Protikuřácký zákon začal platit přesně před rokem. Stále ale panují nejasnosti, kde se kouřit smí a kde ne. Debatuje se třeba o předzahrádkách restaurací, zastávkách nebo prodeji alkoholu, který norma také upravuje. Podívejte se, kde zákaz platí.
Největší diskuze se vedla a stále vede o zákazu kouření v restauracích, hospodách, barech a dalších podobných zařízení. Asi každý Čech tak ví, že když si zajde na oběd, uvnitř restaurace už si nezapálí.
Zákon naopak kouření nezakázal na venkovních předzahrádkách. A tady začínají zmatky. Zapálit si totiž nesmíte ani uvnitř veřejně přístupného prostoru, za který se považují i pasáže domů. Pokud má tedy restaurace venkovní posezení v pasáži, kouřit se tam nesmí.
Dalším problémem jsou pergoly a různé altány, které u restaurací fungují jako zahrádka. Tam se totiž kouřit nesmí, protože jde o uzavřenou nebo jen částečně otevřenou stavbu se střechou. Nejasnosti panovaly kvůli nešťastné definici v zákoně, proto muselo vše na pravou míru uvést ministerstvo zdravotnictví.
Kouřit se nesmí ani v zoologických zahradách, zdravotnických zařízeních nebo na letištích a v obchodních centrech. Zapálit si tam ale můžete na vyhrazených místech nebo v kuřárnách.
Naopak v kině, divadle, škole nebo ve sportovní hale se ani kuřárny zřizovat nemohou, proto platí zákaz všude – i pro herce na jevišti. Stejně tak si nezapálíte na místech, kde se koná ples, koncert či jiná zábavní akce, ale běžně tady neprobíhá.
Poměrně složitá jsou také pravidla pro zastávky. Ještě před zavedením tzv. protikuřáckého zákona se nesmělo kouřit na krytých zastávkách a nástupištích. Dnes už se zákaz vztahuje na všechny zastávky a ještě pět metrů za cedulí a třicet metrů před ní.
Zvláštní pravidla platí pro elektronické cigarety. Na ty se zákaz kouření v restauracích nevztahuje, ve školách, nemocnicích či obchodních centrech ale ano. Z vodních dýmek v čajovnách si stále potáhnout můžete.
Zákon ale neupravuje jen zákaz kouření. Omezuje také prodej cigaret a tabákových výrobků či alkoholických nápojů.
Povinnosti tak přibyly především hostinským, kteří by měli vyvést lidi mladší 18 let, kteří jeví známky opilosti, nalévat by neměli ani dospělým, u kterých hrozí, že by způsobili škodu nebo úraz.
Naopak na akcích, které nejsou určeny jen pro děti, se z rozhodnutí Ústavního soudu pít může.
epa TN.cz
Bez dýmu z cigaret jen někde
Dřív se v restauracích nekouřilo přes obědy. Teď se podobná praxe začíná zabydlovat i na letních předzahrádkách, kam kuřáky vyhnal nový zákon loni v květnu. I když jde zatím spíše o výjimky, ne všechny podniky se zahrádkami vycházejí kuřákům stoprocentně vstříc.
„V době oběda se u nás nekouří,“ potvrzuje obsluha restaurace Black Dog Cantina na Palackého náměstí v Praze 2. Zákazníci si podle vyjádření personálu stěžovali na kouření na zahrádce v polední době. Aby podnik nepřišel o pravidelné zákazníky, letos změnil pro venkovní posezení pravidla. Stolky jsou venku kuřácké až od 14 hodin.
|
Mnozí provozovatelé si zase od loňska nově zřizují předzahrádky právě proto, aby si u nich lidé s chutí na cigaretu měli kde zapálit. Možnost kouření ve venkovních prostorách se také snaží propagovat na různých vyhledávačích, které zájemcům nabízejí přímo podniky, kde taková možnost existuje.
Deník Metro mapoval, zda se i letos zvyšuje počet míst na zahrádkách, protože se na nich smí kouřit. Z ankety napříč republikou však vyplývá, že spíše ne. Největší počet žádostí o nové zahrádky zažila česká města loni, kdy jich jen v Praze přibylo asi sto. Například v Benešově na radnici evidují už několik let po sobě v podstatě neměnný počet předzahrádek.
„V roce 2017 u nás bylo evidováno sedm žadatelů,“ sdělil Robert Novák ze silničního správního úřadu. Takový stav mají ve městě už pět let zpátky. „Letos jeden žadatel přibyl, vznikla nová kavárna,“ podotknul Novák s tím, že nelze potvrdit, jestli zahrádka vznikla kvůli kuřákům.
V Plzni dokonce potvrdili menší zájem o zahrádky. „Například loni jsme uzavřeli přes sto dohod o předzahrádkách,“ řekla deníku Metro Lucie Jůzová, náměstkyně pro vnitřní správu plzeňského magistrátu. „Letos je to zatím zhruba o dvacet méně,“ dodala.
Je to pravděpodobně tím, že v centru západočeské metropole probíhají momentálně mnohé rekonstrukce a provozovatelé restaurací a kaváren nemají venkovní stolky a židle kam umístit. V Plzni přitom letos počítají s uzavíráním dohod na předzahrádky na podstatně delší dobu než jenom na letní období.
„Vzhledem ke kuřáckému zákonu jsou dohody uzavírány na celý rok, tedy dvanáct měsíců,“ říká náměstkyně Jůzová. Vyplývá to ze zkušeností mnohých majitelů plzeňských předzahrádek po skončení podzimní a zimní sezony, kdy nabízeli místa pro kuřáky i venku na ulici doplněná o tepelné zářiče.
V souvislosti se zákazem kouření v restauracích také padají pokuty. Třeba jen v okolí Prahy vyrazili hygienici v prvních třech měsících na kontrolu dodržování protikuřáckého zákona více než třistakrát.
„V uplynulém čtvrtletí jsme jich provedli 326 a závady jsme zjistili ve 13 případech,“ říká ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Jarmila Rážová.
Někdy chyběl štítek Kouření zakázáno, jindy zase personál restaurací nevyzval hříšníky s cigaretou, aby ji típli, nebo aby restauraci opustili.
„V této souvislosti jsme zatím uložili jedenáct sankcí v celkové výši 44 tisíc korun,“ upřesnila ředitelka středočeské hygieny.
Kouření na zahrádkách? Výjimku si hospodští musí vyhádat sami
Zákaz kouření
Kouření je podle úterního výkladu ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) povolené tam, kde se jedná o vnější prostor.
„Je to cokoliv, co není pevná konstrukce spojená se zemí,“ řekl na dotaz serveru Echo24 na tiskové konferenci a upozornil, že provozovatel musí tento prostor viditelně označit, jako prostor určený ke kouření.
„Musí to tam výslovně povolit. Pokud to tam nepovolí, tak je to zakázáno.“
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde
Náměstkyně Lenka Teska Arnoštová ještě doplnila, že pergol a slunečníků by se tedy zákon dotknout neměl. Jak přesně to bude v oblíbených a především turisticky vyhledávaných podloubích ve městech, však neví.
„Pergola je otevřený prostor a tam se tedy může kouřit. Jak to bude s podloubími přesně říkat nechci. Definice vnitřního prostoru je, že musí být prostor uzavřený, musí mít stěny a střechu, pokud je tam stěna, která je volná, tak to musí vidět ten konkrétní dozorový orgán, jestli to je uzavřený vnitřní prostor,“ řekla pro Echo24 Arnoštová.
Řešením je statut „dočasné stavby“
To však rozporuje expert na tabákovou legislativu Tomáš Kindl, který podrobně zákon vykládá na svých stránkách. „Ministerstvo do dneška jasně neřeklo, jak to má být a je to bolavé místo zákona.
Podle mě když nahoře nevidím nebe, tak je to vnitřní prostor.“ řekl pro Echo24 Kindl. Zákaz se podle něj vztahuje i na zimní zahrady a nejrůznější typy přístřešků.
Nevztahuje se ale na obyčejný slunečník, protože ten není stavbou.
Podle Kindla ale legální možnost kouřit v zastřešeném (a dokonce i všemi stěnami uzavřeném) prostoru existuje. Provozovatel musí na stavebním úřadě zažádat o schválení tzv. dočasné stavby.
To jsou stavby, u kterých stavební úřad předem omezí dobu jejich trvání, což jsou typicky stany, přístřešky a různé dřevostavby. Právě pro tyto případy možnost v zákoně podle Kindla existuje.
Odkazuje zde na konkrétní Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek § 2 odst. j, který odkazuje na stavební zákon.
Pro účely tohoto zákona se rozumí vnitřním prostorem vnitřní prostor stavby podle § 2 odst. 3 stavebního zákona, s výjimkou dočasných staveb
Přičemž stavbou se podle stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.
Posouzení toho, co je a není protizákonné, budou mít na starosti především krajské hygienické organizace. Podle Arnoštové bude obecně na dodržování zákona dohlížet ještě policie, Česká obchodní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví a školní inspekce.
Zákon je účinný od 31. května. Pokuty provozovatelům restaurací a dalších veřejných prostor se budou podle Ludvíka udělovat až za 90 dní, tedy na konci srpna. Restaurace a další provozovatelé mají tento čas na upravení prostor a na aplikaci zákona. Lhůta se však podle náměstkyně Arnoštové netýká fyzických osob. Za porušení zákona hrozí kuřákům již nyní pokuta do 5 tisíc korun. Provozovatelé mohou později zaplatit od 10 tisíc korun (za špatné označení provozovny) až do 50 tisíc korun (za nevyzvání kuřáků, aby protiprávního jednání zanechali nebo aby prostor opustili).
Nechci hercům zakazovat kouřit
Ministr Ludvík den před začátkem účinnosti zákona vysvětloval i to, že divadelních inscenací by se zákon týkat neměl. „Svoboda umělecké tvorby má přednost.
Pokud se v inscenaci kouří, tak není možno, aby se v restauraci, kde budu natáčet, nekouřilo. V tu chvíli je cigareta rekvizita.
Nechci hercům zakazovat, aby se vzdali části své profese,“ řekl Ludvík a dodal, že je však třeba být tolerantní a spolupracovat s kontrolními orgány.
Čtěte více: Herec Hanák zavírá svou hospodu. Kvůli regulacím a EET
Zákaz kouření na zastávkách i v zoo
Zákaz bude opět platit na zastávkách MHD. V současné době je kouření zakázáno jen pod přístřešky, nově se bude týkat také prostoru širokého pět metrů a dlouhého 30 metrů před značkou zastávky a pět metrů za ní ve směru jízdy. Zakázané bude také kouření na venkovních dětských hřištích či v zoologických zahradách.
Vedle kouření zákon nově upravuje také prodej alkoholu. Už dřívější legislativa zakazuje prodávat alkohol osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou. Hrozí pokuta až 3000 korun. Nově má prodejce povinnost takovou osobu vyzvat, aby z provozovny odešla, a ta musí poslechnout. Zákon také zakazuje prodej alkoholu v automatech.
Prodej či podávání alkoholu osobě do 18 let může být pokutováno až 150.000 korunami, mladšímu 15 let až dvojnásobně. Právnické osobně hrozí až dvoumilionová pokuta a zákaz činnosti na dva roky.
Čtěte více: Další rána pro kuřáky. Hrozí, že si už nezapálí ani na zahrádkách
Štamgasti se přesunuli na zahrádky – Novinky.cz
Kuřáci postávají s cigaretou před barem Barovna v Liberci
Foto: Radek Petrášek, ČTK
Ačkoli zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zakazuje kouřit i na jiných místech, největším tématem zůstává v restauračních zařízeních. Dosavadní zkušenosti ukazují, že jejich návštěvníci změnu akceptují a poměrně spořádaně se přesunuli z vnitřních prostor na zahrádky, kde se kouřit smí. Někteří z nich kvůli tomu opustili svá léta „rezervovaná“ místa uvnitř lokálu. Ne vždy s pochopením.
„Moc se jim to nelíbí. Často se tváří, jako bych si zákaz vymyslel já,“ řekl Právu číšník z teplické restaurace Zámecká zahrada. Protože se hosté jen přemístili, tržby zůstaly stejné. Nahrály tomu i příznivé teploty. „Uvidíme, jak bude situace vypadat, až počasí nedovolí lidem vysedávat na terase,“ dodal.
Také obsluha baru v centru Ústí nad Labem nezaznamenala citelný úbytek hostů. „Během dne jich je možná méně, večer se ale místa zaplní jako obvykle. Kdo chce kouřit, vyběhne na ulici,“ sdělila servírka Jana Malátová.
Z útrob restaurací se ven přesunuli i kuřáci v Olomouckém kraji. Většina podniků zahrádkami či terasami disponuje. Ty, které je neměly nebo byly příliš malé, je zavedly či rozšířily. To však neznamená, že všichni jejich majitelé s nastalým zákazem souhlasí.
Petr Pavlas, provozovatel hospody U Zastávky v olomoucké místní části Chomoutov, shrnul svoje argumenty proti: „Považuju zákon za obrovský nesmysl. Lidi by měli mít možnost zvolit si, zda půjdou do kuřácké, nebo nekuřácké restaurace. Na výběr toho bylo dost. Že mi kuřáci nadávají, ještě přežiji. S tím se dalo počítat. Celou tu aktivitu ale nechápu.“
Lokál, jak zdůraznil, má nyní prázdný. „Všichni sedí venku. K zahrádce ve dvoře jsem musel udělat předzahrádku do ulice, což znamenalo další investici. Na druhé straně nevím, zda je to dobré s ohledem na výchovu dětí, které chodí kolem hospody ze školy,“ kroutí hlavou Petr Pavlas s tím, že dříve byly děti pohledu na štamgasty, kteří kouří a pijí kořalku, ušetřeny.
Hosté se sice zákonu podvolili, někteří si však budou jen těžko zvykat. „Musíme na zahrádku a vůbec nás to netěší. Svá místa prostě máme uvnitř. Kdyby politici raději řešili, co skutečně společnosti pomůže. Jenže asi potřebují zakrýt své průsery, a tak se zabývají nesmysly,“ zlobil se v hospodě Na Kovárně v Horce nad Moravou muž středního věku, který se Právu představil jako Martin.
Kuřáci sice lamentují, v hospodách se zahrádkami však zůstali. Nejhůř tak dopadly ty, které vyhrazené venkovní prostory z nějakého důvodu zřídit nemohly. V Ostravě se to týká třeba Radegastovny U Křižánka v Nádražní ulici v centru města.
„Hostů ubylo, protože není zahrádka,“ potvrdil hospodský. „Úbytek je tak o 50 procent,“ odhadl a poukázal, že zatímco v pátek míval tržbu kolem 15 tisíc, teď to bylo jen 5000.
„Jsme na takovém místě, že zahrádku mít nemůžeme, takže kuřáci chodí jinam,“ povzdychl si.
I denní bar u Waldemara v Ostravě, kde ve své době bylo možné pravidelně potkávat legendy české pop-music Věru Špinarovou a Josefa Streichla, zaznamenal přibližně třetinový pokles tržeb. „Dotklo se nás to hodně – a tím, že nemáme možnost mít zahrádku, je to o to horší,“ uvedla provozovatelka baru Alena Sýkorová.
Zajímavý vedlejší efekt protikuřáckého zákona se projevil v některých podnicích v Pardubicích. Sport bar Rio a výčep restaurace Formanka, dva rohové podniky, dělí od sebe jen šest kroků jednosměrné Štrossovy ulice.
Oba podniky mívají nejvíc hostů přes den o víkendu, oba tentokrát zely prázdnotou. Ale pivo z pípy přesto teklo proudem.
Protikuřácký zákon oživil skoro zapomenutou tradici – zajít si pro pivo se džbánkem a odnést si ho domů.
Hlavní zprávy
Altány pro kuřáky na zahrádkách by měly mít potvrzení stavebního úřadu o dočasné stavbě
Podle zákona o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, který začne platit od středy, je mimo jiné zakázáno kouřit ve všech vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb, a to s výjimkou vodní dýmky a elektronické cigarety.
Konkrétné uvádí písmeno k) § 8, že se zakazuje kouřit „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek“. Následující písmeno pak výjimku rozšiřuje o elektronické cigarety.
Problém je však v definici vnitřních prostor, která je nová a žádný jiný zákon ji nezná.
Zákonodárci definici vnitřních prostor nakonec popsali v § 2 protikuřáckého zákona tak, že jde o prostory stavby podle stavebního zákona – ovšem s výjimkou dočasné stavby: „Vymezení pojmů j) Pro účely tohoto zákona se rozumí vnitřním prostorem vnitřní prostor stavby podle § 2 odst.
3 stavebního zákona, s výjimkou dočasných staveb,“ uvádí se v definici, co je vnitřní prostor. Vyplývá z toho, že v dočasných stavbách se kouřit může, neboť kouřit je zakázáno pouze ve vnitřních prostorách staveb, které jsou stavbami podle stavebního zákona.
Zákaz kouření se původně týkal i stříšky ve dvoře.
Původně tomu tak nemělo být, zákaz kouření se měl týkat i zahrádek se stříškou nebo s jednou stěnou, jak vyplývá z důvodové zprávy, která se definicí vnitřních prostor zabývá.
„Písm. j) – vnitřní prostor Jedná se o nově zaváděnou definici, kterou si podobně jako v případě definice stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření vyžádala aplikační praxe a zkušenosti z dozorové činnosti nad dodržováním zákazu kouření na místech, kde je kouření podle zákona č. 379/2005 Sb. zakázáno.
Zahrnutí této definice do návrhu zákona bylo inspirováno prováděcími pokyny k čl.
8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, kde se v bodě 19 doporučuje, aby definice ,vnitřních´ nebo ,uzavřených´ prostor zahrnovala jakýkoli zastřešený prostor nebo prostor uzavřený jednou nebo dvěma stěnami, bez ohledu na typ materiálu použitý pro střechu nebo stěnu a bez ohledu na to, zda je konstrukce stálá nebo dočasná,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Podle této původní definice by bylo zakázáno kouřit všude ve dvorech, zahrádkách nebo prostě venku před restaurací nebo stánkem, kde je jen pouhá stříška nebo jedna stěna.
Jenže původní verzi zákona poslanci nakonec „shodili“ kvůli množství výjimek, takže se do konečné verze dostala definice vnitřního prostoru, jak je výše uvedena.
„Pro účely tohoto zákona byla však nakonec zvolena definice vycházející ze stavebního zákona, a to v návaznosti na jeden z podpořených pozměňovacích návrhů v rámci třetího čtení u sněmovního tisku č.
508 (vládního návrhu zákona z roku 2015) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Zlověstná věta stavebního zákona
Pokud se tedy majitel hospody, stánku či restaurace chce dozvědět, co je vnitřní prostor, kde se nesmí kouřit a zda existuje místo, kde se za určitých podmínek smí kouřit, musí nahlédnout do stavebního zákona. Předmětný §2 odst. 3 stavebního zákona, na který protikuřácký zákon odkazuje, pak říká toto:
Stavební zákon §2 odst 3
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
Tato definice stavebního zákona obsahuje zlověstnou větu, která říká, že za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Což může být stan. Dočasná stavba, kde je kouření povoleno, je tedy pouze tou stavbou, za kterou ji označí stavební úřad a omezí dobu jejího trvání, i kdyby to měl být slunečník.
Důvodová zpráva považuje nápoj za pokrm
Výše uvedené platí pro restaurace, hospody, bary, jídelny, kavárny, pivnice i stánky. Tyto podniky se nově nazývají „provozovnami stravovacích služeb“.
Co je provozovna stravovacích služeb rovněž vysvětluje důvodová zpráva protikuřáckého zákona: „Touto definicí se nahrazuje pojem ,zařízení společného stravování´ používaný v zákoně č. 379/2005 Sb. Dochází tím ke sjednocení s terminologií používanou jednak nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28.
ledna 2002 (pojem ,potravinářský podnik´ a dále zákonem č. 258/2000 Sb. tak, aby v praxi již nedocházelo k interpretačním problémům. Pojem ,potravinářský podnik´ je upraven ve výše uvedeném nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 Sb. (čl. 3 odst. 2). Stravovací služby jsou upraveny § 23 zákona č. 258/2000 Sb.
,“ uvádí se v důvodové zprávě k protikuřáckému zákonu.
Zpráva rovněž interpretuje co je a co není pokrm, přičemž bere naděje všem, kteří měli nápoj za nápoj a byli přesvědčeni, že v nálevnách, kde se nepodává žádné jídlo, ale třeba jen pivo a kořalka, nemusí zákaz kouření platit: „Pokrmem je podle § 23 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.
potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.
Zároveň je do této definice pro vyjasnění doplněn prvek společný pro řemeslnou živnost – hostinskou činnost, a sice má zde docházet k podávání pokrmů včetně nápojů určených k přímé spotřebě v dané provozovně. Jedná se např. o restaurace, bary, kavárny, čajovny, vinárny, jídelny apod.
Tato definice se do velké míry překrývá s definicí stánku s občerstvením,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
Irena Válová
Zákaz kouření platí i pro restaurace, které mají zahrádku v pasáži | Aktuálně.cz
Pasáž domu je totiž ministerstvem zdravotnictví považována za vnitřní prostor. Za kouření v místech, kde je to zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun.
Praha – Zákaz kouření platí podle ministerstva zdravotnictví i na zahrádkách restaurací umístěných v pasážích domů. Pasáž je totiž považována za vnitřní prostor, sdělila mluvčí resortu Štěpánka Čechová. Zákon od konce května zakazuje kouření ve veřejnosti přístupných vnitřních prostorách s výjimkou kuřáren.
Kouření je sice zakázané v restauracích, ale je povolené na jejich venkovních předzahrádkách. „Za veřejnosti volně přístupný vnitřní prostor lze považovat i veřejnosti volně přístupné pasáže domů.
V případě předzahrádky umístěné v takové pasáži se zákaz kouření vztahuje i na tuto předzahrádku, a to z důvodu, že ji lze považovat za součást vnitřního prostoru pasáže, v němž je kouření zakázáno,“ vysvětlila mluvčí.
Některé restaurace v centru Prahy ale zákaz nerespektují, na stolcích v pasážích mají popelníky.
Podobně ministerstvo upřesňovalo, zda pod zákaz kouření spadají zahradní pergoly. Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra Lenky Tesky Arnoštové může za nejasnost změna při schvalování zákona.
„V návrhu zákona jsme měli definici vnitřních prostor vycházející z rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, ke které se Česká republika zavázala v roce 2012,“ vysvětlila náměstkyně.
Zákaz měl platit ve venkovních prostorech se střechou, které jsou převážně uzavřené stěnami.
Poslanci ale změnili definici podle stavebního zákona, který rozlišuje dočasnou a trvalou stavu. „Jsou ale místa, kde jsou i pergoly trvalou stavbou, ale bylo by nelogické tam kouření zakazovat,“ dodala.
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit na konci letošního května. Kromě kouření v restauracích, zoo nebo na dětských hřištích upravuje také prodej tabákových výrobků a alkoholu.
Za kouření v místech, kde je zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun. Pokutu 10.000 korun může dostat právnická osoba za neoznačení provozovny zákazem kouření. Pokutu až 50.000 korun může dostat provozovatel za nevyzvání kuřáka, aby cigaretu uhasil nebo odešel.
Zákon má i řadu kritiků. Majitelé restaurací se obávají menší návštěvnosti v chladných měsících, když budou muset kuřáci ven. Považují ho za omezení práva na podnikání. Některé pivovary ho viní z nižších prodejů.
Podepisuje se i petice za jeho zrušení, má přes 50.000 podpisů.
Naopak petice požadující zákaz kouření ve veřejných prostorách odevzdaná před deseti lety měla podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové více než 113.000 podpisů.
domácí Aktuálně.cz zákon kouření Ministerstvo zdravotnictví ČR
Kuřáci obsadili zahrádky. Obavy z úbytku zákazníků vyvolává zima a déšť
Zákaz kouření v restauracích a hospodách přesunul kuřáky na venkovní zahrádky a před hospody. „Všichni nadávají, máme s tím moc práce, protože hospoda zeje prázdnotou a všichni sedí na zahrádce a kouří tam a číšníci se při jejich obsluze proběhnou,“ řekl ČTK například majitel restaurace La Rocket na pardubickém nádraží Dalibor Kříž.
Kuřáci obsadili také zahrádku Hotelu U Beránka v Náchodě, kde se do konce května mohlo kouřit v Dannyho kavárně. „V kavárně, kde se kouřilo, nyní nikdo není.
Všichni jsou na zahrádce,“ řekl ředitel hotelu Pavel Rys, který nechtěl odhadovat, zda bude mít nový zákon dopad na tržby. Rys nezaznamenal, že by lidé na zákaz kouření nadávali.
„Vzali to tak, jak to je, my jsme si to nevymysleli,“ řekl Rys.
V některých případech znamenal přesun kuřáků na zahrádky i změnu složení hostů. „Máme tam čtyři stoly, kam si často chodívaly sednout rodiny s dětmi. Teď ovšem ta místa zaberou kuřáci a vydrží tam i několik hodin,“ řekl majitel hotelu U Raušů ve Velké Bíteši Jiří Rauš.
Předzahrádka byla plná kuřáků i v pohostinství ve Drahonicích na Strakonicku. Ale jen, když je hezky. „Když bude pršet, tak budou doma: nemáme to zastřešené, není šance, nikdo chodit nebude,“ uvedla provozovatelka pohostinství Blanka Řehořová.
Hrozba, že zůstanou kuřáci doma. Odpověď dá hlavně podzim a zima
Kuřáci, kteří tvoří 95 procent zákazníků nádražní restaurace v Protivíně na Písecku, už hrozí majiteli, že kvůli zákazu kouření přestanou chodit.
„Všichni jsou hodně naštvaní a zatím to dodržují bez kolizí, ale léto není úplně vypovídající: obávám se podzimu, že budeme nuceni zavřít pro klesající zájem.
Všichni mi vyhrožují, že přestanou chodit, že radši budou pít někde doma v garáži, kde si budou moci zapálit,“ řekl majitel protivínské nádražní restaurace Jan Belák.
I spolumajitelka českobudějovické kavárny Café au Chat Noir Pavlína Tesková soudí, že o tržbách rozhodne zima. Již před časem zde z vlastní vůle zkusili kouření zakázat.
„Ale po dvou dnech jsme to pustili, protože nebyly kšefty. Už jsme nechtěli být v kouři, ale naši hosté jsou zvyklí, že se tu kouřilo. Přestali chodit,“ řekla ČTK Tesková.
Je ráda, že nebude 15 hodin v zakouřeném prostředí, zároveň se bojí nižších tržeb.
V českobudějovickém hostinci U Tří sedláků zase nečekali až na konec května a již dva měsíce se u nich nekouří, protože majitelé chtěli, aby si lidé na zákaz postupně zvykli. „Učí se. Je dobře, že je protikuřácký zákon. Nejdřív klientela trošku opadla, ale už chodí noví lidé, víc rodiny s dětmi a líbí se jim to. Najdou se někteří kuřáci, ale chodí ven,“ řekla servírka Nikol Adamková.
Někteří podnikatelé se bojí, že lidé si budou chodit zakouřit ven před podnik a poté se již nevrátí zpátky a odejdou bez placení. Například mladoboleslavský music bar Café Slunce nechal postavit speciální klec, do které si kuřáci budou moci chodit zakouřit. Majitel restaurace tím zamezí právě možnému utíkání hostů bez zaplacení.
Provozovatelům zároveň mnohdy vadí zmařené investice do odvětrávání či klimatizací. Provozovatelka mladoboleslavské restaurace Plzeňský Šenk Jarka Havránková v nedávné době investovala do oddělení prostorů na kuřácké a nekuřácké. „Stálo to několik stovek tisíc a nikdo nám je už nevrátí,“ řekla Havránková. Zákaz kouření podle ní popírá prvky demokracie.
Stížnosti na hluk v „obvyklých mezích“
Nový zákaz kouření v pohostinství pak může kromě jiného znamenat více práce pro městskou policii. Strážníci v Jihlavě například řešili o víkendu sedm stížností na hluk v nočních hodinách před restaurací.
Městská policie takovou situaci řeší domluvou. „Pokutu lze udělit, pokud se někdo dopouští protiprávního jednání. Pokud někdo stojí před hospodou a povídá si tam, tak je to složitě řešitelné v blokovém řízení.
Ty stížnosti přicházejí často i na normálně probíhající hovory před hospodami,“ řekl zástupce ředitele jihlavské městské policie Stanislav Maštera. Dodal, že se obává, že podobných stížností bude kvůli zákazu kouření přibývat.
„Je to celkem složitá situace v souvislosti s tímto zákonem,“ uvedl.
Hradecká policie žádné vážné komplikace v souvislosti se zákazem kouření nezaznamenala. „Pouze jeden host si v noci ze středy na čtvrtek na naší lince stěžoval, že před restaurací jsou nedopalky, a ať to přijedeme uklidit,“ řekla mluvčí strážníků Eva Kněžourová.
Podle strážníků z Ústí nad Labem jsou stížnosti na venkovní hluk v obvyklých mezích. „Jak je teplo, lidé mají otevřená okna a slyší tak venku i běžný hovor.
Větší počet telefonátů kvůli rušení nočního klidu je v tomto období normální,“ řekl jeden ze strážníků. Pokuty už naopak rozdávala městská policie za kouření na zastávkách, které se rovněž zpřísnilo.
„Za tento přestupek jsme uložili dvanáct pokut a v kontrolách zastávek budeme pokračovat,“ uvedl mluvčí ústeckých strážníků Jan Novotný.
Zákaz kouření platí ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma zavedla také zákaz užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech.
Skupina senátorů v březnu navrhla Ústavnímu soudu zrušení zákazu kouření v restauracích nebo prodeje alkoholu z automatů.
Takzvaný protikuřácký zákon podle skupiny senátorů nepřípustným způsobem zasahuje do svobody občanů.
Za porušení zákazu ve vnitřních veřejných prostorách hrozí kuřákovi pokuta až pět tisíc korun. Firmy a podnikatelé mohou být potrestáni až dvoumilionovou pokutou a zákazem činnosti až na dva roky, u provozovatelů se ale sankce začnou ukládat až na konci srpna.
První den bez kouření v restauracích a hospodách tak dramatický nebyl, lidé zaplnili zahrádky
čtvrtek, 1. června 2017, 09:00
Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, který dnes začal platit, zatím provozovatelům problémy nepůsobí. Úbytek hostů nehlásí, řada lidí ale sedí díky teplému počasí na zahrádkách, kde se kouřit může.
Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci k začátku účinnosti takzvaného protikuřáckého zákona ohlásil další postupný růst spotřební daně z tabáku, protože zájem lidí o kouření ovlivňuje podle odborníků hlavně cena cigaret.
Zákazu se podle průzkumu obávají především restaurace, které nepodávají jídlo.
Vedle vnitřních částí restaurací platí od dnešního celosvětového dne boje proti kouření absolutní zákaz také v divadlech, koncertních sálech nebo kinech, ve veřejné dopravě, na dětských hřištích a sportovištích a také v zoologických zahradách. Kouřit se ode dneška nesmí rovněž na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy. Pražský magistrát proto na Palackého náměstí vymezil žlutou páskou zónu, v níž je zákaz kouření, aby lidé rozsah takové oblasti mohli vidět.
Na dodržování zákazu na zastávkách i jinde dohlížejí zejména policisté a strážníci. Za porušení zákazu kouření ve vnitřních veřejných prostorách hrozí pokuta až 5000 korun. Právnické osoby či podnikatelé mohou být potrestáni až dvoumilionovou pokutou a zákazem činnosti až na dva roky, u provozovatelů se ale sankce začnou ukládat až na konci srpna.
Nově od včerejška platí také zákaz užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Tyto cigarety jsou naproti tomu povoleny v kavárnách, barech i restauracích. Výjimku ze zákazu kouření mají také vodní dýmky.
Vedle kouření zákon nově upravuje prodej alkoholu. Už dřívější legislativa zakazuje prodávat alkohol lidem zjevně podnapilým nebo zdrogovaným. Nově má prodejce povinnost takového člověka vyzvat, aby z provozovny odešel, a dotyčný musí výzvu poslechnout.
V restauracích musejí kuřáci využít zahrádky nebo jít s cigaretou ven. Třeba v Praze provozovatelé už většinou umístili popelníky před restaurace nebo do jejich blízkosti. „Trendy se mění.
Akorát tady máme partu štamgastů, starší páni, kteří si na zákon stěžovali, tak jsme jim slíbili, že jim budeme vždy rezervovat stůl hned u dveří, aby to měli k popelníku blízko,“ řekl provozovatel podskalské restaurace U Tří Bojovníků Tomáš Čada.
Smůlu mají kuřáci ve staroměstské restauraci U Tygra. Pro kuřácký koutek před vchodem radnice neumožnila zábor veřejného prostranství.
Negativní dopad protikuřáckého zákona očekává více než 60 procent malých restaurací, které neposkytují jídlo, a 30 procent těch, které pokrmy nabízejí.
Polovina hospod začíná řešit existenční problémy, vyplývá z průzkumu Asociace malých a středních podniků a agentury Ipsos. S protikuřáckým zákonem nesouhlasí 55 procent provozoven, 36 procent je pro jeho zavedení.
Průzkumu se v dubnu zúčastnilo 570 majitelů malých restaurací.
Odborníci na dnešní tiskové konferenci k začátku platnosti protikuřáckého zákona uvedli, že když je krabička cigaret dražší, mladí lidé často kouřit nezačnou. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové přitom devět z deseti kuřáků začalo kouřit před dosažením plnoletosti.
„Postupně zvyšujeme daňové zatížení cigaret. Předpokládám, že se bude zvyšovat i v příštích letech. Je to koordinovaný postup v rámci Evropské unie,“ řekl premiér Sobotka.
Stát na spotřební dani za tabák vybere ročně asi 80 miliard korun, odborníci odhadují, že více než 100 miliard ale stojí stát odvykání kouření a léčba nemocí s ním spojených.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil očekává, že kuřáci omezí počet vykouřených cigaret, protože budou muset jít z restaurace ven, a že někteří lidé kvůli tomu kouřit přestanou.
„Samozřejmě, že úbytek kuřáků nebude výrazný, ale zákon je jen jedním kamínkem v celé mozaice dalších kroků,“ uvedl.
Podle jeho úřadu v Česku kouří zhruba 2,2 milionu lidí a na nemoci způsobené kouřením ročně zemře až 16.000 lidí.
Zrušení části protikuřáckého zákona chce u Ústavního soudu prosadit skupina 20 senátorů. Kritizují úplný zákaz kouření, zákaz prodeje alkoholu a tabákových výrobků na akcích pro děti nebo zákaz prodeje alkoholu z automatů.