Populismus a dvojí kvalita potravin

video

Devadesátka ČT24: Boj proti dvojí kvalitě na českém trhu

 „Máme tady legislativní základ, ze kterého mohou a musí vycházet členské státy,“ řekla Šojdrová. Co je v rozporu se směrnicí by tak mělo být v členských státech podle ní postihováno. Europoslankyně navíc upozornila, že do dvou let, tedy do konce roku 2021, se má zhodnotit účinnost směrnice a případně by měla být upravena. 

Ministerstvo zemědělství připravilo novelu, která by měla směrnici převést do českého právního řádu, ale ta byla letos v červnu přesunuta ve sněmovně ze třetího zpět do druhého čtení.

Spor se vedl o pozměňovací návrh skupiny dvou desítek poslanců zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka.

Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.

Projednávaná vládní novela především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.

Zástupce z Česka však tehdy podoba směrnice zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky.

Předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal se domnívá, že podstatné je, že na stole je evropská legislativa, která se transponuje do české. Vymezení dvojí kvality však považuje za poměrně vágní a dozorové orgány budou mít podle něho problémy, aby odchylky v kvalitě identifikovaly a pak účinně postihovaly. „To vůbec nebude jednoduché.“

Ředitel pro korporátní záležitosti firmy Nestlé Vratislav Janda považuje celé téma za spíše populistické, i když uznává, že se tu vyskytly jednotlivé případy  (kuřecí separáty či telecí maso v lančmítu). „To jsou nepřípustné praktiky a takoví výrobci nemají na trhu co dělat.“

Janda upozornil, že jeho firma má problém s definicí kvality, „my přesně nevíme, co to je“. Dal to do protikladu přesně definovaného nutričního složení či bezpečnosti potravin.

„Ale ani evropská směrnice neříká, co je to kvalita potravin. Potravinářské inspekci jen držíme palce ale tu pozici jí vůbec nezávidíme“.

Dodal, že dvojí kvalitou není například odlišnost pšenice pěstované ve Španělsku či v Litvě.

Dupal se domnívá, že vymezení odlišností není jasně definováno a bude záležet na národním orgánu dozoru. Zdůraznil také, že na vině bývají nejen výrobci, ale i obchod a může být velmi citlivé hledat, kdo za to může. Dodal, že spotřebitelé nechtějí být obětí v mlýnském kole mezi výrobci a obchodem. Celé téma dvojí kvality pak považuje za nadsazené a zveličené. 

Janda se pak domnívá, že návrh na povinný podíl českých potravin porušuje pravidla EU a Česko by čekal postih, pokud by ho zavedla. Dupal považuje umělé regulace a kvóty za nesmysl, který jeho sdružení nepodporuje. 

Koordinátor projektu ministerstva zemědělství a odborný asistent VŠCHT Jan Pivoňka, který se v minulosti podílel na testování výrobků na českém trhu, řekl, že rozdíly v kvalitě musí být významné.

To podle něho bude komplikovat přístup dozorovým orgánům a tam bude „jádro pudla“. A v případě sporů s výrobci budou na jejich straně stát vlivné skupiny a rozhodovat se bude u zahraničních soudů.

Regulace bude velmi obtížná, dodal. 

KOMENTÁŘ: Coca–Cola, Agrofert a dvojí kvalita potravin jako příklad populismu

Dvojí kvalita potravin je skutečný problém. Do Česka jsou poměrně ve velkém dováženy identicky vypadající produkty, ovšem jejich kvalita je nižší. Nejmarkantnějších rozdíl je u těch nejlevnějších potravin, které si nechávají vyrábět řetězce. „U jahodových jogurtů Clever sice bylo na první pohled vidět, že rakouský obsahuje více jahod.

Asi největší rozdíl mezi českým a německým složením jsme zaznamenali u toustových chlebů. České výrobky v porovnání s německými deklarují použití mnohem většího množství přídatných látek. České chleby dopadly ve srovnání hůře.

Oproti německým výrobkům obsahovaly konzervant, který by se v Německu musel deklarovat také, a kvůli použitým zlepšovacím přípravkům se do českých chlebů dostala i značně netradiční sójová nebo fazolová mouka. Stejná byla podle obalu i česká a rakouská Nutella.

Pokud si tedy u nás stěžujeme, že německá Nutella má jiné složení než naše, Rakušané mají na stížnosti také nárok. Rakouská Nutella se pravděpodobně vyrábí v Itálii, česká v polském Belsku,“ píše D-Test.

Andrej Babiš, v rámci své předvolební kampaně, ve středu 22. května zveřejnil video, ve kterém srovnává různé produkty. Rybí prsty, lentilky a například i Coca – Colu. I tohoto nápoje se na okamžik zastavme. Coca–Cola totiž není úplně správným příkladem dvojí kvality.

Proč? Tak za prvé. Coca – Cola se do ČR nedováží ze zemí EU, ale pro český trh je vyráběna v ČR. Vyrábí ji společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

Andrej Babiš to dobře ví, protože v loňském roce se byl v závodě podívat a pochvaloval si, že společnost Coca – Cola investuje v ČR (Coca-Cola HBC nemá s Coca-Cola Campany nic společného).

Andrej Babiš argumentuje tím, že v německé výrobku mají cukr, zatímco v ČR fruktozovo – glukózový sirup.

A teď to hlavní. Nápojářská firma Coca-Cola začala používat ke slazení svých limonád glukózovo-fruktózový sirup namísto řepného cukru v roce 2014. Největší výrobce nápojů na světě toto sladidlo používá například v mateřských Spojených státech. Tedy. Paradoxně tento slazený nápoj se v ČR blíží více „originálu“ než výrobek v Německu.

Příklad Kosteleckých uzen

Pokud by Andrej Babiš chtěl být spravidlivý, za skutečně dobrý příklad dvojí kvality potravin by si mohl vybrat například výrobky společnosti Kostelecké uzeniny koncernu Agrofert. Vždyť přece nemá se společností nic společného.

„Podle Babišem zvoleného srovnání mají i výrobky Agrofertu jinou kvalitu v České republice a v Německu. Například lovecký salám v ČR má podle výrobcem dodaných výživových parametrů méně bílkovin a tuků.

Salám Čeřínek od Kosteleckých uzenin obsahuje v českém výrobku zase méně bílkovin než výrobek německý,“ informuje web Seznam zprávy.

Agrofert se brání trochu kuriózně. „Při bližším pohledu na technické etikety je patrné, že jeden výrobek vyrábí Kostelecké uzeniny v Kostelci (na etiketě je označení výrobce CZ 333), druhý vyrábí společnost Krahulík ve výrobním závodě ve Studené (na etiketě je uveden výrobce CZ 12).

Kostelecké uzeniny následně tento salám přeprodávají jako obchodní zboží do Německa pod názvem Böhmische Jäger Salami. Kostelecké uzeniny v Kostelci nevyrábí Lovecký salám určený k exportu do Německa,“ argumentuje Agrofert. Jenže.

Ve vysvětlení společnost asi opoměla, že i společnost Krahulík v Studené patří Agrofertu a vyrábí se zde uzeniny pod značkou Kostelecké uzeniny.

Andrej Babiš by si tedy na příště mohl připravit lepší příklady. Tato argumentace je pouhý populismus.

Zákaz dvojí kvality potravin se dotkne hlavně českých firem, říká ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Vratislav Janda

V Poslanecké sněmovně leží návrh novely zákona o potravinách, který zavádí vysoké pokuty za prodej výrobků, jež se ve zdánlivě totožném obalu prodávají v různých státech EU s odlišným složením. Co z toho vyplývá pro Nestlé, připravujete se nějak?
Neděláme žádné přípravy. Nestlé se to netýká.

Jste největším výrobcem potravin a nápojů na světě. Tvrdíte, že u žádného z vašich výrobků tzv. dvojí kvalita nehrozí?
Musíme si nejprve říct, o čem mluvíme. Víme, co je nutriční složení nebo bezpečnost potravin, ale co se myslí kvalitou?

Mluvíme o odlišném složení potraviny, která se v různých zemích prodává ve stejném nebo téměř stejném obalu.
Ale složení závisí na řadě faktorů jako jsou technologické podmínky v jednotlivých výrobních závodech nebo klimatické podmínky vstupních surovin. Pšenice v Litvě je jiná než pšenice u nás.

To dnes již asi nikdo nezpochybňuje. Ale sám jste nedávno připustil, že české Nescafé má jinou recepturu než Nescafé v Německu. Jde o to, aby český spotřebitel věděl, že německé Nescafé je jiné a proč.
Rozumím. Ale zrovna káva není vhodný příklad.

Podle zákona o potravinách jde totiž o jednosložkovou potravinu, takže potravinová inspekce nemá jak posoudit odlišnosti v jejím složení. V reálu jde o to, že smícháte v určitém poměru dvě odrůdy – robustu a arabiku. Těch receptur je v rámci Evropy asi deset. Například v Itálii, což je největší kávový trh v Evropě, jde čistě jen o robustu.

Přitom je levnější než arabica. Ty rozdíly ve složení jsou však v řádu několika procent.

Ale zpět k Vaší otázce. Jsem opravdu přesvědčen, že žádného výrobku z našeho portfolia se zákaz tzv. dvojí kvality nebude týkat. Nechystáme se měnit obaly svých výrobků.

A stejná situace je podle mého názoru u drtivé většiny zahraničních potravinářských firem, které mají zastoupení v ČR.

Bude se to ale týkat některých velkých českých potravinářských firem, které vyváží i na západní trhy. Nebudu je ale jmenovat.

Nechceme, aby přední strana obalu dopadla jako krabička cigaret

Připustil jste, že potraviny se mohou svým složením lišit. Kvůli chuťovým preferencím spotřebitelů, různé kvalitě vstupních surovin, legislativním požadavkům daného státu…
Nemluvme prosím o chuťových preferencích, ty skutečně nejsou před veřejností dnes již obhajitelné. Ale ty ostatní faktory mohou mít na složení vliv. Například naše instantní kakao Nesquik má ve všech zemích EU stejné složení, pouze v Německu obsahuje jiný vitamínový mix, protože tam nesmíte podle zákona potravinu fortifikovat některými vitamíny, včetně vitamínu D

A podle návrhu metodiky, kterou zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých stránkách, byste měl českého zákazníka na přední straně obalu informovat, že na rozdíl od českého má německý Nesquik s ohledem na tamní legislativu jiné složení.
To, co zveřejnila SZPI, je pracovní, neschválená verze, o níž se stále diskutuje.

Budete mít zájem:  Mají Chutnej fast food s pořádnou trávou

A jako právník se domnívám, že tento postup nemá oporu v zákoně. Povinnosti vám může uložit pouze zákon, nikoli metodika. Přední strana obalu je pro firmu marketingový prostor, který si chrání, protože jím prodává svou značku, do níž investuje. A tam podobná tvrzení nepatří. Dovedu si představit, že by něco takového bylo na druhé straně obalu, kde jsou výživová tvrzení.

Na druhou stranu je zcela na místě, aby SZPI dohlédla na ty potravináře, kteří například do lančmítu dávají na jednom trhu vepřové maso a na druhém kuřecí separát. Takoví tu samozřejmě nemají co dělat.

Naproti tomu odlišné složení výrobku na základě právní úpravy je daný fakt a Nestlé to na přední straně obalu nebude uvádět.

Navíc nechceme, aby přední strana obalu u čokolády postupně dopadla jako krabička cigaret, kde je prostor pro značku již minimální.

Podle SZPI má být spotřebitel informován o rozdílech i z důvodů oprávněných a objektivních jako je vnitrostátní právní úprava. A tato informace má být umístěna na obalu v hlavním zorném poli. Když to výrobek nebude splňovat, může dostat vysokou pokutu jeho prodejce. Obchody to s vámi neřeší?
Říkáme jim to, co říkám Vám. Ale pokud skutečně dostanou pokutu za náš výrobek, tak nám to jistě naúčtují. Promítnou ji do faktury nebo si za to nechají poskytnout nějakou službu. Takhle funguje obchod a je to správně. Zároveň však musím bránit firmu a její akcionáře, takže třeba skončíme u soudu. SZPI by to podle mého názoru prohrála. Takhle daleko to, myslím, ale nedojde, protože inspekce si je toho vědoma. Nesmíme zapomenout, že dvojí kvalita bylo především téma loňských voleb (do Evropského parlamentu – pozn.red.) a politici na to museli nějak reagovat bez ohledu na reálný stav věcí

A jak měli reagovat jinak? Do zákona před rokem zapracovali znění tehdy schválené směrnice EU o ochraně spotřebitele.
Všimněte si, že novela zákona o ochraně spotřebitele, která tento problém řeší u nepotravinových výrobků, přejala přesné znění příslušného ustanovení směrnice (výrobek nesmí být totožný s výrobkem na jiném trhu v EU, přestože má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi – pozn.red.). Novela zákona o potravinách však zní trochu jinak, aby to více odpovídalo tomu, co se slibovalo v kampani (potravina nesmí být označena zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na jiný trh v EU, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti – pozn.red). Je to obecnější, a proto zákon v tomto směru nemá podle mého názoru oporu ve směrnici EU. Ale třeba se mýlím. Zákon bude přijat a SZPI začne pokutovat všechny provinilce

Řeší dvojí kvalitu stejně jako u nás i vaši kolegové v jiných státech?
Ale ano. V Maďarsku, Polsku, na Slovensku. Na druhou stranu všichni máme na starosti naši značku a nedovedu si představit, že bychom ji poškozovali podobným způsobem jako ona nejmenovaná česká firma s lančmítem.

Nestlé nevlastní jeden člověk, který by rozhodoval, jak to má být a nese si za to odpovědnost. Má své akcionáře a vůči nim jsme odpovědní. Jsme jednička na trhu, a proto máme i velkou odpovědnost, nejen vůči akcionářům a zákazníkům, ale i trhu jako takovému.

Domnívám se, že dvojí kvalita je především populistické téma stejně jako povinné podíly českých potravin v našich obchodech.

Další horké téma spojené s novelou zákona o potravinách. Nestlé se sice příliš nedotýká, ale podle Vašeho názoru, podpoří taková povinnost soběstačnost v zemědělské produkci?
Já to vnímám především jako politickou hru.

Ministerstvo zemědělství ví, že zákon bude muset v takovém případě notifikovat u Evropské komise a eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton již jasně vzkázal, že se jedná o porušení pravidel vnitřního trhu EU. Nestlé ČR vyváží polovinu produkce do zahraničí.

Kdyby se podobně zachovaly jiné trhy, skončí volný trh. Volný pohyb zboží, kapitálu a osob je přeci jedna z největších deviz našeho členství v EU. Tento návrh jde přímo proti těmto principům. Souhlasím také s názorem, že by to mohlo vést ke zdražení potravin.

Je otázka, zda v ČR dokážeme vyrobit potraviny, kterých by se to týkalo, v potřebné kvalitě, množství a za cenu, která je na evropských trzích obvyklá.

Zemědělci argumentují tím, že pokud není poptávka, není nabídka. Nemohou produkovat, pokud nemají jistotu, že potravináři a obchody u nich nenakoupí. Kde nakupuje suroviny Nestlé ČR?
A jsme u jádra věci.

Jako velká firma musíme mít především jistotu, že surovinu dostaneme v požadovaném množství, kvalitě a za přijatelnou cenu. U českých producentů může být tohle problém, zejména v otázce množství dodávek.

A mimochodem, pokud není na množství a kvalitu suroviny spolehnutí, jsme zase u příběhu dvojí kvality…Podobně jako ostatní velké firmy nakupujeme hlavně na evropských komoditních burzách.

Ale pokud to jde, snažíme se pořizovat suroviny lokálně (Nestlé má své závody v Olomouci, Holešově a Krupce – pozn.red.). Například jsme nakupovali český cukr, protože byl stejně kvalitní jako ten z evropské burzy a ještě levnější.

Všichni chceme dělat svůj obchod

Jako největší potravinářskou firmu vás jistě také zajímá příprava novely zákona o významné tržní síle, která má podle ministerstva zemědělství ještě lépe chránit dodavatele potravin před velkými odběrateli.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) požaduje, aby ochrana byla oboustranná a zákon chránil i odběratele, ve vašem případě obchodní řetězce.
Novela vyvolává řadu sporů a nelze vyloučit, že v tomto volebním období nebude projednána. Nás se to ale příliš nedotýká.

My se s našimi partnery vždycky nějak dohodneme, rozumíme tomu, že chtějí prodávat za určitou cenu a v určité kvalitě.

Ale nemůžete právě v rámci těchto jednání využít své silnější pozice?
Myslím, že je třeba si uvědomit, že obě strany velmi dobře vědí, že takové spory ničemu nepřispívají, každá chce dělat svůj obchod. My si na začátku roku s řetězci sedneme a hovoříme o tom, čeho bychom chtěli dosáhnout a co pro to uděláme. Obě strany chtějí vydělat.

To zní téměř idylicky. K nekalým praktikám mezi potravináři a obchodníky tedy nedochází?
To určitě netvrdím, to by bylo příliš kategorické prohlášení. Je pravda, že v případě rychle kazících se potravin jako je zelenina, pečivo či mléko je to trochu jiný příběh. Tito dodavatelé potřebují ochránit a tam si myslím, že je určitá míra regulace na místě.

Ale nás se to netýká. Dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou staré jako lidstvo samo. Čím méně nám do toho regulátoři mluví, tím lépe. A pokud ano, tak si řekněme, které segmenty trhu to opravdu potřebují. Každá regulace totiž vždy nakonec dopadne na spotřebitele a promítne se do ceny.  Se současným zákonem jsme se naučili fungovat, upravili jsme smlouvy.

Byli bychom rádi, abychom to zase nemuseli měnit.

Musíte vědět, jaká cena je „dělatelná“

Stále se bavíme o dopadech chystané legislativy. Jak vlastně fungujete z hlediska právního? Máte vlastní právníky? Sledujete si sami legislativní dění?
Je třeba oddělit dvě věci. Máme samozřejmě vlastní právní oddělení, které se zabývá ryze právní tematikou.

Ředitelka právního oddělení je členka nejužšího vedení a má svůj tým tady i na Slovensku. Zároveň spolupracujeme s několika externími právními kancelářemi, které nám primárně dodávají právní analýzy. Legislativním vývojem se ale naši právníci příliš nezabývají.

Sledujeme legislativní monitoring, který zpracovávají asociace, kde jsme členem, jako je například Potravinářská komora nebo České sdružení pro značkové výrobky. A musím říct, že odvádějí velmi kvalitní práci.

Mnoho se samozřejmě také dozvíme na různých jednáních a sdílíme informace s kolegy z dalších firem.

Podle jakých kritérií vybíráte externí právnické firmy, s nimiž chcete spolupracovat?
Tohle je oblast, za kterou v Nestlé neodpovídám, tak bych jí nerad blíže komentoval.

Ve veřejné správě se často soutěží jen na cenu.
Snad jen obecný komentář: Pokud budu mít vedle sebe dvě firmy s podobným renomé, tak si asi opravdu vyberu tu, která mi dá lepší cenu. Ale jako obecné pravidlo si to vůbec nedovedu představit. Vždy jde o nějaký kompromis.

Pokud soutěžíte nejnižší cenu, tak taky můžete brzy zjistit, že vítěz tendru vám tu službu prostě není schopen dodat. Musíme se orientovat natolik, abychom věděli, jaká cena je v dané oblasti „dělatelná“. A pokud je podezřele nízká, tak takového uchazeče rovnou vyřadíme, protože tam je něco špatně. Ale to platí o všech oborech.

Nejdůležitější je používat zdravý selský rozum.

Budete mít zájem:  Jan Šibík: Relax od focení? To snad ani nejde

Kdo řeší za Nestlé soudní spory?
Do soudních pří se dostáváme minimálně. Bývají to především pracovně-právní záležitosti. Pak používáme služby právních kanceláří.

Dobré úmysly produkt zdraží

Nestlé nedávno vyhlásila poměrně ambiciózní cíl přejít do roku 2025 výhradně na recyklovatelné a znovu použitelné obaly. Co takový cíl obnáší?
Ano, udržitelné obaly jsou pro nás v současnosti prioritou. Rozhodně to ale není jednoduché, protože vždy to musí mít nějaký racionální základ. Uvedu příklad.

Legislativa EU ukládá výrobcům nápojů dávat do plastových lahví nejméně 30 procent recyklátu. Nový pružný plastový materiál dnes na trhu stojí kolem 350 eur (zhruba 9.100 korun) za tunu a recyklát, který má již horší kvalitu, třikrát tolik. To vám ekonomicky nedává smysl.

Tím ale vůbec nechci zpochybňovat základní myšlenku, že je třeba vracet základní suroviny zpět do výroby.

Naše lidská společnost je trochu v schizofrenní situaci. Díky plastu se zásadně prodloužila kvalita a trvanlivost potravin a zvykli jsme si na určitý hygienický standard, který je ošetřen i legislativně. Toho se nechceme vzdát, ale zatím pořádně nevíme, čím plast nahradit.

Další příklad: Nemohu zabalit čokoládu jen tak do papíru, protože mi zákon říká, že mezi čokoládou a papírem musí být bariéra. Takže buď ten papír musí mít nějaký nástřik – plastový – nebo čokoládu zabalím do alobalu.

Řezník vám také nemůže zabalit maso jen tak do papíru, a bez jednorázového plastu se proto neobejde. Nikdo ale zatím neví, jak to vyřešit.

Právě proto jsme za 50 miliard korun založili vloni Institut obalových technologií ve švýcarském Lausanne, kde se vědci zabývají zkoumáním možnosti lepšího využívání recyklovaných plastů na potravinářské účely a vyvíjí nová obalová řešení.

A to je právě zajímavé. Do jaké míry motivuje Nestlé ke změnám vlastní bohulibý úmysl a do jaké legislativní povinnosti, ať již z úrovně EU nebo od našich zákonodárců? Není právě založení tohoto Institutu dokladem, že je třeba zatlačit na firmy zákonem, aby se něco změnilo? Jinak jim to bude stále ekonomicky vycházet, jak říkáte, a nic se nebude dít.

Myslím, že to je obojí. S legislativou se vždycky musíte nějak poprat, ať už si o její racionalitě myslíte cokoli. Jsme v nějakém společenství a musíme respektovat jeho pravidla. Zbývá ale mnoho otázek, které musíme dořešit.

Například dnes plast posbíráte, vytřídíte, zrecyklujete, ale co dál s tím recyklátem?  Trh pro něj je minimální, ani státní správa nemá za povinnost při veřejných zakázkách dávat přednost věcem z recyklovaného materiálu. Musíte vytvořit trh, aby to právě dávalo ekonomicky smysl.

A také je třeba si otevřeně přiznat, že plně recyklovatelné nebo znovu použitelné obaly výsledný produkt zdraží. Že všechny dobré úmysly oběhového hospodářství budou v konečném důsledku spotřebitele něco stát.

Vratislav Janda vystudoval právnickou fakultu University Karlovy s titulem doktor práv, studoval též žurnalistiku a mezinárodní vztahy na různých školách v Norsku, Německu či Švýcarsku. Více než deset pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Působil na několika misích na Blízkém Východě nebo na velvyslanectví ČR v USA.

Zkušenosti nasbíral i v privátní sféře, před nástupem do Nestlé vedl právní odbor a divizi vnějších vztahů společnosti British American Tobacco, kde byl i členem představenstva. Na pozici ředitele pro korporátní záležitosti Nestlé Česko s.r.o.

nastoupil v březnu 2014, odkud řídí a koordinuje všechny korporátní záležitosti Nestlé v České republice i na Slovensku.

Helena Sedláčková

Sněmovna podpořila kvóty na české zboží. Schválila i pokuty za prodej potravin dvojí kvality

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Praha potravina Evropská unie Senát Parlamentu ČR senát potraviny Poslanecká sněmovna

Sněmovna také schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.

Toman chce ve veřejných institucích české potraviny. Změnu přidá do kontroverzní novely zákona

Číst článek

Osm zemí Evropské unie podle Hospodářských novin varovalo Českou republiku, aby nezaváděla kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v České republice vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale Česká republika není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Úprava veřejných zakázek

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby Česko bylo soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.

Pokuta až 50 milionů korun. Vláda schválila novelu zákona o dvojí kvalitě potravin

Číst článek

Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce.

„Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,“ uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.

Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Poslanci podpořili pokuty za prodej potravin dvojí kvality i kvóty na české potraviny

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.

Za prodej potravin zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit obchodníkům pokuta v případě podstatně odlišného složení či vlastností výrobků. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.

Česko před zavedením kvót varovaly unijní země

Sněmovna také schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.

Osm zemí EU Česko varovalo, aby kvóty na podíl českých potravin v obchodech nezaváděla.

Podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří napsali dopis předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), by mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v Unii nepřípustná. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN), které mají dopis k dispozici.

Zástupci evropských států Faltýnkovi v dopise také připomněli, že s ním o chystaném zákoně jednali loni v červnu a že jim slíbil, že u jakéhokoliv návrhu podobného zákona česká strana přezkoumá, jestli není v rozporu s unijními pravidly.

Podle velvyslanců se to ale nestalo. Podle informací HN Faltýnek na dopis, který mu přišel v prosinci, neodpověděl.

Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise, která konstatovala, že jde o protiprávní plán.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny.

Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Budete mít zájem:  Komplexní ochrana při práci doma i na zahradě

Před návrhem na zavedení kvót varovali poslance již dříve zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh ale podporuje Agrární komora ČR. Podle ní se sortiment nesníží a nenavýší cena pro konečného spotřebitele.

Podíl tuzemských potravin v obchodech do budoucna poroste

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejné či nižší náklady jako ti zahraniční.

Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny.

Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. „Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,“ uvádějí předkladatelé návrhu.

Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.

Boj o české potraviny odkryl falešné národovectví a populismus ~ Pravý břeh – Institut Petra Fialy

Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s novelou zákona o potravinách. A s ní prošel i jeden velmi specifický návrh, který odsouhlasila celá širší vládní koalice ve složení ANO, ČSSD, KSČM a SPD s podporou několika nezařazených poslanců.

Tisk předložený poslanci SPD totiž stanovuje konečným prodejcům, jaké procento z jejich zboží musí být „českou potravinou“ podle zákonem stanovených parametrů. Pokud by se menší obchody prohřešily proti tomuto nařízení, mohou skončit s pokutou až milion korun, větší hráči s pokutou desetkrát vyšší.

Na obchodníky tak padá další bezostyšné omezení jejich podnikání.

Zapadnout by ale neměl ani fakt, že návrh do „ochrany spotřebitele“ zatahuje další úřad. Je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (!), který podle současného znění zákona bude moci kdykoli požádat prodejce o předložení důkazů, že normy splňuje.

Personál pak si bude celý den běhat po obchodě a hlídat, kdo si koupil rakouskou čokoládu a kdo znojemské okurky, aby poměr zůstal dodržen. Co se naopak dá označit za aspoň náznak koncepce, je postupné zvyšování podílu českých potravin, začínajícího na 55 procentech a stoupajícího každým rokem o dva až tři procentní body.

Farmáři tak mají rok na zvětšení svých statků a zemědělci už aby přikoupili další pole…

Komu návrh prospěje?

Motivace poslanců SPD nebo Trikolóry je jasná. Zvednout ruku pro vše, kde se objeví slovo český nebo ještě lépe národní. Totéž platí o KSČM, která navzdory svým ideovým východiskům už desítky let hají doktrínu národního socialismu. Když k tomu připočteme možnost kontroly hospodářství, je tento krok ze strany komunistů zcela ospravedlnitelný.

„Buďme v otázce potravin nacionálnější,“ vyzýval poslance ministr zemědělství Toman před hlasováním. Jestli tím myslel podporu ekonomického protekcionismu, který jde zcela proti logice svobodného podnikání, asi nezjistíme.

Faktem nicméně zůstává, že jak Toman, tak premiér Andrej Babiš jako beneficienti zemědělských a potravinářských koncernů budou moci spát s pocitem dobře vykonané práce.

Skandální narušení svobody podnikání se však netýká jen České republiky. Návrh totiž z logiky věci narušuje jeden ze základních principů Evropské unie, na nichž jako hospodářské společenství vznikla.

Volný evropský trh se stává o něco méně volným, když v jeho rámci obchodníci nemohou kupovat to, co by si jejich zákazníci přáli. A Evropská komise na sebe nenechala dlouho čekat: Z Bruselu už nyní znějí obavy, že novela zákona odporuje evropskému právu.

Dokonce i eurokomisařka Jourová připustila, že Komise se bude přezkumem návrhu ještě zabývat. Na spisy se štítkem „Česká republika – přezkoumat“ už asi evropským úředníkům nestačí přihrádky.

Návrh z logiky věci narušuje jeden ze základních principů Evropské unie, na nichž jako hospodářské společenství vznikla.

Paradoxní je fakt, že novela zákona vznikla na základě směrnice Evropského parlamentu, která se zabývá zcela jinou záležitostí, na niž se v bouřlivé debatě zapomnělo. Původním tématem návrhu totiž byla dvojí kvalita potravin.

Andrej Babiš se snažil téma využít před evropskými volbami v roce 2019, když se vydal nakupovat do českého a německého supermarketu a po důkladném prozkoumání zboží zjistil, že mezi domácím zbožím a zahraničním zbožím je skutečně rozdíl.

Po dopisu evropským komisařům, který slíbil napsat, se však slehla zem a jeho politické proklamace nepřekročily státní hranici. Jediným výsledkem je právě schválený zákon, jehož návrh prošel do třetího čtení rok a tři čtvrtě po jeho odeslání do Poslanecké sněmovny.

Opět se v čiré kráse ukazuje rozdílné vystupování Andreje Babiše doma a v zahraničí. Současná vláda Unii potřebuje, ale její voliči ji zrovna nemusí, což dlouhodobě vede k této podivné rozpolcenosti. Doma hnůj, venku huj. A to má se zodpovědností pramálo společné.

Do řešení problému dvojí kvality potravin se chce zapojit i Havlíček – E15.cz

K zákazu různé kvality potravin, který chce v Česku prosadit novelou zákona o potravinách ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), se staví příznivě zemědělský výbor Poslanecké sněmovny i premiér Andrej Babiš (ANO).

Spolupráci na novele nevyloučil ani rezort průmyslu a obchodu, jehož nový šéf  Karel Havlíček (za ANO) o tom chce s Tomanem mluvit v pondělí. “Sedneme si na to s ministrem Tomanem.

Pak to můžeme klidně předložit společně,” řekl nový šéf rezortu pro deník E15.

Po schválení směrnice mimo jiného k různé kvalitě potravin Evropským parlamentem v polovině dubna, kterou někteří zástupci Česka považují za nedostatečnou, přišlo ministerstvo zemědělství s vlastním řešením.

Připravuje novelu zákona o potravinách, která zakazuje uvádět na český trh takové potraviny, které jsou pod stejným označením nabízeny v různých zemích Evropské unie, ale liší se svým složením.

Za porušení by hrozila pokuta až padesát milionů korun.

“Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl ministr zemědělství Toman.

Takzvaná dvojí kvalita potravin by tak podle něj byla v Česku zakázaná dřív, než je dvouletá lhůta evropské směrnice.

Toman chce novelu do dvou týdnů předložit k projednání vládě a měla by podle něj začít platit do roka. 

Zmíněnou evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách, která se kromě odlišné kvality potravin týká i zboží obecně, ještě musí schválit Rada Evropské unie.

Nicméně její text považuje ministerstvo zemědělsví za “obtížně vymahatelný”, podle evropská komisařky pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věry Jourové se jedná o kompromis.

Poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (ČSSD), která se tématu věnuje dlouhodobě, mluví dokonce o “legalizaci dvojí kvality”. 

K iniciativě ministerstva zemědělství se příznivě staví zemědělský výbor sněmovny.

“V evropské směrnici je možnost, aby si to národní státy upravily tak, aby bylo možné dvojí kvalitu postihovat,” uvedl předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO).

“Na nás, to znamená na zemědělském výboru, na ministerstvu zemědělství i na ministerstvu průmyslu a obchodu, je, abychom co nejdříve zakomponovali do legislativy účinné praktiky boje proti dvojí kvalitě výrobků v České republice,” doplnil. 

Spolupráci na zmíněné novele zákona o potravinách nevylučuje ministr průmyslu a obchodu Havlíček. “Sedneme si na to s ministrem Tomanem.

Pak to můžeme klidně předložit společně,” řekl nový šéf rezortu pro E15 s tím, že to bude patrně příští pondělí. “Dvojí kvalita zboží spadá pod ministerstvo průmyslu.

Součástí toho jsou i potraviny, které zase spadají více pod ministerstvo zemědělství. S panem Tomanem si řekneme, kdo bude mít jaké kompetence,” vysvětlil Havlíček. 

Kroku ministerstva zemědělství je nakloněn také premiér Babiš. “Souhlasím, že dvojí kvalita potravin je nepřijatelná a podnikneme všechna opatřeni, abychom dvojí kvalitě potravin předešli,” uvedl pro E15. Naopak skeptický je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého aktuální návrh situaci nevyřeší. 

„Co navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty,“ řekl Prouza pro ČTK.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector