Snažíte se, aby vaše děti četly a jim se prostě nechce? Možná pro vás máme řešení. Tyto dvě knihy děti okouzlí raz dva a nebudou k tomu potřebovat ani kouzelnou hůlku.
Snažíte se, aby vaše děti četly a jim se prostě nechce? Možná pro vás máme řešení. Tyto dvě knihy jsou jedny z nejčetnějších dětských knih na celém světě, protože jejich hlavní hrdinové děti okouzlí raz dva a nepotřebují k tomu ani kouzelnou hůlku. Knih Davida Walliamse a Davida Baddiela se prodaly doslova miliony a dobrá zpráva je, že podobně skvělých příběhů napsali víc, takže když tyto dva tipy vaše děti chytnou, je z čeho dál vybírat.
Nejhorší děti na světě
Pět příšerně zlobivých kluků a pět fakt hrozných holek vám názorně předvedou, co všechno dokážou. Jenže jim to neprojde a v deseti báječně zlomyslných příbězích dostanou pořádně na frak, což malé čtenáře bude samozřejmě bavit. Tak třeba historka o Žofce, která se chce celé dny jen válet a koukat na televizi. Není divu, že se jí přihodí něco opravdu hrozného, co vám raději ani neprozradíme. Kniha je navíc plná zábavných ilustrací, které příběhy skvěle dokreslí. Klikněte na Nejhorší děti na světě a mrkněte na ukázku – sami zjistíte, že se hned začtete… 
Barrymu je devět a svých rodičů má už prostě fakt plné zuby. Má celý seznam toho, co mu na nich vadí. Dali mu hrozné jméno, pořád mu všechno zakazují, nemají dost peněz, je s nimi nuda, a ještě ke všemu mají radši jeho mladší sestry.
„Chci lepší rodiče!“ – prohlásil navztekaný Barry už potřetí za sebou. A pak se to stalo. Celý pokoj se začal otřásat, všechno kolem začalo mizet a najednou byl na neznámem místě a v jakési rodičovské agentuře.
Existuje totiž svět, ve kterém rodiče nemůžou mít děti jen tak, jak si sami usmyslí. Něco tak důležitého a závažného přece nemůžou rozhodovat rodiče, ale naopak děti. A právě děti si můžou vybírat, jaké rodiče chtějí.
Pro Barryho je to jako splnění všech snů, ale ono to není tak jednoduché, jak to na začátku vypadá a Zkušebna rodičů má i pár pořádných úskalí…
- -ice-
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
Nejnovější články
Zkuste své štěstí v soutěži o knihu, která vás zavede do země mrakodrapů, tradičních chrámů, čajových rituálů a rozkvetlých sakur. Užijete si romantiku s šálkem lahodného čaje a necháte se unášet příběhem, který si vás získá od první stránky. Kniha Čajovna v Tokiu čekána 3 výherce! 
Velikonoce jsou za námi, snad jste si je pořádně užili i v tom lockdownu, který vypadá, že nemá konce. Není jiná možnost než se zásobit dobrými knihami, a proto jsme tu my, abychom vám je představili.
Knihy pro děti ve věku 1,5 až 3 let
Čtení je velmi důležitou činností pro zdravý vývoj dítěte. Pravidelné čtení obohacuje slovní zásobu – dětských výroků rychle přibývá. Posloucháním čtení učíme děti správné výslovnosti a artikulaci, spisovnému jazyku a rozlišovat slova a věty.
Kromě rozvoje verbálních schopností čtení také trénuje paměť, posiluje schopnost udržet pozornost, soustředit se na čtený příběh a hlavně mu porozumět. Při čtení se dítě zaposlouchá do příběhu a musí používat vlastní fantazii, rozvíjí se tak i jejich fantazie.
Čtení může být také velmi výchovnou metodou, která učí děti sociální dovednosti, vcítění se do druhých, posiluje zdraví emoční vývoj, seznamuje se základními lidskými hodnotami a učí rozlišovat správné od nesprávného.
Bohužel v dnešní době jen málo rodičů si najde chvíli času a čte dětem knížku. Jednodušší a pohodlnější je často varianta, že usadí děti před televizi nebo dají tablet či mobil do ruky. A tak děti stále více času tráví pasivní zábavou. Rodičům často chybí inspirace, jak děti zabavit.
Přitom čtení knih je u dětí velmi oblíbennou činností. Navíc společně strávený čas nad pěknou knihou vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem. Jen zavzpomínejte na své dětství, kdy při čtení jsme měli maminku jenom pro sebe, patřila vám veškerá její pozornost.
Vybudujte kladný vztah ke čtení
Do Agátina světa vybíráme pro vaše děti knihy, které se nám osvědčily s dětmi nebo nás zaujmou krásnými ilustracemi a zajímavým obsahem. V našem sortimentu najdete bohatý výběr knížek pro nejmenší od těch látkových přes různá leporela až po knihy s otvíracími okénky, které jsou velmi oblíbené. Inspirujte se našimi tipy na nejoblíbenější knihy.
Učíme se barvy
Svět není černobílý. Svět je barevný! Červená, modrá, žlutá a zelená – to jsou základní barvy, které by dítě mělo znát kolem druhého roku. Ze začátku děti barvy pouze rozeznávají, později se je naučí pojmenovávat. Chce to trochu trpělivosti, děti se postupně všechny barvy naučí! Zábavnou formou si barvy lépe zapamatují. Zkuste to s knihou – také vede k poznávání barev.
Krásná je kniha s názvem Barvy, která kromě barev je také zaměřená na první slova a jejich významy. Každá dvojstrana se věnuje jednotlivým barvám a snaží se je dětem představit pomocí obrázků věcí a zvířat. Každou barvu doplňuje otázka nebo úkol, díky čemuž se budou děti rozvíjet hravou formou.
Děti potěšíte zábavnými odklápěcími okénky, za kterými se ukrývají obrázky a odpovědi na otázky.
Oblíbené jsou knihy francouzského autora Hervého Tulleta, který se věnuje tvoření knih pro nejmenší děti přes patnáct let. Kdo zná jeho knihy, tak ví, že jsou úžasné a nesmí chybět v knihovně! Novinkou je právě kniha Barvy, kterou oceňují i příznivci Montessori filozofie.
Kniha nás originálním a hravým způsobem zasvěcuje do světa barev, jejich kombinací a míchání. Pro děti je velmi lákavá. Mohou se v ní dotýkat barev rukama, kouzlí s nimi, míchají je dohromady a vytvářejí nové. Zkoumají, co se stane s knihou, když ji nakloníte nebo smícháte bílou s černou.
Kniha, která vzbuzuje zvědavost a hravou formou podporuje dětskou představivost, si získá náklonnost nejenom dětí, ale i dospělích.
Společné chvíle s malými dětmi obohatí krásné básničky a říkanky, které mají v rozvíjení verbálních schopností a paměti dítěte nezastupitelnou úlohu. Používají je logopedi, učitelé ve škole i školce, pomocí říkanek se děti učí pohybovým aktivitám a základním dovednostem.
Rozpustilé básničky pro malé ručičky obsahují básničky, které motivují děti k činnostem, které nemá právě v oblibě – úklid hraček, čištění zoubků, stříhání nehtíků. Ke každé básničce je krásný obrázek a nápad na pohybové hry, kterými můžeme básničky doprovázet.
Děti si tak rozvíjí i jemnou motoriku.
Krásný je soubor básniček Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! od Jiřího Žáčka. Už titulní obrázek zimních radovánek napovídá, že inspiraci čerpal z Ladova dětství v Hrusicích.
Pohled na Ladovy ilustrace probudí vzpomínky rodičů či prarodičů na jejich dětství, kdy tyto známé ilustrace obkreslovali či vybarvovali. Třeba je ještě najdete někde ukryté a můžete dětem přiblížit dřívější venkov.
Ve verších zavede autor děti do světa víl, hastrmanů a mluvících kocourků. Veselé básně jsou oslavou radostného dětství, respektu k přírodě a humoru.
Objevujeme svět – Encyklopedie pro nejmenší
Svět kolem nás je pro děti fascinující. Neustále se na něco ptají a mají neuvěřitelnou schopnost nás zaskočit svými zvědavými otázkami. Odpovědi mohou naleznout v bohatě ilustrovaných encyklopedií, které je zaujmou.
Encyklopedie Larousse poodhalují dětem tajemství nejrůznějších dopravních prostředků, přírody, ze života zvířat, povolání. Encyklopedie jsou krásně zpracované – barevné a hravé obrázky, které jsou plné detailů. Text je jednoduchý, ale přesto v něm najdete odpovědi na záludné otázky.
Přímo vybízí děti, aby zkoumaly a objevovaly svět dál. Tyto encyklopedie si zamilujete a budete je brát do ruky stále častěji.
Kdo čte, uspěje. Rodiče vliv knih ale podceňují
Na druhou stranu 83 procent rodičů přiznává, že čtení knížek má velký význam pro další život a profesní uplatnění jejich ratolestí.
Je evidentní, že internet je vítězícím konkurentem tištěných knih, přičemž především mladší matky a otcové netuší, proč a hlavně jak by měli své potomky od monitorů přitáhnout ke knihám.
Přečíst článek ›
„Čtenářství se rozvíjí především v rodině. Pokud rodiče nekupují knihy, nevodí děti do knihoven, nemluví s nimi o postavách, děti si mnohdy ani neuvědomí, jak je četba úžasná. A naopak, rodiče, kteří s dětmi nečtou, nechápou, jaký problém je nedostatečná sečtělost,“ míní češtinářka Veronika Valíková z Arcibiskupského gymnázia a členka Společnosti učitelů českého jazyka a literatury.
Zdroj: Deník
Podle jejího názoru je největším negativním posunem, že žáci vyšších ročníků čtou převážně knihy ze seznamu četby k maturitě, což překvapivě nevede ke kýženým výsledkům. „Mohu potvrdit, že čtenáři zvládají maturitní i jiné testy lépe než nečtenáři. Snáze se orientují, rychleji řeší úkoly a dokážou číst mezi řádky,“ zdůrazňuje Valíková.
Poruchy učení
Logopedka Zuzana Lebedová upozorňuje, že čtením rodiče dětem nejen rozšiřují slovní zásobu, ale také jim pomáhají s porozuměním významu slov.
V této souvislosti není zanedbatelný fakt, že v českých školách výrazně přibývá dětí s poruchami učení, dyslexií, dysgrafií a dyskalkulií.
V končícím školním roce jich podle údajů ministerstva školství je 36 638, zatímco před pěti lety to bylo 34 521.
„Větší počet řečových vad souvisí jednak s lepší diagnostikou, jednak patrně s vlivem digitálních médií a odkládáním dětí před televize, tablety a počítače,“ říká Zuzana Lebedová.
Přečíst článek ›
Obecně prospěšná společnost Celé Česko čte dětem pak připomíná, že rodiče se častokrát neumějí trefit do čtenářského vkusu svých dcer a synů: „Neměli by se snažit být arbitrem kvality. Přínosnější je dát dětem možnost volby. Ať už si vyberou tištěnou či elektronickou knihu, hlavně že je čtení bude bavit.“
Mezi nejoblíbenější tituly patří stále Harry Potter, Deník malého poseroutky boduje u chlapců stejně jako Deník mimoňky u dívek.
Přečíst článek ›
- Jaké knihy číst podle společnosti Celé Česko čte dětem (výběr):Děti 6 – 8 letZdeněk Svěrák: Jaké je to asi v Čudu Arnošt Goldflam: Tatínek není k zahození Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu Bratři Grimmové: Pohádky bratří Grimmové Pavel Šrut: Lichožrouti, Lichožrouti se vracejí
- 8 – 10 let
- 10-12 let
- 12 – 14 let
- Od 15 let
- Anne Franková: Deník
Karel Šiktanc: O dobré a zlé moci Jan Werich: Fimfárum Martina Drijverová: České dějiny očima psa René Goscinny: Nové patálie malého Mikuláše Clive Staples Lewis: Letopisy NarnieHugh Lofting: Příběhy doktora DolittlaEduard Štorch: Lovci mamutůJaroslav Foglar: Hoši od Bobří řekyVojtěch Steklač: Boříkovy lapálieJoanne K.Rowlingova: Harry PotterJ. R. R. Tolkien: Pán prstenů Jules Verne: Tajuplný ostrov Sue Townsendová: Z deníku Adriana Molea Jack London: Bílý tesákLouis Pergaud: Knoflíková válkaMichal Viewegh: Báječná léta pod psa Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě Henryk Sienkiewicz: Quo vadis? Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby Khaled Hosseini: Lovec draků, Tisíce planoucích sluncí
České děti čtou víc než v minulosti, překvapila velká studie. U mládeže však literaturu vytlačují sociální sítě
Zcela v souladu s tím také rodiče nejmladších dětí považují právě sportování a návštěvu kroužků za nejpřínosnější způsob trávení volného času dětí.
Výrazné rozdíly mezi způsoby trávení volného času jsou také mezi dívkami a chlapci, tyto rozdíly s věkem spíše narůstají.
Zejména starší dívky se častěji věnují poslechu hudby, využívání sociálních sítí a přípravě do školy, zatímco chlapci tráví častěji svůj volný čas hraním elektronických her, sledováním televize i návštěvou YouTube.
Využívání sociálních sítí roste skokově. Zatímco více než dvě třetiny dětí ve věku 9–10 let lze považovat za „neuživatele“ sociálních sítí, ve skupině 11–12 let klesá počet „neuživatelů“ sociálních sítí na 38 %.
Na konci druhého stupně základní školy pak už pouze 18 % dětí tvrdí, že nepoužívají sociální sítě. Ve věku 15–19 let potom využívají sociální sítě téměř všichni a většina dokonce denně.
Sociální sítě tedy představují pro mládež klíčový zdroj informací o okolním světě i důležitý komunikační nástroj.
Kdo vede děti ke čtení?
Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má podle výsledků nové studie rodina, škola a knihovna. Naprostá většina rodičů (90 %) si je velmi dobře vědoma významu zvládnutí čtenářské gramotnosti pro své děti a souhlasí s názorem, že čtení knih je pro vzdělání dětí klíčové.
Čtenářství rodičů také ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více.
Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé. Pouze šest procent malých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali.
U starších dětí je největší podíl těch, kterým rodiče už nečtou, ale dříve jim četli (67 %).
Téměř každé dítě i dospívající dostává alespoň někdy knížku jako dárek nebo ji získává doma v domácí knihovně.
Mládež získává nejčastěji knihy ke čtení z veřejné knihovny, na druhém místě jako dárek.
Starší děti a mládež si knihy také častěji než mladší děti půjčují od kamarádů, příbuzných, sourozenců nebo je stahují či kupují na internetu v elektronické podobě.
Nejmladší školní děti si nejčastěji vybírají knížky podle obrázků na titulní straně nebo v knize, na základě doporučení rodičů a podle velikosti písmen.
Starší děti a mládež si vybírají knížky ke čtení v první řadě podle žánru, ze seznamu knih povinné školní četby a na základě doporučení kamarádů.
Z hlediska žánrů nejmladší školní děti nejvíce preferují pohádky, komiksy a knihy o zvířatech, u starších dětí a mládeže je nahrazuje fantasy, dobrodružné knihy a komiksy.
Žánrová skladba se silně proměňuje s věkem a liší se i z hlediska pohlaví.
Mezi nejoblíbenější knihy čtené v poslední době u mladších dětí patří Honzíkova cesta, Povídání o pejskovi a kočičce a Čtyřlístek, u starších dětí je to zejména Deník malého poseroutky, Harry Potter, Robinson Crusoe – u mládeže nejčastěji jmenovanými tituly, které v poslední době zaujaly, patří Harry Potter, Zaklínač, ale také Padesát odstínů šedi.
Díky široké nabídce knižních titulů v dnešní době nemají děti a mládež jednoznačně preferované knihy nebo knižní hrdiny, uvedené tituly zmínilo vždy pouze cca 1 až 5 % dětí.
Pomáhá povinná četba?
V rámci výuky má povinnou četbu více starších dětí a mládeže ve věku 9–19 let (67 %) než nejmladších školních dětí (33 %). Povinná četba může být vhodnou pobídkou k aktivnímu čtenářství, ale hodně záleží na tom, jak je ukládána.
Čtvrtina starších dětí a mládeže není spokojena s tím, jak je povinná četba zadávána a jaké úkoly děti a mládež v souvislosti s četbou dostávají.
Více než polovina starších dětí a mládeže totiž odhaduje, že minimálně polovina dětí ve třídě povinnou četbu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje na základě informací z internetu.
Děti jednoznačně preferují volný výběr titulů knížek ke čtení.
S elektronickými knihami má v současné době zkušenost 27 % dětí a mládeže. Jen šest procent je ale čte pravidelně. Srovnání let 2013 a 2017 ve skupině 9–14 let ukázalo, že sice mírně vzrostl počet dětí, které mají již zkušenost se čtením elektronických knih, ale také mnohem více dětí než v roce 2013 dává přednost papírovým knihám.
Audioknihy alespoň někdy poslouchá 23 % dětí a mládeže, nicméně pravidelně se této činnosti věnuje jen velmi malá část respondentů.
Co čtou děti nejvíc? Klasika to není! | Žena.cz
Největší lákadlo pro mladé čtenáře? Zapomeňte na klasiku! Děti a mládež nejvíc zajímají dobrodružné příběhy a detektivky. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které provedl projekt Čtení pomáhá mezi českými knihovníky.
Mezi nejoblíbenější žánry čtenářů ve věku od 6 do 19 let patří dobrodružné příběhy a detektivky, dále pak sci-fi, fantasy a dívčí romány. Naopak nejméně mladí čtenáři vyhledávají literaturu faktu a historickou literaturu.
Doporučujeme: TOP 10: Jaké jsou nejoblíbenější dětské knihy?
Mezi všemi knihami jednoznačně vede román Jacka Londona Bílý tesák. Ve fantasy je to potom série o Harrym Potterovi od Joanne Rowlingové. A nejoblíbenějším dívčím románem je Držkou na rohožce od Ivony Březinové.
Milujeme darebáky
Dříve byl při čtení kladný a záporný hrdina jasně vymezen. Hlavní postava se vyznačovala správným a čestným jednáním, nebo se o to přinejmenším snažila. Současná doba charakter hlavních hrdinů změnila.
Jasná hranice mezi dobrem a zlem se začala smazávat. Záporní hrdinové už mohou mít i dobré stránky a někdy se z nich stávají hlavní postavy – třeba jako Artemis Fowl z knih Eoina Colfera nebo někteří hrdinové ze série Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela od Michaela Scotta.
Klaďasy vystřídal kýč
Čtenářský vkus se za poslední roky podstatně změnil. Lidé zaujali negativní postoj k ruské literatuře včetně pohádek (jedinou zázračnou výjimkou zůstává nepochopitelně oblíbený Mrazík) a čtenářský vkus se ocitl pod vlivem Západu. Nastal boom disneyovek a příběhů panenky Barbie.
Čtěte také: Varování: Vaše děti hloupnou, protože nečtou!
S vývojem počítačových her, filmových scénářů a televizních seriálů se zvýšil nárok čtenáře na příběh, zápletku i charakter hrdiny: Dětská literatura se stala akčnější, krvavější a napínavější.
Otázky dospívání přestaly být tabuizovány a každodenní problémy teenagerů splynuly s příběhy knižních hrdinů někdy až do intimních detailů.
Děti se potom vracejí k pohádkám Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové.
Co se nejvíc čte v knihovnách
Přesto to s literárním vkusem dětí není až špatné. Alespoň podle knih, nejoblíbenějších mezi čtenáři v projektu Čtení pomáhá. V oblasti sci-fi a fantazy jednoznačně vítězí série knih o Harrym Potterovi. K nejoblíbenějším dobrodružných příběhům a detektivkám patří:
- Bílý tesák, Jack London
- Záhada hlavolamu, Jaroslav Foglar
- Robinson Crusoe, Daniel Defoe
A co se týká dívčích románů, slečny si nejvíc půjčují:
- Držkou na rohožce, Ivona Březinová
- Nazí, Iva Procházková
- Malé ženy, Louisa May Alcottová
Tak to myslíte: Jde s klesající úrovní českých škol ruku v ruce úpadek čtenářského vkusu? Nebo to s našimi dětmi ještě není tak zlé?
O tom můžete diskutovat pod článkem. A také můžete ostatním dát tipy na vhodné knihy pro jejich děti.
zdroj: Ctenipomaha.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Smutná fakta: České děti neumí číst
- „Měl bys umřít!“ řekla máma ochrnutému synovi
- Proč je skvělé mít velký zadek: Kvůli inteligenci!
Video Mohlo by Vás také zajímat: Dvořák může vést ČT jen pár měsíců. Policie byla psychologické divadlo, říká Rožánek | Video: Michael Rozsypal
Co rádi čtou oblíbení autoři dětských knížek a jaké knihy je potěšily pod stromečkem
Přestože většinu z těchto autorů mnozí dospělí neznají, a na rozdíl od dětí od nich nečetli ani žádnou jejich knihu, neznamená to, že s nimi nemají mnohé společného. Minimálně oblíbené knihy z dětství, které jim pro jejich vlastní psaní byly inspirací či knihy, které čtou právě v tomto okamžiku.
Podívejte se s námi na oblíbené knihy Lucie Hlavinkové, Ivony Březinové, Davida Jana Žáka, Ivany Peroutkové a Hany Lehečkové.
Lucie Hlavinková
Foto: archív Lucie Hlavinkové
Lucie Hlavinková vystudovala historii a religionistiku, přičemž se věnuje výuce, překladům a psaní. Dlouhá léta psala „do šuplíku“, až v roce 2015 získala odvahu, zúčastnila se literární soutěže nakladatelství Fragment s názvem „Hledá se autor bestselleru“ a vyhrála s povídkou Seance ve stylu steampunku.
V následujícím roce se přihlásila do literární soutěže nakladatelství Albatros, kterou vyhrála s příběhem chlapce, který si nadevše přeje psa, a tak vymyslí plán, jak ho získat. Kniha nese název Projekt pes (ten můj) a dočkala se několika pokračování.
Je rovněž autorkou dobrodružné série pro děti Sesterstvo a knih pro dospělé čtenáře: Sestry Foxovy, Apatykář a Kdo šije u Podolské.
Ke knize Spolčení hlupců. Vůbec nevím, kolikrát jsem ji už přečetla, je prostě dokonalá! Musím se smát nahlas, když si některé popisované situace představím, a sotva někdo vymyslí lepší postavu, než je Ignácius Reilly. Vyzdvihla bych také překlad Jaroslava Kořána, dílu dodal ještě další rozměr.
Takových autorů je víc. Mým oblíbeným spisovatelem je Michel Houellebecq, číst jeho knihy je těžké, ale fascinují mě jeho přesné, i když velmi depresivní rozbory společnosti a motivací jednotlivce.
Další jsou Vladimir Sorokin, Michail Bulgakov nebo Michel Faber, jehož Kvítek karmínový a bílý má asi 900 stran a já byla smutná, že už mám dočteno!
Od Michela Fabera mám všechny knihy, které vyšly v češtině a každá je úplně jiná než ta předchozí. A v poslední době mě velmi zaujal čínský autor trilogie Vzpomínka na Zemi Liou Cch´-sin. Byly to snad kromě Duny nejlepší sci-fi knihy, které jsem kdy četla.
Knihy od Lucie Hlavinkové: Sesterstvo a nejoblíbenější barva na světě; Projekt pes (ten můj) (audiokniha pro děti)
Foto: archív autorky
Mezi nejhezčí patří obrazové publikace věnované malířům. Například krásné knihy s reprodukcemi Hundertwassera, Marca Chagalla nebo Hieronyma Bosche. Sama také ráda dávám knihy jako dárky.
V poslední době na mě udělala největší dojem kniha povídek současné ruské autorky Ludmily Petruševské s názvem Byla jednou jedna žena, která chtěla zabít sousedovo dítě. Ty povídky jsou přesně tak bizarní, mystické a strašidelné, jak zní titul knihy.
Obzvláště jednu s názvem Zdravověda doporučuji číst v dnešní době koronavirové pandemie, abychom věděli, že může být i hůře!
Malý princ. Když jsem ho četla jako dítě, odnesla jsem si z něj úplně jiný dojem než jako dospělá. Je to kouzelná kniha, pokaždé mě dojme a něčím se mě hluboce dotkne.
Ivona Březinová
Foto: archív Ivony Březinové
Ivona Březinová je spisovatelkou na volné noze, šest let vedla semináře tvůrčího psaní na Literární akademii. Její prvotina Zrcátko pro Markétu načala bohatou řadu knih od leporel přes pohádky, příběhy pro malé čtenáře (F jako Fík, Vítej, Karle!, Ďasík a Ďáblík), populárně naučné texty a encyklopedie až po romány pro teenagery.
Pro dívky vydala literární cestopisy (tzv. Béčkovky) a nevyhýbá se ani závažným tématům (Lentilka pro dědu Edu, Kluk a pes, Řvi potichu, brácho, triptych Holky na vodítku). Mnohé její publikace získaly ocenění a byly přeloženy do cizích jazyků.
Nevracím se. Zatím. Pořád přibývá příliš mnoho knih, které bych si ráda přečetla aspoň jednou. Takže pokud se vracím, tak ze studijních důvodů.
Od Ivy Procházkové, Miloše Kratochvíla, Jiřího Holuba, Renaty Štulcové… Kupuji taky historické romány Ludmily Vaňkové, kvůli kterým jsem kdysi šla studovat dějepis. Zatím je ukládám do police a věřím, že čas pro jejich přečtení opět nastane.
A poslední dobou ujíždím i na knížkách a příručkách Beara Gryllse. Pomáhají mi při psaní dobrodružné série GO!
Knihy od Ivony Březinové: Vire, padni!; Surikaty na poušti
Foto: archív autorky
Ráda bych napsala, že těhotenskou knížku, ale tu jsem tehdy dostala až po Vánocích. Ovšem Vánoce bez knih si ani neumím představit.
Loni mi manžel dal pod stromeček Aniaru Harryho Martinsona. Kdysi jsem o ní psala v diplomové práci, ale pak se mi léta nedařilo ji sehnat. Takže loňský vánoční balíček mě moc příjemně překvapil.
Dočetla jsem Sůl moře od Ruty Sepetysové. Chystám se na Pandemii Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše.
Pohádky Václava Říhy a Knížka Ferdy Mravence. A pod kůží mám Robinsona Crusoe.
Nové knihy: Nová, Hruška a Sojka Kultura
David Jan Žák
Foto: archív Davida Jana Žáka
David Jan Žák žije se svou ženou Lenkou, dcerou Anežkou a kocourkem Mazlíkem na Šumavě v malém dřevěném domku. Víkendy, prázdniny a volné chvíle tráví v maringotce hluboko v lesích Novohradských hor. Rád čte komiksy, kreslí indiány a sedí u potoka, kde pozoruje pstruhy.
Dosud vydal sedm básnických sbírek, jeho básničky vyšly v několika jazycích a pařížské nakladatelství Gallimard je zařadilo do Antologie české poezie 20. století.
Napsal tři knihy pro dospělé čtenáře, z nichž se román Návrat Krále Šumavy stal ihned po vydání bestsellerem. Zmizení Edwina Lindy je jeho první knihou pro mládež. Chystá i pokračování Tajemství Žeberova odkazu a Kdo krade sny?
Rád se každoročně vracím k románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka, ke Kafkově Zámku a Borgesovým povídkám.
Těch autorů je víc – Philip K. Dick, Roberto Bolaño, Arthur Machen, Mario Vargas Llosa, Álvaro Enrigue, Olga Tokarczuk, Robert Holdstock, Milan Kundera, Howard Phillips Lovecraft, Neil Gaiman, Reinaldo Arenas, Dan Simmons, Liou Cch´-sin, Ivan Wernisch… jistě jsem ještě na celou řadu zapomněl.
Knihy od Davida Jana Žáka: Žeberův odkaz; Zmizení Edwina Lindy (audiokniha)
Foto: archív autora
Nejhezčí? To bylo v dětství, když jsem byl kluk. Dobrodružné knížky ilustrované Zdeňkem Burianem. Kdyby tehdy vycházely foglarovky, tetelil bych se blahem a pod stromeček bych se nastěhoval.
A tak dnes naděluju svému malému já edici knížek Albatrosu s Burianovými pérovkami, kvaši a malbami, nová vydání Foglara, prostě všechno, co jsem miloval. Láska z dětství nerezaví.
Objevil jsem si edici Fantastika nakladatelství Argo, okouzlil mě v poslední době Robert Silverberg a jeho román Dolů k zemi, Příběh služebnice Margaret Atwoodové, Hyperion a Pád Hyperionu Dana Simmonse a mám rozečtenou trilogii Jeffa VanderMeera z tajuplné Oblasti X, první dva díly (Anihilace, Autorita) jsem zhltnul a nyní jedu v Adaptaci.
Hned jsem od něho koupil i další romány Veniss Undeground, Finch, Borne i Knihu divů, což je takový průvodce tvůrčím psaním pro začínající autory fantastiky a nejen pro ně.
Určitě Rychlé šípy a Záhada hlavolamu Jaroslava Foglara. Také jsem miloval Setonovy Dva divochy a Rolfa zálesáka, knížky Miloše Zapletala – Sedmička, Ostrov přátelství, Stezka odvahy, ransomovky, mayovky, od Josefa Kutíka v sešitech Karavan příběhy Bílé vydry a Flosovy Lovce kožešin.
Nové knihy: Erben, Saint-Exupéry a UrbanKultura
Ivana Peroutková
Foto: archív Ivany Peroutkové
Ivana Peroutková píše pro malé čtenáře, teenagery i dospělé. Její prvotinou je kniha Na vahách života. Je autorkou mimořádně úspěšné série o holčičce Aničce.
Menší čtenáři si oblíbili také její minidetektivky Ukradená cukřenka a Ukradený prsten ze série Frantík, malý detektiv. V roce 2018 odstartovala Ivana Peroutková knihou Valentýnka a narozeniny další knižní sérii, tentokrát o nevšední holčičce Valentýnce.
Knihy Ivany Peroutkové se pravidelně umisťují na předních místech čtenářských anket a získaly několik ocenění. V roce 2018 získala za sérii o Aničce také Cenu Albatrosu za významný počin.
Určitě si ještě jednou přečtu autobiografickou knížku Ingmara Bergmana Laterna magica.
Pídila bych se, kdyby vyšla kterákoliv dosud nepřeložená kniha od Virginie Woolfové.
Knihy od Ivany Peroutkové: Ukradené housle; Ágnes ve skleněném městě
Foto: archív autora
Z dětství si pamatuju radost nad veselou obálkou Neználka ze Slunečního města. Pár let dozadu mě mile překvapila maminka, když mi darovala Zimní putování mé další oblíbené autorky, rakouské spisovatelky Elfriede Jelinekové.
Raymond Queneau: Odile, vzpomínky na období surrealismu a autorovu první a celoživotní lásku, ovšem napsané s nadhledem, lehkým sarkasmem, a přitom citem.
A. J. Dawson: Irčák Finn, srdceryvný příběh vlkodava.
Proslulé pařížské knihkupectví zachraňují studenti i exprezidentZahraniční
Hana Lehečková
Foto: archív Hany Lehečkové
Hana Lehečková pochází z jižních Čech a vystudovala obor Teorie a kritika na pražské DAMU. V roce 2012 vyhrála dramatickou soutěž Švandova divadla, které posléze uvedlo její hru V(ý)chod. Další text s názvem Trollí matka vznikl pro Divadlo LETÍ u příležitosti Večeře s novou hrou – Zahradní slavnosti (2018).
Kromě divadelní tvorby se věnuje převážně práci pro rozhlas (Johana a továrna na sny, Eliáš Říha zachraňuje svět atd.). Její seriál Vesmírné putování komety Julie uvedl Český rozhlas jako historicky prvního, živě čteného Hajaju.
V současné době se jakožto scenáristka zabývá animovaným filmem. Knižně debutovala v roce 2018 s titulem Co se děje v Podpostelí. Za knihu pro dospělé čtenáře Svatá hlava obdržela v roce 2020 Cenu Jiřího Ortena.
Asi to bude znít trochu infantilně, ale ráda se vracím k Harrymu Potterovi. Pouštím si ho jako audioknihu k úklidu. Vždycky mě při dalším poslechu překvapí nějaká motivická nebo tematická linka, které jsem si předtím nevšimla.
Knihy od Hany Lehečkové: Vesmírné putování komety Julie; Svatá hlava
Foto: archív autora
Jednou, ještě na gymplu, jsem dostala sbírku milostných básní od Verlaina. Bylo to hezké vyznání, i když z toho láska nevznikla.
Dočítám teď Praskliny od Kláry Vlasákové, začala jsem číst už před časem, ale bohužel jsem knihu kvůli milionu dalších povinností musela na čas odložit.
Všechny, které mám jako literární redaktorka nakladatelství Albatros na starost. Ale když jsem byla dítě, hodně jsem milovala Děti z Bullerbynu a časopis Kačer Donald (ten jsem s oblibou čítávala ve vaně, takže jsem měla všechny výtisky po čase úplně pokroucené).