Bylinkový speciál: Mateřídouška obecná - Úvod

Mateřídouška úzkolistá (obecná)Thymus serphyllum L.

Lidové názvy:

Chodec, zadovník, žadovník, douška mateří, mateřinka a láska sv. Jana.

Výskyt:

Rostlina je domovem v celé Evropě, v severní a střední Asii.

Popis:

Mateřídouška je vytrvalý polokeřík s poléhavou lodyhou, z níž vystupují čtyřhranné, chlupaté větévky. Listy jsou vstřícné, celokrajné, podlouhle vejčité, žláznatě tečkované, kratičce řapíkaté, až 10 mm dlouhé.

Růžové drobné kvítky jsou sestaveny v lichopřeslenech, kalich je dvoupyský, trubkovitý, chlupatý s dolním dvouzubým a horním třízubým pyskem. Koruna je dvoupyská. Dolní pysk je trojlaločný, horní dvoulaločný, barvy bílé až nachové.

Tyčinky jsou čtyři, z nichž dvě delší. Plod je rozdělen na čtyři tvrdky.

Sbíraná část:

Nať bez kořenů (Herba et folia Serpylli).

Sbíráme:

od června do srpna. Nejlepší čas je ráno, okolo 9. hodiny.

Sběr:

Mateřídoušková nať se sbírá krátce před květem nebo za květu. Seřezáváme kvetoucí vršky asi 5 cm nad zemí. Sušíme pokud možno rychle ve stínu a v průvanu. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 ° C.

Sesychací poměr

je 4 : 1.

Účinné látky:

Mateřídouška obsahuje éterické oleje, cymol a thymol, žlutou silici, kyselinu ursolovou, flavony, karvanol, třísloviny a hořčiny. Je chuti nahořklé a příjemně aromatické a kořeněné vůně.

Použití:

Nálev:

Při chudokrevnosti,

chřipce,
kašli,
bronchiálním kataru,

bolestivé menstruaci,
při chorobách močového měchýře,
reguluje vylučování moči,

proti zácpě,
u nervózního chování osob,
zesláblých osob

a k posílení srdeční činnosti.
Pomáhá při potratech,
urychluje porod,

čistí ušlechtilé vnitřní orgány.
Při křečích v břiše,
křečích v žaludku

a při menstruaci pijeme 2 šálky denně a přidáváme obklady na bolestivá místa.

Po raním vypití šálku mateřídouškového čaje pociťuje člověk duševní svěžest a příjemný pocit v žaludku.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele:

(Směs na bronchiální astma)

1 díl mateřídoušky,
1 díl jitrocele.
Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 – 5x denně.

S citrónem pomáhá při
při onemocnění jater
a močového měchýře,

zánětu průdušek,
astmatu
při černém kašli.

Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.

Tinktura:

se používá na vtírání k posílení údů u slabě vyvinutých dětí,
i nemocných na sklerózu multiplex.

Koupel:

Při křivici,
nervovém podráždění
nebo u deprimovaných lidí,

u slabých dětí,
k obkladům při obrně,
vymknutině

a pohmožděnině.
Na zotavení po tyfu.

Bylinný polštářek:

Sušenou mateřídoušku napěchujeme do plátěného polštářku, který zašijeme nebo zapneme zipem.

Sirup:

Čerstvou nať s květy mateřídoušky mírně navlhčíme namočenou rukou a postupně ukládáme do sklenice a prosypáváme přírodním cukrem. Po naplnění celé sklenice silně stlačíme. Sklenici postavíme asi na tři týdny na slunce.

Potom tekutinu slijeme, zbylou masu propláchneme v trošce vody a tu přilijeme do sirupu. Tekutinu odpařujeme na slabém ohni, ale nesmíme ji vařit.

Sirup nesmí být řídký ani hustý, proto ho necháme jednou či dvakrát na zkoušku vychladnout.

Při prochladnutí
nebo záchvatu padoucnice se užívá před jídlem.

Fotogalerie – Mateřídouška úzkolistá (obecná)
Mateřídouška úzkolistá jako koření
Tymián jako koření

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.

Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.

Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.

Mateřídouška nebo tymián?

Vidět ji můžeme převážně na suchých, travnatých stráních, loukách a mezích. Na pěstování je mateřídouška nenáročná. Vysazuje se proto i do truhlíků v bytech nebo na balkonech. V přírodě ji najdeme po celé Evropě, také v Asii a severní Africe. Pochází ze Středomoří a v našich podmínkách je rozšířeno několik druhů. A jak odlišit mateřídoušku od tymiánu?

Suchomilná mateřídouška /Thymus/ se pěstuje ve venkovských zahradách z důvodů okrasných, kulinářských i pro své pestré léčivé účinky. Patří mezi známé, poměrně aromatické koření.

Rostlina se vyskytuje v podobě nízkých keříků (kolem 10 cm) nebo roste v trsech jako vytrvalá bylina. Z kratších dřevnatých stonků rostou tenké větvičky, lodyhy jsou načervenalé, drobné listy zelené, přisedlé.

Kvete od května prakticky po celé léto a malé, drobné květy přitahují pozornost nachově fialovou nebo růžovou barvou.

Mateřídouška je proslulá i mnoha lidovými názvy, možná jste slyšeli mluvit o doušce mateří, mateřince nebo méně často o chodci. Ani termín vonný tým nebyl v dřívějších dobách zcela výjimečný.

Druhy mateřídoušky

Dá se říct, že mateřídouška je určitým souhrnným názvem pro různé druhy a poddruhy, které se vzájemně kříží a často se proměňují. Řadíme ji do čeledi hluchavkovitých.

Ve vyšších polohách roste:

mateřídouška vejčitá /Thymus pulegioides/ – běžně zastoupená v různých nadmořských výškách

mateřídouška alpinská /Thymus alpestris/ – výskyt v Krkonoších
mateřídouška ozdobná (sudetská) /Thymus pulcherrismus (sudeticus)/ – výskyt v Hrubém Jeseníku

V našich teplejších částech:

mateřídouška olysalá /Thymus glabrescens/
mateřídouška časná /Thymus praecox/
mateřídouška panonská /Thymus pannonicus/

Na specifických písčitých půdách se daří mateřídoušce úzkolisté /Thymus serpyllum/ a jako skalničky občas potkáme i cizokrajný druh – mateřídoušku bělokvětou /Thymus drucei/.

Tymián

K mateřídouškám řadíme i tymián obecný /Thymus vulgaris/ neboli mateřídouška obecná. Porovnáme-li tymián a mateřídoušku, všimneme si několika drobnějších rozdílů.

Tymián kvete o něco dříve, již na přelomu května a června dle sezóny, zatímco mateřídouška až o měsíc později.

Odlišnosti najdeme i v růstu: tymián tvoří dřevnaté keříky asi 30-40 cm vysoké, mateřídouška je nižší, spíš plazivá rostlina.

Zelená část mateřídoušky (nať) obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek – silice, třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Jejich obsah a složení závisí na daném druhu a místě, odkud pochází.

Bylinky z teplejších částí obsahují více léčivých látek a jsou tedy účinnější.

Praktické využití mateřídoušky je velmi rozmanité, používá se při zažívacích obtížích, nespavosti, na podporu imunitního systému, má uklidňující účinky, pomáhá při zánětech dýchacích cest a široké uplatnění má i v kosmetice.

Pěstování tymiánu a mateřídoušky

Pěstování tymiánu či mateřídoušky není vůbec náročné. Pokud máme k dispozici propustnou sušší půdu a slunné stanoviště, nepotřebuje ani pravidelnou zálivku, spíš naopak. Hodně vody v rostlinách ředí obsah účinných silic.

Výsev je nejvhodnější založit na jaře zakoupením semen. Zpočátku, hlavně v období sucha, pohlídáme vodní režim, později tymián péči už nevyžaduje. Na jednom místě ponecháme rostlinu nejdéle 5 let, jakmile začne stárnout a příliš dřevnatět, porost obnovíme.

Životnost se udrží déle, pokud rostlinu každoročně sestříháme.

Mladší rostlinu (1-2 roky) lze namnožit dělením, starší hřížením.

Vybraný výhon se ohne (špička výhonu se nechá vykukovat z půdy) a v místě ohybu jej zanoříme do předem připravené vyhloubené půdy, připevníme a zahrneme zeminou, dostatečně vlhkou.

Až do zakořenění je výhon spojen s mateřskou rostlinou. V místě ohybu se časem vytvoří kořeny, které pak lze vykopnout a zasadit samostatně. Po dobu zakořeňování rostlinu zaléváme.

Jak skladovat mateřídoušku

Pro léčivé účinky můžeme sbírat a sušit nať všech druhů mateřídoušky. Od května až do září odstřiháváme nejlépe za slunečného počasí vrchní nedřevnaté části kvetoucí nati. V období počátku květu je koncentrace silic nejsilnější.

Důležité je pak umístit natrhanou mateřídoušku buď venku do stínu nebo na dobře větraná místa. Sušíme zavěšením nebo ji rozprostřeme ve slabých vrstvách na speciální hustá síta případně na papírem vyložené desky. Pokud sušíme nad umělým teplem, neměla by teplota překročit 35°C.

Suché bylinky uchováváme v uzavřených nádobách, chráněných před sluncem a vlhkem.

Sdrhnuté lístky s květenstvím lze používat čerstvé i sušené do mnoha pokrmů – do grilované i dušené zeleniny, masa, ryb i marinád. Pro svou velmi příjemnou chuť a vůni je tymián nepostradatelným kořením v každé kuchyni.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Tato překrásně vonící bylinka sice působí drobně, ale o to s větší silou dokáže ničit choroboplodné zárodky. V Egyptě byla mateřídouška obecná používána pro balzamování mrtvých těl, v Antice pro její sílící a osvěžující účinky a ve středověku zase k vykuřování a obřadům. Rostlina měla také údajně dodávat mužům odvahu a ženám pomáhat při porodu. Mateřídouška obecná je však především nazývána „antibiotikum chudých“, neboť jejím nejvýznamnějším užitím je léčba nemocí dýchací soustavy a zánětlivých onemocnění obecně. Mateřídouška uvolňuje křeče, proto je skvělým pomocníkem při dráždivém kašli, bolestivé menstruaci nebo zkaženém žaludku. Čerstvá a sušená mateřídouška, známá jako tymián, je používána také v gastronomii pro dochucení jídel, a tak by ji měl mít doma každý správný gurmán. Zajímavé je, že sušená mateřídouška má 3x silnější aroma než čerstvá.

Budete mít zájem: 7 tipů proti jarní únavě

Mateřídouška se nejběžněji užívá ve formě čaje, tinktury, vína, obkladu a koupele.

Druhy mateřídoušky rostoucí v ČR

V České republice se vyskytuje 7 druhů mateřídoušek.
Ve volné přírodě se můžete nejčastěji setkat s dvěma nejrožšířenejšímu druhy: mateřídouška obecná (Thymus vulgaris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides).

K dalším, poměrně rozšířenými druhům patří mateřídouška časná (Thymus praecox), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus).

V suchých a písčitých půdách roste mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) a ve výše položených místech mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus) a mateřídouška alpinská (Thymus alpestris).

Výskyt mateřídoušky

Mateřídouška obecná má svůj domov ve Středozemí, nicméně najdeme ji i ve střední Evropě na zahrádkách a balkónech. Divoce u nás rostou především její jiné druhy, a to konkrétně mateřídouška vejčitá a úzkolistá. Ty najdete na slunných suchých loukách, stráních nebo mezích.

Bylinka je významnou součástí gastronomie, kde se používá jako koření.

Při slunečním svitu za teplých dní vydává mateřídouška nebo také tymián omamnou, silně aromatickou vůni, kterou láká včely, které nacházejí v jejích květech bohatství sladkého nektaru.

Pěstování

Mateřídouška obecná miluje slunce a na živiny chudé, dobře propustné půdy, proto pečlivě vybírejte její umístění. Vysévat ji můžete od února do skleníku nebo v dubnu ven. Semínka zatlačte pouze jemně do půdy a nepřekrývejte je vrstvou zeminy.

Do 3 týdnu by měla mateřídouška začít klíčit. Pokud máte mladé sazenice, ideálním časem pro výsadbu je polovina května. Mateřídouška časem dřevnatí, proto je dobré obnovit ji po 3 až 4 letech nebo ji zmladit pomocí dělení.

Na jaře mateřídoušku sestříháváme až ke zdřevnatělé části, před zimou ji chráníme pomocí chvojí.

Herbalista radí:

Mateřídoušce je občas dobré dopřát pořádnou dávku vápníku v podobě důkladně nadrcených vaječných skořápek. Bylinka vás za tuhle mimořádnou péči jistě odmění.

Kdy kvete mateřídouška?

Mateřídouška kvete od května do srpna, ale její květenství závisí na počasí a podmínkách, v kterých roste. Květy mateřídoušky mají nachovou barvu a jsou uspořádány ve svazečcích s čtyřcípou načervenalou korunou obsahující čtyři vyčnívající tyčinky a dvouklannou bliznu.

Sběr mateřídoušky

Kvetoucí nať: červen až srpen

Pro medicínské účely se z mateřídoušky využívá celá rostlina kromě kořenů, tedy květy a listy. Bylinka se sbírá v teplých dnech, zejména v poledne, kdy obsahuje nejvíce účinných látek.

Při sklizni uštipujte celé výhonky až po dřevnatou část a sušte je ve stínu do 35 ºC. Mateřídouška se suší ihned po sklizni.

Ideální způsob sušení je zavěšením ve svazečcích nebo rozložením ve vrstvách do výšky 10 cm a v dobře větraných místnostech nebo půdách.

Výsledný produkt skladujte v uzavíratelných nádobách tak, aby neztratil své aroma.

Při sušení s bylinkou nemanipulujte, protože velmi snadno opadá. Vzhledem k nízkému obsahu vody stačí mateřídoušce poměrně krátký čas, proto dávejte pozor na její přesušení.

Mateřídouška v těhotenství a v průběhu kojení

Těhotné ženy by veškeré užívání bylinek měly konzultovat se svým lékařem. Obecně se vnitřní užívání mateřídoušky v těhotenství nedoporučuje, protože bylinka může způsobit překrvení a následné kontrakce dělohy, což může vyvolat a urychlit porod. Po porodu je však mateřídouška vhodným pomocníkem, protože podporuje tvorbu mateřského mléka, snižuje nadýmání a celkově zklidňuje.

Léčivé účinky mateřídoušky

Mateřídouška obecná je všeobecně známým hrdinou v boji proti kašli a nachlazení. Bylinka ulevuje především při dusivých stavech a pomáhá uvolňovat hlen. Působí přiznivě při katarech žaludku a střev, nadýmání a při průjmu.

V celé nadzemní části obsahuje spoustu významných léčebně účinných látek. Mezi hlavní obsažené latky patří silice (éterický olej), kterého může mateřídouška obsahovat až 1%.
V tomto oleji je obsažen thymol, který má obrovské antiseptické účinky.

Stejně tak terpeny, které mají vynikající účinky při onemocnění průdušek, dále pak karvakrol, který aktivně působí proti řadě kmenů bakterií (Escherichia coli atd.

)
Jednotlivé podíly účinných látek přítomných v éterickém oleji a také jejich množství zavisí na době sběru, způsobu sušení, druhu, formě a místu původu mateřídoušky.

Využití mateřídoušky je však podstatně širší:

antiseptické, antibakteriální a dezodorační účinky

mateřídouška napomáhá odkašlávání – zmírňuje projevy astma, bronchitidy, černého nebo dráždivého kašle
dezinfikuje sliznice dýchacích cest a uvolňuje hlen
jako kloktadlo se používá při zánětech dutiny ústní a osvěžuje dech

podporuje vylučování žaludečních šťáv a odstraňuje nadýmání
mírní bolesti hlavy a zvyšuje krevní tlak
pomáhá při nespavosti, celkově zklidňuje a navozuje psychickou pohodu

mírní menstruační potíže a bolesti, pomáhá při porodu
zevně léčí zánětlivá onemocnění kůže, špatně se hojící rány, prokrvuje pokožku, pomáhá v boji proti lupům a akné
v podobě koupele mateřídouška mírní revma a pomáhá proti vyčerpání a špatné náladě

celkově posiluje organismus

Recepty

Mateřídoušková koupel jako léčivý relax
Tinktura z mateřídoušky – vnitřně i zevně
Mateřídouškové víno jako posilující elixír
Obklad z mateřídouškového oleje při nachlazení
Čaj z mateřídoušky je lahodný a mimořádně léčivý

Tymián – koření, které pomáhá při trávicích potížích a dalších zdravotních komplikacích

Tymián obecný je nejen poměrně běžně používaným kořením, ale také má své pevné místo v lidovém léčitelství.

Tymián obecný někdo zná i pod názvem mateřídouška obecná, latinsky Thymus vulgaris. Středomořská bylinka je známá už řadu století. Třeba staří Římané pěstovali tymián pro včely, což ale ani zdaleka nebyl jediný účel.

Používal se při obětování, do kadidel v chrámech, ale také kulinárně do alkoholických nápojů, případně do sýrů. Tymiánů je řada druhů (uvádí se více než 350), liší se i vůní, může vonět třeba po citronu (tymián citronový). Mateřídouška je symbolem odvahy a dříve se využívala proti melancholii.

Nízký polokeř dorůstá až 30 cm.

Malý keřík tymiánu tvoří i krásnou voňavou dekoraci. Foto: Styl života

Účinné látky v tymiánu

Mateřídouška je cennou zásobárnou vitamínů C a A, najdeme v ní i železo. Důležité je 1-2% éterického oleje, ve kterém převládá thymol, schopný velmi dobře likvidovat choroboplodné zárodky, dále carvacrol a cymen.

Nechybí monoterpeny (linalool, sesquiterpen), třísloviny (kyselina rozmarýnová), triterpeny, flavonoidy.

Z toho vyplývají antimikrobiální, antibakteriální, dezinfekční a antioxidační vlastnosti, které jsou pro nás tolik cenné.

Vliv tymiánu na zdraví

Z tymiánu se může připravovat čaj, koupele, dá se získávat olej. Antibakteriálních a antimikrobiálních vlastností se využívá při péči o dýchací cesty.

Hodí se na kašel, bronchitidu, ale i na zánět horních cest dýchacích, blahodárně působí na průdušky při astmatu. Olej pomáhá proti bolesti v krku. Tymián se v tradiční medicíně používal jako dezinfekce na rány, k zastavování krvácení.

Kromě toho se mu také říkalo: koření žen, především s ohledem na jeho schopnost mírnit menstruační křeče.

Bylinka v podobě oleje je vhodná také na zmírnění ekzémů, lupénky a další kožní nemoci. Uvádí se i schopnost tymiánu mírně působit na podporu trávení, u lehčích potíží v oblasti žaludku a střev.

Mateřídouška je považována za výborné přírodní diuretikum, což znamená, že zbavuje tělo zadržovaných tekutin v těle a vedle toho mírní infekce močových cest. Pomáhá také při revmatismu a dně.

Čerstvá rostlinka může pomoci dezinfikovat ranku po poštípání hmyzem. Pro svou příjemnou vůni mateřídouška dobře působí na psychiku, zlepšuje náladu. Kdysi byla považována i za afrodiziakum.

Tymián v kuchyni

Tato bylinka se dá konzumovat, jak čerstvá, tak i sušená. Tymián je spolu s bazalkou a a rozmarýnem hlavní součástí provensálského koření.

Spolu s bobkovým listem zase tvoří základ bouquet garni. Dobře se také hodí k šalvěji, oregánu, k jídlu s pikantní chutí. Chutná na vepřovém, jehněčím, ale i kachním a husím masu.

Přidává se do másel, salátů, do nádivek.

Další využití tymiánu

Pro své vlastnosti je tymián součástí zubních past, různých kosmetických přípravků, ale i třeba parfémů.

Pěstování tymiánu a sběr

Tymián najdete podél cest, na loukách, všude tam, kde je sluníčko a teplo. Růst vám ale může i na zahrádce, i doma v květináči. Tymián není těžké pěstovat, je potřeba dbát, abyste ho hlavně nepřemokřili. Má rád slunečné a dobře propustné místo.

Na sběr tymiánu je důležité se vydat za sucha, okolo poledne. Rostlinka – celá nedřevnatá část se sbírá těsně před rozkvětem, ideálně v červnu a červenci. Tymián sušíme buď v tenké vrstvě, případně rostlinku svážeme a pověsíme do vzdušného místa ve stínu. Sušenou rostlinku byste měli spotřebovat do 6 měsíců.

Dejte si pozor

Je důležité vědět, že tymián by se neměl používat delší dobu ve velkých dávkách. Přípravky s tymiánovým olejem nejsou vhodné pro potírání nosů a oblasti okolo něj u kojenců a malých dětí. Tymián je v malém množství považován za bezpečný.

Bylinka ale může zpomalit srážení krve, také není vhodná konzumovat dva týdny před operací. Opatrné by měly být i těhotné a kojící ženy a s kořením velmi šetřit. Nebezpečí může představovat nebezpečí pro estrogen, Dr.

Budete mít zájem: Doplněk Stravy Na Klouby Pro Koně?

Axe varuje před konzumací při rakovině vaječníků, dělohy, endometrióze.

Zdroj:
Léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství 2010 Gill Daviesová, Bylinky, Euromedia v edici Esence, 2017
https://draxe.com/thyme/

MATEŘÍDOUŠKA: Jak pěstovat bylinu proti nespavosti a použít ji jako koření

MATEŘÍDOUŠKA: Jak pěstovat bylinu proti nespavosti a použít ji jako koření Mateřídouška, až opojně vonící bylinka s nahořkle štiplavou chutí, je něco jako sestra tymiánu. Obě rostlinky vypadají podobně, stejně příjemně kořenitě voní a i účinky mají velmi podobné. Tymián, pocházející ze Středomoří, se však využívá spíš jako aromatické koření, mateřídouška, která je u nás doma, zase jako uznávaná léčivka. Maminky dříve dávaly silný mateřídouškový nálev dětem do vany, aby byly zdravé – a hlavně nezlobily a dlouho spaly. V přírodě ji najdeme takřka všude, dá se pěstovat na zahradě i na balkoně a okenním parapetu, roste jako z vody skoro sama. Jako léčivka pomáhá při kašli i rýmě a hojí rány, i ty na duši. A co zkusit trochu experimentovat a použít ji jako koření na maso nebo do polévky? Mateřídouška jídlo nejen ochutí, ale pomůže i lepšímu trávení. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) je blízkou příbuznou tymiánu obecného (Thymus vulgaris). Obě byliny vypadají podobně, stejně příjemně kořenitě voní a i účinky mají velmi podobné. Mateřídouška obsahuje silice (thymol, karvakrol, linalol), hořčiny, třísloviny a flavonoidy. Složení silic je závislé na druhu i místě původu, byliny z chladnějších poloh mají jejich obsah nižší. Kvetoucí nať mateřídoušky se užívá při léčbě dýchacích cest, protože podporuje vykašlávání, uvolňuje hleny, zmírňuje suchý kašel a rýmu. Pomáhá při poruchách zažívání, jako jsou nadýmání a koliky, posiluje žaludek a preventivně působí proti tvorbě ledvinových kamenů. Má močopudné a detoxikační účinky. Osvědčila se při úporných bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě, špatné náladě, melancholii a splínu. Výrazných antiseptických účinků mateřídoušky lze s úspěchem využít při různých kožních zánětech, plísňovém onemocnění kůže a na špatně se hojící rány, vředy či spáleniny od slunce. Silnější nálev se využívá při zánětech ústní dutiny jako kloktadlo s dezinfekčním účinkem. Při současném vnitřním i zevním použití (koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně, snižuje svalové napětí. Sušená mateřídouška se přidává do bylinkových polštářků a pytlíčků na uklidnění. Také při menstruačních bolestech pomáhá mateřídouška vnitřně i zevně. Denně se doporučuje vypít dva šálky nálevu a zevně při křečích přikládat na podbřišek napařený polštářek naplněný sušenou mateřídouškou. Mateřídouškový polštářek se používá také k obkladu na otoky a pohmožděniny nebo si ho můžeme dát pod hlavu při nespavosti.

MATEŘÍDOUŠKA se bude na zahradě skvěle vyjímat ve skalce a suché zídce

Mateřídouškový sirup proti kašli

Kvetoucí nať mateřídoušky opláchneme a ještě vlhkou ji vrstvíme s cukrem do zavařovací sklenice – vrstva byliny, vrstva cukru. Končíme vrstvou cukru.

Sklenici důkladně uzavřeme a necháme asi 3 týdny na světlém místě. Pak důkladně scedíme a tekutinu pomalu odpařujeme – nesmí se vařit, jen probublávat – do požadované hustoty sirupu.

Užíváme při kašli a nachlazení 1 lžičku třikrát denně.

MATEŘÍDOUŠKU od června do září zdobí nachově fialové až růžové kvítky

Mateřídoušková tinktura proti revmatismu

Čerstvě natrhanou mateřídouškou naplníme láhev, zalijeme čirým minimálně 40% alkoholem a uzavřeme. Necháme 2–3 týdny stát na slunném místě. Potom scedíme a nalijeme do lahviček. Tinkturu můžeme používat jako mazání při revmatismu a dně. Několik kapek mateřídouškové tinktury v čaji posiluje imunitu.

Mateřídoušková kúra proti nespavosti

Asi 3 lžičky sušené mateřídouškové natě zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme asi 15 minut vyluhovat a přecedíme. Nálev vypijeme vlažný asi hodinu před ulehnutím do postele. Může se osladit medem. Užíváme každý večer jako kúru po dobu tří týdnů.

Správně usušená mateřídouška má původní barvu listů i květů

9 pravidel pěstování mateřídoušky

Mateřídouška je nenáročná mrazuvzdorná rostlina. Vyskytuje se téměř všude v přírodě. Roste jak v horských oblastech, tak i v nížinách na travnatých stráních, loukách, mezích, na teplých vápencových podkladech a písčinách. Vytrvalá plazivá bylina s drobnými lístky dorůstá do výšky zhruba 10 cm.
V létě od června do září porosty zdobí nachově fialové až růžové kvítky. Celá rostlina je silně, až opojně aromatická, zvláště za slunného počasí se z fialových kvítků šíří vůně, která vábí včely.
Blízkým příbuzným mateřídoušky je tymián, keřík dosahující výšky okolo 40 centimetrů, kdežto mateřídouška je nejvýše 10 centimetrů vysoká plazivá rostlina. Účinky však mají velmi podobné a obě stejně krásně voní. Tymián se využívá spíš jako koření, mateřídouška jako léčivka.
Nejlépe se mateřídoušce daří v písčité půdě na slunném a teplém místě, dobře snáší sucho. Místo by mělo být chráněné před prudkým větrem. Je odolná proti vymrzání.
Pokud ji chceme pěstovat na zahradě, nejvhodnějším stanovištěm je mírný svah, skvěle se bude vyjímat ve skalce a suché zídce, hodí se jako půdopokryvná trvalka.

Dá se velmi dobře pěstovat jako hrnkové rostlina v truhlících na balkoně nebo v květináči doma na okně.
Na jaře nebo na podzim si můžeme mateřídoušku namnožit dělením trsů; oddělky dobře porostou i v nádobách na balkoně nebo na okenním parapetu.
Mateřídouška se množí také semeny, která se dají koupit.

Na předpěstování vyséváme semínka od března na povrch substrátu a jen lehce je zatlačíme. Vzrostlé sazeničky potom přesazujeme ven na záhon nebo do nádob. Mateřídoušku můžeme také vysévat od dubna rovnou na záhon nebo do truhlíků.
Bylina nevyžaduje nijak zvláštní péči a na jednom místě vydrží mnoho let.

Stonky po odkvětu vždy seřízneme, rostlina dobře obrůstá. Při pěstování v nádobách je potřeba dávat pozor, abychom ji nepřelévali.
Mateřídoušku pro léčebné účely sbíráme od června do září v poledne při slunečném počasí. Odstřiháváme vrchní nezdřevnatělé části kvetoucí nati.

Suší se ve stínu na dobře větraných místech rozprostřená ve slabých vrstvách. Sušené části rostliny by se neměly při sušení otáčet, aby z nich neopadaly listy a květy. Mateřídouška se suší bez problémů, nezapařuje se ani neplesniví. Dá se sušit umělým teplem do 35 °C. Dobře se suší ve svazečcích zavěšených na vzdušném místě.

Správně usušená bylina by si měla uchovat původní barvu listů i květů a svou nahořklou chuť a aromatickou vůni.

MATEŘÍDOUŠKA je vytrvalá plazivá bylina s drobnými lístky

Mateřídouška jako koření

Mateřídouška má příjemně kořenitou vůni a štiplavě nahořklou chuť. V kuchyni ji můžeme zkusit použít podobně jako středomořský tymián, nebo ho dokonce v receptu nahradit.

Fantazii v kuchyni se meze nekladou! Sušená mateřídouška rozdrcená na prášek se přidává do smetanových polévek, omelet, nákypů, těstovin, salátů a zejména luštěnin, okoření skvěle ryby, steaky a mletá masa.

Čerstvá je výborná do omelet, pomazánek nebo zeleninových salátů. Dříve se doporučovalo použít snítku natě při přípravě masa a ryb k pečení a dušení.

MATEŘÍDOUŠKA se používá jako koření na steaky, ryby a do mletých mas

Prima tip: střípky z historie mateřídoušky

Vojenští léčitelé v antice považovali mateřídoušku za důležitou rostlinu – prášek z roztlučené nebo rozemleté kvetoucí nati prý zastavoval krvácení.

Tradičně se používala při poruchách menstruace, doporučovala se jako protijed při uštknutí hadem a bolestem hlavy. Někde rostlinu pálili, neboť věřili, že kouř odpuzuje štíry.

Středověcí mniši znali uklidňující účinky mateřídoušky, pěstovali ji hojně v klášterních zahradách a používali k tlumení sexuálních tužeb a lepšímu spánku.

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Encyklopedie rostlin: Mateřídouška provoní každou zahradu

Drobnolistý kvítek zvaný mateřídouška je klasikou zahrádek našich babiček. Tato bylinka do českých zahrad prostě patří, i když z nich na nějaký čas zmizela. Je dobře, že se opět vrací…

Mateřídouška obecná (Thymus vulgarit L) je nižší bylinka, která se bude hezky vyjímat na skalce i při okraji větších záhonů. Dorůstá maximálně do 30 cm a má jemně vonící drobounké fialové kvítky uspořádané do hlavatého květenství. Lehce kořeněnou – až citrónovou vůni vydávají i menší podlouhlé listy, které mají většinou vejčitý tvar. Ty mohou být chlupaté, ale také ne, takže se nenechme mýlit. Ostatně mateřídoušky se mezi sebou velice často kříží, a tudíž skutečně „čistokrevný“ druh pořídíme jenom ve specializovaném zahradnictví. Jinak se pod tímto názvem často prodává i tymián, který se vzhledem i vůní mateřídoušce obecné nápadně podobá. Roste však do výšky, zatímco mateřídouška obecná je spíše plazivá.

S mateřídouškou se můžeme setkat prakticky po celé Evropě od nížin až po vyšší partie alpínského pásma, které sahá až do 3200 m n. m.

Roste hlavně na suchých travnatých stráních, písčinách, stepích a nekosených loukách, kde převládá intenzivní slunečný svit.

Většině druhů se výborně daří na místech s vápencovým podkladem, výjimkou je právě zmíněná mateřídouška obecná, která dává přednost kyselé písčité půdě, čímž se vlastně také liší od tymiánu.

Kdy mateřídouška kvete?

Hlavním obdobím květu jsou měsíce červenec a srpen, kdy také nejvíce voní. Má-li dobré podmínky k růstu, kvete většinou podstatně déle, takže se běžně s jejími kvítky můžeme setkat od května až do září.

Jak bylinku pěstovat?

Prakticky všechny druhy mateřídoušky potřebují suché a teplé – nejlépe plně osluněné stanoviště, maximálně polostín. Při nedostatečném osvětlení se mohou uchytit a dokonce vykvést, ale nebudou vonět.

Co se týká půdy, dává mateřídouška obecná přednost kyselejší hlinito-písčité, většina ostatních druhů preferuje mírně zásaditou. Kromě klíčení nebo zakořeňování nových rostlin vyžaduje minimální zálivku. Většinou se rostlinkám nejlépe daří, když vyžijí z toho, co Pán Bůh dá. S hnojivem se jim raději zdaleka vyhněme, připravilo by je o vůni a pravděpodobně i o léčivé účinky.

Rostliny déle vegetující na jednom stanovišti vytvářejí bohaté husté trsy, z nichž lze na jaře nebo po odkvětu odebírat řízky. Množit lze ovšem i výsevem přímo na záhon, kde semínka jenom lehce zatlačíme prkénkem. Pro začátek je však nejvhodnější nákup předpěstovaných bylin. Pokud je hned nepřesadíme, vydrží nám i v květináči.

Kdy a jak mateřídoušku sbírat?

Pro léčebné účely sbíráme mladé (nezdřevnatělé) kvetoucí části rostlin. Používáme nůžek, abychom zbytečně nepoškodili rostliny. Využijme k tomu suchého počasí – nejlépe okolo poledne, kdy má mateřídouška nejvíce silic. Sušíme ji v malých vrstvách a ve stínu na dobře větraném místě. Rozhodneme-li se pro umělé sušení, neměla by teplota přesáhnout 35 °C.

Zajímavosti

O příznivém působení mateřídoušky by se daly psát báje. Podle Karla Jaromíra Erbena se osiřelým dětem stala květinou, v níž našly útěchu, protože jim připomínala zemřelou matku. Pragmatici však spíše ocení, že obsahuje velké množství silic, flavonoidů, kyseliny ursolové, tříslovin a hořčin, které ji obdařily podmanivou vůní i léčivými účinky.

Mateřídouška navozuje klid, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a nervových slabostech.

Většinou se připravuje formou čaje, který je současně velmi účinný při onemocnění horních cest dýchacích, jako je kašel, zánět průdušek nebo chřipka, je však s úspěchem podáván při zažívacích potížích.

Její výtažky se rovněž přidávají do relaxačních koupelí. Ty současně působí proti lupům, akné a napomáhají hojení poraněné kůže.

Mateřídouška se rovněž osvědčila jako koření, které se užívá zejména v italské, francouzské a německé kuchyni. U nás bude spíše známá jako likér, který se připravuje velice snadno louhováním ve zředěné lihovině.

Ochrana

Mateřídouška u nás patří mezi ohrožené rostliny, které se následkem průmyslového hnojení z luk vytrácejí. Bohužel přesto dosud není zákonem chráněna! Nehledě na absenci v zákoně je její vykopávání z přírody a přenášení do zahrádek hazard. Naděje na uchycení je u planých rostlin velice mizivá.

-šum-
Foto: www.isifa.com

Mateřídouška dodá pokrmům báječnou, jemnou vůni

Mateřídouška
Foto: Jan Handrejch, Právo

Řecké slovo „thymos“ znamená sílu, mužnost. Už vojáci v antice před bojem využívali koupele s tymiánem a mateřídouškou, aby dodali tělu sílu. Jistě šlo i o odvahu, povzbudivý vliv těchto bylin na psychiku tu určitě sehrával významnou roli.

Do oblasti psychiky míří také hlavní působení mateřídoušky. Čaj z jejích lístků a květů dokáže navodit duševní pohodu, pocit svěžesti, radosti. Pomáhá také proti kašli a zklidňuje žaludek. Ostatně, i to souvisí s duševním rozpoložením. Vždyť nemoci žaludku, od pocitů nervozity až k vředům, bývají důsledkem stresu, obav, depresí.

S tymiánem má společné antiseptické účinky. Podobně jako odvar z tymiánu tak i čaj z mateřídoušky dezinfikuje ústní dutinu a hojí různá poranění, afty, dásně i zubní váčky. Podporuje také trávení, může se stát účinnou součástí léčby nemocí z nachlazení. Odvar hojí také pleť trápenou akné i další kožní nemoci.

Mateřídouška dříve rostla velmi hojně, dnes se s jejími světle fialovými kvítky setkáváme už méně často. Obvykle zavoní na slunných a kamenitých místech s dostatkem vápencové nebo suché půdy, na lesních pasekách, na vřesovištích a po dostatečně prosluněných okrajích lesů.

Ve volné přírodě je zakázáno ji sbírat, ideální je získat v dobrém zahradnictví sazeničky a pěstovat si ji v truhlíku či na skalce.

Kvítky i lístečky mateřídoušky jsou silně aromatické, proto s nimi pracujeme velmi opatrně. V malém množství dodají pokrmům báječnou, jemnou vůni.
Hodí se například k ochucení bylinkového másla, které pak podáváme k pečivu i pečené drůbeži či k rybám.
Dobře dochutí také smetanové omáčky k těstovinám.
Zajímavé experimenty se nabízejí ve sladkých pokrmech, v dezertech s ovocem.
Vynikající je kombinace s čokoládou, například v domácích čokoládových pralinkách vytváří mateřídouška v harmonii s kakaovou složkou naprosto jedinečnou chuť a vůni.

Květy a lístky této bylinky sbíráme v době květu nejlépe po poledni, za slunečného počasí, kdy se nejvíce rozvíjejí aromatické silice.

Nať se seřezává asi 5 cm nad zemí. Suší se na sítech ve slabých vrstvách, ne na přímém slunci. Teplota by neměla překročit 35 °C.

Čerstvě natrhané kvítky a lístečky nasypeme volně do láhve a zalijeme panenským olivovým olejem tak, aby hladina sahala asi tři centimetry nad bylinky. Necháme stát 14 dní na teplém místě.

Jako lék poslouží mateřídouškový olej například při kašli a bolesti v krku anebo k natírání pokožky. Je vhodný i k masážím pro pacienty po mrtvici, při obrně, svalových potížích i na proleženiny.

Polštářek naplněný směsí sušených bylinek pomáhá při rýmě, zánětech dutin i trojklanného nervu. Směs se skládá z mateřídoušky, řebříčku a heřmánku.

Čajová lžička sušené natě se zalije šálkem vroucí vody a nechá se 15 min. louhovat. Popíjí se 2–3x denně při nemocech z nachlazení nebo před usnutím pro klidný spánek. Sladí se medem.

Mateřídouškové máslo

Suroviny: 1 l smetany 33%, 3 lžičky čerstvých nebo 1 lžička sušených lístků mateřídoušky, sůl a pepř podle chuti

Postup: V hrnci zahřejeme smetanu, přidáme bylinky a mírně táhneme 30 minut. Pak smetanu necháme dobře vychladit. Přelijeme přes sítko.Nalijeme do šlehače na šlehačku (mixer s násadou) a pomalu šleháme. Nejdříve se nám udělá šlehačka, která se pomalu začne měnit v granulky másla. Když se máslo odpojí úplně od zbytku tekutiny, celý obsah nalijeme do utěrky vložené do sítka. Necháme vykapat a tvarujeme do požadovaného tvaru. Skvěle chutná s čerstvým chlebem.

Pstruh pošírovaný v mateřídouškovém másle a květákové pyré

Suroviny: 8 filetů z čerstvého pstruha, 200 g mateřídouškového másla, 800 g květáku, 100 g pórku, 500 ml smetany, 1 citrón, 40 g másla, sůl, pepř

Postup: Očistěný květák rozebereme na růžičky. Pórek nakrájíme a orestujeme na másle, přidáme květák a zalijeme smetanou. Rozvaříme a rozmixujeme, přidáme máslo, dochutíme solí, pepřem a citrónem. Mateřídouškové máslo rozehřejeme na teplotu 80 °C, vložíme do něj filátka pstruha a pošírujeme 5 minut.

Vejce na hniličku

Suroviny: mladý špenát, bio tvaroh, mateřídouškové máslo, 4 vejce, 500 g čerstvých listů špenátu, 50 g šalotky, 20 g másla, 200 g tvarohu (nejlépe bio, z farmy), 50 g smetany, 4 lžíce olivového oleje, mateřídouškové máslo, sůl, pepř podle chuti

Postup: Tvaroh vyšleháme se smetanou, dochutíme solí, eventuálně bylinkami. Šalotku orestujeme na másle, přidáme špenát a jen lehounce ho necháme zkřehnout. Do skleničky vložíme potravinovou fólii, do ní rozklepneme vejce. Vytvoříme balíček, ten uzavřeme. V hrnci přivedeme vodu k varu, pak stáhneme teplotu na minimum. Do vody vložíme balíčky s vejci a při mírném klokotu vaříme 3-4 minuty. Na předehřátý talíř navrstvíme špenát, na něj oříšek mateřídouškového másla (máme ho hotové z předchozího receptu) a navrch položíme vejce vybalené z fólie. Porce dochutíme nočky šlehaného tvarohu.

Bramborové šišky v opražené mateřídouškové strouhance, povidla, zakysaná smetana

Suroviny: 1 kg brambor, 170 g krupice, 170 g hrubé mouky, 20 g bramborového škrobu, 3 vejce, špetka soli, 1 sáček černého čaje, šálek povidel, 150 ml zakysané smetany, 50 ml šlehačky, šálek strouhanky, sůl, cukr moučka dle chuti, mateřídouškové máslo

Postup: Brambory uvaříme ve slupce, necháme vychladnout a oloupeme. Brambory pomeleme a přidáme krupici, mouku, škrob, vejce, sůl a vypracujeme těsto. Utvoříme šišky a dáme je vařit do vroucí osolené vody na 15 minut, poté je scedíme.Šlehačku ušleháme a vmícháme ji do zakysané smetany, můžeme přisladit. Povidla naředíme trochou černého čaje a rozmícháme je na krém. Na mateřídouškovém másle orestujeme strouhanku. V této strouhance obalíme šišky, které předtím potřeme mateřídouškovým máslem. Šišky obalené ve strouhance rozložíme na předehřátý talíř a ozdobíme je povidly, zakysanou smetanou a moučkovým cukrem.