O svatojánské noci mají byliny největší moc

Svatojánská noc je celé věky opředena tajemstvím a magií. Keltové slavnost slunovratu, který kolem svátku svatého Jana přichází, pojali jako oslavu bohyně Matky. Křesťanství – stejně jako u jiných svátků – navázalo na pohanské oslavy letního slunovratu a slavilo svátek Jana Křtitele.

• Země se otevírá a vydává své poklady.
• Zapalují se ohně jako pozemský symbol slunce.
• Květiny, stromy a voda mají magickou moc.
• Ze země vyvěrá mocný proud energie.
• V lese je možné najít zlaté kapradí.
• Ožívají nadpřirozené síly.
• Otevírá se brána mezi světy.
• Bludičky pomáhají dobrým lidem najít poklady.

Sběr svatojánského kvítí je spojený především s hledáním lásky, jelikož se bylinky a květiny nasbírané o noci svatého Jana vyznačují takovou mocí, že mohou dívkám splnit jejich nejsilnější milostná přání.

Traduje se, že se kvítí sbíralo o půlnoci a svobodná dívka, jež jej svila do věnečku a položila pod polštář, pak ve snu uzřela mládence, který se měl stát jejím mužem.

Aby byl věneček mocný, musel být uvinutý z devatera kvítí, nejčastějšími květy, které se sbíraly, pak byly kopretiny, zvonky, chrpy či šípkové růže.

Svatojánská noc je celé věky opředena tajemstvím a magií. Keltové slavnost slunovratu, který kolem svátku svatého Jana přichází, pojali jako oslavu bohyně Matky. Křesťanství – stejně jako u jiných svátků – navázalo na pohanské oslavy letního slunovratu a slavilo svátek Jana Křtitele.

Sbírat kvítí o svatojánské noci však mohou i šťastně zadaní lidé, protože tak v přírodě načerpají novou sílu a omládnou na těle i na duchu.

Nasbírat by se mělo znovu devět druhů bylinek, záleží však na každém z nás, jaké to budou – nikde se totiž nezachoval přesný seznam, jaké bylinky na svatého Jana sbírat.

Pokud jich na louce nenajdete devět druhů, přizvěte na pomoc bylinky ze své zahrádky (třeba mateřídoušku, meduňku, levanduli nebo bazalku). Rozhodně se ale porozhlédněte po třezalce tečkované, které se také říká „kvítí svatého Jana“.

Z některých si hned uvaříme osvěžující nápoj, z jiných si připravíme omlazující koupel, část naložíme do oleje a další dáme zase sušit na čaj.

• Třezalka tečkovaná
• Heřmánek pravý
• Květ lípy malolisté
• Květ bezu černého
• Divoká máta
• Řebříček obecný
• Hluchavka bílá
• Kontryhel obecný
• Mářinka vonná
• Divizna velkokvětá
• Devětsil lékařský
• Mateřídouška úzkolistá

Květy třezalky je nejlepší sbírat právě na svátek svatého Jana, jelikož je v tuto chvíli třezalkový olej nejsilnější a oplývá magickou mocí.

Třezalka jako taková pak působí jako antibiotikum, má silné protizánětlivé účinky a olej z ní pomáhá uvolnit bolavé svaly a utišit bolest hlavy (v takových případech se skvěle hodí k masírování spánků). Po použití třezalky se ale vyhýbejte přímému sluníčku, mohla by vás postihnout nepěkná vyrážka.

Jak olej připravit? Květy třezalky tečkované dáme do velké zavařovací sklenice a zalijeme olejem tak, aby byly všechny květy ponořené. Sklenici necháme stát 6 týdnů na slunci, každý den ji protřepeme. Nakonec scedíme přes jemné plátýnko a nalijeme do tmavé lahvičky. Uchováváme v suchu při pokojové teplotě.

TIP: Třezalkový olej je také výborný pro těhotné ženy, a to k masáži hráze, kterou je vhodné provádět od 36. týdne. Stačí používat pouze malé množství oleje a hráz masírovat od 2 do 5 minut denně. Olej používejte zevně na postižená místa.

• 1 l slunečnicového oleje
• hrst třezalky tečkované

Být ženou je krásné i během vašich dní. Pokud vám v nich však není dobře, vyzkoušejte tuhle směs. Uvidíte, že vás zklidní a veškeré bolesti odejdou.

• 10 g nať kontryhele
• 10 g nať hluchavky
• 10 g nať mateřídoušky
• 10 g nať řebříčku
• 10 g květu měsíčku lékařského

• 
• 
• 
• 
• 

Jednu čajovou lžičku směsi vložíme do hrnku o objemu asi 250 ml, přelijeme převařenou vodou zahřátou na 70 °C a necháme přibližně 10 minut louhovat, poté směs přecedíme přes jemné sítko. Pijeme maximálně 3 hrnečky čaje denně.

• 600 g zelených vlašských ořechů
• 600 g cukru krupice
• 1l domácí slivovičky

Jak říkával můj děda: „Jedna malá zdravotní štamprle zažene spoustu neduhů!“ Zkuste proto tuto domácí ořechovku, jež skvěle podporuje trávení, a kterou byste si na svátek sv. Jana každý rok rozhodně měli dát!

Omyté ořechy nakrájíme na kolečka a vložíme do velké sklenice.

Přidáme cukr, zalijeme slivovicí, pořádně promícháme a dáme na teplé, slunečné místo, kde směs necháme 8 týdnů louhovat.

Poté likér přecedíme přes jemné plátýnko do sklenic a necháme odležet do Vánoc.

Svatojánská noc – bylinky, ohně a oslava života

Svatojánská noc z 23. na 24. června je magická. Chodí se na bylinky, které během svatojánské noci nabývají kouzelných sil, pálí se ohně, noc je zasvěcená lásce a oslavě života. Znáte svatojánské rituály? Vnímáte toto kouzelné období?

Z astronomického pohledu se slunce dostává o svátku svatého Jana Křtitele nejblíže k Zemi. A pak už se jen nenápadně vzdaluje a noci se opět prodlužují.
Lidová pranostika v sobě skrývá poznání našich předků. Oni, na rozdíl od nás, věděli, že tímto svátkem léto vrcholí. Příroda má již největší kus práce za sebou. Vstřebala všechnu dostupnou sluneční sílu a expanduje. Růst rostlin je na vrcholu. Kvetou lípy, růže, bez a příroda omamně voní. Dozrály jahody a třešně, léčivé byliny v sobě mají tu největší sílu. Růst se transformuje v dozrávání.

Díky školnímu roku se mylně domníváme, že léto teprve začíná a mnohdy nám kvůli zkouškám, vysvědčení a uzávěrkám ta nejhezčí část roku proklouzne mezi prsty. Naši předci však dobře věděli, že „Svatý Jan otevírá zimě dveře.“ nebo že „Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.“

Magická noc

„Kdes chodila dnešní noci? Sbírat bejlí na nemoci. Kdopak s tebou chodil, kdo tě lesem vodil? Nejmilejší přítel, sám svatý Jan Křtitel.“

Svatojánskou noc slavíme 24. června. Touto nocí vrcholí období magických rituálů spojených s kultem vody, ohně a zeleně, které navazují na předcházející Slunovrat. Čáry a kouzla měly především očistný a milostný charakter.

Lidé dříve cítili, že v tomto období se propojuje reálný svět s tím nadpřirozeným. Slunce, které dávalo sílu, dávalo také naději. Lidé věřili, že si v tomto období mohou přivolat lásku, štěstí, zdraví a hojnost. Říkalo se: „Svatojánská noc, kouzelnou má moc.

“ nebo také „Každá nemoc má svou pomoc.“ 

Svatojanské byliny

V noci z 23. na 24. června se chodilo na bylinky, které během svatojánské noci nabývaly kouzelných sil. Věřilo se, že je křtí sám svatý Jan a že dokáží zahnat nejrůznější nemoci a chránit před zlými silami. Moderní výzkum bylin tuto starou moudrost potvrdil. V bylinách se kumulují účinné látky právě v tomto období. 

V různých krajích se sbíraly různé byliny, podle toho, co zde rostlo.

Základní léčivkou ve svatojánské směsi je kvítí svatého Jana (třezalka), dále se sbíral pelyněk černobýl, dobromysl, heřmánek, mateřídouška, devětsil, šípková růže, zvonek,  jelení skok, mydlice, chrpa, bludníček,  kapradí, rozchodník. Důležité bylo nasbírat devatero kvítí, aby si koření zachovalo magickou moc.

Na kouzelné bejlí se někde chodilo v noci před východem slunce, jinde až když zvony odbíjely poledne v den svatého Jana Křtitele. To nám dává šanci, dojít si pro bylinky taky, i když musíme druhý den vstávat do práce. Kouzelné je celé toto období.

Pohanské nebo křesťanské 

Církev se snažila pohanské svátky uctívající Slunce nahradit novými, které by lépe odpovídaly křesťanskému pojetí světa.

Noci protančené a promilované u ohňů, kdy se zapálená kola z rákosů a slámy kutálela z kopců, nahradila křesťanským svátkem svatého Jana Křtitele a ponechala pálení ohňů.

Ať jsou tyto svátky pohanské nebo křesťanské, je zřejmé, že toto období je silné a je škoda je nevyužít a neprocítit. 

Svatojánské zvyky

Věnečky z bylin se zavěšovaly na dveře domů i na chlévy. Bylinky se při sušení rozprostíraly po podlaze. Mělo to očistný charakter pro domácnost. Touto směsí krmené krávy pak měly dobře dojit.

Věnce vyrobené z bylinek a ratolestí chránily domácnost i toho, kdo si dal kouzelné kvítí za klobouček či ho přidal do věnečku na hlavu. Dívkám, které si je daly pod polštář, se měl ve snu zjevit ženich. Svatojánské bylinky měly zajistit plodnost, posvětit hojnost, udržet lásku. Každá bylina měla svoji specifickou roli.

V některých krajích dělaly děti z bylinek postýlky a svatý Jan jim do nich přes noc naděloval sladkosti či mince. Zvyků a tradic bylo nepřeberně, měnily se s časem a vírou.
Ať tyto zvyky známe či nikoli, lidé otevření a naladění na přírodu jsou nyní ve svém živlu. Moudré knihy praví, že příroda se nám snaží ukázat, jaké poklady pro nás má.

Kdo se jí otevře a svou duší jí odevzdá, ten se sám najde. Alespoň tak nějak to říkají staré knihy o bylinách a Rudolf Steiner. 

Legenda o zlatém kapradí
Kouzelná atmosféra svatojánské noci dala vzniknout legendě o zlatém květu, zlatém kapradí. Věřilo se, že je to velmi vzácný a kouzelný květ, který se ukáže jen těm, kdo se nebojí přijít v noci do hor. Pohybující se zářivá květina pak odvážlivcům ukázala poklad a zajistila jim štěstí a zdraví po zbytek života.

Nemůžu se nabažit

Já osobně se nemůžu nabažit vůně jasnímů, růží a bezu. Chodím od květu ke květu, ležím pod lípou a nejraději bych se v té vůní a nádheře utopila. Přepadají mě pocity nevýslovného štěstí a nejraději bych splynula s tím bzukotem.

Ač nemám moc času nazbyt a málokdy se jen tak zastavím a spočinu, poslední dny zírám na motýly a včely, kterých jsou teď na naší zahradě stovky a zapomínám, co jsem to chtěla udělat.

Všechno je tak krásné, tak živé!

Jak to máte vy?

Všimli jste si, že léto je v plném proudu? Vidíte, co se děje v přírodě? Cítíte ty vůně? Nebo vám to ve zběsilém životním tempu všechno tak trochu uniká jako nám v dobách, kdy jsme žili ve městě v neustálém shonu? Svoje postřehy a pocity nám napište od komentáře pod tento článek.

STARÁ ŠUMAVA: Svatojánské kouzelné bylinky

O bylinkářkách se vypráví celá řada legend, k těm hojným patří trhání bylinek za úplňku, nejlépe při magické půlnoci, kdy prý mají největší moc. Tato legenda má původ z doby před několika staletími, kdy pro místní bylo bylinkaření opředeno záhadami a bylinkářky vydávající se v noci mimo stavení budily samy o sobě velké pozdvižení.

Svatojánské kouzelné, tak se říkalo bylinám natrhaným večer 23. června, tedy v předvečer svátku sv. Jana Křtitele. Svatojánská noc byla vždy považována za magickou. Svoji moc totiž propůjčuje bylinám, které se využívají k čarování.

Po celé generace se v tuto noc chodilo na sběr bylinek do léčivých nebo kouzelných lektvarů. Všichni toužili nalézt alespoň jednou pověstný kouzelný květ kapradí.

Lidé věřili, že slunce obracející se na své pouti oblohou ztrácí na chvilku moc nad magickými silami země. Ty se dostávají na povrch a mohou ovlivnit kouzelnou moc rostlin či otvírat poklady.

Komu se podařilo najít kvetoucí kapradí, mohl se stát neviditelným, rozuměl řeči zvířat a hlavně mohl nacházet ukryté poklady a měl už navždy štěstí.

Kdo se však vydal hledat takový květ, musel zachovávat řadu tajných magických rad, nesměl se leknout démonů a různých strašidel. V podvečer zaplanou na kopcích ohně, které mají uctít slunce a oslavit slunovrat. Noc je krátká a světlá – o správné svatojánské noci musí víly vidět každičké stéblo trávy na louce, kde tančí.

My vám to teď prozradíme, abyste mohli o svatojánské noci bez obtíží čarovat. Co k němu patří, to je v dnešní době nejasné, ale starší prameny uvádějí jmelí, sporýš, třezalku, violku, libeček, heřmánek, devětsil, mařinku a routu. Ovšem některé z bylinek se měnily podle kraje, protože bylinky v kytici musí být (až na to jmelí) kvetoucí.

Kytici, která má přinést lásku, je nutno svázat devíti stébly trávy a položit na celou noc pod polštář. Pokud ale chceme uvidět podobu milého, uvijeme z bylin věnec, který ráno vhodíme do vody. Dávejte dobrý pozor, ať už budete trhat kvítí, pozorovat broučky s lucerničkami, kteří se právě během této noci zjevují, či se jen tak kochat romantickou atmosférou.

Kapradí rozkvétá o půlnoci, vydává zlatou záři. Pokud se vám podaří objevit květ kapradí a následně poklad, zlata a drahých kamenů si naberte jen tolik, kolik unesete.

Pak se už nevracejte, temné síly by vás vlákaly do bažin.

Zlaté kapradí má ovšem dalekosáhlejší magickou moc: jeho šťastný nálezce se, kdykoli potřebuje, stává neviditelným, rozumí řeči zvířat, bylin i stromů a paní Štěstěna jej ani na okamžik neopustí.

K naopak záporným jevům svatojánských nocí patří v prvé řadě nebezpečí požárů a také to, že kdekdo může propadnout peklu – zejména je-li při nálezu pokladu ve skále, která se před ním otevře, nenasytný. S tím úzce souvisí výskyt bludiček, které jsou o svatojánské noci vysloveně přemnožené a lákají poutníky do močálů.

Kdo má ovšem dobré srdce, bát se nemusí, bloudivá světýlka mají na tohle nos: dobráka si naštěstí ani nevšimnou. A co víc, někdy jej i dovedou k pokladu. No a mládenci by se měli mít na pozoru před divými ženami. Jsou velmi krásné, jezdí na jelenech, mají zelené oči, zelené šaty, černé vlasy a kruté povahy. Kdo se jimi nechá zlákat, toho utancují k smrti.

• Zdroj: Eva Michorová, Rádce bylinkářům
• Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
• Foto: archiv autora

Komentáře

komentářů

Které byliny si nasbírat do devatera kvítí

Když si nezadaná dívka položí devatero kvítí trhané o svatojánské noci pod polštář, má se jí podle pověry zjevit ve snu její ženich.

Foto: Shutterstock

25. 06. 2020/ Monika Kulhavá Pro všechny bylinkářky je konec června svátkem. Nastává letní slunovrat, svatojánská noc, začátek léta a sbírá se devatero kvítí. Právě nyní totiž mají vybrané byliny nejsilnější léčivé účinky a údajně i magickou moc.

Sběr devatera kvítí byl v našich končinách dříve pravidelnou zvyklostí. Věřilo se v sílu bylinek a magii čísla devět. Směs devíti bylin proto měla pomoci od nemocí i jiných nesnází, nebo dokonce přivolat lásku. Podle tradic se rostliny sbíraly a sbírají o svatojánské noci, tzn. v noci na 24. června, kdy má svátek Jan.

Ideální je půlnoční sběr za svitu luny, a aby se nenarušilo kouzlo svatojánské noci, měly by se rostliny sbírat mlčky, na devíti různých místech a při trhání rostlin je zapovězeno se ohlížet zpět.

Dnešní bylinkářky nejsou při dodržování pravidel tak striktní, ale potvrzují, že konec června je pro sbírání mnoha bylin tím nejlepším obdobím.

Devatero kvítí není jen jedno 

Možná vás to překvapí, ale není přesně určeno, kterých devět bylin do devatera kvítí patří. Existuje mnoho doporučení a každé z nich je něčím jedinečné.

Bylinkářky se proto nechávají vést vlastními zkušenostmi, intuicí, přínosem těch kterých bylin, ale i danou nebo oblíbenou lokalitou.

Některé dokonce věří, že je svatojánská noc dovede právě k těm rostlinám, které pro ni (nebo pro daný účel) budou ty nejlepší.

Za zvláště mocné se považuje kvítí složené z kapradí, komonice, svízele (mařinky), dobromysle, heřmánku, jitrocele, řebříčku, devětsilu a bylinky nejdůležitější – třezalky.

Třezalka tečkovaná nasbíraná koncem června má být totiž zárukou zdraví, štěstí a ochrany od blesků i zlých duchů.

K často sbíraným bylinám patří ale i kontryhel, pelyněk pravý a pelyněk černobýl, divizna, mateřídouška, sporýš lékařský nebo tužebník… Složení devatera kvítí se zkrátka liší kraj od kraje. 

K čemu devatero bylin slouží 

Natrhané byliny se používají do léčebných nebo posilujících směsí, různých výluhů a čajů pro zklidnění mysli a dobré sny nebo olejů na bolest kloubů, zad, k hojení ran i vyhlazení pleti.

A pokud v sílu devatera kvítí nevěříte, nechte se ještě chvíli unášet představou, že když budete mít štěstí, možná zahlédnete na louce víly nebo najdete semínko zlatého kapradí, které vás učiní neviditelnými. Navíc se mají otevírat skály a vydávat své poklady…

Svatojánská noc: Nechte se očarovat vůní léta, magií bylin a kouzlem lásky

Od nejstarších časů lidé věřili, že slunce se o letním slunovratu na chvíli zastaví a o svatojánské noci ztrácí na chvíli svůj vliv nad mocnými silami přírody, které jsou jindy lidem nedostupné, a ty vstupují do rostlin.

Říká se, že byliny nasbírané 23. června o půlnoci mají největší možnou léčivou sílu.

Účinků svatojánských bylin se vždycky hojně využívalo v lidovém léčitelství, takže profesionální babky kořenářky i obyčejné hospodyně tuto noc nezahálely a vydávaly se do přírody na voňavý lov!

Svatojánská noc: svatojánské léčivé byliny

Devatero svatojánských léčivých bylin

Kdo by se chtěl o svatojánské noci vydat pro léčivé byliny, měl by mít na paměti, že zásadní je právě jejich počet. Ani tak nezáleží na druzích a kombinaci, ale musí být devět z devíti různých míst.

Přesný seznam devatera svatojánského býlí neexistuje, složení se liší kraj od kraje, takže dnes máme výběr bylin poměrně široký. Rozhodně by ale v našem magickém devateru svatojánských bylin neměla chybět třezalka, bylina svatého Jana, ta je nezbytným základem.

Jaké byliny můžeme o svatojánské noci nasbírat? Například se hodí:

A pokud na louce nebo na mezi o svatojánské noci nenajdeme devět bylin, klidně můžeme sáhnout do své bylinkové zahrádky, i tady je výběr slušný: například meduňka lékařska, máta peprná, tymián obecný nebo bazalka pravá.

Svatojánská noc: třezalka tečkovaná , bylina svatého Jana, je nezbytným základem.devatera svatojánského koření

Recept na svatojánský elixír zdraví a mládí

Na elixír pevného zdraví a stálého mládí z devíti bylin smícháme po jednom díle třezalky, sedmikrásky, mateřídoušky, řebříčku, pelyňku, chrpy, mařinky, heřmánku a kontryhelu, odebereme 9 lžic, zalijeme 900 ml vroucí vody a necháme 9 minut vyluhovat. Scedíme. Osladíme 9 lžičkami medu. Užíváme po lžičkám, ale můžeme zředit vodou a popíjet třeba  jako limonádu.

Svatojánský věneček ukáže ženicha

Během svatojánské noci mají rostliny moc nejen léčivou, ale taky magickou! Natrhané buď přesně o půlnoci, nebo časně ráno přes svítáním, přinášejí úspěch, bohatství, chrání před neštěstím a hlavně přinášejí lásku!  Když dívka chtěla vědět, kdo se stane jejím ženichem, natrhala si v předvečer svátku Jana Křtitele devatero kvítí na devíti místech – musela však po celou dobu mlčet a nesměla se ani ohlédnout! Z devatera kvítí vlastnoručně natrhaného pak většinou uvila věneček, aby se dozvěděla, za koho se provdá. 

Na noc si čarovné svatojánské byliny dávaly dívky pod hlavu a doufaly, že se jim bude zdát o budoucím ženichovi, aby věděly, jak bude vypadat.

Nebo věneček hodily do blízkého potoka či řeky a sledovaly jeho plavbu – kde jeho cesta skončila, tam na ně čekal ten pravý, takže bylo jasné, jestli se vdají doma nebo půjdou za mužem do světa jako věneček, když ho voda nesla dál a dál.

 Nevěsty zase zašívaly čarovné svatojánské byliny do límečku ženichovy košile, aby bylo jejich manželství šťastné a hlavně nezůstalo bezdětné.

Svatojánská noc: svobodná děvčata z devatera kvítí vijí věnečky, aby se dozvěděla, koho si vezmou

Svatojánský elixír lásky

Chceme-li si dnes užít něco z láskyplných tradic svatojánské noci, zkusme si udělat svatojánský elixír lásky.

Jak na to? Smícháme po třech listech či květech třezalky, mateřídoušky, heřmánku, sedmikrásky, kopretiny, jahodníku, kontryhelu, mařinky a routy, zalijeme 900 ml vroucí vody, ideální je pramenitá, necháme vyluhovat 9 minut. Scedíme.

Než se elixíru napijeme, zcela jasně formulujeme a nahlas vyslovíme své milostné přání. A pak po malých doušcích popíjíme a čekáme, co, jak a kdy se stane…

Svatojánská noc přeje milování

Svatojánská noc náležela (a snad ještě pořád náleží) lásce a hlavně milování. Zamilované, i momentálně vytvořené, páry se vytrácely do lesů, luk a strání, aby tam oficiálně hledaly poklad a pověstný zlatý květ kapradiny. Ve valné většině se však v tmavých a odlehlých zákoutích letní přírody oddávaly milostným hrám.

V tomhle kouzelném čase se totiž na věrnost příliš nedalo, protože se tradovalo, že v nejkratší noci v roce se může na poli lásky dělat všechno, co se jindy nesmí. Během svatojánské noci tak bývala příroda plná vášnivých milenců, kteří ne vždy k sobě legálně patřili… Po magické noci svatojakubské z 30. dubna na 1.

května, tu byla další možnost, jak si nezávazně a beztrestně zašpásovat.

Svatojánská noc přeje lásce a hlavně milování

Svatojánský poklad

Mnozí se vydávali o svatojánské noci hledat poklad. A protože poklady byly většinou zlaté, znamením, kde jsou byl zářící zlatý květ kapradiny – svatojánská noc je tak jediná noc, kdy kvete kapradí.

Pokud se ho někdo rozhodl hledat, musel dodržet řadu omezení, například nesměl promluvit, lekat se hromů a blesků a hlavně se nesměl nechat zastrašit démony, čarodějnice a bludičkami, pokud mu v cestě bránili. Kouzelné kapradí kvetlo přesně o půlnoci a kdo chtěl zázračný květ mít, měl pod kapradinu rozprostřít bílou látku, na kterou se padající květ zachytil.

Kdo prý květ získal, tak kromě toho, že objevil poklad, rozuměl řeči zvířat a měl ve všem štěstí. Kdo poklad našel, směl si vzít jen tolik, kolik unesl, jinak propadl pro svou nenasytnost peklu a už se domů nikdy nevrátil.

Svatojánská noc: jediná noc, kdy kvete kapradí

Svatojánské ohně

Ke svatojánské noci neodmyslitelně patřily svatojánské ohně. Základ hranice tvořila jedle zaražená pevně do země, vršek se nechal zelený a na něj se zavěsily květinové věnce a věnečky. Pak se kolem kmene postavila hranice z chrastí, obložená silnými poleny.

Plameny svatojánského ohně se proskakovali mladí muži, což jim prý zajišťovalo pevné zdraví, sílu a dlouhý život. Někde ruku v ruce skákaly přes oheň zaslíbené dvojice, které si tak testovaly, jestli bude jejich manželství šťastné. Když se během skoku ruce rozpojily, nevěštilo to nic dobrého.

Děvčata prohazovala ohněm uvitý svatojánský věneček, a pokud ho její vyvolený nebo některý jiný mládenec na druhé straně chytil, měl být jejich budoucí vztah věrný a pevný.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Kouzelné byliny svatojánské noci

Datum: 19.06.2019

Svatojánská noc připadá na noc z 23. na 24. června a navazuje na oslavy letního slunovratu. Podle tradic byliny sbírané za svatojánské noci mají kouzelnou moc. Chrání zdraví lidí a také jejich obydlí.

Můžeme si z nich udělat bylinný čaj nebo je usušit a pověsit do oken či dát pod polštář. Svůj účinek mají, i když je budeme sbírat přes den, tak to zkusme!

Třezalka tečkovaná

Odkaz na herbář zde.

Tradiční bylina svatojánské noci. Třezalka byla využívána jako léčivá rostlina již ve středověku. Věřilo se, že je naplněna magickou silou a ochraňuje před zlem a nemocemi.

• Středověký botanik John Gerard uváděl že mast z této byliny je nejdrahocennější prostředek k hojení hlubokých zranění a že lepšího přírodního balzámu pro tyto účely není.
• Třezalka se používá i v bylinných směsích na přípravu čaje, který působí při psychickém napětí, při bolestech, zánětech, alergiích, vředech v trávicím traktu i po mozkové příhodě.
• Bylina podporuje látkovou výměnu – čistí krev, má silné protizánětlivé účinky, léčí ekzémy, záněty v oblasti gynekologie, poškození slinivky a jater, záněty ledvin a hemoroidy.

Velmi silný účinek vykazuje výluh z poupat – gemmoterapie. Mimo jiné dobře tlumí ischiadické bolesti páteře, bolesti vystřelující z páteře do nohou a celkově zklidňuje tělo i mysl.

Doma si můžete vyrobit z Třezalky tečkované úžasný domácí svatojánský olej, který působí na kožní onemocnění, popáleniny, popraskané ruce i nohy a také tlumí bolesti pohybového aparátu a uvolňuje zatuhlé svaly.

Domácí svatojánský olej 

Květy a pěkné pupeny natrhané nejlépe v době okolo svátku svatého Jana za slunečného dne, vložíme do sklenice až po hrdlo a zalijeme olivovým olejem zpracovaným za studena – čím kvalitnější tím lépe. Květy musí být zcela ponořeny v oleji, aby nezačaly plesnivět.

Láhev necháme stát na slunci, nejlépe na okně po dobu minimálně 6-ti týdnů. Občas obsah sklenice promícháme. Po nějakém čase se olej zabarví do červena. Po uplynutí doby louhování olej přecedíme přes hadřík, zbytek můžeme vylisovat.

Uložený ve tmě a chladu vydrží několik měsíců.

Komonice lékařská

1. Odkaz na herbář zde.
2. Komonice, neboli kadeř svatého Jana má i celou řadu dalších lidových názvů jako koňský jetel, medový jetel, včelí bylina, kameníček.

3. Měla by se sbírat na svatého Jána, kdy její léčivá síla je největší.

Komonice původem pochází ze středomoří, ale postupně se rozšířila po celé Evropě.

Má ráda lehčí, vápenitou půdu a slunná stanoviště na stráních i rumištích, podél cest a železnic. Dobře se dá pěstovat i na zahrádce.

Nejvíce účinných látek obsahuje celá horní část žlutě kvetoucí lodyhy.

Jednou z nejzajímavějších látek přítomných v komonici je kumarin. Tato látka je označovaná jako antikoagulant, tedy látka omezující srážlivost krve. Právě výzkum komonice vedl k vynálezu léku Warfarin, který se dnes používá jako silný lék na ředění krve zejména u lidí po trombózách, srdečních onemocněních či u zánětů žil.

• Sušená nať komonice lékařské se v přírodní léčbě používá zejména při léčbě křečových žil, zánětů žil, lymfatických a žilních otoků, hemoroidů nebo u osob trpících poruchami krevní srážlivosti.
• Jako další účinky je uváděné působení na kašel, astma, proti střevním a žaludečním křečím, při bolestech hlavy či revmatismu.
• Bylina sama není chuťově moc dobrá, proto je vhodné jí míchat společně s dalšími bylinami do léčivých čajů.

Základní kontraindikací při jejím užívání je současné užívání léku Warfarin či Heparin. V tomto případě může dojít k velkému naředění krve a případnému vnitřnímu krvácení. Komonici by také neměly užívat malé děti a těhotné ženy.

Vedle léčebného účinku se komonice používá i jinak. Bylina sbíraná v období svátku svatého Jana se usuší a velmi příjemně voní. Zavěšená ve dveřích dokáže předpovídat počasí: před deštěm velmi silně provoní celý dům. Její vůně přitom odpuzuje hmyz a moly. Vyrobte si přírodní repelent.

Vyrobte si přírodní repelent

V době okolo svátku svatého Jana nasbírejte kvetoucí nať Komonice lékařské a nechte jí na vzdušném sítu v teplé a suché místnosti uschnout. Z čistého bavlněného plátna ušijte malé pytlíčky, které touto suchou bylinou naplníte.

Následně je můžete umístit do šatních skříní či do matrací. Příjemně je provoní a zabrání množení molů a jiného hmyzu.

Pokud do pytlíčků přimícháte i sušenou nať mateřídoušky můžete získat příjemnou vůni do vašeho auta a přípravek, který vám nejen zpříjemní jízdu, ale bude i odpuzovat nepříjemný hmyz.

…a pokud se říká, že červené víno je dobré na cévy, tak několikanásobně více to platí o komonicovém vínu…

Domácí komonicové víno

V době okolo svátku svatého Jana nasbírejte kvetoucí nať Komonice lékařské. Tři lžíce čerstvé najemno nasekané natě komonice necháme 10 dní macerovat v 1 l kvalitního červeného vína. Nezapomeneme občas protřást. Po 10-ti dnech scedíme a užíváme 1 lžíci před jídlem ráno a večer. Víno mírně ředí krev, působí dobře při křečových žilách, hemeroidech, bércových vředech či otocích.

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů