienty z původních 43 na 127. Nadále je v provozu veškerá ambulantní péče kromě rehabilitace. Lůžkovou péči poskytuje nemocnice už výhradně pro covidové pacienty s výjimkou porodnice, která je zcela oddělená od lůžkového traktu, a zůstává tak rodičkám k dispozici nadále, řekl dnes mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.
  • Ministr zdravotnictví Jan Blatný vysvětluje, proč Česká republika nepřijala nabídku na koupi vakcín AstraZeneca.Jan Blatný: Žádnou oficiální nabídku na koupi vakcín AstraZeneca jsme od Spojených arabských emirátů neobdrželi. Z této země přišla nabídka od zprostředkovatele na nákup z Indie. Šlo o šarži, která nemá v EU povolení. Vakcíny musíme nakupovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost.— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) March 3, 2021
  • Vyhlášení stavu hromadného postižení osob v Praze zatím podle krajského koordinátora intenzivní péče nehrozí. Obsazenost lůžek pražských nemocnic (z většiny státních) je ale hraniční. Zatím však zvládnou počet lůžek navýšit. Situaci sledujeme v datové platformě Golemio.— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 3, 2021
  • V posledních dnech přibývá případů, kdy se lidé při kontrolách dodržování vládních nařízení, která mají zpomalit šíření epidemie koronaviru, chovají podle strážníků agresivně. V Ostravě se například potýkali s agresivní ženou, jež pila alkohol na veřejnosti a neměla respirátor, řekl mluvčí ostravských strážníků Jindřich Machů. Na podobný případ narazili i policisté v pondělí při kontrolách pohybu lidí mezi okresy. Muž se také choval agresivně a odmítal si nasadit předepsanou ochranu úst a nosu.
  • Nemocnice v Kolíně vyhlásila stav hromadného postižení osob. Jde o třetí středočeskou nemocnici po Boleslavi a Benešově. V kolínské nemocnici patří mezi důvody vyhlášení stavu postižení podle předsedy představenstva nemocnice Petra Chudomela především vysoký počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19, celková vyčerpanost lůžek i výrazně rostoucí počet nakažených v okrese Kolín. „Vyčerpanost lůžek na JIP a umělé plicní ventilaci dosahuje 98 procent,“ uvedl Chudomel.
  • Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pro letošní maturanty úřednickou maturitu. To znamená, že by neskládali klasickou zkoušku dospělosti, ale z maturitních předmětů by dostali známky podle toho, jak se učili po dobu celého studia. Babiš to řekl v rozhovoru pro MF Dnes, který vyjde ve čtvrtek.
  • Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) navrhne vládě, aby hejtmani mohli nařídit pracovní povinnost zdravotníkům z neakutní péče. Mohli by tak být povoláni do nemocnic, kde je poskytována akutní péče i pro covidové pacienty. Blatný to dnes řekl v České televizi (ČT). Zdravotnickým zařízením, odkud by zdravotníci přešli do nemocnic, by to mělo být kompenzováno, dodal.Pracovní povinnost by se podle Blatného mohla týkat například zdravotníků, kteří poskytují neakutní artroskopické výkony, plastické operace nebo jednodenní péči. Do nemocnic by kraje mohly povolat spolu s lékaři také třeba anesteziology i zdravotní sestry. „Je to komunikováno se zdravotními pojišťovnami, aby těmto zařízením byla jejich pomoc kompenzována, aby je to nepoškodilo,“ doplnil ministr.
Budete mít zájem:  Přibalte si na dovolenou bylinkovou lékárničku

Reakce na očkování

Očkovací látky procházejí před uvedením na trh řadou velmi přísných testů. Přesto však mohou ve výjimečných případech vyvolat nežádoucí reakci organismu. Co je normální odpověď na očkování, a kdy bychom se naopak měli mít na pozoru?

Běžné reakce

Očkování je vpravení cizorodé látky do organismu, a tak nutně vyvolá v našem těle odpověď. Ta je doprovázena mírnými a nezávažnými příznaky, které se objevují v řádu několika hodin po vakcinaci a zpravidla během 2–3 dnů vymizí. Jedná se o tzv. očekávané, fyziologické reakce, jejichž seznam lze najít v příbalovém letáku očkovací látky.

Mezi lokální (v místě vpichu vzniklé) reakce patří:

  • lehké zarudnutí,
  • otok,
  • bolest,
  • modřina,
  • zatvrdnutí,
  • svědění.

Mezi celkové reakce organismu se řadí:

  • únava,
  • přechodně zvýšená teplota (do 37,4 °C), vzácně horečka,
  • lehké bolesti hlavy, svalů či kloubů,
  • zažívací obtíže,
  • lehké chřipkovité příznaky – rozvíjí se během několika dnů po očkování živými vakcínami (např. spalničky, zarděnky, žlutá zimnice),
  • zduření mízních uzlin,
  • vzácně tzv. synkopa – krátkodobá ztráta vědomí – u citlivých jedinců, souvisí s pohledem na jehlu, se strachem z bolesti.

Rozsah fyziologických reakcí může být různý, od žádné reakce až po těžkou, zpravidla se však objeví nanejvýš středně těžký průběh. Lékaře je nutné vyhledat v případě, že vám těžký průběh reakce, např.

úporná bolest či únava, zamezuje ve vykonávání běžných denních aktivit.

I pokud bude nutné přechodně užívat léky či dodržovat klid na lůžku, odpověď organismu je fyziologická, tedy zjednodušeně řečeno normální, a nepředstavuje tak pro pacienta větší hrozbu.

Při teplotě nad 38 °C by měla být užívána antipyretika (léky na snížení teploty). Je však lepší se před jejich nasazením poradit s lékařem, protože horečka hraje svou důležitou roli v obranné a varovné reakci organismu a není dobré ji podceňovat.

Závažné reakce

Výjimečně může dojít k takové reakci organismu, která pro očkovaného představuje riziko. Příčinou této reakce je neadekvátní odpověď imunitního systému, která už hraničí s patologickým (chorobným) procesem. Mezi její projevy patří:

  • zarudnutí nebo otok v místě vpichu, který průměrem přesahuje 10 cm,
  • teplota nad 40 °C,
  • u dětí několikahodinový úporný pláč,
  • přechodné obrny nebo křeče svalů,
  • přechodné další neurologické příznaky (změny vědomí, hybnosti, ztráty či změny hmatového vnímání).

Nežádoucím komplikacím se předchází hlavně tak, že nejsou očkováni rizikoví jedinci – kontraindikace očkování jsou jasně stanoveny, viz článek Kdy by se očkovat nemělo. Při dodržení všech doporučených postupů je riziko vzniku těchto komplikací tak nízké, že jej hrozba případné nákazy mnohonásobně převyšuje. Obavy z očkování kvůli nežádoucím reakcím jsou tak mnohdy přehnané.

Alergické reakce

Nejobávanější alergickou reakcí na očkování je anafylaktický šok – bezprostředně po aplikaci látky vzniklý otok v hrdle, pokles krevního tlaku, vyrážka a řada dalších příznaků.

Vyžaduje okamžitý lékařský zásah, nezbytné je zajištění průchodnosti dýchacích cest, podání adrenalinu a transport do nemocnice. Dalším typem alergické reakce je tzv. sérová nemoc, projevující se bolestmi kloubů, kopřivkou a zřídka postižením ledvin.

Ta se může rozvinout po podání speciálních vakcín s protilátkami, které se však používají jen ve velmi výjimečných případech (např. postexpoziční očkování proti vzteklině).

Kontraindikace

Je celá řada situací, při nichž bychom si měli očkování raději odpustit. Ať už kvůli tomu, že nemusí být účinné, nebo dokonce kvůli riziku, které by očkovací látka představovala pro naše zdraví.

Kontraindikace, tedy stavy, kdy se očkovat nesmí, můžeme z časového hlediska rozdělit na dočasné a trvalé. V prvním případě se očkování pouze posune na pozdější dobu. Typickým důvodem bývá právě probíhající akutní infekce, kterou může být např. běžná rýma či chřipka nebo průjmové střevní onemocnění. Naopak nikdy nesmíme očkovat v případě, že se u člověka vyskytuje:

  • Alergie na některou ze složek vakcíny – např. vaječná bílkovina ve vakcíně proti žluté zimnici, antibiotikum neomycin ve vakcíně proti spalničkám. Musí však jít o tzv. anafylaktický typ alergie, jaký známe třeba od alergiků na včelí bodnutí, tzn. se závažnou akutní reakcí zahrnující otok v hrdle, vyrážku a pokles krevního tlaku a hrozící až smrtí.
  • Předchozí těžká reakce na toto očkování – např. kolaps, křeče, horečka nad 40 °C.
  • Imunodeficientní stav – nedostatečná funkce imunitního systému, ať již vrozená, či získaná, např. při leukémiích. V tomto případě nemůžeme použít očkovací látky obsahující živé, pouze oslabené původce onemocnění. Rovněž oslabený imunitní systém by se jim totiž na rozdíl od zdravého nemusel ubránit. Příkladem takovýchto látek je vakcína proti příušnicím, zarděnkám, spalničkám, ale třeba i povinné cestovatelské očkování proti žluté zimnici.

Další možné kontraindikace, kdy je riziko očkování nutno zvážit a individuálně posoudit:

  • Dlouhodobá léčba kortikoidy (chemická obdoba hormonů kortikosteroidů, používaná pro léčbu u alergií a autoimunitních chorob) – může vést k částečnému potlačení imunity.
  • Neurologická onemocnění v aktivním stadiu – např. roztroušená skleróza.
  • Těhotenství – opět tu živé vakcíny představují určité riziko.
  • Věk – proti žluté zimnici se nesmí očkovat děti mladší 4 měsíců, i u starších dětí je však nutno zvážit rizika.

Strach z nežádoucích reakcí po očkování však nesmí převýšit strach z nemoci samotné, která má obvykle daleko větší pravděpodobnost vzniku i závažnost průběhu.

Stanovení trvalé kontraindikace je proto vždy závažným rozhodnutím, které musí být naprosto opodstatněné a provedené kompetentním lékařem.

Reakce po očkování

Očkování představuje pro náš organismus určitou zátěž, se kterou se musí vypořádat. Na to naše tělo potřebuje klid a energii. Vždy je také třeba počítat s možností vzniku nežádoucích reakcí. Je proto nezbytné po očkování udržovat klidový režim. 

Hlavní zásady režimu po očkování

Počkejte v čekárně

Asi 30 minut po očkování má očkovaný zůstat v klidu a pod dohledem lékaře. Větší význam má toto opatření u dětí, avšak i dospělý může na neznámou očkovací látku vyvinout akutní alergickou reakci, která vyžaduje odborný lékařský zásah.

Zůstaňte doma

V den očkování raději nechoďte mezi lidi – do práce, do školy ani do supermarketu, pokuste se vyhnout i MHD. Kde jsou lidé, tam jsou i nemoci a virová infekce může zhoršit reakci po očkování. Od podzimu do jara, v době zvýšeného výskytu chřipek, angín a podobných onemocnění dýchací soustavy, se nedoporučuje navštěvovat společenské akce po dobu jednoho měsíce po očkování.

Budete mít zájem:  Skutečně lepší mléko? Co znamenají nápisy na obale

Nepřepínejte se

Ani s fyzickou, ani s psychickou aktivitou by se to první den po očkování nemělo přehánět. Od druhého dne již můžete vykonávat běžné denní aktivity, ale s běháním maratonu je přeci jen vhodnější ještě chvíli počkat.

Doba doporučeného klidového režimu se liší podle druhu očkování, obvykle bývá od 2 do 14 dnů u očkování živou vakcínou (např. žlutá zimnice). Vyvarujte se i slunění, saunování a dalším pro organismus extrémním situacím.

Hlídejte se

I pozdní těžké nežádoucí reakce po očkování jsou velmi vzácné, ale v případě, že nastanou, je třeba vyhledat lékaře. A to jednak kvůli kontrole a pomoci, jednak kvůli oznámení této skutečnosti. Lékař totiž informaci předá na vyšší místa a následně může být rozhodnuto např. o pozastavení očkování vakcínou z této várky.

Lékařská pomoc

Běžné reakce na očkování mohou probíhat různě intenzivně, od žádné až po těžkou reakci. Lékaře je nutné vyhledat v případě, že vás průběh reakce obtěžuje, případně zamezuje ve vykonávání běžných denních aktivit.

Příkladem projevu těžké reakce je:

  • zarudnutí nebo otok v místě vpichu s průměrem přes 5 cm,
  • spontánní bolestivost v místě vpichu (bolest bez dotyku a pohybu),
  • teplota nad 39 °C,
  • úporná bolest hlavy, kloubů či svalů,
  • těžká únava, spavost,
  • úporná bolest břicha či zvracení.

Na místní reakce se používá studený obklad nebo různé protizánětlivé masti a gely. Na celkové reakce organismu vám mohou být podle charakteru reakce předepsána analgetika, antipyretika či antiflogistika (léky proti bolesti, horečce a zánětu).

Závažné stavy

Lékaře je nutné vyhledat v případě, že se objeví:

  • zarudnutí nebo otok v místě vpichu s průměrem přes 10 cm,
  • teplota nad 40 °C,
  • u dětí několikahodinový úporný pláč,
  • přechodné obrny nebo křeče svalů,
  • přechodné další neurologické příznaky (změny vědomí, hybnosti, ztráty či změny hmatového vnímání),
  • jakýkoliv další neočekávaný závažný příznak (neuvedený v našem seznamu ani v letáku k očkování).

Pomoc pacientovi se odvíjí od charakteru příznaků, jsou mu předepsány léky, může být nutná hospitalizace v nemocnici. V případě vzniku neočekávané reakce musí lékař tuto skutečnost nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Do přezkoumání pak může být dočasně pozastaveno podávání vakcíny z této várky.

Anafylaktický šok

Silná alergická reakce v podobě anafylaktického šoku je nejnebezpečnějším ze všech nežádoucích poočkovacích stavů. Rozvine se během několika minut po injekci.

Jejím podkladem je extrémní rozšíření cév spojené se zvýšenou propustností cévní stěny, což organismus vnímá jako zdánlivý nedostatek krve. To může vést až k selhání oběhu, ke ztrátě vědomí a následně ke smrti.

Příznakem vzniklého anafylaktického šoku je:

  • zrychlení pulzu,
  • pokles krevního tlaku,
  • otoky, zejména otok horních dýchacích cest,
  • dušnost, kašel, pískoty při výdechu,
  • kopřivka, svědění kůže.

Pokud takovýto stav vznikne, je nutné neprodleně volat rychlou záchrannou službu. 

Dalšími zásadami první pomoci u anafylaxe je:

  • aplikace adrenalinu autoinjektorem dle návodu (poznaní alergici se sklonem k anafylaxi jej někdy mají u sebe),
  • uložení postiženého na záda se zvednutýma nohama,
  • podání antihistaminik (léků proti alergii),
  • uvolnění těsného oděvu, případně studený obklad krku,
  • komunikace s postiženým, kontrola jeho dechu a vědomí,
  • v případě zástavy dechu masáž hrudníku.

Odborná lékařská pomoc spočívá v podání kortikoidů a adrenalinu, v doplnění tekutin infuzemi a v zajištění průchodnosti dýchacích cest.

Aktualizováno: Pomáháme seniorům s registrací na očkování | Statutární město Opava

K pomoci s registrací seniorů nad 80 let do očkovacího systému, kterou opavská radnice spustila 18. ledna, zahajuje od počátku března také stejnou službu pro seniory nad 70 let. Těch v Opavě žije okolo 11 tisíc a město jim vychází vstříc podobným způsobem jako u nejstarší generace.

„Chápeme, že zejména pro starší spoluobčany může být složité se zaregistrovat, protože například nemusí být počítačově tak zdatní či nemusí mít přístup k internetu.

Chceme těmto lidem pomáhat, a proto jsme pro ně zřídili bezbariérové kontaktní místo, kde jim zaměstnanec města s registrací pomůže. Registraci na kontaktním místě je možno provést jen s pomocí mobilního telefonu osoby, která registraci seniora chce provést.

Služba pro občany nad 80 let už běží několik týdnů a máme velmi pozitivní reakce. Teď chceme podobným způsobem pomoci i mladším seniorům,“ řekl primátor Tomáš Navrátil. „Doufejme, že se v brzké době státu podaří zajistit dostatek vakcín na to, aby mohl být naočkován každý zájemce.

Podle mého názoru je to jediná cesta, jak se vrátit k běžnému životu. Já sám se naočkovat nechám, až přijde řada na mou věkovou skupinu,“ dodal primátor.

Bezbariérové kontaktní místo Magistrátu města Opavy, kde můžeme seniorům pomoci, je i nadále v přízemí budovy Hlásky (za hlavním vchodem do budovy).

V případě osobní návštěvy musí mít senior kromě připravených osobních údajů včetně rodného čísla a čísla nebo názvu své zdravotní pojišťovny i mobilní telefon, na který mu budou chodit zprávy týkající se jeho očkování.

Samozřejmostí by mělo být nasazení respirátoru či dvou chirurgických roušek, hned u vchodu je pak i aplikátor dezinfekce na ruce. Seniora může přijít zaregistrovat i rodinný příslušník či osoba blízká.

Kontaktní místo od 1. března funguje od pondělí do pátku od 8 do 12 hodin.

Ve stejném čase je nadále v provozu i speciální telefonní linka 734 648 051, která je nyní určena pouze pro poskytnutí rady či doplňujících informací souvisejících s registrací či umístěním očkovacího místa.

Na této lince nebude možno poskytovat službu přímé registrace. Operátor na ní s volajícím nemůže konzultovat zdravotní stav či podrobnosti vakcinace. Hovor bude volajícího stát stejnou cenu jako běžné volání podle tarifu jeho operátora. 

V případě, že vám více vyhovuje telefonická registrace, využijte národní linku 1221 nebo prostřednictvím krajské bezplatné linky 800 720 210.

Pokud někdo nemá vlastní mobilní telefon, doporučujeme (například prostřednictvím pevné linky či sousedů) kontaktovat krajskou nebo národní linku, kde mají operátoři možnost volajícího zaregistrovat i bez potvrzující SMS. Město tuto možnost nemá. 

Registrovat se můžete také přes rezervační systém na webu crs.uzis.cz nebo registrace.mzcr.cz. Další možností je domluva na očkování s vaším praktickým lékařem.  V případě potřeby zrušení termínu očkování či jeho změny se musíte obrátit na Slezskou nemocnici na číslech 739 045 603 nebo 605 197 178 nebo na národní linku 1221

V případě imobilních pacientů, kteří se nemohou dostavit do očkovacího místa, Ministerstvo zdravotnictví ve shodě se Sdružením praktických lékařů a krajskými koordinátory očkování doporučuje očkování těchto osob v době, kdy budou k dispozici očkovací látky, které nebudou tolik náchylné ke znehodnocení při přepravě a skladování mimo stav hlubokého zmrazení. Očkování tak bude probíhat prostřednictvím praktických lékařů podle individuálního stavu pacienta, nikoli přes centrální rezervační systém. Lékař se s pacientem dohodne na nejvhodnějším způsobu očkování.

Běžné reakce na očkování

Reakce po očkování dělíme na lokální (místní) a celkové.

  1. Lehké lokální reakce vznikají krátce po očkování, obvykle během 12 až 48 hodin. Patří k nim mírná bolest, otok, zarudnutí nebo zatvrdlina v místě vpichu a funkční omezení svalu, výjimečně může být přítomno zduření mízních uzlin. Tyto příznaky obvykle vymizí během 1–2 dnů.
  2. Vážné lokální reakce se projevují například stažením svalů a poškozením nervů.
  3. Mezi lehké celkové reakce patří například teplota nepřevyšující 39 °C, vzácně doprovázená horečnatými křečemi, bolest hlavy, nechutenství, zvracení, průjem nebo zácpa. Lehkou reakcí je i vyrážka po očkování proti spalničkám nebo zduření mízních uzlin.
  4. Mezi vážné celkové reakce patří například reakce po očkování celobuněčnou vakcínou proti dávivému kašli (horečka vyšší než 40 °C, neutišitelný pláč trvající déle než tři hodiny, křeče, snížený tonus) nebo vznik dětské obrny po podání živé vakcíny proti dětské obrně jedinci s těžkou poruchou imunity.
Budete mít zájem:  Odborník na vakcinaci: Když si lékař není očkováním jistý, je lepší ho odložit

Očkující lékař by měl rodiče nebo pacienta vždy seznámit s očekávaným charakterem nežádoucích účinků a určit, při jaké reakci je vhodné navštívit lékaře.

Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce.

Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít. U řady očkovaných se nežádoucí účinky vůbec neobjeví, ostatní mají jen některé z nich.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékaři hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. SÚKL výskyt nežádoucích účinků zveřejňuje ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je veřejně dostupný na webu SÚKL www.sukl.cz.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

Přehled reakcí

  1. Fyziologické (přirozené, normální) reakce
    • Na jejich rozvoji mají zásluhu metabolické a imunitní změny v organismu a v místě aplikace vakcíny.
    • Do této skupiny řadíme celkové příznaky, jako jsou únava, zvýšená teplota nebo bolesti svalů, a mírné lokální reakce (drobné zarudnutí nebo otok v místě vpichu).
  2. Vystupňované fyziologické reakce (hyperreakce)
    • Tyto reakce se mohou vyskytnout na podkladě genetické dispozice, při přítomnosti většího množství protilátek proti očkované nemoci a při poruchách imunity.
    • Z celkových příznaků se nejčastěji jedná o horečky, výraznou únavu, zduření mízních uzlin nebo vyrážku. Z lokálních příznaků sem řadíme rozsáhlejší začervenání nebo otok v místě vpichu, vytvoření infiltrátu (zatvrdliny) nebo výraznou bolestivost místa aplikace.
  3. Alergické reakce
    • Existují různé druhy alergických reakcí, které se objevují s různě dlouhým zpožděním po očkování. Mohou mít podobu vyrážky, otoků (tzv. Quinckeho edém, nemusí být v místě vpichu, ale kdekoli po těle, typicky v obličeji), dušnosti nebo anafylaxe – celkové těžké alergické reakce s poklesem tlaku, v nejtěžších případech může začít selhávat krevní oběh. Anafylaxe vyžaduje neodkladnou lékařskou péči, což je důvodem, proč se nedoporučuje odcházet po očkování od lékaře dříve než po 30 minutách.
  4. Neurologické reakce
    • Po podání inaktivovaných nebo subjednotkových (tedy souhrnně řečeno neživých) vakcín se tyto reakce mohou dostavit do 72 hodin po podání, u živých vakcín je výskyt neurologických reakcí možný ještě týden po očkování. Jejich trvání je obvykle 1–3 dny. Jedná se zejména o:
      • horečnaté křeče,
      • podráždění / příznaky zánětu mozku a/nebo míchy,
      • podráždění / příznaky zánětu periferních nervů.
    • Po podání vakcíny proti spalničkám může vzniknout spalničková encefalitida, četnost výskytu je 1 : 10 000 000 očkovaných jedinců. U přirozené infekce je to 1 : 1 000–2 000 případů.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

http://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_05.html

Reakce očekávané i neočekávané

Reakce na očkování jsou po celou dobu vývoje vakcíny i během jejího používání v praxi důsledně zaznamenávány. Monitorována je i frekvence výskytu těchto příznaků. Jejich výčet i informace o frekvenci jsou uvedeny v souhrnu informací o přípravku (SPC).

Ve zjednodušené formě jsou uvedeny i v příbalovém letáku, kde si je může rodič očkovaného dítěte přečíst.

Dostupný je jednak na internetu (společně s SPC, pro laiky je však z důvodu srozumitelnosti vhodnější příbalový leták), případně je možné o příbalový leták požádat očkujícího lékaře v době plánování očkování.

Očekávané reakce jsou takové, které se již někdy v minulosti objevily. Naopak neočekávané reakce jsou takové, které vznikly v určité době po očkování, mají s ním souvislost a ve zmíněných dokumentech (SPC, příbalový leták) nejsou zmiňovány. Takovou reakci je nutné pomocí speciálního formuláře nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a krajské hygienické stanici.

Podobně se hlásí i očekávané reakce, jsou-li závažnější. Závažnost reakce a nutnost hlášení zváží podle potřeby lékař.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X, str. 38

Jak se chovat po očkování

Očkování je pro organismus vždy zátěží a očkovaná osoba by měla s tímto faktem předem počítat. Po očkování se může dostavit únava, malátnost, zvýšená teplota, ale i reakce v místě vpichu, včetně bolesti svalu, do kterého byla vakcína podána.

Není proto dobré nechat se očkovat v dopoledních hodinách a vrátit se do práce nebo do školy, nebo dokonce sportovat. U dospívajících a dospělých je vhodné nechat se očkovat v odpoledních hodinách a po zbytek dne omezit veškeré činnosti a odpočívat.

U kojenců a malých dětí není změna režimu nutná, protože s nimi zůstává rodič doma a mohou si odpočinout podle potřeby.

Od druhého dne po očkování je možné provádět veškeré aktivity, pouze s nutnými omezeními, která si vyžádají případné nežádoucí účinky očkování. Ty však obvykle netrvají déle než 3 dny.

Při zvýšené teplotě lze užívat léky k tlumení horečky a bolesti, při reakci v místě vpichu použít topické (místní) přípravky k mírnění otoku a bolesti.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.

Kdy je potřeba vyhledat lékaře

Při hodnocení reakce po očkování je třeba mít na paměti, že určitá míra reakce je přirozená a je projevem procesů, které mají v organismu po aplikaci očkovací látky nastat.

Proto není třeba se znepokojovat mírně zvýšenou teplotou nebo mrzutostí dítěte.

Některé reakce jsou projevem nežádoucích účinků vakcíny, a přesto ještě nedosahují míry, kdy je nutný lékařský zásah a hlavně kdy je nutné upustit od dalšího podávání dané vakcíny. To může zhodnotit pouze lékař.

V zásadě by měl rodič vyhledat lékaře tehdy, když se objeví neobvyklé nebo neobvykle silné příznaky, které mají rychlý nástup (třeba už pár hodin po aplikaci vakcíny) a neustupují ani po užití léků.

Může to být například několikahodinový neutišitelný pláč dítěte, vysoká horečka, která neklesne po podání běžných léků proti horečce a bolesti, nebo vystupňovaná lokální reakce, kterou nelze zvládnout bez zásahu lékaře, jako je tvorba abscesu (hnisavé hlízy) apod.

Každé podezření na alergickou reakci je nutné brát s rezervou a trvat na objektivním potvrzení, protože přerušit pravidelné očkování kvůli pouhému podezření by znamenalo větší riziko než přínos.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *