Hemoroidy – Zlatá žíla – příznaky, příčiny a léčba

Hemoroidy nebo – jak se mezi lidmi nesprávně říká – hemeroidy jsou zvětšené žíly v konečníku. Často bývají označovány jako „zlatá žíla“ a doprovází je svědění, bolest a krvácení.

Žilní pleteň, která prostupuje stěnami dolní části konečníku a řitního otvoru, má každý člověk. Do povědomí se nám dostane ale až když zbytní, a začne způsobovat problémy. Jedná se o velmi časté onemocnění, které pacient obvykle ze studu raději tají.

Vnitřní a vnější hemeroid v konečníku

Příčina

Původcem této nemoci je sedavý způsob života, kdy se krev soustřeďuje v pánevní oblasti.

Vznik hemoroidů můžete také ovlivnit stylem života, kde spolupůsobí fyzické aktivity, stravování a stres. Další příčinou vzniku jsou časté zácpy, případně také zvedání velmi těžkých břemen.

Hemoroidy se mohou objevit i v důsledku těhotenství. Svoji úlohu pravděpodobně do jisté míry hraje dědičnost.

Vnitřní hemoroidy najdeme hlouběji v konečníku a problémy se projeví krvácením, někdy vyhřeznou ven. Vnější hemoroidy jsou viditelné na konečníku, kde mohou vytvářet tmavě červené uzlíky. Ty vidíme i nahmatáme.

Léčba

Vyhřezlé hemoroidy často bolí a krvácejí. Mají tendenci se zvětšovat. Všimnout si jich můžete po stolici a zpočátku se samy vrátí zpět, později zůstávají viditelné stále.

Odstranění vyhřezlých hemoroidů se provádí lékařským zákrokem, který má několik variant. Jednou z nich je třeba podvázání, hemoroidy mohou být také například zmrazeny.

Mezi další možnosti patří chirurgické zákroky.

Řešením mohou být i speciální masti, krémy a čípky, které jsou k dostání i bez receptu. Většinou obsahují zklidňující a protizánětlivé složky. V případě větších problémů je vhodný klid a konzultace s lékařem. Při krvácení je totiž třeba vyloučit, že se nejedná o závažnější onemocnění jako je rakovina.

Prevence

Základním pravidlem pro prevenci je důkladná hygiena řitního otvoru pomocí nedráždivého toaletního papíru a složení stravy. Měla by obsahovat dostatečné množství vlákniny a pití, aby se zabránilo zácpě. Nevhodná jsou nadýmavá jídla a alkohol.

Nezanedbatelným faktorem je dostatek pohybu a odpovídající váha. Při problémech pomáhají sedací koupele, například v dubové kůře nebo heřmánku.

Zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Hemoroid http://www.ordinace.cz/clanek/hemeroidy-co-to-jsou-hemoroidy/

 

Další informace najdete v článcích

Korálovec ježatý – léčebné účinky

Hemoroidy a jejich léčba Praha

Hemoroidy lidově hemeroidy jsou zjednodušeně rozšířené žíly v oblasti konečníku. V malém rozsahu jsou přítomny i u zdravého člověka a jejich úkol je „utěsnění“ konečníku a zabránění nechtěnému odchodu plynů a stolice. Za normálních okolností hemoroidy nezpůsobují žádné problémy. Pokud obtíže způsobují, tak mluvíme o hemoroidálním onemocnění.

Statistiky tvrdí, že aspoň 1x za život 90% všech lidí na planetě má obtíže s hemoroidy. Neostýchejte se tedy a klidně se svěřte lékaři, nejste sami. Navíc většina onemocnění v oblasti konečníku i NÁDORŮ se projevuje velmi podobnými obtížemi. Nespoléhejte či neutěšujte se, že příčinou vašich obtíží jsou jen hemoroidy mohlo by být HŮŘ.

Nejčastější obtíže jsou :

• bolesti
• krvácení
• svědění
• výhřez sliznice

Důvodem vzniku hemoroidálního onemocnění jsou jednak:

• dědičné dispozice
• zácpa
• sedavý způsob života
• špatné stravovací návyky s nízkým příjmem tekutin
• nedostatek vlákniny ve stravě
• a nadměrná konzumace dráždivé stravy nebo alkoholu

STÁDIA HEMOROIDŮ A JEJICH LÉČBA

Hemoroidální onemocnění se dělí podle pokročilosti na několik stupňů, kterým odpovídá i příslušná léčba.

Hemoroidy I. stupně se projevují občasným krvácením, zejména při nebo po stolici a tlakem nebo bolestmi v řitní oblasti. V tomto stadiu je vhodná neoperační (konzervativní) léčba pomocí mastí, čípků a koupelí. Základem je nutná úprava životosprávy, zejména a odstranění zácpy nebo průjmů. Chirurgicky se ošetřují zcela ojediněle například sklerotizací či opichem.

Hemoroidy II. stupně se projevují navíc přechodným výhřezem při zatlačení na stolici. Výhřez vždy sám mizí po ukončení tlaku. Při tomto postižení je chirurgická léčba indikována častěji. Vždy se ale jedná o ambulantní výkony.

Hemoroidy III. stupně jsou typické výhřezem, který je nutno vždy navrátit (reponovat) zevním tlakem.

Hemoroidy IV. stupně se projevují přítomností trvalého výhřezu sliznice, který již není možno reponovat.

U hemoroidů III. a IV. stupně má lokální léčba jen podpůrnou úlohu. Dominuje chirurgická léčba a ambulantní způsob léčení již není v mnoha případech možný.

JAK SE ROZHODUJEME?

Bez vyšetření Vaší intimní oblasti to opravdu nejde. Vyšetřujeme v poloze na levém boku nebo v poloze na zádech na specializovaném lůžku. Klasickou polohu na „všech čtyřech“ nepoužíváme.

Vyšetřujeme:

• pohledem – zjišťujeme přítomnost zánětu (zarudnutí) v okolí konečníku nebo drobných exkoriací (škrábanců)., které jsou známkou svědění.
• pohmatem (prstem zavedeným do konečníku) – vyšetření je nepříjemné, ale rozhodně by nemělo být bolestivé.
• anoskopem – umělohmotným nástrojem o délce 65 mm a šířce 23 mm. trubicí o průměru 12 mm, který umožňuje prohlédnutí potřebné části konečníku

JAK HEMOROIDY LÉČÍME ?

• Barronova ligatura – tz. gumičky – při této proceduře se na hemoroid nasadí drobná gumička, která zabrání prokrvení hemoroidálního uzlu a tím způsobí jeho „odumření“ a následně odpadnutí. V místě hemoroidu zůstává drobná jizvička. Celá léčba probíhá na etapy. Odstup mezi jednotlivými ošetřeními je 3-5 týdnů a většinou je potřeba toto ošetření provést 5x. Po výkonu můžete cítit tlak v konečníku, pocit něčeho cizího v konečníku, někdy i bolesti, které se obvykle dají zvládnout běžnými analgetiky a 2.-3. den můžete pozorovat odchod malého množství krve z konečníku při stolici. Všechny tyto obtíže zpravidla ustávají do několika dní.

Žádná chirurgická metoda není TRVALE schopna hemoroidální onemocnění vyřešit

• Laserová terapie a infračervená koagulace – Principem metody je tepelné poškození hemoroidu a tím jeho zmenšení nebo úplné zničení. Vlastní koagulace probíhá 1- 3 sekundy a účinkuje do hloubky 3 mm. Provádí se zejména u hemoroidů I. a II. stupně. III. stupeň výjímečně. U 4. stupně není vhodná.

HEMOROIDY: příznaky, léčba, odstranění

Úporné svědění v oblasti konečníku, krvácení, ale i potíže s vyprazdňováním.

To všechno vám mohou způsobit hemoroidy, s nimiž se alespoň jednou za život setká zhruba polovina naší populace.

Ačkoliv se tedy jedná o poměrně častý problém, pacienti se často stydí o něm mluvit a k lékaři se vydávají až ve chvíli, kdy je bolest nesnesitelná. To může následnou léčbu velice ztížit.

Ačkoliv si většina lidí pod pojmem „hemoroid“ představí různé patologické struktury, jako hemoroidy se ve skutečnosti označují cévní pletence v oblasti konečníku a řitního otvoru.

Jedná se o běžnou fyziologickou součást lidského těla, která se funkčně podílí na kvalitní kontinenci, doplňuje funkci svěrače, napomáhá při kontrole vyprazdňování a chrání svaly řitního svěrače při průchodu stolice.

Co se týče anatomie hemoroidů, lékaři rozlišují tři různé druhy žilních pletenců v oblasti konečníku.

První z nich jsou interní (vnitřní) hemoroidy, které se nachází ve vnitřním ústí řitního kanálu nad mukokutánní hranicí.

Externí (vnější) hemoroidy se pak vyskytují ve spodní části análního kanálu, především na zevním povrchu konečníku. Kromě toho se někdy hovoří také o intermediárních hemoroidech.

Mnoho lidí za hemoroidy považuje jakékoliv zdravotní komplikace v análně-rektální oblasti, ač se často jedná spíše o praskliny nebo různé záněty v okolí konečníku.

O hemoroidálním onemocnění však lékaři hovoří až ve chvíli, kdy polštářky hemoroidů v análním kanálu začnou pacientům působit charakteristické zdravotní obtíže.

Ty zahrnují rozšíření a zduření žilních pletenců, krvácení a výskyt celé řady dalších nepříjemných symptomů.

Pro hemoroidy navíc mezi lidmi existuje celá řada různých pojmenování. Řecky se označují jako Haimorrhoides flebes, v češtině pak můžete narazit na pojmy řitní žilní městky nebo zlatá žíla. Velké množství pacientů navíc nezná správnou terminologii, a proto se můžete setkat se zkomoleným výrazem hemeroidy, který mnozí považují za správný.

Výskyt onemocnění

Podle statistik se s hemoroidy v dnešní době setká zhruba 50–60 % dospělé populace, přičemž nejvíce jsou postiženi lidé starší 50 let a s přibývajícím věkem se četnost potíží zvyšuje. Ačkoliv na hemoroidy trpí obě pohlaví, častěji bývají údajně postiženi muži. U žen jsou pak typické obtíže s hemoroidy v těhotenství nebo po porodu.

Příčiny

Žilní pleteně v oblasti konečníku a řitního otvoru jsou citlivé a zároveň vysoce namáhané. K patologickému rozšíření, zduření a tvorbě žilních uzlíků zde tedy může dojít poměrně snadno, a to především v důsledku neobvyklých změn, jako je například dlouhodobý nárůst žilního tlaku, zvýšený nitrobřišní tlak či zvýšený tlak řitního svěrače.

Pokud jde o vývoj hemoroidálního onemocnění, lékaři obvykle pracují s jednou ze dvou hlavních teorií, které se však navzájem nevylučují. Dle mechanické teorie, která je považována za nejvýznamnější, dochází k postupnému ochabování a degeneraci vaziva, jež obklopuje žilní pleteně. Ty se vlivem zvýšeného tlaku rozšiřují a prolabují.

Hemodynamická teorie naopak předpokládá, že zvýšené napětí ve vnitřním svěrači vede k poruše drenáže, hromadění krve, nedostatečnému okysličení, vzestupu koncentrace CO2 a následnému postižení cévní stěny i okolních tkání. Tyto změny pak způsobují vznik trombózy a rozvoj lokální zánětlivé reakce.

Co tyto komplikace způsobuje, dodnes lékaři nejsou schopní spolehlivě vysvětlit. Mezi vyvolávající faktory se však údajně řadí chronická zácpa, časté průjmy, těhotenství a porod, nebo třeba nadměrné fyzické přetěžování. Důležitou roli při vzniku hemoroidů pak hraje také dědičnost a životní styl pacienta. Mezi rizikové faktory patří například:

• obezita,
• sedavý způsob života,
• nedostatek pohybu,
• špatné stravování,
• nedostatek tekutin,
• nízký příjem vlákniny,
• nedostatečná hygiena,
• častá aplikace čípků,
• stres a další emoční faktory,
• alkoholismus a kouření.

Jaké mají hemoroidy příznaky?

Ačkoliv se stává, že lidé o patologických hemoroidech vůbec neví, jelikož mívají asymptomatický průběh, ve většině případů dochází k manifestaci charakteristických příznaků. Ty se mohou samozřejmě lišit v závislosti na tom, zda se jedná o vnitřní či vnější hemoroidy, ale pacienti se často potýkají s kombinací obou těchto typů. 

Vnější hemoroidy

Se zevními hemoroidy se během života setká téměř každý, na rozdíl od těch vnitřních však pacientům obvykle působí menší problémy a z lékařského hlediska jsou tedy méně závažné.

Jedná se o měkké kožní výčnělky, které se nacházejí vně konečníku. Ačkoliv zpočátku bývají nebolestivé a nekrvácí, mohou trvale dráždit okolí řitního otvoru a způsobují zde nepřirozený tlak.

Lidé pak tyto citlivé útvary často objeví při osobní hygieně.

V některých případech může dojít k trombotizaci vnějších hemoroidů (akutní trombóza se zánětem). Na místě se vytvoří bolestivý perianální uzel modrofialové barvy, který může dosahovat velikosti hrášku, ale i menší švestky. Intenzita bolesti však s velikostí trombózy nesouvisí. Zároveň často dochází ke zduření a zarudnutí okraje konečníku.

Vnější hemoroidy mívají příznivý vývoj, přičemž i bez léčby bolest obvykle odezní do 2–3 dnů.

Otok ale často přetrvává i několik dalších týdnů, kdy se může kožní kryt spontánně protrhnout, což doprovází krvácení a částečná úleva. Po zahojení vnější trombózy pak může na daném místě zůstat kožní řasa.

Ta bývá nebolestivá a problémy způsobuje pouze v případě, že jsou tyto přívěsky velké a vícečetné, což může komplikovat osobní hygienu.

Řada pacientů se odstranění vnějších hemoroidů snaží provést jejich zatlačením dovnitř, což samozřejmě není možné. Místo toho je vhodné navštívit co nejdříve lékaře, který rozhodne o vhodném způsobu léčby. U větších trombóz se provádí malý řez, kterým se sraženina vyndá, díky čemuž se pacientům okamžitě uleví.

Vnitřní hemoroidy

K rozvoji vnitřních hemoroidů obvykle dochází až po dvacátém roce života.

Mezi typické projevy přitom patří bezbolestné krvácení z konečníku, k němuž dochází během vyprazdňování či po ukončení defekace.

Zatímco stolice má většinou normální zbarvení, krev bývá jasně červená, přičemž pokrývá nejen stolici, ale ulpívá i na toaletním papíru nebo odkapává z konečníku do toaletní mísy.

Další symptomy, které se objevují v pokročilejší fázi onemocnění, zahrnují vznik hlenovitého sekretu, pocit tlaku v konečníku či úporné svědění.

Dále dochází k vyhřeznutí sliznice skrze řitní otvor, kdy jsou hemoroidy zcela vytlačeny ven z konečníku.

Nejprve se objevují pouze přechodně a na konci vyprazdňování se samy stáhnou zpět, později ale zůstávají neustále vyhřezlé a už je vrátit nelze.

Mezi komplikace spojené s pokročilými stádii vnitřních hemoroidů patří také špinění stolicí a fekální inkontinence. Pokud navíc dojde k trombotizaci či nekrotizaci vnitřních hemoroidů, bývá vyhřezlý hemoroid velice bolestivý, což pacientům výrazně znepříjemňuje sezení a někdy dokonce i stání.

Klasifikace vnitřních hemoroidů

• I. stupeň – krvácení, dyskomfort
• II. stupeň – krvácení, prolaps (výhřez), výtok, dyskomfort
• III. stupeň – krvácení, prolaps, svědění, dyskomfort, špinění
• IV. stupeň (1. varianta) – krvácení, prolaps, bolest, trombóza, nekrózy, vředy
• IV. stupeň (2. varianta) – prolaps, bolest, špinění, známky fekální inkontinence

Dále pak rozlišujeme vnitřní hemoroidy podle míry vyhřeznutí sliznice skrze řitní otvor. V rámci prvního stupně jsou sice cévy v dané oblasti viditelné, ale k prolapsu zatím nedochází.

Pro druhý stupeň je typické vyhřeznutí při sehnutí, které se samovolně zasunuje zpět, přičemž hemoroidy třetího stupně vyžadují zasunutí manuální. V případě posledního stupně pak vyhřeznutí už není možné vůbec zasunout. 

Nevýhodou výše uvedené klasifikace dle Banova-Golighera, která vnitřní hemoroidy rozlišuje na základě hodnocení pokročilosti příznaků klinickým vyšetřením, je skutečnost, že nebere v potaz současně se vyskytující zevní hemoroidy. Anatomickou klasifikaci se symptomatologií kombinuje třeba klasifikace Lunnisse a Morgada, klasifikace Gaie (PATE 2006) či klasifikace Gerjiyho. Kvůli jejich přílišné komplikovanosti je však využití v praxi často složité.

Čtěte také: Přísně tajné: hemoroidy

Diagnostika

Lidé při problémech s hemoroidy často cítí rozpaky, a proto návštěvu lékaře odkládají až na poslední chvíli, kdy jsou potíže již prakticky nesnesitelné. Včasná diagnostika je ale v tomto případě velice důležitá. Aby bylo možné co nejdříve zahájit vhodnou léčbu a případně přistoupit k operačnímu zákroku, musí lékař správně určit také stupeň onemocnění.

Základem diagnostiky je pečlivý rozbor anamnézy pacienta, který může odhalit příčiny jeho obtíží.

Následuje fyzikální vyšetření, jež se provádí buď v poloze na levém boku (Simsova poloha), na všech čtyřech (genokubitální poloha), nebo také na zádech (gynekologická-litotomická poloha).

Některé stavy je navíc nutné potvrdit dynamickým vyšetřením ve dřepu, a to jak v klidu, tak i při zatlačení. Vizuální vyšetření pak může odhalit pouze vnější hemoroidy či III. a IV. stupeň vnitřních hemoroidů, kdy je patrné jejich vyhřeznutí.

Ve většině případů není možné hemoroidy diagnostikovat digitálním vyšetřením. Měkké pleteně totiž nejsou hmatatelné a tlakem prstu se mohou vyprázdnit. Ke stanovení správné diagnózy je tedy nutná především anoskopie, která dokáže odhalit konkrétní klinický stupeň hemoroidálního onemocnění (i v časných stádiích) a zároveň umožňuje zjistit i další zdroje obtíží.

Co se týče diferenciální diagnostiky, je velice důležité odlišit hemoroidy od jiných obtíží v análně-rektální oblasti, které mohou mít podobné projevy.

Sem patří například různé trhliny, píštěle, abscesy, rektální křečové žíly nebo třeba kolorektální karcinom. Ke krvácení z konečníku pak často dochází i v případě nespecifických střevních zánětů, kolitidy či dalších problémů.

Pro vyloučení těchto obtíží slouží rektoskopie, sigmoideoskopie a kolonoskopie.

Jak se zbavit hemoroidů?

Léčba hemoroidů se vždy odvíjí od toho, v jaké fázi se patologické změny nachází. Obvykle se využívá kombinace farmakoterapie, režimových opatření a lokálních zákroků, přičemž se lékaři soustředí hlavně na zmírňování nepříjemných obtíží. V některých případech je ovšem nutné zvolit radikální chirurgické řešení.

Konzervativní léčba

Základním způsobem, jak vyléčit hemoroidy v časných stádiích, je změna negativních návyků.

Důležitá je především úprava životosprávy, výživa bohatá na vlákninu, péče o pravidelnost stolice a zvýšená anální hygiena.

Pacienti by však neměli zapomínat ani na dostatečný příjem tekutin a sportovní aktivity, obzvláště pokud mají sedavé zaměstnání, kde se celý den nepohybují.

Konzervativní léčba hemoroidů zahrnuje také aplikaci léčiv, která mají antiflogistické, antitrombotické, venotonické, antiedematózní, analegetické nebo kombinované účinky. Jejich lubrikační funkce zároveň usnadňuje pacientům vyprazdňování. Jedná se například o tato léčiva:

• mast na hemoroidy,
• krém na hemoroidy,
• gel na hemoroidy,
• čípky na hemoroidy.

Mezi nejčastěji používané léky na hemoroidy u nás v současné době patří Doxiproct, Procto-Glyvenol, nebo třeba Dobexil.

Pro zvládnutí akutních obtíží a komplikací je možné krátkodobě užívat také antihemoroidalia, která obsahují kortikosteroidy.

Systémově se pak podávají antiflogistika a venofarmaka, která působí na cévní stěnu a mají antiedematózní i mírně protizánětlivý účinek.

Další možné způsoby léčby zahrnují teplé obklady, chladovou terapii či sedací koupele v tlumivě působících odvarech různých bylin, jako je například heřmánek lékařský, měsíček lékařský či řepík obecný. Ačkoliv podle některých pacientů koupele patří mezi prostředky, co na hemoroidy pomáhají, jejich délka by neměla přesáhnout 15 minut.

Semiinvazivní léčba

Konzervativní léčbu hemoroidů je možné doplnit také o různé instrumentální zákroky, které jsou vhodné hlavně v případě pokročilejších forem tohoto onemocnění. Některé z nich je možné provádět ambulantně a bez anestezie, na jejich průběh by však měl dohlížet specialista (koloproktolog). Mezi lokálně prováděné zákroky patří:

• sklerotizace,
• Barronova ligatura,
• DH-HALL či THD,
• koagulace infračerveným světlem,
• bipolární termokoagulace,
• monopolární termokoagulace,
• bipolární radiofrekvenčně indukovaná termoterapie,
• odstranění hemoroidů laserem,
• argonová plasmakoagulace,
• kryodestrukce.

Vzhledem k vysoké účinnosti, poměrně nízkým pořizovacím nákladům a minimální rizikovosti Barronovy ligatury patří tato metoda v současnosti mezi ty nejpoužívanější. Funguje na principu mechanického odstranění hemoroidů, konkrétně se pak jedná o destrukci vnitřních hemoroidálních uzlů prostřednictvím jejich zaškrcení gumičkami.

Chirurgická léčba

Radikálním způsobem léčby je operace hemoroidů, kterou je nuceno podstoupit zhruba 5–10 % pacientů. Důvodem může být pokročilé stádium onemocnění, které jim způsobuje každodenní obtíže, ale provádí se také v případě smíšených zevně-vnitřních hemoroidů. Vždy je přitom nutná lokální či celková anestezie. Mezi nejčastěji prováděné zákroky patří:

• klasická hemoroidektomie,
• operace podle Milligana-Morgana,
• operace podle Fergusona,
• Ligasure,
• DG-HAL,
• odstranění hemoroidu harmonickým skalpelem,
• Staplerová hemoroidopexe.

Za standardní metodu je považována klasická hemoroidektomie (zavřená či otevřená), při které dochází k chirurgickému vyříznutí hemoroidu či jeho částečnému rozříznutí a mechanickému vymáčknutí trombů z žíly. Tento zákrok se používá pouze ve vážných případech, jelikož se na rozdíl od modernějších, méně invazivních metod pojí s výraznou pooperační bolestí a poměrně dlouhou dobou hojení.

Chirurgická léčba hemoroidů v každém případě představuje delikátní záležitost a nese s sebou riziko vzniku pooperačních komplikací. Mezi ně se řadí například krvácení, rozvoj zánětlivé reakce, zúžení konečníku, retence moči nebo fekální inkontinence. Právě proto patří tyto zákroky vždy do ruku zkušených koloproktologů.

Zdroje: internimedicina.cz, solen.cz, wikiskripta.eu, khl.cz

Co jsou hemoroidy?

Hemoroidy jsou cévní pletence v oblasti konečníku a řitního otvoru. Ačkoliv lidé toto označení používají pro veškeré zdravotní komplikace v análně-rektální oblasti, ve skutečnosti se jedná o běžnou součást lidského těla. O hemoroidálním onemocnění pak mluvíme ve chvíli, kdy dojde k rozšíření a zduření žilních pletenců a polštářky hemoroidů začnou pacientům působit charakteristické obtíže.

Kdy se hemoroidální onemocnění rozvíjí?

K patologickému rozšíření, zduření a tvorbě žilních uzlíků dochází v důsledku dlouhodobých změn, jako je nárůst žilního tlaku, zvýšení nitrobřišního tlaku či zvýšení tlaku řitního svěrače.

Mezi vyvolávající faktory patří chronická zácpa, časté průjmy, těhotenství, porod či fyzické přetěžování.

Svou roli zde však hraje i genetika, sedavý způsob života, špatné stravování, alkoholismus, kouření nebo stres.

Jaké mají hemoroidy příznaky?

Vnější hemoroidy jsou měkké kožní výčnělky, které se nachází vně konečníku.

Bývají nebolestivé a nekrvácí, mohou však dráždit okolí řitního otvoru, a pokud dojde k trombotizaci, na místě se vytvoří bolestivý perianální uzel.

Pro vnitřní hemoroidy je typické bezbolestné krvácení z konečníku. Další příznaky pak zahrnují nepříjemný pocit tlaku, úporné svědění, hlenovitý výtok nebo výhřez sliznice skrze řitní otvor.

Jak se hemoroidy léčí?

Léčba hemoroidů vždy závisí na tom, v jaké fázi se patologické změny nachází.

Zpočátku může pomoci konzervativní léčba, která spočívá v úpravě životosprávy, zavedení režimových opatření či aplikaci léčiv, kam patří různé masti, gely a čípky.

V případě pokročilejších forem hemoroidů pak lékaři mohou přistoupit k různým menším (semiinvazivním) zákrokům, přičemž někdy je nutné podstoupit radikální operaci hemoroidů.

Hemoroidy

Hemoroidy („řitní žilní městky„, „zlatá žíla“) jsou uzlovitě rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního kanálu. Patří k velmi častým chorobám, jejich výskyt stoupá s věkem, trpí jimi více než polovina obyvatel nad 50 let.

Jejich vznik je podmíněn zvýšením tlaku v hemoroidálních žilních pleteních, které mohou reagovat rozšířením, zduřením, krvácením až výhřezem sliznice. Onemocnění doprovází svědění, bolest a potíže s vyprazdňováním, což má vzhledem k citlivosti a intimnosti problému špatný vliv na lidskou psychiku.

Důležitá je diferenciální diagnostika krvácení pro vyloučení kolorektálního karcinomu či jiných onemocnění.

Anatomie[upravit | editovat zdroj]

Rectum – anatomické schéma
Lokalizace hemoroidů dle krevního zásobení – genupektorální poloha

Hemoroidy se podle lokalizace dělí na vnitřní a zevní.

• Vnitřní hemoroidy vznikají z corpus cavernosum recti (= plexus haemorrhoidalis internus; plexus venosus recti), což je podslizniční cévní „houbovitý“ útvar obkružující zonu haemorrhoidalis konečníku (ve výši análních sinů, podélných řas) nad mukokutánní hranicí (nad linea dentata), je důležitou fyziologickou součástí defekačního i uzávěrového mechanismu, jemně utěsňuje anální kanál, pomáhá zadržení stolice a je zodpovědný za čistotu řitě zabráněním doteku stolice s kůží. Plexus je zásobován z a. rectalis superior, tudíž je zde souvislost mezi jejím větvením a lokalizací hemoroidálních uzlů. Při vyšetření vkleče (genupektorální poloha) jsou nejčastěji palpovány na č. 1, 5 a 9. (Při poloze na zádech 3, 7, 11). Pokud je stav onemocnění pokročilý, mohou vystupovat i cirkulárně.

• Zevní hemoroidy vznikají z plexus haemorrhoidalis externus (oblast análních žil). Jsou patrny pouhým okem při rozevření hýždí, nachází se pod mukokutánní hranicí v bezprostředním okolí anu. Jsou překryty kůží v pars analis recti, nemají segmentální uspořádání. Jejich drenáž probíhá cestou vv. rectales inferiores do v. cava inferior.

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Příčiny hemoroidů nejsou plně objasněny. Vznikají zpravidla při dlouhodobém zvýšení tlaku v haemorrhoidálních žilních plexech z různých důvodů jako jsou:

• zvýšený tonus svěračů – ztěžuje odtok z plexů.
• zvýšený nitrobřišní tlak – poruchy vyprazdňování – zácpa, průjem, malý objem stolice pro nedostatek vlákniny, gravidita, obezita, sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu.
• nádory malé pánve.
• hyperplazie AV anastomóz.
• určitou roli může hrát i genetická dispozice.

Vznik hemoroidů souvisí s životním stylem člověka. Obezita, stres, kouření, alkoholismus, sedavý způsob života, málo pohybu, špatné stravovací návyky, nedostatek tekutin, nízký příjem vlákniny se podílí na vzniku tohoto onemocnění.

Mechanismy vzniku popisují dvě teorie – mechanická a hemodynamická.

• Mechanická teorie (pravděpodobnější) – dochází k postupné degeneraci vaziva obklopujícího žilní pleteně, které pak nejsou dobře fixovány, při vyšším tlaku se rozšiřují a prolabují.
• Hemodynamická teorie – kvůli zvýšenému tonu vnitřního svěrače dochází k poruše drenáže se stázou krve, poklesu saturace kyslíku a zvýšení CO2 s následným postižením cévní stěny vedoucímu k vzniku trombózy s lokální zánětlivou reakcí.

Symptomy[upravit | editovat zdroj]

Perianální trombóza zevních hemoroidů
II. stupeň vnitřních hemoroidů
III. stupeň vnitřních hemoroidů
IV. stupeň vnitřních hemoroidů, nekrózy a trombózy

Hemoroidy jsou často asymptomatické. Ve většině případů jsou postiženy vnitřní pleteně, občas v kombinaci se zevními. Samostatné zevní hemoroidy jsou velmi vzácné, na rozdíl od vnitřních hemoroidů nekrvácí, mohou ale trvale dráždit a zvlhčovat okolí anu nebo přejít v akutní trombózu se zánětem. Vytvoří se velice bolestivý modrofialový perianální uzel (velikost menší třešně), který se léčí incizí a vypuštěním trombu.

Nejběžnějším projevem vnitřních hemoroidů je přítomnost jasně červené krve na povrchu stolice a toaletním papíru, nebo odkapávání krve z konečníku po vyprázdnění. Obvykle bez bolesti. Následně může docházet k vyhřeznutí sliznice. Podle stupně postižení je vytvořena klasifikace.

Klasifikace vnitřních hemoroidů

Stupeň
Symptomy
Prolaps

I.	krvácení	–
II.	krvácení, prolaps, dyskomfort	výhřez při defekaci, spontánně se reponuje
III.	krvácení, prolaps, dyskomfort, špinění, pruritus	výhřez při defekaci, manuálně se reponuje
IV.a	krvácení, prolaps, bolest, trombóza, špinění, nekrózy, ulcerace	výhřez trvalý, reponovat nelze, inkarcerovaný prolaps s trombózou
IV.b	prolaps, bolesti, špinění, známky inkontinence	fixovaný fibrotizovaný prolaps

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

• Anamnéza odhalí krvácení, tlak či bolestivost při stolici, známky anémie.
• Fyzikální vyšetření se provádí buď v poloze na levém boku (Simsova poloha), na všech čtyřech (genupektorální poloha) nebo na zádech (gynekologická-lithotomická poloha).

Pohledem odhalíme až III. či IV.

stupeň, výhřezy, inkarcerace, zánět, fissury, perineální dermatitidy.
Per rectum při I. a II. stupni je nález negativní, při zánětu (pokud bolest či tonus sfinkteru dovolí) hmatatelné uzly v predilekčních lokalizacích (viz odstavec Anatomie).

• Anoskopicky lze detekovat již I. a II. stadium.
• Rektoskopie, sigmoideoskopie, koloskopie se provádí pro vyloučení jiného zdroje krvácení především kolorektálního karcinomu.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Při léčbě hemoroidů jde především o zmírnění jejich nepříjemných symptomů. Využívá se kombinace lokálního zákroku s farmakoterapií.

Longova metoda – použití stapleru

• Důležitá jsou režimová dietní opatření pro ovlivnění konzistence stolice – úprava stravy, zvýšení příjmu vlákniny, dostatečná hydratace a pohyb.
• Péče o konečník – sedací koupele (hypermangan, odvar z dubové kůry), masti, krémy. Mají buď adstringentní (stahující, svíravé), či lokálně anestetické účinky proti bolesti a svědění. (Dobexil, Faktu, Mastu S, Preparation H, Procto-glyvenol).
• Medikamentózní léčba – venotonika (při akutních i chronických potížích).
• Lokální léčba – ligace (Barronova elastická ligatura – nejefektivnější), injekční sklerotizace, infračervená koagulace, kryoterapie, laserová terapie, radiofrekvenční termoterapie.
• Chirurgická léčba – hemoroidektomie (podvaz hemoroidálních cév, a odstranění uzlů), opichová ligatura, operace dle Milligana-Morgana, submukózní hemoroidektomie dle Parkse, operace dle Fergusona, Staplerová hemoroidopexe (Longova metoda), Liga Sure, DG-HAL (Doppler-guided hemorrhoidal arterial ligation) – RAR (Recto Anal Repair). Léčba směřuje k miniinvazivním zákrokům s krátkodobou rekonvalescencí.

Léčba hemoroidů závisí na stupni postižení. U I. stupně se doporučuje konzervativní přístup, bývá zdlouhavý, ale je bezpečný a dobře snášený pacienty s dostatečnou účinností. U II. a hlavně III. a IV. stupně je většinou nutné radikální chirurgické řešení. V různé míře dohází k opakovaným recidivám.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

• VLČEK, Petr, et al. Co nového v léčbě hemoroidů?. Med. Pro Praxi. 2010, roč. 7, vol. 1, s. 9-13, ISSN 1803-5310. 

Hemoroidy

Hemoroidy jsou oteklé a zanícené žíly v konečníku. Mohou vzniknout například jako důsledek namáhání během stolice či zvýšeného tlaku na rektální žíly během těhotenství. Hemoroidy se mohou vyvinout uvnitř rekta nebo pod kůží řitního otvoru. Doprovází je svědění, bolest v rektální oblasti a krvácení. 

Hemoroidy jsou poměrně obvyklé onemocnění. Nějakou formou trpí zhruba polovina lidí okolo padesátky. Naštěstí je k dispozici mnoho efektivních způsobů léčby. K ustoupení symptomů často stačí úprava životního stylu a domácí léčba. V těžších případech může pomoci některý z mikroinvazivních zákroků nebo klasická operace.

Symptomy hemoroidů

• Krvácení během stolice, v míse nebo na toaletním papíru se objevuje jasně červená krev 
• Svědění či podráždění v anální oblasti 
• Bolest či otok v konečníku
• Bulky v okolí konečníku, které mohou být citlivé nebo bolestivé 

Projevy hemoroidů obvykle závisejí na tom, kde se onemocnění manifestuje. 

Hemoroidy uvnitř rekta nejsou viditelné a obvykle nezpůsobují nepohodlí. Mechanické namáhání způsobené procházející stolicí ale může poškodit citlivý povrch hemoroidů a způsobit krvácení. Tlak na stolici také může způsobit, že se vnitřní hemoroid vytlačí ven z konečníku a je pak zdrojem bolesti a diskomfortu. 

Vnější hemoroidy se objevují pod kůží v oblasti konečníku. Při podráždění mohou svědit nebo krvácet. Krev se navíc v žíle může hromadit a vytvořit trombus, který nepříjemně bolí, je oteklý a zanícený. 

Krvácení během stolice je nejčastějším symptomem hemoroidů, může být ale způsobeno i jinými onemocněními včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku, proto je dobré ho vždy konzultovat s lékařem a automaticky nepředpokládat, že se jedná „jen“ o hemoroidy. Návštěva lékaře je také namístě, pokud vás hemoroidy hodně bolí, krvácejí často či hodně a domácí léčba nepomáhá. 

Pokud se symptomy hemoroidů objeví společně s výraznými změnami ve vylučování nebo je stolice černá, dehtovitá či jsou v ní krevní sraženiny, navštivte lékaře okamžitě. Tento typ stolice může signalizovat krvácení ze zažívacího traktu. Projeví-li se silné anální krvácení spojené s točením hlavy, závratí či mdlobami, volejte pohotovost. Může se jednat o život ohrožující stav. 

Příčiny vzniku hemoroidů

Hemoroidy se mohou rozvinout následkem zvýšení tlaku v oblasti konečníku, protože žíly kolem řitního otvoru mají tendenci pod tlakem měnit tvar a zvětšovat objem. 

K faktorům, které mohou zvýšit tlak v anální oblasti, patří: 

• Silné tlačení na stolici 
• Dlouhé sezení na toaletě
• Chronický průjem nebo zácpa
• Obezita
• Těhotenství
• Anální sex
• Strava s nízkým obsahem vlákniny
• Hemoroidy jsou častější v druhé polovině života, protože s věkem se odolnost žilního systému zhoršuje 

Komplikace hemoroidů 

Komplikace hemoroidů jsou poměrně vzácné. Mohou zahrnovat tyto příznaky: 

• Anémie: Chronická ztráta krve způsobená hemoroidy může být příčinou anémie, při které vzniká nedostatek zdravých červených krvinek a krev se špatně okysličuje. Anémie se projevuje únavou a slabostí. 
• Uskřinutí hemoroidu: Uskřinutí zamezí přítoku krve do tkáně, dostaví se silná bolest a může dojít k odumření uskřinuté tkáně, k tzv. gangréně. 

Diagnostika hemoroidů 

Diagnostika zahrnuje prohlídku rekta zrakem či manuální vyšetření postiženého místa. Vnitřní část konečníku lze vyšetřit rektoskopem. Pro důkladnější vyšetření tlustého střeva může být provedena také kolonoskopie, zejména pokud je podezření na jiná onemocnění tlustého střeva.  

Léčba hemoroidů 

Konzervativní léčba

Hemoroidy lze často zvládnout změnami životního stylu a léčebnými metodami, které nejsou invazivní. Na lehčí projevy lze použít krémy nebo čípky. Pokud se vytvoří krevní sraženina na vnějším hemoroidu, může ji lékař odstranit jednoduchým řezem a manuálním vytlačením sraženiny.

Jedná se o krátký ambulantní zákrok, který pacientovi přinese okamžitou úlevu. Ve vážnějších případech je namístě chirurgické řešení. V současné době přistupuje medicína nejčastěji k tzv. mikroinvazivním zákrokům, které jsou méně bolestivé a rekonvalescence po nich je kratší.

V některých případech je ale nutné provést klasickou operaci. 

Léčba hemoroidů mikroinvazivními zákroky 

• Barronova ligatura (zaškrcení gumičkami): Lékař zaškrtí cirkulaci krve v hemoroidu gumičkou. Takto ošetřený hemoroid zhruba po týdnu sám odpadne. Jedná se o efektivní metodu léčby, ale pacient může zaškrcení vnímat jako nepříjemné a ve zřídkavých případech se objevuje krvácení.  
• Sklerotizace: Během zákroku lékař pacientovi vpraví do hemoroidu pomocí injekce chemickou látku, která omezí průtok krve a hemoroid zmenší. Jedná se o bezbolestnou metodu, ale na rozdíl od ligatury nemusí být tak účinná a je určená spíše k léčbě lehčích stadií onemocnění. 
• Koagulace: Koagulační techniky užívají laser, infračervené světlo nebo teplo. Ošetřená tkáň odumře a zajizví se. Metoda nemá mnoho vedlejších účinků, ale má větší míru relapsů než léčba gumičkami. 

Operační metody 

Klasická operace: Jde o poměrně velký operační výkon v konečníku, kdy se hemoroid odřízne. Operaci doprovází krvácení a otok a je bolestivá. Šetrnější operace se provádí u prolapsů, ale i zde může dojít ke krvácení.

 Technika HAL-RAR: Tento výkon je nebolestivý a vykazuje velmi dobré výsledky. Podvazuje se tepénka, ošetří se pouze místa, kde jsou hemoroidy, nevzniká žádná operační rána. Rekonvalescence je rychlá.

Léčbu touto metodou lze použít jak na jednotlivé hemoroidy, tak i na prolapsy. 

Obáváte se, že trpíte hemoroidy? Můžete se obrátit na odborníky z EUC. Praktické lékaře a proktology: 

Proktologická ambulance

Praktičtí lékaři EUC