Vitamín A (retinol) – jeho funkce, zdroje, příznaky nedostatku

Vitamín A patří mezi ty vitamíny, které jsou rozpustné v tucích, proto je dobré při konzumaci přidat kvalitní tuk jako je olivový olej nebo máslo. Tento vitamín je potřebný pro dobrý zrak, zdravou kůži a kosti.

Mimo jiné vitamín A působí jako silný antioxidant. Dále také působí velice kladně na správnou funkci ledvin, plic a srdce a hlavně očí.

Vitamín A je velice silný antioxidant a uvnitř těla působí proti volným radikálům a zánětům.

Vitamín A můžeme rozdělit na dvě formy: Vitamín A1 retinol a Vitamín A2 3-dehydroretin. Vitamín A2 můžeme dostat například z potravy jako je zelenina ve formě tzv. karotenoidu, který je pak tělem zpracován na retinol.

Vitamín A, který je z rostlinné potravy je rozpustný ve vodě a v přírodě jich můžeme najít něco přes 600 druhů. Dle některých studií jich tělo přeměňuje pouze cca 10% na retinol. Záleží ale také z jaké potravy se betakaroten čerpá a jaké další vitamíny v těle zrovna máme. Retinol můžeme ale dostat přímo z masa a živočišných výrobků, které pak tělo přímo využívá bez další přeměny.

Vitamín A je rozpustný v tucích a proto je dobré jej užívat s kouskem másla nebo olivového oleje

Jako jsou hlavní zdravotní účinky Vitamínu A na lidské tělo?

Zdravý zrak Vitamín A působí proti různým nemocem očí a tak je vhodné ho zařadit do jídelníčku, pokud trpíte některou z nemocí očí. Když na vaše oko dopadne světlo, tak je aktivována molekula rhodopsin u které je právě při výrobě důležitý Vitamín A. Proto je šeroslepost někdy spojená s nedostatkem vitamínu A, jelikož se špatně vytváří rhodopsin.

Bojuje proti zánětlivým nemocem

Tento vitamín jako antioxidant ničí v našem těle volné radikály a tím pádem pomáhá zabraňovat tvorbě zánětů.

Prevence proti rakovině Studie ukazují, že Vitamín A pomáhá při prevenci rakoviny plic, prostaty a žaludku. Je dobré zmínit, že naopak velmi vysoké dávky zvyšují riziko rakoviny.

Zdravé srdce

Zvýšený cholesterol v těle může být také příznakem nedostatku vitamínu A. Pokud si člověk zvýší přísun tohoto vitamínu, může předcházet srdečním chorobám.

Podporuje zdravou pokožku a vlasy

Vitamín A je jeden ze základních kamenů pro správný růst vlasů a patří tak do jednoho z nejvýznamnějších Vitamínů pro zdravou kůži a vlasy. Vitamín A totiž podporuje obnovuje kožních buněk a tudíž se s ním můžeme setkat i v léčbě proti akné.

Proto je jeden z příznaků při nedostatku vitamínu A právě špatná a suchá pokožka. Vitamín A tedy hraje důležitou roli při obnově buněk kůže a poraněních, jelikož zabraňuje volným radikálům, které napadají zdravé buňky.

 Vitamín A je také dobrý bojovník proti UV záření a také zklidňuje pokožku při nadměrném slunění.

Zvyšuje imunitu

Tento vitamín je znám jako klíčový při zvyšování celkové imunity našeho organismu. Některé geny jsou v našem těle jsou právě regulovány tímto vitamínem. Nedostatek Vitamínu A v těle může mít pak za následek oslabení naší imunity a následně se pak mohou vytvářet nepříjemné infekce, je proto dobré myslet na jídlo s vysokým obsahem beta karotenu.

Zdravé kosti 

Naše kosti potřebují vitamín A pro správnou pevnost a zdraví. Vitamín A napomáhá při produkci kostních buněk. Ukázalo se, že je tento vitamín také prospěšný u lidí, kteří mají problém s klouby.

Vitamín A v těhotenství 

Vitamín A je důležitým vitamínem při těhotenství a proto je dobré během tohoto období jíst potraviny, které obsahují tento vitamín a to například mléko, vajíčka a máslo.

Pokud jste těhotná, není dobré brát nadměrné množství vitamínu A, takže je lepší se vyvarovat zvířecím játrům, které mají velmi vysoké množství tohoto vitamínu.

Nejlepší je se přímo poradit s vaší doktorem, pokud cítíte, že máte tohoto vitamínu nedostatek.

Nedostatek Vitamínu A a jeho příznaky

Zejména jsou ohroženi lidé, kteří pijí často alkohol z důvodu velké toxicity v těle a tím pádem malému množství Vitamínu A. Dále jsou pak ohroženi lidé s nízkým příjmem tuků, jelikož se právě tento Vitamín zpracovává za jejich pomocí.

zde jsou nejběžnější příznaky při nedostatku vitamínu A:

  • špatný zrak – horší vidění v noci, suché oči
  • suchá popraskaná kůže
  • špatný stav nehtů, vlasů a také svědění a lupy
  • infekce například krku nebo na prsou
  • akné

Vitamín A výskyt v potravě – nejlepší zdroje

  • Zdroje, že kterých můžeme čerpat vitamín můžeme rozdělit na rostlinné a živočišné:
  • Vitamín A1 neboli retinol můžeme v této formě dostat pouze z živočišné potravy a to hlavně:
  • Hovězí játra

Hovězí játra jsou doslova vitamínová bomba. Tyto játra jsou nejbohatším zdrojem Vitamínu A. Již jen 100g těchto jater nám poskytne cca 300% denní dávky Vitamínu A.

Krůtí játra 

Tyto játra vám poskytnou více jak 1500% denní dávky Vitamínu A na 100g. Jsou chutné, rychle se dají připravit a obsahují i další důležité vitamíny a minerály pro naše tělo.

Dále pak jsou to tyto potraviny: 

  • jehněčí a tresčí játra
  • makrely, losos, tuňák, kaviár
  • ovčí sýr,máslo,čedar, feta sýr
  • husí játra
  • vajíčka
  1. Další výskyt Vitamínu A2 (beta karoten) z rostlinné stravy: 
  2. Tento typ vitamínu A musí tělo po příjmu zpracovat na retinol (cca 10%)
  3. Špenát 

Už jen jedna hrst čerstvého špenátu nám dá 50% denní dávky vitamínu A. Špenát je dobré jíst čerstvý bez vaření, jelikož zničíme vitamíny.

Mrkev

Už naše babičky nám říkaly, že je dobré chroustat mrkev pro dobrý zrak. Jedna mrkev nám tak může dodat až 200% denní dávky vitamínu A.

  • Mango
  • Mango je sladké, dobré a navíc obsahuje 35% denní dávky vitamínu A v jedné porci.
  • Kapusta

Kapusta obsahuje přibližně 200%  vitamínu A v jedné porci. Je dobré ji konzumovat nejlépe ve smoothies, jelikož jen tak se zachová velké množství vitamínů.

Další rostlinné zdroje Vitamínu A:

  • sladké brambory
  • brokolice
  • salát
  • papája, grep
  • červená paprika
  • pistácie, goji
Budete mít zájem:  Kdy a jak dát dítěti či miminku náušničky?

Ve videu se můžete podívat na další zdroje potravin, které obsahují vitamín A:

Nedostatek vitamínů

Název vitamíny je odvozen od latinského slova vita=život. Mají základní význam pro vývoj a existenci organismu.

Vitamíny jsou základní složky lidské potravy, které společně se sacharidy, tuky a bílkovinami slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, jsou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Vitamíny je z většiny nutné doplňovat prostřednictvím potravy nebo uměle vyrobených přípravků.

Dělení vitamínů

Vitamíny dělíme na vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

1) Vitamíny rozpustné v tucích je organismus schopen ukládat do zásoby a z ní pak čerpat. Patří sem vitamíny A, D, E, K.

Vitamin A (retinol) ovlivňuje vidění, pohlavní žlázy a epitelové buňky.

  • Je obsažen v živočišných potravinách (vepřové, hovězí a tresčí játra, máslo, mléko), rostlinách (mrkev, petržel, špenát, broskve, meruňky, …).
  • Nedostatek se projevuje suchostí a loupáním kůže, poškozením rohovky až oslepnutím (zhoršené vidění v noci), průjmem, střevní infekcí, často ječnými zrny, četnými skvrnami na kůži.
  • Nadměrné množství způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, praskání rtů, negativně ovlivňuje vývoj plodu.

Vitamin D je skupina látek s účinkem proti řídnutí kostí. Je částečně vytvářen v těle vlivem ultrafialových paprsků.

  • Přírodním zdrojem jsou hovězí a tresčí játra, vaječné žloutky, kakao.
  • Nedostatek vede k rachitidě (deformace kostry, osteomalácie – tj. demineralizace kosti).
  • Nadměrné dávky (způsobené vysokým příjmem) způsobují bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dezorientaci.

Vitamin E má antioxidační účinky i schopnost působit v procesech způsobených volnými radikály. Vitamin E je využíván v podpůrně při léčbě některých nemocí, zejména srdečního a svalového původu. Sehrává i jistou roli v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv má i na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu.

  • Doporučená denní dávka představuje 12,5 mg.
  • Nachází se např. v rostlinných olejích, ořechových jádrech, hrášku. Dále pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
  • Nedostatek bývá zřídka, většinou při genetických nebo metabolických poruchách.
  • Předávkování také zřídka, bývá nevolnost, průjmy, kterém ustupují po přerušení příjmu. Vitamín E má dobrou tepelnou odolnost, méně se ztrácí při tepelné úpravě potravin.

Vitamin K je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, ovlivňuje správnou funkci srážlivosti krve,podílí se s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a při onemocnění jater.

  • Doporučená denní dávka je 0,001 mg /kg hmotnosti.
  • V rostlinách se vyskytuje v rajčatech, špenátu, kapustě, brokolici, sojovém oleji. Dále v hovězích játrech.
  • Nedostatek vitamínu K v organismu se objevuje zřídka, zejména u kojenců, nebo při onemocnění jater. Snížený stav vede k nebezpečným poruchám srážlivosti.
  • Zvýšený příjem je nebezpečný pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.

2) Vitaminy rozpustné ve vodě si tělo, mimo vitamínu B12, neumí ukládat do zásoby, proto musí být průběžně dodávány. Jejich přebytek je z organismu vylučován močí. Patří sem vitamíny B-komplexu a vitamín C. Vitaminy skupiny B zahrnují vitamíny B1, B2, B3, B6, B12, kyselinu panthotenovou (B5), kyselinu listovou a vitamín H (biotin).

Vitamin B1 (thiamin) má pozitivní vliv na nervový systém. Je součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je jeho příjem v těhotenství. Zvýšené potřeba je při fyzické zátěži, stresu apod. Zvýšené odbourávání je při konzumaci kávy a čaje.

  • Doporučená denní dávka thiaminu se pohybuje okolo hodnoty 1,5 mg.
  • Je obsažen v pivovarských kvasnicích, luštěninách, vepřovém mase.
  • Při nedostatku jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese nebo melancholie, ztráta chuti k jídlu, špatná paměť, podrážděnost, nedostatek energie.
  • Předávkování nepřináší prakticky žádné komplikace.

Vitamin B2 (riboflavin) pomáhá spalování cukrů, ovlivňuje zrakové funkce (vidění za šera), má podíl na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a produkci hormonů v nadledvinkách.

  • Denní dávka je přibližně 1,5 mg, závisí na energetickém výdeji.
  • Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, mléko, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso.
  • Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či citlivostí na světlo; šupinatěním kůže okolo nosu, na čele a uších. Vitamín B2 je odolný vůči teplu, ale je velmi citlivý na světlo.

Vitamin B3 (niacin, nikotinamid) ovlivňuje funkci mozku a metabolismus cholesterolu a tuků v těle. Niacin je částečně syntetizován v těle z tryptofanu.

  • Denní dávka je 15 mg, vyšší potřeba je u lidí pijících alkohol a konzumujících sladká jídla.
  • Je obsažen v rýži, čočce, hovězích a vepřových játrech.
  • Mírný nedostatek způsobuje nechutenství, bolestivost sliznic úst, nespavost.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová). K nedostatku dochází zřídka, protože kyselina pantothenová je ve většině potravin. Projevuje se únavou, poruchami spánku, nevolností.

Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymatických látek, ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin i imunitní systém. Užívá se v doplňkové léčbě ledvinných kamenů nebo revmatických onemocnění.

  • Denní dávka je 2 mg, vyšší je potřeba u žen s hormonální antikoncepcí a sportovců.
  • Je v kvasnicích, rybím a drůbežím mase, bramborách, zelí, mrkvi, sóji atd.
  • Nedostatek vitamínu B6 se projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.
  • Předávkování prakticky nehrozí.

Kyselina listová (folacin, vitamín B9) ovlivňuje vývoj a růst organismu a funkci nervového systému.

  • Denní dávka je 0,2 mg.
  • Je v listové zelenině, fazolích, v játrech.
  • Nedostatek je poměrně častý, zvláště u lidí trpících infekčními chorobami a těhotných žen (až předčasný porod). Projevuje se únavností a zvýšenou citlivostí. Při tepelném zpracování se jeho obsah v potravinách výrazně snižuje.

Vitamin B12 (cyanocobaltamin) ovlivňuje zejména funkci nervové soustavy, je lékem při makrocytární anémii. Chybí zejména u lidí bez konzumace živočišných produktů.

  • Denní dávku představuje 0,003 mg.
  • Je v droždí, mléku, játrech, ledvinách.
  • Nedostatek může vést k anémii a neuropatii. Je dobře odolný při tepelné úpravě, ale světlo citlivý.

Vitamin H (biotin) je důležitý pro vývoj organismu, významně ovlivňuje stav pokožky.

  • Doporučená dávka je 0,15 mg.
  • Je obsažen v droždí, játrech, ledvinách, žloutku.
  • Nedostatek spíše výjimečně u kojenců a lidí pravidelné konzumujících alkohol.
Budete mít zájem:  Řadě kolegů jsem akupunkturou pomohl, říká lékař

Vitamin C (kyselina askorbová) ovlivňuje funkci imunitního systému, je důležitý v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob.

  • Denní dávka 60 až 100 mg, v případě potřeby možno zvýšit až 10 krát.
  • Je v ovoci (jahody, černý rybíz, jeřabiny) a zelenině (paprika, křen, …).
  • Nedostatek se projevuje malátností, únavou, snížením imunity, až krvácivost z dásní, padáním zubů. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vyústit ve smrt.

Léčba nedostatku vitamínů

Nedostatek určitého vitamínu (částečný = hypovitaminóza, kompletní = avitaminóza) nebo jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) se v těle projevují poruchami a onemocněními různé závažnosti. Nedostatek může být způsoben nedostatečným příjmem, poruchou žaludeční sekrece případně působením antivitamínů. Hypervitaminóza (nadbytek) je možná v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích.

Přírodní a doplňková terapie

Existuje celá řada léků a potravinových doplňků s obsahem vitamínů a minerálů pro preventivní užívání. Jejich složení a kombinace je vhodné volit podle příznaků jejich nedostatku, při závažnějších problémech po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

Vitamin A

Vitamin A zahrnuje retinol, retinal a kys. retinovou. Vytváří se v organismu z β-karotenu a některých jiných karotenoidů. K resorpci je nutná sekrece žluče. Karoten se transportuje do jater, kde se metabolizuje na vitamin A a ukládá do zásob. K mobilizaci vitaminu A je nutný zinek. V krvi se transportuje na RBG (retinol binding globulin). Ten je snížen při retinitis pigmentosa, proteinurii a nízkobílkovinné stravě.

Vitamin A je potřebný pro stabilizaci membrán, dozrávání a diferenciaci epitelů, integritu kůže a sliznic, keratinizaci, podporu imunitních reakcí, tvorbu hlenu, metabolismus kostí a zubů, vývoj placenty, spermatogenezi, je důležitý prekurzor rodopsinu. Nedostatek či nadbytek vede k ruptúře membrán lysozómů a uvolnění hydroláz.

Beta karoten má, kromě toho, že je prekurzor vitaminu A, antioxidační a antionkogenní účinek (uplatňuje se v prevenci promoční fáze karcinogenního mechanismu, snižuje riziko vzniku karcinomu plic).

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Vitamin A jako takový je pouze v živočišných potravinách. Nejbohatším zdrojem jsou játra, relativně málo je ho v žloutcích, tucích a mase.
Zdrojem beta karotenu je zelená, červená či oranžová zelenina a ovoce.

Denní doporučená dávka pro dospělé podle DACH 2000[1] je 1 mg ekvivalentů retinolu. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy.

Poměr přepočtu beta karotenu na ekvivalenty retinolu: dříve byl poměr přepočtu beta karotenu na ekvivalenty retinolu 6:1. Na podkladě studií o množství potřebných karotenů pro prevenci noční slepoty pokud jsou karoteny hlavním zdrojem vitaminu A změnil americký IOM tento poměr na 12:1.[2]

To znamená, že:

  • v tabulkách složení potravin, které vycházejí z původního přepočtu 6:1 je obsah vitaminu A v potravinách nadhodnocený;
  • příjem vitaminu A u populací je nižší, než se předpokládalo.

Deficit[upravit | editovat zdroj]

Nedostatek z potravy je v Evropě při běžných stravovacích zvyklostech řídký, může vzniknout při poruchách resorpce tuků (např. celiakie, poruchy funkce pankreatu).

V globálním měřítku se nedostatek vitaminu A řadí mezi nejvýznamnější malnutrice: v rozvojových zemích je nejčastější příčinou slepoty u dětí a přispívá k úmrtí značného počtu dětí na běžné infekce protože již subklinický nedostatek snižuje imunitu.[3]

 Podrobnější informace naleznete na stránce Onemocnění z nedostatku živin.

Klinické projevy

  • Postižení oka – xeroftalmie: Nejdříve se objevuje šeroslepost (hemeralopie, vlčí tma), reverzibilní xerosis conjunctivae (spojivky schnou a hrubnou), stříbřité Bitotovy skvrny tvaru trojúhelníku. Následovat mohou nevratné změny: změknutí rohovky (keratomalácie) a ulcerace hojící se jizvou.
  • Porucha imunity – snížená odolnost k infekcím.
  • Změny epitelu různých orgánů – keratinizující metaplazie, suchá šupinatá kůže, folikulární hyperkeratóza (Morbus Darier – postižení kůže tváře, krku, zadku a extensorů – vzor posypané mouky), metaplázie epitelu hrtanu – chrapot; dolních dýchacích cest – epitel usychá a odlupuje se → může ucpávat bronchioly; metaplázie epitelu močových cest predisponuje k pyurii a hematurii; suchá je i vaginální sliznice; vlasy bez lesku.
  • Popisovány jsou i jiné změny, ale protože u postižených jsou většinou i jiné karence, není u nich jasná přesná úloha vitaminu A.[4]

Pro hodnocení stavu zásobení populace vitaminem A se používá hodnocení výskytu noční slepoty a, nověji, hladiny plasmatického retinolu 100x u dítěte >20x převyšující doporučenou dávku (potravinový doplněk, játra ledního medvěda nebo žraloka).

Chronická hypervitaminóza – nechuť k jídlu, nauzea, zvracení, hubnutí, průjmy, alopécie, krvácení, fragilita kostí, hepatotoxicita (hepatomegalie a další příznaky poruchy jater). Dojde k ní po týdnech až letech konzumace množství >10x převyšujícího doporučenou dávku.

Horní hranice denního dlouhodobého bezpečného příjmu pro dospělé je podle DACH 2000[1] 3 mg vitaminu A.

Podávání vysokých dávek (do 10 mg) beta karotenu se ve velkých epidemiologických studiích jevilo jako neškodné, ale v dalších studiích došlo u kuřáků po dávkách 20 – 30 mg ke zvýšení incidence rakoviny plic.

Karotenemie[upravit | editovat zdroj]

Po dlouhodobé nadměrné konzumaci mrkve nebo jiného ovoce či zeleniny bohatého na karoten vzniká žluté zbarvení kůže – karotenémie – benigní stav, protože konverze karotenu na vitamin A je pomalá.

Od ikteru se liší tím, že nejsou žlutě zbarvené skléry a sliznice.

Hypothyroidismus, diabetes mellitus, onemocnění jater a ledvin mohou být spojeny s karotenémií pro poruchu konverze beta karotenu – nejde ale o nadbytek z potravy.[5]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Vitaminy • Vitaminy rozpustné v tucích
  • Zátěžový test s vitaminem A

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Vitamin A (česká wikipedie)
  • Vitamin A (anglická wikipedie)

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
  2. ↑ PANEL ON MICRONUTRIENTS,, SUBCOMMITTEES ON UPPER REFERENCE LEVELS OF NUTRIENTS AND OF INTERPRETATION AND USE OF DIETARY REFERENCE INTAKES a STANDING COMMITTEE ON THE SCIENTIFIC EVALUATION OF DIETARY REFERENCE INTAKES. Dietary Reference Intakes for Vitamin A, Vitamin K, Arsenic, Boron, Chromium, Copper, Iodine, Iron, Manganese, Molybdenum, Nickel, Silicon, Vanadium, and Zinc. 1. vydání. Washington D.C : National Academic Press, 2002. 800 s. ISBN 978-0309072908.
  3. ↑ a b
    World Health Organization. . Global prevalence of vitamin A deficiency in populations at risk 1995–2005 : WHO Global Database on Vitamin A Deficiency [online] . 1. vydání. Geneva : World Health Organization, 2009. 55 s. Dostupné také z . ISBN 978-92-4-159801-9.

  4. ↑ SOMMER, A. Vitamin A deficiency and its consequences [online] . 1. vydání. Geneva : WHO, 1995. 69 s. Dostupné také z . ISBN ISBN 92 4 154478 3.
  5. ↑ KARTHIK, SV, et al. Carotenemia in infancy and its association with prevalent feeding practices. Pediatr Dermatol. 2006, roč. 23, vol. 6, s. 571-3, ISSN 0736-8046. 
Budete mít zájem:  Test napoví, zda je váš protějšek psychopat

Les secrets de la vitamine A

Indispensable à l’organisme, la vitamine A est particulièrement importante pour assurer la bonne santé de vos yeux. Alors, où trouver cette vitamine dans vos aliments du quotidien ? Quels sont les symptômes d’un manque de vitamine A ? Et comment éviter une carence ?

La vitamine A : qu’est-ce que c’est ?

La vitamine A est une vitamine liposoluble, comme le sont les vitamine D, E et K. C’est-à-dire qu’elle est soluble dans les corps gras.

Elle existe sous formes de rétinol et de caroténoïdes : – La vitamine A ou rétinol : on retrouve exclusivement cette forme de vitamine A dans des aliments d’origine animale. Son nom vient du fait que la vitamine A a des actions bénéfiques sur la rétine de l’œil.

– La provitamine A : notre foie a la capacité de synthétiser la vitamine A à partir de caroténoïdes, pigment présent dans les végétaux. On dit par exemple que le bêta-carotène est précurseur de la vitamine A.

Rôles de la vitamine A.

La vitamine A joue plusieurs rôles importants au sein de l’organisme et tout particulièrement au niveau de la vision.

  • Stimulation des fonctions visuelles : elle diminue les risques de cataracte et de dégénérescence maculaire. Cette maladie est responsable de la perte progressive de la vue. Elle permet aussi aux yeux de s’adapter à l’obscurité en transmettant l’influx nerveux par le nerf optique jusqu’au cerveau. De plus, le rétinol est indispensable à la synthèse des pigments visuels qui nous permettent de distinguer les formes et les couleurs.
  • Système immunitaire : la vitamine A renforce les défenses immunitaires et permet une meilleure résistance aux infections en stimulant la prolifération des globules blancs et la production des anticorps.
  • Protection et intégrité des tissus : elle permet de consolider les os. Elle participe au bon état de la peau et des muqueuses ainsi qu’à la croissance et au renouvellement des cellules.

Comme beaucoup de vitamines, le bêta-carotène (précurseur de la vitamine A) a une action antioxydante. En effet, il elle va limiter les processus de vieillissement cellulaires en luttant contre les radicaux libres.

Nos besoins journaliers en vitamine A.

Selon l’ANSES, les besoins quotidiens des hommes et des femmes en vitamine A different.

Femme : 650 microgramme d’ER/jour Homme : 750 microgramme d’ER/jour L’équivalent rétinol (ER) est l’unité internationale de la vitamine A.

Cela permet de comparer l’activité vitaminique des différents précurseurs de cette vitamine A. Par exemple, vous obtenez 1 gr de rétinol à partir de 6 gr de bêta-carotène.

Lors d’une grossesse, un excès de vitamine A peut engendrer des malformations congénitales.

Il est conseillé aux femmes enceintes de surveiller leur consommation en aliments riches en vitamine A directe (comme le foie ou les abats) mais de favoriser les fruits et légumes car cette source de provitamine A est sans danger et ne sera convertie en vitamine A qu’en cas de besoin. Il est conseillé que 60% des apports journaliers en vitamine proviennent de fruits et légumes.

Quels sont les aliments riches en vitamine A ?

Le rétinol est une forme de vitamine A que l’on retrouve exclusivement dans des aliments de source animale tandis que la provitamine A va être synthétisée à partir du bêta-carotène, pigment présent uniquement dans les végétaux.

Foie de veau 13800 µg 11 µg
Emmental 247 µg 133 µg
Oeuf entier 182 µg 0 µg
Lait entier, UHT 31,4 µg 133 µg
Carotte 0 µg 8290 µg
Melon 0 µg 2020 µg
Concombre 0 µg 45 µg
Banane 0 µg 26 µg

Carence en vitamine A.

Une alimentation déséquilibrée peut suffire à engendrer une carence en vitamine A.

En plus de diminuer votre acuité visuelle ainsi que votre vision nocturne, un apport insuffisant peut se manifester par un dessèchement de la peau, une chute de cheveux, des ongles qui deviennent plus cassants.

Sur le long terme, une carence importante en vitamine A peut mener à la cécité. Cependant, il est à notifier que les carences en vitamine A sont rares dans les pays développés.

Les conséquences d’un surplus de vitamine A : l’hypervitaminose.

Un excès en rétinol peut être la conséquence d’une surconsommation d’aliments riches en vitamine A ou de compléments alimentaires. Un surdosage en vitamine A peut mener à des maux de têtes, des nausées et des douleurs articulaires. Cependant, inutile de paniquer. Se retrouver dans une situation de surplus en vitamine A est extrêmement rare.

En résumé.

La vitamine A est une vitamine liposoluble qui existe sous 2 formes : le rétinol et la provitamine A.

La provitamine A provient principalement de sources végétales tandis que le rétinol est uniquement présent dans des aliments de source animale. Les carences sont rares.

Si elles devaient néanmoins apparaitre, elles se manifesteraient par un dessèchement de la peau, une chute de cheveux, des ongles cassants mais aussi, plus grave, la perte de la vue.04

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector