Datum spotřeby nebo datum minimální trvanlivosti musí být uvedeny dnes již na všech potravinách. Rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti není zanedbatelný.
Datum spotřeby udává dobu, dokdy je bezpečné potravinu jíst, zatímco minimální trvanlivost značí dobu, kdy je potravina nejvíce kvalitní (i to nemusí být úplně pravda).
Díky moderním konzervačním technikám a široké dostupnosti ledniček nám dnes potraviny vydrží o něco déle. V mnoha případech je však datum expirace pouze orientační a jídlo může být konzumováno i po uplynutí této doby.
Podle světové statistiky je 1/3 veškerého vyprodukovaného jídla plýtvání a nakonec potraviny skončí v popelnici. V USA se jedná o 40% všech vyrobených potravin.
Existují určitá data spotřeby, která dodržet musíte, ostatní jsou ale spíše orientační a tyto potraviny lze konzumovat i po vypršení doby expirace. Jak tedy poznáte rozdíl? Sepsali jsme pro vás potraviny, které musíte dodržovat a které nemusíte vůbec brát v potaz.
Do kdy můžeme jíst tyto potraviny?
#1 Vejce
Vejce jsou jednou z nejčastějších potravin v domácnosti a je to potravina u které doba trvanlivosti není úplně směrodatná. Určitou dobu lze po uplynutí tohoto data vejce stále jíst. Je sice velmi obtížné určit, zda je vejce stále v pořádku pokud je stále neporušené, ale možná jste slyšeli, že staré vejce se ve vodě vznáší. Vejce jsou stále dobrá po dobu 3-5 týdnů od zakoupení/expirace a lze počítat i s delší dobou v případě skladování v chladu a temnu. Zkažené vejce také po rozbití poznáte ihned po silném zápachu.
#2 Mléko
Jistě vás překvapí, že i mléko jakožto mléčný výrobek lze po datu spotřeby uvedeném na krabici/lahvi lze bezpečně konzumovat. Obecně platí, že maximálně týden po spotřebě je mléko stále dobré. Samozřejmě vždy dejte na vůni, barvu a hustotu. Ke zvýšení trvanlivosti rozhodně mléko uchovávejte v chladu. Není doporučeno mléko uchovávat ve dveřích lednice, kde teplotá neustále kolísá. Místo toho jej uložte do regálů.
#3 Sýr
U sýru samozřejmě záleží na druhu sýru. Obecně však platí, že všechny sýry mají tendenci vydržet i nějaký čas po expiraci. U sýra je většinou vzhled důležitější než datum na jeho obalu. Existují sýry (např. Brie), kdy mají “plíseň”, ale je to vlastně žádoucí a do koše rozhodně nepatří. Sušené sýry samozřejmě vydrží déle než ty méně suché. Pokud sýr vypadá a voní dobře, je pravděpodobně v pořádku a můžete jej konzumovat. Chuť sýra postupem času zesiluje, ale to není důvod k jeho vyhození. Pokud po kousnutí do sýra cítíte brnění, vyplivněte jej a zahoďte!
#4 Syrové maso nemá trvanlivost jen tak!
Syrové maso je potravina, u které rozhodně musíte dbát na datum spotřeby. Převážná většina masa mohou být skladována pouze v lednici a pouze pár dní! Pokud po nákupu maso nehodláte ihned spotřebovávat, co nejdříve jej opláchněte a dejte zamrazit (prodloužíte dobu trvanlivosti až o měsíce). O syrovém mase se dočtete také zde.
#5 Med
Med má pověst jídla, které se nemůže zkazit. Je to částečně pravda a můžete jej uchovávat velmi dlouhou dobu, pokud dodržíte skladovací podmínky. V medu je nepatrná vlhkost, takže v něm organismy nemohou dlouho žít. Aby byl váš med čerstvý, je třeba jej pořádně uzavřít, zabránit vlhkosti a skladovat ho v chladu a suchu.
#6 Džusy
Ovocné džusy a šťávy vydrží déle než si myslíte. Často bývají nakyslé a to není zrovna příznivé pro vznik bakterií. Ovocná šťáva je obvykle dobrá i po datu spotřeby zatímco zeleninová šťáva/džus je o něco horší. Džusy, které nejsou vyrobeny pouze z čerstvého ovoce (90% džusů), obsahují přidaný cukr. Cukr zde také působí jako konzervační látka. Dále platí, že čerstvý džus nikdy nevydrží, tak jako ten konzervovaný např. v lahvi. Doba spotřeby takového džusu se může prodloužit i na 3 měsíce. Špatný džus bude kyselý a cítit plísní.
#7 Plechovky a konzervy mají trvanlivost neomezenou
Na konzervách a plechovkách je sice uvedeno minimální datum trvanlivosti, ale u většiny potravin vás nemusí vůbec zajímat. Některé kyselé potraviny např. rajčata v konzervě jsou dobré jen rok a půl, u ostatních je toto datum spotřeby prodlouženo o několik let. Tyto konzervy skladujte na chladném a suchém místě pro dosažení nejlepšího výsledku.
#8 Těstoviny
U těstovin je trvanlivost závislá na výrobě a také balení. Pokud skladujete čerstvé domácí těstoviny, tak vydrží jen 4-5 dní kvůli vejcím, které se do těstovin přidávají. Sušené těstoviny naopak nebývají vyráběny s přidanými vejci a vydrží 1-2 roky po datu spotřeby. Nejvíce těstoviny vydrží ve svém původním obalu nebo v obalu či sklenici, kde se nenachází příliš mnoho vzduchu.
#9 Chléb
Chléb patří mezi potraviny, kde vzhled říká o kvalitě výrobku více než datum spotřeby. Pokud vidíte, že na chlebu neroste žádná plíseň je naprosto bezpečné jej konzumovat. Většina lidí ukládá chléb při pokojové teplotě, ale v chladu se mu daří o něco lépe. Sice hrozí riziko vysychání chleba, což nás u chleba na tousty nemusí trápit. Chléb můžete také na několik měsíců zmrazit. Ve spíži by měl chléb vydržet 5-7 dní.
#10 Jogurt
Pokud jíte jogurty, tak jistě víte, že nám výrobci nedávají příliš času na spotřebování těchto produktů. Nelamte si s tím hlavu a nevyhazujte jogurt jen proto, že je pár dní po datu trvanlivosti. Pokud máte jogurt neotevřený a uložený v ledničce, tak vydrží až dva týdny po datu uvedeném na víčku. Otevřený jogurt uložený v lednici by měl vydržet 5-7 dní. Pokud jste však jogurt nechali při pokojové teplotě více jak 2 hodiny, tak ho raději vyhoďte.
#11 Lahůdky a uzeniny
U tohoto druhu potravin nikdy neriskujte. I přesto, že váš oblíbený salám nebo šunka vypadá stále dobře, pokud je po datu spotřeby nikdy ji nejezte! Listérie jsou bakterie, které přežívají i v chladu a vyskytují se na tomto druhu potravin. Tyto potraviny jsou obvykle zkažené pokud páchnou nebo jsou slizké.
#12 Zmrzlina
Trvanlivost zmrzliny se odvíjí hlavně od jejího balení. Zmrzlina je sice zmražená, což by nejednoho napadlo, že ji lze uchovávat neomezeně, ale pozor. Růst bakterií ve zmrzlině je pouze velmi zpomalen a pokaždé kdy je vystavena vzduchu a začne roztávat, tyto bakterie rostou. Otevřenou zmrzlinu proto spotřebujte do 2 měsíců od jejího otevření.
#13 Pivo
Pivo se narozdíl od vína časem nezlepšuje. Datum spotřeby je na pivu uveden z určitého důvodu. Pivo je vždy během prvních pár měsíců od stáčení v té nejlepší kvalitě. Poté se ale chuť piva začíná ničit. Pití prošlého piva není nijak zvlášť člověku nebezpečné, ale jeho chuť bude o poznání horší. Není tak pravda, že kde je alkohol, to se nezkazí.
#14 Zakoupené jídlo
Pokud si v restauraci zabalíte jídlo, nebo si jídlo koupíte ve fastfoodu, tak pravděpodobně na obalu nenajdete trvanlivost. Zbytky jídla mohou zůstat při pokojové teplotě maximálně dvě hodiny. Chlazením v ledničce samozřejmě prodloužíte trvanlivost, protože růst bakterií je pouze zpomalen. Zbytky jídla však skladujte maximálně 2-3 dny.
Pokud se vám tento článek líbil, budeme rádi za sdílení popřípadě vaše komentáře pod článkem. Doporučujeme navštívit článek KFC – proč je tak dobré?
Nebojte se prošlých potravin, o rok déle vydrží mouka, hořčice i káva
Jaro je tady, zima skončila rychle. Vyrazili jste na chalupu pustit dovnitř čerstvý vzduch a dát do pucu zahradu. Při pobíhání venku pěkně vyhládne, až dostanete chuť na párek s hořčicí. Jenže jste ji zapomněli koupit. V kredenci je sice „plnotučná“ z loňského října, z doby, kdy jste chatu zazimovali, ale dá se vůbec jíst? Pokud jste ji loni neotevřeli, pak pravděpodobně ano.
Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Hořčice, stejně jako některé další výrobky, vydrží celý jeden rok poté, co „projde“ datum napsané na víčku u formulky „minimální trvanlivost do…“.
„Datum minimální trvanlivosti (anglicky best before, německy mindestens haltbar bis, pozn. red.) najdete na odolnějších a pomaleji se kazících potravinách.
Vyjadřuje, že v nejlepší kondici je potravina před uvedeným datem.
To však neznamená, že po něm se již nedá pozřít,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, kde připravili seznam potravin a dobu, po kterou jsou poživatelné po uplynutí minimální trvanlivosti.
Rok po době trvanlivosti mouka, káva i med
„Pokud má výrobek s označením ‚minimální trvanlivost do…‘ neporušený obal a byl skladován v předepsaných podmínkách, zkontrolujte ho nejdříve svými smysly. Vypadá, voní a chutná dobře? Neobjevili se v něm škůdci nebo plíseň? Pak je bezpečné jej pozřít,“ dodává Hoffmannová.
Jeden rok po uplynutí minimální trvanlivosti vydrží například i mouky, káva nebo med. Na druhé straně jsou výrobky, které mají na obalu oznámení „spotřebujte do…“.
| Pokud má potravina prošlé datum minimální trvanlivosti, nevyhazujte ji automaticky do odpadu a zaměřte se na čtyři základní ukazatele, podle nichž lze poznat, zda je výrobek vhodný ke konzumaci: 1. Skladovali jste potraviny v předepsaných podmínkách? 2. Má výrobek neporušený obal? 3. Vypadá, chutná a voní dobře? 4. Neobjevili se v potravině škůdci? |
„Značí datum spotřeby neboli použitelnosti a určuje dobu, po kterou je u rychle se kazících potravin zaručena bezpečnost a zdravotní nezávadnost. Najdete je například na zákuscích, rybách, mletém mase, balených houbách nebo u výrobků z chladicího pultu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.
Pokud datum spotřeby (anglicky use by date, německy zu verbrauchen bis, pozn. red.) uplyne, nesmí se potravina dál prodávat a není bezpečné ji konzumovat.
Spotřeba neomezeně dlouho
Do třetice jsou pak potraviny, na kterých žádné datum spotřeby či minimální trvanlivosti nenajdeme. U ovoce a zeleniny či pečiva je to jasné, v kuchyni používáme ale výrobky, které jsou schopné vydržet teoreticky neomezeně dlouho – například ocet nebo sůl. Ale i lihoviny. Doba spotřeby není uvedena ani na obalu cukru – ten, stejně jako sůl, vytáhne z buněk bakterií vodu a ony uschnou.
Datum expirace nenajdete ani na etiketě vína. Zde platí pár pravidel. Jakékoliv otevřené víno můžete skladovat v lednici a spotřebovat do 10 dnů. Většina vín, která koupíte v obchodě, není vhodná pro archivaci a platí, že čím mladší, tím lepší, důraz je kladen na svěžest vína.
|
Další pravidlem pak je, že vína ze severní polokoule je po zakoupení nejlepší vypít do dubna následujícího roku, vína z jižní polokoule pak do března. Obchodníci však uvádějí, že většina lahvových vín je kupujícími spotřebována do 48 hodin. U archivních vín je samozřejmě stáří devíza, kterou víno přibírá na kvalitě i ceně.
Zákazníci si pojmy „minimální trvanlivost“ a „datum spotřeby“ často zaměňují. Aby člověk ušetřil a omezil plýtvání potravinami, je dobré tyto údaje na obalech sledovat.
„Různé druhy potravin vydrží při správném skladování v pořádku jinak dlouho. Těstoviny, rýže nebo mouka jsou v pořádku i rok po uplynutí minimální trvanlivosti. Ovesné vločky nebo müsli neschovávejte ve spíži déle než dva měsíce po expiraci. Jogurt uchovávaný v lednici můžete bez obav sníst i pět dní po překročení data minimální trvanlivosti,“ uzavírá Hoffmannová.
Cukr, kakao i vejce. Víte, která jídla můžete jíst i po záruce?
Na odpoledne jste si s dětmi naplánovali pečení perníků. Vytáhnete všechny potřebné suroviny na pracovní desku a pohledem zachytíte datum minimální spotřeby.
Na mouce uplynul toto léto, na perníkového koření ještě na jaře … Plány na předvánoční pečení nemusíte zahodit spolu s moukou či kořením.
Když je otevřete a viditelně jim nebude nic chybět, můžete se směle pustit do příprav vánočních dobrot.
Suché sypké potraviny jako mouka, cukr či různé prášky do pečení vydrží déle, než si myslíte. Po skončení minimální trvanlivosti se dají použít celý další rok.
Vídeňský experimentExperti z vídeňského magistrátu, konkrétně z oddělení zkoumání potravin, před pár lety otestovali vybrané skupiny potravin. Záměrně je nechali “zestárnout” a následně zkoušeli jejich kvalitu a poživatelnosti.
Zjistili, že mnohé potraviny – pokud se správně skladují – běžně vydrží déle, než uvádí datum jejich minimální trvanlivosti vyznačené na obalu.
- Nemusí tedy putovat hned po skončení lhůty minimální trvanlivosti do koše.
- Nejdéle mouka i cukr
- I rok navíc lze přičíst k minimální trvanlivosti právě při základních ingrediencích vánočního pečení, jako jsou mouka, prášek do pečení, pudinky i různé druhy cukru.
- Pokud jste správně skladovaly kakao či koření, používat je podle vídeňských expertů lze také další rok po uplynutí jejich minimální trvanlivosti.
Poměrně dlouhou trvanlivost vykazují i oblíbené silvestrovské pochoutky, jako jsou tyčinky nebo chipsy. “Přesčasy” dokáží přibližně dva měsíce.
Zhruba 28 dní navíc vydrží rostlinné oleje – na smažení kapra, ale také majonéza či tatarská omáčka – do vánočního bramborového salátu.
S omezenou trvanlivostíStále poživatelným pravděpodobně bude i čokoláda, jejíž datum minimální spotřeby jste zmeškali nejvíce o dva týdny.
Tři týdny navrch v testech dosáhli překvapivě vejce, které však před konzumováním třeba pořádně uvařit. Ve stejné skupině s nimi se ocitly i tvrdé sýry a máslo.
Čerstvé sýry jako ricotta či mascarpone můžete zkusit jíst i zhruba deset dní poté, co jim uplynula minimální trvanlivost. Mléčným výrobkem, s výjimkou sýrů a másla, přisoudili experti navíc nejvýše pět dní.
Pokud se rozhodnete, že potravině, jejíž minimální trvanlivost již vypršela, dáte ještě šanci, zapojte vlastní smysly – zrak, čich, hmat a chuť.
Broučci v mouce nebo plíseň na chlebu spatříte na první pohled.
Pokud jídlo voní divně, případně rovnou zapáchá, patří do koše. Zkaženou potravinu lze poznat i tak, že se například rozpadá, když ji chytíte do ruky.
Jestliže první tři smysly nic zvláštního nezachytily, můžete jídlo ochutnat.
Platí přitom, že prodloužit trvanlivost potravin dokážete zejména správným skladováním. Důležitá je také správná teplota v domácí chladničce, která by se měla pohybovat od dvou stupňů v její dolní části až po maximálně osm stupňů v horní části.
Často se potraviny v domácnostech rychleji kazí jen proto, že teplota v chladničce je nastavena příliš vysoko.
Základní pravidlo říká, že do data minimální trvanlivosti výrobce garantuje, že produkt si udrží své specifické vlastnosti, jako jsou chuť, vzhled, konzistence či výživová hodnota.
Bezpečnost a kvalita potravin
Publikováno: 14.10.2013 Autor: ZdraváPotravina.cz
Co to je Bezpečnost potravin neboli Food Safety jsme se zeptali Ing. Hany Střítecké, PhD.
Bezpečnost potravin (Food Safety) lze chápat z mnoha pohledů.
Od povinnosti státu vytvořit právní prostředí pro výrobu, dovoz a kontrolu zdravotně nezávadných potravin až po obsahy jednotlivých, byť zákonně stanovené limity nepřekračující, přidaných látek (Éček) v potravinách.
Zatímco první hledisko je legislativně dané a tedy i jednoduše kontrolovatelné, to druhé je spíše subjektivní, špatně prokazatelné a je součástí neustálých diskuzí jak odborné, tak i laické veřejnosti.
Bezpečnost potravin tedy běžný spotřebitel na rozdíl od odborníků vnímá úplně jinak.
Odborník pod tímto pojmem vidí potravinu bez nebezpečných mechanických kontaminantů, plísní, hnilobných zárodků, baktérií a virů – tedy potravinu, která nezpůsobí akutní zdravotní problémy.
Kvalitu – vlastní složení potravin hodnotí v jiném kontextu než v bezpečnosti potravin. Naopak laik za bezpečnou potravinu bere takovou, která nemá v sobě velké množství tzv „Éček“ a je vyrobena z co nejkvalitnějších surovin.
Kdo tedy za potraviny zodpovídá? Co je a není povinností státu?
Stát je ze zákona povinen zabezpečit dostatečné množství zdravotně nezávadných potravin. To znamená potravin nekontaminovaných nežádoucími mikroorganismy a jinými nebezpečnými látkami. Není však už povinen zabezpečit výživově vyvážené a vysoce kvalitní potraviny.
Jaké k tomu má stát nástroje?
Systém bezpečnosti potravin je v ČR koordinován resorty zemědělství a zdravotnictví, ve spolupráci s dalšími ministerstvy a jinými organizacemi státní správy. Základním legislativním rámcem je zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.
Dozor nad dodržováním stanovených předpisů a povinností v ČR zajišťují: Státní veterinární správa ČR, která zabezpečuje ochranu spotřebitele před případnými zdravotně závadnými živočišnými produkty (maso, vejce, jogurt…) od stáje až po spotřebitelský stůl, a to doslova.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jež dohlíží na potraviny převážně neživočišného původu, kontroluje, zda nedochází ke klamavému označení výrobků, co do informací na etiketách, označení místa původu, doby spotřeby (označeno.
„spotřebujte do…“ a po uplynutí této doby se již nesmí prodávat) nebo minimální trvanlivosti (lze po této době prodávat, ale musí být viditelně označeno, že potravina má prošlou dobu minimální trvanlivosti).
Posledními institucemi jsou orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice zodpovídající za ochranu zdraví spotřebitele při výskytu nebezpečných a podezřelých výrobků a za kontrolu veřejného stravování.
V prostředí globálního trhu, chyba ve výrobě v jednom státu se objeví velice rychle i v jiných – posypová sůl z Polska, dioxiny z Německa….
Aby státy Evropské unie dokázaly rychle na toto nebezpečí zareagovat, byl vytvořen Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF – Rapid Alert Systém for Food and Feed).
Povinností každého státu, zapojeného do tohoto systému, je při nalezení nebezpečné potraviny na svém území neprodleně informovat ostatní státy. Kdo by se chtěl na tato hlášení z RASFF podívat, koukněte se na webové stránky www.bezpecnostpotravin.cz nebo www.agronavigator.cz .
Potravina v běžném prodeji musí být ze zákona zdravotně bezpečná. Ale jak to poznat? Čeho si všímat a jakým potravinám se raději vyhnout?
Pomoci nám mohou některé údaje na obalech (u balených potravin), způsob skladování a prodeje (u všech typů potravin) a v neposlední řadě samotný vzhled potravin. Rozlišujeme dva údaje týkající se trvanlivosti potravin. Lidé si je rádi pletou a přitom rozdíl mezi nimi je dosti zásadní.
První je datum spotřeby (použitelnosti) – označeno: „spotřebujte do…“ a následuje celé datum (př. „spotřebujte do 10.08.2013“. Takto se označuje rychle se kazící zboží (maso, čerstvé mléko, mléčné výrobky, uzeniny, saláty…).
Co to znamená? Že do toho data je garantováno výrobcem, že pokud se s potravinou při převozu a prodeji zacházelo správně, je v naprostém pořádku bez změny ve složení, chuti, vůni…. Po uplynutí tohoto data se potraviny v žádném případě již NESMÍ PRODÁVAT.
Je to tedy maximální doba, po kterou potravina nemění své vlastnosti.
Druhým je datum minimální trvanlivosti (DMT) – opět se uvádí den měsíc a rok. Pokud je DMT kratší než 3 měsíce, nemusí být uveden rok, pokud je delší než 3 měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, nemusí být uveden den a pokud je delší než 18 měsíců, stačí uvést rok.
A co tedy znamená tento údaj? Na rozdíl od data spotřeby je to MINIMÁLNÍ doba, po kterou potravina nemění své vlastnosti.
Po uplynutí této doby se potraviny mohou i nadále prodávat, ale musí to prodejce výrazně označit a hlavně zodpovědnost za případnou nižší kvalitu už nenese výrobce, ale prodejce.
Co dál by nás mělo zajímat?
Třeba, zda není porušený obal – pokud ano mohlo se do potraviny dostat něco, co tam nemá být.
Nebo zda v mražených výrobcích není hodně ledu – to značí, že se během převozu zřejmě rozmrazily (někdy i několikrát) a mohlo zde dojít k pomnožení nežádoucích mikroorganismů.
U masa a uzenin bychom se měli dobře podívat, zda na povrchu nejsou odlesky jakoby duhy – takový výrobek už není vhodný ke konzumaci.
Jak tedy ideálně konzumovat základní potraviny, aby neohrožovaly zdraví?
Nekupovat základní potraviny do zásoby, ale kupovat si vždy čerstvé a jen množství, které skutečně sním. Uvedeme si některé příklady:
Mléko – na obalu má datum spotřeby (čerstvé) nebo trvanlivosti (trvanlivé) s tím, že výrobce většinou uvádí i datum spotřeby po otevření.
Čerstvé a otevřené trvanlivé mléko uchovávejte v chladu (4-8°C), zavřené trvanlivé lze uchovávat i při teplotě do 24 °C.
Mléko, které je nakyslé (čerstvé), nahořklé (trvanlivé) nebo má změněnou barvu, je sražené, má nafouklý obal, případně vykazuje jiné změny, rozhodně nepijte ani ho nepoužívejte k vaření.
Sýr – podmínkou trvanlivosti všech sýrů je, že musí být důkladně zabaleny, jinak mohou na povrchu osychat, případně plesnivět. Krájené sýry prodávané u pultu by se měly spotřebovat do 24 hodin, balené do data spotřeby uvedeného na obalu. Máslo musí být vždy uchováváno v chladu, uzavřeno v obalu, aby nežluklo nebo neplesnivělo. Při krájení používejte vždy čistý nůž.
Maso – syrové skladujeme v ledničce maximálně 48 – 72 hodin, syrové drůbeží a čerstvé ryby maximálně 48 hodin, mleté maso z pultového nejpozději do 24 hodin. Pokud je povrch masa oslizlý nebo páchnoucí, v žádném případě maso nepoužívejte. V mrazáku (při teplotě -18 stupňů) byste maso neměli skladovat déle než půl roku a pokud bylo maso uvařeno, můžeme ho skladovat maximálně 72 hodin.
Pečivo – aby pečivo nezačalo plesnivět, nemělo by se uchovávat v igelitových sáčcích. Pozor také přímo při nákupu – pokud si koupíte ještě teplé pečivo, tak než ho donesete domů, se vám v igelitovém sáčku zapaří a opět se zkazí podstatně dříve.
Vajíčka – mají minimální trvanlivost 28 dní od data snášky, skladovat se mohou od 5 do 18 stupňů Celsia. V ledničce vydrží minimálně další měsíc, ovšem za předpokladu, že mají neporušenou skořápku. Před uskladněním vejce neomývejme, ztratila by tak svou ochrannou vrstvu. Málokdo ví, že se vejce dají také zamrazit (až na 3 měsíce), ale zamrazujeme bílky a žloutky zvlášť.
Ovoce a zelenina – Trvanlivost nejde stanovit jednoznačně. Vždy záleží na konkrétním druhu a způsobu skladování. V každém případě byste neměli jíst ovoce a zeleninu, které má viditelné změny (plíseň, hniloba) byť jen někde nebo vykazuje změnu konzistence.
Prošlé jídlo: Někdy je konzumace možná, jindy však jde o hazard se zdravím
Přísnějším je datum použitelnosti – „spotřebujte do“. Po jeho uplynutí se potravina nepovažuje za bezpečnou, nesmí se prodávat a neměla by se konzumovat. Datum uvádí v pořadí den, měsíc a rok. V případě potravin s dobou použitelnosti kratší než tři měsíce se uvádí den a měsíc.
Druhou možností je datum trvanlivosti. To má trochu jiný význam. Potravina může být bezpečná i po jeho uplynutí, dokonce je možné poté ji prodávat, pokud je ještě v pořádku.
V závislosti na formátu data se uvádí slovy „minimální trvanlivost do“ (den, měsíc, rok) nebo „minimální trvanlivost do konce“ (měsíce, rok nebo pouze rok).
Pokud se uvádí bez konkrétního dne, pak se považuje za konec trvanlivosti poslední den uvedeného měsíce nebo roku.
Každá potravina vydrží jinak
Třeba vejce je možno konzumovat až tři týdny po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Voda ve skleněných lahvích, která je skladována v chladu a tmě, by měla nenačatá vydržet i dva roky. Pokud je v PET lahvích, pak v pohodě rok. Načaté vody je ale dobré spotřebovat do tří dnů.
Jogurty se dají konzumovat do tří týdnů po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Nebojte se ani nafouknutého víčka, to je jen známka působení kyseliny mléčné. Trvanlivé mléko vydrží neotevřené i tři měsíce, čerstvé pak nejvýše osm dní. Po otevření by obě měla být spotřebována do tří dnů. Pak už hrozí vznik bakterií a plísní.
U čokolády se někdy po čase objeví šedý povlak. Ten ale nesignalizuje, že je stará, ale to, že se špatně skladovala. Povlak, kterému se říká „tukové výkvěty“, je tvořen ztuhlým tukem. Taková čokoláda není zdravotně závadná, ale její chuť může být méně kvalitní.
Rozhoduje zdravotní stav
Dali jste si úmyslně nebo i omylem potravinu, která byla prošlá či zkažená? Pak velmi záleží na zdravotním stavu člověka, který zkaženou potravinu snědl, a samozřejmě také v jakém množství. Podle toho se potom mohou dostavit následky.
Nejvíce ohrožené jsou nemocné osoby (i chronicky nemocní), malé děti a staří lidé. U rodinného stolu se stejným pokrmem tak mladí rodiče ve výborné kondici nemusí mít vůbec žádné potíže, školák odnese zkaženou lahůdku průjmem a babička, těžká diabetička s nemocným žlučníkem, skončí v nemocnici.
Potíže se dostaví klidně i za 12 hodin, nejčastěji to jsou bolesti břicha, křeče, zvracení, zvýšená teplota, průjem nebo horečnaté stavy. Kromě problémů se zažívacím traktem mohou nastat velké bolesti hlavy nebo také rozostřené vidění.
Toxiny mohou poškodit nervovou soustavu
Ve zkažené potravině se totiž vyskytují i toxiny a právě ty to mají na svědomí. Za dva dny můžeme být fit, ale osoba s chronickým onemocněním (třeba srdce a cév) si potom léčí zhoršení základního onemocnění ještě třeba měsíc. Závažný průběh má u oslabených lidí úporný průjem, zvracení a horečky, které dokonce mohou vést i k úmrtí.
Existují však i potraviny, které nemusí mít datum trvanlivosti vůbec. Jedná se o neupravované čerstvé ovoce a zeleninu, vína, nápoje, které mají více než 10 % alkoholu, ocet, sůl, cukr nebo žvýkačky.
Rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí
Kromě toho se říká, že konkrétní datum je pouze formalitou, ve skutečnosti můžeme výrobky zkonzumovat i po něm. Jak to tedy je? Na potravinách nás někdy matou i dva podobné, ale ve skutečnosti rozdílné údaje:
- Datum minimální trvanlivosti
- Datum spotřeby
Datum minimální trvanlivosti je datum, dokdy by potravina měla zůstat kvalitní Nejčastěji se uvádí na sušených, zmrazených, konzervovaných a jiných trvanlivých potravinách.
Potraviny po datu minimální trvanlivosti můžete sníst, pokud jste je skladovali tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen. Je možné, že po uplynutí data minimální trvanlivosti potravina ztratí svou chuť, vůni, strukturu.
Pokud je ale obal neporušený a potravina voní i chutná tak, jak by měla, její konzumace by měla být bezpečná. Otevřené potraviny po datu minimální trvanlivosti raději už nejezte.
Datum spotřeby uvádí, dokdy je bezpečné potravinu jíst Uvádí se zpravidla na čerstvých potravinách a na takových, které se rychle kazí. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst, ani když jste dodrželi podmínky skladování.
Ty by měly být v tomto případě dodrženy, jinak vám hrozí zdravotní komplikace. Datum spotřeby můžete prodloužit okamžitým zmrazením potraviny.
Po otevření potraviny s uvedeným datem spotřeby dodržujte i ostatní pokyny, jak skladování a pokyn pro spotřebování do uvedeného počtu dní po otevření.
Datum spotřeby je mimořádně důležitý i podle foodblogerky Lucie Grigové z blogu Do poslednej omrvinky, na kterém se věnuje receptům ze surovin, které v domácnostech často končí v koši a také tipům, jak se vyhnout vyhazování jídla na úrovni domácností.
„Datum spotřeby nás informuje o tom, do jakého data je potravinu bezpečné konzumovat. Najdeme ho na výrobcích, které rychle podléhají zkáze, tedy například čerstvé maso a ryby, uzeniny, výrobky z masa, mléčné výrobky. Je důležitý proto, že chrání konzumenta před rizikem potravinových nákaz.
U těchto výrobků je velmi důležité dodržovat pokyny pro skladování, které jsou uvedeny na etiketě každého výrobku.
Na obalech jsou stejně uvedeny informace o tom, jak skladovat takový výrobek po jeho otevření a do kolika dnů po otevření obalu je ještě bezpečné ho konzumovat,“ vysvětluje pro náš portál Lucie.
Jíst maso po datu spotřeby?
Pozornost zvyšte při mase a masných výrobcích, zde datum spotřeby dodržujte skutečně mimořádně poctivě. „Já osobně bych rozhodně nedoporučovala jíst maso a masné výrobky po uplynutí data spotřeby.
Jsem spíše za to, abychom předcházeli situacím, že v lednici objevíme výrobek po uplynutí data spotřeby a rozhodování, zda riskovat konzumaci takového výrobku i po uplynutí data spotřeby, nebo jej raději vyhodíme,“ říká Lucie a přidává i pár tipů, jak takovýmto situacím předcházet.
Například plánováním jídelníčku. Maso bychom si podle jejího názoru určitě neměli kupovat do zásoby, měli bychom ho kupovat jen tehdy, když jsme si jisti, že z něj budeme vařit ještě týž nebo nejpozději následující den.
Dobrým nápadem je i zamrazení masa ještě před uplynutím data spotřeby, čímž prodloužíme jeho trvanlivost. Po rozmrazení je však třeba jej ihned tepelně upravit a zkonzumovat co nejdříve.
Rozmražené potraviny už nezmrazujte, ale okamžitě spotřebujte!
Jen na vlastní nebezpečí
Datum expirace je na obalech uveden z nějakého důvodu – a to z důvodů ochrany vašeho zdraví. I podle Lucie je konzumace po jeho uplynutí jen na vlastní zodpovědnost. Za rozumnější považuje nakupovat čerstvé potraviny s označením datum spotřeby jen když je potřebujeme.
Její rada zní nekupovat je do zásoby nebo s tím, že 'možná se budou v následujících dnech hodit.“ Určitě je také důležité všímat si data spotřeby již při nákupu a už v obchodě zvážit, zda budeme tyto potraviny schopni zkonzumovat do tohoto data.
Důležité je také pravidelně je kontrolovat v lednici – abychom měli přehled, co je třeba dokdy spotřebovat.
Přestože na první pohled tento požadavek možná zní v dnešní době nereálné, neboť současný životní styl je velmi hektický, kontroly obsahu chladničky se dají zařadit bez problémů i do rychlého životního tempa,“ dodává známá slovenská foodblogerka.
Zkontrolujte si ledničku – máte potraviny uložené správně?
Zdroj: svssr.sk, doposlednejomrvinky.sk
I prošlé potraviny se dají jíst. Takhle dlouho vydrží! PŘEHLED
Prošlé potraviny nepatří automaticky do koše, jak si mnozí lidé myslí. Přestože jim vypršela minimální trvanlivost, neznamená to, že už nejsou jedlé a zdraví škodlivé. Jak dlouho trvá, než se potraviny doopravdy zkazí a je už nutné je vyhodit? U některých to může být až rok!
Mnozí lidé si neuvědomují, že to, že potravině vypršela minimální trvanlivost, nutně neznamená, že je zkažená. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je ještě jedlé. Spotřebitelská organizace dTest proto vydala praktického průvodce, který pomáhá lidem určit, jestli je možné prošlé potraviny ještě sníst, anebo by je už měli vyhodit.
Především je nutné si uvědomit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby, které lidé často zaměňují. Datum spotřeby najdeme na rychle se kazících potravinách a výrobce nám tím zaručuje jejich zdravotní nezávadnost. Po vypršení tohoto data není bezpečné výrobky jíst a nesmí se ani prodávat.
Naopak datum minimální trvanlivosti výrobci uvádí na potravinách, které jsou odolnější a pomaleji se kazí. Před tímto datem je potravina ve svém nejlepším a nejchutnějším stavu. Po jeho vypršení se ale pořád dá sníst. Doba, po jakou je možné jídlo spořádat i po tomto datu, se u jednotlivých potravin liší.
Například u těstovin, rýže, mouky, koření, cukru nebo medu se nemusíte bát, protože jsou jedlé ještě minimálně rok poté. U ovesných vloček a müsli jsou to už jen dva měsíce, u trvanlivého mléka 28 dní, u vajíček 21 dní a třeba zrající sýr byste neměli jíst déle než 10 dní po vypršení data minimální trvanlivosti.
Asi největším strašákem bývají jogurty, na kterých do roku 2017 výrobci uváděli datum spotřeby. To se však před dvěma lety změnilo – jogurt se totiž po uplytnutí minimální trvanlivosti nekazí, jenom v něm ubývá bakteriálních kultur.
Vždycky se při nalezení prošlých potravin řiďte svou intuicí a smysly. Položte si tyto čtyři otázky: Skladovali jste potravinu v předepsaných podmínkách? Má výrobek neporušený obal? Vypadá, voní a chutná dobře? Neobjevili se v potravině škůdci? Pokud na ně odpovíte kladně, byla by škoda jídlo vyhodit.
Existují i takové potraviny, na kterých se neuvádí žádné datum jako například čerstvá zelenina a ovoce, lihoviny, víno, pekařské výrobky, ocet nebo žvýkačky. I u nich platí zodpovězení předchozích otázkách. Pokud například na houskách nebo rajčatech objevíte plíseň, měl by to pro vás být signál, že už to jídlo jedlé není.
Jak omezit plýtvání potravin a vyhazování zkaženého jídla? Nakupujte uvážlivě a pravidelně kontrolujte, kdy prochází domácí zásoby.
ČTĚTE TAKÉ:
10 nejčastějších otázek o mase. Vadí, když světélkuje a zničí zápach pečení? Co (ne)může do mrazáku? Rady, díky kterým ušetříte
sei TN.cz
Levnější, ale prošlé! Jaké potraviny nikdy nejíst po záruce?
Foto: Stokkete, Shutterstock.com
Ve snaze ušetřit jsou lidé schopni lecčeho… Vyplatí se kupovat prošlé potraviny za výhodnější ceny? Poradíme vám, na co při takových nákupech pozor a co určitě nejezte po datu spotřeby.
Nakoupit potraviny s velkou slevou? To je jistě lákavé – ovšem jen do chvíle, než zjistíte, že kupujete prošlé zboží… Je bezpečné takové potraviny jíst a lze je vůbec zákazníkům nabízet?
Potraviny, kterým se blíží doba spotřeby nebo jim prošla doba minimální trvanlivosti, se nabízet k prodeji smějí, ovšem za přesně daných podmínek. V první řadě je nutné rozlišovat, o jaký druh lhůty trvanlivosti se jedná.
Jednou možností je datum použitelnosti/spotřeby – tedy „spotřebujte do“ – s přesným určením dne, měsíce a roku. Výrobce tím udává termín, do kdy si neotevřený výrobek musí udržet své vlastnosti a zdravotní nezávadnost za předem stanovených podmínek skladování.
Většinou jde o potraviny rychle podléhající zkáze: mléčné výrobky, lahůdky, chlazené maso, uzenářské výrobky a podobně. Najdete-li mezi běžným zbožím něco s prošlou dobou spotřeby, pak je to špatně a měli byste upozornit prodejce, případně Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Po uplynutí této lhůty se totiž už prodávat nesmí.
Jiné to je s výrobky, které mají datum minimální trvanlivosti. Označují se jí potraviny, které vydrží déle než 14 dnů a nepředstavují zdravotní riziko. I u nich byste měli najít doporučené skladování. Pravidla značení závisejí na tom, jak dlouhou trvanlivost potravina má:
- Trvanlivost 3 měsíce a méně – stačí uvést den a měsíc, nemusí být uveden rok.
- Trvanlivost delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců – stačí uvést pouze měsíc a rok, nemusí být uveden den.
- Trvanlivost delší než 18 měsíců – stačí uvést pouze rok, nemusí být den a měsíc.
Foto: Artem Shadrin, Shutterstock.com
Konzervované potraviny vydrží velmi dlouho i po uplynutí minimální lhůty spotřeby
Tyto výrobky se mohou prodávat i po datu minimální trvanlivosti – ovšem musejí být zdravotně nezávadné, v neporušeném obalu, výrazně oddělené od „neprošlého“ zboží a viditelně označené, aby zákazník věděl, co kupuje.
Není stanoveno, jak dlouho po datu minimální trvanlivosti je lze nabízet – čaje nebo konzervy se mohou objevit na pultech i pár let poté. „Podle platných zákonů nesmí obchodník prodávat zboží nejakostní nebo nevhodné ke spotřebě. Patří do toho i potraviny po uplynutí doby minimální trvanlivosti.
Odpovědnost za bezpečnost a kvalitu takového zboží pak spočívá plně na jeho bedrech,“ vysvětluje Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Někdy se stane, že jídlo nestihnete zkonzumovat a projde doba, již výrobce určil jako hraniční. Musíte ho vyhodit? Po expiraci lze v pohodě spotřebovat potraviny, které obsahují velmi malé množství vody: rýže, cereálie, mouku, sušenky nebo čokoládu. Pochutnat si můžete i na uzavřených kompotech či konzervách, nemají-li vypouklé víčko.
Foto: Valentyn Volkov, Shutterstock.com
Potraviny, které podléhají rychle zkáze, po uvedeném datu spotřeby nekonzumujte
Obezřetně však zvažujte, zda sníte prošlý jogurt, sýry či máslo. Hodně záleží na skladování a jak se vám jeví. Třebaže by jogurtu ani týden po expiraci nic být nemělo, vyhoďte ho, má-li vypouklé víčko nebo nevábně voní.
Vyhněte se nahořklému trvanlivému mléku nebo příliš žlutému máslu s nakyslou vůní. Jíst byste neměli ani plísňové sýry, když změní vůni a barvu.
Po době spotřeby nikdy nekonzumujte maso, ryby, šunku, saláty, čerstvé sýry a měkké ovoce, jako jsou jahody nebo maliny.
Vždy pamatujte, že ve chvíli, kdy otevřete balení, doba určená výrobcem přestává platit a měli byste potraviny zkonzumovat co nejrychleji – i tato informace bývá uvedena na obale.
„Je známo, že řada potravin je bez problémů konzumovatelná i po takzvané záruční době, která je výrobci stanovována s určitou časovou rezervou. Ostatně i na půdě EU se intenzivně diskutuje, jak současné označení potravin datem použitelnosti nebo minimální dobou trvanlivosti upravit.
Osobně si myslím, že takový prodej přispívá k omezení současného plýtvání a zvyšuje dostupnost potravin pro sociálně slabší skupiny obyvatel, protože prošlé potraviny jsou obvykle levnější. Samozřejmě je třeba sledovat a zajistit, aby nebyly potencionálním zdravotním rizikem,“ uvádí agrární analytik Petr Havel.
Jeho názor může být vodítkem pro ty, kteří zatím váhají, zda se do takových nákupů pustit.
Jak se díváte na prodej prošlých potraviny se slevou?