Pokud nám byla diagnostikována tzv. Hashimotova tyreoiditida, neboli autoimunitní zánět štítné žlázy, alopatická medicína nás ihned odkazuje na léky, aniž by zkoumala původní příčinu, která vězí v unaveném či stresovaném imunitním systému. Někdy pak dokonce kombinaci obojího. Tato léčba je však pouze udržovací, nezklidní rozbouřený imunitní systém, který mezitím zcela dokoná svou ničivou práci. Neřeší se totiž příčina, pouze následek. A pak už je těžké hledat cestu z tohoto bludného kruhu ven, neboť nás běžná medicína drží plně v hrsti. Bez hormonů štítné žlázy bude kvalita života velmi omezená, s těmi syntetickými však také. Většina pacientů, jež užívá Euthyrox či Letrox, zmiňuje pocit plnosti po jídle, neustálé nafukování a časté nadýmání, deprese, nespavost. Jednoduše, tohle jsou většinou doprovodné jevy této udržovací léčby. Přijde mi zvláštní, že za celých dlouhých 100 let, po které je tato diagnóza známá, se lékařské vědě, tedy alespoň západní, běžně dostupné, nepovedlo zjistit, kde vězí příčina zmateného imunitního systému. Pouze se předepíší léky. V tomto neshledávám vůbec žádný smysl. Jako bychom lístky uschlého stromu přebarvili na zeleno, aby alespoň chvíli nějak vypadal…
Autoimunitní poruchy jsou tak trošku svízel, neboť je spouští prakticky cokoli. U jednoho stres, u druhého nevhodně seskládaná strava s přemírou alergenů, jako je lepek, ale také kasein či laktóza. U dvou výše zmíněných je to opět sporné, jedni viní spíše první, druzí naopak laktózu, třetí se přiklánějí k obojímu.
Kasein řadíme mezi bílkoviny, laktózu zase mezi tzv. monosacharidy. K tomu, abychom strávili laktózu, nám třeba enzymu, přesněji laktázy. U kaseinu enzymu laktázy netřeba. Dle mého, obojí může oslabený imunitní systém stresovat. Proto bych se při autoimunitní zátěži celkově vyvarovala konzumaci mléčných výrobků.
Protože pokud se již jednou v těle něco velmi špatně tráví, imunitní systém bude mít tendence reagovat. Mnohdy se na seznamu alergenů objevuje sója obsahující strumigeny, jež cíleně vychytávají hormony štítné žlázy.
Přemíra pohybu či nedostatek spánku, chemie ve stravě a v kosmetickém průmyslu, neschopnost zastavit a prožít své TEĎ. Odpověď však mnohdy známe do jednoho všichni…
Autoimunitní porucha, ve své podstatě zánět, může být zmírněna či dočista potlačena, vpustíme-li do svého jídelníčku více protizánětlivých potravin. Navíc, štítná žláza, to je také metabolismus.
Ulevíme-li jí, je zcela pravděpodobné, že tělo obnoví poškozenou tkáň. Onen proces je však třeba podchytit v začátku.
Uschne-li strom, listy sice lze ještě namáčet do barvy, jeho kořeny však k životu probudíme stěží.
Pojďme si tedy představit několik základních potravin, ze kterých lze poskládat jídelníček a zmírnit či potlačit počínající autoimunitní zánět. V prvé řadě preventivně vylučme kasein, laktózu a lepek.
Pokud máme jistotu, že nám problém činí pouze laktóza, vyjměme alespoň mléko a ponechme skutečně kvalitní, nejlépe zakysané mléčné produkty. Zde je laktóza z velké části přeměněna na kyselinu mléčnou, osobně jsem však z jídelníčku na několik let kompletně vyjmula.
Co se týká lepku, zde nenabádám k striktní konzumaci uměle seskládaných bezlepkových potravin, jako je kukuřičný či rýžový chléb. Takové produkty si s těmi zdravými příliš nezadají. Po celou dobu úpravy jídelníčku sledujme CRP v krvi, ukazatel zánětu. Pokud jeho hodnota výrazně klesne, jsme na správné cestě.
Jakmile se tělo zregeneruje a zpět postaví na nohy, můžeme pomalu přidávat kvalitnější suroviny, jako je špalda, ječmen, tu a tam žito. Minimálním klidovým obdobím je však jeden rok.
Zkusme to čistě bezlepkově
Mysleme na to, že čím čistější potraviny tělu dopřejeme, o to méně metabolismus zatížíme. Pšenici, žito a ječmen nahraďme jáhly, pohankou, ovesnými vločkami (vločky, které nejsou kontaminované pšeničným lepkem, nabízí například česká značka Emco), amarantem, quinoou, jasmínovou rýží či rýží Basmati, Natural.
Pšeničné těstoviny vyměňme za pohankové. Rovněž využijme bezlepkového charakteru luštěnin, z nichž mezi ty snáze stravitelné zařadíme červenou čočku, čočku Beluga, adzuki, mungo či cizrnu. Osobně jsem nikdy neviděla v bezlepkovém způsobu života problém, ranní pečivo lze nahradit kaší, během dopoledne lze konzumovat ovoce a ořechy.
Na oběd si můžete uchystat, kromě výše zmíněného, také batát či brambor. Pokud se vám odpoledne zasteskne po pečivu, celá řada prodejen se zdravou výživou nabízí pohankový chléb.
Na večeři pak můžete vymýšlet a kombinovat opět z přirozeně bezlepkových potravin, zapékat, dusit, vařit, uchystat rizzotto, pohankový nákyp, zeleninový salát s quinoou, případně quinou použít jako přílohu a k ní upéci rybu.
Pozor na přetvořené bezlepkové produkty, většinou vykazují vyšší glykemický index a složení pochybných ingrediencí. Držme se výše zmíněného, v těchto potravinách nacházím cestu.
Kasein a laktóza
S mléčnými výrobky to může být zapeklité, nicméně ani zde nespatřuji problém, víme-li tedy, jak na to. Kravské pasterizované mléko lze vyměnit za mléko kokosové, mandlové, konopné či makové. Jejich příprava je velmi snadná.
100 g ořechů či semínek namočíme na 24 hodin do 500 ml vody, následně dobře rozmixujeme a přecedíme. Takto uchystané mléko lze použít na přípravu kaší, dezertů či ovocných koktejlů. Namísto sýrů se naučme chystat nejrůznější pomazánky, ať už avokádovou, pohankovou či luštěninovou.
Výtečné jsou rovněž kešu oříšky, z těch dokonce během 2 minut připravíte zdravou formu majonézy. Pokud to již bez mléčných pokrmů nebude únosné a jsme si jistí, že problém spočívá pouze v laktóze, tu a tam si dopřejme tučnější kozí produkt, jako je sýr, kefír či tvaroh. Čím více tuku, tím méně laktózy.
Do stravy rovněž přidejme kvalitní zdroje vápníku, kterými jsou mandle, mák, sezam, nejsme-li alergičtí, abychom se nedostali do jeho případného deficitu.
Domácí kešu majonéza
- 100 g kešu oříšků
- 2 stroužky česneku
- 1 PL citrónové šťávy
- himalájská sůl
Kešu oříšky namočíme na 24 hodin do vody, následně je umixujeme s česnekem, šťávou a solí. Majonézu lze dále použít k přípravě bramborového salátu.
Omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny
Další krásný protizánětlivý základ. Osobně jsem nasadila od úplného začátku. Dobrým zdrojem těchto esenciálních mastných kyselin bývají ryby. Doporučuji však volit z ryb nejvyšší kvality, např. losos z čisté vody.
Ne z faremního chovu. Dále si zvykněme na čistý lněný či konopný olej, semena, ořechy, maso volně se pasoucího skotu. Zde všude najdeme velmi zajímavé množství omega 3 a 6 NMK.
Více k tématu pak naleznete v článku Jak zvýšit příjem omega 3 a 6 NMK ve stravě.
Vitamín D
Ne nadarmo se říká, že národy, které vystavují svou kůži slunci, autoimunitní poruchy postihují nejméně. Již 30 minut postačí, aby se přes obnaženou kůži vstřebala doporučená denní dávka tohoto cenného vitamínu.
Pozor však, vitamín D je blokován jakýmkoli opalovacím krémem. Zajímavé množství získáváme taktéž ze stravy. Výtečné jsou tučnější ryby, zde opět krásně poslouží losos.
Dále je to vejce, ale také žampiony, pro jejichž růst bylo použito světlo.
Vitamín D napomáhá vstřebatelnosti vápníku, předcházet vzniku rakovinných procesů, chránit kardiovaskulární systém, snížit hladinu cukru v krvi (za současného dodržování dietních a pohybových opatření). Přes zimu, kdy slunečního svitu méně, doporučuji užívat některý z potravinových doplňků.
Enzymy a jejich životodárná síla
V prvních fázích „nemoci“ doporučuji zařadit co nejvíce enzymaticky aktivních potravin, což v praxi znamená, čím více čerstvého, tím lépe. Toto pravidlo se osvědčuje ponejvíce na sklonku jara a v horkém létě, kdy je nám dopřáno čerpat z neutuchajících a sluncem prohřátých zdrojů přírody.
Abychom ze stravy získali co nejvíce protizánětlivých enzymů, odšťavňujme, chystejme saláty, nakličujme, namáčejme. Více nás naučí umírněný RAW směr. Přes zimu pak třeba s čerstvými potravinami šetřit, neboť ochlazují a mohly by tak oslabit jedno z center naší imunity, kterým je slezina.
I v zimě si lze však každý den dopřát 1/2 litru čerstvé mrkvové šťávy se zázvorem a skořicí.
Další protizánětlivé potraviny
Zde bych vás opět ráda odkázala na jeden ze svých článků, který dopodrobna vysvětluje, jaké potraviny při autoimunitní problematice zařadit a kterým se naopak vyhnout. Zmíním zde možná jen třešně, které díky jódu štítnou žlázu přirozeně podpoří. Na zimu si potom můžete nasušit třešňové stopky, které lze přidávat do bylinkových čajů.
Pozor na strumigeny
Strumigeny platí za tzv. antinutriční látky, o kterých český pacient všeobecně neví téměř nic. Když jsem tu před léty prodělala autoimunitní zánět štítné žlázy, nedostalo se mi žádného nutričního doporučení, které teď po letech pokládám za jeden ze základních stavebních kamenů.
Pojďme si tedy vysvětlit, které látky štítné žláze brání v hromadění a následném využití jódu. Při hypofunkci štítné žlázy bych doporučila zcela vyloučit zelí a to i jeho kysanou formu.
Rajčata, špenát, ředkvičky, cibulku a hrách lze konzumovat umírněně, na co si však dát skutečný pozor, bude hořčičné semínko, hořčice, křen, tuřín, kapusta, květák, brokolice, arašídy a sója. Tu bych zde několikrát podtrhla, neboť je velmi silně strumigenní.
Z bylinek pak omezme konzumaci lopuchu, echinacey, ženšenu, aloe a pískavice. Pozor také na tuky, jejichž zvýšená konzumace snižuje vstřebatelnost jódu. V zahraničních publikacích se dále píše, že činnost štítné žlázy narušuje popíjení mléka, právě díky kaseinu, mléčné bílkovině.
Klid na duši a blahodárný pohyb
Pamatujme, pokud nezvolníme a nezklidníme naše nitro, neurčíme priority, náš den bude naplněn nejrůznějšími hloupostmi. Ty namísto toho, aby dávaly, berou.
Co z toho všeho pak naše tělo má? Není divu, že po nějaké době pomalu pomalounku vypovídá službu. Jako bychom házeli hráškem o stěny. Zamysleme se a naplňme svůj den okamžiky, které nás povznesou.
Začít můžeme čímkoli, i kdyby jen dvacetiminutovou procházkou na dobrou noc, během které si uvědomíme, kolik darů nám zde bylo dáno…
Jak na chřipku a jiné zimní nemoci (Meduňka 12/2017)
10.02.2018 16:18
MUDr. Ludmila Eleková
>
Původci běžných zimních nemocí jsou převážně různé viry, bakteriálních nemocí je menšina. Dohromady je způsobuje kolem dvou set různých původců. Pravý chřipkový virus je jen jeden z nich. Očkování proti chřipce, jakkoli je mohutně propagované, vám rozhodně nezajistí zdravou zimu.
Když se výrobci trefí a očkování u konkrétního jedince zafunguje, pak mu může ušetřit skutečně jen tu pravou chřipku. Tou ale onemocní i v epidemii jen pár procent obyvatel. Proti všem ostatním původcům, kteří způsobují naprostou většinu infekčních nemocí, není toto očkování účinné.
Očkování proti chřipce může být kontraproduktivní, protože celkově oslabuje imunitu. Když účinkuje podle očekávání, zvýší imunitu proti té nemoci, proti které je namířené, ale výměnou za to vás oslabí proti všemu ostatnímu. To je prokázaný fakt.
Studie porovnávající očkování proti chřipce se skutečným placebem ukazují, že očkovaní mají v průměru 5x vyšší celkovou nemocnost v dané sezóně než neočkovaní, dokonce nejsou dokonale chráněni ani proti chřipce.
Potkala jsem mnoho lidí, kteří mi řekli, že se už v životě proti chřipce očkovat nebudou, protože tu zimu, kdy to udělali, byli nemocní víc než obvykle. Ani samotná účinnost chřipkových vakcín není nic moc.
Sníží relativní riziko asi o 60%, což vypadá docela slušně, ale v absolutních číslech to znamená snížení rizika z cca 3% (riziko, že dostanete chřipku bez očkování) na 1,4% — to je to snížení o 60%. Tolik k této prevenci. Proti jediné nemoci, nejistá, s vedlejšími účinky.
Jak se chránit proti infekčním nemocem?
Celkovým posílením imunity, což chrání i proti chřipce. Zapomeňte na zázračné prostředky, začít se musí základy:
Strava: čerstvá zelenina denně ke každému jídlu, mléčně kvašená zelenina, dost bílkovin, kvalitní tuky (sádlo, máslo, olivový olej), omezit sacharidy, cukr, zpracované potraviny. Nejíst rafinované oleje, margaríny. Zima má být doba, kdy jíme své tukové zásoby, ne „letní“ potravu (sacharidy).
- Životní styl: chodit ven na vzduch, cvičit, hýbat se, dostatečně spát.
- Nebát se, nenechat se zmasírovat propagandou, nemoc nemusí být vaší realitou.
- Výživové doplňky: vitamín D, dávka klidně až 5000 IU denně, rybí tuk (omega 3), vitamín C 1–3 gramy dlouhodobě, zvýšit při nemoci, probiotika, lze Oscillococcinum 1× týdně jako prevence, při nemoci v blízkém okolí denně.
A co když onemocníme?
Především neházet imunitnímu systému klacky pod nohy. Bohužel, přesně to spousta lidí dělá a podle toho dopadají. Nemoc je třeba vyležet, zejména v prvních dnech, když je vám nejhůř. Není rozumné nemoc hrdinně přecházet a padnout, až když už nemůžete.
Právě ti, kdo se cítí být v práci nepostradatelní a nechtějí moc zameškat, by si měli uvědomit, že když svému tělu pomůžou, rychleji se uzdraví, když mu budou škodit, nemoc bude dlouhá a komplikovaná a můžou být nemocní častěji. Takže v součtu zameškají víc dnů, než kdyby si na začátku první nemoci lehli.
Rozhodně by se mělo ležet, když je zvýšená teplota nebo se cítíte jednoznačně nemocní. Poslouchejte své tělo.
Dalším důležitým opatřením je nesrážet zvýšenou teplotu ani horečku! Zvýšená teplota je 37–37,9 °C, horečka od 38 °C výš. Srážení třeba jen mírně zvýšené teploty nebo horečky lehce přes 38 °C je velmi rozšířené.
Mnoho lidí jedná podle podmíněného reflexu „teplota — paralen“. Vůbec netuší, co ten lék dělá, že ve skutečnosti nic neléčí, prostě ho vezmou.
Bohužel jim k tomu pomáhají reklamy i nepřemýšlející lékaři, kteří každému nemocnému, byť jen s mírně zvýšenou teplotou nebo dokonce i bez ní, řeknou „a vemte si paralen“. Co je na tom špatně?
Všechno. Horečka má důvod a funkci, vyrábí ji vaše tělo, přesně tak vysokou, jak potřebujete pro boj s konkrétní infekci. Opakuji: tak vysokou, jak potřebujete!
Horečka vzniká, když se do mozkového termoregulačního centra krví dostanou zánětlivé látky (cytokiny), které produkují imunitní buňky v místě zánětu. Těmto látkám se souhrnně říká pyrogeny (z řeckého pyros = oheň).
Jsou pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu, protože horečka zvyšuje účinnost obrany proti infekcím: zrychlí se aktivita imunitního systému, o 1 °C na dvojnásobek.
Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta, pyrogenní látky se přestanou produkovat a dostávat se s krví do mozku.
Je opravdu důležité pochopit, jak horečka vzniká. Je to žádoucí a nutná reakce těla na infekci, která pomáhá nemoc zvládnout. Vytváří ji náš mozek podle toho, jak intenzivně s nemocí bojujeme.
Vysoká horečka ukazuje na silný imunitní systém, není známkou závažnosti infekce. Každý medik se učí, že lidé s oslabenou imunitou mohou mít i vážnou nemoc jako např.
zápal plic bez horečky! Přesto pak titíž lékaři pacientům doporučují tuto důležitou obrannou reakci potlačit.
Problém s léky na snižování horečky (antipyretiky) je v jejich mechanismu účinku. Jakmile ho pochopíte, už nikdy je nevezmete do úst. Antipyretika blokují produkci zánětlivých cytokinů, tedy potlačují imunitní reakce! Potlačují obranu organismu proti infekci. Produkce těchto látek poklesne a sníží se jejich přítok do mozku.
Mozek tak dostane mylnou informaci, že infekce byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi.
Je třeba si to opravdu uvědomit: užití léku proti horečce (aspirin, ibuprofen, paracetamol) způsobí jedině to, že se po dobu účinku léku přestáváte bránit proti infekci, která ve vás stále je, na kterou tyto léky nemají vůbec žádný vliv! Ulevilo se vám jen proto, že jste se přestali bránit, pozastavili imunitní děje.
Vyměnili jste pár hodin pohodlí za prodloužení nemoci, zvýšení rizika komplikací i úmrtí. Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen „aby byli brzy zdraví“ a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku.
Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v reklamě se říká, jak je skvělé je vzít, druhý den můžete sportovat! Tato reklama ale nelže: jasně říká, že pouze potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená. Potlačení příznaků ≠ léčba!!!
Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.
Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci. Je to typické hlavně při užívání paracetamolu. Paracetamolu dává mnoho lékařů i nemocných přednost před aspirinem a ibuprofenem, protože nedráždí zažívací systém.
Jenomže na oplátku poškozuje játra a mitochondrie, dokonce i mozek. Při jeho metabolizování v játrech dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI, který je silný volný radikál.
Infekce je jednou ze situací, kdy se tělo nachází v oxidativním stresu, paracetamol ho ještě zvýší.
Paracetamol také zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat, jeho užití je nejčastější příčinou akutního selhání jater v rozvinutých zemích! U některých lidí dochází k vyšší produkci NAPQI (geneticky podmíněná aktivita detoxikačních enzymů fáze I.
), což poškodí mitochondrie. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech. Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu.
Horečka by se neměla srážet, ani když je vysoká přes 39 °C. Člověk bez nějaké opravdu závažné nemoci horečku bez problému zvládne. Jestliže starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39 °C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky.
U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám — snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky nad 38,5 °C a poškozování imunity každého dítěte. Kromě toho křeče přicházejí i při nižších teplotách, nesouvisejí primárně s výší horečky.
Děti se zdravým silným imunitním systémem mívají vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit. Zvažujte vždy celkový stav dítěte, nikoli pouze výši horečky. Má chuť k jídlu? Hraje si? Nechce být v posteli? Dokonce zlobí? Tak to nebude nic vážného.
Leží jak mrtvola při 37,3 °C? O takové dítě si budu dělat větší starosti než o dítě se 40 °C, které pobíhá a nechce ležet.
K subjektivní úlevě při horečce lze použít fyzikální procedury, např. zábaly. O horečku se rychle postará také dobře vybraný homeopatický lék. Když už nutně potřebujete horečku na chvíli snížit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.
Při nemoci není chuť k jídlu, respektujte to a zbytečně nejezte, dbejte na příjem tekutin. Velmi dobré je pít vývar nebo jíst polévky. Slepičí polévce se říká židovský penicilín…
Vitamín C ve vysokých dávkách (do střevní tolerance, tzn. jak začne průjem, mírně ubereme) velmi pomáhá imunitnímu systému.
Dostatečná hladina vitamínu D je vynikající prevencí zimních infekcí. Jedna japonská studie na školních dětech ukázala, že je efektivnější než očkování proti chřipce (jaké překvapení, že?).
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že lidé s dobrou hladinou vitamínu D prakticky v zimě nemocné nevidím. Ovšem o dobrou hladinu vitamínu D je nutné se postarat suplementací, jinak toho v našich klimatických podmínkách nelze dosáhnout.
Lze ho dát i akutně v jednorázové dávce 100.000 IU.
Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná. V nouzi lze použít i Oscillococcinum nebo Gunaprevac, nebo kombinované homeopatické léky na virozy.
Další látky podporující imunitu je echinacea, colostrum, graviola, betaglukany atd.
Všechny ale lépe fungují v organismu dobře živeném.
Strach a emoce
Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.
Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste to přehlíželi.
>
Zvládněte chřipku a nachlazení šetrně – s pomocí homeopatik
Pozvolna se blíží chladné měsíce roku a s nimi přichází i období chřipek a nachlazení. Jednou z účinných metod, jak se s infekcemi vypořádat, je i homeopatická léčba.
Chřipka versus nachlazení
Pojmy chřipka a nachlazení se často mísí a navzájem zaměňují. Jejich příznaky jsou si velmi podobné, zejména pro laika. Dalším důvodem je, že i běžná rýma může probíhat docela bouřlivě a naopak chřipka u některých pacientů může probíhat poměrně nenápadně a bez vysokých teplot. Jak to tedy je doopravdy:
- Chřipka – jde o virové onemocnění způsobené myxovirem a je to celkové onemocnění s prudkým nástupem projevující se potížemi týkajícími se celého těla, jako jsou teploty, bolesti svalů a kloubů a slabost.
- Běžné nachlazení – může být způsobeno několika stovkami různých druhů virů, začíná spíše pozvolna a zahrnuje především příznaky týkající se hlavy, nosu a hrdla, čili rýmou, bolestmi v krku a kašlem.
Bez klidu a odpočinku to nepůjde
Základem léčby všech těchto onemocnění, ať už se jedná o chřipku, anebo nachlazení, jsou samozřejmě všeobecná a dietní opatření.
- Zůstaňte v posteli – Nejdůležitější je zůstat v posteli a nemoc pořádně „vyležet“. Klidový režim umožní tělu a jeho obranným mechanismům se s viry náležitě vypořádat a předejdeme tak komplikacím a zdlouhavému léčení.
- Pijte – Zejména v prvních dnech nemoci je žádoucí zaměřit se na dostatečný příjem tekutin, nejlépe ve formě čajů a ovocných šťáv. Tradičním nápojem, který může ulevit od potíží, je teplá voda s citronem, medem a skořicí, která by se měla pít každé 2 hodiny. Tato směs zajistí jednak úlevu od bolestí v krku a na hrudi a také poskytne dostatek tekutin, které umožní odplavení toxinů z těla, což je potencováno i tím, že navozuje pocení.
- Dbejte na správné složení stravy – Jídlo při horečnatém onemocnění je lépe omezit co do množství i co se skladby týče. Zejména je třeba vyloučit rafinované cukry, tuky a bohatá jídla. Například rafinovaný cukr sám o sobě snižuje množství bílých krvinek, tak potřebných pro boj s infekcí. Dále je nutné omezit či vynechat konzumaci kávy, černého čaje a čokolády, které vyčerpávají tělesné zásoby zinku, mikronutrientu potřebného pro správnou funkci imunitního systému.
- „Bacila“ vyžeňte zázvorem a česnekem – Vhodné je více konzumovat zázvor, cibuli a česnek, které je možné jíst přímo anebo je přidat do slepičí polévky nebo polévky miso. Podle čínské medicíny jsou to látky horké, které tělu přinášejí energii potřebnou k boji s patologickým chladem.
Konkrétní homeopatika pro chřipku
Již od prvních příznaků je vhodné podávat Oscillococcinum, první dávku co nejdříve a pak 1 tubu 3× denně po dobu 1–3 dní. Oscillococcinum je lékem, který má mimochodem nejvyšší stupeň vědeckého důkazu účinnosti nejen v léčbě, ale i v prevenci chřipky.
Pro přehlednost volby léku je vhodné rozdělit si fáze nemoci na prvotní fázi nástupu, fázi rozvinuté nemoci a fázi zotavování, rekonvalescence.
Při prudkém nástupu onemocnění je nejčastěji indikovaný lék Aconitum 15 CH, který odpovídá situaci, kdy se horečka objevuje náhle, většinou v noci, je vysoká, nad 39 st.
Celsia, pacient se nepotí, má horkou, suchou kůži. S tímto obrazem nemoci se můžeme setkat většinou po prudkém prochlazení, například profouknutí ledovým zimním větrem.
V prvních hodinách je možno podávat 5 granulí i po 15 minutách až do nástupu pocení či zlepšení stavu nemocného.
V případě, kdy se potíže opět objeví náhle, ale vysoká horečka je doprovázená značným pocením, kůže je vlhká, rudá, sálá z ní horko, oči nemocného jsou lesklé a je citlivý na světlo, hluk a dotek, je to obraz léku Belladonna 15 CH. Tento lék se podává v dávce 5 granulí v 1–2hodinovém intervalu, opět dokud se nemocný nezačne cítit lépe.
Pokud je ale začátek nemoci spojený jen s nevýrazným zvýšením teploty, kolem 37,5 st. Celsia, nemocný může mít rýmu s krvácením z nosu, suchý, dráždivý kašel, pak je oním odpovídajícím lékem Ferrum phosphoricum 15 CH. Frekvence podávání tohoto léku je taky pozvolnější, 5 granulí 3–5× denně.
Včas zahájená odpovídající léčba může rozvoj chřipky zcela zastavit, anebo nemocnému alespoň výrazně ulevit.
Po fázi nástupu onemocnění následuje fáze rozvinuté nemoci.
V klinické praxi se osvědčily zejména následující léky: Bryonia alba je lékem pro vysoké horečky doprovázené intenzivním pocením, které ale nemocnému přináší alespoň přechodnou úlevu, stav je doprovázený intenzivní žízní, kdy nemocný pije velká množství tekutiny v delších časových intervalech, kromě pocení nastává zlepšení absolutní nehybností.
Naproti tomu je pacient vhodný k podání léku Rhus toxicodendron neklidný, klid a nehybnost jeho stav zhoršují, a proto se neustále převaluje na lůžku. Indikaci tohoto léku potvrzuje výsev oparů při teplotách.
Gelsemium sempervirens je lékem pro pacienty schvácené, kteří jsou ospalí, otupělí, jejichž vysoké horečky jsou doprovázené bolestí hlavy a nemají žízeň. Eupatorium perfoliatum je lékem pro pacienty, kteří si budou stěžovat na slabost a velké bolesti svalů a kloubů. Lék, který nejvíce odpovídá potížím pacienta, je vhodné podávat v ředění 9 nebo 15 CH, zpočátku opět třeba v intervalu 1–2 hodin a se zlepšováním stavu prodlužovat intervaly mezi podáváním.
Po období akutních teplot nastupuje fáze ústupu nemoci a rekonvalescence. V případě, kdy stále přetrvávají lehce zvýšené teploty, pacienta pobolívají klouby, přetrvává kašel a cítí se stále unavený, je výborným lékem Sulfur iodatum 15 CH. Je to lék doléčující zánět.
Pokud se pacient cítí slabý a v průběhu chřipky se hodně potil, lékem na tuto ztrátu tělesných tekutin je China 9 CH. Pro manažery a vůbec lidi intenzivně duševně pracující, kteří se po akutní viróze nemůžou dostat „do tempa“, nemyslí jim to a z práce je brzo bolí hlava, je indikován lék Kalium phosphoricum 9 CH.
Některý z těchto léků podáváme 3× denně 5 granulí do odeznění příznaků či po dobu 1 týdne.
V první řadě prevence
Jako u každého onemocnění i u chřipky a nachlazení platí, že nejlepší je prevence, aby k tomuto onemocnění vůbec nedošlo. Vhodná strava, dostatek vitamínů, cvičení a otužování jsou potřebným základem dobré tělesné odolnosti.
Tu je pak možné podpořit i homeopatickými léky zlepšujícími imunitu. Jak je již zmíněno výše, Oscillococcinum je lékem s vědecky potvrzeným účinkem i v prevenci chřipky, v této indikaci se podává 1 tuba 1× týdně.
Kromě Oscillococcina je nyní volně prodejný i přípravek Influenzinum 15 CH. Je to přípravek cíleně určený k prevenci chřipky, jak už ostatně napovídá i jeho název, a je vyroben z inaktivovaných virů chřipky.
Pro účinnou prevenci se podává 1× týdně 5 granulí, v období probíhající chřipkové epidemie je možno dávkování zvýšit na 5 granulí 1× denně.
Dvě základní pravidla homeopatické léčby
Na závěr bych rád doplnil, že homeopatická léčba je rychlá, šetrná a účinná, nicméně vždy je třeba dbát na dvě základní pravidla homeopatické léčby.
- Individualizace – tedy výběr léku, který co nejvíce odpovídá potížím nemocného.
- Účinkování léku – toto pravidlo se týká léčby akutních onemocnění: lék by měl začít fungovat do 6–12 hodin od nasazení. Pokud se během těchto několika hodin neprojeví známky zlepšení stavu pacienta, je třeba pečlivě přehodnotit diagnózu, výběr léku a v případě přetrvávajících problémů se obrátit na lékaře-homeopata.
- MUDr. Jaroslav Čupera
- lékař pracuje jako homeopat v AGNI centru pro klasickou a přírodní medicínu v Rosicích u Brna
- odborník uLékaře.cz
Moučnivka
Moučnivka je druhem onemocnění zvané kandidóza. Toto onemocnění způsobují přemnožené kvasinky rodu Candida. Ty se v lidském těle běžně vyskytují a u zdravého člověka jsou v rovnováze s ostatními mikroorganismy. Pokud je tato rovnováha narušena nebo se tělo na kvasinky stane citlivější, mohou se přemnožit a způsobit infekci.
Vyskytuje se u novorozenců a u dospělých lidí.
U novorozenců se kvasinky mohou dostat do dutiny ústní během průchodu porodními cestami.
U dospělých dojde k nákaze často v době, kdy mají sníženou imunitu (vzniklá například v důsledku onemocnění typu AIDS, při chemoterapii, po transplantaci orgánů, při užívání kortikosteroidů a podobně).
Onemocnění se může rozšířit i po léčbě antibiotiky (léčba antibiotiky dokáže zbavit tělo nejen bakterií, které způsobují onemocnění, ale i těch prospěšných.
Důsledkem léčby antibiotiky může být tedy přemnožení kvasinek).
Na vzniku infekce se mohou spolupodílet i hormonální antikoncepce, nevhodná strava (především ta, která je bohatá na jednoduché cukry) a stres.
Příznaky a projevy
Moučnivka se projevuje bílými povlaky na jazyku, na patře či vnitřku tváří. Může jí doprovázet sucho v ústech nebo bolest v krku. Může se dostat i do hltanu.
Nemocným moučnivka nemusí způsobovat žádné problémy. Některé malé děti trpí potížemi s příjmem potravy, neklidem či bolestmi bříška.
Léčba
Mírná forma moučnivky, kdy je potažený pouze jazyk, nikoli patro či ústní sliznice, se většinou neléčí. I u malých dětí lékaři obvykle doporučují zvýšenou hygienu dutiny ústní, u malých dětí po nějakou dobu vyvářet dudlíky nebo savičky. Na podporu imunity doporučují obvykle užívání širokospektrých laktobacilů.
Léky
Závažnější forma se většinou léčí za pomoci slabého roztoku genciánové violeti, kterou se vytírá dutina ústní. Pokud moučnivkou onemocní kojené dítě, je potřeba, aby si roztokem potírala bradavky i matka dítěte.
Homeopatika
Na kvasinkové záněty může pomoci Kalium bichromicum 9 C v dávkování 3–4krát denně 5 granulí. Na moučnivku může pomoci Borax 5 C. V 5 ml vody rozpusťte 5 granulí homeopatika a miminku vytírejte ústa. Tímto roztokem zároveň potírejte i prsní dvorce.
Možné komplikace
U lidí se sníženou imunitou se mohou kvasinky roznést do dalších orgánů, například do plic, jater, na srdeční chlopně. V těle může vzniknout i celková zánětlivá reakce zvaná kandidová sepse, která nemocného ohrožuje na životě.
Prevence
Prevencí je posilování imunitního systému a strava s nízkým obsahem cukru.
Dieta vhodná při kvasinkovém onemocnění
Dieta vhodná při kvasinkovém onemocnění spočívá především ve vyloučení jednoduchých cukrů ze stravy. K dalším nevhodným potravinám patří bílé pečivo a produkty s kvasnicemi.
Základem stravy by mělo být čerstvé ovoce a zelenina. Ovoce vybírejte to méně sladké (nevhodné jsou například banány, broskve, kompoty, džemy, slazené džusy). Vhodné jsou naopak jablka a hrušky (kyselé), grepy a citrony. Ze zeleniny se kromě cibule a česneku doporučuje zelenina listová.
Pacient by měl omezit pití kávy, černého čaje, měl by se vyhnout alkoholu, velkému množství soli, uzeninám a konzervám. Bílé pečivo i těstoviny je vhodné nahradit celozrnnou variantou, místo bílé rýže raději konzumovat hnědou.
Jak si pomoci sám
K léčbě moučnivky lze použít lék Nystatin (Nystaderm s 24 ml susp.), který zatím není v České republice běžně k dispozici, ale je možné ho pořídit z lékárny přes internet nebo dovézt z Rakouska či Německa.