Další nesmysly o jogurtech: likvidují střevní mikroflóru a spouští zánět

V lidském těle žije přes 40 biliónů baktérií, přičemž většina z nich se nachází v našich střevech. Společně se označují pojmem střevní mikrobiom (někdy také střevní mikroflóra) a jsou pro vaše zdraví velmi důležité. Zatímco některé baktérie jsou zdraví prospěšné, jiné se podílí na vzniku řady onemocnění. Proto je důležité udržet si zdravou střevní mikroflóru.

Je jasné, že to co jíte, do značné míry ovlivňuje druhy baktérií, které ve vašich střevech žijí. Tady je 10 vědecky ověřených způsobů jak zlepšit zdraví střevního mikrobiomu.

Jezte pestrou stravu

V našich střevech žijí stovky druhů baktérií. Každý druh plní různou úlohu a potřebuje ke svému růstu jiné živiny. A samozřejmě má každý druh střevních baktérií také jiný vliv na vaše zdraví.

Obecně vzato se za zdravou střevní mikroflóru považuje co střevní mikrobiom s co nejrozmanitějším druhovým spektrem střevních baktérií. Je to proto, že čím více druhů baktérií se ve vašem trávicím ústrojí nachází, tím vyšší je jejich přínos pro zdraví (1, 2, 3, 4).

Nejlepším prostředkem pro zajištění rozmanitosti střevní mikroflóry je pestrá strava, která zahrnuje co nejvíce různých druhů potravin (5, 6, 7).

Bohužel západní způsob stravování, jehož vyznavači jsme i my Češi, má do rozmanitosti hodně daleko a navíc jíme hodně jídel bohatých na tuky a cukry. Dokonce se odhaduje, že 75% potravin, které se ve světě jí, pochází jen z 12 rostlinných a 5 živočišných druhů (5).

• V některých venkovských oblastech se ale lidé stravují rozmanitěji a jí více rostlinných zdrojů.
• Řada studií naznačuje, že obyvatelé venkovských oblastí Afriky a Jižní Ameriky mají rozmanitější střevní mikroflóru než Evropané nebo Američané (8, 9).
• Shrnutí: Konzumace pestré a různorodé stravy, bohaté na přírodní, průmyslově neupravované potraviny, podporuje rozmanitost střevní mikroflóry, která je důležitá pro vaše zdraví.
• Nejlepšími zdroji živin pro zdravou střevní mikroflóru jsou ovoce a zelenina.
• Obsahují velké množství nestravitelné vlákniny, která slouží jako potrava pro střevní baktérie, což podporuje jejich růst.
• Fazole a luštěniny jsou dalšími bohatými zdroji nestravitelné vlákniny.

Fazole jsou bohatým zdrojem vlákniny a podporují zdraví střevní mikroflóry

Další potraviny s vysokým obsahem vlákniny, která slouží jako potrava pro střevní mikroflóru, patří:

• Maliny
• Artičoky
• Zelený hrášek
• Brokolice
• Cizrna
• Čočka
• Fazole
• Celozrnné potraviny

1. Jedna studie zjistila, že strava bohatá na ovoce a zeleninu dokáže zabránit přemnožení choroboplodných baktérií vestřevech (10).
2. Další studie pak naznačují, že konzumace jablek, artičoků, borůvek, mandlí a pistácií, zvyšuje množství zdraví prospěšných baktérií rodu Bifidobacterium (bifidobakterie) v trávicím ústrojí člověka (11, 12, 13, 14).
3. Bifidobakterie jsou považovány za zdraví prospěšné baktérie, protože brání vzniku střevních zánětů a zlepšují celkové zdraví střev (15).
4. Shrnutí: Ovoce a zelenina jsou bohatým zdrojem vlákniny, která slouží jako potrava pro střevní baktérie a podporuje růst zdraví prospěšných baktérií v trávicím ústrojí, včetně Bifidobakterií.
5. Fermentované (kvašené nebo také zakysané) potraviny jsou potraviny, které byly „zpracovány“ baktériemi nebo jinými mikroorganizmy. 
6. Protože tyto zdraví prospěšné baktérie často obsahují, označují se také jako probiotika.
7. Fermentace (kvašení) nejčastěji probíhá za přítomnosti baktérií nebo kvasinek, které mění cukry v potravinách na organické kyseliny a alkoholy. 
8. Mezi fermentované potraviny patří například:

• Jogurt
• Kimchi (kimči)
• Kysané zelí
• Kefír
• Kombucha
• Tempeh

• Většina z těchto potravin je bohatým zdrojem laktobacilů, což je druh zdraví prospěšných střevních baktérií.
• Lidé, kteří jí hodně jogurtů, mají ve střevech nejen více laktobacilů, ale také méně enterobakterií, které jsou spojovány se zánětem a řadou chronických onemocnění (16).
• Stejně tak několik studií naznačuje, že konzumace jogurtů upravuje střevní mikroflóru a zmírňuje projevy nesnášenlivosti laktózy, jak u kojenců, tak u dospělých (17, 18, 19).
• Některé jogurtové výrobky také snižují množství škodlivých baktérií u lidí trpících syndromem dráždivého tračníku.
• Dvě studie potvrzují, že jogurt zlepšuje funkci a složení střevního mikrobiomu (20).
• Je však důležité poznamenat, že většina v obchodech prodávaných jogurtů obsahuje velké množství sacharidů (týká se to zejména ochucených, průmyslově vyráběných jogurtů).
• Z hlediska přínosu pro zdraví je nejlepší čistý, přírodní jogurt, který se vyrábí pouze přidáním jogurtové bakteriální kultury do čistého mléka. 
• Fermentované sójové mléko také podporuje růst zdraví prospěšných baktérií, jako jsou bifidobakterie a laktobacily a současně snižují množství „zlých“ choroboplodných baktérií. 
• Na kvalitu střevní mikroflóry má vliv i kimchi (21, 22).
• Shrnutí: Fermentované potraviny, zejména přírodní jogurty, zlepšují funkcí střevní mikroflóry, protože podporují růst zdraví prospěšných baktérií a naopak brání růstu choroboplodných baktérií ve střevech

Umělá sladidla se běžně používají jako náhražky cukru. Některé studie však naznačují, že mohou negativně ovlivnit zdraví střevního mikrobiomu.

Jedna studie na laboratorních potkanech naznačuje, že aspartam, umělé sladidlo, snižuje přírůstek hmotnosti, zvyšuje hladinu cukrů v krvi a zvyšuje také inzulinovou rezistenci (23).

Potkani, kterým byl podáván aspartam, měli také ve střevech více klostridií a enterobakterií, které ve větším množství mohou vyvolat závažná onemocnění.

Další studie přinesla podobné výsledky i u myší a lidí. A navíc se ukazuje, že umělá sladidla mohou mít paradoxně negativní vliv na hladinu cukrů v krvi, protože je baktérie ve střevech rozkládají na škodlivé látky (24).

Shrnutí: Umělá sladidla mohou negativně ovlivňovat hladinu cukru v krvi, a to kvůli jejich negativnímu vlivu na kvalitu střevní mikroflóry.

Prebiotika jsou potraviny, které podporují růst zdraví prospěšných mikroorganizmů ve střevě.

Jedná se převážně o vlákninu a sacharidy s rozvětveným řetězcem, které lidské buňky neumí trávit. Naopak baktérie, žijící v našich střevech nestravitelnou vlákninu a složité sacharidy umí rozštěpit a získávají z nich tak potřebnou energii pro svůj další růst a rozmnožování.

Prebiotika najdeme v celé řadě různých druhů ovoce a zeleniny a nachází se například i v celozrnných výrobcích. Můžete si je ale zakoupit i jako doplněk stravy v lékárnách. 

V posledních době se ukazuje, že takzvaný rezistentní škrob je také velmi dobrým probiotikem. Tento druh škrobu se v tenkém střevě nevstřebává a prochází volně do tlustého střeva, kde je štěpen střevní mikroflórou. Jeho bohatým zdrojem jsou například luštěniny nebo syrové brambory.

Brambory jsou bohatým zdrojem rezistentního škrobu, který slouží jako potrava pro zdraví prospěšné střevní baktérie

1. Mnoho studií naznačuje, že prebiotika podporují růst zdraví prospěšných baktérií, včetně bifidobaktérií.
2. Řada těchto studií byla prováděna na zdravých lidech, ale některé studie naznačují, že prebiotika mohou pomoci i lidem, kteří trpí některými chorobami.
3. Některá prebiotika například snižují hladinu inzulínu, triglyceridů a cholesterolu v obézních lidí (25, 26, 27, 28, 29, 30, 31).
4. Tyto výsledky naznačují, že prebiotika snižují rizikové faktory pro vznik onemocnění souvisejících s obezitou, včetně onemocnění srdce a diabetu.

Shrnutí: Prebiotika podporují růst zdraví prospěšných baktérií, zejména pak bifidobakterií. To pomáhá zmírňovat projevy metabolického syndromu u obézních lidí.

Střevní mikrobiom u dětí se začíná rozvíjet teprve po narození. Ovšem některé studie naznačují, že děti jsou již před narozením vystavovány působení řady baktérií (32).

• Během prvních dvou let života se střevní mikroflóra dítěte neustále vyvíjí a je bohatá zejména na zdraví prospěšné bifidobakterie, které pomáhají miminku trávit sacharidy obsažené v mateřském mléce (33).
• Řada studií potvrzuje, že střevní mikroflóra kojenců krmených umělým mlékem, obsahuje mnohem méně bifidobakterií než střevní mikroflóra kojených dětí (33, 34, 35).
• Kojení je navíc spojováno s nižším rizikem alergií, obezity a dalších onemocnění, na jejichž vzniku se střevní mikroflóra může podílet (36).
• Shrnutí: Kojení pomáhá při vývoji zdravé střevní mikroflóry u dětí a chrání je před některými nemocemi v pozdějším životě.
• Celozrnné potraviny jsou bohatým zdrojem vlákniny a také nestravitelných sacharidů, jako jsou například beta-glukany.
• Tyto sacharidy se v tenkém střevě nevstřebávají a dostávají se do tlustého střeva, kde slouží jako potrava pro střevní mikroflóru a podporují tak růst zdraví prospěšných střevních baktérií.
• Celozrnné potraviny u lidí podporují růst bifidobakterií, laktobacilů a baktérií rodu Bacteroidetes (37, 38, 39, 40, 41).
• Tyto studie také zjistily, že celozrnné potraviny zvyšují pocit sytosti a snižují rizikové faktory pro vznik zánětů a kardiovaskulárních chorob.

Shrnutí: Celozrnné potraviny obsahují nestravitelné sacharidy, které podporují růst užitečných baktérií ve střevní mikroflóře. Díky tomu přispívají ke zlepšení zdraví vašeho metabolizmu a trávení.

Strava obsahující převážně potraviny živočišného původu přispívá k růstu zdraví škodlivých baktérií ve střevní mikroflóře. Naopak rostlinná strava spíše podporuje růst zdravé střevní mikroflóry (42, 43).

Řada studií potvrzuje, že vegetariánská strava může být pro střevní mikrobiom přínosem. Je to pravděpodobně kvůli tomu, že potraviny rostlinného původu obsahují více vlákniny než potraviny živočišného původu.

Jedna malá studie potvrdila, že vegetariánská strava může snížit množství zdraví škodlivých střevních baktérií u obézních lidí a navíc přispívá ke zmírnění zánětu, snížení hmotnosti a hladiny cholesterolu v krvi (44).

Další studie potvrdila, že vegetariánská strava významně snižuje množství choroboplodných baktérií jako je například E. coli ve střevním mikrobiomu (45).

Ovšem není jasné, zda přínos vegetariánské stravy pro střevní mikroflóru není dán spíše tím, že vegetariáni vedou obecně zdravější životní styl než lidé, kteří jí stravu složenou zejména ze živočišných potravin, včetně masa.

Shrnutí: Vegetariánská a veganská strava podporují růst zdravé střevní mikroflóry. Není však jasné, zda kladné účinky tohoto způsobu stravování nejsou způsobeny tím, že vegetariáni a vegani obecně vedou zdravější životní styl.

Polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny, které mají řadu kladných účinků na vaše zdraví. Například snižují krevní tlak a cholesterol a zmírňují projevy zánětu a oxidačního stresu (46).

Kakao a čokoláda jsou bohatými zdroji polyfenolů, látek podporujících zdraví střevní mikroflóry

Lidské tělo nedokáže stoprocentně polyfenoly trávit. Díky tomu se většina těchto látek dostává do tlustého střeva, kde slouží jako potrava pro střevní baktérie (47, 48).

Mezi dobré zdroje polyfenolů patří:

• Kakao a kvalitní čokoláda (s obsahem kakaa nad 70%)
• Červené víno
• Slupky z hroznového vína
• Zelený čaj
• Mandle
• Cibule
• Borůvky
• Brokolice

Polyfenoly z kakaa zvyšují množství bifidobakterií a laktobacilů ve střevě u lidí a současně snižují množství klostridií, které patří mezi časté původce závažných infekcí, jako je například klostridiový zánět střev (kolitida).

Navíc polyfenoly přispívají k lepšímu zdraví střevní mikroflóry, protože snižují hladinu triglyceridů a C-reaktivního proteinu v krvi. C-reaktivní protein je důležitým markerem zánětu (49).

Polyfenoly obsažené v červeném víně mají podobné účinky (50).

Shrnutí: Buňky lidského těla neumí účinně trávit polyfenoly, ale tyto látky jsou naopak výbornou potravou pro zdraví prospěšnou střevní mikroflóru. Pomáhají chránit před zánětem a kardiovaskulárními chorobami.

Probiotika jsou živé mikrobiologické kultury (většinou baktérie), jejichž konzumace má kladný vliv na vaše zdraví.

Probiotické baktérie trvale kolonizují střeva. Jsou důležitou součástí střevního mikrobiomu a podporují zdravé trávení (51).

Přehled sedmi studií potvrzuje, že doplňky stravy s probiotiky mohou mít podstatný vliv na zdraví střevní mikroflóry. Některé důkazy také naznačují, že probiotika přispívají ke zlepšení střevní mikroflóry u některých onemocnění (52).

1. Z přehledu 63 studií dále vyplývá, že probiotika mají určitý kladný vliv na střevní mikroflóru, a to zejména na její obnovu poté, co byla z nějakého důvodu narušena její rovnováha (53).
2. Jiné studie ale vliv potravinových doplňků s probiotiky na zdraví střevní mikroflóry u zdravých lidí a na udržování její rovnováhy nepotvrzují.
3. V zásadě platí, že probiotika ovlivňují fungování některých baktérií, které žijí na stěnách střev, a to mimo jiné i tím, že ovlivňují chemické látky, které tyto baktérie produkují (54).

Shrnutí: Probiotika u zdravých lidí významně nemění složení střevní mikroflóry. U nemocných lidí ale přispívají ke zlepšení zdravotního stavu, protože obnovují zdravou střevní mikroflóru. Proto je jejich užívání důležité například po antibiotické léčbě nebo v případě jiných onemocnění, při kterých dochází k narušení střevní mikroflóry.

• Střevní mikroflóra (tedy baktérie a další mikroorganizmy žijící ve vašich střevech) velmi podstatně ovlivňuje naše zdraví.
• Řada studií potvrzuje, že narušený střevní mikrobiom může stát za vznikem řady chronických chorob.
• Nejlepší způsob jak si udržet zdravou střevní mikroflóru je konzumovat přírodní, průmyslově nezpracovávané potraviny, zejména rostlinného původu, jako jsou například ovoce, luštěniny, fazole nebo celozrnné potraviny.

Čím nakrmit střevní mikrobiom? Jak se podepisuje psychika na našem trávení?

Podzim máme spojený nejen s padajícím listím, ale i padající imunitou. Ta je zkoušena nejen změnou počasí a hojným výskytem různých onemocnění, ale i stresem. 

Stres zabijákem bakterií

To, že se imunitní systém odvíjí od našeho střevního mikrobiomu, už mnoho z nás tuší. To, že je ale střevní mikrobiom závislí nejen na stravě, ale i na naší psychické pohodě či nepohodě, si už tak moc často neuvědomujeme.

Strava je něco, s čím se pracuje snadněji, přece jen vybrat vhodný jogurt, kvalitní zeleninu či přímo cílená probiotika se zdá být jednodušším úkolem než jednou pro vždy v práci oznámit, že budu pracovat skutečně jen osm hodin.

  

Jděte cestou bio potravin

Více než na množství snězených porcí kefírů či kimchi si dejte záležet na skutečné kvalitě.

Fakticky zajímavým pomocníkem v péči o náš střevní mikrobiom mohou být výběrové kousky, které přirozeně dozrály a pro jejich ochranu nebylo nutno použit řadu sice zákonem povolených, ale zdraví né vždy prospěšných chemických látek.

Především pesticidy totiž významně ovlivňují kondici našeho střevního mikrobiomu a velmi jednoduše jej narušují. Výběrem zeleniny a ovoce v bio kvalitě tak svému mikrobiomu skutečně pomůžete. 

Receptury našich babiček vs. chemie

Díky rostoucímu povědomí o střevním mikrobiomu významná část z nás nezapomíná ani na tradiční postupy našich babiček, které si domácí ovoce a zeleninu na zimu nakládaly. Nejsme pak závislí na kouscích ze supermarketu, které suplují čerstvé ovoce a zeleninu jen dost nešikovně. 

Jak si ale stojí tyto tradiční receptury našich babiček na žebříčku popularity o nejlepší budovatele střevní mikroflóry? Léta bádání překvapivě ukazují, že kvašená zelenina či fermentované mléčné výrobky jsou důležitou součástí naší stravy, ale doposud spíše přeceňovanou v boji za lepší mikrobiom. 

Potraviny mohou mikrobiom podpořit jen částečně. A co hraje proti? Menší pestrost mikroorganismů použitých při fermentaci, jejich nedostatečná charakteristika a popis výrobce, a nakonec také možnost, že některé fermentované potraviny jsou pro někoho nechodé. Používané kultury jsou často producenty biogenních aminů, které mohou vyvolat alergickou reakci. 

Naproti tomu stojí doplňky stravy a léčiva s přesně popsaným složením mikroorganismů, druhově cílených, a především technologicky zpracovaných tak, aby bakterie až do střeva skutečně dorazily. Budeme-li chtít jít ještě dál, můžeme sáhnout po technologiích, které už dnes nabízejí probiotika šitá na míru.

Tedy taková, která jsou připravena přesně pro střevo a mikrobiom uživatele. Ale jako všechny novoty moderní doby, i tato nabízí otázku, zda vše nebude za pár let jinak. Za zmínku ale tato cesta rozhodně stojí.

Jsou totiž mezi námi tací, kteří z různých důvodů potřebují pro svou rodinu bakterií něco víc, něco jistějšího než domácí jogurt.   

Na toto téme se také rozpovídal Petr Havlíček a Jirka Vacek ve videu: STŘEVNÍ MIKROBIOM | Proč má největší vliv na trávení psychika? Probiotika, prebiotika a enzymy.

I přesto všechno je jídlo tím, na čem bychom měli stavět. A nejen proto, že je to tak jednoduché, zařazujme kvašenou zeleninu, nakládané okurky, kysané zelí, ale také třeba červenou řepu či cibuli.

Samotná kvalita domácího produktu vedle hromady bakterií, které vznikají v procesu kvašení, společně s vlákninou, dělají z nakládané zeleniny oprávněně královnu mezi superpotravinami.

Je pro nás probiotikem i prebiotikem zároveň. 

BOX: Čemu všemu musí bakterie odolat?

Probiotické bakterie v potravinách musí cestou zažívacího traktu čelit mnohým nástrahám.

Trávicí enzymy obsažené ve slinách, mikrobiom v samotných ústech, lipázy, proteázy degradující buněčné bílkoviny v žaludku či kyseliny ovlivňující pH nejen v žaludku.

To vše likviduje i prospěšné mikroby putující trávícím traktem. I přesto velká část mikroorganismů přežije a doputuje až do cílového tlustého střeva.

Zdroj: Adela Skoupa

Mohlo by Vás zajímat:

Další nesmysly o jogurtech: likvidují střevní mikroflóru a spouští zánět

O údajně negativních účincích konzumace mléka a mlékárenských výrobků na lidský organismus byly již v minulosti sepsány zřejmě tisíce článků a vydány stovky „spasitelských“ doporučení.

Část populace přitom skutečně problémy s konzumací mlékárenských produktů má, to však kvůli tomu, že ve svých střevech nemá enzym laktázu, která štěpí v kravském mléku přítomnou laktózu. V těchto případech jde nicméně o intoleranci laktózy bez vlivu na imunitní systém, a navíc touto intolerancí trpí jen výrazná menšina populace.

Mléčné výrobky prý narušují přítomnost zdravých bakterií ve střevě. Vážně?

Vztahovat tak teze o tom, že například jogurty při pravidelné konzumaci působí negativně na střevní mikroflóru nebo že tučné sýry nadýmají veškerou populaci, jak o tom nedávno informoval portál Prostřeno.cz, je proto naprostý nesmysl, neboť je tomu právě naopak.

Každodenní konzumace jogurtů je pro člověka žádoucí, neboť do střev dodává potřebné ušlechtilé bakterie, které jogurty ve velkém množství obsahují.

Tyto bakterie mají příznivý vliv na trávicí procesy, navíc se může jednat i o probiotické bakterie, které jsou také pro člověka nanejvýš prospěšné.

Zakysané jogurty bez přítomnosti laktózy navíc může konzumovat každý, i člověk trpící zmiňovanou intolerancí.

Živé kultury bakterií obsahují všechny jogurty 

Zvýšená konzumace mlékárenských produktů má také, jak konstatuje například předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, příznivý vliv na dlouhověkost. Modelovým příkladem je podle Kopáčka území Balkánu, kde se jogurty tradičně hojně konzumují. Nejen tam a nejen nyní.

První doklady o konzumaci mléka a výrobků z něj jsou staré nejméně 10 000 let a současné doplnění těchto produktů o bakterie rodu lactobacillus jsou dalším, oproti historii pozitivním bonusem. Lidský organismus tyto bakterie potřebuje, ba je přímo vyžaduje.

Živé kultury bakterií přitom obsahují veškeré jogurty, nejen některé, jak se také občas veřejnosti sděluje.

Je to navíc zakotveno v evropské i tuzemské legislativě, podle níž musí být na konci data trvanlivosti jogurtu přítomno nejméně deset milionů živých kultur v jednom gramu výrobku.

Nafouknutí po sýru?

Obdobným nesmyslem je teze o plynatosti, tedy nadýmání po konzumaci sýrů, ať již tučných, nebo netučných. Žádné nadýmací látky se při trávení sýrů neuvolňují, takže k nadýmání není důvod.

Sýry jsou naopak stejně jako další mlékárenské výrobky (nejen) zdrojem pro tělo prospěšného vápníku.

A i když je vápník přítomen také v řadě jiných potravin, zůstávají mlékárenské produkty nejdůležitějším dodavatelem této látky do lidského organismu.

Galerie: Encyklopedie sýrů

Mléčný tuk tvoří zhruba ze dvou třetin nasycené mastné kyseliny, které ještě nedávno považovali někteří vědci a výzkumníci za nepříliš prospěšné pro člověka.

Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že se jednak v mléčném tuku nacházejí pouze tři ze čtyř set nasycených mastných kyselin, které by mohly mít při nadměrné konzumaci pro člověka negativní účinek, především je ale již doloženo, že cholesterol ze stravy neovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi.

Vědecké důkazy tedy už nepodporují dřívější doporučení, aby byl příjem nasycených tuků „co nejnižší, jak je možné“.

Příslušné množství příjmu nasycených tuků je kromě toho rozdílné u každého jedince a je závislé na genetice, stáří a stylu života.

Na základě těchto nejnovějších vědeckých poznatků je tak možné usoudit, že odpovídající množství nasycených tuků ve stravě sestavené odpovídajícím potřebám konkrétního jedince může mít dokonce pozitivní vliv.

Když spasitelé lidstva šíří osvětu…

Studie také ukazují, že mléčné výrobky mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků, například že přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti a stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.

Jinými slovy, snahy o „osvětu“ spotřebitele by měly vycházet ze známých skutečností, ne z emocí nebo z opisování tezí, které jsou díky vědeckému pokroku překonané. Není to zas tak dlouho, co bylo spasiteli lidstva zatracováno máslo nebo vejce. Obvykle ti samí spasitelé přitom dnes píší pravý opak. To ovšem zrovna srozumitelná osvěta spotřebitele není.

Co zabíjí naše střeva? – PharmDr. Margit Slimáková

Naše střeva jsou někdy označována za náš druhý mozek. Mikroskopičtí obyvatelé našich střev jsou považováni za zapomenutý orgán. Podle stále vzrůstajícího počtu odborníků a studií je nedostatečné zdraví střev základem mnoha nemocí, které se projevují kdekoli jinde v organismu, a budování zdravé střevní mikroflóry je základem jejich terapie.

Mikroorganismy, které osidlují naše střeva, se souhrnně nazývají mikrobiom. Jedná se o soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů, které nás v případě rovnováhy nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše lidské zdraví. Podle dřívějších odhadů jsme nositeli až deseti buněk mikroorganismů na jednu lidskou buňku.

Novější teorie předpokládají poměr tří ku jedné lidské buňce, případně dokonce vyrovnaný počet lidských a mikrobiálních buněk. Podle dalších odhadů je až 99 % našeho genetického materiálu ovlivněno mikroby. Některé z mikroorganismů mají dopad imunitní systém, jiné naši náladu anebo tvorbu některých vitamínů.

Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost.

Co narušuje mikrobiální rovnováhu a naše zdraví? Níže uvádím šest základních podezřelých.

Mikrobům (úplně stejně jako nám) prospívají základní kvalitní potraviny, které nejsou průmyslově upraveny a doslazeny či dochuceny aditivy. Úplně ideální je pravidelné obohacení jídelníčku o fermentované potraviny, jako je třeba kvašená zelenina, zakysané mléčné výrobky anebo kváskové pečivo.

Základní výživová doporučení pro zdravá střeva jsou:

• Nejezte vysoce průmyslově upravené potraviny.
• Maximálně omezte přidaný cukr.
• Podle individuální snášenlivosti zkuste vyloučit mléko, lepek anebo třeba glutamáty.
• Jezte dostatek zeleniny a vlákniny.
• Jezte fermentované a živé potraviny, jako jsou klíčky.

Antibiotika určitě zachránila miliony lidských životů, ale jejich užívání není jen prospěšné. Opakovaná a zbytečná podání antibiotik anebo jejich podprahový příjem v potravinách či vodě zabíjí i naše prospěšné mikroorganismy.

Podobně každodenní mnohaleté užívání hormonální antikoncepce může narušit naše střevní mikroby, k tomu ještě ničí naše zásoby zinku, vitamínu B12 a kyseliny listové.

Alkohol zabíjí prospěšné střevní mikroby, narušuje mikrobiální rovnováhu. Alkohol také zvyšuje střevní propustnost, čímž umožňuje cizím látkám i nedostatečně natrávené potravě procházet střevní stěnou a vyvolat imunitní reakci, která může vést k zánětu. Zvýšená střevní propustnost může omezovat vstřebávání živin a neblaze ovlivňovat výživu buněk našeho těla.

• Přílišné vyhýbání se přirozenému světu okolo nás, zabíjení mikrobů na našich tělech i v našich domovech nejrůznějšími antimikrobiálními a antibakteriálními mýdly a drogerií znamená omezení pestrosti i množství mikrobů.
• Přítomnost relativně nízkého množství mikrobů vede k omezení trénovanosti imunitního systému až jeho onemocnění, které se může projevit třeba nepřiměřenými útoky proti orgánům vlastního těla, jak to vidíme u autoimunitních onemocnění.

Účinná látka celosvětově nejpoužívanějšího herbicidu RoundUp je glyfosát, který sice přímo nezasahuje do dějů v lidských buňkách, ale zásadně narušuje život mikrobiálních buněk, a to včetně těch prospěšných v našem střevě.

Glyfosát se používá při pěstování mnoha geneticky modifikovaných plodin, ale milují jej také konvenční zemědělci. Běžně se používá na pole s řepkou, zajištění sterilnosti golfových hřišť anebo k likvidaci plevele ve městech, v parcích i na zahradách.

Jeho rezidua jsou přítomná v moři a nacházejí se v krvi většiny Evropanů.

Ve stresu tělo upřednostňuje zásobení vitálně důležitých orgánů pro rychlou akci typu běh anebo boj, tím pádem omezí přísun krve do střev.

Tělu je jedno, jestli nás vyděsí mamut, se kterým musíme bojovat, nebo jen šéf, kterého zmlátit nemůžeme. Při boji nepotřebujeme trávit, a tak jsou trávicí funkce omezeny.

Dlouhodobý chronický stres znamená dlouhodobé snížení přísunu krve do střev a tvorby trávících šťáv, a tak i zhoršení střevního zdraví.

Jak nejvíce našim mikrobiálním spolubydlícím, a tím i střevům a celkovému zdraví prospějeme?

Základem zdravého osídlení střev je přirozený porod, dostatečně dlouhé kojení, kvalitní potraviny včetně fermentovaných a dostatek zeleniny s vlákninou. Prospívá i pobyt v přírodě včetně mikrobiální pestrosti, kterou nám třeba zajistí styk se zvířaty.

Omezit je třeba vysoce průmyslově upravované potraviny a nadbytek cukrů, riskantní rezidua agrochemikálií, zbytečná aditiva a farmakoterapii, nadbytečná desinfekční mýdla a drogerii.