Bylinkový speciál: Majoránka zahradní

(Majorana hortensis, syn. Origanum majorana)

Pochází ze severní Ameriky, Přední Asie a jižní Evropy. U nás se pěstuje pouze na zahradách, je to jednoletka, která nesnáší mráz, tudíž se musí každým rokem vysévat znova. Pokud ji schováme na zimu domů, nejlépe do chladnější místnosti, tak nám na jaře zase obrazí.

Co se sbírá?

Sbírá se nať před rozkvětem od července do srpna, pokud jsou rostlinky statnější tak seřízneme nať zhruba v polovině výšky a do podzimu ještě obrazí, pak se může sklidit znova.

Suší se celá nať ze které se po usušení sdrhnou lístky. Správně usušená majoránka má šedozelenou barvu, nikdy ne do hněda! Dbejte při sběru na to, aby rostlinky byly suché, nesmí být ještě rosa nebo po dešti. Toto platí pro všechny bylinky, které chceme sušit.

Pěstování majoránky

Lze ji vysévat po zmrzlých hned na dokonale připravený záhon bez hrud, protože semena majoránky jsou velice drobná. Lepší je si majoránku předpěstovat doma v truhlíku.

Nejlepší je vyset ji během března do minisadbovače nebo da malého květináčku. Později rostlinky rozesadíme a v květnu můžeme začít po zmrzlých vysazovat rostlinky po 3 ve trojúhelníkovém sponu 15 cm. Vybereme jí slunečné stanoviště s kyprou půdou. Ze začátku dbáme na zálivku, aby rostlinky nezaschly, než pořádně zakoření.

Zdejší klima jí ani nedovolí vytvořit semínka, jednoduše to nestihne, tak jsme odkázáni na nákup semínek z obchodu.

Majoránka v kuchyni

Dnes si už nedovedeme představit bramboračku, nebo bramboráky bez majoránky. Přidává se také k vepřovým zabíjačkovým produktům. Může se přidávat i k dalším druhům mas jako je drůbeží, jehněči, telecí nebo ryby. Hodí se také do omáček, polévek, marinád, těstovin, luštěninových kaší a pyré.

Tady si můžete stáhnout eBook VYPĚSTUJTE SI 7 BYLINEK DOMA ZA OKNEM >>>

Účinky majoránky pro zdraví

Majoránka má skvělé účinky, je to pro nás tak běžná bylinka, která je vnímána spíše jako koření do jídel. Při tom je  opomíjený její blahodárný vliv na naše zdraví. Jak majoránka působí?

• Sedativum – v podobě čajů působí na zklidnění, po větším množství může způsobovat až ospalost.
• Močopudná – odstraňuje přebytečnou zadrženou vodu v organismu
• Zažívací potíže – působí proti nadýmání, průjmu, střevní kolice. Majoránka podporuje tvorbu žluči a žaludečních šťáv, tím urychluje trávení, je proto vhodná k tučným pokrmům. Působí výborně i proti nechutenství.
• Bolesti hlavy a migrény – pomáhá ve formě čaje. Pomáhá také při bolestech hlavy spojené s premenstruačním syndromem.
• Kašel – majoránka podporuje vykašlávání hlenů, čaj tedy působí příznivě i při nachlazení.
• Desinfekční účiny – z majoránky se vyrábí masti na desinfekci a hojení ran, podobně jako měsíčková mast. Je výborná také na pohmožděniny a opuchliny. Obklad z majoránky působí dobře i na hojení akné.

Příprava majoránkového čaje:

Recept č. 1: Lžičku sušené majoránky zalijeme ¼ litrem studené vody a přivedeme k varu. Po té ihned odstavíme a necháme ještě přikrytou 15 minut louhovat. Nakapeme citron, vezmeme si k tomu lžíci medu a popíjíme. Pijeme několikrát denně po doušcích.

Recept č. 2: Jedna čajová lžička sušené majoránky na hrnek, 10 minut nechat vylouhovat a začerstva teplé vypít.

Recept č. 1 – zde při pozvolném zahřívání nedochází tolik k ničení účinných látek, navíc bude čaj pravděpodobně i silnější. Majoránka se může kombinovat s dalšími bylinkami – oregano, mateřídouška.

Majoránka: babiččina bylinka, která se vždy hodí

Majoránka je jednou z těch bylinek, bez kterých by česká kuchyně nebyla českou kuchyní. A přestože je typická česká kuchyně spíše nezdravá, s majoránkou je to naopak.

Majoránka udělá pokrmy nejenom voňavější a chutnější, ale také stravitelnější. Dodá jim své léčivé účinky, které nabízí. Majoránka je totiž víc než jen koření nebo aromatická rostlinka, je to léčivá bylinka se vším všudy.

Úvodní foto: Pixabay.com

Majoránka, oregano a dobromysl

Majoránka zahradní (lat. Origanum majorana, syn. Majorana hortensis) je rostlinou z čeledi hluchavkovitých. Latinský název Origanum majorama připomíná, že jde o bylinku příbuznou oreganu, se kterou se v praxi může nesprávně zaměňovat.

Do takového české čočkové polévky nebo maďarského guláše patří právě majoránka. Oregáno je typickou bylinkou středomořské kuchyně. Jako dobromysl je však oregano známé i u nás, je také jednou z bylinek českého léčitelství. V léčitelství ostatně slouží i majoránka…

Účinky připisované majoránce

Ve starém Řecku se z majoránky dělali věnce pro novomanžele, protože se věřilo, že majoránka posiluje lásku a sílu srdce. Dokonce má údajně předcházet hádkám.

Později se majoránka proslavila jako lék na nešťastnou lásku a zlomené srdce. I dnes má pomáhat se všemi lidskými žaly, stresem, rozčilením a podrážděnými nervy.

Je to tišící bylinka na nervy a proti stresu, ale umí toho ještě víc…

• majoránka podporuje zdravé trávení
• pomáhá při nadýmání, průjmu a střevních křečích
• podporuje tvorbu žaludečních šťáv a žluči
• zvyšuje chuť k jídlu
• má dezinfekční vlastnosti
• má protizánětlivé účinky
• uvolňuje dýchání
• pomáhá proti nachlazení
• posiluje kardiovaskulární systém
• je prospěšná při únavě a nervovém vyčerpání
• hodí se proti stresu a nespavosti
• pomáhá proti bolesti hlavy
• působí jako mírné sedativum
• ulehčuje průběh menstruace
• příznivě ovlivňuje tvorbu mateřského mléka
• čaj z majoránky tiší podrážděné hlasivky
• vně majoránka působí hojivě

Pěstování majoránky

Majoránka je jednou z magických bylinek. Pěstovaná u domu nabízí nejenom příjemnou vůni, ale má také zachycovat veškerou negativitu. Její pěstování však není jen tak.

Majoránka zahradní se v našich podmínkách pěstuje jako jednoletá aromatická bylina, kterou zdobí drobné lístky a nepatrné kvítky. Plody u nás zpravidla nedozrávají.

V našich podmínkách vymrzá, nepřežije jarní, pozdní jarní ani podzimní mrazíky. Dá se pěstovat ze semínek, ale z miniaturních semínek vyrůstá dlouhou dobu. Lepší je ji sázet ze sazenic, a to pozdě zjara, po některé jarní zelenině.

Vyžaduje teplé a chráněné stanoviště. Hnojí se organickými hnojivy a zalévá se s mírou.

Sklízí se až několikrát ročně. Odstřihuje se několik centimetrů nad zem. Suší se ve svazcích. Majoránka se dá pěstovat i v truhlíku za oknem nebo jako balkonová rostlina.

Novinkou českých zahrad, záhonů a truhlíků je majoránka jako trvalka. Dá se totiž pořídit jako bylinka se vzhledem a vůní majoránky, která je však křížencem majoránky a dobromysly, od něho získává odolnost a mrazuvzdornost.

Foto zdroj: Pixabay.com

Využití majoránky

Drhnutá majoránka, tedy sušená směs listů a květů se užívá jako koření v kuchyni. Svoji jemně kořeněnou vůní s nasládlými tóny provoní mnoho druhů pokrmů, její nahořklá, jemně pikantní chuť prospěje masovým i zeleninovým jídlům. Mastná a těžká jídla budou s majoránkou stravitelnější, luštěniny nebudou díky majoránce způsobovat nadýmání.

Pro léčivé vlastnosti se majoránka popíjí i jako čaj. Stačí lžička sušené majoránky na šálek vody a tři minuty luhování. Po scezení získáte majoránkový čaj prospěšný nejenom pro zažívání, ale především zklidňující nápoj proti stresu a podrážděným nervům.

Nálev/odvar z majoránky se dá využívat i jako kloktadlo při nachlazení. Jako ústní voda pomáhá proti paradentóze, kazivosti zubů nebo zápachu z úst.

Je také základem aromaterapeutické koupele, která je prospěšná v mnoha směrech. Zklidňuje nervy, působí antidepresivně. Tlumí revmatické bolesti.

Pomáhá léčit nejrůznější kožní potíže, podobně jako obklad z majoránky.

Hojivé a analgetické účinky majoránky se využívají také v podobě majoránkové masti nebo majoránkového oleje.

Karel Zich – mas chut majoranky lyrics

Video: Máš chuť majoránky lásko má, Karel Zich (Youtube)

Literatura, internetové zdrojeAutor: Radka Křivánková, redakce

Majoránka: babiččina bylinka, která se vždy hodí

Majoránka je nepostradatelnou bylinkou české kuchyně, ale pro své léčivé účinky také bylinkou lidového léčitelství. Nejenže napomáhá zdravému trávení, ale pomáhá také proti stresu. Je to antidepresivní bylinka, která zklidní nervy, ale pomůže třeba i proti bolesti hlavy nebo potížím menstruace.

Redakce U KOCOURA DOMA

Vyznáváme šťastné doma, přinášíme tipy na vrnivou spokojenost a harmonii. Hledáme inspiraci pro útulné bydlení, kde mají své místo domácí mazlíčci nebo pokojové rostliny. Jsme milovníci zvířat a přírody. Více…

DISCLAIMER: žádné informace na tomto webu nemají odborný charakter

Pečlivě studujeme všechny dostupné zdroje, hledáme na internetu, v herbářích a další literatuře, v odborných časopisech. Čerpáme z rad veterinářů i zkušenějších chovatelů, a nejenom jich. Přesto nejsme (ani nemůžeme být) náhradou odborné péče. Web U KOCOURA DOMA primárně slouží jako osobní blog.

Disclaimer. Tyto webové stránky mají má pouze informativní charakter. Nemůžeme nahradit lékařskou či veterinární péči. V případě zdravotních potíží vás musíme odkázat na odborníky, v jejich rukou by měla být i léčba zvířat. Samozřejmě chápeme, že nejvíce pro své miláčky může udělat zejména jejich majitel. To nejdůležitější je láska.:-)

Nejsme a nechceme se tvářit jako odborníci. Jsme jenom nadšení chovatelé, milovníci přírody a bylinek, co se snaží sdílet zkušenosti a získané informace s ostatními.

Nejsme eshop. 

Chcete víc bylinek?

V sekci bylinkování najdete mj. bylinky jako je kozlík, řeřicha, brahmi, houbová bylina, rýmovník nebo šanta kočičí. Připravujeme pro vás další a další články o bylinkách. Že chcete ještě více bylinek? Mnoho užitečných rad, návodů, informací a inspirace najdete v dostupných knihách a herbářích. Podívejte se na nabídku knihkupectví KOSMAS či jiného knihupectví…

reklama

Majoránka zahradní

Majoránka zahradníMajorana hortensis 

Výskyt:

Původem je ze severní Ameriky, Přední Asie á jižní Evropy. U nás se pěstuje výlučně po v zahradách.

Majoránka je prastará léčivá rostlina a pěstovali ji již staří Egypťané. Do Evropy se dostala údajně z Jeruzaléma za křižáckých válek a od 16. století se používá jak v kuchyni, tak v domácím léčitelství.

Popis:

Zpravidla jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých, asi 40 cm vysoká, s přímými listnatými lodyhami a bílými nebo bledě růžovými drobnými květy, které tvoří kulaté klásky. Celá rostlina je silně aromatická.

Sbíráme:

Sbíráme nať před rozkvětem (červenec – srpen).

Účinné látky:

Majoránka obsahuje třísloviny, hořčiny a silici. Má silný kafrový pach a kořenitou nahořklou chuť.

Použití:

• Urychluje a podporuje trávení zvýšením tvorby žaludečních šťáv,
• odstraňuje křeče,
• uklidňuje (ve velkých dávkách působí slabě omamně)
• a účinkuje mírně močopudně
• a žlučopudně.
• Přidává se do sirupů, do mastí, je účinná proti
• nadýmání
• a do koupelí posilujících nervy.

Čaj (nálev):

2 lžičky suché drcené natě přelijeme ¼ l vroucí vody a necháme 15 minut stát. Pijeme 1 šálek denně proti

• nadýmání,
• žaludečním křečím,
• pro uklidnění,
• při migréně
• a bolestech hlavy.

Inhalace:

• Inhalování majoránky se doporučuje při astmatu.

Vinný nálev:

Užíváme po lžících

• pro uklidnění
• a při migréně.
• Při obtížné menstruaci
• se doporučuje pít 1 – 3 šálky denně.
• – 30 g suché natě naložíme na 1 týden do 1 litru kvalitního bílého vína.

Olej:

30 g drcené sušené natě naložíme do ½ l olivového nebo jiného kvalitního oleje a necháme za občasného proklepání 14 dní stát Potom slijeme a přefiltrujeme.

Olejem mažeme

• namožené údy,
• záda
• čelo – při bolestech hlavy.

Mast:

1 čajová lžička sušené natě se vaří 1 minutu s 1 polévkovou lžící červeného vína. Přidáme 1 lžíci másla, roztavíme a přecedíme. Po vychladnutí uložíme do lednice. Vtíráme do nosu při rýmě.

Mast 2:

1 lžičku šťávy vylisované z čerstvé natě rozetřeme s 5 lžičkami nesoleného másla nebo borové vazelíny. Užíváme jako předešlé.

Doporučuje se rovněž přikládat mast na

• špatně se hojící rány,
• mokvavé rány
• zanícené rány.

Majoránka jako koření

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.

Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.

Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.

Máte rádi majoránku? Vypěstujte si vlastní

Zatímco některé bylinky i u nás dobře přezimují a bohatě se rozrůstají, pro jiné je naše podnebí v zimním období příliš chladné. Ty pak musíme každoročně pěstovat znovu. K takovým patří právě majoránka. Jenže bez ní by bramboračka nebyla bramboračkou, podobně jako by její chuť a vůně citelně chyběla v bramborácích či zabijačkových pochoutkách.

Pokud nepotřebujete sklízet majoránku ve větším množství a nebo nemáte čas a prostor se věnovat jejímu předpěstování, pak zvolte méně obtížnou variantu. Předpěstování z drobných semínek za vás obstarají zahradníci a vy si pak v zahradním centru nebo na farmářském tržišti koupíte již pěkně zakořeněné sazenice.

Majoránka zahradní (Origanum majorana nebo též Majorana hortensis) představovala pro Řeky a Římany symbol štěstí.

Majoránka je prastará léčivá rostlina, kterou dobře znali a pěstovali již staří Egypťané. Archeologové ji objevili jako součást girland na mumiích z 1. století n.l.

Do Evropy se majoránka údajně dostala za křižáckých válek z Jeruzaléma. Od 16. století se používá jak v kuchyni, tak v domácím léčitelství.

Kdy vysadit majoránku ven?

• S výsadbou majoránky nepospíchejte. Patří k teplomilným rostlinám a proto by jí květnové mrazíky mohly ublížit. Nejlépe, když s venkovní výsadbou počkáte do poloviny května, respektive budete sledovat aktuální vývoj počasí. 
• Sazenice majoránky jsou choulostivé na přeschnutí, ačkoli dospělým rostlinám sucho nevadí. Proto je nikdy nenechte úplně vyschnout.
• Před výsadbou na záhon nebo na balkon sazenice otužujte, aby si zvykaly na venkovní podmínky. Místnost, kde jsou, větrejte a přes den je postupně přenášejte ven. Nenechávejte je však v průvanu ani na přímém slunci. Na drobných rostlinách by vznikly nenapravitelné škody.

Kam majoránku vysadit?

• Majoránka nejlépe prospívá na teplém místě chráněném před severními větry. 
• Množství silic se zvyšuje v místech s vyšším slunečním svitem. 
• Majoránku sázíme jako rostlinu druhé trati, nejlépe do hlinité půdy ve staré síle (nesnáší přímé organické hnojení).
• Předpěstované sazenice vysazujeme ve sponu 20 x 15 cm, vždy 2 – 3 rostliny do hnízda.

Sběr a sušení majoránky

• Pro okamžitou potřebu majoránku odstřiháváme průběžně, jakmile dostatečně naroste.
• Na sušení majoránku poprvé stříháme ve chvíli, kdy se začnou tvořit květní pupeny. Ostříhanou majoránku svážeme a usušíme. Potom sdrhneme listy ze stonků.
• Nať sbíráme 2-3x za sezónu, přibližně od července do srpna. Stonky odřezáváme asi 5 cm nad zemí, aby mohla spodní část znovu dobře obrazit. 
• Natrhanou nať sušíme v tenké vrstvě na teplém stinném místě. Při použití umělého tepla nesmí teplota vzduchu překročit 40°C. 
• Nať můžeme svázat do malých svazečků, které pověsíme na vzdušné místo. 
• Usušenou nať skladujeme v dobře uzavřených nádobách chráněných před světlem. 
• Majoránku neskladujte příliš dlouho. Už po třech měsících skladování ztrácí velkou část svých silic.

Majoránka, dobromysl, voněkras i maděránek

Majoránku dobře znali a s oblibou používali už naši předkové. Získala od nich řadu přezdívek: dobrá mysl, dobromysl voněkras, dobromyslo, maděránek, majerán, majorán, majoránkové plevy, mariánka, marijánek, marjánka, moděránek, voněkras.

Není tedy divu, že majoránka nechyběla ani v kuchyni Magdaleny Dobromily Rettigové. V podobě rozličných míšeninek, dnes bychom řekli směsí koření, ji přidávala k různým jídlům.

Suchou majoránku utloukla v hmoždíři, prosála přes síto a podle účelu doplnila dalším kořením. Do směsi k obalování karbanátků přidala utlučený květ, zázvor, muškátové kuličky, trochu pepeře a hřebíčku.

Do čočkové polévky, k zemčatům (bramborám) či sněkům přidávala k majoránce muškátovou kuličku, květ a trochu zázvoru.

Jak pěstovat majoránku, aromatické koření, které povzbuzuje trávení a zlepšuje náladu

Majoránka: Tradiční koření povzbudí trávení, zmírní kašel a zlepší náladu Majoránka je nejznámější coby tradiční aromatické koření, ale je to také posilující léčivka, která povzbuzuje trávení, zahání bolest hlavy, uklidňuje, zlepšuje náladu, pomáhá při kašli a rýmě. Specifická vůně majoránky je u nás asi nejvíce spojena se zabijačkovými specialitami, luštěninovými pokrmy nebo bramboráky. Kdo okusil vůni a aroma doma vypěstované a usušené majoránky, zjistil, že její vůně je „tak trochu“ jiná, více voňavá než běžně prodávané koření. Majoránka se dá pěstovat na zahradě, na balkoně i doma na okně, tak do toho! Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Majoránka zahradní (Majorana hortensis, syn. Origanum majorana) je blízkou příbuznou oregana – dobromysli, tymiánu a mateřídoušky. Má přímý stonek s oválnými protilehlými listy. Květ je drobný, bílý a tvoří jakoby střapce. U nás se dorůstá do výšky 20–60 centimetrů. Celá rostlina příjemně voní.

Majoránka zahradní (Majorana hortensis, syn. Origanum majorana) je blízkou příbuznou oregana, tymiánu a mateřídoušky.

Majoránka: léčivá bylina

Majoránka je plná antioxidantů, obsahuje bílkoviny, sacharidy, vlákninu, třísloviny, hořčiny a silice, železo, vápník, hořčík, měď, sodík, vitaminy A, B, C, E a K. Majoránka je celkově posilující a povzbuzující léčivka

Správně usušená majoránka má šedozelenou barvu, nikdy nesmí být hnědá!

Majoránka povzbuzuje trávení

Majoránka zlepšuje zažívání, povzbuzuje činnost žlučníku, uvolňuje křeče hladkého svalstva. působí proti nadýmání, průjmu, střevní kolice. Majoránka podporuje tvorbu žluči a žaludečních šťáv, tím urychluje trávení, je proto ideální do tučných pokrmů. Významně podporuje chuť k jídlu.

Majoránka je celkově posilující a povzbuzující léčivá bylina a koření v jednom

Majoránka proti kašli a stresu

Působí dezinfekčně a protizánětlivě, a tak se využívá při zánětech horních cest dýchacích, podporuje vykašlávání hlenů, čaj tedy působí příznivě při kašli a nachlazení. Majoránka má uklidňující účinky na nervy, proto je účinná při rozčilení, stresu, nespavosti, úzkosti, pomáhá při migrénách a bolestech hlavy – a hlavně zlepšuje náladu!

Majoránkový nálev pro lepší trávení

Ingredience

• 2 lžičky drcené majoránky nebo 3 čerstvé
• 400 ml vroucí vody

Postup

Majoránku zalijeme vroucí vodou, přikryjeme a necháme asi 15 minut vyluhovat. Scedíme a toto množství popíjíme po douších během dne.

Použití

Pijeme 1 šálek denně proti nadýmání, žaludečním křečím, ale i na uklidnění a při bolestech hlavy.

Majoránka, nálev nebo odvar, zlepšuje zažívání, pomáhá proti kašli a zklidňuje nervy

Majoránkový odvar proti kašli

 Ingredience

• 1 lžička sušené majoránky
• půl lžičky sušeného podbělu
• 250 ml vody
• čerstvě vymačkaná citronová šťáva
• 1 lžíce medu

Postup

Majoránku zalijeme studenou vodou a pomalu přivedeme k varu. Ihned odstavíme a necháme přikrytou asi 15 minut vyluhovat. Nakapeme citronovou šťávu podle chuti a přidáme med.

Použití

Při kašli, chrapotu a bolesti v krku pijeme odvar třikrát denně po doušcích. Vždy si připravíme čerstvý.

Majoránkový nápoj proti depresi

Ingredience

• 2 lžičky drcené majoránky nebo 1 lžička čerstvé
• 200 ml studené vody
• 1 lžíce medu

Postup

Majoránku zalijeme šálkem studené vody, přikryjeme a necháme macerovat 24 hodin. Scedíme a přidáme 1 lžíci medu.

Použití

Tento nápoj má antidepresivní a zklidňující účinky. Doporučuje se vypít jeden šálek za jeden den.

Majoránkový čaj se připravuje ze sušené nebo čerstvé byliny

Bylinkový nápoj pro sladké sny

• 1 díl majoránky
• 2 díly meduňky
• 220 ml vody

Postup

Bylinky promícháme, odměříme 1 lžičku a zalijeme studenou vodou. Pomalu přivedeme k varu, hned sejmeme a necháme asi 10 minut vyluhovat. Scedíme.

Použití

Vlažný nápoj vypijeme asi půl hodiny před spaním po doušcích.

Majoránkový olej pomáhá při bolestech hlavy a migréně

Majoránkový olej proti bolesti hlavy

Ingredience

• 30 g drcené majoránky nebo 50 čerstvé
• 250 ml oleje

Postup

Majoránku zalijeme kvalitním olejem a na tmavém místě necháme nejméně 16 dní. Pak olej scedíme.

Použití

Majoránkovým olejem si potíráme spánky a čelo při bolesti hlavy i migréně. Dá se používat rovněž na ochucení salátů a dalších jídel.

Majoránka se u nás pěstuje na zahradě, v nádobách na balkoně i doma na parapetu

10 pravidel pěstování majoránky

1. U nás se pěstuje na zahradě i v nádobách na balkoně. Nesnáší mráz, tudíž se musí každým rokem vysévat znova. Pokud ji schováme na zimu domů, nejlépe do chladnější místnosti, tak nám na jaře zase obrazí. Můžeme ji pěstovat i doma v květináči, kde vyžaduje světlo a teplo.
2. Majoránka vyžaduje teplejší slunné polohy, ideálně chráněné před větrem.

3. Má ráda kypré, hlinitopísčité a hlinité, výživné půdy s dostatkem humusu. Nesnáší přímé hnojení.
4. Majoránku pěstujeme nejlépe z předpěstovaných sazenic z březnových výsevů. Semena vyséváme jen velmi mělce, opatrně zasypeme zeminou a půdu udržujeme stále dostatečně vlhkou.

   Můžeme ji pěstovat také z přímého výsevu v dubnu na dokonale připravený záhon, protože semena majoránky jsou velice drobná.

5. Ven ji vysazujeme až v druhé polovině května, 2 až 3 rostliny do hnízda ve sponu 20 x 15 cm. Majoránka je choulostivá na pozdní jarní mrazíky.
6. Počáteční růst je pomalý a klade vyšší nároky na péči.

   Ze začátku dbáme na pravidelnou a přiměřenou zálivku, aby rostlinky nezaschly, než pořádně zakoření. Pro pěstování majoránky je nebezpečný půdní škraloup.

7. Sbírá se nať před rozkvětem, většinou od července. Nať seřízneme zhruba v polovině výšky; druhá a případně třetí sklizeň nastane vždy přibližně za 4 až 5 týdnů.

   Při sběru dáváme pozor, aby rostlinky byly suché.

8. Suší se celá nať, po usušení se z ní drhnou lístky. Sklizenou nať můžeme svázat do malých svazků; sušíme na vzdušném místě nebo rozložíme v tenké vrstvě na teplé stinné místo při teplotě do 35 °C, aby nevyprchaly silice.

9. Správně usušená majoránka má šedozelenou barvu, nikdy nesmí být hnědá!
10. Čerstvé mladé lístky k okamžité spotřebě trháme během celého vegetačního období.

Majoránka: Květ je drobný, bílý a tvoří jakoby střapce

Majoránka: tradiční aromatické koření

Majoránkou se koření především syté, tučné pokrmy – vepřové zabijačkové speciality, jako jsou jelita, jitrnice, prdelačka a další. Není to jen z chuťových důvodů.

Majoránka obsahuje určité hořčiny a třísloviny, které uklidňují žaludek a povzbuzují trávení. Bez majoránky si asi nedovedeme představit bramboračku, bramboráky a zelňáky, výborně ladí také s drůbeží, jehněčím, telecím nebo rybami.

Hodí se také do omáček, polévek, marinád, těstovin, luštěninových pokrmů. Patří do tradičních zabijačkových dobrot.

Majoránka coby koření lásky a sexu

V době antiky oceňovali majoránku nejen jako koření, ale i jako symbol štěstí, lásky a cti. Proto dostávali novomanželé na svatbě svatbě majoránkový věnec.

Nadržení milenci se pokoušeli získat svou vytouženou ženu tím, že její dveře potřeli majoránkovým olejem. Víno s majoránkou tajně podstrkovaly ženy impotentním manželům.

Tradované účinky podporující milování byly logické, vždyť majoránka byla zasvěcena bohyni lásky Afroditě.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Majoránka zahradní (Origanum majorana)

Majoránka je ve svém prostředí vytrvalá bylina či polokeř, v našich podmínkách je pouze jednoletkou. Dorůstá výšky 20-60 cm.

Roste v trsu, má několik rozvětvených stonků, na kterých rostou vejčité, vstřícné listy zelené až načervenalé barvy s mírným ochlupením. V úžlabinách listů se od června do září objevují husté střapce bílých až narůžovělých květů.

Původem majoránka pochází ze Středomoří, odkud se rozšířila do zbytku Evropy. Využití nalezla především v gastronomii, ale také v lékařství či včelařství.

Popis majoránky zahradní

Majoránka je ve své domovině trvalkou, ale ve středomořských podmínkách, které jsou na ni příliš chladné, je pouze jednoletou. Je zvyklá na mnohem teplejší prostředí, u nás není dostatečně otužilá. Tato aromatická bylina dorůstá výšky 20-60 cm a svým vzhledem připomíná polokeř.

Má rozvětvenou, přímou lodyhu, na které rostou drobné, vstřícné listy oválného tvaru. V úžlabí těchto listů se v červnu až září v lichopřeslenech objevují drobné kvítky bílé či světle růžové barvy. Plody rostliny dozrávají pouze v teplých oblastech.

Majoránka má velmi příjemnou nasládlou vůni.

Původně rostlina pochází se Středomoří, kde ji pěstovali už staří Egypťané, Řekové a Římané a do zbytku Evropy se dostala během křižáckých výprav. V našich podmínkách se ve volné přírodě nenachází, ale je možné ji jako letničku pěstovat.

Pěstování majoránky zahradní

Majoránku je možné pěstovat na záhonech i v květináčích. Majoránka vyžaduje teplé a slunné stanoviště, které je chráněno před větrem. Přece jenom je zvyklá na teplejší klima. Pokud se pěstuje na záhonu, stačí půdu okopat a proplít.

Půda musí být dobře propustná a bohatá na živiny, pokud taková není, je možné ji přihnojovat organickými hnojivy. Protože rostlina nesnáší mráz, je možné ji na zimu přesadit do květináče a nechat ji přezimovat v domě. Rostlina spíše snese sucho, než přemokření, pravidelná zálivka je pro ni ale přesto důležitá.

Pěstuje se přímo ze semínek nebo je možné sehnat sazeničky rostliny.

Pěstování ze semínka

Semínka se zasévají na konci dubna do pařeniště nebo přímo na záhon. Tam se zasévají tím stylem, že se nasypou na povrch půdy a jemně se zasypou zeminou.

V pařeništi rostlinky vyklíčí, jakmile jsou dostatečně zakořeněné, mohou se přesazovat s ohledem na klima.

U nás se od půlky května po „zmrzlých mužích“ mohou vzrostlé rostlinky sázet na záhon do trojsponu po dvou, třech či čtyřech rostlinkách s mezerami 15 cm.

Pokud bude majoránka pěstována v domě, může se začít vysévat do květináčů už koncem ledna. Jedná se totiž o rostlinku, která si s růstem dává na čas. Potřebuje být umístěna na místě, kde je dostatek světla.

Pěstování ze sazenic

Sazeničky se dají sehnat v zahradnictví a přesazují se na záhon či do květináčů stejně jako sazeničky vypěstované doma ze semínka. Při rozsazování je třeba dodržovat rozestupy, rostlina totiž hodně košatí.

Sklizeň majoránky zahradní

Sklizeň majoránky je možná, jakmile rostlinka dosáhne výšky alespoň 6 cm. Sklízí se listy a to tak, že se z rostliny sestříhají asi 2 až 3 cm od země za slunného počasí, nejlépe okolo poledne.

Sklizeň se musí realizovat před rozkvětem rostliny, kdy má rostlina nejvíce silic, tedy i aroma. Majoránku je možné během jedné sezóny takto sestříhat dvakrát nebo třikrát.

Poslední sklizeň probíhá v září a sklízí se při ní celá rostlina, která se následně suší.

Uchování majoránky zahradní

Majoránku lze spotřebovat čerstvou i sušenou. Čerstvé snítky majoránky dlouho nevydrží, jejich životnost je možné prodloužit namočením do vody, ale ani tak nevydrží déle než 2 týdny. Skoro jako čerstvé je lze uchovat zmrazením.

Uchování majoránky sušením

Nastříhané snítky majoránky se musí co nejdříve po sklizni usušit. Jednotlivé snítky se svážou do svazečků a zavěsí se na suchém a dobře větraném a stinném místě.

Je možné ji takto sušit také na síťce nebo jiné vodorovné ploše, která umožňuje proudění vzduchu. Za použití umělého teplota by teplota neměla překročit 40 °C.

Po usušení se ze svazečku sdrhnou listy i zbytky květů a vloží se do uzavřených nádob bez přístupu vzduchu. Jediné, co se nevyužije, jsou stonky, které by zkazily kvalitu koření.

Uchování majoránky zmrazením

Majoránku lze zmrazit i s natí nebo jen samotné lístky. Provádí se to 2 základními způsoby:

• Majoránka se omyje, nechá okapat a oschnout. Poté se buď nechá ve snítkách nebo se jenom natrhají lístky a vloží se do mikrotenových sáčků či jiné uzavíratelné nádoby a následně do mrazáku.
• Pro mražení ve vodě či oleji se používají jenom listy. Ty se vloží do tvořítka na led, zalijí vodou či olejem a nechají se zmrazit. Po vyndání z tvořítka se jednotlivé kostky uloží do nádoby, ve které budou čekat na své použití.

Recepty z majoránky zahradní

Majoránka má v kuchyni velmi široké využití. Používá se čerstvá i mražená, často v kombinaci s česnekem.

Používá se na dochucování polévek, omáček, masitých a bramborových jídel, je důležitou složkou ve vaječných pokrmech, salátech, paštikách, pokrmů z jater a mnoho dalších.

Protože podporuje trávení, přidává se také do tučných jídel a pokrmů z luštěnin či zelí. V průmyslu se používá především při výrobě uzenin. Do domácích jídel se přidává nejdříve v poslední třetině vaření, jinak ztratí své aroma.

Tradičně se přidává do staročeských jídel, mezi nimi je jedním z nejznámějších bramborová polévka. Bramboračka se připravuje tak, že se nejdříve z másla a mouky vytvoří jíška, která se zředí vývarem. Přidají se nakrájené brambory a kořenová zelenina. Až zelenina změkne, přidá se majoránka, sůl a bobkový list. Polévka se povaří už jen krátce a pak se podává.

Do polévky lze přidat i čerstvou majoránku. Příkladem může být jednoduchá kukuřičná polévka. Mražená kukuřice se nechá částečně rozmrznout a rozmixuje se s trochou vývaru. Vzniklé pyré se smíchá s další částí vývaru a povaří se. Po chvíli se přidá čerstvá majoránka, sůl a pepř a znovu se povaří. Na talířích se pak polévka může dozdobit snítkami majoránky.

Dalším typickým pokrmem, kde se majoránka objevuje, jsou bramboráky. Jsou to placky vyrobené ze směsi nastrouhaných brambor, hladké mouky, mléka, česneku, vajec, soli, pepře, mletého kmínu a sušené majoránky. Tyto placky se opečou z obou stran na rozpáleném oleji.

Majoránka je i součástí klasické sekané. Na oleji se osmaží cibulka, která se pak přidá do mletého hovězího masa a mletého vepřového bůčku, přidá se majoránka, sůl, vejce, česnek a rohlíky namočené v mléce. Směs se promíchá a podle potřeby se přisypává strouhanka, až se směs přestane lepit na ruce. Ze směsi se vytvaruje bochánek, který se vloží do zapékací mísy, potře bílkem a upeče se.

Z majoránky lze vyrobit i různé chuťovky. Například z listového těsta, rozkrájeného na stejně velké obdélníky.

Začne se tak, že se jeden takový obdélník potře směsí z protlaku, sušené majoránky a rajčatového pesta, poklade se taveným sýrem, šunkou, následuje další díl těsta, ten se opět potře rajčatovou směsí, přidají se kousky hermelínu a lístky čerstvé majoránky podle chuti.

Na to se položí další díl těsta potřený rajčatovou směsí, přidá se šunka a tavený sýr a opět se dá díl těsta, tentokrát s hermelínem, šunkou a čerstvou majoránkou. Nakonec se dá poslední plát těsta, který se potře rozšlehaným vejcem a posype sezamem. Na okrajích se bochánek zamáčkne vidličkou, aby náplň nevytekla, a dá se péct do trouby.

Využití majoránky zahradní

1. Potravinářství

V kuchyni se užívá čerstvá i sušená majoránka. Používá se do polévek, omáček, nádivek a paštik, do bramborových placek, k dochucení jídel z masa, zvěřiny, jater, obilovin a dalších. Je důležitou součástí při výrobě salámů a uzenin.

Přidává se také do tučných a luštěninových pokrmů, protože podporuje trávení. Vynikající je také ve vaječných a zeleninových salátech. Je nejdůležitějším kořením při domácích zabíjačkách.

Skvěle si rozumí s ostatním kořením, zejména s tymiánem.

2. Lékařství

V lékařství se používá jako podpůrný prostředek při nechutenství, také podporuje tvorbu žaludečních šťáv, čímž přispívá k lepšímu trávení. Pomáhá při nadýmání a nachlazení, působí močopudně, potlačuje bolest hlavy, uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. U žen pomáhá řešit onemocnění dělohy, kterou posiluje, a dalších ženských nemocí. [1]

3. Včelařství

Majoránka patří mezi významné včelařské medonosné byliny, protože se jedná o rostlinu bohatou na pyl a nektar.

Nežádoucí účinky majoránky zahradní

Majoránka nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace, pouze při předávkování může dojít k podráždění sliznic (zejména žaludku a trávicího ústrojí celkově) nebo k bolestem hlavy. Majoránku se nedoporučuje užívat během těhotenství. [1, 2]

Zajímavosti o majoránce zahradní

• Lidovými názvy se jí říká marjánka, majorán či voněkras.
• Z majoránky se připravuje uvolňující a uklidňující koupel. Postup je takový, že se jedna lžíce majoránky přelije dvěma šálky horké vody a nálev se nechá louhovat, poté se scedí. Tento nálev se poté nalije do koupele nebo je možné ho také vypít jako čaj při potížích v oblasti žaludku a střev.
• U nás se lze setkat se dvěma podobami majoránky – francouzské a německé. Francouzská majoránka je mohutnější a má více listů, proto je nazývána jako listová majoránka. Německá majoránka se nazývá kvetoucí, v našich podmínkách se jí daří lépe a rychleji dozrává.
• Znali ji už ve starověkém Egyptě, jako léčivou rostlinu ji používali Řekové a Římané.
• V minulosti se z majoránky připravoval nápoj lásky.
• Pro její příjemnou vůni ji ve středověku používaly dámy do koupele.
• Používá se podobně jako levandule, yzop nebo heřmánek v potpourri. To je název pro směs vonných bylin, které se aranžují v porcelánových miskách nebo se v látkovém sáčku zavěsí do prostoru, odkud se potom line příjemná vůně po celé místnosti.
• Jako koření se používá majoránka drhnutá, což je směs listů a květů.

Zdroje:

1. Majoránka zahradní – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Major%C3%A1nka_zahradn%C3%AD
2. Majoránka zahradní. byliny [online]. Dostupné z: http://bylinky.biorezonancemost.cz/majoranka-zahradni.html