Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Pokud si na chvíli budeme hrát s myšlenkou, kolik mléčných výrobků je dnes k mání a konzumují se, přesto je osteoporóza strašákem dnešní doby, pak snadno dojdeme k závěru, že důvodem osteoporózy nebude patrně nízký příjem vápníku.

Viníkem jsou kyselinotvorné potraviny, které doslova kradou z našeho těla minerály. Jakkoliv jsou mléčné výrobky bohaté na vápník, jsou v drtivé většině i kyselinotvorné. A tyto potraviny (kyselinotvorné) jsou hrozbou pro lidský organismus.

Kyselinotvorné vs. zásadotvorné potraviny

Lidské tělo mnohé kyseliny vytváří samo – jako produkt látkové výměny. Jedná se třeba o kyselinu močovou, chlorovodíkovou, octovou a další ještě přijímá stravou.

Zásadité látky si tělo vytvořit neumí a je odkázané na to, co mu poskytneme prostřednictvím stravy. Je-li příjem zásadotvorných potravin dostačující, je vše v pořádku.

Jestliže však přijímáme nadmíru kyselinotvorných potravin, může nastat problém.

Potraviny označovány za kyselinotvorné snižují rapidně pH organismu. Ten logicky pak vyvíjí úsilí, aby se kyselosti zbavil. K vyrovnání pH a redukci kyselin využívá naše tělo uložené zásadité látky.

Odkud si je bere? Ze zubů, kostí si bere vápník, hořčík, jež má na starosti nervovou činnost, si bere ze svalů, které slábnou a vytvářejí silně zásaditý amoniak.

Jakmile je proces srovnání kyselost/zásaditost ukončen, jsou zbylé odebrané minerály i stopové prvky vyloučeny močí. To bezpochyby vede k řadě různým onemocněním, včetně osteoporózy.

Příznaky překyselení organismu

  • Suché a lámavé vlasy s lupy
  • Povlak na jazyku (plísně)
  • Lámavé a deformované nehty
  • Neklid, podráždění, nervozita
  • Pleť suchá, popelavá, bledá s náchylností na tvorbu vrásek

Zásadotvorné potraviny

  • Syrová zelenina a ovoce: Fíky, banány, melouny, citrony, rozinky, hroznové víno, třešně, jahody, broskve, meruňky, maliny, angrešt, brambory, špenát, mrkev, avokádo
  • Naklíčená semena
  • Lískové ořechy, mandle
  • Slunečnicová a lněná semínka
  • Bambusové klíčky
  • Bílé fazole
  • Mák
  • Bylinné čaje
  • Zelený čaj
  • Avokádo
  • Bylinky: šípky, kopr, majoránka, bobkový list, bílý pepř, černý kmín, řeřicha a další čerstvé bylinky
  • Neutrální potraviny: rostlinné oleje, včelí med.

Mírně zásadité potraviny

  • Mléko
  • Bílé jogurty
  • Cottage
  • Tvaroh
  • Kysaná smetana
  • Podmáslí
  • Z masa: ryby (platýs), telecí, krůtí, husí prsa, hovězí filé

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Kyselinotvorné potraviny

  • Převážná část živočišných produktů
  • Cukr – silně kyselinotvorný
  • Pšeničná mouka
  • Umělá sladila
  • Čokoláda
  • Káva
  • Alkohol
  • Růžičková kapusta a křen
  • Některé druhy ořechů a semen
  • Čočka, hrách
  • Většina mléčných výrobků
  • Těstoviny
  • Bílá rýže
  • Kupované výrobky z vajec (samotný žloutek je zásadotvorný)
  • Živočišné tuky
  • Mořské plody a ryby
  • Uzenářské výrobky
  • Obilniny

Obrázek: pixabay.com

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Přidat ZdravéStravování.eu na hlavní stránku Seznam.cz

Kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Publikováno: 15.07.2012     Autor: Neznámý

Překyselení organismu může být způsobeno potravinami, které konzumujeme.

Autor: Peta Když si vzpomeneme na naše školní léta, možná si vybavíme, jak nám učitelé na hodinách chemie do hlavy vtloukali: kyseliny mají nízké hodnoty, zásady mají vysoké hodnoty a pH 7.0 je neutrální. A z hlediska každodenního života to pro nás neznamenalo vůbec nic. Překyselení organismu nebyla doposud věnována moc velká pozornost.

Ukazuje se, že dlouhodobý zdravotní stav je lepší, když pH těla je neutrální nebo lehce zásadité. Pokud máme sklon spíše ke kyselému pH, hrozí vyšší riziko osteropózy, oslabení svalů, srdečních onemocnění, cukrovky, onemocnění ledvin a řady jiných zdravotních problémů. Je proto důležité udržet správnou rovnováhu kyselin a zásad v našem těle.

Kyselinotvorné potraviny nám berou minerály

Když se zamyslíme nad tím, kolik mléčných výrobků dnes konzumujeme a přesto má výskyt osteoporózy stoupající tendenci, snadno dojdeme k závěru, že příčina bude asi i jinde než jen v nízkém příjmu vápníku. Mléčné výrobky mohou být sice bohaté na vápník, ale zároveň je většina z nich kyselinotvorná.

Kyseliny představují pro organismus škodlivé látky. Tělo některé kyseliny vytváří jako produkty látkové výměny, např. chlorovoodíkovou, octovou, močovou, apod. a jiné přijímá nevhodnou stravou. Zásadité látky si tělo nevytváří, ty bohužel přijímá pouze z potravy. Pokud je příjem zásadotvorných potravin dostatečný, je vše v pořádku.

Pokud ale přijímáme více kyselinotvorných potravin, může nastat problém. Kyselinotvorné potraviny snižují pH těla a organismus následně vyvíjí úsilí na to, aby se tělo této kyselosti zbavilo. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky.

Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí.

Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál , který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici.

Duležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.

Jaké potraviny jsou kyselinotvorné a jaké zásadotvorné?

Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy (proso, pohanka, špalda) jen vermi mírně.

Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že např. šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné.

Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.

Kyselinotvorné potraviny

Parmezán, tučné sýry, mléko, maso, těstoviny, rýže, arašídy, kešu, para ořechy, cukr, bílé a kynuté pečivo, majonéza, kečup, slazené nápoje, sycené nápoje, umělá sladidla, káva, alkohol.

Zásadotvorné potraviny

Špenát, syrové brambory, mrkev, celer, ředkvičky, banán, citrón, meruňky, grapefruit, mango, meloun, rozinky, fíky, slunečnicová semínka, mandle, za studena lisované oleje, zelený čaj. Lidé by se měli naučit porozumět svému tělu. Jídlo a potraviny se v průběhu času mění, avšak naše orgány pracují stále stejně.

Dříve bylo určitě snazší tuto rovnováhu dodržovat, lidé nad ní nemuseli přemýšlet, všechno šlo nějak přirozeně. Dnes máme na výběr velké množství chemicky upravovaných potravin, po kterých lidé z lenosti rádi sahájí. Fast foody této situaci také nepřidávají. V zájmu svého zdraví bychom se měli snažit tuto problematiku pochopit a přehodnotit naše stravovací návyky.

Jak pravil Hippokrates: „Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo“. Zdroje:

http://www.naturalnews.com/Report_acid_alkaline_pH_6.html#ixzz1wnqZOH8j

http://www.volny.cz/lekarnik/Lekarna/Nemoc/Odkyseleni.htm http://www.luhacovicepraha.com/clanky/Prekyseleni-organismu-Acido-bazicka-rovnovaha-ABR/ http://www.nasevyziva.cz/sekce-zasadite-a-kyselinotvorne-potraviny/clanek-zasadite-a-kyselinotvorne-potraviny-186.html

Zásadotvorné potraviny: Proč jsou pro náš organismus prospěšné?

Zásadotvorné potraviny jsou běžnou součástí našich jídelníčku a ani o tom nevíme. Běžně je má každý v kuchyni– například mrkev nebo banány.

Právě zásadotvorné potraviny nám pomáhají v případě překyselení organismu.

Jelikož je většina z nich rostlinného původu, nebudou s nimi mít problém ani vegetariáni nebo vegani, kteří patří k nejčastějším skupinám, co se týče omezení ve stravování.

Jak by měl vypadat správný jídelníček?

Pokud bychom se bavili o ideálním jídelníčku, mělo by v něm být zařazeno až 80 % zásadotvorných potravin. Zbylých 20 % pak tvoří potraviny kyselinotvorné.

Není to tedy tak, že byste kyselinotvorné potraviny neměli jíst vůbec, stačí je omezit.

Díky tomu, že v jídelníčku bude převládat zásadotvorná skupina, můžete svůj organismus chránit před různými onemocněními jako cukrovka nebo i zánět ledvin.

Zásadotvorné potraviny – seznam

Co byste tedy přesně do svého jídelníčku měli zahrnout?

  • Zelenina – baklažán, brokolice, česnek, cibule, cuketa, řepa, fazole, křen, klíčky a výhonky, mořská řasa, houba, petržel, ředkev, salát, okurka, brambora, pórek, dýně, topinambur, mrkev, kedlubna,
  • ovoce – banán, jahoda, meruňka, mango, fík, hruška, malina, broskev, višeň, třešeň, ananas, avokádo, citron, borůvka, hroznové víno, grep, angrešt, jablko, meloun, pomeranč, sušené ovoce,
  • ořechy – lískový ořech, mandle, slunečnicové semínko, dýňové semínko,
  • mléčné výrobky a vejce – vaječný žloutek, čerstvé a sojové mléko,
  • dostatek vody – čistá pitná voda, černý a bylinkový čaj.
Budete mít zájem:  Objev bacilu rakoviny: Největší omyl v dějinách Nobelovky?

Existuje i množství neutrálních potravin, které vám nijak neuškodí. Mezi nimi například obilninová káva, kešu, kaštan, vlašský ořech nebo pistácie, rajče, hrášek, paprika, špenát, ale třeba i máslo, jogurt a čerstvá smetana. Pokud si rádi dopřejete pečivo, sáhněte po tom celozrnném a tmavém.

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou? 

Zásadotvorné potraviny a hubnutí

Zásadotvorné potraviny jsou vesměs rostlinného původu a jako takové mají skvělý vliv na správnou životosprávu. Není to ale tak, že když budete jíst jen je, tak zhubnete. Ano, pomohou vám váhu částečně zredukovat.

Pokud ale chcete opravdu zhubnout, je potřeba i rozdělit si svůj denní příjem bílkovin a sacharidů a mít dostatek pohybu. Vždy je proto lepší se obrátit na odborníky, kteří vám přesně řeknou, co máte dělat, a sestaví vám jídelníček na míru.

Příčiny překyselení organismu

Velmi často se dnes konzumují kyselinotvorné potraviny. To ale často vede k překyselení organismu. Navíc připočteme-li stres a nedostatek pohybu, můžeme si uhnat různá onemocnění. K nejčastějším příčinám překyselení patří:

  • Nedostatek tekutin,
  • nedostatek pohybu,
  • nevyvážená strava,
  • stres,
  • špatné stravovací návyky,
  • narušení střevní mikroflóry.

Překyselení zjistíte z testů, ale i pozorováním příznaků, jako jsou ekzémy, vyčerpání, špatné trávení, vypadávání vlasů nebo bolesti kloubů.

Které potraviny jsou kyselinotvorné?

Mezi kyselinotvorné potraviny patří zejména maso a ryby, ale také některá zelenina, obilniny nebo alkohol. Kterým potravinám se vyhnout?

  • Zelenina – hrách, kukuřice, čočka, konzervovaná zelenina, artyčoky,
  • ořechy – arašíd, sezamové semínko,
  • mléčné výrobky a vejce – čerstvý sýr, plnotučné trvanlivé mléko, parmazán, slepičí vejce, kyselá smetana, tvaroh, sýry,
  • nápoje – alkohol, káva, sladká limonáda, perlivá minerálka,
  • maso a ryby – králík, hovězí, kuřecí, krůtí, vepřové, ryby, telecí, šunka, zajíc, jehněcí, husa,
  • pečivo a obilniny – bílé pečivo, těstoviny, ječmen, kukuřičný škrob, pšeničná mouka, ovesné vločky, pšeničná krupice.

Jak na odkyselení organismu?

Termín překyselení/odkyselení organismu, se kterým se setkáváme čím dál častěji, není tak úplně medicínský výraz a přísně vzato vlastně vůbec neexistuje. V těle neustále dochází k výkyvům a ustálení rovnováhy, tedy i v případě té acidobazické neboli pH. Tělo si s výkyvy poradí samo a i případnou nadbytečnou kyselost vyloučí.

Svému tělu ale můžete pomoci tak, že ho nebudete zbytečně zatěžovat špatným životním stylem. Je potřeba do jídelníčku zařadit právě zásadotvorné potraviny.

Jezte hodně zeleniny a ovoce, snažte se denně vypít alespoň 2 litry čisté vody, omezte alkohol, naučte se správně dýchat, odbourat nadbytečný stres, dopřejte si denně nějaký pohyb, procházku či krátké cvičení doma a mějte dostatek spánku – ideálně 7 až 8 hodin. Tímto nejen odkyselíte organismus, ale i posílíte svou imunitu. A to v dnešní době potřebujeme jako sůl.

Čtěte dál:

Jak posílit imunitu v období koronaviru?Jak se vyvarovat nákaze během epidemie koronaviru5 zdravých receptů, které podpoří vaše trávení

Zásadité a kyselinotvorné potraviny

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Převážná většina dotazů, adresovaných poradně Celostní medicíny, se týká hypofunkce štítné žlázy, diabetu, autoimunitních poruch, nadváhy, zvýšeného cholesterolu, ale také vlivu zásaditých potravin na naše zdraví. A rovněž i těch kyselinotvorných, které narušují acidobazickou rovnováhu těla.

Tímto pojmem rozumíme nastolení harmonického stavu mezi kyselinami a zásadami, který je udržován ve velmi úzkém rozmezí pH, a to od 7,31 – 7,42. Organismus využívá tolika nejrůznějších mechanismů, které se starají o toto křehké rozmezí. Sem řadíme například minerální látky, jako je vápník či železo, ale také, mj.

výpomoc plic, ledvin a jater.

Dlouhodobé zatěžování organismu stravou postavenou na kyselinotvorných pokrmech vede k silnému vyčerpání minerální základny, ale také k oslabení důležitých tělesných orgánů.

Ráda bych ještě zmínila, že jediným viníkem nebude pouze strava, ale také stres, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, případně jeho nadbytek, který je rovněž škodlivý a v neposlední řadě také nepravidelné a mělké dýchání.

Potraviny níže rozdělím dle jednoduchého schématu, na potraviny silně kyselé, kyselé a mírně kyselé, z těch bychom měli konzumovat maximálně 40 %. Zásady budou pak rozděleny podobně, na mírně zásadité, zásadité a silně zásadité. Těm, jak jste již nejspíše správně pochopili, připadne zbylých 60 %. Na závěr uvedu příklad jídelníčku, který vám pomůže aplikovat vše v praxi.

Silně kyselinotvorné potraviny

Zde řadíme cukr, dále také potraviny, které jej obsahují, jako jsou dorty, sušenky, koláče, slazené cereálie, cornflakes, výrobky z pšeničné mouky, čokoláda, umělá sladidla. Na ta opravdu pozor, zvláště, jsme-li diabetiky I. či II. typu.

Je mi jasné, že je téměř nemožné udržovat 24 hodin stabilní hladinu krevního cukru, 365 dní v roce, proto své tělo nezatěžujme více než musíme a všechny ty rádoby zdravé a líbivé diabetické vychytávky, ponechme stranou. Jakmile přestaneme používat cukr či sladidla, uvědomíme si přirozenou podstatu stravy, její jemnou chuť, jednotlivé nuance, totéž pak platí o soli.

S umělými sladidly by měli šetřit taktéž i obézní, neboť ač jsou mnohá nekalorická, sladká chuť tak či tak podporuje produkci inzulínu a tedy i snazší přibírání na váze.

Do tohoto výčtu řadíme dále slaninu, hovězí, vepřové a telecí maso, zrající sýry, mražené dezerty, pasterizované mléko a samozřejmě také slazené mléčné výrobky. Dále to bude veškerý alkohol, slazené nápoje, kakao, proto je kyselinotvorná také čokoláda. Nesmím zapomenout ani na léky, jako je běžně užívaný aspirin, do tohoto výčtu však řadíme všechny průmyslově vyráběné léky, bohužel.

A kolik jich denně mnozí jen posnídáme. Výčet pak zakončím téměř všemi konzervovanými potravinami, brambůrkami a hranolkami, kvasnicemi, ale i žloutkem. Nicméně, nad tím bych nelámala hůl. On je také rozdíl, upřednostňujeme-li domácí vejce, případně pak vejce běžných slepic, jak říkává s oblibou maminka mého muže. A těmi myslí právě vejce slepic chovaných v nedůstojných poměrech.

Jen pro představu, nemůžeme se divit, že nás v pozdějším věku trápí osteoporóza, chronická únava, obezita či rakovina, vypadá-li náš jídelníček takto:

  • snídaně: pšeničný chléb + hermelín
  • desátá: ovocný nízkotučný jogurt (mnozí z nás upřednostňují nízkotučné výrobky v dobré víře, že pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu. Ach jaká lež a výplod, nevím které fantazie).
  • oběd: smažený sýr + hranolky
  • svačina: pšeničný chléb + paštika
  • večeře: míchaná vajíčka, pšeničný chléb, pivo

Tento jídelníček není smyšlený, bohužel… Nemůžeme se pak přeci divit, že nám kolem padesátého roku života, opravdu dojdou veškeré síly. A vlastně, vypadáme mnohem, mnohem starší, nežli ve skutečnosti jsme.

Potraviny kyselé

Zda zařadíme hnědý cukr, opět asi mnohé zklamu, ani na třtinovém cukru neshledávám nic prospěšného. Ono zanedbatelné množství vápníku a železa, které tu zůstalo ve zbytcích melasy, nepokládám za důvod, abychom vyhledávali tuto formu cukru. Dále je to ječmen, bílá rýže, žitná mouka.

Ječmen a žito, zkombinujeme-li se zeleninou, čímž pokrm vyladíme, pokládám za zdraví prospěšné. Bílou rýži však ne, bývá ohlazená, zbavená vší vlákniny a také minerálních látek, které se ukrývají ve slupce. Nesmím zapomenout ani na burské oříšky, vepřové sádlo, sójový olej, jehněčí, králičí, kuřecí a krůtí maso, měkké sýry a celá vejce.

Z nápojů pak káva, víno, rýžové mléko a z pochutin třeba popcorn.

Samozřejmě nenabádám ke striktnímu omezení masa. Nejsme-li vegany, maso v jídelníčku ponechme, snažme se jej však nekonzumovat tolik, 3 x týdně bohatě postačí. Vždy jej doplňme zdravější formou přílohy, jako je například quinoa, jáhly a nezapomínejme také na důležitost čerstvé a silně zásadité zeleniny.

Potraviny mírně kyselé

Tady bych zařadila zpracovaný a doslazovaný med, tím rozumějme typ medu ze supermarketů, z ovoce brusinky, švestky, granátové jablko, rozinky, téměř všechny fazole (kromě munga), sójové mléko.

Budete mít zájem:  Rohlík.cz vs. iTesco: Co se více vyplatí?

Hnědá rýže, máslo, margaríny (které mi přijdou naprosto zbytečné, navíc přetěžují játra a o účinku na hladinu LDL cholesterolu bych vedla dlouhé polemiky), slunečnicový olej, podmáslí, tvaroh, kozí mléko, syrovátka, jogurt, černý čaj a voda z kohoutku. Patří zde také majonéza a kvasný ocet.

Opět, co se týká mléčných výrobků, nepozorujete-li alergii na kasein či intoleranci laktózy, v jídelníčku si je ponechte.

Tvaroh vždy míchejte se zásaditými bylinkami a zeleninou, slunečnicový olej vyměňte za lněný a hlavně nevylučujte švestky či rozinky, i kyselinotvorné potraviny mají v jídelníčku své podstatné místo, jen, vylaďme je s těmi zásaditými. To je jedno z kouzel zdravého stravování.

Potraviny mírně zásadité

Zde zmiňme melasu, kterou můžeme pojmout jako zdravější sladidlo, zvykneme-li si na její těžkou chuť. Z ovoce meruňky, broskve, nektarinky, třešně, borůvky, ale i ananas, avokádo.

Ze zeleniny je to třeba mrkev, okurka, hrášek, houby, kvalitně pěstovaná a sklízená rajčata, kapusta a růžičková kapusta. Z luštěnin zmiňme fazole mungo. Ze sacharidových příloh zde řadíme amarant, pohanku, proso, oves, quinou a indiánskou rýži.

Semínka jako je sezam či slunečnice. Z olejů pak avokádový, kokosový a řepkový.

Přejeme-li si vyladit svůj jídelníček a pomoci unavenému tělu za předpokladu, že konzumujeme maso, jak jsem již naznačila výše, snažme se ke kyselé živočišné složce servírovat přílohy typu pohanka, quinoa, jáhly. A opět, nezapomínejme na menší zeleninový salát.

Potraviny zásadité

Ze sladidel uvedu javorový sirup, z ovoce pak jablka, hrušky, banány, ostružiny, maliny, meloun (ano, jedná se spíše o zeleninu), jahody. Mezi zásadité zeleninové poklady budou patřit ředkvičky, cuketa, listová zelenina, batát, dýně, řeřicha. Z luštěnin čočka a z ořechů mandle, ze semínek len, lněný olej. Do této kolonky uvedu také zelený čaj, veškeré koření.

Pro zajímavost, řadíme sem také mateřské mléko. Překyselení plně kojených dětí je tedy nemožné. Možná právě proto jsou tolik spokojené, zářící zdravím, voňavé.

Silně zásadité potraviny

Konzumujeme-li něco silně kyselého, snažme se pokrm obohatit o některou z těchto silně zásaditých potravin. Z ovoce to budou citrusy, na doplnění mango, papája.

Ze zeleniny pak další kořenoví siláci, jako je celer, petržel, tuřín (pozor při hypofunkci štítné žlázy), brokolice, jedlý „plevel,“ jako jsou pampelišky, jitrocel, medvědí česnek. Dále česnek, cibule, syrový špenát, fenykl, ale i nori řasa, zázvor.

Ze semínek to bude dýně, z olejů olivový olej. Řadíme zde také jablečný ocet.

Příklady vyváženého jídelníčku:

  • snídaně: jahelná kaše s jablkem, skořicí a rozinkami, 50 g polotučného tvarohu, zelený čaj
  • desátá: ovocný salát z jahod, banánu a meruněk, mandle
  • oběd: dušený losos s cuketovým pyré, vařený brambor s petrželkou, ledový salát
  • svačinka: podmáslí s banánem
  • večeře: Dýňová polévka se lněným olejem, nori řasou a amarantem
  • pitný režim: zelený, mátový čaj, neperlivá minerální voda

Nechť je nám strava lékem a společně s přírodou a láskou uzdravuje nejenom tělo, ale také duši.

Které potraviny jsou kyselinotvorné a které jsou zásadotvorné?

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Naše látková výměna umí optimálně fungovat pouze v určité oblasti pH, a to v lehce zásadité. Abychom si ji udrželi a „nezakyselili“ se, máme k dispozici několik možností regulace. Ale ty nejsou nevyčerpatelné. Proto platí, že je dobré klást si při výběru potravin otázku, co nás zakyseluje. Věděli jste to? Naše tabulka kyselých a zásaditých potravin Vám ukáže, které zásadité potraviny Vám dělají dobře a působí proti překyselení.

Každé sousto a každý doušek, jež spolkneme, musí naše tělo zpracovat. Přitom probíhají nesčetné fyzikální a chemické procesy. Naše výživa spouští „reakce“ takříkajíc s naším tělem. Jak tyto reakce vypadají, to je u každé skupiny potravin jiné.

Proto se potraviny dělí na dvě skupiny: kyselinotvornou a zásadotvornou. Aby se mohla neutralizovat kyselinotvorná potravina, musí se tělu poskytnout zásadité látky.

Důležitou zásadou pro vyrovnání rovnováhy je například vápník, který tělo za tímto účelem uvolňuje z vlastních zásob.

Se zásaditou stravou k vyvážené rovnováze zásad a kyselin

Jestliže je v naší stravě obsaženo příliš mnoho zakyselujících potravin, může se vyrovnávací systém našeho těla dostat až na své limity – přebytečné kyseliny se ukládají a my se překyselujeme.

Především když si pochutnáváme na velkém množství masa a dokonce si na závěr dáme ještě zákusek, vznikne v těle hodně kyselin a v našem hospodaření s kyselinami a zásadami může vzniknout zmatek. Proti tomu se dá bránit velkým množstvím zásaditých potravin.

Důvod, proč účinkuje zásaditá strava: ukrývá se v ní mnoho zásaditých minerálních látek, které neutralizují přebytek kyselin a posouvají hodnotu pH zpět do zásadité oblasti.

Abyste si mohli být jisti, měli byste vsadit na stravu obsahující nadbytek zásaditých látek. To znamená, že poměr zásaditých a zakyselujících potravin by měl být stále zhruba 80 ku 20. Tip: není tedy nutno kompletně vyškrtnout všechny zakyselující potraviny, stačí, když zásadotvorné potraviny, jako čerstvá zelenina, ovoce, saláty apod., budou tvořit základ Vašich zásaditých receptů.

Jestliže zakyselující potraviny, jako např. celozrnné pečivo, jsou zároveň obzvláště bohaté na živiny, hovoříme o dobrých zakyselovačích.

Potraviny jako sladké limonády nebo bílé pečivo se naproti tomu označují jako špatné zakyselovače, protože nedodávají téměř žádné živiny.

Cukr reaguje sice neutrálně, ale při látkové výměně vylučuje přeci jen nepatrně kyselosti – cukr tedy nepřímo přispívá k překyselení.

Pro odhad, jaký vliv mají potraviny na naše kyselé a zásadité prostředí, se používá hodnota PRAL (Potential Renal Acid Load). Tato hodnota popisuje, nakolik kysele nebo zásaditě působí 100 g kterého druhu potravin na naši látkovou výměnu a ledviny.

Tabulka kyselo- a zásadotvorných potravin: takto účinkují různé potraviny proti překyselení

Ale jen žádnou paniku: kvůli zdravé rovnováze kyselin a zásad nemusíte být hned závislí na číslech! Tato tabulka Vám dá přehled o účincích potravin. Rozmanitá strava s velkým množstvím především bylinek, ovoce a zeleniny s vodou jako nápojem znamená, že nebudete muset nic přepočítávat.

Silně zásadotvorné: bylinky, listové saláty, zelenina, ovoce, ovocný ocet, ocet balsamico, syrovátka, brambory, divoké byliny, ovocné šťávy, zeleninové šťávy, minerální voda
Slabě zásadotvorné: sušené ovoce, houby, luštěniny jako bílé fazole a sojové boby, med, kyselé zelí, bylinkový čaj
Neutrální: oleje, např.

olivový olej, lískové ořechy, mandle
Slabě kyselinotvorné: mléko, trvanlivé mléko, smetana, tvaroh, přírodní jogurt, celozrnné pečivo, jáhly (celé zrno), chřest, růžičková kapusta, ořechy, hrách, zelený čaj, černý čaj
Silně kyselinotvorné: : maso, husa, kachna, uzeniny, ryby, mořské plody, sýry, vejce, výrobky z bílé mouky, rýže, kola

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Jen opravdu málo lidí ví o rozdělení potravin na kyselinotvorné a zásadité. Přitom obě skupiny potravin mají rozličný vliv na organismus a na samotný metabolismus. Dovolte nám ještě poznamenat, že určující není chuť (například citron má přebytek zásaditých kysličníků).

Vliv kyselinotvorných a zásaditých potravin na zdraví

Konzumaci kyselinotvorných potravin bychom měli omezit a naopak více bychom měli jíst zásadité potraviny. Zdraví si člověk může udržet pouze tehdy, pokud na jeho jídelníčku budou převládat zásadité potraviny.

Ochráníte se tak před několika známými onemocněními a budete se cítit lépe. Nemoci kostí, zubů či kloubů, onemocnění srdce, žaludku nebo kůže, cukrovka, některé druhy zhoubných nádorů či například zánět ledvin. Všechny tyto nemoci mají jednoho jmenovatele – špatná výživa.

Vliv nesprávné výživy se pomalu ale jistě použije každý den.

Popřemýšlejte nad tím a zkuste změnit své stravovací návyky. Zvítězit musí uvážlivost a zdravý rozum. Je pravdou, že mnohým lidem je své zdraví lhostejné.

Jsou však i lidé, kteří mají zájem o zdravý způsob života, ale z nedostatku pravdivých informací se stravují nezdravě.

Je nutné každému poskytnout dostatek kvalitních informací a dobrý výběr potravin, abychom si dle vlastní volby mohli vybrat, zda chceme žít zdravě nebo ne.

Jaké jsou vnější znaky překyselení organismu?

  • Povlak na jazyku (plísně)
  • Suché, lámavé vlasy s lupy
  • Lámavé nebo ztluštělé nehty
  • Nervózní, neklidné až podrážděné vystupování
  • Bledá, suchá až popelavá pleť s předčasnou tvorbou vrásek
Budete mít zájem:  Indická dětská cirhóza – co je to a jaké má příčiny?

Seznam potravin, který vám pomůže

Přejděme tedy k jádru tohoto článku. Napadlo nás, že by bylo moudré uvést zde jednoduchý, stručný seznam zásaditých a kyselinotvorných potravin. Ať se líbí. Téměř všechny potraviny rostlinného původu (kromě obilovin a některých luštěnin) jsou zásadité.

Stručný přehled některých zásaditých potravin:

  • syrová zelenina
  • syrové ovoce, plody jako např. fíky, rozinky, banány, citróny, melouny, třešně, hroznové víno, meruňky, broskve, jahody, angrešt, maliny, borůvky atd.
  • brambory
  • naklíčená semena
  • sója
  • bílé fazole
  • lískové ořechy
  • slunečnicová semena
  • rozinky
  • mák
  • bylinné čaje
  • avokádo
  • med
  • koření a bylinky – bílý pepř, bobkový list, bylinkové čaje (i zelený), černý kmín, čerstvé bylinky, kopr, majoránka, řeřicha, šípky.
  • ořechy či některé pečivo – bambusové klíčky, celozrnné těstoviny, celozrnný chléb, černý chléb, grahamový chléb, jáhly, Knäckebrot, kroupy, krupice, kuskus, lískové oříšky, lněná semínka, mandle, rýže natural, sójové klíčky, sója, žitná mouka, žitný chléb, ale také například droždí.
  • některé vybrané maso – hovězí filet, husí prsa, krůtí maso, platýs, slepice (pečená i vařená), srnčí kýta, telecí filé, telecí stehno, ústřice, ale také aspik a želatina.

Něco mezi:

  • mléko (mírně zásadité)
  • rostlinné oleje (neutrální)
  • včelí med (neutrální)

Několik kyselinotvorných potravin:

Téměř všechny potraviny živočišného původu (kromě mléka a jogurtů) jsou kyselé.

  • obiloviny (takřka všechno pečivo)
  • vejce
  • hrách
  • čočka
  • cukr
  • čokoláda
  • vlašské ořechy
  • čaj
  • káva
  • kakao
  • alkohol
  • živočišné tuky

Vyhněte se překyselení

V současné době konzumujeme hlavně potraviny, které jsou kyselinotvorné. Pokud k tomu připočteme i hodně stresu a málo pohybu, tak zjistíme, že nám toto všechno v těle vytváří chemickou nerovnováhu. Hladina pH v našich buňkách a tělních tekutinách ovlivňuje všechny procesy v organismu.

Při překyselení vznikají různá onemocnění. Překyselený organismus má velký problém odolávat nemocem, protože se jim daří hlavně v kyselém prostředí. Během tohoto jevu se tělo dostává do stresu z toho, kolik práce musí dělat, aby se zbavilo kyselého odpadu a vrátilo opět do rovnováhy.

Mezi běžné projevy překyselení patří například únava, bolest kloubů, vypadávání vlasů, rakovina, obezita či například ekzém. Chcete-li předejít překyselení, tak jezte převážně zásadité potraviny, více se hýbejte a zkuste se nestresovat.

Co bychom měli jíst a pít nejčastěji

  • Čistou vodu, nejlépe ionizovanou
  • Zeleninové vývary
  • Potraviny rostlinného původu
  • Neslazené 100% čerstvé ovocné šťávy
  • Zeleninové šťávy
  • Bylinné čaje

Jaké potraviny konzumovat méně nebo zcela vyloučit?

  • Výrobky z bílé mouky a koláče (sladké pečivo)
  • Sýry (především pikantní a ostré druhy)
  • Masové vývary
  • Maso a vnitřnosti
  • Cukr a potraviny obsahující cukr
  • Perlivé minerální vody, ochucené minerálky
  • Kávu a alkohol

Ideální poměr zásaditých a kyselých potravin je 80:20. V praxi to však vypadá většinou jinak. Hlavní podíl naší potravy se skládá z kyselinotvorných potravin. Proto se podívejte na tabulku zásaditých potravin a vyberte si ty vaše zdravé potraviny.

Obyčejná voda je nejzdravější nápoj

Voda je nejlepší a nejzdravější způsob jak zahnat žízeň, odkyselit organismus a zbavit ho jedů. Doporučuje se pít zejména voda z vodovodu (bez chloru), nesycené pramenité vody a ionizovanou alkalickou (zásaditou) vodu.

Vodu je dobré dochutit pár kapkami citronu co ji udělá zásadotvornější.

PH tabulka potravin

Zásadotvorné (zásadité) potraviny a jejich seznam – které to jsou?

Zobrazte si tabulku potravin

TIP: Podívejte se na kompletní a přehlednou tabulku potravin s jejich ph určením.

Jak se odkyselit?

    1. Jezte denně dostatek ovoce a zeleniny
    2. V průběhu dne vypijte alespoň 2 litry čisté vody
    3. Omezte pití alkoholu a kouření cigaret
    4. Zhluboka dýchejte i vydechujte
    5. Důkladně žvýkejte každé sousto
    6. Omezte konzumaci kyselinotvorných potravin
    7. Dostatečně spěte

Kam dál pro více informací o zásadité stravě?

Zásadotvorná strava

Datum: 28.10.2014

Naše výživa musí obsahovat všechny základní složky: tuky, cukry, bílkoviny, minerály a vitamíny. V našem celkovém jídelníčku by rozhodně měly převažovat zásadotvorné potraviny, ale samozřejmě nelze konzumovat pouze vyloženě zásadotvornou stravu.  

Základní kyselinotvorné potraviny

  • alkohol, jednoduchý cukr, bílá mouka, mléko, káva, alkohol, slazené limonády, konzervační látky, umělá sladidla, uzené, solené a grilované potraviny, margaríny, maso a živočišné bílkoviny, uzeniny, nadbytek tuků a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují

Základní zásadotvorné a neutrální potraviny

  • obiloviny, rýže zejména celozrnná, pohanka, jáhly, všechny druhy zeleniny, luštěniny, zakysané mléčné výrobky, výrobky ze sóji, olejnatá semena (dýňová, slunečnicová, sezamová), mandle, ovoce a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují

Chytáky v určování kyselinotvorných potravin

Neplatí vždy, že na chuť kyselé potraviny musí být kyselinotvorné. Např. kysané zelí působí zásadité prostředí v těle, ale alkalické mléko, které se používá jako první pomoc při vypití kyselin, se po strávení stane kyselinotvorné.

Čeho se vyvarovat

Jedna z nejhorších kombinací ve stravě je jednoduchý cukr a bílá mouka – bohužel skvělým příkladem toho jsou naše typické české kynuté švestkové buchty. Ptáte se proč?

Protože trávení jednoduchého cukru ze švestek a škrobu z mouky vyžaduje rozdílné podmínky. Ovocný cukr je lehce vstřebatelný bez pomoci enzymů, škrob potřebuje k přeměně na glukózu enzymy – amylázy.

Sliny obsahují amylázu ptyalin, který štěpí škroby již v ústech. Pokud do tohoto procesu vstoupí jednoduchý cukr, je tvorba enzymů v ústech i ve slinivce zablokována. Špatně strávený škrob začne v oblasti tenkého střeva kvasit, vznikne přemíra kyselin – pálení žáhy.

Zajímá vás jak mít vhodně sestavenou stravu, aby našemu tělu jen prospívala? Přečtěte si mé články o úplně úpravě stravy nebo pak podrobnější článek o jednotlivých základních živinách.

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Zásadotvorné potraviny: seznam

V přijímané potravě je podle odborníků na výživu nutné dbát na rovnováhu prvků. Tato rovnováha je dána vyvážeností mezi kyselinami a zásadami.

Aby byly zásadité a kyselé části v těle v rovnováze, musí být udržována neustálá převaha částí zásaditých. Tím je zaručeno plynulé vylučování odpadních látek z těla.

Které potraviny působí v našem zažívacím traktu zásadité prostředí?

Zásadité potraviny by měly převládat

Projevy vyčerpanosti, které na konci zimy označujeme za jarní únavu, nezpůsobuje pouze deficit vitaminů, slunce či nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

Významný podíl na celkové skleslosti má i chronické překyselení organismu, které vyvolává škodlivé usazování odpadních zplodin v těle. V ideální skladbě jídelníčku by měly z 80 procent převažovat zásadité potravinové produkty.

Pokud se jejich podíl snižuje ve prospěch kyselé stravy, riskujeme problémy se sníženou aktivitou, soustředěním, bolestivým napětím ve svalech i spavostí.

V praxi to znamená:

  1. orientovat se na zásadité potraviny jako je celozrnný chléb, zelenina, ovoce, mléko, ryby
  2. omezit konzumaci kyselých složek, především cukru, hovězího a vepřového masa, bílého pečiva, kávy, alkoholu.

Usazeniny z pojivových tkání odplavuje a ke snížení kyselosti přispívá:

  • bohatý přísun tekutin stolní (pokud možno neperlivá) voda, ovocné a bylinné čaje,
  • čerstvé zeleninové a ovocné (raději ředěné) šťávy
  • v omezeném množství také minerální voda s nízkým obsahem sodíku.
  • Odpad pomáhá likvidovat i proso (jáhly), kyselé zelí, rostlinné oleje.

Rozlišení kyselých a zásaditých potravin však nelze provádět na základě chuti, protože například citron má velice kyselou chuť, ale charakter má víceméně zásaditý.

Ananas, artyčoky, avokado, banány, bambusové výhonky, borůvky, broskve,brambory, brokolice, celer kořen i řapík, cibule i její nať, cuketa, černý kořen, červená řepa, čínské zelí, datle, fazole zelené, fenykl, fíky, granátové jablko, grapefruit, hrášek zelený, hroznové víno, hrušky, houby, jablka, jahody, kaki, kaštany jedlé, kiwi, kapusta, kedlubna, křen, kukuřice cukrová, květák, lilek, mandarínky, maliny, mandle, mango, mangold, mléko sladké, mrkev, meloun vodní, nektarinky, ostružiny, okurka, paprika, pastiňák, papája, pomeranče, pórek, rajčata, ryngle, rybíz červený i černý, sezamové semínko, sojové boby i výhonky, sojový sýr, smetana, slunečnice, řasy, ředkev, ředkvička, řeřicha potoční a polní, salát hlávkový, ledový, salát polníček, špenát, topinanbury, třešně, tuřín, tykev a tykvová semínka, vaječný žloutek, višně, zelí – červené, bílé i kysané, žampiony.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector