Není novinkou, že pravidelný pohyb je jednou z nejzdravějších věcí, které můžete pro sebe udělat. I když začnete s pohybem v pozdějším věku, eliminujete tím riziko vzniku osteoporózy, Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby a celkově zmírníte příznaky stárnutí.
Kondice starších lidí se dnes zlepšuje, mnozí se nechtějí vzdávat fyzické aktivity, na kterou byli zvyklí. Takže jde jen o to, umět si vybrat tu správnou, kterou si ve vyšším věku skutečně pomůžete a neuškodíte.
Samozřejmě záleží na tom, jaký měl člověk vztah ke sportu po celý život. Když se sedmdesátiletý člověk, který nikdy nesportoval, rozhodne vyjet na běžky, může z toho být malér.
Ale když někdo jezdil na lyžích po celý život, není důvod se jich ve vysokém věku vzdávat, zvláště pokud cítí, že mu tento druh pohybu dělá dobře.
Právě senioři, kteří jsou zvyklí se hýbat, obvykle dobře vědí, jak hodně si mohou naložit – kde přesně je ta míra, která tělu pomáhá nebo škodí. Existují však sportovní aktivity, se kterými můžete bez zdravotního rizika začít i ve vyšším věku a my uvádíme některé z nich.
1. Nordic walking – severská chůze (chůze s holemi)
Disciplína vznikla spojením chůze do kopce a běhu na lyžích. Výsledkem je tak trochu rychlejší turistika rovnocenně nahrazující běžecké aktivity zejména pro starší ročníky. Lékaři tuto disciplínu považují za absolutně nejvhodnější, protože chůze představuje nejpřirozenější pohyb, navíc pro zdraví bezpečný. K nordic walkingu potřebujete pouze speciální hole a odhodlání.
2. Cyklistika
Zkuste párkrát do týdne vyrazit na cestu i s kolem. Najděte si vhodné trasy, ne příliš kopcovité, zvolte spíše rovinky a mírně stoupání. Také nepřeceňte vzdálenost, raději si dejte kratší úsek, který případně můžete zopakovat ještě jednou.
Pokud se vám příliš nechce, kolo zkuste zapojit i do každodenního života například tak, že na něm vyjedete do obchodu nebo na poštu. Někdy je to i pohodlnější než chůze, protože na kole se vyhnete bolestem v kříži a máte oporu v podobě řídítek.
3. Plavání
Plavání označují lékaři za další ze sportů nejvhodnějších pro lidi i v hodně vysokém věku. Je to totiž podobně jako chůze přirozený pohyb, na který je většina lidí zvyklá. Jde vlastně jen o rozpohybování se, obnovení návyku. Plavání dává zabrat celému tělu, ale zároveň je vynikající formou relaxace.
Jeho největší výhodou je, že tempo a styl si můžete určit sami. Má příznivé účinky na svaly a klouby, uvolňuje strnulost, pomáhá při revmatických bolestech a předchází mnoha problémům s pohybovým aparátem.
Jednoduše – kdo začne včas plavat, má větší předpoklady, že ho ve stáří nepostihne tolik problémů s pohybem a kondicí.
4. Badminton
Spojte sport se zábavou a vraťte se na chvíli do dětských let, když jste si takto hrávali s přáteli nebo rodinou na zahradě. Dnes už ale máte možností daleko více. Můžete navštívit sportovní centra nebo hřiště.
Výhodou tohoto sportu je, že se dá hrát relaxačně s více přáteli, zlepšíte si postřeh a mírně procvičíte ruce a nohy. Navíc je to výborná forma socializace, neboť se při tomto sportu stává vyšší počet hráčů benefitem.
5. Walking fotbal – fotbal v chůzi
Zatímco klasický fotbal bez běhání prakticky nejde hrát, nové odvětví, fotbal v chůzi, běh zakazuje. Sport, který vznikl v roce 2011 v Británii, je určen pro seniory starší 60 let (muže i ženy) a Fotbalová asociace ČR se jej snaží „rozjet“ i v České republice. Letos od dubna do srpna probíhají krajské soutěže a v září se uskuteční ve fotbale v chůzi celostátní finále.
Víte, které sporty škodí srdci a které mu naopak prospívají?
Pokud jste až doteď vybírali aktivitu jen podle toho, jaké sportoviště máte blízko domova, nebo jste se jednoduše přidali ke sportujícím kamarádům, možná jste nezvolili správně. I zdravé srdce má své limity, a druh sportu je tak dobré vybírat i s ohledem na něj.
Mnoho lidí myslí při sportu hlavně na své svaly či klouby, ale srdci už tolik pozornosti nevěnují. Přitom právě vyváženost, tedy aby fyzická aktivita byla prospěšná jak pro pohybové ústrojí, tak i pro srdce, je pro zdravé sportování klíčová.
Kdy srdce zaplesá
Intervalový trénink je ideální prevencí srdečních onemocnění. Je účinný i na snižování hmotnosti, protože tělo se při něm zbavuje nadbytečného tuku.
Příkladem intervalového tréninku je opakované střídání velmi rychlé chůze trvající 1 minutu s chůzí v běžném tempu, která trvá 3 minuty.
Při tomto typu pohybu se opakovaně zrychluje a zpomaluje srdeční frekvence, což přispívá k dobré kondici cév i spalování kalorií.
Sporty, při kterých pracují všechny svaly, jsou pro srdce prospěšné z jednoho prostého důvodu: čím více svalů je zapojeno, tím důkladněji musí srdce pracovat a zároveň se tak posiluje. Výhodou zapojení všech svalových skupin je také to, že se nepřetěžuje pouze jedna část těla. Takovou aktivitou je například:
- plavání,
- běžecké lyžování,
- veslování,
- chůze s holemi,
- pilates.
Silná zátěž není pro všechny
Čím srdci příliš neprospějete, jsou sporty, při kterých je nutné jednorázově vyvinout extrémní množství energie. Zvlášť pro netrénované jedince nejsou vůbec vhodné.
Zvyšuje se při nich hladina adrenalinu, silně se zatíží srdce a v nejhorším případě může dojít k infarktu.
Těmto aktivitám se proto věnujte až v období, kdy budete bez problémů zvládat méně náročné sporty a jednodušší cvičení. Zpočátku (nebo jako nesportovci) se vyhněte:
- sprintům,
- některým druhům posilování ve fitcentrech,
- extrémní cyklistice,
- běhu v náročném terénu.
A co ještě srdce ocení?
Vedle extrémní zátěže je pro oběhovou soustavu rizikem také náhlý začátek fyzické aktivity. Před každým cvičením se proto nikdy nezapomeňte nejdřív protáhnout, rozdýchat nebo lehce rozběhat. Rozcvičení pomůže připravit srdce na rychlejší tok krve při sportu.
Obecně je pro tělo lepší být co nejaktivnější v průběhu celého týdne a nenechávat sport pouze na jednorázové víkendové vyžití – počítá se jakákoliv běžná aktivita, jako chůze do schodů, práce na zahradě či nahrazení krátkých jízd autem svižnou chůzí.
(pak)
Zdroj: www.prevention.com
Sport při některých onemocněních
Astma je poměrné časté onemocnění dětské i dospělé populace. Jeho výskyt se s prohlubujícím vlivem chemických škodlivin i biologických alergenů zvyšuje. Řada spoluobčanů by ráda provozovala nějaký sport, ale astmatické potíže jim v tom brání.
Na druhou stranu někteří astmatici začali provádět dechová i fyzická cvičení v rámci léčby.
Odpovědi na otázky, jak skloubit sportovní aktivitu s astmatickým onemocněním, by mohly být částečně zodpovězeny na základě poznatků vztahů fyzické zátěže a tohoto onemocnění.
U citlivých osob s genetickou dispozicí může mít vysoce intenzivní zátěž spojená s maximální hyperventilací příliš chladného a suchého vzduchu a především vzduchu s vysokou koncentrací alergenů astmogenní účinek (4).
Podmínky sportovišť jsou asi velmi silně spolupůsobícími faktory. Jsou to např. koncentrace prachu v nevětraných tělocvičnách a fitcentrech, chlór a jeho sloučeniny nad vodní hladinou krytých bazénů, vlhkost, teplota, smog atd.
v otevřeném terénu (4).
Mechanizmy vzniku pozátěžového astmatu popisují např. Andersson a kol.(2000):
- Přechodná dehydratace sliznice s následnou hyperosmolaritou ve slizničních buňkách i tekutině na jejich povrchu aktivují žírné buňky, ze kterých se uvolňují zánětlivé látky a zároveň se zvyšuje citlivost cholinergních receptorů. To vede ke kontrakci malých bronchiálních svalů a bronchokonstrikci.
- Hyperventilace studeného vzduchu (Larsson a kol. 1998, Karjalainen a kol. 2000) způsobuje vyplavení mediátorů zánětu, zvýšení počtu T-lymfocytů, eosinofilů a makrofágů; rozvíjejí se zánětlivé změny bronchiální sliznice.
- Hyperventilace denaturovaného vzduchu (Helenius a kol. 1998) nad umělými ledovými plochami (obsahujího oxid uhelnatý CO, dioxid dusný NO, dioxid dusnatý NO2 nebo se smogem (dioxid dusnatý, dioxid sirnatý SO2, ozón O3 zvyšuje počet eosinofilů; je tedy rovněž stimulujícím faktorem zánětu
Kromě toho pozátěžová zvýšená aktivita parasympatiku, zvýšená sekrece slizničních žláz a bronchokonstrikce přispívají ke zhoršení průchodnosti dýchacích cest.
Podle V. J. Lacroix (3) patří mezi tzv. vysoce astmogenní sporty především aktivity s maximální hyperventilací – basketbal, cyklistika, vytrvalostní běhy, fotbal, ale také sporty s ventilací chladného a suchého vzduchu – běh na lyžích, lední hokej, rychlobruslení.
Mezi tzv. středně astmogenní sporty pak zařazuje ragby, baseball, squash, plavání, tenis, volejbal a další.
Ovšem tato kategorizace sportu je sporná, protože reaktibilita každého astmatika je velmi různá a rovněž podmínky, za kterých se provádí stejný sport jsou rozličné.
Velmi záleží na způsobu provádění sportu. Kontinuita nebo naopak změny intenzity fyzického zatížení mají na dechové funkce astmatiků velmi rozdílné účinky (4). Máček a Máčková (2001) publikovali zajímavé grafy demonstrující snížení výdechových rychlostí astmatiků při různém zatížení:
- při nepřerušované fyzické zátěži stupňované intenzity do vyčerpání (Obr. 23.01-01)
Fyzioterapeut radí, které sporty jsou vhodné | Lepší péče
Pohyb je jednou z nejpřirozenějších věcí člověka a je také základním projevem života, a to po celou dobu jeho trvání. Pro existenci člověka má nezastupitelnou a nenahraditelnou úlohu.
Pohybová funkce je pochopitelně tím přirozenější, čím je člověk mladší. Ale pohyb je důležitou složkou života nejen u aktivní věkové skupiny lidí, je důležitý také pro seniory.
Životně důležitý pocit jedince nejen v rovině pohybové, ale i duševní a společenské nejlépe vystihuje anglický pojem well being (mít se fajn). Na tento pocit proto nelze rezignovat ani ve stáří.
Pohybová aktivita je pro seniory zejména preventivním prostředkem k udržení zdraví, nicméně také na sebe váže pocit kvalitně a příjemně tráveného volného času.
Pohyb je řízen centrální nervovou soustavou a úzce s ní souvisí, proto má i pro psychické blaho člověka tak nepostradatelný význam. Tyto poznatky již zaznamenala starověká medicína Indie, Číny nebo Říma.
Na jejím principu se rozvíjely jednotlivé filozofické směry a s nimi spojená cvičení, od kung-fu až po jógu.
Senioři nepotřebují pohyb o nic méně než mladý člověk, právě naopak. Pokud má starý člověk nedostatek pohybu, dochází u něj k nedostatečné stimulaci základních fyziologických procesů. Tato skutečnost se následně negativně projevuje různými nemocemi.
Aktivní trávení volného času, při němž senior může provozovat různé aktivity sportovního charakteru, má vliv na socializaci a zapojení do společnosti. Senioři se často cítí osamělí a vyloučení ze společenského dění. Lpí na každodenních rituálech a návycích, které se neslučují s obecně přijímanými standardy.
Pokud do svého života v pozdějším věku nechají promluvit pohyb, tyto pocity se výrazně změní. Důležité je zjistit, jak začít.
V každém věku je potřeba v první řadě dbát na vlastní tělesné i duševní možnosti, znát tzv. svoje limity. Ne každý způsob pohybu a každá pohybová aktivita jsou pro seniory vhodné. Stárnutí je biologický proces a změny způsobené jeho vlivem jsou znatelné nejvíc.
Mění se v podstatě vše: snižuje se například výška postavy, hmotnost a výrazně ubývá svalová hmota. U seniorů se také přirozeně snižuje pohyblivost. Proměňuje se držení těla a zhoršuje se koordinace pohybů. Kosti jsou křehčí, kůže postrádá svoji pružnost a tělo je výrazně náchylnější k infekcím a zhoubným onemocněním.
Z hlediska změn nervového systému dochází ke snížení průtoku krve všemi orgány, vyskytují se problémy s termoregulací a snižuje se funkce dýchacího a kardiovaskulárního systému. To vše může vhodně zvolená pohybová aktivita zlepšit nebo se těmto problémům dá preventivně zcela zabránit.
Pro seniory jsou ovšem často překážkou právě jejich předsudky, nedůvěra ve vlastní možnosti a schopnosti. Proto je důležité nastavit určitá pravidla a vybrat si vhodnou pohybovou aktivitu.
Jaký pohyb je ten správný?
Představme si některé vhodné aktivity pro seniory, které je ovšem nutné přijímat pouze v obecné rovině. Obecně by se mělo jednat o cvičení na aerobní bázi. Při tomto typu cvičení dochází ke zvýšenému spalování tuků a k redukci tukové tkáně.
Je to takový druh pohybu, který nás nutí zhluboka dýchat a svalová tkáň tak dostává pravidelný přísun kyslíku. Aerobní cvičení zapojí do pohybu při pravidelném tempu velké svalové skupiny a mělo by trvat minimálně 15 minut. Prvním zástupcem pro seniory velice vhodného cvičení je běžná chůze. Je to v podstatě nejpřirozenější forma pohybu.
Matěj Lachmann, fyzioterapeut ze společnosti DMA Praha, k tomu říká: „Co se týče pohybu seniorů, obecně se nejvíce doporučují dvě věci a jednou z nich je právě chůze. Pro někoho to možná může znít hloupě, obyčejně se procházet, ale chůze na čerstvém vzduchu s sebou nese řadu pozitiv, a to nejen pohybových, ale také socializačních.
Projdete se a při dodržení určitého tempa a rytmu děláte něco pozitivního pro svůj kardiovaskulární systém. Při běžných procházkách ale také potkáváte lidi, mluvíte o každodenních starostech, a tím navazujete cenné sociální vazby.
Jsou bohužel i případy, kdy senioři a lidé s postižením nejsou chůze schopni a problém jim dělá prakticky jakýkoliv pohyb. Ale ve většině případů je chůze opravdu tím nejlepším, co mohou senioři provozovat.“
Další vhodný pohyb seniorům umožňuje plavání, které rovnoměrně zatěžuje a zároveň protahuje celé tělo. Tato forma pohybu je navíc velmi šetrná ke kloubům. Výhodou plavání je také to, že s ním můžete začít prakticky kdykoliv.
„Plavání je právě druhou seniorům doporučovanou formou pohybu, ale tento sport už má své limity. Pokud senioři plavou prsa, což je pro ně asi nejběžnější a nejméně náročný styl, dělá jim často problém záklon hlavy a dýchání.
Někteří mají například potíže s tlakem, proto tuto aktivitu provozovat nemohou,“ doplňuje Matěj Lachmann.
Jízda na kole je sama o sobě také velmi vhodnou pohybovou aktivitou, ale ta je již určená opravdu jen pro seniory s vypěstovanou fyzičkou a bezproblémovým pohybovým aparátem. Matěj Lachmann k tomu však dodává: „Nebuďme zbytečně skeptičtí, v jízdě na kole se seniorům v dnešní době blýská na lepší časy.
Na scéně se v hojné míře objevují elektrokola, a tím se pro seniory výrazně odbourávají limity. Ti, co dříve běžná kola zahazovali, protože jejich tělo již prostě tento typ pohybu nezvládalo, mají dnes možnost si na elektrokole užívat jízdu na čerstvém vzduchu, aniž by při tom tělo přehnaně zatěžovali.
“
Zajímavou součástí seniorské pohybové aktivity může být také například jóga či jakýkoliv jiný druh relaxačního cvičení. Jóga napomáhá člověku s udržením tělesné pružnosti, ale také duševní a fyzické svěžesti, a kromě toho je zdrojem pozitivní energie.
Stejně jako jóga i ostatní relaxační cvičení jsou založená na principu naučit se ovládat a uvolnit celé své tělo a naučit se relaxovat pomocí vlastní mysli. Cvičení zároveň navozuje příjemné pocity. Do této skupiny pohybových aktivit můžeme zařadit také procvičování rovnováhy a soběstačnosti.
Jedná se o speciální cviky, které výrazně snižují riziko vzniku pádu a zlepšují celkovou kondici a soběstačnost.
Není přesně stanoveno, kdy je pro seniora konkrétní pohybová aktivita ještě prospěšná, a kdy už se stává rizikovou. Vždy se jedná o věc zcela individuální.
Člověk musí vzít v úvahu několik aspektů, mezi něž patří unavitelnost, zpomalené reakce, snížená síla svalů a koordinace. Dále pak skutečnost, že se mu horší zrak a sluch a že potřebuje mnohem delší dobu k odpočinku.
Celkový stav seniora, a zejména jeho pohybového a kardiovaskulárního systému, je alfou a omegou všeho.
Nevhodné pohybové aktivity
Pro seniory, kteří s pohybovou aktivitou začínají, jsou zcela nevhodné takové úkony, které ohrožují cvičícího člověka zejména z hlediska vysoké intenzity, složitosti, velkých nároků na koordinaci a rovnováhu či většími otřesy. Velmi totiž zvyšují riziko úrazů, poškození kloubů nebo rychlé ztráty motivace.
Máme na mysli takové sporty, jako třeba u žen oblíbený aerobik a u mužů bruslení, i poslední dobou tolik oblíbenou jízdu na in-line bruslích. Ve většině případů patří mezi nevhodné aktivity také kolektivní sporty, protože se jedná o kontaktní sporty, při nichž vzniká vysoké riziko úrazů způsobených srážkami.
Nejdůležitější je motivace
Pohyb má na seniory veskrze kladný vliv. Má velmi příznivé účinky na psychiku a pomáhá v udržení denního rytmu. Navíc navozuje dobrý a kvalitní spánek, s jehož nedostatkem, nebo naopak velkým přebytkem senioři velmi často bojují.
Při nedostatku pohybu člověk snadno upadá do pasivity, osamění a stává se sociálně izolovaným a tento stav pak může vyústit až v deprese.
Pro celkový životní postoj seniorů je pohyb prakticky jedním z rozhodujících faktorů, který může na člověka působit jako preventivní prostředek před možným selháním v oblasti zdravotní, sociální a emociální. Co se týče aktivního pohybu, je pak rozhodující motivace, a to nejen u seniorů. Bez ní člověk ničeho nedosáhne.
„Vidím to všude ve svém bezprostředním okolí – pokud má člověk motivaci, tedy u seniorů to může být například fakt, že se má pohybové aktivitě s kým věnovat, jde všechno mnohem snáz.
Na místní i krajské úrovni existují poradny pro seniory, které slouží starým lidem jako informační středisko a často také pro seniory organizují různé pohybové aktivity. Osamělý člověk zde najde nové přátele, dostane se do společnosti a získá přehled o tom, co všechno pro sebe může udělat. Motivace je u seniorů pro začátek s aktivním pohybem opravdu nezbytná,“ říká fyzioterapeut Matěj Lachmann.
Sportování při bolestech zad
Pravidelný pohyb je při prevenci bolesti zad velmi důležitý. Sportování zlepšuje fyzickou kondici, posiluje svalstvo a přispívá také k psychické pohodě, na druhé straně však představuje riziko v podobě jednostranné zátěže či přetížení organismu. Některé pohybové aktivity ovšem nejsou při bolestech páteře vhodné a mohou naši kondici negativně ovlivnit. Jaké to jsou?
Sport a naše zdraví
Samozřejmě vždy záleží na tom, v jaké intenzitě sport provozujeme, jaká je naše kondice a stav našich zad.
Pokud se cítíte dobře a netrpíte zdravotními potížemi, jakýkoliv sport bude ku prospěchu, nejen proto, že pozitivně ovlivňuje srdce, plíce a cévní systém, ale i proto, že zlepšuje psychickou kondici.
Obecně jsou lepší sportovní činnost, které zatěžují celé tělo rovnoměrně a jsou podobné přirozenému pohybu, jednostranné pohyby při sportu, při němž je vytvářen větší tlak na páteř, zvyšují riziko vzniku zdravotních problémů.
Tyto aktivity ano, ale…
Pokud jste zdraví, bude účinek těchto sportovních aktivit pozitivní, pokud však trpíte bolestmi zad, mohou se vám zhoršit. Opatrnost je tedy na místě.
O jaké sporty jde? Například vodní sporty jako veslování či surfing, cyklistika, bojové sporty (judo, box…), míčové hry jako volejbal, házená, nohejbal nebo fotbal.
Při kopané, která je jedním z nejpopulárnějších kolektivních sportů, dochází k neustálému zatěžování a odlehčování páteře, a to díky střídání běhu, chůze a stání, což má velmi pozitivní efekt.
Sporty zatěžující záda
Jednoznačně tenis a sjezdové lyžování. Při tzv. bílém sportu je páteř jednostranně zatížena a rotace celého trupu při úderu není prospěšná – pro záda totiž představuje velkou zátěž.
Profesionálové sice mohou díky letům tréninku poškození minimalizovat, pro lidi trpící bolestmi zad to ale opravdu není vhodný sport. Co se týče brázdění sjezdovek, při tom záda ohrožují prudké nárazy a otřesy při přejezdu na boulích a také rotace páteře.
Pokud tedy máte onemocnění páteře, raději sjezdové lyžování vynechte. V případě, že se zimních radovánek nechcete vzdát, zkuste vyrazit na běžky – ty jsou pro páteř méně náročné. Rizikový může být také squash či badminton, silové sporty jako kulturistika či ježdění na motorkách.
Myslete při těchto sportech na aktivní kompenzační režim, tedy fyzické cvičení jako strečink či rehabilitace, které sportovní aktivity doplní.
Který sport je na záda nejlepší
Nejpřirozenější je pro nás samozřejmě chůze a na dalším místě aktivity chůzi podobné, tedy jogging, běh či čím dál populárnější nordic walking.
Výborné je také plavání (hlavně kraul či znak), protože jím nejenže posilujete zádové svalstvo, ale také uvolňujete klouby, pozor ale na správný styl, ať vás nebolí krční páteř (pro záda není ideální pozice “prsa”, tedy stále nad hlavou, i když takto plave 90% lidí), a na správné dýchání.
Prospěšná je také jóga, u níž ovšem začínejte jednoduchými pozicemi a necvičte přes bolest, a cvičební koncepty jako pilates a power jóga. I jízda na koni může vašim zádům prospět, jakmile se totiž naučíte správnému držení páteře, zpevníte svalstvo, jen neustále myslete na to, ať jste pevní v sedle.
TIP: Před každou aktivitou se nezapomeňte rozcvičit. Zahřátím svaly lépe připravíte na zátěž a zamezíte sportovním úrazům, neprotažené a nezahřáté svaly mají totiž tendenci k natažení. Důležitá je také správná technika a v případě potřeby i kompenzační cvičení.
Posilujte své srdce sportem
Pravidelné sportování je pro zdravé srdce zásadní, možná ještě více než zdravá strava a udržování optimální hmotnosti. Lidé vykonávající pravidelně nějakou pohybovou aktivitu mají o 34 % nižší pravděpodobnost vzniku nemocí srdce, cév a předčasného úmrtí. Přitom platí, že čím dříve člověk s pohybem začne, tím je ochranný efekt větší.
Studie potvrdily jednu zajímavou skutečnost, že i lidé, kteří mají nadváhu, ale přesto pravidelně sportují, jsou vystaveni mnohem menšímu riziku infarktu a srdečně-cévních onemocnění než lidé štíhlí, ale pohodlní. Nedostatek pohybu je příčinou vzniku ischemické choroby srdeční ve více než 20 procentech a příčinou mrtvice v deseti procentech.
Srdce nemůže žít bez kyslíku, který mu dodává síť tepen. Když se ucpou, člověk dostane infarkt. Často se to děje ve chvíli, když srdce potřebuje více kyslíku než obvykle. Právě proto mnoho lidí umírá při náročném sportovním výkonu nebo po dramatické hádce.
Většina z nás si myslí, že infarkt se projevuje silnou bolestí za hrudní kostí, která se šíří do levého ramene a ruky. Studený pot, problémy s dýcháním a strach ze smrti – to jsou pro nás projevy infarktu. Někdy ale mohou být tyto příznaky velmi mírné.
Nemocný cítí spíš bolest břicha, dolní čelisti, paží nebo krku, a proto často ani nezavolá pomoc. Je ale nutné do nemocnice dorazit nejpozději za dvě hodiny. Lékaři nemocnému do žíly vstříknou léky, které ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí i angioplastika.
Do tepny se vloží balonek, který ji rozšíří. Do stěny tepny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.
I velmi mladé lidi občas píchne u srdce, hlavně při sportu nebo namáhavějším dýchání. Často se za malým, ojedinělým píchnutím u srdce skrývá nepatrné skřípnutí nervu. Infarkt se projevuje jinak. Pokud tedy někdy ucítíte u srdce píchnutí, ale jinak vám vůbec nic není, nemusíte se děsit. K lékaři se objednejte, až když se tyto pocity objevují častěji a jsou mnohem silnější.
Běžnému člověku tepe srdce 60-90krát za minutu. U sportovců, kteří mají tento důležitý sval dobře vytrénovaný, je to ale mnohem méně, někdy i 40krát za minutu.
Znamená to, že jejich srdce potřebuje k udržení všech životních funkcí menší počet úderů a nemusí se honit. Pracuje efektivněji a mnohem déle vydrží. Srdce tepe při každém stahování a uvolňování srdečního svalu. Během stahování se krev vypuzuje do těla.
Při uvolnění srdce chvilku odpočívá a plní se další dávkou krve. Za život bouchne srdce asi třimiliardkrát.
Pravidelný pohyb
Statistiky tvrdí, že na fyzickou zátěž minimálně 30 minut denně si najde čas pouhých 18 procent Evropanů, naopak 16 procent z nich si za týden nenajde čas ani na desetiminutovou procházku.
Přitom k tomu, aby se preventivní účinek pohybu projevil, stačí půlhodina intenzivního pohybu denně. Ideální je rychlá chůze – k dosažení příznivého efektu na srdce je však třeba zvolit poměrně svižné tempo, popřípadě zařadit mírné stoupání.
Také nordic walking rozpumpuje vaše srdce více než prostá chůze. Obojí je navíc vhodné i pro osoby s nemocným srdcem.
Nejpříznivější vliv na srdce má zátěž aerobního charakteru. Její intenzita přitom nemusí být zvlášť vysoká. Efekt má už zátěž, při níž se vaše tepová frekvence dostane přes 50 % maxima (maximálně tepovou frekvenci orientačně dostanete, když od hodnoty 220 odečtete svůj věk). Aerobním aktivitám se ale musíte věnovat pravidelně, třikrát týdně po dobu alespoň 30 minut.
Díky pohybu bude srdce pracovat výkonněji a klidněji. Srdce netrénovaného člověka bouchne asi stotisíckrát za jeden den. Budete-li sportovat, ušetříte mu až třetinu úderů.
Čím prospívá srdci pravidelní aerobní fyzická aktivita? Výrazně se zvětší vnitřní objem celého srdce a částečně také zesílí svalovina jeho stěn. Zvláště to platí pro levou srdeční komoru, která vypuzuje krev do cév celého těla.
Díky zvětšení objemu je práce srdce mnohem efektivnější, protože se zvětší množství krve, kterou srdce na jeden stah vytlačí do oběhu. Zároveň klesne tepová frekvence, takže srdce má mezi jednotlivými stahy více času na odpočinek a oběhový systém je mnohem méně namáhán.
Zvýší se minutový srdeční objem, tedy množství krve přepumpované za jednu minutu, zlepšuje se pružnost cévních stěn, klesá krevní tlak i hodnota škodlivého cholesterolu. Při pravidelném sporování roste i množství krevní plazmy a krevního barviva hemoglobinu, takže dochází ke zlepšení přenosu kyslíku.
Ten se pak dostane ve větším množství do svalů, jednotlivých orgánů, včetně mozku a samotného srdce.
Ačkoli plavání patří mezi sporty s velmi vysokým energetickým výdejem, srdce je při něm zatěžováno poměrně málo. Vodorovná poloha těla spolu s tlakem vody totiž výrazně usnadňuje návrat krve z končetin zpět, takže srdce se nenamáhá tolik jako při jiných sportech a tepová frekvence stoupá mnohem méně. Plavání je proto velmi vhodné pro kardiaky.
Ne všechny sporty jsou pro kardiaky vhodné
Běh je pro zdravé srdce ideální druh pohybu. Protože však při něm dochází ke značnému nárůstu tepové frekvence, je nevhodný pro kardiaky. Každý běžec nad 40 let by měl ve vlastním zájmu podstupovat preventivní prohlídky a zátěžové testy.
Největší adaptační změny srdečně-cévního systému byly zaznamenány u cyklistů. Pro zdravého člověka platí, že čím více kopců a vyšší rychlost, tím lépe, kardiaci by měli dávat přednost rovinám. Pro osoby s nemocným srdcem nejsou příliš vhodné ani míčové hry – obsahují mnoho rychlostních prvků a lze při nich jen obtížně kontrolovat úroveň zatížení.
Pokud člověk pravidelně podstupuje silovou zátěž (např.posilování s vyššími zátěžemi), přizpůsobí se i jeho srdce nutnosti tlačit krev proti většímu odporu. A reaguje při tom jako kterýkoli jiný sval: zvýší objem svalové hmoty.
Jeho vnitřní objem se však nemění a nedochází tak k žádným jiným výrazným pozitivním změnám. Silové sporty zdravému srdci neublíží, ale ani výrazně neprospějí.
Vyhýbat by se jim měli lidé s kardiovaskulárními nemocemi – náhlé zvýšení tlaku by totiž jejich cévy nemusely vydržet.
Lidé s nemocným srdcem se musí vyhýbat pohybu s větší intenzitou – za bezpečnou hranici se považuje tepová frekvence 120 tepů-min. Musejí se vyhýbat silové zátěži a cvikům, při nichž je hlava níže než srdce.
Smrt v důsledku selhání srdce se občas objeví i u rekreačních sportovců, většinou jde o starší ročníky. Na vině obvykle bývá ischemická choroba srdeční ve spojení s nadměrnou zátěží. Riziko stoupá po 40. roce věku, přičemž ženy jsou ohroženy mnohem méně než muži.
Srdce může zradit i mladé
Srdeční nemoci se někdy navenek vůbec neprojevují, proto je pro rodiče obtížné zjistit, že něco není v pořádku. Zpozornět by ale měli, když se dítě nápadně zadýchává, nestačí ostatním dětem v hrách nebo při sportu a musí často odpočívat.
Preventivní prohlídky se dnes u mladých sportovců ale zanedbávají a ani rodiče je nevyžadují. Sportovní lékař dítěti změří srdeční frekvenci i krevní tlak a zjistí množství tělesného tuku.Lékař provede vyšetření EKG, které zaznamená činnost srdce a může odhalit srdeční problémy. Důležitý je takzvaný zátěžový test.
Dítě během něj šlape na ergometru, což je stroj podobný rotopedu. Lékař zjišťuje, jak se srdce chová v zátěžové situaci. Sleduje se tep, krevní tlak, objem vdechovaného kyslíku, ale i to, zda srdce bije pravidelně. Na základě výsledku posoudí lékař, zda dítě může sportovat a jaká sportovní aktivita je pro ně přiměřená.
Má-li lékař podezření na problém se srdcem, může dítě poslat na další vyšetření.
Pomocí echokardiografie je možné zjistit, zda je srdeční sval v pořádku, v jaké kondici jsou srdeční chlopně, zda nejsou zhrublé stěny srdce. Dítě se ultrazvuku nemusí bát, vyšetření trvá kolem deseti minut a nebolí.
V poslední době jsem zaznamenali úmrtí mladých vrcholových sportovců. Problémy nastávají, pokud se extrémní zátěž vrcholových sportovců spojí se skrytým srdečním onemocněním (některé dědičné vady není při preventivních prohlídkách prakticky možné odhalit).
Právě tato kombinace bývá nejčastější příčinou případů náhlého úmrtí mladých, zdánlivě zdravých sportovců. V mnoha případech ale nelze vyloučit ani vliv užívání dopingu. Dopingové látky neúměrně zatěžují srdeční sval. Ten během sportování nemusí nápor vydržet. Doping zhušťuje krev, která se může srážet.
To někdy vede až k trombózám v cévách, které se mohou dostat k plicím a způsobit smrt.
Stejná historka během pár minut může upozornit na Alzheimerovu nemoc. Případů je stále víc
Alzheimerova nemoc začíná velmi plíživě, první příznaky často unikají pozornosti. Základním a typickým příznakem je zhoršení paměti, které se projevuje chyběním slov či nesprávným ukládáním věcí.
Úplně typické jsou takzvané poruchy novopaměti. Člověk s nimi vykládá po krátké době několika minut stejnou příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou už dostal odpověď. Jako klasický příznak se uvádí například i neschopnost popsat, kolik je hodin při pohledu na ciferník analogových hodin.
Tato první nenápadná fáze trvá asi čtyři roky, problémy se během ní zhoršují – řada lidí je ale pokládá za „přirozené“ a spojené s vyšším věkem, stresem nebo jinými potížemi.
Pak nastupuju další fáze, takzvaná behaviorální, její příznaky už není možné přehlédnout nebo zaměnit s něčím jiným: nemocný má stále více potíží s blouděním na známých místech, nehodami v podobě opomenutí vypnout plyn, poruchami spánku a podobně.
V posledních dvou fázích už pacient ztrácí mobilitu, přestává komunikovat se světem,; a nakonec vyžaduje kompletní zdravotní péči, aby vůbec přežíval.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal.
Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. Tato forma demence postihuje spíše starší lidi, může ale propuknout i u čtyřicátníků.
Pokud je odhalena včas, vhodnou terapií je možné zbrzdit postup nemoci a zlepšit kvalitu života. Frekvence výskytu Alzheimerovy nemoci u žen je dvojnásobná oproti výskytu u mužů.
Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu se dá ale omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.
Jeden ze sta
Nějakou formu demence mělo loni v Česku podle dat ÚZIS asi 111 400 lidí, z toho 61 procent tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí. Zbytek jsou pacienti, u kterých není dořešeno, o jaký typ poruchy se jedná – ale je přitom možné, že se u nich Alzheimerova demence v budoucnu rozvine.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má necelých šest milionů pojištěnců, loni evidovala 47 255 klientů s Alzheimerovou chorobou. Na jejich léčbu vydala přes 1,5 miliardy korun.
Loni podle dat ÚZIS stoupl meziročně počet pacientů s touto diagnózou jen o necelé procento, přitom v předchozích letech se meziroční nárůst pohyboval kolem pěti procent.
Podle VZP může být důvodem epidemie covidu-19, kvůli které lidé návštěvu lékaře odkládali.
S věkem výrazně narůstá podíl případů v populaci, podle ÚZIS je většina pacientů s odhalenou Alzheimerovou nemocí ve věku od 75 do 89 let. Ve věku nad 85 let je diagnostikována u více než desetiny populace.
Co s tím?
SZÚ uvádí, že se Alzheimerova choroba v Česku týká asi 160 tisíc lidí, ale do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst až na 280 tisíc. Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence.
Pomáhá dostatek pohybu, vyvážená strava a činnosti, při kterých je potřeba přemýšlet. „Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl.
Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.
Očkování proti covidu-19: nejdůležitější otázky a odpovědi
Jako zdravotní pojišťovna jsme tu i proto, abychom pomáhali chránit zdraví lidí, a to kromě jiného znamená podporovat primární prevenci, objektivně informovat a zprostředkovávat doporučení odborníků.
Pokud jde o očkování, vycházíme z doporučení České vakcinologické společnosti. Celková proočkovanost populace, a to nejen proti covidu-19, je pro nás strategickou prioritou.
Tak jako podporujeme očkování proti klíšťové encefalitidě, HPV, chřipce, spalničkám, žloutence a dalším nemocem.
Chápeme, že rozhodnutí pro očkování je individuální svobodné rozhodnutí, ale pro některé lidi může být snazší, když mají informace, na které se můžou spolehnout.
Proč jsme přistoupili k rozesílání dopisů?
Tímto dopisem jsme vyslyšeli pokyn Ministerstva zdravotnictví, abychom se i touto personalizovanou formou připojili k celonárodní kampani na podporu očkování proti této nemoci. Podle našich informací se k individualizované výzvě nebo i dalším formám podpory očkování rozhodly všechny zdravotní pojišťovny, jelikož se aktuálně jedná o celonárodní zájem.
Proč nabádáme k očkování, když vakcína nechrání na sto procent a očkovací látky proti covid-19 nejsou 100% účinné
Nic nechrání na sto procent, ale vakcíny spolehlivě chrání před těžkým průběhem onemocnění covid-19.
Proč nabádáme k očkování, když vakcína před mutacemi viru stejně nechrání a musí se každý rok přeočkovat?
Očkování vytváří v těle nepříznivé podmínky pro replikaci viru. V případě, že se virem infikujete, se díky očkování sníží počet mutací vznikajících ve vašem těle, a tím i pravděpodobnost vzniku nebezpečných mutací, které byste mohli přenést na jiné lidi.
Jaké bude očkovací schéma v budoucnu se odborníci zatím neshodli. I očkování na chřipku, jako druh respiračního onemocnění, se vyrábí na každou očkovací sezónu nově.
Nechcete být součástí experimentu, protože jsou vakcíny nebezpečné / mění DNA / způsobují neplodnost / vpraví do těla virus a způsobí nemoc?
Složení vakcín prověřila a schválila Evropská léková agentura. Odborníci vyloučili možnost, že by očkování mohlo způsobit neplodnost, autizmus, změnit naši DNA nebo že je vakcína magnetická. Jsou to dezinformace.
Jakékoli nežádoucí reakce po očkování jsou pozorně sledovány nezávislými odborníky.
Riziko závažnější zdravotní komplikace po očkování je naprosto mizivé, stejně jako u běžně prodávaných, i volně prodejných léků typu ibuprofen.
Nevěříte vakcínám, protože byly vyvinuty příliš rychle?
Rychlý vývoj vakcín umožnila předchozí zkušenost vědců, kteří se zaměřili na výzkum různých druhů koronavirů a vývoj vakcín proti SARS a MERS. Do vývoje vakcín proti covidu-19 se pak zapojili vědci z celého světa s mimořádným nasazením. Všechny vakcíny ale musely projít standardními třemi fázemi klinických hodnocení:
- fází I, kdy se vyhodnocuje bezpečnost vakcíny a schopnost generovat odpověď imunitního systému v malé skupině lidí,
- fází II, kdy se určuje správné dávkování při testování větší skupiny lidí,
- fází III, kdy se testují tisíce lidí a analyzuje se bezpečnost a účinnost léku.
Nevíte, jaké zdravotní problémy očkování vyvolá?
Očkování vyvolává obrannou reakci imunitního systému podobnou jako při infekci virem, ale mnohem kratší (bolest v místě vpichu, únavu, někdy zvýšenou teplotu jeden den po očkování).
Díky tomu je tělo připraveno efektivně se bránit v případě infikování skutečným virem. Jakékoli jiné zdravotní problémy jsou naprosto vzácné.
Bezpečnost schválených proticovidových vakcín je prověřena nejen studiemi, ale i zkušenostmi z celého světa, kde jimi byly naočkovány už miliony lidí.
Odmítáte očkování, protože máte protilátky po prodělání nemoci a věříte, že vás prodělaná nemoc chrání lépe než očkování?
Je pravda, že protilátky podle některých klinických studií chrání šest i více měsíců po infekci. Obecně. Individuálně vám to nikdo nezaručí. Zato lze s vysokou mírou jistoty potvrdit, že očkování po prodělané nemoci neškodí.
Ukazují to zkušenosti z očkování, které běží už od prosince a kterým prošly už miliony lidí po prodělaném covidu. Jestliže máte protilátky a dáte se přesto očkovat, jen posílíte svou imunitní ochranu. Rozhodnutí je ale samozřejmě na vás, očkování je dobrovolné.
Bohužel když se spolehnete jen na protilátky, musíte počítat s většími překážkami v běžném životě, protože test na protilátky není zatím oficiálně uznán jako alternativa covidového pasu
Účastníte se studie protilátek, kterou ZP MV ČR podporuje a nechcete se očkovat, protože by to mohlo ovlivnit vaše protilátky?
Studie sleduje i to, jaký vliv má očkování na hladinu protilátek v krvi. Očkování tedy není překážkou pro pokračování ve studii, naopak, je žádoucí monitorovat vaše protilátky i po očkování. Pouze nahlásíte, jaká vakcína vám byla aplikována.
Jste nemocní a nemůžete se očkovat, i kdybyste chtěli?
Kontraindikace k očkování jsou velmi vzácné. Většina chronických chorob není důvodem k tomu, aby se pacient nedal očkovat proti covidu-19, ale je to právě naopak, jsou pádným důvodem k tomu, aby se dal očkovat co nejdříve. Očkování samozřejmě nepodstupujte, pokud jste to konzultoval/-a s ošetřujícím doktorem.
Po první dávce vám bylo hrozně špatně a nikdy více nechcete? Bojíte se alergické reakce na očkování proti covid-19?
Očkování vyvolává obrannou reakci imunitního systému podobnou jako při infekci virem, ale mnohem kratší (bolest v místě vpichu, únavu, někdy zvýšenou teplotu jeden den po očkování).
Díky tomu je tělo připraveno efektivně se bránit v případě infikování skutečným virem. Po očkování vám ale nehrozí vážné zdravotní komplikace jako při onemocnění covid-19.
Bez druhé dávky není (dvoudávková) vakcína dostatečně účinná.
Už jste na očkování byli a došlo ke zmatkům v datech?
Údaje o aplikaci očkování eviduje Národní dispečink očkování. Zdravotní pojišťovny bohužel nemají do této databáze přístup.
Informace o provedeném očkování tak získáváme až při vyúčtování zdravotních služeb poskytovatelům, tedy často s více než měsíčním zpožděním. Informace o tom, kdo je aktuálně registrován k očkování, nemáme vůbec.
Mohlo se tedy stát, že jsme výzvu k očkování zaslali některým už zaregistrovaným nebo očkovaným pojištěncům.
Není ve vašem okolí očkovací centrum?
Informujte se u svého praktického lékaře, zda by měl možnost vám očkování aplikovat. Jestliže tuto možnost nemá, zvažte, zda by pro vás bylo řešením vypravit se do vzdálenějšího očkovacího centra. V poslední době vznikla také řada očkovacích míst, kam můžete přijít bez předchozí registrace, do obcí zajíždějí mobilní očkovací týmy – přeptejte se na tuto možnost na vašem obecním úřadě.
Nemá váš praktik vakcíny?
Základní možností je přihlásit se do libovolného očkovacího centra prostřednictvím centrálního rezervačního systému, který je přístupný všem na webové stránce Ministerstva zdravotnictví registrace.mzcr.cz .
Jestliže internet nepoužíváte a nemáte blízkou osobu, která by Vám s tím pomohla, doporučujeme vám požádat o pomoc našeho lékaře na telefonu na čísle 283 002 772 nebo zavolat na bezplatnou celostátní linku 1221.
V poslední době vznikla také řada očkovacích míst, kam můžete přijít bez předchozí registrace, a do obcí zajíždějí mobilní očkovací týmy – přeptejte se na tuto možnost na vašem obecním úřadě.
Nejste schopni se na očkování fyzicky dostavit?
Informujte se u svého praktického lékaře, zda by měl možnost aplikovat vám očkování v rámci návštěvní služby. Pokud vám praktický lékař nebude umět pomoci, obraťte se na našeho lékaře na telefonu na čísle 283 002 772 nebo zavolejte na bezplatnou celostátní linku 1221.
Jaké finanční výhody má zdravotní pojišťovna z propagace očkování?
Zdravotní pojišťovna na očkování nevydělává, očkování je naopak výdaj, který hradí. Očkování ale ušetří jiné finanční prostředky – vynakládané na testování koronaviru a léčbu onemocnění covid-19.
Srovnejte: Zatímco jsme jen na vyšetření na přímý průkaz koronaviru vynaložili od začátku roku více než jednu miliardu Kč, za očkování jsme zatím utratili stovky miliónů Kč.
Věříme, že očkování pomůže v dohledné době snížit náklady na zdravotní služby spojené s nemocí covid-19 nebo testováním na přítomnost koronaviru v organismu.
Jak je to s nákupem velkého množství vakcín?
Zdravotní pojišťovny vakcíny nenakupují, a nemohou tedy nijak ovlivňovat jejich objednané množství. Očkovací látky nakupuje Ministerstvo zdravotnictví. Naše pojišťovna vakcínu MZ ČR následně proplácí, dále hradí náklady za vlastní aplikaci očkovací látky zdravotníky a nakonec také za její distribuci do očkovacího místa či centra prostřednictvím smluvního distributora.
Proč se očkovat teď, když brzy zase bude jiná vakcína?
Mutace vznikají neustále a zatím nebyla zjištěna taková, která by zcela obešla ochranný účinek současných vakcín, tedy ochranu před těžkým průběhem onemocnění covid-19. Očkování zároveň snižuje pravděpodobnost vzniku nebezpečných mutací, protože vytváří v těle nepříznivé podmínky pro replikaci viru.
Proč raději nepřispíváme na vitamíny?
Podpora a úhrada očkování je v zájmu našich pojištěnců, v zájmu ochrany jejich zdraví a života. Umožňuje návrat do normálního života bez omezení sociálních kontaktů, sportování a kulturních zážitků, bez devastace ekonomiky a ochromení českého hospodářství.
Na podporu imunity máme například program v rámci Fondu prevence.
Má zdravotní pojišťovna finanční benefity za propagaci očkování?
„Za propagaci“ nám nikdo neplatí. Věříme, že prostředky, které vynakládáme na osvětu a informování o prospěšnosti očkování a prevence vůbec, jsou správně vynaložené prostředky, které pomohou ochránit i vás a vaše blízké či známé.
- Osvěta a podpora edukace je hrazena z našeho provozního rozpočtu.
- Užitečné odkazy
- návod na registraci
- očkovací místa 12-15 let
- přehled očkovacích míst
Proč se nechat očkovat
Onemocnění covid-19, způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, je vysoce infekční onemocnění dýchacích cest, které může vést k těžkému postižení plic s následkem smrti.. A to u osob jakéhokoliv věku, včetně jinak zdravých lidí.
Vakcíny proti covidu-19 jsou léčivé přípravky zabraňující vzniku tohoto onemocnění tím, že vyvolají proti němu odpovídající imunitní odpověď.
Když se po očkování virem nakazíme, naše tělo je na něj už dobře připraveno a umí se proti němu efektivně bránit.
Každý, kdo se naočkuje, pomáhá kromě sebe ochránit i ty, kteří to např. kvůli svému věku či zdravotnímu stavu učinit nemohou.