Koronavirus
7 minut čtení
Očkovat se, nebo neočkovat? Otázka téměř hamletovská. Rozum velí, jistě a co nejdřív to půjde. Dezinformační kampaně ale našeptávají – ani za nic.
Trumfem zastánců očkování je však věda, výzkumy a z nich plynoucí fakta. Vědci považují vynález očkování za jeden z největších v dějinách lidstva, někteří ho dokonce stavějí na první příčku. Daleko před mikroprocesory či spalovací motory.
Odpůrci se naproti tomu ohánějí zprávami ze serverů, které často nepatří k důvěryhodným, ovšem dokážou informace podat tak, že důvěryhodně přinejmenším působí.
Mezi oběma skupinami se teď však vytvořila další, kterou bychom mohli pracovně pojmenovat nerozhodnutí nebo váhající a pochybující. Hopsají mezi názory obou krajních táborů jako děti při skákání panáka. A není se čemu divit. Informací se na ně totiž valí ze všech stran takové množství, že nevědí, jestli se trefují do správného čtverce.
Neskáče se přitom o nic menšího než zdraví a životy a bezpečí celé společnosti. A strach hraje v celém rozhodování roli šachové dámy. Může téměř vše a umí dát dobře mat. Pro váhající v této partii proto přinášíme odpovědi na otázky, které se okolo vakcinace množí.
Na první část otázek odpovídá přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole profesorka Jiřina Bartůňková, která má za sebou v oboru pětatřicet let praxe.
Jiřina Bartůňková
Prodělal jsem covid-19. Mám se nechat očkovat?
Současné doporučení vakcinologické společnosti vychází z těch mezinárodních, zejména amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Vzhledem k zatím omezenému počtu vakcín se doporučuje odložit očkování u osob, které onemocnění prodělaly, a zahájit ho nejdříve za tři až šest měsíců po ukončení izolace.
V případě onemocnění covidem-19 po aplikaci první dávky pak odložit druhou dávku o šest měsíců.
To je zcela rozumné doporučení pro zdravou populaci. Záleží ale na konkrétním jedinci, někomu přetrvávají protilátky třeba rok, někomu vymizí po pár měsících. Takže zejména u našich pacientů, kteří mají problémy s imunitou, se v otázkách očkování (a to nejen proti covidu-19) raději řídíme koncentrací protilátek.
Mám si tedy nechat změřit před očkováním protilátky?
Máte-li tu možnost, je to rozumný způsob, jak k očkování přistupovat. Pokud nějaké protilátky člověk má, je očkování zbytečné, případně může stačit jen jedna dávka, tak jako u jiných vakcín. Musíme ale vzít v úvahu kvalitu laboratorních testů, jež je velmi variabilní.
Hrozí horší nežádoucí účinky, pokud mám protilátky a půjdu na očkování?
Vidíme v praxi a zároveň to popisují publikace, že u osob s přítomností protilátek jsou po očkování častější a silnější nežádoucí reakce v porovnání s lidmi bez protilátek proti covidu.
Například bolesti kloubů, zánět svalů či horečka. Naštěstí nejde většinou o závažné reakce a jsou přechodné.
Z imunologického hlediska je ale zbytečné se nechat očkovat, když mám protilátky, a vystavovat se tak nežádoucím reakcím.
Co by se mohlo stát, kdyby u mě právě probíhala bezpříznakově infekce a nechal jsem se v té době očkovat?
Většinou se nestane nic. I ve studiích se současnými schválenými vakcínami byli takoví lidé a neměli výrazněji horší reakce. V současné době ale doporučujeme v těchto případech vyčkat s druhou dávkou vakcíny nejméně šest měsíců.
Pokud mám některou z chronických chorob, jako je cukrovka, problémy se srdcem, onkologické, žilní, autoimunitní onemocnění či sníženou imunitu, je pro mě očkování vhodné, či dokonce nutné? Nebo je tomu právě naopak?
V těchto případech je třeba postupovat velmi individuálně a konzultovat vhodnost očkování se svým ošetřujícím lékařem. Zobecnit se dá, že u většiny pacientů, které jmenujete, je očkování vhodné, ale může být snížená imunitní odpověď, to znamená, že se po něm nevytvoří tolik protilátek.
Jen u mála diagnóz je očkování nevhodné, ale to vždy musí posoudit příslušný praktický lékař nebo ambulantní specialista, který zná podrobně aktuální zdravotní stav pacienta.
Jsou chronicky nemocní lidé více vystaveni riziku nežádoucích účinků?Spíše než o nežádoucí účinky se v těchto případech obáváme o nedostatečnou imunitní reakci, to znamená, že si chronicky nemocný pacient nevytvoří dostatečnou ochrannou imunitu. Budeme potom muset řešit, zda tyto pacienty bude nutné třeba přeočkovávat další dávkou. Ale zatím máme na nějaké obecné doporučení málo dat.
Může být kontraindikací k očkování velmi vysoký věk spojený s chronickým onemocněním?
I v těchto případech je třeba individuálně posoudit míru rizika infekce, rizika těžkého průběhu choroby a případných nežádoucích účinků očkování. Ve většině případů převažují výhody očkování.
Je některý typ vakcíny náchylnější k vytváření vedlejších účinků? Liší se ty na bázi adenoviru nebo mRNA?
Vakcíny jsou podle dostupných údajů srovnatelné jak do účinnosti, tak do spektra a frekvence nežádoucích účinků.
Můžu být dál přenašečem viru a někoho nakazit, přestože jsem očkovaný?
V klinických studiích, které s vakcínami proběhly, se tato otázka zatím neřešila, nebyl na to čas. Sledovala se zejména ochrana jedince před infekcí. Nicméně data z praxe o zpomalení či zastavení šíření z proočkovaného Izraele nebo Velké Británie svědčí o tom, že očkování přispělo k omezení přenášení nákazy. Je to z imunologického hlediska logické, známe to i z jiných typů očkování.
Měl bych se i jako očkovaný nadále standardně chránit?
Zatím doporučujeme dodržovat jednoduchá protiepidemická opatření, jako jsou roušky, rozestupy a mytí rukou, pro všechny lidi bez rozdílu, ať již byli, či nebyli očkováni.
Pokud jsem měl v minulosti reakci na jiný typ očkování, hrozí mi něco podobného? A případně lze nějak toto riziko snížit?
Eliminovat riziko reakce na očkování nikdy zcela nelze.
Jednotlivé vakcíny, ať už jsou proti tetanu, spalničkám, či covidu-19, mají zcela odlišné složení, takže reakce na jednu neznamená automaticky reakci na jinou vakcínu.
Někteří lidé jsou ale z podstaty své genetické výbavy více náchylní k reakcím na jakýkoli antigenní podnět. Může se tedy stát, že jde o nespecifickou reakci, nikoli o reakci na konkrétní složku vakcíny.
Pokud má někdo v historii reakci na nějakou vakcínu, pak můžeme doporučit pouze to, aby se nechal očkovat ve zdravotnickém zařízení, a ne někde na stadionu, aby tuto skutečnost uvedl do dotazníku a aby po očkování neopouštěl zdravotnické zařízení dříve než za hodinu.
Jde nám totiž hlavně o podchycení anafylaktických reakcí, které mohou nastat velmi časně po očkování. Reakce typu teplota, bolest v místě vpichu nebo bolesti kloubů nastávají později a nejsou v naprosté většině případů nebezpečné.
Po vakcíně proti covidu-19 některým lidem otekly implantáty, tedy cizí látky v těle. Jednalo se především o kosmetické výplně. Může se očkování zkomplikovat například i u náhrad kloubů a podobných cizích objektů v těle?
Při očkování dochází k aktivaci imunitního systému. Proto se může imunita přechodně aktivovat i vůči jiným látkám, v tomto případě implantátům. Říká se tomu by-stander aktivace. V naprosté většině případů jde o dočasnou reakci, která odezní.
V souvislosti s vakcínou AstraZeneca se objevilo podezření na tvorbu krevních sraženin a úmrtí. Co si o tom myslíte? A jsou k této komplikaci případně někteří lidé náchylnější?
Pokud vím, bylo těchto komplikací hlášeno několik desítek na sedmnáct milionů aplikovaných dávek, tedy méně než 0,02 procenta případů.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) musí posoudit, kolik se za určité období v neočkované populaci vyskytuje embolií a zda se tato frekvence nějak liší. Posoudí také jednotlivé případy, zda lidé s trombózou měli nějaký rizikový faktor. A 18.
března vydala prohlášení, že je vakcína bezpečná a její přínosy v boji proti covidu-19 nadále převažují nad riziky vedlejších účinků.
Třeba u antikoncepce platí, že ženy starší pětatřiceti let, které kouří více než dvacet cigaret denně a zároveň užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, mají desetinásobně vyšší riziko tromboembolických příhod oproti stejně starým uživatelkám kombinované hormonální antikoncepce, které jsou nekuřačky. Takže ani v případě antikoncepce se nedá svést trombóza jen na užívání pilulek.
Na druhou část otázek odpovídá vakcinolog a přední odborník na tropické nemoci profesor Jiří Beran.
Jiří Beran
Co mohlo být příčinou komplikací, po kterých několik očkovaných zemřelo? EMA už vydala prohlášení, že vakcína AstraZeneca je bezpečná, ale doporučila sledovat povakcinační potíže.
Nemám samozřejmě o případech dostatek informací, ale příčina by mohla souviset s tím, že očkovaní lidé byli předtím vystaveni velkému množství viru.
Měli tedy hodně přirozených protilátek, zároveň mohlo jít o souhru více okolností.
Vysvětlím: Člověk, který infekci prodělal, ale neměl příznaky, má násobně méně protilátek než lidé, kteří prošli nemocí s příznaky. Pokud byl člověk, jenž infekci covid-19 prodělal, očkovaný, vytvoří se u něj ještě o řád více protilátek, které se navážou na vakcínu a cirkulují v těle. Při velkém množství to může vyvolat komplikace, o kterých je řeč.
Jinými slovy protilátky, které už v sobě po prodělané nemoci má, zareagují na vakcínu a brání se. Takzvaná imunokomplexová reakce může skončit horečkami, ale někdy i poškozením tkání, ve kterých se imunitní komplexy ukládají. Děje se tak hlavně v ledvinách, tlustém střevě a dýchacím ústrojí. Jde ale o velmi vzácnou reakci.
Naopak pokud dáte vakcínu člověku, který se s virem nesetkal, není důvod se obávat, že by u něj podobnou imunokomplexovou reakci vyvolala.
Proč se musí vakcína Pfizer/BioNTech ukládat při velmi nízkých teplotách, kdežto Moderna tak náročná není?
Jsou založené na mRNA neboli messengerové ribonukleové kyselině. Vakcíny se liší v jejím množství, Pfizer/BioNTech jí má v sobě asi třikrát méně než Moderna. Tím se sice snižuje četnost výskytu vedlejších účinků, ovšem za cenu náročného skladování.
Liší se nějak imunita získaná vakcínou a po prodělané nemoci?
Vakcína vytváří buňky a protilátky trénované proti výběžkům viru. Po prodělané nemoci však máte protilátky nejen proti nim, ale i proti „kuličce“, tedy tělu viru. Když se kvůli mutaci viru objeví jiný výběžek a protilátky proti němu nebudou fungovat, máte ještě protilátky proti jeho tělu. Zároveň zůstávají protilátky na sliznici.
Dnes se hovoří o tom, že by mohl být po nemoci člověk chráněný až jeden rok. Je to ale samozřejmě individuální.
Proč tedy lidé onemocní podruhé, nebo dokonce potřetí?
Je otázka, zda byli řádně vyšetřeni. Chybovost PCR testů se pohybuje okolo dvou procent. Z milionu provedených testů je to tedy dvacet tisíc lidí, kteří si myslí, že prodělali covid-19, ale neprodělali, a pak jím onemocní „podruhé“. To je jedno vysvětlení.
Druhou možností je skutečnost, že poprvé lidé nemoc prodělají jinde v těle, třeba jako gastroenteritidu, a teprve pak, podruhé, jako onemocnění respiračního ústrojí.
A za třetí to bývá vidět u lidí, kteří jsou bezpříznakoví. Nemoc prodělali a když jdou už jako zdraví na testování, jeví se znovu jako pozitivní. Mají totiž na povrchu sliznic protilátky, virus se snaží dostat do těla, ale přes ně se mu to nepodaří.
U zdravého člověka, kterému normálně funguje imunitní aparát, je téměř nemožné, aby prodělal za sebou dvě těžké infekce koronavirem, které by vedly k hospitalizaci.
Co se tedy stalo v brazilském městě Manaus, jehož obyvatelé nemoc ve velkém prodělali a nyní tam nákaza opět propukla?
Zde se objevily nové varianty viru označované jako linie P1 a P2, které se rychleji šíří v populaci. Je to dáno tím, že podobně jako britská mutace se rychleji množí v lidském organismu, a tak k infekci stačí menší infekční dávka pro stejný efekt jako u předchozí varianty viru.
Organismus není schopen tak rychle zmobilizovat imunitní systém a dojde k prolomení obrany NK buňkami a Tc a virus se šíří dále do těla. U osob, které onemocnění prodělaly nebo byly očkované, je postup nemoci zpomalen a většinou nedochází k hospitalizacím a úmrtím. Proto je nutné dodržovat vždy individuální protiepidemická opatření 3R a čtvrté R jako rozum.
Máme se jako společnost bát mutací? Že by nás znovu vrátily na začátek?
Jestli se jich máme bát, tak především v souvislosti s lidmi, kteří nákazou neprošli, nebyli očkovaní a mají nějak poškozený imunitní aparát. To jsou třeba senioři, proto se všichni v celém světě snaží, aby byli co nejdříve naočkovaní a virus neměl možnost se rychle množit a tedy ani mutovat.
A do třetice na několik praktických otázek odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
- Mohu odmítnout očkování konkrétní očkovací látkou?
- Ano, očkování je dobrovolné.
- Jaké mám jako očkovaný výhody?
Očkovaní od začátku března nemusejí nastoupit do karantény po kontaktu s pozitivně testovanou osobou. K tomu je ovšem podmínkou, aby měly vystavený certifikát ministerstva zdravotnictví.
Od aplikace druhé dávky u dvoudávkových vakcín k tomu musí uběhnout nejméně čtrnáct dní, stejně tak i po dávce jednodávkové vakcíny.
Aby hygienická stanice nenařídila karanténu, musí být také naočkovaná osoba bez příznaků onemocnění.
Kolik mě bude očkování stát?
Očkování proti covidu-19 je nepovinné a bezplatné.
Pokud nechceme další dva roky sedět zavření doma, tak je vakcína naše jediná možnost, shodují se odborníci
V České republice se s očkováním proti covidu-19 začalo na přelomu roku, kdy první vakcíny obdrželi zdravotníci pracující na covidových odděleních, následovalo očkování v domovech pro seniory a před pár dny se začalo rozjíždět očkování seniorů nad osmdesát let napříč republikou. O tom, proč by se lidé měli nechat očkovat, zda je vakcína bezpečná, jak dlouho člověka ochrání, ale i o tom, zda i po očkování musí lidé nosit roušku, jsme si povídali s imunologem Michalem Křupkou a s farmakologem Janem Strojilem, který vypomáhá jako lékař na covidovém oddělení v olomoucké fakultní nemocnici.
Začněme tou nejzásadnější otázkou.
Proč by se lidé měli nechat očkovat proti covidu-19?„Protože žádné lepší řešení zatím nemáme,“ reaguje téměř okamžitě Michal Křupka a svou myšlenku dále rozvádí: „Ukazuje se, že současná protiepidemiologická opatření spojená s výraznými omezeními ekonomiky i společenského života mají jen přechodný efekt.
Přestože vedou k přechodnému snížení šíření infekce, tak po jejich rozvolnění se virus začíná znovu šířit populací. Zavřeno, otevřeno, zavřeno. Takhle bychom asi pokračovali dlouhé roky. Druhá věc, ve kterou se tak nějak doufalo, bylo promoření populace.
Zatím se ukazuje, že imunita u většiny osob je po infekci minimálně v řádu měsíců, ale nedá se na to moc spoléhat, protože u jedinců, kteří onemocněli asymptomaticky, je imunita mnohem slabší. Zatím to vypadá, že se infekce šíří víceméně volně v populaci a kolektivní imunita získaná postinfekčně se u nás, ani jinde, zatím neprojevila.
My potřebujeme nějakou cestu, jak z toho všeho ven. A očkování je teď v podstatě asi jediná možnost, jak nezůstat dva roky zavření doma.“ Proočkováním populace by se také ulevilo zdravotníkům pracujícím na covidových jednotkách. „Ve fakultní nemocnici nebylo za celou dobu epidemie tolik covidových lůžek, jako je teď.
Personálně je to čím dál tím víc na hraně, protože dochází personál, který by na těchto odděleních mohl pracovat. Pro nás zdravotníky je očkování šance na nějakou normalitu, protože je důležité si uvědomit, že všichni, kteří na covidových odděleních pracují, tak mají i svou normální práci, ke které by se rádi vrátili, a kterou by chtěli dělat. Takže pro nás je očkování doslova šance na vysvobození,“ doplňuje Jan Strojil.
Vysokoškolský pedagog a lékař. Odborný asistent na Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a lékař Ústavu farmakologie ve Fakultní nemocnici Olomouc.
Vyučuje farmakologii a klinickou farmakologii. Je dlouholetým členem akademického senátu LF UP. Od školy nasbíral mnoho zahraničních zkušeností včetně Fulbrightova stipendia.
Je autorem a spoluautorem více než třiceti vědeckých prací.
O vakcíně slyšíme různé dezinformace, někteří lidé mají strach se nechat očkovat…Strojil: Ano. Slyšel jsem třeba, že vám vakcína změní DNA, ale to je zbytečný strach, nic takového udělat nemůže.
Část veřejnosti se bojí, protože jde o novou věc a když slyší genetika, tak se obávají, že jim třeba naroste další hlava. Ale je potřeba pamatovat, že pokud se například lidé bojí vakcíny, že jim spustí nějakou imunitní reakci, tak covid jim udělá reakci tisíckrát horší.
Možná kdyby šlo o vzácnou infekci, kde můžu vsadit na to, že se nenakazím, tak bych mohl říct, že se nenechám očkovat. Dneska chápu, že někdo řekne, že nepotřebuje vakcínu proti tuberkulóze, protože se s ní nepotká.
Ale u covidu, který se stále nekontrolovaně šíří, mi přijde naprosto absurdní spoléhat na to, že ho nedostanu. V podstatě platí, že jakýkoli strach mám z vakcíny, musím ho tisíckrát vynásobit při samotné infekci.
A je potřeba si uvědomit, že covid může těžce zasáhnout i mladší ročníky, v nemocnici leží i mladí lidé. Teď se navíc ukazuje, že vakcína pravděpodobně chrání i před samotným přenosem viru, takže člověk, který se nechá naočkovat, snižuje riziko, že nemoc bude šířit mezi ostatní, včetně těch, kteří se třeba sami naočkovat nemohou.
Další z argumentů proti vakcíně je ten, že jde o rychlokvašku a nevyzkoušenou látku…Strojil: Na tohle já vždycky říkám, že tvrdit, že je to nevyzkoušené, je urážka těch více než dvaceti tisíc dobrovolníků, kteří si vakcínu nechali píchnout v době, kdy skutečně byla nevyzkoušená. To, že byla vyvinuta tak rychle souvisí i s tím, že na technologii mRNA vakcín se pracuje již kolem třiceti let, takže bylo „jen“ potřeba vakcínu upravit tak, aby fungovala proti novému koronaviru. Ta rychlost byla dána i tím, že probíhá celosvětová pandemie, takže bylo snadné najít tisíce lidí, kteří byli ochotni se klinického hodnocení zúčastnit, a bylo také možno rychle vidět, zda ochrana funguje. Kdyby chtěl dneska někdo uvést na trh novou vakcínu proti spalničkám, trvalo by poměrně dlouho zjistit, jestli funguje, protože by člověk musel sehnat do studie tisíce dětí a pak čekat, jestli dostanou nebo nedostanou spalničky. Takže vakcína proti covidu nejen prošla velkou studií, ve které byla hodnocena, ale navíc, než my se v České republice dostaneme k proočkování větší části populace, tak ve světě budou pravděpodobně stovky milionů naočkovaných. A v ten moment už opravdu nelze říct, že jde o nevyzkoušenou látku.
Říkáte, že vakcína pravděpodobně chrání i před šířením nákazy. Musí tedy naočkovaný člověk dále nosit roušku? Na jak dlouho člověka vlastně vakcína proti covidu-19 ochrání?Strojil: Vakcína přenos zcela nevyloučí, ale dnes už víme, že riziko s velkou jistotou významně sníží.
Protože díky ní zde bude méně symptomatických, tedy chrchlajících a smrkajících lidí, kteří virus kolem sebe šíří. V okamžiku, kdy je očkovaných 0,1 % populace první dávkou, je potřeba dál nosit roušku, protože stoprocentní jistotu, že nejsem pro okolí infekční mít nemůžu.
V Česku navíc nikdo ještě není naočkovaný druhou dávkou, která je potřeba k plné účinnosti vakcíny, takže zatím nejsme v pozici, abychom mohli opatření ukončit. Ale ten okamžik přijde. V momentě, kdy bude naočkovaný dostatečný počet lidí a řetěz přenosu choroby se přeruší, budeme moci roušky odložit a jít do divadla.
Křupka: V podstatě ten náš protiepidemický systém PES by si to měl říct sám.
Protože pokud se proočkuje dostatečně velká část populace, tak by frekvence onemocnění měla začít klesat, a my bychom se měli propracovat do toho stavu, že se opatření budou postupně rozvolňovat a nebudeme (snad) riskovat jejich opětovné zavádění.
Co se týká druhé části otázky, tak obvyklá imunita po vakcinaci je minimálně v řádu let, takže tady není zatím důvod předpokládat, že bychom se třeba už za rok měli přeočkovat. Každoroční přeočkování se provádí u chřipky, ale u ní to není kvůli vyprchání imunity, ale kvůli změně kmene viru, který momentálně koluje v populaci. Podle toho, co vidíme u jiných vakcín, tak by mohlo být přeočkování nutné možná tak za pět let, ale to je zatím jen odhad.
Vystudoval biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc, po ukončení magisterského studia přestoupil na Ústav imunologie Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc, kde absolvoval doktorské studium oboru Lékařská imunologie a získal atestaci v oboru Alergologie a klinická imunologie. V současnosti na stejném pracovišti působí jako pedagog a výzkumný pracovník, věnuje se převážně imunologii infekčních chorob a možnostem jejich vakcinační prevence.
Oba jste zmínili krásné slovní spojení „dostatečně velká část populace“. Co si pod tím máme představit? Kolik proočkovaných se za tím skrývá? Křupka: To může být poměrně konkrétní číslo, protože kolektivní imunita je stav, kdy je imunní dostatek jedinců, aby se onemocnění nemohlo dál volně šířit v populaci. To se počítá podle tzv.
čísla R a čím vyšší to číslo je, tak tím větší je potřeba proočkovat populaci. Třeba takové spalničky mají R číslo odhadováno kolem dvaceti. Tím pádem je potřeba pro získání kolektivní imunity zhruba 95 % proočkovaných, což je opravdu hodně. U covidu je nakažlivost výrazně nižší, takže odhad pro kolektivní imunitu je mezi šedesáti až sedmdesáti procenty naočkovaných.
To se nezdá být tak moc, ale je zde několik problémů. Obě vakcíny, které jsou momentálně na trhu, jsou určeny pro osoby od 16 nebo od 18 let věku. To znamená, že necelých 20 % populace nám okamžitě vypadne.
Do toho přijdou reálné kontraindikace, kdy v těhotenství se zatím nedoporučuje očkovat, při nějakých aktivních autoimunitních onemocněních, aktivních těžších infekcích, dále u lidí, kteří zrovna covid prodělávají… Takže když se vrátíme k těm šedesáti až sedmdesáti procentům, tak najednou zjistíme, že by bylo potřeba, aby se proočkovali téměř všichni, kteří zrovna můžou. A to může být ten hlavní problém.Strojil: V těhotenství se nedoporučuje očkovat, ale já jsem se setkal s dotazy kojících matek, jestli ony mohou. Americká společnost CDC, která má na starosti infekční choroby, píše, že kojící matky, které jsou indikovány k očkování, se mohou nechat očkovat, je to jejich rozhodnutí. Pokud je tedy kojící matka ve vysokém riziku infekce, je možné, aby se nechala po konzultaci se svým lékařem očkovat a nemusí se bát, že by to mělo nějaký negativní vliv na mateřské mléko či kojence. S ohledem na mechanismus účinku vakcíny neexistuje způsob, jak by mohlo očkování kojené dítě ohrozit. Nezapomínejme, že jiné vakcíny se běžně u kojících matek podávají, včetně vakcín obsahujících živý virus. A zase je potřeba připomenout, že pokud by vakcína pro kojené dítě měla být nebezpečná, infekce sama bude horší, takže opět jde o zvážení přínosu a rizika.
Zmínili jste očkování u lidí, kteří covid prodělali. V populaci obecně převažuje názor, že po prodělání covidu jsem nějakou dobu imunní.
Na jak dlouho tedy nemoc v člověku zanechá imunitní látky a kdy je dobré se po ní nechat očkovat?Křupka: Tvorbu ochranných protiátek vyvolává, otázka u kolika procent z nás. Na očkování po covidu jsou různé názory, různé odborné společnosti, ať už české nebo zahraniční, vydaly různá doporučení.
Americká CDC vydala doporučení, že pokud jsou splněny podmínky pro ukončení izolace, tak zároveň jsou splněny i podmínky pro aplikaci vakcíny. Také ale řekli, že při nedostatku vakcín je možné očkování u těchto osob odsunout.
Takže očkovat osoby, které prodělaly covid, lze téměř okamžitě, ale pokud je nedostatek vakcín, tak lze i počkat a naočkovat přednostně osoby, které covid neprodělaly. To odsunutí je možno až o devadesát dní, víc se nedoporučuje.
U nás Česká vakcinologická společnost doporučuje, že tuším dva týdny po odeznění příznaků a ukončení izolace už je možné očkovat.Strojil: Na druhou stranu jsou i případy lidí, kteří nemoc prodělali třeba i s poměrně těžkým průběhem a dostatečnou protilátkovou odpověď nemají.
Nevíme ještě, jak velkou roli vedle protilátek hrají jiné mechanismy imunity, které je obtížnější stanovit, ale pokud by se například osmdesátiletý člověk v riziku, který covid prodělal a neví, jestli protilátky ještě stále má, chtěl naočkovat, je zcela legitimní si nechat vakcínu podat. Očkování tu imunitu posílí a dále prodlouží. Není důvod se bát, že pokud jsem covid prodělal a nechám se očkovat, měla by mi vakcína nějak ublížit.
Objevují se případy, koneckonců jste Honzo jedním z nich, kdy se u člověka pár dnů po aplikaci první dávky vakcíny projevil covid.
Odpůrci očkování často namítají, že je to vyvoláno právě vakcínou…
Strojil: Tím, že první byli očkovaní lékaři a sestry z covidových oddělení, je teď větší množství zdravotníků, kteří se nakazili v době podání první dávky, ale to v žádném nesouvisí s očkováním samotným, je to jen souběh s vrcholem šíření v celé populaci.On ani není žádný mechanismus, kterým by vakcína mohla způsobit samotnou chorobu nebo k ní zvýšit náchylnost. V Česku používaná vakcína ani nemůže vést k pozitivnímu testu, a to ani PCR, ani antigennímu. Po první dávce vakcíny se známky imunity začnou objevovat tak za týden, deset dnů, a ta plná pětadevadesátiprocentní efektivita je dosažená až týden po druhé dávce.
Ono je velmi pravděpodobné, že velká část lidí, kteří onemocněli po první dávce, byla nakažena už před očkováním, případně se nakazili těsně po něm. Nikdo nemůže očekávat, že by ho vakcína – obzvlášť momentálně jen první dávka – ochránila hned dva dny po očkování. To je nerealistické. Proto je potřeba i po očkování stále dávat pozor.
„150 tun. Tolik váží auto na fotce. A tolik ibuprofenu (čisté látky) za rok sníme v České republice. Asi by bylo těžké najít někoho, kdo jej v životě neužil aspoň jednou. Když nás bolí hlava nebo máme horečku, většina z nás si zobne bez váhání a velkého přemýšlení.
Je to lék, který může způsobit život ohrožující krvácení, srdeční selhání, zánět mozku, může poškodit ledviny, játra. Přesto se tím málokdo nechá odradit. Riskovat žaludeční vředy pro úlevu od kocoviny, s tím nemáme problém.
Riskovat bolest ramene pro uzdravení společnosti a návrat k normálnímu životu, to po nás nemůže nikdo chtít,“ kroutí hlavou nad uvažováním některých osob lékař a klinický farmakolog Jan Strojil.
Informace k očkování proti covid-19
Očkování je jedním z nejúčinnějších prostředků k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci. Očkování slouží k ochraně před nákazou, zejména před jejím závažným průběhem s možnými komplikacemi a déletrvajícími následky.
Jelikož nelze předem odhadnout, jak by v případě nákazy onemocnění covid-19 probíhalo, je nejbezpečnější udělat vše pro to se tomuto onemocnění vyhnout.
Očkování je způsob, jak si vytvořit vysokou ochranu konkrétně proti onemocnění covid-19, a to již za 1 – 2 týdny po druhé dávce očkování.
V minulosti se díky rozsáhlým očkovacím kampaním podařilo řadu infekčních onemocnění, na které ročně na celém světě umíraly miliony lidí, významně potlačit (např. spalničky nebo záškrt), nebo zcela zlikvidovat (např. pravé neštovice nebo přenosná dětská obrna).
Je zde tedy velká naděje, že i v případě pandemie covid-19 bude očkování nejúčinnější zbraní a tedy i cestou k běžnému životu před pandemií bez plošných opatření. Čím více lidí je v populaci očkováno, tím méně lidí se onemocněním může nakazit.
Díky tomu lze nejen oslabit epidemii, ale i ochránit zdravotnický systém, který je kvůli velkému množství nakažených pacientů po několik měsíců značně přetěžován.
Průběh onemocnění covid-19 je různý a liší se obvykle v závislosti na věku a zdravotním stavu pacienta. Může být však velice závažný a i po vyléčení způsobovat dlouhodobé následky.
Nejčastějšími příznaky jsou zvýšená teplota až horečka, kašel, bolesti hlavy, svalů či kloubů a značná únava. Velmi často je popisována také ztráta čichu a chuti nebo dušnost. S onemocněním covid-19 jsou však popisovány i další příznaky, jako například svědivá vyrážka, covidové prsty, stavy zmatenosti, deprese a podobně.
U řady osob tyto příznaky přetrvávají i několik týdnů až měsíců po ukončení izolace. V některých případech může mít onemocnění covid-19 i závažný průběh, kdy je nutná hospitalizace případně i s umělou plicní ventilací. To se týká převážně starších osob a osob s některým z chronických onemocnění. Těžký průběh však není vyloučen ani u mladších jedinců, a to např.
na základě oslabené imunity či vrozené vady imunitního systému apod., o kterých nemusí vědět.
Část nakažených prodělá onemocnění covid-19 zcela bezpříznakově. Na základě různých vyšetření po nákaze však bylo zjištěno, že u některých z nich i přes bezpříznakový průběh došlo k jistému poškození plic.
O závažnosti nemoci covid-19 vypovídají i počty zemřelých. Za rok 2020 v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí více než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná.
Koronavirus napadá všechny věkové skupiny obyvatel. Ačkoliv nejčastějšími příznaky jsou zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, kloubů, únava a ztráta čichu nebo chuti, u některých osob může mít onemocnění závažný průběh s nutností hospitalizace a případně i umělou plicní ventilací.
Nejvíce rizikové skupiny jsou starší lidé a osoby s některým z chronických onemocnění. Těžký průběh však není vyloučen ani u mladších jedinců, a to např. na základě oslabené imunity či vrozené vady imunitního systému apod., o kterých nemusí vědět.
Dlouhodobými následky mohou trpět i lidé s bezpříznakovým průběhem nemoci.
Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. Ty odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh.
Všechny očkovací látky, které se na území ČR používají, musí být schváleny Evropskou lékovou agenturou, čímž je zajištěna nejen jejich bezpečnost, ale i její kvalita a účinnost. Bezpečnost vakcín je dále sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.
Aktuálně dostupné očkovací látky proti covid-19 všechny tyto podmínky splňují.
Při řešení současné epidemie se využilo všech dostupných znalostí a navázalo se na již existující technologie, které jsou vyvíjeny od konce 80. let.
Vzhledem k nutnosti co nejdříve epidemickou situaci vyřešit, byla vývoji vakcíny proti covid-19 udělena maximální priorita a byly zkráceny administrativní a ekonomické procesy, které obvykle vývoj očkovacích látek a jiných léčivých přípravků značně prodlužují. Technologický postup byl striktně zachován, klinické studie probíhaly podobně jako u jiných vakcín.
Očkování přiměje imunitní systém, aby se naučil bránit proti infekci virem. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná, bude proti němu připraven bojovat a danou osobu před onemocněním covid-19 ochrání.
Princip očkování spočívá v přípravě imunitního systému na případný kontakt s patogenem, avšak bez toho, že by došlo k rozvoji onemocnění.
Organismu je představena ta část patogenu (antigen), která sama o sobě není infekční, avšak na kterou imunitní systém reaguje tvorbou protilátek a speciálních buněk.
Díky tomu je organismus připraven na kontakt s reálným patogenem, kterého díky očkování dokáže zničit dříve, než u něj vyvolá infekční onemocnění.
V ČR máme prozatím 2 typy vakcín. První, od Pfizer/BioNTech a Moderna, je vyvinut na principu mRNA tvořící spike protein. Jedná se o moderní technologii, jejímuž vývoji se vědci věnují posledních 30 let.
Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín nejen proti virům (např. viru chřipky, viru Zika), ale i proti některým typům zhoubných nádorů. Druhý typ vakcíny, od AstraZeneca, je založen na bázi virového nosiče, tzv. adenoviru.
Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii.
Ano, všechny vakcíny momentálně dostupné na českém trhu jsou účinné proti onemocnění covid-19 a jsou srovnatelně bezpečné. Očkovací látka společnosti AstraZeneca poskytuje velmi dobrou ochranu již po první dávce (76 % podle dat z III.
fáze klinických studií), po druhé dávce (rozestup 3 měsíce) dosahuje účinnost až k 82 %. Navíc se ukazuje jako účinná i proti asymptomatickému šíření viru. RNA vakcíny (Pfizer,Moderna) mají po plném naočkování (2 dávky) účinnost až 95%.
Je potřeba si ale uvědomit, co tato čísla znamenají. Účinnost 76% Astra Zenecy neznamená, že by se zbytek očkovaných (24 %) nakazil coronavirem.
Nakažených bylo naprosté minimum, pozitivita se potvrdila pouze u 2 % očkovaných, žádný z nich nebyl hospitalizován a neměl vážný průběh nemoci, a to samé platí pro vakcíny Moderna a Pfizer.
Čísla účinnosti znamenají, o kolik procent mají očkovaní nižší šanci onemocnět.
Očkování proti covid-19 postupuje dle Metodického pokynu pro očkovací kampaň Ministerstva zdravotnictví, přičemž s ohledem na dostupnost očkovacích látek je celý proces rozdělen do jednotlivých očkovacích fází, a to na základě prioritizace jednotlivých skupin obyvatel.
V první fázi jsou očkovány nejohroženější skupiny obyvatel – senioři, klienti a personál pobytových sociálních služeb, osoby hospitalizované v LDN, zdravotničtí pracovníci, osoby podílející se na péči o covid+ osoby, personál odběrových míst a laboratoří, osoby vykonávající povolání důležitá pro zachování základních funkcí státu. Od 26. 2. se k registraci hlásí zaměstnanci školských zařízení a od 1. 3. 2021 také senioři 70+.
Další skupiny obyvatel ČR se budou očkovat v závislosti na dostupnosti očkovacích látek v pořadí dle předem stanovených priorit na základě věku, zdravotního stavu a povolání.
Od 1. 3. 2021 se k očkování mohou registrovat osoby ve věku 70 let a více.
Od 27. 2. 2021 se mohou registrovat pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení, v týdnu od 1. 3. 2021 pak pečující osoby v dětských skupinách (mikrojeslích) a zaměstnanci v přímé péči, kteří zajišťují činnost zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Nadále se mohou registrovat osoby ve věku 80 let a více a všichni zdravotničtí pracovníci.
Bez objednání jsou očkováni hospitalizovaní pacienti LDN či klienti pobytových sociálních služeb apod.
Od 1. 3. 2021 budou do očkování postupně zapojeni praktičtí lékaři, kteří budou očkovat hlavně své pacienty starší 80 let věku, dále starší 70 let a vážně nemocné pacienty s obdobným rizikem těžkého průběhu nemoci.
Od 1. března 2021 se mohou k očkování registrovat osoby starší 70 let věku.
Řazení k očkování v samotném Centrálním rezervačním systému probíhá vždy podle věku, a to ve všech skupinách, které jsou v daném okamžiku prioritně očkovány. Datum a hodina registrace nemá vliv na výsledné pořadí očkování! Nejvyšší prioritu má vždy věk, a to s ohledem na vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19, i s ohledem na to, že s věkem přibývá počet různých onemocnění.
Přihlášení bude probíhat prostřednictvím Centrálního rezervačního systému. Nemůžete-li se z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na očkovací místo dostavit, kontaktuje svého praktického lékaře.
Přesný postup krok za krokem naleznete v našem krokovníku na těchto webových stránkách.
Od 27. února 2021 se mohou k očkování registrovat pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení.
Tito pracovníci od vedení školy obdrží unikátní kód a písemné potvrzení o zaměstnání.
Nejdříve obdrží přihlašovací kódy pracovníci starší 55 let. Současně budou mezi prvními očkováni pracovníci a zaměstnanci škol a školských zařízení, která jsou nebo budou v provozu v nejbližší možné době.
Následuje registrace na webu: registrace.mzcr.cz.
Zaměstnanci školy či školského zařízení, kteří se nebudou registrovat k očkování v prvním období, o možnost prioritního očkování nepřicházejí. Řazení k očkování v samotném Centrálním rezervačním systému pak probíhá vždy podle věku, a to ve všech skupinách, které jsou v daném okamžiku prioritně očkovány.
Datum a hodina registrace nemá vliv na výsledné pořadí očkování!
Písemné potvrzení o zaměstnání společně s průkazem totožnosti bude kontrolováno na očkovacím místě.
Celý proces registrace také přehledně v PDF MZČR nebo MŠMT.
Další informace naleznete na koronavirus.edu.cz/ockovani.
Od 1. 3. 2021 je umožněno zapojení praktických lékařů do očkování proti covid-19.
Zapojování bude postupné, a to s ohledem na získání množství nových kapacit vakcín a jejich dodávek.
Více informací o očkování u praktických lékařů najdete v sekci: Otázky k očkování u praktických lékařů.
Pokud jste osoba s chronickým onemocněním či zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19, můžete se nechat očkovat na jednom z těchto míst:
Od 24. března se mohou k očkování registrovat osoby s chronickým onemocněním či zdravotním stavem s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19 i přes Centrální rezervační systém.
Do centrálního rezervačního systému se mohou přihlašovat pomocí speciálního kódu, který obdrží od svého ambulantního specialisty. Tento specialista je k očkování neregistruje. Jeho úkolem je vyhodnotit, kteří pacienti patří mezi ony chronicky nemocné osoby a kód by tedy měli obdržet.
Pomocí něj je jim zpřístupněná registrace a zájemci si mohou vybrat vhodné očkovací místo, a to na adrese registrace.mzcr.cz. Při samotném očkování se pak prokážou lékařskou zprávou.
Nadále platí, že se chronicky nemocní mohou očkovat u svého praktického lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, do jehož specializovaného pracoviště docházejí. Více informací najdete na stránkách pacientských organizací.
Přehledný postup, kde a jak je možné se registrovat k očkování, pokud jste chronicky nemocný, naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ZDE.
Očkování je dobrovolné a je zdarma. Na území ČR se může k očkování objednat každá osoba se zdravotním pojištěním a to ve chvíli, kdy bude splňovat podmínky právě očkované skupiny obyvatel (dle věku, zdravotního stavu či povolání). Člověk, který očkování odmítne, zůstává v neustálém ohrožení, že v případě nakažení se u něj objeví vážné zdravotní problémy.
K očkování v Evropské unii a tedy i v České republice bylo již schváleno více očkovacích látek.
První je vakcína Comirnaty od společnosti Pfizer, která je založená na principu mRNA tvořící spike protein. Tato vakcína s téměř 95% účinností se podává ve dvou dávkách v rozmezí 21 dnů (případně až 42 dnů, dle stanoviska České vakcinologické společnosti).
Její nevýhodou je náročné skladování, které vyžaduje teploty kolem -70°C. Více o vakcíně Comirnaty najdete na stránkách MZČR nebo SÚKL (Státního ústavu pro kontrolu léčiv).
Příbalový leták k vakcíně Comirnaty si můžete prohlédnout taktéž na stránkách SÚKL – Příbalový leták Comirnaty.
Druhou očkovací látkou je vakcína společnosti Moderna, která je na skladování a převoz méně náročná. I tato vakcína je založena na principu mRNA tvořící spike protein.
Vakcína Moderny byla při prevenci symptomatické nákazy covidem-19 účinná na 94,1 procenta, a to po 14 dnech od podání druhé dávky. I tato mRNA vakcína je dvoudávková. Druhá dávka vakcíny se podává po 28 dnech.
Další podrobnosti k vakcíně firmy Moderna jsou k dispozici na stránkách MZČR nebo SÚKL. Příbalový leták k vakcíně Moderna na stránkách SÚKL.
Dne 29. 1. 2021 doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) k registraci vakcínu společnosti AstraZeneca. Evropská komise vakcínu podmínečně registrovala. Od února 2021 je tedy možné očkovat i touto vakcínou.
Oxfordská vakcína AstraZenecy nepracuje na principu moderní technologie mRNA, ale využívá k přenosu informace adenovirus. Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.
Více o vakcíně AstraZeneca se dozvíte na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo souhrnně na stránkách MZČR. Příbalový leták k vakcíně AstraZeneca na stránkách SÚKL.
V budoucnu se předpokládá schválení dalších očkovacích látek.
Ano, očkovací místa v ČR po aplikaci druhé dávky vydávají lidem certifikát o provedeném očkování. Zde se můžete podívat na jeho vzor. Všechna provedená očkování jsou vedena v elektronické evidenci.
V tuto chvíli na většině očkovacích míst obdržíte po aplikaci první dávky kartičku se základními údaji o aplikaci první dávky (datum, název vakcíny, šarže…) a termínem dávky druhé.
Jakmile obdržíte i druhou dávku očkování, bude Vám vydán certifikát o očkování.
Ven z okresu jen s potvrzením. Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob
Vláda kvůli koronavirové pandemii od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nová opatření od 1. 3. přehledně:
- Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty.
- Nákupy budou možné pouze v rámci okresu, a to v nezbytném počtu osob.
- Návštěvy příbuzných v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády nebudou povolené, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče.
- Vycházky a běh přes den budou od pondělí možné jen na území obce, nikoli celého okresu. Venčení psů v noci bude možné do 500 metrů od bydliště.
- V zastavěných obcích bude platit povinnost nosit všude ochrannnou roušku bez ohledu na vzdálenost další osoby.
- Ochrana dýchacích cest je podle nařízení ministerstva od 1. března povinná i na pracovišti. Výjimku mají jen lidé, kteří jsou v místnosti sami.
23:31
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zůstanou průmyslové firmy od pondělí bez nových restrikcí. Spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.
Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění přispívat 60 korun na test, maximální nárok bude na čtyři testy měsíčně na zaměstnance. O víkendu už budou podle Havlíčka fungovat informační telefonické linky, které budou firmám v otázkách testování radit. Řekl to dnes na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.