Výskyt demence je relativně častý, podle některých autorů může postihovat kolem 0,5-1,5% lidí ve věku 65 let a tento počet se v každých následujících pěti letech zdvojuje. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která zahrnuje přes 50% všech demencí a lze předpokládat, že jí trpí nejméně 30% lidí nad 85 let. S očekávaným stárnutím populace ve vyspělých zemích světa tedy bude případů demencí přibývat, a tím budou narůstat i přímé a nepřímé náklady spojené s léčením a péčí o tyto pacienty.
Součástí buněčné membrány neuronů je bílkovina APP (amyloidový prekurzorový protein), která se odbourává dvěma možnými cestami. Štěpení enzymem alfa-sekretázou vznikají neškodné rozpustné peptidy.
Odlišný enzym, beta-sekretáza dává vznik toxickým beta-amyloidovým peptidům. Ty se pak stávají jádrem tzv. neuritických plak, které pak v součinnosti s dalšími změnami (především tvorbou tzv.
neurofibrilárních klubek s obsahem tau proteinu) navozují v mozku předčasný zánik neuronů a jsou podstatou Alzheimerovy nemoci.
Klíčovým projevem počínající Alzheimerovy je ztráta paměti, kdy dochází k výraznému narušení ve schopnosti ukládat nové informace do dlouhodobé paměti. Postupně dochází k postižení dalších kognitivních funkcí, horšení je dlouhodobé, progresivní a nezvratné, postupně dochází ke ztrátě soběstačnosti.
Při podezření na Alzheimerovu nemoc je nezbytné, aby byl pacient vyšetřen neuropsychologickými testy, které potvrdí a upřesní postižení paměti a dalších kognitivních funkcí. Další vyšetření (např. CT mozku) slouží především k vyloučení jiného onemocnění, které by mohlo vyvolat podobný klinický obraz.
Standardní léčbou Alzheimerovy choroby v současné době jsou léky, ovlivňující metabolismus některých neuropřenašečů v mozku, především acetylcholinu (tzv. inhibitory acetylcholinesterázy) a glutamátu dokáží účinně tlumit některé projevy onemocnění.
Kofein je celosvětově nejužívanější psychostimulační látkou, jejíž možné pozitivní účinky na podporu mozkových funkcí byly studovány v posledních letech zejména u Parkinsonovy nemoci (epidemiologické studie naznačují, že u lidí s dlouhodobou konzumací kofeinu je nižší výskyt Parkinsonovy nemoci a pokusy na zvířatech ukázaly příznivý vliv kofeinu na hybnost a funkcí neuronů u modelů Parkinsonovy nemoci). Podobné trendy lze v poslední době sledovat i u Alzheimerovy nemoci a stárnutí. Kofein působí příznivě na paměťovou výkonnost a pravděpodobně snižuje i tvorbu beta amyloidu v mozku.
Terapeutické použití kofeinu v klinické praxi je tudíž jednou z mnoha slibných cest v boji s Alzheimerovou nemocí, proto v současné době probíhá řada klinických studií, na jejichž výsledky si ale budeme muset ještě chvíli počkat.
Test MMSE (Mini Mental State Examination), nejužívanější screeningový test, který usnadňuje rozpoznání Alzheimerovy nemoci, je volně ke stažení na http://www.poruchypameti.cz/test-mmse.html
Autor: MUDr. Robert Rusina (Neurologická klinika IPVZ /Institut postgraduálního vzdělávání/, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou)
Káva je zdravá. I český turek
Málo se ale ví, že antioxidanty najdeme především v kávě. A je jedno, zda pijeme rozpustnou nebo „turka.“
Prokázaly to výsledky studie, které tento týden zveřejnil v Liberci Institut kávy. Nezávislá iniciativa, která si dala za cíl vyvracet mýty, jež tento nápoj obestírají, a zároveň informuje o nejnovějších vědeckých poznatcích.Studii, která novinky o kávě přináší, zpracovala Vysoká škola chemickotechnologická v Praze.
Odborníci sledovali hlavní skupiny látek, které káva obsahuje, a to jak zdraví prospěšné antioxidanty, tak také takzvané procesní kontaminanty akrylamid a furan. Tedy těkavou látku, která kávě dává typickou vůni. A pak samozřejmě kofein, kvůli jehož povzbuzujícím účinkům kávu pijeme.
„Zajímalo nás, zda mají rozdílné způsoby přípravy kávy vliv na sledované látky,“ říká profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu chemie a analýzy potravin z VŠCHT v Praze.
„Při studii nešlo o to zjišťovat kvalitu jednotlivých druhů kávy, ale vyvrátit mýty typu, že turek je škodlivější než rozpustná,“ vysvětlila Lída Šimáčková z Institutu kávy.
Z výsledků jednoznačně vyplývá, že je naprosto jedno, zda dáváte přednost kávě instantní či „lógru“. Kvalitu látek v kávě obsažených způsob přípravy neovlivňuje.
„Z hlediska psychostimulačního účinku kávy je jedno, zda si dáte espresso, rozpustnou či zalévanou kávu.
Jakákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost, shrnul výsledky odborný garant Institutu kávy docent Pavel Kohout, gastroenterolog a nutricionista Thomayerovy nemocnice v Praze. Způsob přípravy kávy neovlivní ani obsah antioxidantů, které jsou právě v kávě ve vysoké míře obsaženy.
Koncentraci sledovaných látek mírně ovlivňuje jen to, zda kávu pijeme horkou, nebo ji pro nával práce necháváme vystydnout.
Jinými slovy, i studená káva má stále vysoký obsah kofeinu i antioxidantů, jen už už prostě nevoní. Pokud káva chladne, snižuje se v ní obsah těkavého furanu, tedy kontaminantu, který vzniká pražením kávy.
Jeho negativní vliv na lidský organismus dosud prokázán nebyl. A káva už prostě nevoní.
Na obsah kofeinu nemá vliv ani to, zda pijeme kávu s mlékem či bez. „Mléko pouze zpomalí účinek, takže nestartujeme tak rychle jako po černé kávě, ale povzbuzující látka zůstává,“ říká docent Pavel Kohout. Snaží se vysvětlit i řadu mýtů mezi svými kolegy lékaři.
„Vždycky mě zarazí, když člověku s nemocným žaludkem některý z kolegů zakáže pít kávu, což je při vředových chorobách v pořádku, ale zároveň mu nezakáže pít čaj. Obsah teinu je tam stejný jako v kávě. Rozdíl je pouze v tom, že se rozpouští dlouhodobě, to znamená, že když si dáme čaj ráno, povzbuzující účinky vnímáme v průběhu celého dopoledne, kdežto u kávy je ten nástup okamžitý,“ zmínil.
Káva ale nemá jen povzbuzující účinky. V přiměřeném množství může být přínosem v prevenci celé řady civilizačních chorob, jakými je například cukrovka II. typu či Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. A co je pravdy na tom, že nadměrné pití kávy může škodit srdci?
„Kofein v kávě krátkodobě zvýší krevní tlak, proto se rozhodně nedoporučuje lidem s hypertenzí. Ale mýtus o tom, že káva způsobuje infarkt, vznikl na základě toho, že se při dřívějších studiích neoddělovalo samotné pití kávy od ostatních návyků. Zejména mezi lékaři a ještě častěji mezi zdravotními sestrami byla neodmyslitelná káva bez cigarety, a to už je něco jiného,“ vysvětluje lékař.
Dalším mýtem je podle něj to, že pití kávy způsobuje rakovinu trakčníku, či močového měchýře. „Opět to samé, neoddělovalo se, zda člověk, který holduje kávě, také nadměrně neholduje kouření a alkoholu, což na onemocnění vliv má. Průlom přinesla až poslední doba, kdy se díky počítačům analýzy zpřesnily,“ doplnil lékař, který, jak prozradil, je sám nadšeným pijákem kávy.
Podle lékaře není zcela pravdivý ani další mýtus s kávou spojený a sice, že káva dehydruje.
„Dělali jsme pokus se sportovci. Jedni při sportovním výkonu kávu pili, druhá skupina ne, dehydrovaní byli všichni stejně, k žádnému výkyvu nedošlo. Tahle představa se vžila, protože po počáteční konzumaci kávy se zvyšuje potřeba močení, ta ale již dále při další konzumaci nestoupá,“ vysvětluje lékař.
A jak je to třeba s kávou a kojením? „Šálek kávy kojící mamince rozhodně neublíží. Pokud miminko v noci nespí, určitě to není způsobeno tím, že v mléce byl obsažen kofein. A když už kojící maminka bez kávy nemůže být, rozhodně bych jí raději doporučil klasickou kávu než tu bez kofeinu,“ říká.
Pravá káva totiž na rozdíl od té bezkofeinové neobsahuje další chemické příměsi, protože i instantní káva se vyrábí pouze mechanickou cestou. „Bohužel i v obyčejné meltě vypijete daleko víc škodlivých akrylamidů než v kávě. To je ta látka, která vzniká při pražení či smažení,“ dodává lékař.
A jak je to s množstvím kávy, které můžeme vypít, aniž by se nám „rozskočilo“ srdce?
Za doporučenou denní dávku u zdravého člověka se pokládá 4 6 šálků denně, což je 300 mg kofeinu. A jestli si myslíte, že jsme s našimi čtyřmi turky denně nějak vášnivými kafaři, pak jste na omylu.
Zatímco průměrný Čech vypije ročně v průměru 3 kilogramy kávy, kam se hrabeme třeba na Finy. Podle statistik Mezinárodní organizace kávy (ICO) mají právě tito Skandinávci spotřebu až 11 kilogramů ročně.
A to patří v Evropě k nejzdravějším národům.
– Až 70% denně přijatých antioxidantů tvoří ty konzumované právě v kávě.
– U konzumentů kávy je o 15% menší riziko vzniku mozkové příhody, než u lidí, kteří kávu nepijí.
– Antioxidanty obsažené v kávě snižují ukládání cholesterolu do cév a mohou zabránit vzniku některých nádorových onemocnění. Káva má díky skupině antioxidačních látek podobně příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj anebo červené víno. Zdroj: IK
Káva platí nejen na „Alzheimera“ a cukrovku, ale také třeba na astma
I když to zní jako hudba budoucnosti, dokáže pravidelná denní konzumace již několika šálků kávy potlačit či oddálit vznik některých tzv. civilizačních chorob.Ukazuje se tak, že v kávě obsažený kofein je možné použít v boji proti celé řadě onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, astma či nemoci srdce a cév.
Potvrdil to docent Pavel Kohout, gastroenterolog a nutricionista z Thomayerovy nemocnice v Praze, který se účinkem kávy na lidský organismus a zdraví zabývá.
„Pozitivní vliv na lidský organizmus je u konzumace rozumného množství kávy dokázán mnoha výzkumy, přičemž doporučované množství je přibližně 300 mg denně. To odpovídá čtyřem až šesti šálkům,“ vysvětluje lékař, který působí také jako odborný garant Institutu kávy.
Kávou proti astmatu
„Kofein má preventivní účinky například ve vztahu k astmatu či srdečním onemocněním. Zkoumají se také jeho možnosti využití v boji s Alzheimerovou chorobou či s diabetes mellitus II. typu,“ upřesňuje.
V boji proti astmatu je kofein oceňován již více než 100 let. Příkladem může být Skotsko, kde se kofein používá na léčbu astmatu minimálně od roku 1859. Moderní výzkum potvrdil, že kofein může hrát roli při zvládání astmatu, jelikož jeho chemický vzorec se podobá teofylinu léku na astma, a pomáhá tedy otevírat dýchací cesty.
Káva zlepší paměť
Většina lidí má kávu spojenou zejména se zvýšením bdělosti a snížením únavy v době, kdy potřebují být aktivní. Má se za to, že káva má v tomto smyslu pouze krátkodobé účinky. Lékařská univerzita v Lisabonu ale provedla výzkumy, které ukázaly, že senioři, kteří vypili alespoň tři šálky kávy denně, měli lepší paměť než ti, kteří pili výrazně nižší množství.
Z toho vyplývá, že káva má pro stav naší paměti také dlouhodobé účinky. To by mohlo být velkou nadějí pro boj s Alzheimerovou nemocí. Byla proto zahájena celá řada klinických studií, jejichž výsledky možná přinesou dobré zprávy nejen pro ty, kteří touto zákeřnou nemocí již trpí.
Kávou na cukrovku
Diabetes mellitus, česky nazývaný cukrovka, má dva základní typy diabetes I. typu a diabetes II. typu. Zatímco diabetes mellitus I. typu je autoimunitní onemocnění, jehož prevence není v současné době známá, je diabetes mellitus II. typu typickou civilizační chorobou. Probíhající výzkumy vztahu mezi pitím kávy a vznikem diabetu ale již dnes prokazují hmatatelné výsledky.
Dokazuje to například americká studie, která hodnotila riziko vzniku diabetu II. typu v souvislosti s konzumací kávy a slazených nápojů. Muži i ženy pijící více než 4 šálky kávy denně měli riziko vzniku diabetu II. typu o 67 % nižší než jejich vrstevníci, kteří kávu nepili. „I zde by tedy konzumace kávy mohla působit jako prevence,“ říká docent Pavel Kohout z Institutu kávy.
Dva šálky silné kávy denně pomohou odvrátit i léčit demenci | Zdraví
NEW YORK/PRAHA Dva šálky silné kávy denně mohou prý pomoci držet v mezích Alzheimerovu chorobu a dokonce zvrátit některé její symptomy. Nasvědčují tomu podle britského listu Daily Mail závěry vědecké studie badatelů z Jihofloridské univerzity. U myší prý zjistili, že kofein pomáhá demenci nejen odvrátit, ale také ji léčit.
Český psychiatr Ivan David považuje závěry amerických vědců za slibné. Upozorňuje ale, že výsledky na myších se nedají převádět jednoduše na lidi. Alzheimerova choroba je nejběžnější forma stařecké demence a většina pacientů skončí v péči psychiatrů. Trpí jí pět procent pětašedesátiletých a až třetina osmdesátiletých.
Přestože nová vědecká zjištění vycházejí z výzkumu na zvířatech, patří podle vědců k nejslibnějším experimentům svého druhu. „Nemoc způsobuje usazování betaamylázy v mozku. U pokusných myší klesly hladiny této látky na polovinu. To vypadá slibně,“ řekl ČTK David. Podle něj ale bude muset být provedeno více studií, aby se výsledky potvrdily.
„Nové výsledky zkoumání poskytují hodnověrné důkazy o tom, že kofein by se mohl stát účinnou léčbou na prokázanou Alzheimerovu chorobu a nejen ochrannou strategií,“ citoval list Daily Mail šéfa vědeckého týmu Garyho Arendashe.
„To je důležité, protože kofein je pro většinu lidí bezpečným léčivem. Snadno proniká do mozku a zdá se, že přímo ovlivňuje vývoj nemoci.“ Předchozí studie prokázaly, že pijáci kávy s menší pravděpodobností onemocní Alzheimerovou chorobou.
Ochranný vliv kofeinu byl již prokázán u Parkinsonovy nemoci a cukrovky druhého typu, která souvisí s obezitou.
Arendashův tým sledoval 55 myší geneticky modifikovaných tak, aby se u nich v pozdějším věku vyvinuly symptomy Alzheimerovy nemoci. Ve věku 18 až 19 měsíců – což se rovná 70 letům lidského věku – vykazovaly problémy s pamětí a zmatenost, charakteristickými pro Alzheimera.
Polovině myší výzkumníci podávali pitnou vodu s malým množstvím kofeinu, zatímco zbytek dostával jen obyčejnou vodu. Po dvou měsících si myši pijící kofein při testech paměti a uvažování vedly mnohem lépe než hlodavci, jimž byla podávána čistá voda. Měly dvakrát lepší paměť než zdravé starší myši bez demence.
Lidem by úměrně tomu bylo podáváno pět dvoudecilitrových šálků běžné kávy denně. Stejné množství kofeinu je obsaženo také ve dvou šálcích silné „kavárenské“ kávy, ve 14 šálcích čaje nebo 20 drincích koly.
Podle odhadů je na celém světě 37 milionů nemocných s Alzeheimerovou chorobou, v EU šest milionů, v Česku asi 120.000. Odborníci předpokládají, že v příštích 40 letech může stoupnout počet nemocných až na čtyřnásobek.
V psychiatrických léčebnách tvoří pacienti s Alzheimerovou demencí 15 procent nově přijatých. Vzhledem k dlouhodobosti léčby obsazují až 20 procent lůžkové kapacity.
Tajemná látka v kávě poráží Alzheimerovu nemoc | Aktuálně.cz
Zatím neznámá látka v kávě ve spolupráci s kofeinem účinkuje proti Alzheimerově chorobě
Tampa, Florida – V kávě je přítomná látka, která ve spolupráci s kofeinem zvyšuje tvorbu růstového faktoru bránícího rozvoji Alzheimerovy nemoci a zlepšuje paměť. Vyplývá to z nově zveřejněné vědecké studie.
Experti tak částečně objasnili dřívější pozorování, že se u pijáků kávy tato vážná degenerativní nemoc vyskytuje méně často než u lidí, kteří kávu nepijí.
Nová studie nepopírá ani dřívější výsledky výzkumu, podle nichž je za tuto ochranu zodpovědný kofein samotný, jelikož snižuje produkci bílkoviny zvané beta-amyloid.
Jak se projevuje?
Zpočátku dochází ke ztrátám paměti, s rozvojem nemoci se zhoršují smyslové a poznávací funkce, může docházet ke změnám osobnosti a nálad, ke ztrácení se, problémům s běžnými denními činnostmi aj.
Postupně se zvyšuje závislost pacienta na pomoci ostatních, v pozdějších stádiích může docházet i k halucinacím a paranoii, těžkým ztrátám paměti a neschopnosti učit se.
Nemocný nepoznává ani příbuzné a s postupem času se stává uvázaný na lůžko.
- Jak je to s léčbou?
- Doposud se nedaří nemoc léčit, veškerá léčba se soustřeďuje na zmírnění projevů a zpomalení vývoje nemoci.
- Kdo je ohrožen?
Zejména lidé starší 65 let – až tři procenta z nich touto nemocí trpí. Se stoupajícím věkem jejich podíl roste, mezi osmdesátiletými je už nemocná asi polovina lidí. Jsou známy i případy (5 procent postižených) časnějšího nástupu nemoci, a to mezi 40. a 50. rokem věku.
Příčina vzniku nemoci není u některých pacientů známa, byly však nalezeny genové mutace, které s ním souvisejí.
Ta u pacientů s Alzheimerovou chorobou vytváří v mozku nerozpustné plaky, které jsou – spolu se shluky bílkoviny zvané tau – typickými projevy této nemoci.
Hromadění těchto plaků a shluků je důvodem zhoršené komunikace mezi jednotlivými nervovými buňkami, jejich snížené schopnosti přežívat a tendence odumírat. Postupně se zhoršující výkonnost nervového systému s sebou přináší typické projevy nemoci.
Mocný růstový faktor
Výzkum, který vedli Chuanhai Cao a Gary Arendash z University of South Florida, ukazuje, že kofein má vliv na zvýšení množství látky zvané GCSF (faktor stimulující kolonie granulocytů) v krvi.
Ten, kromě vlivu na tvorbu jedné skupiny bílých krvinek, působí mimo jiné také v centrálním nervovém systému, kde podporuje tvorbu nervových buněk, nových spojení a působí rovněž proti umírání nervových buněk.
V myších vykazujících projevy Alzheimerovy nemoci je množství této látky snížené. A pokud se její hladina zvýší, projevy Alzheimera naopak potlačuje.
Jde o kofein a…?
Vliv na zvýšení množství GCSF však měla pouze káva s kofeinem – káva bez kofeinu ani kofein samotný tento efekt neměly.
Ačkoliv byly testy provedeny na myších, výzkumníci naznačují, že stejný efekt pozorovali i v klinických testech zaměřených na lidi, jejichž výsledky brzy zveřejní.
Chutná a prospěšná
Káva, ve srovnání s ostatními nápoji obsahujícími kofein, má největší účinky v ochraně proti patologiím mozku. Zdá se, že množství přibližně čtyř až pěti šálků denně (což je mnohem více, než je obvyklá průměrná spotřeba) je nezbytné pro snížení rizika vzniku Alzheimerovy nemoci.
K výrobě potencionálního léčiva bude potřeba identifikovat onu „tajemnou“ látku, která má ve spolupráci s kofeinem takto příznivý účinek.
Pravidelné konzumaci kávy by se tak měli lidé začít oddávat nejlépe mezi třicátým a padesátým rokem, i když i pozdější začátek může mít příznivý účinek proti rozvoji nemoci a na zlepšení paměti.
Výsledky tohoto výzkumu, který 28. června vyjde v časopise Journal of Alzheimer´s Disease, by mohly alespoň zčásti přispět ke zpomalení růstu množství lidí stižených touto chorobou (což je logický trend, vzhledem ke zvyšování průměrného věku dožívání zejména v Evropě a dalších zemích), kterou jen v České republice trpí odhadem 80 tisíc lidí.
Naordinujte si kávu! Snižuje riziko rakoviny, cukrovky i alzheimera
Káva je oblíbeným nápojem celá staletí – a to po celém světě, bez ohledu na rozdílnost kultur. Ovšem názory na její účinky na lidský organismus už tak jednoznačné nejsou a v průběhu let se mění. Nejnovější studie se však přiklánějí k pozitivnímu působení. Tak se nebojte a kávu si s chutí dejte!
Není to tak dávno, kdy lékaři mnoha nemocným kávu zakazovali – její škodlivost se přitom stále nepodařilo ani jednoznačně prokázat, ani celkově vyloučit. Zato o pozitivních účincích na organismus toho bylo zjištěno o dost víc. Co všechno káva umí?
Že je v kávě povzbuzující kofein, je obecně známé.
Věděli jste však, že obsahuje i velké množství antioxidantů? Ano, těch antioxidantů, kvůli nimž zastánci zdravé výživy pojídají kila ovoce a zeleniny.
Tyto látky chrání buňky proti volným radikálům a tím brání jejich předčasnému stárnutí, dále posilují odolnost nervového a imunitního systému a hrají zásadní roli v prevenci řady závažných chorob.
„Je prokázáno, že káva má významně větší celkové antioxidační účinky než kakao a zelený čaj, přičemž až 70 procent antioxidantů, které denně přijmeme, pochází právě z kávy,“ dodává gastroenterolog a nutricionista Thomayerovy nemocnice v Praze a garant Institutu kávy docent Pavel Kohout. Antioxidační účinek kávy byl prokázán i v další souvislosti – výzkumy ukázaly, že dva šálky denně snižují riziko výskytu rakoviny dělohy o sedm procent.
Kofein zase může výrazně pomoci při boji s příznaky Alzheimerovy nemoci, neboť se snadno dostává do mozku a účinkuje přímo. Pijete-li kávu kvůli uvedeným účinkům, je jedno, zda si dáte espresso, rozpustnou či turka. „Jakákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost,“ vysvětluje Pavel Kohout.
Různé zdroje uvádějí i další zdravotní přínosy. Díky kofeinu dochází v těle k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve a to podporuje činnost srdce.
Káva zmírňuje negativní účinky alkoholu, pravidelná konzumace snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu a tři šálky denně chrání před cirhózou jater.
A možná vás překvapí, že při prevenci tvorby močových kamenů je pití kávy účinnější než pití vody. Díky antibakteriálně působícím látkám působí i proti zubnímu kazu.
Chcete si zlepšit náladu? Pijte dva až tři šálky kávy denně a vaše tělo začne produkovat serotonin, dopamin a noradrenalin – mají vliv na náladu a pocity štěstí. Kofein v kávě blokuje specifické receptory adenosinu v nervových tkáních, čímž se udržuje stav aktivity, ale zlepšuje se tak i celková paměť.
Dáváte-li si voňavý nápoj především pro povzbuzení, měli byste vědět, že účinek vrcholí asi za jednu až dvě hodiny poté, co přejde do krve. Proto je šikovné „dávkovat“ si několikrát denně malý šálek než pouze jednu velkou porci kávy ráno. Při nižší a častější konzumaci působí kofein lépe na příslušná centra mozku.
A jen pro srovnání: 600 mg kofeinu zvýší bdělost a povzbudí náladu stejně jako 20 mg amfetaminu!
Foto: racorn, Shutterstock.com
Pár šálků kávy denně a podzimní splíny budou tytam
Bylo také prokázáno, že káva napomáhá hubnutí. Působením kofeinu se do krve uvolňují tukové zásoby, které tělo začne používat jako primární zdroj energie. Vědci z Australského sportovního institutu zjistili, že po požití kofeinu začínají svaly odčerpávat energii přímo z tuků.
Účinky kávy ovlivňuje mnoho aspektů – jinak působí na mladé a jinak na starší, vliv má i tělesná hmotnost a životní styl. Ovšem není káva jako káva a záleží i na vybrané odrůdě a způsobu přípravy.
„Kvalitní přístroj na přípravu espressa by měl mít čtyři hlavní faktory důležité pro přípravu kávy: rychlý a odolný mlýnek, spařovací jednotku, která zajistí, aby káva měla vždy optimální teplotu, precizní tempování pro vyváženou chuť a systém automatického čištění, díky kterému dojde po každé přípravě kávy k vyčištění vnitřních částí,“ vysvětluje Kateřina Holíková, produktová manažerka značky Krups.
Důležité také je, jak budete kávu pít. Barista Jan Komárek doporučuje nepřidávat do kávy nic dalšího – ani cukr, ani mléko. „Velice důležité je espresso před pitím zamíchat lžičkou. Všechny sladké a ovocité tóny v kávě jsou hustější a usazují se na dně šálku,“ dodává.
S těmi to přístroji ho připravíte rychle, jednoduše a kvalitně a skvěle si pochutnáte.
Kompaktní automatický přístroj na espresso Krups Arabica EA817010 se systémem Quattro Force připraví kávu s absolutní lehkostí a v bezkonkurenční kvalitě. Své oblíbené nastavení si můžete uložit prostřednictvím praktického paměťového režimu. Doporučená cena je 14 999 Kč
Automatický kávovar De'Longhi ECAM 22.360 je výjimečné espresso s patentovaným systémem pro výrobu cappuccina jedním stiskem. Nezabere mnoho místa a přípravu kávy zvládne opravdu každý. Cena 18 990 Kč
Saeco Incanto HD8914/09 má tichý provoz a dlouhotrvající výkon, který se nezhoršuje. Připraví čtyři druhy kávových nápojů. Jejich velikost, intenzitu a teplotu si můžete snadno přizpůsobit a uložit do paměti. Cena 17 990 Kč
Bosch VeroCafe LattePro má vysoce kvalitní mlýnek z keramiky, inteligentní ohřevný systém, funkční napěňovač mléka s automatickým pěněním přímo v šálku, snadné ovládání a automatické čištění po každém procesu přípravy. Cena 19 490 Kč
Plně automatický kávovar Krups Espresso Automatic EA907D10 umí připravit 17 kávových nápojů na jeden dotyk přímo do šálku, abyste si mohli vychutnat kvalitu jako od baristy z pohodlí svého domova. Cena 29 990 Kč
Automatický espresovač Philips HD8829/09 s karafou na mléko vám připraví cappuccino jedním dotykem. Z čerstvých kávových zrn vyrobí také espresso, klasickou kávu a kávové nápoje s mlékem. Cena 13 499 Kč
Tradiční hliníková konvička neboli perkolátor Toro vyrobí domácí kávu, která se chutí blíží espressu – ovšem se zlomkovými náklady. Konvička má objem 300 ml a vystačí pro přípravu čtyř až šesti šálků. Cena 299 Kč
Stylová variace na french press od firmy Hario má inovativní dvoustěnnou nádobu, která zajišťuje dokonalou izolaci tepla a chrání ruce před popálením. Dvojitá skleněná stěna nádoby udržuje mnohem déle optimální teplotu extrakce kávy. Cena 2560 Kč
AeroPress Aerobie nabízí velice rychlou a snadnou přípravu kávy. Celoplastové provedení zajišťuje nízkou hmotnost, tepelnou odolnost a odolnost proti poškození. Cena 739 Kč
Tělo french pressu Pisa z dílny La Cafetière je vyrobeno z odolného tepluvzdorného skla v kombinaci s barevně zpracovaným kovem, který skleněné tělo chrání před rozbitím. Cena 769 Kč
Chemex Classic je tradičním nástrojem k přípravě kávy pro opravdové fajnšmekry, kteří si rádi vychutnávají i ty nejjemnější chuťové nuance skvělé kávy. Cena 1429 Kč
Elektrická moka konvička G.A.T. Vintage připraví pravou italskou kávu sama a díky nastavitelnému časování přesně ve chvíli, kdy sami určíte. Cena 2399 Kč
Pijete kávu pro zdraví, nebo pro chuť?
Káva a účinky na zdraví: Kdy prospívá a kdy škodí?
Výzkumy ukazují, že existuje spojitost mezi příjmem kofeinu a sníženým rizikem rozvoje některých onemocnění, například Alzheimerovy demence (AD) či Parkinsonovy choroby. Velká finská studie, během níž bylo sledováno 1409 dospělých po dobu 21 let, prokázala, že konzumenti 3–5 šálků kávy denně měli o 2/3 nižší riziko rozvoje demence včetně AD ve srovnání s těmi, kdo kávu nepili vůbec.
„Kofein působí jako prevence Alzheimerovy demence, ale také dokáže vyčistit zmatek a nepořádek, který již choroba v mozku napáchala,“ uvádí se ve výzkumu vedeném dr. Garym W.
Arendashem z Floridského centra pro výzkum Alzheimerovy demence.
Podle jeho slov dokáže kofein útočit přímo na průběh choroby tím, že dokáže likvidovat usazeniny a shluky amyloidu v mozku a snížit jejich množství až o 50 %!
„Arendash to vysvětluje tím, že kofein působí na potlačení enzymů, z nichž se toxický amyloid skládá,“ uvádí autorka knihy 100 jednoduchých věcí, které můžete udělat proti Alzheimerově nemoci a úbytku paměti Jean Carperová.
Sama je nositelkou genu ApoE4, jenž způsobuje náchylnost k tomuto onemocnění. Konzumace kávy může podle vědců odvrátit i vznik dalších onemocnění včetně diabetu 2. typu.
Jedním z důvodů může být fakt, že káva kromě kofeinu obsahuje množství látek působících jako přirozené antioxidanty, jež chrání buňky před poškozením.
Kofeinem proti mrtvici
Světová kardiologická federace (World Heart Federation) uvádí, že na celém světě utrpí cévní mozkovou příhodu (CMP) na 15 milionů lidí ročně. Téměř 6 milionů lidí na ni zemře a dalších 5 milionů zůstává doživotně postiženo.
Celosvětově je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku nad 60 let a pátou hlavní příčinou úmrtí populace ve věku od 15 do 59 let. V nedávné studii bylo sledováno 26 556 finských mužů.
Riziko rozvoje CMP bylo o 12 % nižší u těch, kteří konzumovali denně 4–5 šálků kávy, a až o 23 % u těch, kteří denně vypili až 6 šálků kávy, v porovnání s těmi, kteří konzumovali jen 2 šálky denně.
Studie Nurses Health Study s 83 076 ženami potvrdila o 20 % snížené riziko vzniku CMP po konzumaci 2–4 šálků denně ve srovnání s těmi, které konzumovaly 1 šálek za měsíc. Nekuřačky na tom navíc byly oproti odnaučeným kuřačkám o celých 43 % lépe!
Pozor na návyk a v menopauze
Abychom byli objektivní, musíme upozornit i na druhou stranu „kofeinové mince“. Celkem velkým negativem je skutečnost, že káva je návyková. „Během pražení se, zvláště při vyšších teplotách, uvolňují různé látky, jako je například akrylamid.
V kávě navíc mohou být některé kontaminanty; to jsou látky, které mají zatím ne úplně prokázaný karcinogenní potenciál.
U citlivých jedinců může mít kofein vliv na zvýšení srdeční frekvence až tachykardii (toto se nebude objevovat u lidí, kteří kávu pijí pravidelně – zde je již organismus zvyklý na dodávku kofeinu), dále způsobuje nervozitu, neklid, překyselení žaludku, průjmy, dehydrataci.
Totéž platí u vysoké spotřeby kávy – více než 6 šálků za den.
Je také třeba zmínit efekt nabuzení organismu i ve chvílích, kdy si potřebuje odpočinout, což může vést k celkovému přetížení a následné dlouhodobé vyčerpanosti a výkyvům nálad,“ vysvětluje MUDr. Ing.
Tereza Hodycová z Pro Fit Institutu. Kofein krátkodobě zvyšuje krevní tlak a může, zvláště u žen po menopauze, způsobovat zvýšené vyplavování vápníku z kostí.
Trpíte-li častými bolestmi hlavy, občasná káva by vám vadit neměla, pravidelná konzumace naopak ano; užíváte-li kofein denně v pravidelných dávkách (čím vyšších, tím hůře), hrozí vám při vynechání abstinenční příznaky – a právě ty s vysokou pravděpodobností stojí za vznikem bolestí hlavy a nevolnosti. Mozek navyklý na pravidelný každodenní přísun kofeinu je namísto toho zaplaven adenosinem, jehož úkolem je mimo jiné rozšíření cév. Ty tak přivádějí do mozku více krve a výsledkem jsou bolesti hlavy.
Funguje jako berlička při chutích na sladké i hubnutí
Také potkáváte lidi třímající obrovský kelímek s kávou, nebo se dokonce stal součástí vaší image? Pak už asi víte, že kofein dokáže potlačit chuť k jídlu a tím pomoci snížit příjem potravy.
Poté, co požijeme nějakou potravu, zvláště s obsahem sacharidů, mozek uvolní serotonin a další přenašeče nervových vzruchů (neurotransmitery), jež určují, zda máme hlad, nebo jsme již nasyceni, a mají rovněž relaxační účinek. Nižší hladina serotoninů může stát za rozvojem poruch nálady a vznikem depresí.
Tomu se obvykle bráníme tím, že konzumujeme další a další potraviny s obsahem sacharidů, abychom vyvolali stejně libý pocit jako před chvilkou… nebo si dáme kávu.
Zjednodušeně by se dalo říci, že kofein působí přímo na tukové buňky a ,nutí‘ je, aby se zmenšovaly. „Je známo, že kofein obecně zvyšuje bazální metabolismus (v závislosti na dávce) a částečně snižuje chuť na sladké.
Další výhodou je, že kofein podaný 2 až 4 hodiny před fyzickou zátěží zlepšuje využití mastných kyselin z tukových zásob – jinými slovy začíná se dříve a lépe odbourávat zásobní tuk.
Důsledkem požití kofeinu je také zvýšená pohyblivost střeva, čímž se podporuje lepší vyprazdňování,“ vysvětluje doktorka Hodycová.
Pilulky na hubnutí obsahují látky, které na sebe váží enzym lipázu ve střevech a tím brání vstřebávání tuků z potravy, jiné – třeba s obsahem chromu – potlačují chuť na sladké, v dalších je pak zvýšený obsah vlákniny a vitaminů. Součástí přípravků na hubnutí je často i kofein, jenž má navíc diuretický účinek. Oblíbené jsou rovněž tabletky, které obsahují „pouze“ výtažek ze zelené kávy; kromě kofeinu je v nich množství antioxidantů.
Ani tyto přípravky však nejsou samospasitelné a neměli byste je začít užívat bez rozmyslu. Vždy je důležité toto rozhodnutí zkonzultovat s lékařem, zvláště pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním či metabolickou poruchou.
„U hubnutí je vždy zcela zásadní celkový režim životosprávy, pohybem a stravou počínaje a psychickou pohodou konče,“ připomíná Tereza Hodycová.
Jak už bylo řečeno, kofein zvyšuje periferní prokrvení; této vlastnosti se hojně využívá pro kosmetické účely – kofeinové kapky či šampony slouží k posílení a prokrvení vlasových kořínků.
Prospívá vlasům i pleti
Od vlasů můžeme pokračovat k přípravkům určeným k péči o pleť – kofein je součástí mnoha přípravků povzbuzujících unavenou pleť obličeje nebo oční okolí. Velmi oblíbené jsou kávové zábaly celého těla.
Kromě toho, že prokrví pokožku a nastartují či povzbudí metabolismus, také pomáhají vyplavit z pokožky toxiny. Kávový peeling pokožku vyhladí a zbaví ji šupinek odumřelé kůže. Kofein působí na buňky, aby lépe spalovaly tuk, a tím dokážou zmírnit celulitidu.
K zeštíhlujícímu efektu je zapotřebí zábal několikrát opakovat. Na trhu je rovněž řada přípravků určených k úlevě při nachlazení a zánětu horních cest dýchacích. Většinou obsahují účinné látky proti bolesti, horečce, na snížení otoku sliznic.
Jiné pro výraznější a déle trvající účinek obsahují rovněž kofein. Právě ten však může navodit nespavost a nervozitu – proto pozor na jejich užívání v odpoledních či večerních hodinách.
***Jak kofein působí na organismus
Mozek: Šálek kávy nepřináší jen zvýšenou pozornost a soustředění, má dlouhodobý pozitivní vliv i na mentální funkce. Dva šálky kávy denně posilují podle vědců dlouhodobou paměť. Studie provedená na Harvard School of Public Health prokázala o 20 % nižší riziko deprese u žen, které pijí denně 4 šálky kávy. Kofein ovlivňuje funkci serotoninu a dopaminu v mozku.
Plíce: Kofein rozšiřuje cévky v dýchacích cestách a usnadňuje tak dýchání, což je dobrá zpráva mimo jiné i pro astmatiky.
Játra: 3 šálky kávy denně mohou snížit vznik rakoviny jater až o 40 %. Vyplývá to z výsledků metaanalýzy 14 studií provedených od roku 1966 do roku 2012 zveřejněné v časopisu Clinical Gastroenterology and Hepatology.
Děloha: Výzkum zveřejněný v časopisu International Journal of Cancer porovnával studie z Evropy, Japonska a USA. Vědci zjistili, že jeden šálek kávy denně snižuje riziko rakoviny dělohy o 8 %.
Diabetes: Konzumace 6 malých šálků kávy denně je podle souhrnu studií z Harvardovy univerzity spojována s o 33 % nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu.
Srdce: „3 šálky kávy denně prospívají srdci – zvýší průtok krve ve chvílích odpočinku,“ říká profesor Carl Lavie, ředitel Cardiac Rehabilitation and Prevention z Ochsner Clinical School v New Orleans. „S kávou dostanete do těla kromě kofeinu i řadu antioxidantů – zvláště polyfenoly, jež brání účinkům volných radikálů, čímž mohou působit jako prevence srdečně-cévních onemocnění,“ doplňuje Tereza Hodycová.
Klouby: 6 malých šálků kávy denně snižuje u mužů riziko vzniku dny o 59 %. Káva údajně snižuje hladinu kyseliny močové v krvi.
Energie: Káva podaná hodinu před sportovním výkonem zajistí delší výdrž (zdroj: PLoS One).
Odborná spolupráce: MUDr. Ing. Tereza Hodycová, Pro Fit Institut
Autor: Markéta Ostřížková
Jaké zdravotní benefity skrývá šálek kávy?
Lidé si pití kávy oblíbili pro její chuť, vůni a povzbuzující účinky. Všechny tyto vlastnosti, které v kávě vnímáme vycházejí ze specifických látek obsažených v kávě. Je známo že těchto různých chemikálií káva obsahuje více než tisíc. Jsou jimi například sacharidy, lipidy, dusíkaté sloučeniny, vitamíny, minerály, alkaloidy a fenolické sloučeniny.
V minulosti docházelo k obavám ohledně negativních účinků kávy na zdraví člověka. Zdravotní komplikace, které tak mohly být mylně přisuzovány kávě, však byly spíš zapříčeněny nezdravým životním stylem, kouřením a nebo také nesprávnou přípravou kávy.
Aktuální informace o vlivech kávy na naše zdraví jsou podloženy studiemi a přináší spoustu důkazů o zdraví prospěšných účincích kávy. Moderní výzkumy se zaměřují na odhalení vlivu jednotlivých chemických sloučenin na naše zdraví, které káva obsahuje.
Nejznámější látkou obsaženou v kávě je samozřejmě kofein. Tento purinový alkaloid je spjatý s navýšením naší produktivity a energie. Pro tuto vlastnost patří káva k našim velice oblíbeným pomocníkům ve vytíženém pracovním dni.
Svými biologickými účinky funguje jako antagonista adenosinu (látka s opačnou funkcí), tedy v našem těle přirozeně se vyskytující látce, která nám navozuje pocit únavy. Pociťujeme únavu, jelikož je velké množství adenosinu zachyceno v buněčných receptorech. Konkrétně se jedná o adenosinové receptory A1 a A2.
V těchto samých receptorech se umí zachytit i náš oblíbený kofein. Tím pádem receptory blokuje pro adenosin a zabraňuje pocitu ospalosti. Množství kofeinu v jednotlivých kávových nápojích se liší. Průměrně se však udává zhruba 100mg kofeinu na 200 ml hrnek kávy. U jednoho espressa se pak pohybuje okolo 60mg.
Dalšími zajímavými látkami v kávě jsou diterpeny Cafestol a Kahweol. Tyto látky se vyskytují v kávovém oleji. Jejich množství v šálku kávy tak ovlivňuje způsob přípravy. Oleje a tím i tyto diterpeny jsou zachyceny na papírovém filtru. Proto je jejich množství v kávě větší, pokud ji připravíte například formou French Pressu.
U této alternativní metody přípravy kávy je použitý pouze kovový filtr. Stejně tak větší množství Cafestolu a Kahweolu obsahuje zalévaná káva například při cuppingu. U espressa je množství těchto diterpenů ovlivněno i malou velikostí nápoje, takže jejich obsah je tak nějak uprostřed mezi French Pressem a kávou filtrovanou přes papírový filtr.
Cafestol a Kahweol jsou spojovány s vyšší koncentrací LDL cholesterolu tím, že ovlivňují aktivitu proteinů přenosu esteru cholesterolu (CETP). Což může přispět k zvýšení známého “zlého” LDL cholesterolu.
Na druhou stranu tyto dva diterpeny fungují jako ochrana proti některým maligním buňkám a snižují mutagenezi. Nejen Cafestol a Kahweol mají protirakovinné účinky, ostatní látky v kávě je v tomto směru podporují.
Samotný kofein má pozitivní vliv na buněčný cyklus, dělení buněk a apoptózu, tedy programovanou buněčnou smrt. V kávě obsažená kyselina chlorogenová a kávová mají prokazatelné antioxidační účinky. Každý 200ml šálek kávy obsahuje mezi 70 až 350 mg kyseliny chlorogenové.
V šálku kávy je pak mnoho mikroživin. Konkrétně se jedná o hořčík, jehož množství je v jednom espressu okolo 24mg. Dále pak draslík, niacin a malé množství vitaminu E. Tyto a výše spomínané látky obsažené v kávě mají spojitost s pozitivním účinkem na některé nemoci.
Podle dosavadních studií se ukazuje, že umírněná konzumace kávy má na určité nemoci pozitivní vliv a to především na jejich vznik. Působí tedy především preventivně, jako ochrana před vznikem nemoci. Ale také mohou zmírnit jejich průběh, případně dokonce i zastavit či zvrátit některé degenerativní procesy.
Káva je spojována s diabetem 2. typu. V tomto ohledu bylo provedeno několik studií. V šesti z nich byla zjištěna významná souvislost kávy a rozvoje Diabetes Mellitus typu 2 a to tak, že riziko rozvoje této nemoci bylo až 50% nižší u účastníků výzkumů, kteří denně konzumovali kávu.
Zároveň vědci vypozorovali, že v tomto ohledu není velký rozdíl mezi konzumací kávy s kofeinem nebo kávy bezkofeinové. To znamená, že ochranu proti cukrovce 2. typu mají na svědomí jiné chemikálie v kávě než je kofein.
Tématu vlivu pití kávy na diabetus mellitus 2.typu jsme se věnovali v tomto článku.
Neustále snažíme o prodloužení a zkvalitnění našeho života. Bohužel spolu se stárnutím se zvyšuje pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Nadějným zjištěním pro oddálení a zmírnění těchto degenerativních onemocnění jsou nově sledované účinky kofeinu.
Nejen antioxidační účinky kofeinu pomáhají s touto nemocí. Kofein jako antagonista adenosinu má neuroprotektivní vlastnosti. Adenosin zachycený v receptorech zpomaluje i vázání dopaminu.
Dopamin známe jako hormon štěstí a kromě motivace a dobré nálady má na svědomí i pohybové funkce. Nedostatek dopaminu vede k rozvinutí Parkinsonovy choroby. Protože kofein dokáže blokovat adenosin, dává tak šanci normální funkci dopaminu. S tímto zjištěním, že by kofein mohl být lékem na “Parkinsona”, nám pití kávy přinese ještě více radosti.
Velká studie v Japonsku a USA zjistila až 5 krát vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby u lidí, kteří nepijí kávu. Také u účastníků výzkumu Harvard Biomarkers Study byl zkoumán vliv kávy na rozvoj Parkinsonovy choroby. Šance na rozvoj této nemoci byl u častých pijáků kávy až o 70% nižší.
Tak jako Parkinsonova nemoc je i Alzheimerova choroba řazena mezi neurodegenerativní onemocnění mozku. Káva tak může být také nápomocná pro zmírnění rozvoje i Alzheimerovy nemoci nebo na ni aspoň preventivně působit.
Jednak z hlediska urychlení neurotransmiterů blokováním adenosinu, dále pak svými antioxidačními vlastnostmi a také nápravou zpětné vazby HPA osy přeaktivované v důsledku chronického stresu, který se projevuje nadprodukcí kortizolu.
Více o kortizolu, HPA ose a její regulaci kofejnem se dozvíte v tomto článku.
S blokací adenosinu kofeinem a tím ovlivnění funkce dopaminu v organismu souvisí i psychotické poruchy. Nízká hladina dopaminu vede k rozvoji depresí. Lidé, kteří trpí depresí bývají náchylní k sebevraždám.
Desetiletá studie s více než 86 000 účastníky, mezi nimiž byly ženy i muži, zjistila, že u těch, kdo pili denně alespoň dva šálky kávy, bylo riziko sebevraždy o 50% nižší než u těch, kteří kávu nepili.
Konzumace kávy byla spojena i s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva. Bylo vypozorováno, že lidé, kteří vypijí 4 šálky kávy denně mají o 24% nižší šanci onemocněním rakoviny tlustého střeva narozdíl od nepijáků kávy.
Americká studie zveřejnila výsledky svého výzkumu, kde zjistili, že lidé, kteří denně konzumovali 2 nebo více šálky kávy měli riziko rakoviny konečníku o 48% nižší než u těch účastníků výzkumu, kteří kávu nepili. Látky obsažené v kávě mohou podporovat eliminaci karcinogenů.
Káva má také blahodárné účinky i v játrech. Podle osmileté studie s více než 120 000 muži a ženami bylo zjištěno, že na rozdíl od lidí, kteří kávu denně nepijí, je u kávomilců o 22% nižší riziko na úmrtí na nealkoholickou cirhózu a o 48% nižší riziko cirhózy vzniklé hepatitidou C.
Množství zdravotních účinků v podstatě pro celé tělo motivuje vědce z celého světa k dalšímu zkoumání kávy a jejích složek. Se zvyšujícím se počtem studií prováděných napříč kontinenty se pojí nejednoznačnost detailů těchto výzkumů. Například odlišnost typu kávy (espresso, filtrovaná, rozpustná), síla či procento extrakce v jednotlivé porci a také i sama velikost jedné porce.
Kromě rozdílů v definici standardního šálku kávy se výsledky vlivu kofeinu různí u každého jednotlivce. Obecně jsou známy dva genotypy reakce na kofein, přesněji řečeno dva typy metabolizátorů kofeinu. Lidé, kteří metabolizují kofein rychle, si mohou bezproblému dovolit přes den i více kávy, než “pomalí metabolizátoři”.
Také objem kávy má vliv na její účinky. Mírný příjem kávy disponuje množstvím zdravotních benefitů. V případě vysokého příjmu kávy během dne se mohou tyto kladné účinky změnit v negativa. Nadměrný příjem káva ji promění v nebezpečnou látku, která může být příčinou zdravotních komplikací, především kardiovaskulární problémy.
zdroje:
- Jane V. Higdon & Balz Frei (2006) Coffee and Health: A Review of Recent Human Research, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 46: 2, 101-123, DOI: 10.1080 / 10408390500400009
- Bakshi, Rachit a kol. „Sdružení nižšího příjmu kofeinu a hladin urátů v plazmě s idiopatickou Parkinsonovou chorobou ve studii Harvard Biomarkers“. 1. ledna 2020: 505 – 510.
- Lenore Arab (2010) Epidemiologic Evidence on Coffee and Cancer, Nutrition and Cancer, 62:3, 271-283, DOI: 10.1080/01635580903407122
100% spokojených zákazníků
78 značek kávového vybavení
při objednávce nad 950 Kč
Autor : Mirka Vnenková
“Akce (a káva) je základní klíč k jakémukoliv úspěchu” – Picasso (a já).Káva mě uchvátila před cca 7 lety a rozhodla jsem se, že bude mou prací, koníčkem i posláním. Začala jsem u myčky a dostala se až k provozu kavárny. Jsem baristka, která píše o kávě.
Předchozí příspěvek
Další příspěvek