Ing. Zdeněk Rozehnal
Co je CRP?
CRP je protein (bílkovina), která se tvoří v játrech. Jeho hladina v krvi se zvyšuje při zánětlivých onemocněních. Toho se s výhodou využívá terapeuticky při posuzování nutnosti nasazení antibiotik, respektive k jejich vyloučení.
Jak se provádí diagnostický test na CRP?
Aby bylo možné stanovit hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je k tomu potřeba provést odběr krve. Krev se obvykle odebírá ze žíly.
Dnes již existují i přístroje, které dokáží stanovit hladinu C-reaktivního proteinu z velmi malého množství odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje, který změří hladinu CRP.
Díky tomu je toto vyšetření pro pacienta podstatně méně zatěžující než klasický odběr žilní krve.
Příprava na vyšetření
Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odběr krve, není nutní žádná zvláštní příprava. Pacientovi je krev odebrána přímo v ordinaci praktického lékaře (pokud investoval do přístroje) nebo v nemocnici a výsledek může být znám během několika minut.
Bolestivost odběru krve pro vyšetření CRP
Pokud se provádí klasický odběr žilní krve, tak někteří pacienti při vpichu jehly mohou cítit menší až střední bolest. U některých se může vyskytnout podobný pocit, jako když je píchne vosa nebo mohou pociťovat tlak v místě vpichu. Po odběru krve se v místě vpichu může objevit bodavá nebo pulzující bolest, která však rychle přejde.
Účel vyšetření hladiny CRP
Stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v krvi se provádí za účelem zjištění, zda v těle neprobíhá zánět. To znamená, že tento test dokáže odhalit, zda nemáte v těle zánět, ale nedokáže zjistit, kde přesně případný zánět je.
Hlavně se zjistí účelnost případného nasazení antibiotik
Lékař obvykle provádí test na C-reaktivní protein z následujících důvodů:
- Aby zjistil, zda v těle nemáte bakteriální infekci a mohl vám na základě výsledku testu předepsat antibiotika. Toto je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy dochází k nadměrnému užívání antibiotik a baktérie se pak stávají rezistentní (nereagují na ně), což vede k obtížnějšímu léčení infekcí i s využitím moderních nebo takzvaných záložních antibiotik (to jsou antibiotika, která mají k dispozici zdravotnická zařízení pouze pro účely léčby nezvladatelných infekcí na rezistentní kmeny baktérií).
- Aby ověřil, zda stávající léčba na vaše onemocnění zabírá.
- Aby zjistil, zda u vás nedošlo k opětovnému propuknutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění (například vaskulitida – zánět cév).
Platí, že pokud je hladina CRP zvýšená, probíhá někde v těle zánět. Může se však stát, že budete mít v těle zánět a přesto bude vaše hladina CRP normální. To se z neznámých důvodů stává u osob trpících revmatoidní artritidou nebo lupusem. Falešně pozitivní i negativní výsledky testů jsou známé u boreliozy, chlamydií…
Hladina C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí
Existuje také takzvaný hs-CRP test (stanovení hladiny C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí), který se používá pro stanovení rizika srdečních onemocnění u pacientů.
Řada lékařů považuje vysokou hladinu CRP v krvi za stav, kdy pro daného pacienta existuje zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění.
Nicméně není dosud známo, zda zvýšená hladina CRP je sama o sobě příznakem kardiovaskulárního onemocnění nebo zda jen hraje roli při jeho pozdějším vzniku.
Normální hodnoty C-reaktivního proteinu v krvi
Každá laboratoř má svá kritéria pro stanovení normálních a abnormálních hodnot CRP. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální.
V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají) a v případě, že vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr s největší pravděpodobností se jedná o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30 – 40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr) (2).
V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění, uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:
- V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění;
- V případě, že se koncentrace hs-CRP ve vaší krvi pohybuje v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění;
- V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi vyšší než 3 mg/litr, je u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění;
Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační a vždy se poraďte s vaším lékařem, který vám vaše výsledky bude schopen vysvětlit.
Co znamená zvýšená (abnormální) hladina CRP
Pozitivní výsledek testu na CRP znamená, že ve vašem těle probíhá zánět.
To může mít řadu různých příčin, mimo jiné například: infekční virové nebo bakteriální onemocnění, zánětlivá autoimunitní onemocnění střev, infarkt myokardu, rakovina, lupus, pneumokokový zápal plic, revmatoidní artritida, tuberkulóza, revmatická horečka, apod.
Pozitivní (zvýšená) hladina CRP se vyskytuje také ve druhé polovině těhotenství nebo u pacientek užívajících hormonální antikoncepci.
Hradí vyšetření CRP zdravotní pojišťovny?
Klasický laboratorní test CRP je zdravotními pojišťovnami hrazen, pokud se provádí přímo v rámci odběru krve ze žíly.
U rychlých testů CRP (z kapiček krve), kterým se říká POCT testy, je standardně pojišťovna nehradí, pokud váš praktický lékař nemá hrazení těchto testů s vaší pojišťovnou domluvené na základě uzavřené smlouvy. Zeptejte se vždy vašeho lékaře, zda budete CRP test hradit či nikoli.
Cena jednoho testu by se měla pohybovat v rozmezí 200 – 300 Kč.
Existují také CRP diagnostické testy pro domácí použití. Jejich spolehlivost je různá a dají se pořídit v lékárně.
Rizika spojená s CRP diagnostickými testy
Měření hladiny CRP se provádí z krve, odebrané buď ze žíly, nebo z kapiláry (kapičková metoda). Rizika spojená s těmito metodami jsou velmi malá, protože tyto zákroky se provádí rutinně a lékaři a sestry je většinou dokonale ovládají.
Přesto může vzácně dojít ke vzniku modřiny (v případě propíchnutí žíly a vylití jejího obsahu do podkoží) případně k zanesení infekce do krve. Některým pacientům se při odběru krve může motat hlava nebo mohou ztratit vědomí. Všechny tyto stavy jsou však velmi vzácné a jejich léčba je většinou bezproblémová.
Závěr
CRP testu tak není třeba se bát. Přínos mnohonásobně převažuje možná rizika.
Rezistence bakterií na antibiotika je větší problém, než se zdá
Magazín o zdraví a prevenci Situace je natolik alarmující, že při léčbě bakteriálních infekcí přestávají fungovat i velmi silná antibiotika, která byla dříve v léčbě považována za jistotu. Příčinou tohoto vývoje je především nezodpovědný přístup k užívání antibiotik, a to nejen ze strany pacientů, ale i lékařů.
Jeden z hlavních důvodů, proč antibiotika ztrácejí svoji účinnost, je jejich nadměrné a unáhlené užívání. Je celkem běžnou záležitostí, že se pacienti domáhají u lékaře předepsání antibiotik i v případě obyčejné virózy. S tím se ve své ordinaci setkává i MUDr. Milada Klimešová: „Pacienti vidí v antibiotikách zázračný všelék, který je okamžitě postaví na nohy. Žádají je i na banální nachlazení, kašel, rýmu nebo pálení v krku, i když nemají teplotu.“ Přitom většinu těchto obtíží způsobují obvykle viry, nikoli bakterie. Užíváním antibiotik si tak nemocný zadělá na mnohem závažnější zdravotní problémy, protože umožní bakteriím ve svém těle, aby se staly odolnými vůči působení antibiotik.
Jak správně užívat antibitika
Další chybou, které se pacienti často dopouštějí, je nesprávné užívání antibiotik. Řada z nich přestává brát léky ve chvíli, kdy se jejich zdravotní stav zlepší.
Tím, že nedoberou celou předepsanou dávku, se vystavují nebezpečí, že některé rezistentní bakterie v těle přežijí a budou proto muset s léčbou začít od začátku. „Mnoho pacientů si hledá informace na internetu a do ordinace přijdou již s doporučením, jaká antibiotika jsou pro ně vhodná.
Většinou požadují ty s nejkratší dobou užívání. Jakmile předepíšeme vícedenní terapii, setkáváme se s tím, že pacienti léčbu přeruší,“ potvrzuje zkušenosti ze své praxe MUDr. Klimešová.
Výjimkou nejsou ani situace, kdy si pacienti uchovávají nedobraná antibiotika doma pro případ, že by je mohli v budoucnu využít. Naordinují si je následně sami, a to většinou nevhodně.
„Často se od pacientů dozvíme, že se již začali léčit bez konzultace s lékařem antibiotiky, která nedobrali při poslední nemoci, a žádají po nás další předpis,“ dodává Klimešová s tím, že takový postup má významný vliv na vznik rezistentních bakterií v těle pacientů.
Nevhodné předepisování antibiotik
Svůj podíl na šíření antibiotické rezistence však mají i někteří lékaři, kteří nepřistupují k antibiotikům jako k významným lékům a předepisují je bez vyšetření na zjištění citlivosti bakterií i v případech, kdy to není nutné.
Pro lékaře může být v současné době těžké se v množství dostupných léků orientovat, proto často volí antibiotika se širokým spektrem.
Ta jsou pro pacienty sice komfortnější, ale vystavují je nežádoucím účinkům a z dlouhodobého hlediska výrazně ovlivňují rozvoj antibiotické rezistence. Znepokojující je i to, jak snadno jsou antibiotika dostupná, což potvrzuje i MUDr.
Klimešová: „V dnešní době není problém antibiotika sehnat. Nenapíšeme-li je pacientovi my, jde na pohotovost, ke známému lékárníkovi nebo mu je dá kamarád, a u nás se pak zpětně dožaduje receptu.“
Přitom závažnost zdravotního stavu lze do jisté míry ověřit i bez návštěvy lékaře. Domácí CRP test od značky Veroval® dokáže s více než 95% přesností určit, zda infekce v těle je bakteriálního původu a je tedy nevyhnutelné nechat si antibiotika předepsat.
Přehlížení antibiotické rezistence může zapříčinit návrat do minulosti, kdy lidé umírali na infekce, které dnes dokážeme běžně léčit. Přístup k tomuto problému by se měl proto razantně změnit, a to na všech úrovních.
Osvěta ohledně správného zacházení s antibiotiky by měla směřovat nejen na zdravotníky, ale hlavně na širokou veřejnost.
CRP testy, které se donedávna používaly pouze v ordinacích, jsou teď dostupné i pro domácí použití. Díky CRP testům odhalíte infekce horních cest dýchacích a…
Chřipka, nachlazení, záněty močových cest, celková únava – to jsou časté zdravotní problémy, u kterých občas váháte s návštěvou lékaře. Buď kvůli tomu, že…
Spotřeba antibiotik každoročně roste a podle odhadů až 50 % pacientů užívá antibiotika zbytečně.
Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.
Antibiotika na močové infekce nelze předepisovat donekonečna
Hlavní obsahZánět močového měchýře se u některých žen opakuje třeba několikrát do roka.Foto: Profimedia.cz
Bakterie se totiž stávají rezistentní čili proti antibiotické léčbě odolné. Naštěstí je možné sáhnout po účinné imunoterapii řízené lékařem, která podpoří obranyschopnost močových cest a pomůže organismu se s infekcemi vypořádat.
Výrazná palčivost při močení, bolesti v podbřišku a časté nucení k močení – to jsou hlavní příznaky akutního zánětu dolních močových cest, který mnohonásobně častěji trápí ženy než muže. „Kromě výše zmíněných příznaků si pacientky stěžují na fakt, že je pro ně často obtížné vůbec moč zadržet,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Louda, Ph.D. z Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Infekce dolních močových cest, tedy zánět močového měchýře, se u některých žen opakuje – třeba několikrát do roka. K navracejícím se zánětům jsou náchylnější ženy, které mají sníženou obranyschopnost dolních močových cest a případně je trápí i některá přidružená onemocnění, jež mohou vznik infekcí usnadňovat.
Jednoduchý zánět močových cest může bez problémů vyřešit praktický lékař. „Rozhodující pro zahájení léčby infekcí močových cest je soubor příznaků doplněný o nález bílých krvinek (leukocytů) a bakterií v moči.
Akutní zánět močových cest je indikací pro nasazení močového antiseptika nebo antibiotika,“ říká doktor Louda. Společně s užíváním léků je třeba dodržovat i režimová opatření.
Patří k nim klidový režim, pití dostatku tekutin a vyhýbání se dalším momentům, které ke vzniku zánětu vedly.
Nasazená antibiotika by měla být co nejvíce cílena na původce zánětu. „Ne u každého akutního zánětu močových cest je třeba provádět kultivaci moči. Při úspěšném nasazení antibiotika, které lékař vybere na základě svých dosavadních zkušeností, se pacientka vyléčí i tímto způsobem,“ uvádí doktor Louda.
Pokud se ale zánět vyléčit nedaří, je třeba přesně zjistit, na která antibiotika bakterie, zjištěné v moči pacientky, reagují. U antibiotik je totiž největším problémem vznik rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči nim.
Proto by měla být vždy podávána s velkým rozmyslem.
To, že nesprávné podávání či nadužívání antibiotik způsobuje ztrátu jejich účinnosti v důsledku narůstající rezistence mikrobů, prokázaly i nedávné studie provedené v České republice.
Pro úspěch terapie je nesmírně důležitá spolupráce pacientky. Ta by měla nasazená antibiotika užívat podle doporučeného návodu, dostatečně zánět vyléčit a nepřerušovat léčbu předčasně.
Pokud se infekci močových cest vzdor antibiotické léčbě nedaří potlačit nebo přichází opakovaně, mají pacientky tendenci sahat po reklamou nabízených doplňcích stravy. Důležité je si uvědomit, že v případě doplňků stravy se jedná o potraviny.
S léky mají společné pouze to, že se rovněž prodávají v lékárnách, mají však jednoznačně sloužit jen jako „doplňky“ a nic víc. Při skutečné léčbě se nelze obejít bez léků.
Existuje mnoho pacientek, které mají idiopatické, tedy bez zjevného důvodu opakované, infekce močových cest. Ani při důkladném urologickém vyšetření se neodhalí příčina recidivujících infekcí. U nich se osvědčuje zaktivovat imunitní obranyschopnost sliznice močových cest.
„Dlouhodobě se osvědčuje například na předpis dostupný lék, připravený z osmnácti kmenů bakterie Escherichia coli, která je z více než osmdesáti procent případů příčinou vzniku infekcí močových cest.
V nedávno publikovaných doporučených postupech Evropské urologické společnosti, je tento léčivý přípravek uveden jako lék volby na ochranu před opakujícími se infekcemi dolních močových cest,“ vysvětluje doktor Louda.
Účinná imunoterapie předepsaným léčivým přípravkem stimuluje tvorbu protilátek, které zabrání bakteriím v přichycení na sliznici močového měchýře. Zároveň jsou tyto protilátky schopné škodlivou bakterii identifikovat a následně zlikvidovat. Proto lze imunoterapii s výhodou použít jako prevenci opakování dalších podobných potíží a podávat ji při akutním zánětu spolu s antibiotiky.
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Hlavní zprávy
MUDr. Jiří Musil: Efektivní řešení opakovaných zánětů močových cest existuje
Milé čtenářky, pokud trpíte onemocněním močových cest a trápí vás opakované záněty, připravili jsme pro vás velmi zajímavý rozhovor. Na naše otázky odpovídal urolog MUDr. Jiří Musil, který se specializuje na prevenci vzniku a léčbu zánětů močového měchýře.
Tohoto odborníka jsme v rozhovoru poprosili, aby nám vysvětlil, jaké jsou příčiny vzniku močového měchýře, proč se toto onemocnění vrací a jak se chová sliznice močového měchýře v případě, kdy neustále bojuje se záněty. Proč je následně tak snadné, že se nemoc vrátí. Jaké vidí řešení? To se dočtete v našem rozhovoru. Dobrou zprávou je, že řešení existuje.
Zánět močového měchýře trápí především ženy. Proč tomu tak je? Důvody jsou především anatomické, protože ženská močová trubice je dlouhá pouhé 3-4 cm což usnadňuje vstup bakterií do močového měchýře. Většina těchto bakterií pochází z oblasti konečníku. Jakmile dojde k zánětu měchýře, dochází většinou k narušení povrchu jeho sliznice v důsledku působení bakterií. Další bakterie se pak mohou snadno uchytit a vyvolat další zánět.
Jak zánět močových cest poznáme a jakou má tato nemoc progresi? Zánět močových cest se projevuje častým močením (polakisurie) a bolestivým močením (algurie).
Časté nucení na močení bývá někdy i v intervalu každých 15 minut a bývá spojeno s pálením a řezáním, které se může projevit až po vymočení. Řezavá bolest může vyzařovat na hráz a do podbřišku.
U rozsáhlejšího zánětu se po vymočení mohou navzájem dotýkat zanícené stěny prázdného močového měchýře, což bývá spojeno s velmi bolestivým domočováním.
Jaké jsou faktory, které mohou napomoci vzniku tohoto onemocnění, a je toto onemocnění svázáno s ročním obdobím?Onemocnění se vyskytuje v průběhu celého roku a jeho časový výskyt je spíše vázán na individuální rizikové faktory.
V případě zánětu močového měchýře dochází k postižení jeho sliznice bakteriální infekcí, nejčastěji způsobenou bakterií Escherichia coli. Na vzniku se uplatňují také další faktory jako je např. prochlazení, pobyt v průvanu, zhoršené hygienické podmínky např. při cestování, návštěva veřejných koupališť, oslabení organismu (diabetes, poruchy imunity, aj.
), radioterapie, aj. U mladých dívek to bývají první sexuální zkušenosti a obecně zvýšená sexuální aktivita.
Jak se akutní zánět močového měchýře léčí? V akutní fázi se podávají léky ze skupiny tzv. sulfonamidů, nejčastěji Nitrofurantoin nebo Biseptol, které mají nejlepší působení na infekce močových cest. Před začátkem užívání se posílá vzorek moči na vyšetření tzv.
kultivaci moči, abychom zjistili, jaké bakterie jsou přítomny a na jaká antibiotika jsou citlivá. Nečekáme ale na výsledek vyšetření, protože trvá několik dnů. Pokud lék první volby nezabere, znamená to, že bakterie nejsou na přípravek citlivé nebo pacient má již vytvořenu resistenci.
V tomto případě při kontrolní návštěvě předepisujeme antibiotika již podle citlivosti z kultivace moči, která je touto dobou již k dispozici. Kromě chemoterapeutik nebo antibiotik předepisujeme rovněž spasmolytika proti křečím a bolestem. Zároveň doporučujeme klid v teple, při závažnější formě klid na lůžku.
Množství tekutin musí být dostatečné, ale nikoli přehnané, abychom nezhoršovali projevy zánětu dalším drážděním sliznice měchýře.
Co se při zánětu děje v močovém měchýři a jaký vliv má zánět na sliznici močového měchýře?
MUDr. Jiří Musil: Při zánětu močového měchýře dojde k uchycení bakterií na sliznici močového měchýře, kde se množí, produkují toxiny a především narušují povrch sliznice.
Vzniká zánět, při kterém nastane zarudnutí, prosáknutí a otok sliznice. Může dojít k narušení drobných cév sliznice s následným krvácením do moči, tzv. hematurie. Někdy může být přítomna i hnisavá forma zánětu.
Ostatní závažnější formy zánětu jsou naštěstí poměrně vzácné.
Řada žen řeší, že se jim zánět vrací, proč tomu tak je? Záněty močového měchýře se pravidelně vrací, protože při zánětu dojde k narušení sliznice měchýře a jejího hladkého povrchu.
Další bakterie se pak snadno do těchto nerovností uchytí a dále se množí. Podávání antibiotik je v indikovaných případech samozřejmě nutné, ale bohužel neřeší poškození sliznice v důsledku zánětu, což je pravděpodobně hlavní příčina opakovaných zánětů.
Při opakovaném zánětu močového měchýře je vždy nutné zjistit a odstranit faktory chronického dráždění sliznice jako např. kámen, cizí těleso, apod. Patří sem také příčiny vyvolané nedoléčenými gynekologickými záněty.
Samozřejmě musí být vyloučena přítomnost nádoru, který může rovněž vyvolávat krvácení do moči což je nejzávažnější urologický příznak.
Kdy jako odborník mluvíte o chronickém zánětu? Při jaké četnosti onemocnění? Nejdříve musíme řádně stanovit diagnózu a pacientku urologicky kompletně vyšetřit a vyloučit jiné závažnější onemocnění, zejména nádor močového měchýře nebo ledvin.
Součástí vyšetření bývá mimo jiné zjištění průchodnosti močové trubice, která je někdy zúžená v důsledku opakovaných zánětů a dále zhoršuje průběh nemoci. Z praktického hlediska považuji osobně za chronický zánět takový, když pacientku trápí tyto obtíže pravidelně 2-3 ročně zpravidla několik let za sebou.
Pacientky někdy přichází do mé ordinace až po 5-10 letech trvání těchto obtíží, kdy často neúspěšně zkouší různé metody samoléčby na základě reklamy v mediích, nejčastěji na brusinky.
Jaká je léčba při chronickém zánětu? Při chronickém zánětu musí být léčba dlouhodobá. Protože projevy zánětu nemusí být v tomto případě tak intenzivní, ale zato jsou úporné a hůře reagují na léčbu.
Doporučujeme vždy kombinovanou léčbu, která se stanoví individuálně. Časté je několikaměsíční podávání malé dávky sulfonamidů pouze na noc, aby koncentrace v měchýři byla přes noc dostatečná a pacientka lék nevymočila.
Nově léčbu kombinujeme s komplexními přírodními přípravky, které podporují obnovu sliznice močového měchýře.
Jaká je prognóza chronického zánětu močového měchýře? Prognóza závisí na stadiu onemocnění. Je potřeba co nejdříve přerušit začarovaný kruh opakovaného podávání antibiotik, které je po 2-3 měsících následováno dalším zánětem. Jakmile se posune onemocnění do chronického stadia, je léčba vždy mnohem obtížnější.
Pacientky jsou pravidelně sledovány, protože některé změny na sliznici měchýře v důsledku opakovaných zánětů mohou být považovány za tzv. prekancerózu, ze které se může vyvinout nádor.
Musíme se snažit předejít také dalším komplikacím, zejména zmenšování kapacity měchýře v důsledku opakovaných zánětů a dále rozšíření zánětu do ledvin, což může vést až k selhání ledvin.
Jaká je prevence chronických zánětů?Nejlepší prevencí chronických zánětů je doléčit záněty akutní, ze kterých chronický zánět vzniká.
Důležité je akutní záněty nepodcenit a nechat se včas řádně vyšetřit a léčit odborným lékařem.
Pro úspěšné vyléčení akutních zánětů by měla být vystavena pracovní neschopnost, protože jinak se může akutní zánět zkomplikovat úpornými recidivami nebo dokonce rozšířením do ledvin a roztáčí se tak začarovaný kruh podávání antibiotik.
Co může pacientce kromě léčby antibiotiky pomoci v boji proti opakovaným zánětům močového měchýře? Kromě dlouhodobého podávání malých dávek antibiotik doporučuji nové komplexní doplňky stravy na přírodní bázi, které podporují obnovu poškozené sliznice v důsledku opakovaných zánětů. Na poškozenou sliznici se totiž opakovaně snadno uchycují bakterie, které pak vyvolávají další zánět měchýře. Snažíme se proto obnovit povrchovou vrstvu této poškozené sliznice, aby se přiblížila původnímu stavu, kdy sliznice bakteriím dlouhodobě úspěšně odolávala díky svému hladkému povrchu.
Jaké doplňky stravy?
Většina z nás si jde do lékárny koupit přípravek s brusinkami.
Mohou pomoci při chronickém zánětu? Co si o tom myslíte?
Brusinky nebo d-manosa mají podpůrnou funkci v případě chronického zánětu močového měchýře, ale samy o sobě dle mých zkušeností ve většině případů nestačí na vyřešení problému a pacientky pak chodí do mé ordinace se žádostí o pomoc. Lepší zkušenosti mám s dlouhodobým podáváním komplexních doplňků stravy, které působí cíleně na sliznici měchýře a podporují její obnovu.Jakou máte sám zkušenost – jaké složení přípravků, doplňků stravy řeší pozitivně znovuobnovení a posílení sliznice močového měchýře?Jak jsem již uvedl, nejlepší zkušenosti mám s komplexními přípravky na přírodní bázi, které působí cíleně na sliznici měchýře a uplatňují několik mechanismů účinku.
Kromě výše uvedených brusinek a d-manosy obsahují vitaminy A, D a E pro podporu regenerace sliznice, rutin a vitamin C pro ochranu drobných cév stěny močového měchýře, zlatobýl obecný a třapatku nachovou pro podporu normální funkce močové soustavy nebo heřmánek pravý pro podporu relaxace, zklidnění a dosažení uvolňujícího účinku.
Další byliny tradičně používané pro péči o močové cesty jsou např. jehlice trnitá, bříza obecná a medvědice lékařská.
S jakými přípravky máte osobní zkušenost?
MUDr. Jiří Musil: Nejlepší osobní zkušenost mám s ProfiUro Infekt Chronic, což je komplexní doplněk stravy na přírodní bázi obsahující dvě dózy, každou s jiným obsahem. Užívá se 1 tobolka ráno a 1 tobolka večer.
Tento doplněk stravy je nejlépe užívat nejméně 4-6 měsíců. Není k dostání v lékárnách, ale doporučují jej pouze odborní lékaři v těch případech, kdy je to indikované. Následně je pak možné zakoupit jej na internetu www.
urogyn.cz.
Kde vidíte jejich pozitivní účinek? Jak na ně reagují vaši pacienti?Naprostá většina uživatelů je s tímto doplňkem stravy velmi spokojena. Pozitivní odezvu slyším také i od ostatních kolegů urologů a gynekologů. Zároveň je přípravek bez obtíží snášen. Je to velmi vhodný moderní doplněk ke stávající terapii, který dává velkou naději mnoha lidem.
Na otázky odpovídal MUDr. Jiří Musil z Polikliniky profesora Řeháka, Stroupežnického 18, Praha 5. Objednat se do ordinace je možné na telefonu: +420 277 779 750. Vaše dotazy také můžete zaslat na e-mail: [email protected]