Proč se ženám vrací rakovina? Spící nádorové buňky se probudí

Rakovina je sbírka mnoha stovek nemocí. Společným faktorem je to, že buňky s jednou normou prošly řadou mutací ve svých genech, což vedlo k nekontrolovanému růstu a zhoršené schopnosti zemřít, když by normálně měly.

Proč se ženám vrací rakovina? Spící nádorové buňky se probudí

Rakoviny se také mohou rozšířit do dalších orgánů, čímž se vytvoří sekundární rakoviny, zvané metastázy. Když pacienti zemřou na rakovinu, je to obvykle způsobeno těmito metastázami.

Rakovina prsu je jednou z nejčastějších rakovin v západním světě, přičemž každý rok v Austrálii je diagnostikováno 15 000 žen (a přibližně 70 mužů). Naštěstí, s moderní léčbou, více než 90% žen s rakovinou prsu pokračují mít normální očekávanou délku života, ačkoli vedlejší účinky jak rakoviny tak jeho léčby ovlivní mnoho aspektů jejich životů.

Pokud je zjištěna, rakovina může být rozdělena do stupňů, na základě toho, jak pokročilé onemocnění je v těle.

U karcinomu prsu patří mezi důležité faktory agresivita buněk (stupeň) a specifické proteiny, které produkují. Tyto proteiny řídí růst nádorových buněk, včetně těch, které se vážou na ženské hormony, jako jsou estrogen a proteiny podporující růst, jako je HER2. Nezanedbatelný význam má i to, zda nádor zahrnoval lymfatické uzliny pod paží.

Tyto markery nás úzce provázejí v tom, jaké léky mají být zváženy, ale také naznačují „prognózu“ – to znamená, že je pravděpodobné, že se rakovina vyléčí nebo se vrátí.

Takže pacient s rakovinou prsu může podstoupit chirurgický zákrok, aby odstranil hrudku a všechny zúčastněné lymfatické uzliny, radioterapii, aby se pokusil zajistit, že se rakovina nevrátí v blízkosti prsu nebo lymfatických uzlin, a léky, které závisí na těchto markerech agresivity. To se provádí jako „pojištění“, které zvyšuje šance, že se nádor nikdy nevrátí. Skenování, jako je počítačová tomografie (CT vyšetření), obvykle nepomáhá monitorovat recidivu, protože stále mohou být přítomny malé počty nádorových buněk, ale nelze je vidět.

U 10% pacientů se však nemoc vrátí – často o mnoho let později – a tato osoba pravděpodobně zemře nakonec na rakovinu. I když jiné léčby mohou snížit rakovinu, nemohou se zbavit vše dohromady, takže bohužel lék není možné.

Předpokládá se, že před tímto opakováním se drobné mikroskopické hnízda nádorových buněk nacházejí někde v těle spící. Hlavní výzvou pro výzkumníky rakoviny proto bylo najít, kde se tyto buňky skrývají a co je způsobuje, že se probudí a způsobí sekundární rakovinu.

Jedno zajímavé pozorování bylo, že až u 10% pacientů dříve léčených na rakovinu, kteří jsou zřejmě „bez rakoviny“, velmi pečlivé vyšetření jak krve, tak kostní dřeně odhaluje několik zbytkových rakovinových buněk. To je silně spojeno s větší pravděpodobností návratu rakoviny.

To však není univerzální. A víme, že mnoho předpokládaných rakovinných buněk, které se vznášejí v krevním řečišti, bude ve skutečnosti očištěno imunitním systémem těl nebo zemře „přirozených příčin“. Můžeme tedy lépe definovat, které jsou které?

Jedním slibným rysem intenzivního vědeckého zkoumání je tzv. Mesenchymální stav buněk.

To ukazuje, že se rakovinné buňky změnily z pohledu ještě méně jako jejich buňka původu – v tomto případě na prsní buňku – na primitivnější buňky, které se mohou pohybovat neinhibované v krvi a šířit se přes tkáně. To je stejný postup, jaký tělo používá při vývoji embryí a v jiných situacích, jako je hojení ran.

Tyto mezenchymální rysy umožňují rakovinným buňkám přežít v toxickém prostředí krevního oběhu, vyhnout se mnoha našim současným léčbám, jako je chemoterapie a zřídit domov ve vzdálených orgánech – proces metastáz nebo sekundárních rakovin.

Stále nevíme, co způsobuje rakovinné buňky, aby podstoupily mezenchymální změnu (nazývanou epiteliální-mesenchymální plasticita nebo EMP), ale pochopení znamená, že jsme o krok blíže k vývoji léků, které mohou proces modifikovat nebo zastavit. Také nás přibližuje k identifikaci biomarkeru, takže můžeme určit, který pacient může mít z těchto dosud nevyvinutých léků prospěch.

Ovahelp – Centrum pomoci onkologickým pacientům, z.s

Proč se rakovina pacientům znovu aktivuje?

Rakovina prsu je nejčastějším typem nádorového onemocnění u žen. Při včasném odhalení se poměrně úspěšně dá držet pod kontrolou. Důležitou roli hraje prevence a různé formy léčby.

Nicméně až u třetiny žen, které nemoc prodělají, se rakovina vrací.

Proč se nádorové buňky vracejí si můžete přečíst v tomto článku ????????

Rakovina prsu je vážná nemoc, kterou se ale poměrně úspěšně daří držet pod kontrolou, zejména při včasném odhalení. Máme preventivní programy, různé…

Недавняя публикация Страницы

???? Jeden by si řekl, že uděláme projekty a zažádáme o finance na podzim. Tak tomu ale není. Aktivity centra rozšiřujeme a na to potřebujeme více financí. A tak hodně času tvoříme projekty, vyplňujeme rozpočtové tabulky, žádáme a žádáme. Pak už jen to čekání na výsledek, tak nám držte pěsti. Věřte, že se získanými financemi můžeme dále pomáhat a hlavně podporovat více pacientů ????

  • ???? Zveme Vás na sledování našeho druhého, tentokrát česko-slovenského webináře!
  • ???? Se svými přednáškami vystoupí odborníci z obou zemí a i v tomto webináři se chceme držet tématu Covid-19. Ale tentokrát se budeme více věnovat informacím o vakcínách a očkování ????
  • Dejte nám vědět, že se zúčastníte ⬇️ ⬇️

Здоровье · 150 людей

???? Podívejte se na záznam pořadu Host dne Televize POLAR, ve kterém byla naše zakladatelka Zdeňka!

Centrum OVAHELP pomáhá lidem nemocným rakovinou, ale zdaleka nejenom jim, poskytuje informace, lidé nezůstávají se svou nemocí sami, to vše a mnohé další je cílem, za kterým jde Centrum pomoci onkologickým pacientům. Jeho zakladatelkou je Zdeňka Hyvnarová, žena, která, poté co vážně onemocněla, zjistila, že právě taková instituce v Ostravě citelně chybí a proto ji založila.

Nejčastější nádorová onemocnění mužů a žen: pokroky v léčbě rakoviny prsu a prostaty

10.03.2020: Nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u českých žen, nejčetnějším onkologickým onemocnění u mužů je rakovina prostaty. Každoročně jsou odhaleny u téměř 15 tisíc lidí. Prevence, moderní lékařské postupy a inovativní léky pomáhají prodloužit život a zlepšit komfort pacientek i pacientů s obávanou nemocí. Onemocnění zachycená ve včasných stadiích dnes mohou být zcela léčitelná, prodlužuje se také přežití pacientů a pacientek s metastatickými (nejpokročilejšími) fázemi nemoci. Pokrok jde ruku v ruce se zkvalitňováním života pacientů, zkracováním nutných hospitalizací a dřívějším návratem do pracovního procesu i běžného života. Díky úspěchům v léčbě ušetřily zdravotnický a sociální rozpočet od roku 2010 přes 1,6 miliardy korun.   

Budete mít zájem:  Strach z pavouků jako strategie záchrany života

Rakovina zahrnuje více než sto různých nemocí. Jedno mají ale společné – patologické buňky, které překotně rostou, množí se, vytvářejí nádor a postupně proniká i do vzdálených tkání a orgánů.

V České republice je každoročně diagnostikováno na 7 tisíc nových případů rakoviny prsu.

Zvyšuje se také počet nových případů karcinomu prostaty – v roce 2019 to bylo více než osm tisíc případů (ve srovnání s rokem 2000, kdy bylo diagnostikováno „jen“ 3 000 nových případů). 

Karcinom prsu: dřívější odhalení i souvislost s těhotenstvím 

Rakovina prsu je dnes diagnostikována v časnějších stadiích než dříve, a to především díky vysoce výkonnému programu screeningu tohoto onemocnění.

V roce 2006 byla přibližně třetina zachycených případů v prvním klinickém stadiu, zatímco o deset let později šlo již téměř o polovinu případů. Karcinom prsu postihuje stále častěji i ženy mladší 45 let.

V pozadí vyššího záchytu onemocnění u mladších ročníků stojí větší důraz na prevenci, zvýšení osvěty a také zlepšení diagnostiky. 

„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity. Věk první gravidity se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou gravidita po 40. roku věku,” uvádí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D.

, MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Dalším problémem může podle doc.

 Prausové být oplodnění ve zkumavce neboli in vitro fertilizace (IVF) a související hormonální stimulace, kterou ženy podstupují. 

Zkušenost Petry Svobodové, pacientky s rakovinou prsu, koordinátorky Bellis, projektu Aliance žen s rakovinou prsu určeného ženám mladším 45 let 

„Bylo mi čerstvých 29 let. Jednoho pátečního večera jsem si náhodou v prsu nahmátla bouličku a hned v pondělí jsem zašla ke svému gynekologovi.

Ten mě se slovy, že to v mém věku určitě není nic vážného chtěl poslat domů. Trvala jsem ale na vyšetření, a tak mě nakonec poslal do mamologické poradny.

Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že se bohužel jedná o agresivní karcinom prsu.“ 

Délka života pacientek se se prodlužuje 

Z výsledků studie Inovace pro život vyplývá, že prevence, inovativní postupy a inovativní léky pomohly v porovnání období 2002–2006 a 2012–2016 prodloužit život pacientek ve všech stadiích onemocnění.

„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ vysvětluje Mgr.

 Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). 

„Každý den, každý měsíc, každý rok, který pacientka díky inovativní léčbě získá je velký benefit. Díky tomu může být se svými drahými, může pomáhat svým rodičům nebo vidět své děti růst. Čas „navíc“ je velký dar,“ doplňuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu. 

Nové léčebné možnosti a kratší pobyty v nemocnicích 

Čím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby. Zároveň se snižuje pravděpodobnost komplikací a nežádoucích účinků spojených s agresivní cytostatickou léčbou. Inovativní léky proti karcinomu prsu dnes dokáží působit na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky. 

„Terčová, biologická, nebo cílená léčba je skutečně směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně, a tudíž nepůsobí tak toxicky na zdravé buňky a tkáně jako léčba cytostatická.

Vstupuje do metabolického děje buňky, do cyklu buněčného dělení, reprodukce (množení) buněk, zastavuje růst cév nádoru a ničí již vytvořený cévní systém.

Imunoterapie nastartuje, nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám, čímž zastaví jejich růst a odstraní je,” poukazuje na výhody inovativní léčby doc. Prausová. 

Dalším přínosem inovativní léčby je překonání důsledků terapie, například výrazného poklesu počtu bílých krvinek, který může vyústit v rozvoj těžké infekce a vést k předčasnému ukončení onkologické terapie. Dnes jsou dostupné přípravky, které stimulují buňky v kostní dřeni k vývoji nových bílých krvinek, čímž se předejde riziku infekce. Onkologická léčba tak může pokračovat. 

Biologická léčba je soustředěna do komplexních onkologických center. Díky vysoce specializované péči klesá nutnost dlouhodobé hospitalizace. „Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou jednomu týdnu vzrostl z 56,8 % v období 2007–2010 na 79,9 % v období 2015–2018.

Primární ložisko karcinomu prsu se odstraňuje chirurgicky za krátké hospitalizace, následná onkologická léčba probíhá již zpravidla ambulantně,“ dokládá kratší pobyty pacientek v nemocnici prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. 

Úspory na invalidních důchodech ve výši 1,52 miliardy korun 

Dochází také k úsporám na vyplácených invalidních důchodech. Díky menšímu počtu hospitalizací a kratšímu pobytu v nemocnicích vzrostl počet pacientů schopných vrátit se zpět do zaměstnání.

„Jen od roku 2010 činily úspory na invalidních důchodech spojených s karcinomem prsu 1,52 miliardy korun.

Díky včasné diagnóze nemusí ženy absolvovat náročnou a nákladnou léčbu a mohou vést plnohodnotný život,” uvádí výsledky studie Jakub Dvořáček.  

Karcinom prostaty: zvýšený záchyt onemocnění 

Přestože rakovina prostaty roste většinou pomalu a obvykle bývá dobře léčitelná, podlehne jí přibližně každý pátý muž. Základem úspěšné léčby rakoviny prostaty je odhalit ji v raném stadiu, kdy bývá ještě zcela vyléčitelná.

„Pro diagnostiku asymptomatického karcinomu prostaty je primární stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Tu lze stanovit laboratorním vyšetřením z krevního vzorku odebraného například u praktického lékaře,” komentuje základní vyšetření doc. Prausová. Zvýšená hodnota PSA v krvi ještě neznamená rakovinu prostaty.

Důležité je hodnotu PSA sledovat, popřípadě provést biopsii, tj. histologicky vyšetřit odebrané vzorky tkáně z prostaty. 

Širší terapeutické možnosti a delší doba přežití 

Prostatu je dnes možné operovat laparoskopicky (miniinvazivní metoda) či roboticky, což snižuje riziko komplikací a umožňuje rychlejší zotavení. Díky inovativní medicíně dále existuje velká šíře terapeutických alternativ umožňující šetrnou a individualizovanou léčbu. 

„Hormonální léčba je cílená na nádorové buňky, které nesou terč v podobě hormonálního receptoru. Po napojení léku na receptor dojde k zastavení růstu a množení nádorové buňky. Ne všechny nádory nosí v buňkách receptory, které lze ovlivnit hormonoterapií, karcinom prostaty je hormonálně senzitivním nádorem a lze jej tedy touto terapií léčit,” uvádí přednosti hormonální léčby doc. Prausová. 

Současná léčba karcinomu prostaty nabízí nejen kvalitnější život, ale také šanci na úplné vyléčení. „Nádorová bujení odhalená v 1. nebo 2. stadiu jsou dnes v mnoha případech považována za zcela vyléčitelná.

Také v případech pozdějšího odhalení dosahuje dnešní medicína daleko lepších výsledků než v 90. letech minulého století.

U metastatického, nejagresivnějšího, stadia dosahuje více než 40 procent pacientů pětiletého přežití,“ vysvětluje Jakub Dvořáček. 

Budete mít zájem:  Elektronické cigarety a chřipka – je možné dostat snáz chřipku, když kouříte e-cigarety?

Nižší úmrtnost, kratší délka hospitalizací 

Dřívější diagnostika onemocnění a inovativní léčba pomáhají snižovat úmrtnost i nutnost hospitalizace. „Většina hospitalizací je v současné době kratší než 1 týden.

Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou 1 týdnu vzrostl o 17 procentních bodů při srovnání období 2007–2010 a 2015–2018,” poukazuje na snížení dní strávených na lůžku prof. Dušek. Podle studie Inovace pro život rovněž dochází ke snížení vyplácených invalidních důchodů.

Ušetřené náklady a tedy ekonomické benefity inovativní léčby v této oblasti dosahují jen mezi lety 2013–2017 minimálně 112 milionů korun. 

Ačkoliv si diagnózu karcinomu prostaty vyslechne více mužů než v minulosti, úmrtnost se díky pokroku v medicíně snížila. „Celkově pozorujeme za posledních 10 let značný nárůst v očekávané délce života. Mezi lety 2006 a 2016 narostla doba dožití u 70letých pacientů o 25,1 % u 60letých pak o 32,9 % a u 50letých dokonce o 44,6 %,“ doplňuje Jakub Dvořáček. 

Kvalita života pacientů 

Velká část pacientek s rakovinou prsu a pacientů s karcinomem prostaty je stále v aktivním věku, kdy nejen délka, ale i kvalita života hrají významnou roli.

„Inovativní léčba dokáže napomoci zpomalení vývoje onemocnění a dá se říci, že dnes dokážeme pomoci daleko většímu počtu pacientů než dříve.

Ti zároveň nemusí trávit dlouhé týdny v nemocnicích a daří se jim dříve vrátit zpět do života,“ uvádí závěrem Mgr. Jakub Dvořáček. 

Tisková zpráva 

Proč se rakovina vrací – Teratoma 2021

Radikální chirurgie byla dokončena, chemoterapie a radiační kurzy jsou u konce, ale je ještě příliš brzy na to, abychom o vítězství nad onkologií mluvili.

Opakování nádoru je poměrně reálné – rakovina se může vrátit bez ohledu na objem léčebných opatření a kvalifikaci onkologa.

Existuje mnoho důvodů, ale nejčastěji je hlavním faktorem neviditelnost nepřítele (nádorové buňky se mohou dobře skrývat a čekat na příznivé podmínky pro návrat).

Opakování nádoru – co to je

Opakování rakoviny je opakovaný růst nádoru v místě nebo orgánu, kde byl nedávno proveden chirurgický zákrok s dalším použitím kombinované terapie s pilulkami a ozařováním.

Nejčastěji dochází k opětovnému výskytu nádoru v průběhu příštího roku od okamžiku operace, ale ani po překročení 5 let není možné zaručit 100%, že došlo k úplnému vyléčení.

Všichni pacienti, kteří překonali rakovinu, jsou proto nadále sledováni onkologem na celý život.

Hlavní faktory

Existuje důvod pro všechno – recidiva nádoru nikdy nenastane náhodně a bez příčiny. Existují 2 možnosti – přímé a nepřímé faktory opakování. Mezi přímé faktory ovlivňující opakování onemocnění patří:

  • Technické obtíže při chirurgickém zákroku (v případě nádorového nebo metastatického poškození životně důležitých orgánů nelze život odstranit);
  • Operace, která nebyla radikálně provedena (rakovinové buňky zůstaly v ohnisku nádoru, dokonce i ve velmi malých množstvích);
  • Difuzní struktura zhoubného novotvaru, která nemá jasné hranice (ne vždy může chirurg vidět hranice nádoru).

Nepřímé faktory zahrnují:

  • Chronická onemocnění;
  • Rozptyl nádorových buněk podél vnitřního povrchu břišní dutiny;
  • Zachování rakovinných buněk ve vzdálených lymfatických uzlinách;
  • Získání minimálního množství nádorové tkáně v raně během operace;
  • Poškozená imunitní ochrana, která vznikla na pozadí protinádorové léčby (imunosuprese);
  • Jakákoli závažnost traumatického poranění.

Co je nebezpečné opakování

Podobně jako vzdálené metastázy je recidiva tumoru podstatně horší k léčbě. Vrací se rakovina a získává následující vlastnosti:

  • Významně méně náchylné k chemoterapeutickým léčivům;
  • Vysoká malignita;
  • Agresivita vůči hostiteli;
  • Špatná prognóza (na základě statistik).

Je důležité rozlišovat mezi pravdivou a falešnou recidivou: ve druhém případě se ve zbývající části orgánu objevuje nový primární nádor mnoho let po operaci.

Opakování rakoviny – co dělat

Nikdy se nemusíte vzdát – opakující se růst nádoru je mnohem těžší vyhrát, ale to není důvod, proč se vzdát a vzdát se milosrdenství nepřítele.

Může být zapotřebí opakovaný chirurgický zákrok a kombinovaná léčba: společně s onkologem musíte zvolit strategii léčby a znovu jít od diagnózy k léčbě.

Opakování tumoru je špatné, je těžké ho léčit, ale člověk by se neměl vzdát uvolněnosti: pokračováním v boji může člověk prodloužit život, nebo navzdory všemu se vyléčit.

Proč se někdy objevuje recidiva a vyléčená rakovina?

Relapsy nastávají zpravidla kvůli méněcennosti. Koneckonců, léčba rakoviny není jen operací k odstranění nádorových buněk. Neméně důležité po provozním období a odpovídajícím období rehabilitace.

Po operaci by měly být léčebné postupy nebo léky, které přispívají k destrukci a nedostatečnému rozvoji těch buněk, které byly vynechány během operace. Proč na zahraničních klinikách stojí pooperační péče mnohem více než samotná operace? Protože záleží na něm, zda se nemoc vrátí nebo ne.

V naší zemi je tomuto aspektu věnována mnohem menší pozornost a někdy pro ni nejsou žádné základní peníze. Vše jde na záření a chemoterapii (která je povinna poskytnout státu, ale neudělá to) a samotnou operaci.

Jaké je přežití léků na rakovinu?

Ale na internetu a všude velmi často se objevují zprávy o sbírání peněz pro nemocné děti s terminální nebo pre-terminální rakovinou rakoviny. transcendentální množství 1 milionu rublů a výše. možná o něco nižší. a všichni sbírá a sbírá. Tipo tam je naděje, atd..

kliniky se tam. zaplatit. a teď přemýšlí. Dobře, shromáždili včas, podstoupili operaci. Tipo všechno je v pořádku. ale pokud vím, je pravděpodobné, že se tato nemoc vrátí.

nebo se mýlím? existují nějaké statistiky nebo data, ale děti skutečně žijí až do dospělosti nebo se stále ještě vracejí?

v poslední a poslední, ale v jedné fázi je to sebevražední atentátníci

Já osobně znám ženu, která šla k lékařům na 4. stupni (Hodgkin, bez metastáz). V Německu jí pomohli a my ji poslali domů, aby zemřeli.

  • Podle sabzh: individuálně.
  • ve stupni 4 (Hodgkin, bez metastáz). Toto není stupeň 4

Který? Proč nevěříte německým onkologům a jejich diagnózám? Nádory byly po celém těle a životně důležité orgány.

Nádory byly po celém těle a životně důležité orgány. Co si myslíte, že jsou metastázy?

Sekundární léze v játrech a plicích. U Hodgkinovy ​​nemoci jsou primární léze lymfatické uzliny.

Sekundární léze v játrech a plicích. Nádory byly po celém těle a životně důležité orgány. Nerozumím vaší logice

Ooh, zásobený popcornem. Zdá se, že teď Clara zjistí, že existují metastázy

Budete mít zájem:  10 nejčastějších chyb u pacientů s revmatoidní artritidou

Neubližuj Claře! je světlem fóra! a my nevědomí, sedíme a jíme popcorn.

Vrací se to stejně? V ohromujícím počtu pacientů s rakovinou se rakovina vrací, po 5 letech, 10, 15, ale vrací se, pokud se objevila rakovina, znamená to, že tělo není schopno s nimi bojovat (rakovinné buňky) a objeví se znovu a znovu.

Který? Proč nevěříte německým onkologům a jejich diagnózám? Myslím, že vám nevěří, ne německým onkologům.

Čeští lékaři dostali 300 milionů na zkoumání buněk v nádorech

Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80 000 lidí, s rakovinou jich žije půl milionu a asi třicet tisíc Čechů ročně jí podlehne. Základní léčbou je v současné době operace.

„Odstraním-li tumor, může mít pacient už jinde po těle nastěhované nádorové buňky. Ty mohou být spící řadu let. A potom vede nějaký podnět k tomu, že se buňky probudí a začnou se stěhovat dál,“ vysvětlil hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Smetana.

Kromě jeho fakulty se na výzkumu podílí Přírodovědecká fakulta UK a Akademie věd ČR, spolupracují také se zahraničními pracovišti.

Vedle nádorových buněk se nádor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny, ale rakovinu podporují, včetně imunitních buněk, které by s ní měly bojovat. Vzniká prostředí nejen pro růst tumoru, ale i migraci jeho buněk a vznik metastáz, ložisek jinde po těle. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivňovat.

Nádory, které zabijí 

Centrum zaměřuje výzkum na dlaždicový nádor hlavy a krku, rakovinu slinivky, kůže či glioblastom, tedy jeden druh nádoru mozku. „Glioblastom je pro mě nejvíc frustrující diagnóza. Už 40 let kariéry je můj hlavní pocit z ní bezmoc,“ řekl Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a Neuroonkologické kliniky 1.LF a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

„Vím, že pacienta nedokážeme zachránit. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů jen jeden měsíc života navíc. Průměrná je čtrnáct až patnáct měsíců,“ dodal s tím, že cesta k vyléčení nevede přes chirurgii, radioterapii ani chemoterapii. Musí se proto podle něj hledat nová cesta, kterou může být studium prostředí nádoru.

Projekt s potenciálem

Do projektu zapojená pracoviště spolupracují již delší dobu, centrum z nich oficiálně vzniklo letos v září.

První výsledky už má v oblastech výzkumu některých látek a molekul, které se vyskytují v nádorech, například interleukinu 6, který u nemocných snižuje chuť přijímat potravu a zvyšuje riziko deprese.

Jeho ovlivněním by prostředí mohlo být pro nádor nepřátelské a pacient by tělesně a duševně tolik nechátral.

Další zkoumaný protein FAP, který se vyskytuje jen v buňkách nádorů nebo při hojení ran, by podle lékařů mohl pomoci tumory lépe zobrazovat, případně i cíleně léčit.

Peníze na pět let výzkumu pocházejí z evropských strukturálních fondů spravovaných ministerstvem školství, 14 milionů přidala Univerzita Karlova. Do výzvy bylo podáno 130 žádostí, uspělo 28 z nich. „Projekt hodnotili zahraniční hodnotitelé. Všichni zdůrazňovali aplikační potenciál projektu,“ uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský.

Brněnští vědci zjistili, proč se rakovina po vyléčení zase vrátí

„Zjistili jsme, že v těle nemocného mohou být nádorové buňky, které nezničí ani nejagresivnější forma léčby. Na druhou stranu věříme, že tento průlomový poznatek poslouží například právě k vývoji nových léčebných strategií v onkologii,“ prohlásil vedoucí výzkumného týmu z Lékařské fakulty MU Michal Masařík.

Tým vědců díky unikátním záznamům zadokumentoval chování nádorových buněk. Ty se postupně přibližovaly jedna k druhé, až do sebe vstoupily. Výzkumníci měli doposud za to, že se jedná o kanibalismus, kdy jedna buňka pohltí druhou, která zanikne.

Jenže brněnští vědci zjistili, že v mnoha případech jde o opačný proces, tedy že při tzv. entóze je aktivnější ta buňka, která vstupuje a činí tak dobrovolně.

Výsledkem je nádorová buňka, která využívá vlastností a schopností obou částí a je natolik silná, že dokáže odolávat všem doposud známým možnostem léčby.

Podivné chování nádorových buněk znali vědci už několik let, ale domnívali se, že takový proces je pro nemocného člověka prospěšný, protože rakovinové buňky se tím vlastně redukovaly.

Že se naopak jedná o doslova zabijáckou strategii, zjistili brněnští vědci díky nové technologii holografického mikroskopu, který dali dohromady odborníci z brněnského Vysokého učení technického a firmy Tescan.

Unikátní objev se podařil týmu vědců z MU ve složení (zleva) Jaromír Gumulec, Martina Raudenská, Michal Masařík a Jan Balvan.

Foto: Masarykova univerzita

„Zjistili jsme, že mezi nádorovými buňkami je schopnost entózy poměrně rozšířená, je to asi tříprocentní pravděpodobnost. Pokud pak spolu začnou buňky dobře spolupracovat, spojí svůj genetický materiál a mohou využívat vlastnosti obou buněk. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že buňka přežije velmi nepříznivé podmínky,“ vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Balvan.

„Tyto buňky jsou navíc velmi adaptabilní. Mají velké množství chromozomů a mohou se tak dobře měnit podle toho, jaké stresové podmínky přicházejí,“ dodala výzkumnice Martina Raudenská.

Kromě vysoké odolnosti mají tyto buňky schopnost metastázovat, tedy odpojit se od nádoru a přemístit se do jiné části těla, kde mohou nějaký čas hibernovat nebo se „schovat“ do další buňky a čekat, než pro ně budou podmínky v těle příhodnější.

Právě v takových případech se rakovina pacientům vrací.

Podle brněnských vědců by měl jejich objev vyburcovat výzkumné týmy po celém světě k hledání nových cest boje s rakovinou.

Podle dalšího člena brněnského týmu Jaromíra Gumulce by se mělo jít směrem k personalizované medicíně.

„Každá nádorová buňka je specifickým živým organismem a nádor je v podstatě takovým ekosystémem, kde je nejprve nezbytné odhalit, jak funguje a co jej může narušit,“ řekl.

„V budoucnu snad bude možné zkoumat vzorky z biopsie pacienta, který je ještě před léčbou, a vyzkoušet na nich léčbu nanečisto. Zjistili bychom, jak buňky reagují a jestli pod stresem nevyužívají některé mechanismy rezistence – například právě entózu. Podle toho by pak lékaři mohli zvolit doplňkovou terapii tak, aby se těmto situacím zamezilo,“ dodal Gumulec.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector