Před rakovinou prsu chrání kojení i časná menopauza

Stáhněte si mobilní aplikaci uLékaře.cz

Lékařská poradna a objednání

Rakovina prsu nemá jednoznačnou příčinu, jediného „viníka“. Většinou vzniká souběhem několika okolností neboli rizikových faktorů. Některé z nich můžete ovlivnit. Jiné ovlivnit nelze, a přesto se vyplatí je znát.

Lidé se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny, včetně rakoviny prsu, jsou systematicky sledováni. Včasné odhalení nádoru významně usnadní léčbu a zvýší naději na uzdravení.

Mezi faktory, které zvyšují riziko vzniku rakoviny prsu, patří:

  1. Věk. Přibývání let nezastavíte. Můžete však ovlivnit frekvenci návštěv u lékaře. Četnost nádorů u žen prudce stoupá po čtyřicítce a nejprudší vzestup je po 50. roce života. Po 45. roce mají ženy v České republice každé dva roky nárok na bezplatné (pojišťovnou hrazené) mamografické vyšetření. Určitě je dobré tuto možnost pravidelně využívat.
  2. Alkohol. Pití nadměrného množství alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu, nehledě na řadu dalších zdravotních problémů spojených s přehnanou konzumací alkoholu.
  3. Hustota prsní tkáně. Ženy s hustší prsní tkání jednak mají vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, jednak je u nich mamografické vyšetření méně přesné. Existují však i další vyšetřovací metody.
  4. Pohlaví. Rakovina prsu může postihnout i muže. Ženy však mají stokrát vyšší pravděpodobnost jejího vzniku.
  5. Chyby v genech. Ženy, které zdědily určité genetické mutace, hlavně v genech BRCA-1 a BRCA-2, mají významně vyšší riziko vzniku rakoviny prsu. Pokud se ve vaší rodině vyskytla rakovina prsu, neváhejte na to upozornit lékaře.
  6. Časná menstruace. První menstruace před 12. rokem věku zvyšuje riziko rakoviny prsu.
  7. Pozdní (nebo žádné) těhotenství. Ženy, které si nepořídí prvního potomka před 35. rokem, mají vyšší riziko rakoviny prsu.
  8. Hormonální léčba. Užívání estrogenu a progesteronu pro zmírnění projevů menopauzy také spadá do kategorie rizikových faktorů.
  9. Pozdní menopauza. Ukončení menstruačního krvácení až po 55. roce věku zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu.
  10. Prodělaná rakovina prsu. Prodělaná rakovina prsu zvyšuje riziko vzniku nádoru i ve druhém prsu nebo jiné oblasti již jednou postiženého prsu.

Co ještě můžete udělat

Věk ani genetickou výbavu nezměníte. Životní styl se však určitě vylepšit dá. Třeba kouření zvyšuje nebezpečí rozvoje jakéhokoli typu rakoviny. Podobný dopad má obezita. Zdravý jídelníček a pravidelné cvičení vám pomohou udržet si přiměřenou tělesnou váhu a prospějí vám v mnoha ohledech.

Každá žena si také může pravidelně vyšetřovat prsa a chodit na preventivní prohlídky. A když se děje něco podezřelého, s důvěrou o tom informovat lékaře.

(dos)

Zdroj: www.healthline.com/health/breast-cancer#risk-factors6

Autor článku: Dominika Šťastná

Před rakovinou prsu chrání kojení i časná menopauza Před rakovinou prsu chrání kojení i časná menopauza Před rakovinou prsu chrání kojení i časná menopauza
Rakovina prsu

Rakovina prsu je souhrnné označení pro nádorová onemocnění prsních žláz. Typicky…

Rakovina prsu

Nádory prsu jsou nejčastější příčinou nádorové úmrtnosti u českých žen, a proto…

Rakovina prsu

  • Existují různé laboratorní testy, které umožňují diagnostikovat a monitorovat karcinom prsu a jeho léčbu. Tyto testy mohou být rozděleny do čtyř skupin, a to podle důvodu testování:
  • Pro určení diagnózy: cytologie (mikroskopické vyšetření buněk získané aspirační jehlou) a histologické vyšetření (mikroskopické vyšetření vzorků tkáně z biopsie).
  • Pro volbu typu léčby: zhodnocení přítomnosti a množství  estrogenových a progesteronových receptorů, receptoru HER-2/neu,  a stanovení proliferační aktivity nádoru  z odebrané tkáně nádoru

Pro monitoring po léčbě (časný záchyt  návratu nemoci): sérové hodnoty nádorových markerů CA 15-3 a CA27.29.

V ČR ještě v kombinaci s CEA, výjimečně TPA, TPS.

Pro stanovení genetického rizika: vyšetření mutací, které můžou být přítomny v genech BRCA-1, BRCA-2, ATM, CHEK 2 a mnoha dalších. Indikací pro genetické vyšetření jsou ženy s nádorem prsu mladší 45 let a ty s pozitivní rodinnou anamnézou (výskyt nádoru prsu alespoň u dvou nejbližších příbuzných)

Pokud radiolog detekuje na mamogramu podezřelou oblast (kalcifikaci nebo nenahmatatelnou hmotu) nebo se najde bulka při klinickém vyšetření nebo samovyšetřením prsu, provádí se následně velmi často biopsie prsu tenkou aspirační jehlou. Vyšetření aspirační jehlou je limitováno malým množstvím vzorku, který je aspirací získán. Získaný materiál (punktát) se posílá na cytologické vyšetření, aby se zjistilo, zda odebraný materiál obsahuje nádorové buňky.

„Tru-cut“neboli punkční biopsie: Její technika je velmi podobná výše uvedené aspirační biopsii, používáme však silnější jehlu a po místním znecitlivění odebíráme vzorek obsahující malý kousek podezřelé tkáně, nikoliv jen buňky k tzv. histologickému vyšetření. Toto vyšetření je prováděno za účelem rozhodnutí, zda podezřelé ložisko je nezhoubného (benigní) či zhoubného charakteru (maligní). Je tedy rozhodující pro další léčbu onemocnění.

Přítomnost a četnost estrogenových a progesteronových receptorů je vyšetřována také imunohistochemicky. Jedná se důležité prognostické ukazatele. Vyšší procento nádorových buněk nesoucích tyto receptorys sebou přináší lepší prognózu a znamená také vyšší léčebný přínos hormonální léčby

Protein Her-2/neu je produktem, který vzniká aktivací onkogenu (genu spojeného se vznikem nádoru). Zvýšená tvorba této bílkoviny je přítomna ve vysoké koncentraci na povrchu  buněk u zhruba 20-30 % nádorů prsu a způsobuje jejich rychlé množení.

Tyto buňky (Her-2/neu pozitivní) jsou pak citlivé k cílené anti-HER2 léčbě. Biologická léčba trastuzumabem (Herceptin, Ogivri) a pertuzumab (Perjeta) blokuje tuto bílkovinu na povrchu buněk, zastavuje jejich buněčné dělení a tedy i růst nádoru.

K vyšetření přítomnosti bílkoviny u Her-2/neu se u rakoviny prsu používají 2 metody: imunohistochemie (metoda pro detekci onkobílkoviny) a fluorescenční in situ hybridizace (FISH), technika pro detekci genové amplifikace (aktivace příslušného genu).

Dalšími významnými faktory, které ovlivňují prognózu nádoru prsu, jsou například DNA-ploidie, Ki-67stupeň lymfangioinvaze a angioinvaze, mají spíše doplňkový význam pro stanovení prognózy a volbu léčby.

Nádorové markery (onkomarkery)  jsou látky, nejčastěji proteiny, které jsou přítomny v nádoru nebo jsou vytvářeny nádorem nebo jsou v našem organismu vytvářeny jako odpověď na přítomnost nádoru.

Vyšetření hladin těchto markerů v krvi nelze využít k první detekci rakoviny prsu. Jejich největší význam je ve sledování efektu léčby nebo při odhalení návratu onemocnění po léčbě (recidivy). Jako hlavní nádorový marker je používaný mucinový antigen CA 15-3, vedlejšími markery jsou CEA, TPS či TPA.

Důležité je vědět, že některé nádory u konkrétních pacientek mohou mít normální, nízké hladiny těchto nádorových markerů v krvi. Naopak existuje řada nenádorových onemocnění (např. záněty, onemocnění ledvin a jater apod.), která vyvolávají mírné zvýšení těchto markerů i bez přítomnosti nádoru v těle.

Proto pouze lékař-odborník může zhodnotit, zda výsledek těchto testů je důvodem ke znepokojení.

U žen, které jsou ve vysokém riziku vzniku nádoru před menopauzou nebo mají pozitivní rodinnou anamnézu vzniku nádoru prsu či vaječníku v raném věku, se vyšetřuje přítomnost mutace genů BRCA-1 nebo BRCA-2 z krevních vzorků.

Správně fungující geny BRCA chrání ženu před vznikem nádoru, ale mutace (genetická přeměna na nefunkční gen) v jednom genu signalizuje, že pacientka má výrazně vyšší riziko vzniku nádoru (až o 80 % oproti ženám s normálními geny BRCA).

Je důležité si uvědomit, že nejvíce případů rakoviny prsu se vyskytuje u žen, které mají mutaci alespoň v jednom BCRA genu. Zkušený specialista by měl vysvětlit význam výsledků analýzy genů BRCA a poskytnout radu, jak riziko vzniku rakoviny snížit.

Nelaboratorní testy

Kromě laboratorních testů existují i nelaboratorní testy, které jsou stejně důležité pro stanovení diagnozy nádoru prsu.

Mamografie je doporučené screeningové vyšetření, které používá měkké rentgenové záření k vytvoření obrazu prsou a umožní odhalit rakovinu prsu až dva roky před vytvořením hmatné bulky.

Ultrazvukové vyšetření prsů a okolních uzlin je využíváno především u mladších pacientek, jejichž prsní žláza bývá pro mamografické vyšetření nepřehledná. Ultrazvuk jater vyloučí přítomné metastázy.

Magnetická rezonance je velmi citlivé vyšetření, které se však provádí jen ve vybraných případech (u žen s potvrzenou mutací genu BRCA, nebo u určitých typu nádoru)

CT vyšetření se provádí v rámci určení stadia onemocnění, k vyloučení postižení uzlin nebo vzdálených ložisek metastáz (například v kostech, plicích, atd.) a to v případě přítomných příznaků pokročilého onemocnění a u nádorů nesoucích horší prognostické znaky (nepřítomnost hormonálních receptorů, přítomnost HER/neu receptoru, nádory větší velikosti a s postiženými mízními uzlinami)

Budete mít zájem:  Volne Prodejne Leky Na Erekci?

Proč je důležité kojení

O prospěšnosti kojení není pochyb. Ideální pro zdraví dítěte i matky je, pokud žena své dítě plně kojí alespoň půl roku. Proč je kojení tak důležité?

  • Mateřské mléko je nejlepším zdrojem potravy.
  • Většina náhrad mateřského mléka je všeobecně považována za méně hodnotnou výživu než kojení.
  • Mateřské mléko máte navíc vždy při ruce a v nejlepší možné formě.
  • Nečeká vás žádné zdlouhavé vyvařování lahviček, míchání umělé mléčné výživy, převařování vody do termosky a následné chlazení nápoje na potřebnou teplotu ke krmení.
  • Mateřské mléko je vždy připraveno ihned ke konzumaci.

 

Pro posílení imunity

Mateřské mléko v období chřipek a viróz svým složením přirozeně reaguje na zvýšená rizika. V době pylových alergií se posiluje o další imunitní složky pro ochranu miminka.

Je také prokázáno, že pokud má například partner střevní virózu, tělo matky si buduje protilátky a předává je do mateřského mléka. Děti jsou při kojení chráněny před rotavirovými infekcemi.

Kojené děti jsou podle studií chráněny i před infekčními onemocněními dýchacích a močových cest i zánětem středního ucha díky střídajícímu se tlaku a podtlaku na Eustachovu trubici během sání.

Proti rozvoji alergií

Krmení dětí mateřským mlékem současně zabraňuje časnému rozvoji různých druhů alergií na některou ze složek kravského mléka. Zejména jde o nesnášenlivost kravské bílkoviny.

Je třeba si však podle odborníků dát pozor i na to, co matka během kojení konzumuje. Pokrmy obsahující alergeny mohou potravinovou alergii rozvinout i u plně kojeného dítěte.

Proto je třeba si pečlivě hlídat skladbu jídelníčku.

Pro snadnější hubnutí

Kojení má velký efekt i pro návrat maminek k běžné váze jako před porodem.

Vylučování hormonů souvisejících s kojením nutí dělohu k rychlejšímu zavinování a podporuje metabolismus, což vede ke spalování přijaté energie.

Podle výzkumů mají také ty ženy, které zhubly díky kojení, mnohem větší šanci udržet si zdravou váhu. Kojení navíc podporuje i kontracepci a pravděpodobnost další gravidity je při plném kojení menší.

Proti rakovině, osteoporóze i stresu

Dlouhodobé kojení podle studií prokazatelně chrání ženy před rakovinou prsu, vaječníků a děložního hrdla, zejména v období menopauzy. Kojení pomůže nyní dítěti a za pár let matce.

Kojící ženy jsou do budoucna vystaveny nižšímu riziku řídnutí kostí v podobě osteoporózy a souvisejících zlomenin v období přechodu. Kontakt dítěte na holou kůži během kojení přináší ženám příjemné pocity a omezuje stres.

Navíc pokud nemenstruujete, nepřicházíte o krev a cenné zásoby železa.

MEDICINA.cz – První český zdravotnický portál

Odborníci si kladou otázku proč je tento druh rakoviny na vzestupu a zda je možné se chránit.

Riziko rozvoje rakoviny prsu zvyšuje celá řada faktorů. Určité genetické vlohy riziko sice výrazně zvyšují, ale nevysvětlují příčinu nárůstu incidence v posledních letech.

Podle profesora MUDr. Jindřicha Fínka, Ph.D., vedoucího Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň se klade vina převážně současnému životnímu stylu, který má určité charakteristiky.

V současné době se stává u žen běžným jevem odkládání mateřství do vyššího věku i snižování počtu dětí na

jednu ženu. Řada mladých párů zůstává zcela bezdětných. Matky kratší dobu kojí, aby se mohly věnovat

kariéře. Ženy oproti minulosti více kouří a pijí alkohol. V důsledku různých vlivů (např.výživy) se menarche – tj. první menstruace, počátek menstruačního cyklu – posouvá do nižších věkových skupin. Roste míra stresu, přibývá obezita.

Naši předkové téměř všichni pocházeli minimálně z pěti dětí, které se rodily přibližně tři roky po sobě, protože dvouleté kojení bylo vlastně jedinou antikoncepcí.

Dříve rovněž průměrný věk menarche byl 16,9 roku, dnes je to něco málo přes 11 let. Průměrný věk, kdy nastupovala menopauza byl kolem 40 let, dnes je to 53 let či více.

Současná žena prožívá během svého fertilního věku třikrát více fyziologických menstruačních cyklů než její prababička.

  • .
  • Příklady faktorů, jež zvyšují nebo snižují riziko:
  • – geny: mutace BRCA1 a BRCA2, Liův-Fraumeniho syndrom
  • – vyšší věk vysoké riziko
  • – moderní „západní“ životní styl (viz výše)
  • – časná první menstruace, pozdní menopauza
  • – bezdětnost nebo porod až po třicátém roce věku střední riziko
  • – hormonální substituční léčba
  • – těhotenství už před dvacátým rokem věku – snížené riziko
  • – kojení snížení rizika

Nádory prsu jsou ve většině případů hormonálně závislé (dependentní). Jejich vznik a rozvoj souvisí s přítomností pohlavního hormonu – konkrétně estrogenu.

Jak bylo řečeno, doba, po kterou žena v průběhu života nekojí, není těhotná, menstruuje a je vystavena hormonálním výkyvům, je dnes oproti minulosti mnohem delší. Tím nebezpečí vzniku nádoru roste. Již koncem 19.

století Brit GeorgeThomas Beatson dokázal, že po odstranění obou vaječníků – tedy vlastně kastraci – dochází

k regresi metastatického karcinomu prsu. Proto zastavení menstruace je u hormonálně pozitivního nádoru velmi žádoucí. Lze ho dosáhnout chirurgicky nebo medikamentózně. Je však nutno léčbu přísně individualizovat dle věku a situace pacientky.

V terapii se používá chirurgické řešení (vyjmutí nádoru a okolní tkáně či odstranění celého prsu, případně uzlin v podpaží), chemoterapie, radioterapie – ozařování, antiestrogenní terapie a biologická léčba.

Postiženy jsou nejčastěji starší ženy, ale onemocnět může i žena velmi mladá. V mladším věku má rakovina prsu bohužel horší prognózu. Projevuje se agresivněji a dochází k pozdějšímu záchytu. Často se na možnost nádoru prsu u mladé ženy nemyslí a navíc diagnostika je složitější, mamografie má nižší výpovědní hodnotu.

Z tohoto důvodu se mamografie provádí sporadicky, jak vysvětlila při jednání primářka MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., zakladatelka a vedoucí lékařka pracoviště Breast Unit Prague.

Při preventivních prohlídkách u mladých rizikových žen se používá více vyšetření magnetickou rezonancí. Ani tato diagnostika však není bez úskalí pro vysokou senzitivitu a nízkou specificitu.

Vyšetření musí provádět zkušený radiolog, který běžně provádí mamografickou a ultrazvukovou diagnostiku prsu, aby správně porovnal a vyhodnotil výsledky všech vyšetření.

Základem prevence je kromě případné úpravy životního stylu sledování změn v prsou a podpaží. Ženy nad 45 let mají hrazený mamografický screening každé dva roky. Diagnostické vyšetření je zdarma také v případě podezření na nádor (ženu na něj pošle její lékař).

I zájemkyně mladší 45 bez příznaků si mohou vyšetření v případě zájmu zaplatit. Pro ně je však základem samovyšetřování prsů jednou měsíčně, u menstruujících žen nejlépe druhý až třetí den po skončení menstruace.

Samovyšetření se provádí pohledem i pohmatem a je

potřeba provádět je v různých polohách. Pátrá se po bulkách, hrbolcích, změnách ve velikosti prsu nebo uzlin v podpaží, asymetriích, vtažení kůže nebo bradavky či povrchových změnách (šupinatění, pomerančový vzhled kůže).

Varovným příznakem je samozřejmě bolest nebo výtok z bradavky. A co je nejdůležitější – případný nález by si žena nikdy neměla nechávat pro sebe a měla by se ihned svěřit lékaři.

Podrobnější návod na postup při samovyšetření poskytují například webové stránky www.breastcancer.cz

Preventivní vyšetření – screening – má velký význam, právě tak, jako nové stále se vyvíjející léčebné metody. Je velkým úspěchem, že i přes nárůst incidence rakoviny prsu se daří držet úmrtnost na stabilních hodnotách. Více pacientek se tedy úspěšně vyléčí.

Nutno připomenout, že vzácně může rakovina prsu postihnout i muže. Ti tvoří nanejvýš však jen 1 procento postižených. Zatímco u žen je rakovina prsu nejčastější nádorové onemocnění, u mužů dominuje rakovina plic.

K pomáhajícím a podpůrným organizacím patří Aliance žen s rakovinou prsu, která byla založena jako „zastřešující“ organizace devatenácti menšími organizacemi onkologických pacientek. Jejím cílem je informovat veřejnost, pacientky i jejich blízké, propagovat prevenci. Pomáhá jednotlivým spolkům pacientek

koordinovat projekty a vést informační kampaně. Prosazuje práva pacientek, zasazuje se o rovné podmínky při poskytování léčby a rekonvalescence. Také zastupuje české pacientky v zahraničí.

Pod vedením Aliance vznikla v roce 2012 také sekce mladých pacientek. Nazývá se Bellis a její členky si říkají „bellisky“ (tj. sedmikrásky, podle latinského názvu pro tyto květiny). Věnují se osvětě, upozorňují na důležitost prevence a poskytují mladým pacientkám psychologickou pomoc.

Budete mít zájem:  Vana versus sprcha - co je lepší?

(více na: www.breastcancer.cz)

„Projekt 35“ je speciální program určený ženám do 35 let, jež onemocněly rakovinou prsu. Má za cíl zlepšit léčbu těchto pacientek, a to hned několika způsoby.

Usiluje o to, aby byla léčba poskytována podle nejnovějších medicínských poznatků, anebo o založení databáze mladých pacientek, jež by pomáhala lékařům při volbě optimální léčby. Mimo jiné prosazuje, aby ženy nemusely být během léčby hospitalizovány a mohly se zotavovat ve svém domácím prostředí.

Projekt iniciovali odborníci z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze a z Masarykova onkologického ústavu v Brně, podílí se na něm Institut biostatiky a

analýz  Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a občanské sdružení PROJEKT 35. Na besedě jeho význam uvedla doc. MUDr. Petra Tesařová CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha: www.projekt35.cz

www.breastcancer.cz

www.zdravky.cz

www.emcgroup.cz

.

Autor: zpracováno redakčně

Rizikové faktory vzniku rakoviny prsu

Podrobnosti aktuality

Prsní karcinom má nejvyšší výskyt ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Česká republika patří mezi země se střední četností a zaujímá mezi zeměmi světa 30. místo a mezi evropskými zeměmi 21. místo.

Poznání okolností ze života ženy, které mají nebo mohou mít souvislost s výskytem rakoviny prsu, umožňuje lékařům vyčlenit v naší populaci určité rizikové skupiny žen, které jsou pak systematicky sledovány. To vede k úspěšné léčbě choroby, a tedy k zásadnímu snížení úmrtnosti na prsní karcinom.

Nenechávej odpovědnost jen na lékařích, i ty můžeš udělat něco pro svou ochranu. Seznam se všemi rizikovými faktory a zkus se zamyslet nad tím, jestli právě ty nejsi ve zvýšené míře ohrožena rakovinou prsu. Promluv si o tom se svým lékařem.

  • Výskyt rakoviny v rodině Okolo pěti až deseti procent nádorů vzniká na základě dědičné dispozice. Ženy, které zdědily chybu v genu BRCA-1 nebo BRCA-2, mají vyšší riziko onemocnění nádorem prsu nebo vaječníku. Pokud měl někdo z tvých příbuzných (z matčiny i z otcovy strany) nádor prsu, máš zvýšené riziko onemocnění. Pokud má či měla zhoubný nádor tvá matka, sestra, případně dcera, je tvé riziko onemocnění skoro dvakrát větší než u ostatních.
  • Věk Věk je hlavním rizikovým faktorem, riziko vzniku prsního nádoru s věkem narůstá. Zatímco se na skupině žen, u nichž byl nově diagnostikován nádor prsu, ženy ve věku 30 až 34 let podílejí necelým jedním procentem, podíl žen ve věku 55 až 59 let už je více než čtrnáctiprocentní. Četnost nádorů u našich žen prudce stoupá po čtyřicítce a nejprudší vzestup je po 50. roce jejich věku. Už ti bylo 45 let? Pak máš každé dva roky nárok na bezplatné (hrazené pojišťovnou) mamografické vyšetření.
  • Nezhoubné onemocnění prsu Některé nezhoubné buněčné změny (cysty) jsou v prsu přítomny společně s karcinomem, a přestože se nedají považovat za předchůdce rakoviny, mohou být indikátorem možného vývoje karcinomu.
  • První menstruace Nástup menstruace před dvanáctým rokem patří k významným rizikovým faktorům.
  • Menopauza Menopauza ve vyšším věku je z hlediska rakoviny prsu rizikovější, tzn. čím později je žena v přechodu, tím více je ohrožena.
  • První porod Bezdětné ženy a ženy, které poprvé otěhotněly teprve po třicátém roce života, mají zvýšené riziko vzniku prsního karcinomu.
  • Počet porodů Čím více dětí, tím lépe. Ženy s větším počtem porodů jsou v životě méně vystaveny vlivu estrogenů, které zvyšují riziko rakoviny prsu.
  • Kojení Kojení má ochranný účinek, protože ovlivňuje hladinu estrogenů. Čím déle žena kojí, tím lépe.
  • Odnětí vaječníků Následkem této gynekologické operace je prsní tkáň chráněna před vlivem hormonů. S nižším věkem uskutečnění operace se snižuje i riziko onemocnění rakovinou prsu.
  • Hormonální léčba a antikoncepce Hormonální léky a antikoncepční přípravky jsou obecně považovány za rizikový faktor pro vznik prsního karcinomu, i když výsledky studií monitorujících jejich možný karcinogenní účinek jsou nejednoznačné a mnohdy rozporuplné.
  • Alkohol Alkohol ovlivňuje hladinu estrogenů. Jedna sklenička alkoholového nápoje denně, zvyšuje riziko vzniku prsního karcinomu jen nepatrně, ale u ženy, která vypije dvě až pět sklenek denně, je riziko oproti abstinentkám asi 1,5krát vyšší.
  • Strava Množství a složení potravy má přímou souvislost s výskytem rakoviny obecně. Energetická hodnota jídla ovlivňuje metabolizmus a s ním i produkci hormonů. Riziko vzniku rakoviny prsu je nižší při stravě bohaté na vlákninu, ovoce a zeleninu.
  • Obezita Nadváha ovlivňuje metabolizmus estrogenů a zvyšuje riziko vývoje prsního karcinomu, zvláště v období po menopauze.
  • Fyzická aktivita Sport a fyzická námaha vůbec omezuje produkci steroidních hormonů ve vaječnících. Je prokázáno, že riziko rakoviny prsu je u fyzicky aktivních žen snížené.
  • Kouření Přestože přímý vliv kouření na vznik karcinomu prsu prokázán nebyl, je evidentní, že výrazně zvyšuje riziko mnoha jiných zhoubných nádorů, a je tedy rizikovým faktorem pro vznik rakoviny obecně.

Nemůžeš si snížit riziko vzniku prsního karcinomu vyplývající z tvých genetických dispozic, věku nebo gynekologických parametrů. Můžeš ale zlepšit svůj životní styl a hlavně dbát o

pravidelné sledování zdravotního stavu svých prsou.  

Když rakovina vstoupí do našeho života..

Karcinom prsu, jedna z nejzávažnějších a nejobávanějšího onemocnění mezi ženami. Ročně onemocní rakovinou prsu zhruba 6000 pacientek. Více než 2000 pak na toto onemocnění bohužel zemře.

Nemoc, která nemusí bolet, nemusíme o ní vědět a přichází nepozorovaně.

Ptáte se, zda se jí dá předejít? V mnoha případech bohužel nikoliv.

Hlavní příčiny vzniku prsního karcinomu nikdo dosud uspokojivě nevysvětlil. Pravděpodobnost se zvyšuje s počtem onemocnění v rodině a odvíjí se i od způsobu životního stylu. Neznamená to však, že žena, která žije zdravým životním stylem a nemá dědičné předpoklady, nemůže onemocnět. Opak je pravdou.

Ovlivňujících faktorů pro vznik karcinomu prsu je celá řada.

Může to být například:

  • Časná menstruace (před 12. rokem) nebo naopak pozdní menopauza (po 55.roku)
  • První porod dítěte po třicítce
  • Bezdětnost a nadváha
  • Dědičné faktory
  • Dlouhodobé užívání hormonální terapie
  • Časté užívání alkoholu aj…

Jak se onemocnění projevuje?

  • Nejčastější příznakem bývá nalezení si hmatatelné bulky v prsu nebo i v podpaží
  • Na prsou pozorujeme změny ve struktuře kůže, vtahování kůže nebo důlkovatění
  • Nepravidelné bradavky, jejich oploštění nebo vtažení, pomerančová kůže
  • asymetrie prsu, každý prs jinak velký
  • sekrece z bradavky (zejména krvavá), zarudnutí a oteplení kůže

Pokud u sebe některé tyto příznaky objevíte, nepanikařte a navštivte svého lékaře. Začne-li se rakovina léčit včas, pacientky mají vysokou šanci na vyléčení.

Jak se rakovina prsu diagnostikuje?

Každá žena by měla minimálně jednou měsíčně provádět samovyšetření obou prsů. Pečlivě si prsa prohmatat a porovnávat oba prsy naráz. Každou ženu starší 15 ti let by měl i její gynekolog jednou ročně vyšetřit pohledem a pohmatem prsů. V praxi se toto bohužel automaticky neděje, pokud si žena sama neřekne.

Drobnější zhoubné změny v prsu pak odhalí rychlé a nebolestivé vyšetření na mamografu, na které mají pacientky nad 45 let zdarma nárok jednou za dva roky. Před touto věkovou hranicí by měli být na pozoru ženy, v jejíž rodině se rakovina prsu vyskytla.

Co je mamografické vyšetření?

Jedná se o bezbolestné rentgenování obou prsů slabým paprskem. Pokud se riziko rakoviny prsu nebo její příznak prokáže, lékaři následně volí další vyšetření. Patří mezi ně magnetická rezonance prsu nebo cílená biopsie z hmatné léze.

Možností následné léčby je hned několik, odvíjí se od míry zasažení a od toho, jakou cestu doporučí ošetřující lékař. Nejčastější je:

Operace prsu

Pokud je nádor operovatelný a nebyla prokázána přítomnost vzdálených metastáz, volí lékaři většinou chirurgické odstranění. Tuto metodu se lékaři snaží provádět v co nejmenší míře. Představuje pro pacientku velmi radikální zákrok. Podle velikosti a umístění nádorů je pak zvolen vhodný typ operace.

  • Lumpektomie– z prsu se vyjme nádor a minimálně centimetrový okraj zdravé tkáně
  • Částečná mastektomie– v této fázi se odstraňuje čtvrtina nebo vetší část prsu, která obsahuje nádor
  • Úplná mastektomie– pacientce se odstraňuje celý prs včetně bradavky
  • Radiální mastektomie– odstraní se celý prs, včetně malého prsního svalu i podpažní uzliny
  • Chemoterapie
Budete mít zájem:  Hyalgan 20mg/2ml – příbalový leták

Ženě, která podstupuje tuto léčbu, se podávají cytostatika. Jsou to chemické preparáty, které zastavují růst a množení zhoubných buněk. Bohužel ale zasahuje i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků. Tato léčby obvykle trvá 3 až 6 měsíců ve čtyřtýdenních cyklech.

Radioterapie

Tato metoda se užívá většinou současně s operací. Není schopná sama o sobě rakovinu vyléčit. Ozáření způsobí, že nádorové buňky zahynou a ztratí schopnost bujení.

Po vyřčení této závažné diagnózy je pro každou ženu velmi těžké se s ní vyrovnat. Existují ale různá sdružení a organizace, které poskytuje zasaženým ženám poradenství, psychologickou pomoc i skupinovou terapii. Známé jsou také každoročně pořádané pochody, kde se snaží lidé po celém světě vyjádřit podporu všem nemocným ženám.

Prevence

Doporučení od odborných lékařů je mnoho. Omezte tučná jídla, hlídejte si svou váhu, omezte pití alkoholu a kouření. První těhotenství by mělo přijít do 30. roku a ženy by měla kojit alespoň 6 měsíců. Samozřejmě je-li to možné. Pravidelnost samovyšetření prsou je základ, proto dbejte o své zdraví a nenechte nic náhodě.

10 mýtů kolem rakoviny prsu. Nenechte se vystrašit!

Zdroj: BEAUTY STUDIO / Shutterstock

Jak je to tedy s výroky „jedna paní povídala“? Bludy týkající se tohoto nejčastějšího zhoubného onemocnění u žen vyvracejí onkoložka Jana Prausová z pražské Fakultní nemocnice v Motole a zakladatelka Mamma Centra Miroslava Skovajsová. A obě vám svorně vzkazují: „Nenechte se vystrašit!“

MÝTUS 1: Rakovinu prsu může způsobit nemoc nebo náraz do prsu.

Žádný výzkum takovou souvislost jednoznačně nepotvrdil. „Může se však stát, že úraz spojený s krvácením do prsní žlázy poukáže na již existující patologické ložisko, jehož křehké cévy jsou zdrojem krvácení,“ říká Miroslava Skovajsová. Spouštěče, které mohou nemoc nastartovat, jsou jiné.

„Velkou roli hraje například obezita, kouření a stres,“ připomíná Jana Prausová. Častěji jsou také ohroženy bezdětné ženy a matky, které porodily první dítě v pozdějším věku. Jistá souvislost existuje i mezi výskytem této nemoci a časnou menstruací nebo zase naopak vyšším věkem menopauzy.

MÝTUS 2: Těhotenství a kojení chrání před rakovinou prsu.

Bohužel tomu tak není. Ženy, které odrodily a odkojily více než jedno dítě, jsou sice vystaveny menšímu riziku zhoubného bujení, přímo v době očekávání potomka nebo během laktace však chráněny nejsou. Naopak jde spíše o komplikaci.

„Jedná se o vysoce rizikovou záležitost, neboť průběh nemoci je kvůli vysoké hladině hormonů velice bouřlivý,“ varuje lékařka Prausová. Právě zvýšený podíl estrogenů v těle podporuje růst nádoru. Proto jsou také vypuknutím nemoci více ohroženy ženy v klimakteriu užívající hormonální léčbu. Riziko zvyšuje i opakovaný zánět prsu během kojení.

MÝTUS 3: Rakovinu prsu může způsobit nošení těsných podprsenek, podprsenek s kosticemi a používání antiperspirantů a další kosmetiky obsahující paraben a hliník.

Ani tato domněnka nebyla potvrzena. „Podle mě není užívání antiperspirantů vhodné z jiných důvodů, se strašákem rakoviny prsu je nespojujte,“ zdůrazňuje Miroslava Skovajsová.

Podobně škodlivost kostic v podprsenkách je nepotvrzeným mýtem. „Kostice se přece o hrudník opírá v místě, kde vůbec není prsní žláza,“ připomíná primářka.

MÝTUS 4: Rakovinou prsu mohou onemocnět jen ženy.

Není to pravda. „Také muži mají mléčnou žlázu, ačkoli zakrnělou,“ vysvětluje Jana Prausová. Proto jsou ohroženi i oni, i když jde spíše o raritu. Zatímco v České republice ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen, postižených mužů bývá jen kolem čtyřiceti. A obecně se choroba objevuje převážně po padesátce.

MÝTUS 5: Když onemocním, tak zemřu.

Tak tohle rychle vyžeňte z hlavy! V posledních dvaceti letech sice narostl výskyt rakoviny prsu v Česku na dvojnásobek, díky pokrokům medicíny však zůstává úmrtnost stejná. Faktem je, že s léčeným či odléčeným karcinomem ňadra žije v Česku necelých 70 tisíc žen.

Každoročně jich zemřou „jen“ necelé dva tisíce. Riziko onemocnění přitom roste s věkem: před 20. rokem života je výskyt velmi vzácný, riziko narůstá po 40. a 50. roce, přičemž polovině pacientek je mezi 53 a 73 lety.

MÝTUS 6: Když onemocním, tak přijdu o prs.

Ne zákonitě. Už dávno se neprovádějí ve stech procentech takzvané ablace neboli amputace prsu. „Lékaři dnes velice často volí pouze částečný výkon,“ říká Jana Prausová. Vedle chirurgické léčby se totiž uplatňuje řada dalších metod, ať už se jedná o radioterapii neboli ozařování, či systémovou léčbu cytostatickou, biologickou a hormonální.

Klíčové je, v jakém stadiu nemoci se pacientka nachází a jaký typ nádoru má. „Dá se říct, že malé ložisko a malý rozsah onemocnění znamená malou a jednodušší léčbu. To je vzorec, který bychom se měly dozvídat už na základní škole,“ apeluje Miroslava Skovajsová.

MÝTUS 7: Každá bulka v prsu je zhoubný nádor.

Nesmysl! Pokud si žena nahmatá na ňadrech a v jejich okolí nějakou nepravidelnost, často propadne zoufalství, že jde o rakovinu. Přitom minimálně osm z deseti abnormalit prsu není důsledkem zhoubného onemocnění.

V každém případě platí, že je potřeba ihned vyhledat lékaře, který vystrašenou pacientku buď uklidní, nebo ji začne okamžitě léčit. S nově hmatnými nepravidelnostmi v prsu by měly nejpozději do dvou až tří týdnů na vyšetření i ženy, které mají v prsech neškodné cysty.

MÝTUS 8: Rakovina prsu se projevuje vždy jako bulka.

Může vypadat taky třeba jako pomerančová kůže, rozšířená žilní pleteň, vtažení kůže či nepravidelnost bradavky. Stejně tak neplatí, že zhoubná bulka je tvrdá kulička přirostlá ke tkáni a že neškodný útvar je měkký a pohyblivý. Zda se jedná, či nejedná o rakovinu, nenapoví ani velikost bulky.

MÝTUS 9: Ohroženější jsou vyvinutější ženy.

„Velikost prsů nehraje žádnou roli v riziku vzniku zhoubného nádoru,“ vyvrací další z mýtů zakladatelka Mamma Centra. Pravdou však je, že ženy s většími ňadry si bulku hůře najdou. Při následné léčbě však velikost ňader roli hraje.

„U žen s velkým poprsím se častěji musí provést ablační výkon, protože zbylou žlázu při velkém objemu nelze dostatečně prozářit,“ vysvětluje onkoložka Prausová a dodává, že se pak navíc doporučuje, aby pacientka absolvovala i chirurgické zmenšení druhého prsu kvůli hrozbě přetížení jedné strany těla.

MÝTUS 10: Stačí mi samovyšetření pohmatem, mamografické vyšetření je zbytečné, a navíc může být nebezpečné.

Žádný screeningový program neprokázal vznik nádoru z opakovaného mamografického vyšetření. „Měkké záření, které při něm vzniká, je pravidelně sledováno v denních, týdenních i měsíčních zkouškách a hodnotově je zcela minimální,“ uklidňuje Miroslava Skovajsová.

Pravidelné preventivní prohlídky jsou určeny ženám od 45. roku věku a každé dva roky se opakují. Obě lékařky však apelují, aby ženy pravidelně docházely do center mnohem dříve. Zejména pak ty, které jsou chorobou zatíženy geneticky.

„Pro ženy, v jejichž rodině se nápadně často objevuje rakovina prsní žlázy nebo ženských orgánů, se doporučuje začít se screeningem o deset let dříve, než onemocněla jejich nejmladší přímá příbuzná,“ doporučuje primářka.

Vedle toho by každá moderní žena měla zároveň zvládat kvalitní samovyšetření. Jedná se však pouze o doplněk k mamografii či ultrazvuku, které dokážou odhalit i dosud nehmatná ložiska zhoubného nádoru.

Co byste měla vědět

  • Na světě každoročně onemocní rakovinou prsu 600 tisíc žen.
  • Karcinomy prsu tvoří pětinu nádorových onemocnění u žen.
  • Nejvíce pacientů na světě vykazují Belgie, Dánsko a Francie. Česká republika je zemí se střední četností výskytu této nemoci (26. ve světě).
  • Výskyt nemoci se snižuje od severu k jihu a od západu k východu.
  • Černošky jsou rakovinou ohroženy méně, avšak pokud už u nich propukne, častěji umírají.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector