Narazíte na ni v nejlepších restauracích, barech, vinárnách. Jemné přírodní perlení a čerstvá chuť téhle unikátní minerálky dostává do kolen, šéfkuchaře a gurmety. Proč tak skvěle chutná? Pro odpověď jsme se vydali přímo k prameni
Text: Radana Vítková Foto: Pavel Vítek
Za vínem musíte na vinohrad, za vodou v tomto případě do Doupovských hor. Do kraje původně zvrásněného sopečnou činností, kde ze země, z čedičového podloží, tryskají zázračné prameny a mezi nimi i Krondorf.
Pramen ztracený a znovu nalezený. A hlavně mimořádně dobrý. Za svou výjimečnost a lahodnou chuť vděčí minerálka Krondorf vysokému obsahu křemíku a jemné přírodní bublince.
Mezi ostatními vodami v Česku jde už na první ochutnání o nezaměnitelný unikát.
Krajina je tu drsná i magická, zapomenutý kraj krušnohorského podhůří s hlubokými lesy plnými hub, loukami, na nichž se pasou ovce i koně. Ukrývá se tu jak rozsáhlý vojenský prostor v okolí Hradiště, jeden z největších ve střední Evropě, tak ojedinělé přírodní úkazy jako třeba skalky skřítků. Ale také prameny s minerální vodou vyvěrající z hlubin.
Ráj i Peklo dohromady
Takové nebe i peklo, peklo i ráj. O tom ostatně hovoří i místní názvy, když se blížíme ke Stráži nad Ohří, do míst, kde je Krondorf stáčen a kde byl objeven a lahvován už koncem 19. století.
Je tu Andělská hora i Čertova louka, odkud vede směrem k severu naučná stezka až k pramenům Kyselky a kdybychom pokračovali dál, můžeme narazit na místa jako V ráji, Nebe i se zříceninou hradu Himlštejn a hned za ním Peklo s Pekelskou skálou. Pohybujeme se přímo na hranici vojenského prostoru, možná i proto se tu příroda zdá být nedotčená. Ohře se zařezává v malebných zákrutech do zalesněných kopců, některé se zdvihají strmě vzhůru a my se pomalu blížíme k cíli.
Jiná než ostatní
Na pravé straně řeky se ukrývají na nenápadném místě dvě drobné stavby. Jedna zastřešuje pítko nad pramenem, které musí jeho majitel provozovat veřejně.
Dnes je tu čidlo na fotobuňku, které sepne a voda teče šest minut, než ji někdo další zase spustí. Za minutu vyteče zhruba litr.
Průtok musí být regulovaný, stejně jako celkový odběr z pramene, aby hladina, a tedy i kvalita vody zůstávaly neměnné. K tomu slouží technologie v druhé stavbě ukrývající vrt s čerpadlem.
„Lidé si sem jezdí, plní si lahve, hlavně důchodci,“ říká šéf vrtu a výroby Vojtěch Klazar, který má na starost i úpravnu a stáčírnu vody, občas také rozvážku. O zdejší vodě ví všechno.
Do stáčírny Karlovarské Korunní, jíž byl pramen původně součástí, nastupoval už v 90. letech.
„Korunní má v okolí asi 37 vrtů z nichž stáčí svou kyselku, některé jsou nedaleko od sebe, a přesto mají úplně jiný chuťový profil i obsah minerálů..“
Černá skála, voda a plyn
Vrt v černé čedičové skále je hluboký 90 metrů a čerpadlo je ponořené zhruba v 76 metrech. Graf ukazuje sílu průtoku a také teplotu, která se celoročně pohybuje kolem 13 °C. Čerpadlo běží nepřetržitě, sonda s čidlem hlídá i hladinu, která je udržována ve výšce 15,5 metru. „Voda pomaličku tlačí nahoru, takže musíme stále čerpat,“ říká Klazar.
Vztlak způsobuje samozřejmě kysličník uhličitý, který se uvolňuje z chladnoucího magmatu. „Velmi pozvolna vzlíná puklinami vzhůru, vytvoří kapsu, pak zase uteče, a tak stoupá a putuje dál. Když narazí na vodu, má tendenci projít i přes ni.
Ale tlak je malý, a tak tu vodu pomalu sytí maličkými bublinami.
A právě ten přírodní oxid uhličitý přímo ze zdroje je spolu s vysokým obsahem vstřebatelného křemíku hlavní předností téhle minerálky,“ vysvětluje spolumajitel značky Krondorf Jaroslav Barvíř, bývalý ředitel Karlovarské Korunní, který v oboru minerálních vod působí už od 90. let.
Pramen ztracený a znovu nalezený
Tato voda, podle odhadů starší více než sto let, má ovšem nejen jedinečné složení, ale také dobrodružnou historii.
Už jednou si dokázala získat své příznivce, dokonce u císařského dvora, mezi králi, vědci, básníky i mořeplavci.
Původní pramen byl totiž objeven už roku 1876 a dva roky od prozkoumání už zásilky proudily k zákazníkům, brzy i do Berlína, Vídně, Budapešti. Z Krondorfu se stalo známé letovisko a stejnojmenná voda byla pojmem.
Jenomže v době světových válek pramen zmizel. Zdálo se že nenávratně, přesto
v roce 2010 byl při geologickém průzkumu objeven pramen prakticky stejného složení a chuťového profilu, jako ten původní. A protože se dá předpokládat, že zdroj není nevyčerpatelný, žádá si i rozumné zacházení. Rodinná firma Krondorf proto pod obnovenou historickou značkou uvádí tuto ručně stáčenou vodu na trh pouze v limitovaném množství.
Voda a víno. Alchymie ročníků
Teď stojíme přímo nad zdrojem. Letos bylo pořádné sucho, je tu nějaký rozdíl v kvalitě vody třeba mezi ročníkem, kdy hodně prší?
„Ten oběh je hluboký, takže nic takového se neodráží ani na množství a už vůbec ne na chuti, říká Jaroslav Barvíř a přidává malou „vinařskou“ historku.
„Bavil jsem se s jedním vinařem o ročnících a on říká: já mám nejstarší 1964. A já na to: vidíš, a my teď máme vodu z roku 1918,“ vypráví Jaroslav Barvíř.
„Když se dělají testy, tak se voda měří podle zátěže. Například Černobyl se dá dobře rozpoznat, ze stop ozáření je jasné, že je to rok 1980. Za to, že se dá dobře určit rok 1954 zase může Jáchymov. To, co prožili lidé a příroda odrážejí stopové prvky a určuje se stáří. V podstatě jde zhruba o staletý, maximálně dvousetletý cyklus.
Tvrzení, že někdo má vodu starou tisíce let, je blbost, protože voda cirkuluje, vypařuje se a vsakuje. Buď v krátkém oběhu, jako voda mělká, nebo voda pramenitá v delším cyklu, a pak je tu ten hluboký oběh. Tady už nejde o jednotky let.
Minerály a bublinky ukazují na to, že ta voda potřebovala čas a dost si toho užila, než se dostala na povrch.“
Když se voda myje
Aby se dostala i dál, musejí jí už pomoci lidé. Pěkně opatrně, aby se kysličník uhličitý „nevytřepal“ a minerálka se nemusela dosycovat, jako většina ostatních, čerpá se do úpravny s odkalovacími nádržemi a soustavou filtrů. Tajemně probublává a škvrká, úpravna si žije svým vlastním životem.
Naštěstí proces, kdy se voda zbavuje nežádoucích nečistot je ukrytý v útrobách ocelových válců, naplněny jsou do dvou třetin filtračním uhlím, zbytek tvoří křemičitý písek zachytávající nečistoty. Voda z pramene je přiváděna potrubím, do něhož se ještě přidává kyslík, protože na ten se dobře váže železo, které se pak lépe zachytává ve filtrech.
Filtrace pak probíhá v několika fázích, kdy se voda postupně zbavuje své železitosti.
Z každé nádrže voda jiná. Výrazné železo přestává být cítít, z posledního filtru je pak voda chuťově krásně vyvážená, výrazná, ale lahodná. A ačkoli se osobně neošklíbám ani nad původní železitou verzí, je to přece jen nebe a dudy.
Ručně stáčená, balená i doručená
Minerální pramen Slatina, Suchá Loz
Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.
© Pavel Semple, 06/2017
Uhličitý minerální pramen s mírným obsahem soli a vysokým obsahem lithia se nachází u jižního okraje vsi Suchá Loz, poblíž místního hřiště. Okolí pramene má parkovou úpravu. Pramen má několik jmen, Slatina, Lozanka a Loza. Vyvěrá pod úrovní terénu a je chráněn dřevěným altánem. Polní cestou je možno pokračovat kolem pramene dál na jih do lesů Bílých Karpat.
Pavel Semple, 24.9. 2017
historie
Minerální pramen vyvěrá v místě zvaném Kadub. Toto slovo má pocházet z výrazu “kadlub”, což znamená studánka v pařezu. Poprvé je pramen zmiňován v roce 1580 brněnským městským lékařem a fyzikem Tomášem Jordánem z Klausenburku. Někdy na začátku 20. stol.
koupil sousední pozemek pan František Kunovský z Kunovic a začal minerálku prodávat pod názvem Karpatská kyselka. Od roku 1911 byl pramen ve správě firmy Šaratica, ve vesnici byla tehdy i moderní plnírna. Luhačovické lázně si stěžovaly na použití názvu kyselka.
Po laboratorním rozboru v Brně pak byla voda z Lozanky označena jako “Přírodní alkalicko-lithiová kyselka”. Ve 20. letech 20. stol. koupil pramen Josef S. Souček. Opět plnil láhve a v roce 1928 založil malé lázně. Minerálka byla prodávaná jako “Ryze přírodní alkalicko-minerální voda ze Suché Loze u Luhačovic”.
Proti tomuto označení se opět postavily Luhačovické lázně. Vadilo jim přirovnání k Luhačovicím, ty… číst dále
Pavel Semple, zdroj: (místní informační tabule, http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/mineralni-prameny-na-slovacku-30150507.html), 24.9. 2017
Přibalte si turistické mapy
Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.
92 Slovácko – Bílé Karpaty
72 Slovácko – Bílé Karpaty
156 Bílé Karpaty. Moravské Slovácko
Brdské studánky
|
Dovozce nejkvalitnejsich gruzinskych vin, brandy, mineralni vody Borjomi
Dovozce nejkvalitnejsich gruzinskych vin, brandy, mineralni vody Borjomi » Minerální voda Borjomi » Lečivé vlastnosti
Lečivé vlastnosti
Slovní spojení léčivá a stolní voda na etiketě každé láhve znamená, že Boržomi můžete jak uhasit žízeň, tak ji pít i k prevenci a léčbě různých onemocnění.
O léčivých vlastnostech Boržomi již byla napsána ne jedna kniha.
Za prvé, tuto minerální vodu lékaři doporučují těm, kdo má problémy se žaludkem, při chronické gastritidě, vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, při zánětech střeva a tlustého střeva. Boržomi také pomáhá při onemocněních jater a žlučových cest, léčí zánět slinivky břišní a choroby látkové výměny.
Při onemocněních zažívacího traktu je třeba pít Boržomi půl hodiny před jídlem, teplou a bez bublinek.
Mimo jiné Boržomi pomáhá při nemocích z nachlazení. Tato alkalická voda pomáhá snižovat teplotu a zmírňuje kašel. Proti kašli působí následující starý recept – teplé mléko zřeďte Boržomi v poměru jedna k jedné. Také je možné teplou Boržomi inhalovat. K inhalaci vylijte do vroucí vody láhev minerální vody a nadýchejte se páry. Boržomi v žádném případě nevařte. Boržomi se hodí nejenom k vnitřnímu užívání. Je to jedinečná voda vhodná k lázeňským procedurám, t.j. ke koupelím. Pravdou je, že koupele z minerální vody je nejlepe užívat bezprostředně v boržomském údolí. Léčba s použitím koupelí z Boržomi se běžně ordinuje při kardiovaskulárních onemocněních, onemocněních nervové soustavy a chorobách látkové výměny. Boržomi je také výborný způsob, jak pečovat o svůj zevnějšek, aby byl více přitažlivý. Při pravidelném užívání tohoto nápoje se organizmus čistí a odcházejí z něj škodlivé látky, což se projevuje i zevně. Kůže se stává hladší a má lepší barvu. Zlepšuje se látková výměna a to je přímá cesta k pěkné postavě.
- LÉČBA VNITŘNÍCH ONEMOCNĚNÍ
- Co léčí Boržomi
- Boržomi má jedinečné terapeutické vlastnosti.
Tato voda se doporučuje pít při kardiovaskulárních onemocněních a při onemocněních zažívacího traktu, při poruchách látkové výměny, při nemocích ledvin, jater, močových cest a dýchacího ústrojí. Boržomi může pomáhat v léčbě následujících onemocnění: * chronická gastritida, * vředová choroba žaludku a dvanácterníku se zvýšenou, sníženou a normální sekrecí, mimo akutní stavy zhoršení nemoci; při zlepšení po stavu zhoršení nemoci, jestliže není narušena motorická a evakuační funkce žaludku a není zde náchylnost ke krvácení, * onemocnění tlustého a tenkého střeva mimo akutní stav zhoršení nemoci, * dyskineza střeva, * chronická hepatitida, cholecystitida (zánět žlučníku) ve stadiu po zlepšení akutního stavu bez projevů žloutenky, * stav po infekční žloutence (nejdříve za 4-5 měsíců), * cholecystolitiáza (přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku), * chronická pakreatitida (zánět slinivky břišní), * obezita, * urolitiáza (tvorba a přítomnost kamenů v močových cestách). Boržomi také jako alkalická voda pomáhá při léčení nemocí z nachlazení, bronchitidy a kašle. (Viz recepty v části Jak se léčit s Boržomi). Alkalická minerální voda Boržomi je hydrogenouhličitano-sodného typu. Podle složení je shodná s vynikající francouzskou léčivou vodou Vichy. Mineralizace Boržomi je 5,5 – 7,5 gramů na litr, což je ideální pro léčbu, ale každodenní pití není zdraví škodlivé, jak se mnozí domnívají. Nadměrné užívání minerální vody může vést k zvýšenému ukládání solí jenom při obsahu vápníku více než dvě stě miligramů na litr. Boržomi obsahuje méně než sto miligramů vápníku.
- LÉČEBNÉ KOUPELE BORŽOMI
- BORŽOMI PRO KRÁSU A ZDRAVÍ
- JAK SE LÉČIT S BORŽOMI
Mnohé známé krásky pravidelně užívají koupele z minerální vody k tomu, aby si zachovaly mladistvý vzhled pokožky. Minerální koupele pomáhají nejenom zachovávat krásu, ale i efektivně obnovují zdraví. Boržomské údolí je známé svými lázněmi. Složení vody z boržomských pramenů je takové, že se optimálně hodí k léčbě kardiovaskulárních nemocí. Avšak předepsat správný způsob užívání koupelí může jenom lékař. Léčba pomocí koupelí s použitím minerální vody se nazývá balneoterapie. K balneoterapii patří koupání v lázeňských bazénech, sprchování, promývaní (orosení) střeva, inhalace a pod. Léčebné účinky lázeňských procedur jsou založeny hlavně na reflexním a humorálním mechanizmu, jinými slovy, působí prostřednictvím nervové soustavy a krve. Člověk, jak je známo, se skládá ze 70 % z vody. Za rok projde naším organizmem více než tuna různých tekutin. Proto je přirozené, že pro zdraví a zevnějšek je velmi důležitá kvalita toho, co pijeme. Odedávna jsou známy omlazující účinky na organizmus vody z roztátého sněhu a minerální vody. Tajemství „správné“ vody využívají často slavné osobnosti. „Aby jste měli krásnou pokožku, musíte pít hodně minerální vody“ – říká Claudia Shiffer. A velkolepá Kim Besinger pravidelně užívá minerální koupele. Nespočívá v tom tajemství její krásy?.. Používejte minerální vodu Boržomi Klasik nebo pitnou vodu Prameny Boržomi k umývání, a vyřešíte tak celou řadu problémů s pokožkou. Víte, že charakteristický „praskot“ pečlivě umytých vlasů a kůže je příznakem, že byla porušena přirozená ochranná tuková vrstva? Bez ní se ucpávají póry (což vede k objevení akné), objevuje se suchá, olupující se pokožka a ve vlasech vznikají lupy. Po oplachování minerální vodou kůže zůstane lehce jako „namydlená“ a nepraská. Zato už nemusíte používat různé balzámy, toniky a mléka, protože přírodní ochrana je lepší, než jakákoliv jiná. Abychom dosáhli co nejlepšího výsledku, musíme použít minerální vodu v příhodnou dobu. To je individuální parametr, který musí určit lékař. Záleží to především na diagnóze a průběžném zdravotním stavu. Ve většině případů se doporučuje pít minerální vodu 20-30 minut před jídlem, lehce ohřátou (na 30-40 stupňů) nebo na pokojovou teplotu. Minerální vodu ohřívejte velmi opatrně, pouze na vodní lázni a v žádném případě ji nevařte, protože při varu se mění složení solí v minerální vodě. Často lékaři doporučují pít lehce ohřátou Boržomi při takových nemocích jako je chřipka, akutní respirační choroby a při nachlazení. Boržomi pomáhá překonat intoxikaci, zmírňuje horečnaté stavy při vysokých horečkách. Je dobré také inhalovat teplou Boržomi. Do vařící vody vylijte láhev minerální vody, přes hlavu si dejte ručník a dýchejte takto získanou „kouřící“ alkalickou vodu. Aby jste se zbavili kašle nebo bronchitidy, pijte teplé mléko ředěné Boržomi v poměru jedna k jedné. Teplota takto získaného nápoje by měla být 36 – 37 stupňů. Mléko k tomuto účelu vybírejte netučné a z Boržomi lépe předem nechejte vyprchat bublinky. Při onemocněních zažívacího traktu, které jsou provázeny gastritidou se zvýšenou kyselostí, se Boržomi ordinuje půl hodiny před jídlem, o teplotě (25 – 30 stupňů) a bez bublinek.
Vodu pijte velkými doušky 3-4 krát denně 100 až 200 ml na jednu dávku. (To platí pro dospělé). Délka léčby je 3-4 týdny. Při snížené kyselosti se minerální voda ordinuje 15-30 minut před jídlem a pijte ji pomalu.
Akce:
Soubory:
Minerálka ve Slatinicích je hitem, lidé jí tankují hektolitry
Před samoobsluhou ve Slatinicích se rozpoutala vášnivá debata: „Lepší kávu jsem nepila! Co ji ochutnala sestra, nechce jinou,“ přesvědčovala známou Jarmila Sedláčková.
„Je moc slaná. Říkala to doktorka, tak je to pravda,“ oponovala druhá seniorka.
Do chvíle, než přišel manžel paní Jarmily. „Pijeme ji třicet let, tak víme, jak chutná,“ ukončil polemiku.
S manželkou odešel k automobilu s kufrem plných prázdných plastových lahví.
Polemika nevznikla kvůli nové značce kávy dodané do obchodu. Spor vedli o slatinickou minerální vodu.
Místní i přespolní ji čepují po hektolitrech.
Přijíždějí s barely
Sirné Lázně Slatinice jsou nejstaršími lázněmi na Moravě a minerální vodu z několika přírodních zdrojů využívají nejen odborníci při léčebných procedurách, ale i místní obyvatelé a lidé z blízkých a vzdálených obcí.
„Zájem je velký. Přijíždějí s barely, petkami a tankují si vodu, kterou doma pijí. Nijak odběr neomezujeme,“ uvedla Eva Nováková ze společnosti Lázně Slatinice.
„Prameny mají v podstatě stejné složení, takže lidé volí většinou podle dostupnosti autem, případně na kole. Nejhojněji jsou využívány prameny Jan Adam z Lichtenštejna (na snímku vpravo) a svatý Václav,“ odhadovala poptávku po veřejně přístupných zdrojích minerální vody.
Prameny, které mohou lidé využívat jsou celkem tři, a to na čtyřech odběrových místech.
„Voda je zdarma. O zpoplatnění neuvažujeme,“ usmála se.
Parádní kavička
Sedláčkovi jezdí nejčastěji ke svatému Vítu. Pramen je mimo areál lázní v zástavbě rodinných domů. Manželé pohodlně zaparkují hned vedle zastřešeného pramene.
Podle Jarmily Sedláčkové je minerální voda vynikající na každodenní pití i vaření.
„Kdo u nás ochutnal kávu uvařenou z této minerálky, nemohl si ji vynachválit. Zachutnala natolik, že musíme natankovat o pár petek více,“ popisovala odezvu na černou kávu ze sirné vody vyvěrající z hloubky 150 metrů.
Zadarmo
Podle Sedláčků má minerálka velmi příjemnou chuť a vůni.
„Už ale není, co dříve. Kámen u svatého Václava, na který voda dopadala, byl před lety úplně bílý,“ hodnotila obyvatelka reakce minerálních látek hlubinného zdroje vyvěrajícího v blízkosti u křižovatky směrem na Lutín.
„Ale pořád je pěkně cítit,“ podotkla. „A kdo neholduje minerálce pro její léčebnou sílu, jezdí čepovat proto, že je voda zadarmo. Co máte dnes zadarmo?“ odhalila možný motiv jiných zájemců o přírodní zdroj vody v lázních využívaný k více jak stovce léčebných procedur.
Rostoucí zájem o minerálku potvrzuje i starosta Jiří Ambros.
„Lidé se často ptají, zda mohou odebírat větší množství. Nedávno přijel zájemce s tím, že má lékařem doporučeno vodu užívat a navrhoval noční a časně ranní hodiny, aby nijak nepřekážel jiným zájemcům. Nikomu nebráníme, voda stejně vytéká ven,“ reagoval slatinický starosta.
Trasa po pramenech
Obec dokonce zvažuje, že poptávky po minerálce využije v rámci rozvoje turistického ruchu.
Plánuje, že nechá vypracovat mapku s vyznačenými léčivými prameny, aby si zájemci mohli místa v obci obejít a něco se o vodě dozvědět.
„Ne všichni vědí, kde prameny jsou, protože některé leží mimo areál lázní. Málokdo zná jejich názvy. Bude to pro turisty zajímavé,“ uvedl starosta Slatinic. Trasa by měřila kolem dvou a půl kilometrů.
„Ideální by bylo, pokud by se lidé vydali od pramene Jan Adam u lázeňského domu Morava směrem ke svatému Václavovi a poté přes svatého Víta zpět k lázním k Janu Adamovi vyvěrajícímu u turistického centra,“ doporučoval Ladislav Stříž, lázeňský správce minerálních pramenů.
Lázně mají k dispozici ještě další tři prameny: Zdeňka, Jiřího a Jana. Ty ale nejsou běžně k dispozici veřejnosti.
- „Svatý Jan dosahující hloubky 160 metrů byl dříve využíván, dnes slouží jako náhradní zdroj,“ sdělil o pramenu vyvěrajícím nedaleko turistického centra.
- Z největší hloubky, 380 metrů, vyvěrá Jan Adam z Lichtenštejna.
- „Právě od hloubky se odvíjí nepatrné rozdíly ve složení přírodních mineralizovaných pramenů léčivé vody s obsahem sulfidické síry, které mají blahodárné účinky nejen na pohybový aparát, ale také na celý organismus,“ dodal Ladislav Stříž.
- Pramenysvatý Václav, svatý Jan Adam z Lichtenštejna, svatý Vít, Zdeněk, svatý Jiří, Lázeňská fontána
Léčebné využitíPřírodní minerální sirná voda skupiny B s vysokým obsahem sirovodíku. Pitné kůry pomáhají při léčbě nemocí zažívacího traktu, poruchách látkové výměny, onemocnění ledvin a močových cest.
Koupele jsou prospěšné v rámci léčby kardiologických, kožních či neurologických onemocnění.
Minerálka stará desítky tisíc let
Příspěvky Meteoru 23. 6. 201801:25 Jak je stará minerální voda? 13:17 Důkaz Velké Fermatovy věty 18:14 Jak delfíni vzdorují kesonové nemoci? 29:00 Angustidontus – velký omyl napraven 36:50 Střevní plyny pod dohledem 40:38 Zrcadla pro ženy i výzkum vesmíru
Česká a moravská krajina je na podzemní minerální vody naštěstí celkem bohatá. Místo, odkud voda pochází, přesněji řečeno, kde se stáčí, si lze přečíst na etiketě minerálky. Často obsahuje i údaje o hloubce vrtu a stáří vody.
Jako na dětském pískovišti
Zdroj minerální vody si jistě nemůžeme představit jako studnu nebo podzemní jezírko. Většinou jde o vodu vsáknutou hluboko do horninového prostředí. „Je to podobné jako na dětském pískovišti.
Když do písku vylejete kyblíček s vodou, tak se vsákne mezi zrníčka písku.
Stejně v přírodě vzniká spodní voda, procesem, kterému říkáme infiltrace,“ popisuje v Meteoru hydrogeolog Zbyněk Hrkal z České geologické služby.
Srážkové vody se vsakují pomalinku do puklin a pórů, rychlost se liší podle druhu horninového prostředí. Může jít o metr za den, ale běžněji jde spíše o týdny, měsíce i léta, a dokonce stovky let.
Potrubí s podzemní vodou
Uveďme si příklad s konkrétním vodním zdrojem, pojmenovaným Beneta V1, lokalita Benátky nad Jizerou. Na etiketě se dozvíme, že jde o zdroj z hloubky 400 – 500 metrů v chráněné oblasti Severočeská křída. Stáří této vody se odhaduje na desítky tisíc let.
„S velkou nadsázkou si můžeme představit obrovské potrubí naplněné směsí zpevněného písku s jíly, dlouhé asi 30 km.
V místech mezi dnešním Turnovem a Rovenskem vycházelo pomyslné potrubí na povrch a docházelo tam k zasakování srážkových vod do podzemí.
Po několika desítkách tisíc let doputovává voda do Benátek nad Jizerou. Tam hydrogeologové vyvrtali vrt a vodu začali jímat,“ vysvětluje Zbyněk Hrkal.
Čtěte také
Voda se odebírá a je nahrazována vodou mladší. Pohyb je tak pomalý, že rozdíly mezi stářím jsou mizivé. Zmíněná voda může být stará 20 000 let, ale i 22 000 let, dvě tisícovky let nehrají vůbec žádnou roli.
Jak se počítá stáří vody?
Existují v zásadě tři metody, jak změřit stáří vody.
První metoda, hydraulická, vychází z měřených dat: známe vzdálenost mezi místem, kde se voda vsakuje do podzemí, a kde ji čerpáme, známe hydraulický sklon, což je rozdíl mezi nadmořskou výškou, kde se voda vsakuje, a kde ji jímáme, a konečně víme, v jakém horninovém prostředí voda proudí, známe tudíž rychlost, jakou se voda zhruba pohybuje. Na základě všech těchto informací jsme schopni stanovit dobu, za jakou voda doputuje od infiltrace do místa, kde ji čerpáme.
Druhá metoda vychází z tzv. izotopického stáří vody určovaného podle izotopů prvků, například tricia, kyslíku nebo uhlíku.
Třeba u uhlíku se jedná o izotop C14, který se vytváří vlivem kosmického záření – po desítky tisíc let je poměr mezi radioizotopem uhlíku C14 a obyčejným uhlíkem konstantní, stálý (na povrchu), ale jakmile se voda vsákne, tak se radioaktivní uhlík rozpadá a jeho objem klesá. Jestliže jsme schopni stanovit obsah C14 a jeho poměr ve vodě, tak čím je ho tam méně, tím je voda starší.
Třetí metodou je pak analýza chemického složení. Čím déle je podzemní voda ve styku s horninovým prostředím, tím stoupá její mineralizace, protože má delší čas rozpouštět okolní horninu. Jiank řečeno, voda více „načichne“ podzemím.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Související příspěvky
Pomůžou Češi vyřešit peruánský problém s vodou?
Kapské Město na suchu. Jak přežije bez vody?
Chabá paměť vody a homeopatie
autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Minerálku v Dolní Moravici si musíte pěkně postaru napumpovat. Odmění vás zdravím
V centru obce Dolní Moravice na Bruntálsku stojí u říčky malý dřevěný altán. A pod ním docela obyčejná pumpa. Ale kdo si dá práci a párkrát zapumpuje, dočká se vody. A to ne jen tak ledajaké. Minerální. A dokonce prý i léčivé a navíc lahodné.
Bruntálsko bývalo v dávných dobách pěkně horkou oblastí. Uhlířský vrch, Venušina sopka či Velký a Malý Roudný jsou neznámější starovulkány, které se dnes tváří jako obyčejné hory. Několik připomínek jejich bouřlivé minulosti nám ale zbylo dodnes. Například prameny vod obohacených oxidem uhličitým a minerálními látkami.
Nejznámější prameny, jejichž léčivé účinky se využívají už po staletí k lázeňským procedurám, najdete v Karlově Studánce. Tam je jich rovnou osm. Ovšem jeden pramen velmi podobného složení vyvěrá také v nedaleké Dolní Moravici.
Na pravém břehu Moravického potoka, západně od silnice z Malé Štáhle do Malé Morávky, stojí starý dřevěný altán. Stylem připomíná lázeňské stavby v Luhačovicích. Pokud se v něm zastavíte a budete chtít zdejší kyselku ochutnat, budete muset vyvinout alespoň drobnou fyzickou námahu. Pod přístřeškem totiž stojí klasická pumpa.
Dobrá zpráva ale je, že nemusíte pumpovat příliš dlouho. Voda se většinou objeví už po jednom či dvou záběrech. Pak už stačí jen nabrat a ochutnat. A přestože cedule u pramene upozorňuje, že konzumace je na vlastní nebezpečí, není třeba se bát. Nikdo si dosud na žádné zažívací obtíže nestěžoval. Ledaže byste to s pitím moravického pramene přehnali.
Dolní Moravice je vůbec vesnice, která by neměla ujít vaší pozornosti. Turisté jí často pouze projíždějí do větších rekreačních středisek, jako jsou Karlov či Malá Morávka.
Ale pokud se tady zastavíte, určitě si prohlédněte některý z početných památných stromů, z nichž nejznámější je lípa velkolistá zvaná Hadí královna. Nedaleko pramene najdete také pozoruhodný kamenný barokní most přes Moravický potok.
A do třetice stojí za to vyjet autem až do Nové Vsi, části Dolní Moravice, k vyhlídkové věži.