Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba

Existuje velké množství poruch zraku. Za jejich vznikem stojí hned několik faktorů – genetická predispozice, věk, různé nemoci, jako cukrovka, a často také životní styl. Například krátkozrakost postihuje až 30 procent populace a postižených prudce přibývá.

Vzhledem k tomu začíná být péče o oči a prevence vzniku očních vad důležitou témou. V Evropě je podle ECV (European Coalition for Vision) až 25 milionů lidí s očními vadami. Ale předpokládá se, že až 70 milionů lidí má začínající problémy s očima, o kterých ještě nevědí, a až 8,5 milionům lidí hrozí totální slepota.

Přitom řada očních vad a onemocnění, která jsou zachycena včas, může být úspěšně léčena.

Problémem dnešního světa je změna životního stylu a také to, že lidé nemají potřebu chodit na prohlídky k oftalmologovi. Preventivní prohlídky u očaře nejsou v Česku nijak stanovné. Zatím se provádí jenom rychlé vyšetření zraku na preventivní prohlídce u všeobecného lékaře, na kterou by měl dospělý člověk chodit každé dva roky. Na toto všeobecné vyšetření však řada lidí také nechodí.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba
Zdroj: Bigstockphoto.com

Poruchy zraku mohou vést až k depresím

Podobně jako při ostatních zdravotních problémech, také v případě očí, jdou lidé k oftalmologovi, až když už mají velké potíže. Neléčené oční vady nebo onemocnění oka mohou mít za následek až ztrátu zraku, v lepších případech bolesti hlavy nebo zad, únavu, zhoršené soustředění.

Americké akademie pro oftalmologii dokonce uvádí, že lidé s poruchami zraku mají větší sklon k chronickým onemocněním, nehodám, v nejhorších případech k sociálnímu vyloučení nebo depresím. Přitom řada očních vad jde léčit, pokud se zachytí včas, nebo je lze napravit různými korekčními pomůckami, jako jsou brýle, kontaktní čočky.

Jindy pomůže chirurgický zákrok nebo laserová operace očí.

Krátkozrakost – myopie

Krátkozrakost je nejčastější oční vadou na světě. Tato vada postihuje podle WHO až 30 procent světové populace, přičemž počet pacientů stále roste. Myopie, jak se tato choroba odborně nazývá, vzniká obvykle v mladém věku. Po ukončení růstu, tedy mezi 20 a 25 rokem, se tato refrakční vada většinou ustálí.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba
Autorefrakto-keratometer CRK-7000. Zdroj: Medihum.cz

Tato refrakční vada se projevuje neostrým nebo zamlženým viděním do větších vzdáleností. Může za to většinou takzvané delší oko, které může být dědičné.

V dnešní době však krátkozrakost zhoršuje také moderní způsob života, který oko příliš namáhá. Neustále koukání do obrazovek televize, počítače nebo mobilu lidské oko doslova ničí.

Krátkozrakost je refrakční vadou, která se vyjadřujeme v minusových dioptriích:

  • nízká/jednoduchá krátkozrakost – do -3 dioptrií,
  • střední/mírná krátkozrakost – od -3,25 až do -6,5 dioptrií,
  • těžká myopie – nad -6,75 dioptrií,
  • středně těžká – zastaví se většinou po dvacátém roku života,
  • progresivní – zhoršuje se každý rok, většinou až do 30 roku života.

Výška refrakční vady se zjišťuje také pomocí autorefrakto-keratometrů. Ty dokáží zjistit nejen refrakční vadu, ale také astigmatismus nebo cizí tělísko v oku či šedý zákal. Po zjištění výšky refrakce následuje její korekce. Existuje několik způsobů, jak krátkozrakost korigovat. Tradiční cestou je použití brýlí.

Na korekci krátkozrakosti se používají rozptylová skla, díky kterým paprsky dopadnou na sítnici. To má za následek ostrý obraz. Na stejném principu fungují i kontaktní čočky. Ty jsou však praktičtější a méně omezující, zejména při sportech. Ani brýle ani čočky však problém neodstraní, jen ho eliminují.

Pro úplné odstranění problému je třeba absolvovat laserovou operaci očí.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba
Zdroj: Unsplush.com

Dalekozrakost – hypermetropia (hyperopia)

Lidé si často mýlí krátkozrakost s dalekozrakostí. Nedokáží určit, která vada je která. Při dalekozrakosti člověk vidí dobře do dálky, ale má problém zaostřit na blízké předměty nebo na čtení.

Vzhledem k tomu, že se naše oko vyvíjí ještě po narození, rodí se s dalekozrakostí vlastně každý. Při hypermetropii je narozdíl od krátkozrakosti oko příliš malé, a tak se paprsky procházející rohovkou setkávají až za čočkou.

Dalekozrakost se vyjadřuje v plusových dioptriích:

  •  lehká dalekozrakost – od +0,25 až do +3 dioptrií,
  •  střední dalekozrakost – od +3,25 až do +6 dioptrií,
  • vysoká dalekozrakost – od +6,25 až do +9 dioptrií,
  •  těžká vada – od +9,25 dioptrií (postižení vidí špatně také vzdálené předměty).

Vada může být doprovázena dalšími poruchami zraku, jako je tupozrakost nebo strabismus.

Při přehlížení problémů může dojít k bolestem hlavy nebo očí, zamlžování zraku, někdy také zánětům očních víček.

Proto je důležité zajít k oftalmologovi a zajistit si vhodnou korekční pomůcku v podobě brýlí nebo kontaktních čoček. Řešením může být, stejně jako v případě krátkozrakosti, laserová operace očí.

Šedý zákal – katarakt

Podle informací WHO je šedý zákal nejčastější příčinou ztráty zraku u lidí, a to na celém světě. Jde o onemocnění, které postihuje hlavně starší osoby ve věku nad 75 let. Při kataraktu dochází k zakalení oční čočky.

Následkem toho vidí postižení rozmazaně nebo jako by přes záclonu. V nejhorších případech může dojít ke ztrátě zraku.

K jeho odhalení tak může pomoci vyšetření štěrbinovou lampou, která dokáže vyšetřit přední část oka, mimo jiné také čočku.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba
Zdroj: Bigstockphoto.com

Léčba není možná, jediným řešením šedého zákalu je operace, které se starší lidé často bojí. Přitom jde ve většině případech o velmi jednoduchý, krátký zákrok, který většinou probíhá bez použití celkové anestezie. Zakalená lidská čočka je při operaci nehrazená speciálně vyrobenou umělou variantou, díky které se může člověk zbavit také různých refrakčních vad.

Zelený zákal – glaukom

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2017 přibližně 351 tisíc pacientů s glaukomem. Od roku 2012 tak jejich počet vzrostl o více než deset tisíc.

 Postižení se většinou také objevuje u starších osob, ale může postihnout také děti a dorost. Příčina glaukomu není známá. Stejně jako katarakt, také glaukom může skončit slepotou.

Pokud se ale objeví a diagnostikuje včas, je možné postup onemocnění oddálit a zmírnit.

V případě glaukomu je postihnut zrakový nerv, který přenáší informace z oka do mozku. Ze začátku však může onemocnění probíhat bez příznaků. Právě proto je důležité dodržovat pravidelné preventivní prohlídky a v případě sebemenších očních problémů navštívit oftalmologa.

Ten může začátek onemocnění zachytit například také díky obyčejné přímé oftalmoskopii ještě v době, kdy je možné onemocnění léčbou zmírnit nebo oddálit komplikace s ním spojené.

Přímé světlo a několikanásobné zvětšení díky oftalmoskopu může odhalit nepříznivé změny na zrakovém nervu.

Onemocnění se může projevit jen drobnými výpadky v zorném poli, postupně může dojít ke ztrátě periferního vidění. Léčba zahrnuje většinou oční kapky, někdy tabletky, v horších případech se může přistoupit k operaci, někdy také k laserové.

Tupozrakost – amblyopia

Přibližně tři procenta populace postihuje tupozrakost, neboli amblyopie. Jde o funkční vadu, při které je většinou jedno oko postižené snížením zrakové ostrosti.

I když to ovlivňuje celkové vidění, někteří lidé si dlouhou dobu neuvědomí, že mají nějaký problém. Postižený špatně vnímá hloubku nebo nevidí trojrozměrné. Jde o vadu, která vzniká už v dětství.

Stojí za ní strabismus (šilhání), případně velký rozdíl mezi refrakčními chybami obou očí. Na základě těchto problémů pak přestane mozek jedno z očí používat.

Lékaři by především měli věnovat pozornost dětem, jejichž rodiče trpí různými zrakovými vadami nebo samotnou tupozrakostí. Amblyopii jde totiž léčit nebo jí můžeme předcházet. V dětském věku se využívá především okluzní léčba.

Děti tak nosí na zdravém oku takzvaný okluzor, aby si procvičovali tupozraké oko. Po dvanáctém roku života však tato léčba už nemá téměř žádný význam.

Moderní medicína se však shoduje na tom, že také v dospělosti je do určité míry možné tupozrakost zlepšovat pomocí různých cvičení, ale výsledky nejsou tak výrazné jako v případě dětí.

Toto je jen malý výčet vad a onemocnění oka. Současná medicína se také často potýká se strabismem, stárnutím oka, změnami na oku pod vlivem cukrovky a dalšími problémy. Téměř všechny vady a onemocnění lze zachytit, zmírnit nebo vyléčit díky včasné diagnostice.

Proto je důležité, aby se zvýšila informovanost o různých očních vadách a o jejich příznacích.

Odborník pak může díky pravidelným prohlídkám a prostřednictvím kvalitních oftalmologických přístrojů včas vadu nebo onemocnění odhalit a navrhnout správnou korekci nebo léčbu.

Dalekozrakost – špatné vidění do blízka

Málokdo ví, že tato vada postihuje každého, po narození jsou totiž naše oči dalekozraké. Časem se vše přirozeně srovná, ale někteří lidé se s vadou zraku potýkají i nadále.

Je to dáno tím, že ani po narození není zdaleka vývoj oka ukončen, takže oko novorozence ještě nějaký čas roste a vyvíjí se. Jakmile oko doroste, vada se ztratí. Někdy však předozadní délka oka zůstane menší (oko je tzv. krátké) a dalekozrakost přetrvává.

Příčinou této refrakční vady mohou být také různé vady rohovky a oční čočky, nižší optická hustota některé části oka nebo změny oka způsobené některými nemocemi (např. cukrovkou) či úrazem.

Dalekozrakosti se také říká hypermetropie nebo hyperopie. Většina lidí podstatu vady neumí z názvu vyčíst nebo si jí mnohdy plete – nejspíš proto, že se jí říká dalekozrakost a přitom představuje horší vidění na krátké vzdálenosti.

U této vady se paprsky světla, které procházejí oční čočkou a rohovkou, místo na sítnici setkávají až za ní, takže obraz na sítnici je rozmazaný.

V mladém věku se však tato vada vůbec nemusí projevit, vidění se často výrazně zhorší až ve věku 35–40 let, kdy se pružnost oční čočky sníží a ta již nedokáže tak akomodovat.

Dalekozrakost lze odhalit při očním vstupním vyšetření, velikost vady se vyjadřuje v plusových dioptriích. Nejčastější je dalekozrakost ve výši od +2 do +6 dioptrií, ale někdy dosahuje i +20,0 dioptrií.

Budete mít zájem:  Jak si jídelníčkem a sportem snížit hladinu cholesterolu

Při hodnotách +0,25 až +3,0 dioptrií se hovoří o lehké vadě, hodnoty +3,25 až +6,0 dioptrií představují střední dalekozrakost, od +6,25 až +9,0 dioptrií se jedná o vysokou vadu. Těžká vada (od +9,25 výše) přináší zhoršené vidění nejen na blízko, ale i na vzdálené předměty.

Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání).

Průvodce laserovou operací očí ke stažení zdarma

Nechte si ZDARMA na váš e-mail zaslat návodného průvodce laserovou operací očí od Neovize. Zadejte váš email níže nebo stahujte přes web www.laserovaoperace.cz.

Jak se dalekozrakost projevuje

V dětství a mládí se menší formy vady často nijak neprojevují a člověk o nich neví. Oko se s takovou vadou umí samo vyrovnat a díky neustálé činnosti tzv. ciliárního svalu, kterým je oko vybaveno, vidění koriguje a srovná.

Tato neustálá činnost oka je však značně namáhavá, někdy může být provázená pálením a řezáním očí, bolestmi hlavy, únavou, nevolností. Člověk může pociťovat zhoršenou výkonnost, při delším čtení nepříjemné pocity, zvýšený stres apod.

Tyto problémy se označují jako astenopické obtíže.

Výraznější subjektivní potíže dalekozrakost zpravidla přináší až kolem 40. roku věku. S přibývajícím věkem se totiž akomodační schopnosti oka zhoršují, oční čočka už není sama schopna obraz doostřit a kromě častějších astenopických obtíží, se člověk začne potýkat se špatným viděním. Obvykle se zhorší zrak nejen při pohledu na blízké předměty, ale i na ty vzdálenější.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba

Dalekozrakost a možnosti řešení

Lehčí vady není většinou nutné korigovat. Každá korekce vždy ale záleží na konkrétním jedinci, na jeho stylu života, velikosti vady, věku, práci, kterou vykonává apod. Nejjednodušší možností, jak zrak zlepšit, jsou brýle nebo kontaktní čočky. U brýlí se používají tzv.

plusové čočky (spojky), kontaktní čočky pro korekci dalekozrakosti musí mít konvexní tvar (ve středu jsou silnější než na okraji), čímž se upraví dopad světelných paprsků tak, aby se setkaly přímo na sítnici a vidění bylo ostré.

Ani brýle ani čočky však při všech svých výhodách nemusí být pro mnoho lidí komfortní, a tak dalekozrací lidé hledají jiné způsoby řešení. Ideální pak pro ně jsou laserové operace a nitrooční zákroky.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba

Laserové a chirurgické operace očí

Moderním řešením refrakčních vad jsou operace, které vadu vyřeší jednou provždy.

Laserové operace maximálně využívají možnosti moderní přístrojové techniky, která pomocí laserového paprsku umí měnit a upravit zakřivení oční rohovky.

Díky tomu se světelné paprsky protnou přesně na sítnici a obraz sledovaných předmětů je ostrý. Laserové operace jsou vhodným řešením nejen v případě dalekozrakosti, ale i krátkozrakosti a astigmatismu.

Pacientům s dalekozrakostí doporučujeme laserové operace femtoLASIK Basic nebo NeoLASIK HD. Oba zákroky jsou maximálně šetrné a bezpečné, při operaci se nepoužívají žádné ostré nebo řezné nástroje.

Metoda NeoLASIK HD je navíc naše nejlepší a nejdokonalejší metoda pro odstranění dioptrických vad laserem. Podkladem pro práci laseru je totiž velmi přesná digitální mapa oka.

Ta je zkonstruovaná na základě měření oka speciálním přístrojem, a tak jsou zachyceny i velmi drobné nepravidelnosti optického systému oka, které pak laser odstraňuje.

V některých případech, například dalekozrakým pacientům s vadou vyšší než +4 dioptrie, pacientům s tenkou rohovkou nebo pacientům ve středním nebo vyšším věku (nad 45 let) doporučujeme nitrooční chirurgický zákrok. Během operace je původní oční čočka odstraněna a do oka je implantována umělá nitrooční čočka – vidění je pak trvale ostré a jasné.

Dalekozrakost (hyperopie) – příznaky, příčiny a léčba

Vady zraku: Co je to hyperopie? Příznaky, příčiny a léčba

Každá oční vada je nepříjemná a těm, kteří nějakou mají,
způsobuje různá omezení v pohybu.

O krátkozrakosti (myopii) a
dalekozrakosti (hyperopii).

Každá oční vada je nepříjemná a omezující. S pomocí kontaktních čoček a brýlí však lidé
s očními vadami zvládnou každodenní rutinu většinou bez problémů.

V rámci našeho seriálu o očních vadách vám přinášíme informace
např. o krátkozrakosti (myopii), presbyopii a astigmatismu.

V dnešním článku vám chceme říct něco o hyperopii, neboli
dalekozrakosti

Co je to hyperopie?

Lidé s hyperopií mohou mít problém s viděním na všechny
vzdálenosti, hraje v tom roli několik faktorů, jako je věk, dioptrie,
schopnost akomodace, atd.

Hyperopie, také nazývaná dalekozrakost, je vrozená refrakční vada.
Jste-li mladší 30 let, trpíte dalekozrakostí, ale máte nízkou dioptrickou
hodnotu, pravděpodobně uvidíte dobře na všechny vzdálenosti.

Pokud však
nedojde k nápravě dalekozrakosti, můžete sice poměrně dobře vidět, ale
nadměrně zatěžujete svaly v očích, což může vést k únavě nebo
jiným velmi častým astenopickým příznakům, jako jsou bolesti hlavy,
bolest očí, rozmazané vidění nebo dokonce závratě.

S dlouhodobou,
neléčenou hyperopií se schopnost vidět dobře do určité vzdálenosti
v průběhu času významně snižuje.

Lidé s vyšší hyperopií vidí špatně na dálku i na blízko. Pak
pomohou brýle nebo kontaktní čočky, ve
výjimečných případech i operace zraku jako je LASIK.

Kontaktní čočky pro hyperopii

Jaké jsou příznaky hyperopie?

Pokud jste dalekozrací, můžete mít potíže se:

  • zaostřením na blízké předměty
  • bolestmi hlavy
  • rozmazaným viděním
  • unavenýma očima
  • únavou po čtení

Co hyperopii způsobuje?

Pokud trpíte dalekozrakostí, paprsky světla nezaostřují tak, jak by
měly. Obvykle rohovka, průhledná
vrstva na oku, a čočka zaměřují obrazy přímo na povrch sítnice, která pokrývá zadní
část oka.

Pokud je vaše oko krátké nebo pokud je síla zaostření slabá, obraz
skončí na nesprávném místě, tedy za sítnicí. To pak zapříčiní
neostré vidění.

Jak se dá hyperopie léčit?

Hyperopie se dá snadno určit během vyšetření zraku u lékaře nebo
optika. Kontaktní čočky, brýle nebo operace očí pomohou zrak
korigovat.

U hyperopie je předpis dioptrií udáván v kladných hodnotách, jako
např. +3.00. Čím vyšší hodnota, tím výraznější je vada a čočka
silnější.

Pro vyšetření zraku navštivte optika nebo očního lékaře a objednejte si brýle nebo čočky v našem
e-shopu!

Přihlaste si náš e-mailový zpravodaj!

Dalekozrakost (Hyperopie): Příznaky, příčiny, diagnóza, léčba – Eye-Health – 2021

Když budete schopni vidět věci v pohodě, když jsou daleko, ale všechno se rozplyne, můžete být pravděpodobně daleko. Toto je také nazýváno hyperopií. To znamená, že oko se lépe zaměřuje na vzdálené objekty než na blízké.

Děti s mírnou až středně závažnou dalekohledností mohou bez korekce vidět blízké i daleko, protože svaly a čočky v jejich očích mohou velmi dobře přiléhat a překonat dalekozrakost.

Ale jak jste starší, je těžší přemýšlet dobře, což ztěžuje soustředění se na věci v dálce.

Příčiny

Vaše oči zaostřují světelné paprsky a posílají obraz toho, co hledáte, do mozku. Když jste svědky, světelné paprsky se nezaměřují, jako by měly.

Rohovka, čirá vnější vrstva oka a čočka zaostří obrázky přímo na povrch vaší sítnice, která ohraničuje zadní část oka.

Pokud je vaše oko příliš krátké nebo je příliš slabé, může se snímek nacházet na špatném místě za sítnicí. To dělá věci rozmazané.

Hyperopie často probíhá v rodinách. Ale spousta dětí, které ji dostali od svých rodičů, to vyrostla.

Pokračování

Symptomy

Možná jste

  • Problém se zaměřením na blízké objekty
  • Bolení hlavy
  • Rozmazané vidění
  • Namáhání očí
  • Únava nebo bolesti hlavy poté, co provedete detailní úkol, jako je čtení

Pokud máte tyto příznaky při nošení brýlí nebo kontaktů, možná budete potřebovat nový předpis.

Diagnostika a léčba

Všechno, co je zapotřebí k diagnostice dalekozrakosti, je základní oční zkouška. Brýle, kontaktní čočky nebo chirurgie korekce zraku dokážou napravit vaši vizi.

Pokud je váš problém vážný, možná budete potřebovat po celou dobu používat brýle nebo kontakty. Ale někteří lidé potřebují, aby viděli objekty blízko, jako když čtete nebo šijete.

Při dalekohlednosti je váš předpis pozitivní číslo, například +3,00. Čím vyšší číslo, tím silnější jsou čočky.

Pokud nejsou kontakty nebo brýle pro vás, operace očí může být odpovědí. Nejčastějším postupem pro správnou dalekosáhlá léčbu je LASIK. Lékař vytvoří kloub na horní část rohovky a pak použije laser pro vyřezávání tkáně do oka. Potom zavede klapku zpět na místo.

Poraďte se svým očním lékařem o vašich možnostech, o tom, jak dobře fungují a co se týká.

Pokračování

Zlepšuje se časem?

Je normální, že se vaše oči mění, jak jste starší. Dospělí nad 40 let, kteří jsou již dalekohlední, často potřebují brýle na čtení dříve. Nakonec můžete také potřebovat brýle nebo kontakty, které vám pomohou lépe vidět na dálku.

Další problém v oblasti vize

Presbyopie

Porucha zraku: příznaky, léčba (Slepota)

Oko je pro člověka nejdůležitějším smyslovým orgánem. Je ale také
velice citlivé a může mít nejrůznější vady a onemocnění, které mohou
vyústit až ve slepotu.

Naše oko (bulbus oculi) má kulovitý tvar a je umístěno
v očnicích (orbity) v lebce. Je v ní přidržováno očními
svaly
, které navíc okem pohybují ve směru, kam se chceme podívat.

Je chráněno očními víčky a zvlhčováno slznými
žlázkami. Samotné oko se pak skládá ze tří vrstev – fibrózní,
cévnaté a nervové.

Fibrózní vrstva (tunika fibrosa) se
nachází na samém povrchu oka a je tvořena rohovkou (cornea)
a bělimou (skléra).

Budete mít zájem:  Nový trend – muže nezajímá sex

Rohovka  

Nachází se na nejpřednější části oka a je bezbarvá a dokonale
průhledná. Nad okem se mírně vyklenuje. Má ochrannou funkci – při jejím
podráždění dojde k mrknutí.

Protože rohovkou prochází všechny
světelné paprsky, které posléze dopadají na sítnici, je nutné, aby byla
hladká a neporušená. Pokud je ale například pozměněná různými
záněty, světlo, které jí prochází se láme v jiném směru než by mělo
a člověk vidí neostře.

Tato vada se nazývá jako astigmatismus a je
v naší populaci poměrně hojně zastoupena.

Další vadou rohovky může být tzv. Arcus cornae senilis,
který se vyskytuje u starších lidí nebo u lidí s nadměrným příjmem
tuků. U této vady je rohovka ohraničená šedavým prstence po svém
obvodu.

Bělima  

Další část oka, kterou při běžném pohledu můžeme vidět. Má bílou
barvu a upínají se na ní okohybné svaly, které svými stahy hýbou okem
všemi směry.

Druhou vrstvou našeho oka je vrstva cévnatá. Patří do ní
cévnatka (choroidea), řasnaté těleso (corpus ciliare) a
duhovka (iris).

Cévnatka  

Jak již název vypovídá – obsahuje množství cév, které mají
vyživovací funkci. Krev, která je přiváděna tepénkami (arteriemi)
obsahuje kyslík a živiny, které jsou buňkám oka předány a vyměněny za
oxid ohličitý a zplodiny metabolismu.

Tato krev zbavená důležitých látek
pak odchází žílami (veny) do plic. Přívod živin je pro oči – stejně
jako pro kterýkoli jiný orgán v těle – životně nutný.

Proto může být
oko po různých zraněních, při kterých je porušeno cévní zásobování,
nevratně poškozeno sníženým viděním
slepotou.

Podobná situace může vzniknout při
zeleném zákalu (glaukom), kdy je zvýšený
nitrooční tlak a nahromaděná tekutina nemůže odtékat.
Tím je poškozeno nejenom zásobování, ale hlavně buňky sítnice, které
jsou utiskovány a postupně jejich funkce upadá.

Řasnaté těleso  

Řasnaté těleso je další součástí oka a jeho funkce spočívá
zavěšení čočky. Kdybychom ho neměli, čočka by nebyla
fixovaná na jednom místě.

Dále má také možnost se smršťovat a
uvolňovat a tím vyklenovat čočku. Díky tomu je možné zaostřovat na
blízké předměty. Řasnaté těleso je inervováno speciálními vlákny,
kvůli kterým není možné zaostřit při únavě nablízko.

To se také
může stát při blokování převodu těchto látek různými léky.

Duhovka  

Duhovka je barevná část oka, která je při pohledu do obličeje vidět na
první pohled. Jsou v ní uloženy svaly, které mění průsvit otvoru –
zornice – kterým prochází světlo do oka. Jsou opět inervovány
speciálními vlákny, které je možné léky nebo různými jinými
chemickými látkami blokovat.

Sítnice  

Sítnice je nejhlubší vrstvou oční koule. Je tvořena několika vrstvami
buněk – tyčinkami a čípky. Právě čípky
určují, jakou barvu vidíme. Pro normální barevné vidění potřebujeme
tři druhy čípků pro základní barvy světelného spektra. Pokud ale
některý druh čípků chybí, trpí člověk takzvanou
barvoslepostí.

Buňky, které tvoří sítnici se přes
různá další buněčná spojení postupně sbíhají do zrakového nervu,
který prochází do lebky a do mozku. V mozku zrakové vjemy neprobíhají už
jako nerv, ale jako takzvaná dráha – je součástí mozkové hmoty a je
tvořena nervovou buňkou (neuronem). Takto dojde až do oblasti mozku, kde se
zrakové podněty vybaví jako vjem.

Pokud je ale tato dráha přerušena
(třeba zánětem nebo porušením buněk sítnice zraněním), může dojít ke
slepotě buď na jedno nebo na obě oči. Slepotu ale mohou způsobit i vady
jako šedý a zelený zákal, které jsou příčinou více než poloviny
oslepnutí. V chudých zemích je důvodem i nedostatečná výživa. Slepota
může být i vrozená.

Tyto případy tvoří asi 3% všech oslepnutí a jsou
způsobeny zpomaleným nebo chybným vývojem jednotlivých
součástí oka.

Čočka  

Dalším orgánem je čočka, která je umístěná v přední části oka a
její funkcí je lom světla, které prošlo rohovkou, mezerou v duhovce (to
znamená zornicí) až na její přední plochu. Čočka světlo láme do
určitých míst na sítnici, kde se pak obraz vytváří.

Protože je nutný
průchod světla skrze ni, je důležité stejně jako u rohovky, aby byla
průhledná. To je ale porušeno při šedém zákalu, při kterém je čočka
zakalená, paprsky světla skrze ni nemohou řádně procházet a člověk
může až oslepnout. Každá čočka má také svoji lomivost, při které je
obraz ostrý.

Pokud je ale tato hodnota vychýlena, trpí člověk
krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Krátkozrakost  

Krátkozrakost (myopie) může mít dva důvody. Buď má čočka zvýšenou
lomivost a paprsky světla, které skrz ní projdou, dopadají na jiná místa
sítnice (vlastně se před ní překříží).

Nebo nemá oko úplně kulovitý
tvar – je delší – a tím je dráha paprsků zkrácena. Nedopadají proto do
jednoho bodu na sítnici (tento bod by byl až za ní).

Člověk trpící
krátkozrakostí ale může mít I kombinaci obou příčin.

Dalekozrakost  

Dalekozrakost (hypermetropie) je vlastně úplným opakem krátkozrakosti.
U této oční vady je lomivost čočky nižší (paprsky světla se kříží
pomyslně až za sítnicí). Dalším důvodem může být opět nepravidelnost
kulovitého tvaru – v tomto případě je oční bulva ve směru
procházejících paprsků zkrácena.

Rizikové faktory poruch zraku  

Abychom si svůj zrak ochránili co nejdéle, je vhodné vyvarovat se
rizikových faktorů. Těmi jsou v celosvětovém měřítku
nedostatečná výživa nebo jednostranná
výživa
s nedostatkem některých vitaminů (avitaminózy).

Oční
vady může způsobit i práce v nedostatečně osvětleném
prostředí
, kdy jsou oči více namáhány. Dalším rizikem je pak
dlouhodobá práce na počítači nebo sledování
televize
.

Není také třeba připomínat, že jakýkoli
zánět oka se může rozvinout a některé jeho části
nevratně poškodit.

Prevence poruch zraku  

Abychom se vyvarovali očních vad, je vhodné konzumovat pestrou
stravu
bohatou na všechny vitamíny (pro zrak je vhodný zvláště
vitamin A, C, E a prvky jako zinek a selen) a důležité složky potravy.

Dále
by měla být všechna činnost, kterou děláme, vhodně
osvětlena
, aby bylo zamezeno zbytečnému namáhání očí. Při
dlouhém sledování televize nebo monitoru počítače bychom si měli dělat
pauzu nebo alespoň na chvíli zavřít oči.

Málokdo si také uvědomuje, že
nošením brýlí nebo čoček, které nemají úplně vyhovující počet
dioptrií si oči velice namáháme, a proto je nezbytně nutné nosit tyto
pomůcky pouze tehdy, kdy plně vyhovují.

Při nošení kontaktních čoček je důležité sledovat trvanlivost a
před každým použitím se řídit návodem výrobce.

Hlavní prevencí je ale navštěvovat očního lékaře a konzultovat
s ním věketé problémy, které s očima máme. Při zjištění zeleného
zákalu je důležité brát pravidelně předepsané léky a docházet na
měření nitroočního tlaku.

Příznaky poruch zraku  

Všechny oční vady mají příznak téměř shodný. Je jím
postupné zhoršování zraku, které se projevuje horším
viděním buď na blízko nebo na dálku.

Dalším příznakem může být
postupné šednutí nebo ztemňování obrazu,
kteří pacienti popisují jakoby byl obraz v mlze nebo se dívali přes
igelitový pytlík.

U některých onemocnění vidí postižení celý den
dobře, ale při šeru nejsou schopni zaostřit nebo rozlišit obrysy
vzdálenějších předmětů, které jsou jinak zdravému oku
viditělné dobře.

Léčba poruch zraku  

Krátkozrakost, dalekozrakost a
astigmatismus jsou léčeny brýlemi nebo čočkami.

V případě krátkozrakosti se jedná o rozptylky (skla nebo
čočky, které lom světla zmenší), u dalekozrakosti pak
spojky (lom světla zmenšují).

Lidé postižení
astigmatismem dostávají torické čočky, které zakřivení
rohovky vyrovnávají. Ve všech těchto případech je také možná laserová
operace.

Šedý zákal je v dnešní době snadno řešitelný
operativně, kdy je vadná čočka z oka vyjmuta a nahrazena
umělou. Tato operace je dnes už prováděna téměř rutinně a je to
nejčastější zákrok na očních odděleních. Pacient má oko znecitlivěné
kapkami, takže je při vědomí a s lékaři může spolupracovat.

Zelený zákal zatím bohužel není možné
léčit
. Je ale možné jeho postup zpomalit a tím I oddálit
postupné slepnutí. Je proto důležité, aby pacient pravidelně docházel na
měření nitroočního tlaku, a tím bylo možné sledovat, jaký má glaukom
postup.

Jak napomoci léčbě poruch zraku  

Napomoci léčbě je možné vhodnou stravou, která
obsahuje dostatečné množství vitaminů a dalších důležitých látek. Je
proto vhodné konzumovat dostatečné množství ovoce, zeleniny a ořechů.

Komplikace poruch zraku  

Oční vady jsou v dnešní době – až na glaukom – poměrně snadno
řešitelné.

V některých případech ale není možné přistoupit
k invazivnějším metodám (například u některých pacientů k operaci
při šedém zákalu) a tito pacienti jsou odsouzeni k postupnému oslepnutí.

U používání čoček nebo při pooperační péči je také možné
zanícení oka, které může poškodit rohovku nebo jiné
struktury oka, a vidění ještě více zhoršit.

Diskuse o poruchách zraku  

Další názvy: Slepota, Ametropie, hypermetropie, dalekozrakost, myopie, krátkozrakost, astigmatismus, barvoslepost, zelený zákal, glaukom, šedý zákal, postižení zrakového nervu, postižení n. opticus, šeroslepost, hemeralopie

Co je dalekozrakost?

Dalekozrakost, očními lékaři nazývaná hyperopie, je oční vada, při níž jsou pozorované blízké předměty rozostřené, předměty vzdálené však člověk vidí zcela jasně.

Problémem tedy může být sledování televize, čtení textu na billboardech u dálnice však obvykle bývá hračkou. To je dalekozrakost – předměty vidíme jasně, pokud jsou od nás vzdáleny. Dalekozrakost je opakem krátkozrakosti (o krátkozrakosti si můžete více přečíst zde).

Budete mít zájem:  Jak Se Projevuje Alergie Na Roztoče?

Dalekozrakost nebo presbyopie? Pojďme se o nich něco dozvědět

Pokud se domníváte, že trpíte příznaky dalekozrakosti, pojďme si to nejdříve objasnit. Problémem totiž může být vada, kterou optometristé nazývají presbyopie. Řada symptomů u obou vad je totožná (například rozostřené vidění při čtení textu v naší blízkosti a jasné vidění předmětů vzdálených).

Nejpodstatnějším rozdílem mezi presbyopií a dalekozrakostí je váš současný věk. Pokud je vám 40 let a více a právě jste zaznamenali, že máte obtíže se zaostřováním na drobný text (zejména za špatných světelných podmínek – třeba v restauraci), pravděpodobně trpíte presbyopií, nikoli dalekozrakostí.

Obě vady jsou poměrně běžné a lze je snadno korigovat, vyžadují pouze odlišný typ brýlí nebo kontaktních čoček. Promluvte si o tom s očním lékařem (zde si můžete přečíst více o presbyopii).

Co dalekozrakost způsobuje?

Příčin může být celá řada, nejpravděpodobnější je ale dědičnost.

Pokud trpíte dalekozrakostí, světlo procházející zornicemi nevytváří správné ohnisko na sítnici. Příčinou může být skutečnost, že oko je kratší než oko normální, a proto se obraz pozorovaného předmětu vytváří v malé vzdálenosti za sítnicí. Text v novinovém článku se vám tedy zdá rozmazaný, i když předměty od vás vzdálené vidíte dobře.

Jak dalekozrakost korigovat

Dá se dalekozrakost vyléčit? Žádná kouzelná pilulka sice neexistuje, k dispozici je však několik dalších možností.

Kontaktní čočky pro dalekozraké

Rozostřené vidění typické pro dalekozrakost korigují sférické kontaktní čočky. Zvažte všechny dostupné možnosti – jak často chcete čočky měnit nebo jak dlouho je v průběhu jednoho dne budete nosit. 

Dioptrické brýle

Další možností korekce dalekozrakosti jsou brýle. Na základě životního stylu se lidé často rozhodují mezi brýlemi a kontaktními čočkami. Promyslete si pozitiva i negativa obou variant.

Laserová operace očí

Dalekozrakost je možno korigovat i laserovou operací LASIK. Při ní oftalmolog používá ke změně tvaru rohovky laser. Zvažujete-li i tuto možnost, vezměte v úvahu i cenu zákroku – ne všechny pojišťovny jej hradí. Obraťte se tedy na zástupce své zdravotní pojišťovny a informujte se o detailech své smlouvy.

Ukázali jsme si, že dalekozrakost je velice běžná a lze ji snadno korigovat. Máte-li potíže při čtení drobného textu nebo je vaše vidění při pohledu na blízké předměty nebo osoby poněkud rozostřené, obraťte se na očního lékaře. Ten posoudí stav vašeho zraku a případné možnosti léčby.

Jedná se o bezbolestné vyšetření, které nezabere mnoho času.

Na rozdíl od krátkodobých onemocnění jako třeba nachlazení se dalekozrakosti nezbavíte, aniž byste podnikli nápravné kroky. Proč se tedy zbavovat možnosti dobře vidět?

Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.

Zrakové vady

      Sníženou schopností vidění rozumíme krátkozrakost, dalekozrakost, stařeckou dalekozrakost nebo vadné zakřivení rohovky. 

Zraková funkce

      Oči regulují průchod světla k sítnici, lámou dopadající světelné paprsky, přizpůsobují se pohledu na blízké či vzdálené předměty a vytvářejí obraz, který je okamžitě převáděn dále do mozku. Optický systém oka sestává v podstatě z rohovky, čočky a sítnice. Systém rohovka – čočka soustřeďuje světelné paprsky do ohniska na oční sítnici.

Sítnice přeměňuje obraz v elektrické impulsy, které pak zrakové nervy dovedou až do mozku. Pouze leží-li ohnisko přesně na sítnici, je obraz ostrý. Leží-li ohnisko před nebo za sítnicí, stává se obraz nezřetelným.       Krátkozrakost (myopie) je nejvíce rozšířenou poruchou zraku.

Příčinou je chybný lom paprsků (příčinou je narušený poměr mezi lomivostí oka a jeho předozadní délkou) a obraz je zaostřen před sítnicí.       Dalekozrakost (hyperopie) vzniká, když rohovka s čočkou zobrazuje předměty teprve za sítnicí (oční bulva je příliš krátká, takže ohnisko leží až za sítnicí).

      Při vadném zakřivení rohovky nebo také při astigmatismu je zakřivení rohovky nepravidelné a dopadající světelné paprsky se lámou různě silně – vzniká neostré vyobrazení. Vadné zakřivení rohovky se vyskytuje většinou společně s krátkozrakostí nebo s dalekozrakostí.

      Stařecká dalekozrakost (presbyopie) je obvyklým jevem. Přibližně od 45.

roku života ztrácí čočka na elasticitě – nedokáže již přesně zobrazit blízko ležící předměty. Proto je obvykle třeba používat ve stáří brýle na čtení.

Průběh

      Protože se většinou vyvíjí pomalu, nebývá snížená schopnost vidění samotnými postiženými často ani zpozorována. Při krátkozrakosti jsou daleko položené předměty už pouze neurčité, na blízko je vidět ostře. Příznaky dalekozrakosti (na dálku je vidět dobře, na blízko rozmazaně) bývají v počátečním stadiu méně nebezpečné. Až do dvou dioptrií může zůstat zhoršení zraku nepozorováno.

Rozpoznání/vyšetření

      Krátkozrakost nebo dalekozrakost, jakož i vadné zakřivení rohovky rozpozná oční lékař s pomocí jednoduchých vyšetřovacích metod. Ostrost vidění se určuje prostřednictvím zrakové zkušební tabule. Na té jsou  zobrazeny znaky o různé velikosti, které ještě mohou lidé se zdravým zrakem z určité vzdálenosti přečíst.

V současnosti je k přesném měření vad užíván laserový ofalmoskop.       K nápravě krátkozrakosti, dalekozrakosti a vadného zakřivení rohovky se používají většinou brýle nebo kontaktní čočky. Další možností je operace laserem, prováděná stále častěji.

      Metodou fotoablační refraktivní keratektomie (FRK) je prováděna korekce krátkozrakosti až do minus 6 dioptrií, a to s nepatrnou pravděpodobností komplikace. Studeným světelným laserem jsou při ní odstraněny části rohovky. Každá dioptrie je v přepočtu asi 12mm rohovky.

Po operaci je šak třeba delší doby do definitivní úpravy zraku – citlivost na světlo a na oslnění, jakož i dočasné rozmazané vidění může trvat až šest měsíců.       S pomocí další metody, LASIK, může být ošetřena krátkozrakost do minus 10 dioptrií, dalekozrakost do plus 3 dioptrií a vadné zakřivení rohovky až do minus 3 dioptrií.

Velmi přesným nožem, který je řízen počítačem, se při ní rozřezává a „jako dveře“ otevírá nejsvrchnější vrstva (160 mm) rohovky. Odstraněno je tolik tkáně rohovky, kolik je ke korekci nutné. Nakonec je lamela zaklapnuta zpět. Také zde trvá operace pouze několik minut. Výhoda: Oko se léčí rychle, schopnost vidění se dá během několika málo dní opět do pořádku.

      Zda u vás přichází v úvahu laserová operace a jak vypadají vaše individuální rizika, se dozvíte na oční klinice.       Operativní korekce stařecké dalekozrakosti zatím ještě není možná. Lidé špatně vidící kvůli stáří, kteří dříve viděli normálně, potřebují pouze brýle na čtení, zatímco starší lidé trpící dalekozrakostí potřebují jak brýle na čtení, tak brýle na dálku.

Jen málo krátkozrakých může ve stáří brýle na čtení jednoduše odložit. Lidé trpící silnější krátkozrakostí potřebují brýle rozdělené na dvě nebo více částí (bifokální nebo multifokální) s rozdílným stupněm korekce.

      Zjistíte-li, že se váš zrak horší, vyhledejte v každém případě očního lékaře. Navíc se vyplácí pravidelná kontrola u optika nebo očního lékaře.

Prevence

      Zejména děti považují sníženou schopnost vidění za normální. Je proto důležité, aby nejpozději v předškolním věku prošly preventivním vyšetřením u očního lékaře.

Také když u svých dětí zpozorujete zrakovou nejistotu, časté šilhání nebo zvýšenou citlivost na světlo, obraťte se na očního lékaře.       Doporučit se dá pravidelná kontrola u optika – a to u všech věkových skupin. K očnímu lékaři také bezpodmínečně zajděte, pokud se např.

necítíte jistí při jízdě automobilem nebo pociťujete při čtení bolesti hlavy.

      Jaké kontaktní čočky jsou lepší – tvrdé nebo měkké?       Za normálních okolností jsou lepší čočky tvrdé. Lépe zásobují rohovku kyslíkem a lze o ně snáze pečovat.

Měkké kontaktní čočky představují sice vyšší komfort při aplikaci, musí však o ně být naprosto dokonale postaráno, aby nedošlo k infekci.

      Lze ponechat kontaktní čočky v oku také přes noc?      Lze, dělat by se to však nemělo. Platí to také pro čočky na jedno použití, jež dnešní průmysl nabízí: Když je čočka v oku,  rohovka vždy přijímá méně kyslíku.

      Jak se správně starat o kontaktní čočky?      Čočky udržující tvar (tvrdé čočky) každý den důkladně promnout mezi dvěma prsty v čistícím a dezinfekčním prostředku a uschovávat v doporučeném roztoku.

Flexibilní (měkké) čočky denně čistit, a to nejlépe přípravkem obsahujícím peroxid vodíku, a jednou týdně je ošetřit proteinovým čistidlem. Od přípravků typu „vše v jednom“ raději ruce pryč.

V žádném případě by se čočky neměly v očích nechávat přes noc: rohovka pak nedostává téměř žádný kyslík a zvyšuje se riziko infekce.   

      Je laserová operace bolestivá?      Laserová operace je bezbolestná. Oko je místně umrtvené.

      Co se může při laserové operaci  pokazit?      V nejhorším případě vede ošetření velmi silné zrakové vady k ne zcela dokonalé korekci. Ve většině případů je ovšem možné výsledek dále zlepšovat pomocí dalších operací.

      Mohou být obě oči operovány zároveň?      Za normálních okolností nejsou obě oči operovány zároveň. U metody LASIK mohou být ošetřeny s odstupem dvou dnů. U jiných postupů musí být časové rozmezí mezi ošetřením jednotlivých očí o něco delší.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector