Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Zadlužování státu jim je lhostejné, podporují nefachčenky a (ne)ziskovky, které nezákonně obsazují cizí majetek,….Musíme zvolit lépe. |
| |
| |
Hmm, sadistko. Ono se řeší, že čeští muži umírají o 10 let dříve než musí. |
| |
| |
Mile deti, zatimco vam ve skole zakazeme koupit si i tatranku, my si muzeme v kantyne koupit a dokonce primo v zamestnani konzumovat chlast. |
 |
Do škol pak mohou být dodávány jen takové výrobky (zůstaneme-li u mlékárenské produkce), které obsahují maximálně půl procenta soli (0,5 gramu na 100 gramů nebo ml výrobku), pět procent tuku a jedenáct procent celkových cukrů – pokud jde o mléko a jogurty; případně maximálně dvě procenta soli a třicet procentabsolutního tuku v případě sýrů – fakticky jde tedy o nízkotučné sýry.Tak vám nevím kdo tu vyhlášku smolil .Vždyť i chléb nesplňuje vyhlášku,obsah soli v něm bývá od 0,75g až 1.8g na 100g chleba A sůl v sýru do 2g na 100g sýraBez komentáře coČtěte více na: http://www.vitalia.cz/clanky/pamlskova-vyhlaska-detem-chutnat-nebude/#ixzz4RnrJnAIP |
| Lžete, jsou to nesmysly. A jen kopírujete text od nějakých hlupáků.(Porovnejte nejprve vyhlášku se složením potravin. Vyhláška kopíruje nařízení EU pro potraviny. Ano, třeba i 70% českých potravin konkrétního druhu neodpovídá doporučení EU. S tím lze souhlasit, ale ne to hájit!“Mléko do škol“ dává dětem i potraviny, co nevyhovují vyhlášce. Tento stav bude tolerován do konce školního roku 2016/17, kdy skončí projekt EU. Pak se to bude řešit podle vyhlášky.) |
| Hulvátov musí být u nás za každou cenu! Vidloni českých zemí, spojte se!Stejná diskuse jak u protikuřáckého zákona. Všichni akceptují, že kouření škodí zdraví, ale omezování kouření je útokem proti svobodě. Hulvát nevychovanec má svůj zlozvyk, kterým škodí sobě a svému okolí. Omezit hulváta je ale bolševickým totalitním útokem proti svobodě „svéprávných občanů“.České děti jedí příšerné jídlo, na které Češi prokazatelně předčasně umírají. Jde o svobodu byznysu s nezdravými potravinami v Česku na kterou nelze téměř sáhnout, aby nebyla porušena pravidla svobodného trhu EU. Školní vyhlášku musela proto schválit EU, aby nebyly ohroženy zájmy výrobců potravin. Ale pro českou veřejnost je pokus o regulaci nezdravých potravin útokem proti občanským svobodám.Co je na téhle demagogické argumentaci asi chybné? Brečet mohou jen ti, co jedou v dodávkách škodlivých potravin české veřejnosti. Ale argumentaci několika prospěchářů si s radostí převezme dav mudrlantů a ti pokřikují, že chtějí pro všechny svobodu krácení života a předčasné smrti.V Česku by se spíš měla urychleně zavést regulace papírů na hlavu. Svéprávnost by se očividně měla udělovat jen po pečlivém ověření a jen několika málo jedincům. |
| EU zjistila, že na Západě nemusí nezdravé potraviny příliš řešit. Výrobci i spotřebitelé se přizpůsobují novým trendům zdravé výživy sami. Tragická je situace na zaostalém Východě. Trh plný laciných škodlivých potravin, které spotřebitelé vyžadují a konzumují a dlouhodobě se na tomto stavu nic nemění.Brzdou je Německo, Polsko, Česko…, kde je zájem byznys s laciným škodlivým šuntem směrem na Východ příliš neřešit. Byznys je přece byznys. |
| Brzdou jsou bolševičtí sociální inženýři.Ve svobodné společnosti nese každý zodpovědnost za sebe. |
| Úkolem státu je chránit všechny před zlovůlí silnějších. O tom je civilizovaná společnost. |
| No, tak to byste Vy asi na tom seznamu prověřených nebyl. |
| Já se mezi vyvolené necpu. Jen to konstatuji. |
| Opravdu zase další paskvil na děti. |
| Opravdu si v zemi která si říká svobodná,chceme platit příživníky,kteří nám budou nařizovat co budeme jíst? |
| A proč si vlastně děti neberou svačinu z domu a musejí si stále něco kupovat, nehledě na to, že kupované jídla nejsou vůbec dobrá ani zdravá a aby se nezkazila, tak jsou napuštěna éčky a všemožnými jedy. |
| Zatímco když si vezmou pečivo z domova (které si předtím koupili v obchodě), namažou si ho máslem (které si předtím koupili v obchodě) a dají na něj sýr nebo uzeninu (kterou si předtím koupili v obchodě), tak je to všechno v pořádku? Jinak já osobně třeba nesnáším den staré pečivo (rohlíky, housky, bulky, kaiserky…) plus je pro mě ráno každá minuta drahá, takže naprosto chápu, že si někdo doma nedělá svačinu. |
| Sýry a uzeniny z obchodu je ten největší hnůj, který by neměli jíst ani dospělí, natož děti. |
| jo tak, vy jste buĎto ten šílenec, který si sýry a šunku doma dělá sám, anebo je vůbec nejí… teď nevím, co je horší |
| A odkud získáváte potraviny? |
| Krom toho kdybys chtěla aby byly tvé děti zdravé, přivstala bysis, koupila ráno i čerstvé pečivo. Ale chápu, že raní spánek je důležitější než to, aby děti neměly alergie, atopické ekzémy, astmata apod z jedů, kterými jsou napuštěny uzeniny, tavené sýry, paštiky apod.Lepší je ráno spát a připravovat dětem pomalou smrt. |
| nic o mně nevíte, tak si laskavě trhněte |
| Zřejmě autor té vyhlášky! Rozhodně bych neřešil nějaké školní bufety. Je přece svobodným rozhodnutím každého co jí. Sice to kolem nás začíná být jako v USA (obezita ze špatné stravy), ale když si totéž co ta vyhláška zakazuje vezmu z domova, tak si každý může trhnout! |
| Děti svobodně nerozhodují, rozhodují za ně rodiče. Pokud se rodiče rozhodnou, že dítě bude vyrůstat na tatrankách a sladkých limonádách, je to nezodpovědné rozhodnutí, které zdraví dětí poškozuje. Je správné, že se tomu stát snaží zamezit alespoň ve škole. |
| Je to kravina, normálně vychovaným dětem to znemožní si koupit normální jídlo a ty, co vyrůstají na tyčinkách, hamburgerech a cole, si to koupí za rohem u Vietnamce nebo ve stánku. |
| Tomu zabránit nelze, ale když si to dítě může koupit o přestávce ve škole, je to pro něj za prvé snazší, za druhé může snadno nabýt dojmu, že takové stravování je správné, když mu to školní bufet nabízí. Když má pocit, že takové jídlo schvalují rodiče i škola. |
| Předpokládám, že i vy jste v určitém momentě svého života byla dítě nebo teenager…fakt jste o takových věcech takhle hluboce přemýšlela? Prostě buďto má člověk od mala z domova naučený, že takový věci se jí maximálně občas a pro chuť a pak se toho drží, nebo ne a pak to bude žrát každej den, protože mu to chutná. A je fuk, jestli si to může nebo nemůže koupit ve škole. |
| Je úkolem rodičů i školy, aby děti věděly, že strava ovlivňuje zdraví i vzhled, aby o tom, co jedí, přemýšlely a věděly, že sladkosti, slaná a smažená jídla zdraví neprospívají.Není to fuk, je rozdíl, když dítě vidí a má možnost koupit nezdravé jídlo každou školní přestávku. V podstatě vůbec nechápu existenci školních bufetů a automatů na přeslazené limonády. Stát vůbec neměl dovolil prodávat nezdravé jídlo dětem během vyučování v budově školy. |
| Není to rozdíl…vy jste fakt nikdy nebyla teenager nebo co? Cigára nám nesměl prodat nikdo a stejně jsme chodili tajně kouřit do parčíku před školou. Alkohol taky ne a stejně jsme občas pár flašek ulovili. Stát nemá vůbec nárok někomu něco dovolovat, žijeme ve svobodné zemi a dovoleno je cokoli, co není zakázáno. A zákazy by měly vznikat pouze pokud jsou nezbytné, smysluplné a účelné a ne, aby každou chvíli vznikal nějaký takovýhle paskvil. A ve finále stejně nefungujou… |
| Státu do toho co jeho občané jí nic není. |
| az na to ze stat plati lekarske naklady na generace tloustiku a jejich nemoci. |
| K tvému prvnímu nahoře! To co si vezmou doma na svačinu si sami vypěstují na panelákovém balkoně, nebo kde? Mléko si nadojí z kozy, chované tamtéž? Vytýkáš pozdní vstávání pro čerstvý chléb a splácáš to se stabilizátory v ostatních potravinách! Složení hotových potravin nespraví žádná vyhláška ani nařízení Unie, která nás omezuje čím dál víc. A my jako poslušné ovce (respektive naši zákonodárci) vše přijímáme a nehodláme se nad ničím ani zamyslet! Je zřejmě blízká doba, kdy bude nařízeno kolika listy toaletního papíru a kterou rukou si máme vytírat zadek!!! Ještě aby nám předepisovali vycházky, však jsou také zdravé (pro někoho) a podobné nesmysly! |
| aha, takže odborník (výživový poradce) měl tak trochu problém vymyslet tři jídla, která vyhlášce odpovídají… ta byla ochotná dát si tři děcka (z několika stovek)… ale všechno je v cajku a vyhláška je ok, ano? hm, zajímavé |
| Naprosto katastrofální snahy sociálních inženýrů. Přesně tyhle snahy „dotáhnout to k úplné zdravosti“ budou mít jediný následek – pro děcka bude termín „zdravá strava“ ekvivalent například k Polednici. Nebo povinné četbě. Než se z toho zvrávorají, bude jim tak 30.Řešit zda dítě zkonzumovalo o deset gramů tuku nebo cukru víc než mělo je naprosto bezpředmětné, protože dítě má prostě metabolismus který to při pohybu spálí. Jenže primárně je potřeba aby tam byl pohyb, 5 minut skákání přes švihadlo, a co teprve hodina plavání. Jenže to už se tak snadno nenařizuje, a hlavně by naše „skvělé a úžasné“ školství (zamrzlé tak zhruba v době Marie Terezie) muselo vynaložit nějaké úsilí. |
|
| Pokud to dítě není zvyklé na zdravou stravu a návyky z domu, škola mu je jedině zprotiví. |
| chtel jsem pro zmenu dat plus, protoze tradicni ceska kuchyne je sice velmi chutna, ale co se zdrave vyzivy tyce -uplna katastrofa. |
| Vyrostl jsem na české kuchyni a nijak se zdevastovaný necítím a ani nejsem. Naopak mi okolí říká, že mám více vitality než by se dalo čekat! Čím to asi je? V dětství na vesnici, vše co dal dům, pole a zahrada. Přes zimu škvarky, vepřové sádlo, tlačenky a uzené. V létě plno zeleniny a ovoce. Odnaučili jsme se jíst „sezónně“! Tehdy se jedlo co právě bylo, k řezníkovi se chodilo výjimečně! |
| VUBEC nelze porovnavat jidelnicek nekoho, kdo vyrostl na venkove a mel doma cerstve rostlinne a zivocisne produkty a miliony lidi z mest, kdo nemeli zahradku natoz zahumenek a nemohli si vypestovat co potrebovali.Ti byli cely zivot odkazani na rezniky, zelinare, samosky…. |
| Je potreba zmenit mysleni a znalosti deti. Misto takove vytvarne vychovy treba mit predmet o vyzive.Vetsina deti ani nevi z ceho se vyrabi ty chipsy a kola.Detsky mozek tezko odola tomu lakadlu neprirozene zesilenych chuti chemicky. |
| Ano, babišův chléb, Rama rodná sestra másla a umělohmotná rajčata ze Španělska to je ta zdravá výživa. |
| Kdyby ta vyhláška nebyla tak si zařídím.bufet kde bych prodával pouze chipsy,coly a podobné zboží. Navrch cíga a kdyby to šlo tak jointy. Do roka brutální vývar v kapse. Stačí stát půl hodiny před markety a pochopíte,že i ta nesmyslná vyhláška nic nezhoršila. |
| Proč vyhazují odborníci iDNES ze zdravé výživy ovesné vločky? Proč iDNES lže v celém testu?Velikost porcí není nijak omezena. Proč odměřují tu Lučinu? Lučiny tam mohou natřít tunu a pořád jsou v normě. Musí dodržet obsah soli, tuku a cukru na 100 g. A to s Lučinou dodrží v libovolném množství. Jinak se musí vejít do 20 g tuku. To je snad každá trochu rozumná libovolná bageta na trhu.Ovesné vločky mají 7 g tuku. Vyhláška požaduje 5 g, ale nasycených mastných kyselin. Což je rozdíl. Těch mají ovesné vločky 1 g. To si to nemohou „odborníci na výživu“ z iDNES nastudovat?Celé tohle video má jediný smysl, studenta v oranžové mikině umí mrskat nosem.(Gymnázium ředitele Ledvinky bych zavřel. Prý jeho studenti vyhlášku podrobně studovali a na „chyby vyhlášky“ zpracovali posudek. Pokud je tohle výsledek, tak tady neprobíhá výuka na úrovni vzdělání gymnázia. A pomocné školy by neměly rozdávat maturity.) |
| myslím, že to odměřují kvůli ceně. Kolik dětí by si koupilo svačinu za 60 kč. |
| To rozhodně ne. Cenu ve videu řeší potom. Podle mě to skládají na to, co předepisuje vyhláška. Problém u baget bude max. 1 g soli. Což umí překročit již samotné pečivo.Takže to musí být pečivo s nízkým obsahem soli 0,7 g. Náplně musí být min. 20%. A celkově nesmí celá bageta překročit 1 g soli na 100 g. Šunka a sýr jdou ke 2 g. To je hlavní oříšek. |
| Vase starosti bych chtel mit |
| Podpora vietmanskych vecerek v primem prenosu. Denne vidim, jak od vietnamcu chodi deti s bramburkama, nejakym pitim v plechovkach, ti starsi s cigarama. Ale hlavne, ze ve skole je vse od ted v naprostem poradku. |
| Souhlasim s tím,ze by školní bufety neměly nabízet odpad. Ale další otázkou je,zda není vyhláška příliš přísná.. |
| Jen ten sýr na tom chlebu nesmí být moc tučný (takže Eidam 20%) a ta šunka moc slaná (takže bezmasá „dětská“ šunka za 79,-/kg). To je fakt chuťovka |
| Eidam 45% má 25 g tuku. Vyhláška povoluje 30 g. Nelžete. |
Bufetům s pamlsky pomůžeme, tvrdí ministerstvo. Trestat zatím nebude – iDNES.cz
Na přechodném období několika měsíců, po které bude sice dodržování předpisu kontrolováno, ale prohřešky se nebudou trestat, se dohodla ministryně školství Kateřina Valachová s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (oba ČSSD). Provozovatelům školních bufetů naopak kontroloři poskytnou metodickou pomoc, informoval resort školství v tiskové zprávě.
„To znamená, že kontroloři budou na místě vysvětlovat pracovníkům prodejen, bufetů a dalších zařízení, které konkrétní potraviny a z jakého důvodu jsou zakázané, a budou jim také navrhovat případná alternativní řešení. Jde nám především o zdraví dětí, nikoli o zájmy provozovatelů,“ uvedla Valachová s tím, že prohřešky, které se pamlskové vyhlášky týkat nebudou, budou posuzovány standardním způsobem.
Vyhláška, kterou se školy budou muset řídit od ledna, se v posledních týdnech stala terčem kritiky. Provozovatelé školních kantýn i ředitelé škol si stěžovali, že řada běžných potravin nevyhovuje parametrům, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví. Proti tomuto předpisu vznikla i petice, kterou do úterý podepsaly víc než dva tisíce lidí.
Ludvík i Valachová však vyhlášku hájí a tvrdí, že plní svůj hlavní cíl: aby byl dětem znesnadněn přístup k nápojům a potravinám s vysokým obsahem cukru a tuků.
„Vývoj řady zdravotních ukazatelů našich dětí, především tedy obezity, nás přímo zavazuje zakročit.
Stát nemůže předepisovat rodičům, jak se mají stravovat jejich děti, může ale v zařízeních, které financuje, říci, co je zdravé,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Ludvík.
Valachová doplnila, že období hájení, kdy nebudou udělovány sankce, potrvá maximálně několik měsíců. Obě ministerstva jeho konec oznámí s předstihem. „Nebude to ze dne na den. Určitě upozorníme provozovatele na jeho konec s určitým dostatečným předstihem. Jednáme také s ministerstvem zdravotnictví o tom, jak nejvíce usnadnit provozovatelům jejich práci,“ dodala Valachová.
Ministerstva nevyslyšela naše výhrady, kritizují potravináři
Proti pamlskové vyhlášce měla své výhrady Potravinářská komora ČR. Ministerstva školství a zdravotnictví je však nevyslyšela. „Upozorňovali jsme, že vyhovující potraviny nejsou dostupné, nebo nejsou za rozumnou cenu. Složky jako cukr, sůl a tuk plní v potravinách řadu technologických funkcí,“ uvedl předseda potravinářů Miroslav Toman.
Preferoval by zrušení vyhlášky, případně považuje za nutné znovu jednat o parametrech. Toman proto požádá o schůzku ministryni školství.
S tím, že povolený sortiment školních bufetů je velmi úzký, souhlasí nutriční terapeutka Květa Krajíčková, která hledala vhodné potraviny na zakázku jednoho velkoobchodu. Nevyhovují například ochucené mléčné výrobky, kompoty, snídaňové cereálie, většina pečiva, ochucené minerální vody či máslo. Dodržování vyhlášky by podle ní znamenalo zříci se pestrosti stravy.
Jiná výživová poradkyně Margit Slimáková ze státního programu Zdravá školní jídelna však vyhlášku hodnotí pozitivně.
„V tomto kroku se skutečně státní úřady, lékaři i další profesionálové v oblasti zdravého životního stylu shodují, že uvedená vyhláška podporuje zdraví školáků.
V žádném případě nemá za cíl rušení bufetů, pouze omezuje prodej potravin, které můžou neblaze působit na dětský organismus,“ uvedla.
O zrušení zákonného ustanovení o zákazu prodeje nezdravých potravin a nápojů ve školách i vyhlášky dlouhodobě usiluje Asociace ředitelů gymnázií.
Její předsedkyně Renata Schejbalová je přesvědčena, že by ke zdravému stravování měli děti vést především rodiče. O sortimentu školních bufetů by podle ní měli rozhodovat ředitelé nebo školské rady.
Schejbalová odhaduje, že kvůli vyhlášce může skončit zhruba polovina bufetů.
Pamlsková vyhláška? Hloupost, absurdita, říkají studenti:
Pamlsková vyhláška dětem chutnat nebude – Vitalia.cz
I když nový školní rok právě začal, tzv. pamlsková vyhláška ministerstva školství zatím nevyšla ve Sbírce zákonů; nejpozději do konce roku (ale spíše dříve) se tak jistě stane. Půjde přitom podle všeho o největší revoluci ve školním stravování v poslední době. Klíčovou otázkou ale je, jaké budou její praktické důsledky a zda nepřinese více škody než užitku.
Konec mléčným svačinkám
Původní, logický a obecně správný důvod ke vzniku vyhlášky byla snaha zamezit nákupům pro děti nevhodných potravin typu chipsy či sladkých kolových a jiných nápojů v areálech školních zařízení. (A jak ukázal průzkum, již děti na základních školách si ve školních automatech dávají brambůrky a kafe.)
Seznam ale postupem času neustále bobtnal, takže v současné době nedokáže splnit nastavené podmínky například hodně přes polovinu mlékárenských výrobků, podle některých odhadů až sedmdesát procent, i těch, které mohou být do současné doby zařazeny do státem a Evropskou unií podporovaného projektu „školní mléko“.
Tento program by ale měl mít výjimku do 31. 7. 2017, takže začínající školní rok je zcela jistě posledním, v němž mohou žáci využívat dotované mlékárenské výrobky v dosud nabízeném spektru.
Již v tomto školním roce, jakmile vejde v platnost příslušná vyhláška, si ale ve škole mnohé z potravinářských produktů, nejen těch mlékárenských, žáci nekoupí.
Do škol pak mohou být dodávány jen takové výrobky (zůstaneme-li u mlékárenské produkce), které obsahují maximálně půl procenta soli (0,5 gramu na 100 gramů nebo ml výrobku), pět procent tuku a jedenáct procent celkových cukrů – pokud jde o mléko a jogurty; případně maximálně dvě procenta soli a třicet procent absolutního tuku v případě sýrů – fakticky jde tedy o nízkotučné sýry.
Vzhledem k tomu, že i pro školáky platí, že „tuk je nositelem chuti“, a samozřejmě totéž platí o cukru, vzniká kardinální otázka: Budou si takové produkty školáci opravdu kupovat, když jim nebudou chutnat? A nebudou-li si je kupovat, co tedy budou po dobu školní docházky jíst? Budou si třeba nosit z domova svačiny, které určitě v mnoha případech příslušné limity rizikových látek mnohonásobně překročí?
Přestože kvalitní svačiny mohou být za babku, podívejte se, jak vypadají reálné svačiny českých školáků:
Nebo budou žáci po dobu vyučování hladovět a po skončení poslední hodiny vezmou útokem nejbližší automat nebo prodejnu rychlého občerstvení v blízkém okolí školy?
Uberte cukr, přidejte tělocvik
Na to vše odpoví čas, lze ale předpokládat, že vyhláška zdravějšímu stravování dětí příliš nepomůže a v důsledku může jejich návyky ještě zhoršit. Nejde totiž samozřejmě jen o mlékárenské výrobky, do limitů stanovených ve vyhlášce se nevejdou ani tak hojně konzumované (a například na různých výživových portálech doporučované) sušenky Bebe dobré ráno nebo müsli tyčinky.
A především – za údajně rostoucí dětskou obezitou (podle úplně posledních údajů se ale situace zlepšuje) není jen způsob stravování, ale nedostatek pohybu, což samozřejmě vyhláška neřeší. Přitom taková hodina tělocviku navíc může klidně vykompenzovat třeba právě vyšší podíl cukru…
Je jistě v zájmu dětí (mimochodem více než ve školním, především v předškolním věku) vytvářet si správné stravovací návyky. Klíčovou roli by v tom měli hrát rodiče, osvícení učitelé či nevládní organizace, které dokáží spektrum dětem nabízených potravin obhájit a alespoň částečně je o správnosti příslušného výběru přesvědčit.
Stravování ve škole je důležité
Projektů je celá řada, například Skutečně zdravá škola, do něhož se zapojuje stále více školních zařízení, aniž by k tomu potřebovala ministerské vyhlášky.
Při rostoucí angažovanosti obou rodičů v pracovním procesu, a zejména v případě matek nucených živit sebe a potomky pouze ze svých příjmů, je samozřejmě role školního stravování velmi důležitá a podle všeho ještě poroste.
I když se část maminek snaží doma vařit či připravovat dětem zdravé svačinky do školy, rozhodně to není většina. Škola je tedy důležitá.
Galerie: Školní obědy amerických dětí. To jste ještě neviděli
Právě proto je ale vhodné úzkostlivě dbát na to, aby se takzvaně s vaničkou nevylilo i dítě – v tomto případě skoro doslova. Jinými slovy – když nebudou potraviny prodávané ve školách dětem chutnat a když si od příštího školního roku nebudou moci dopřát třeba ochucené mléko, budou svou potřebu něco jíst a pít řešit v řadě případů mnohem horším výběrem.
Právě rok odkladu působnosti vyhlášky pro projekt školní mléko, o který se zasloužilo ministerstvo zemědělství, může proto posloužit jako lakmusový papírek paralelní nabídky potravin ve školách (školní mléko a „neškolní mléko“) a jako monitoring následné reakce dětí.
Vzhledem k tomu, že složení potravin je v tomto případě věcí vyhlášky, tedy dokumentu, který lze operativně měnit (i když zrovna při přípravě této vyhlášky se to moc nepotvrdilo), bylo by zřejmě možné její podobu v budoucnosti ještě upravit.
Bude-li k tomu ale vůle…
Bufety a kiosky ve školách zasáhla pamlsková vyhláška
Důvodem uzavření zmíněného školního kiosku je takzvaná pamlsková vyhláška, která určuje, co se smí prodávat ve školních bufetech a automatech, a také jakou reklamu mohou děti ve školách vídat.
Prodejní automaty s pitím a potravinami ale v kamenické škole nikdy neměli. „Snažíme se, abychom dětem nedávali nezdravé potraviny. Samozřejmě si v kiosku mohou koupit nějakou tu sušenku, ale především mají na výběr z mléčných výrobků. Také se snažíme, aby děti dodržovaly pitný režim. Přeslazené nápoje, jako je coca-cola, neobjednáváme,“ informovala zástupkyně ředitele školy Jana Kosová.
V kamenickém školním bufetu si děti mohou koupit například i housky a bagety, ty tam ale podle nové vyhlášky být také nesmí. „Teď si děti budou chodit kupovat brambůrky a další nezdravé potraviny do obchodů ve městě,“ míní ředitel kamenické základní školy Vladimír Dobal.
O změně nabídky potravin ale ředitel neuvažoval. „Bude pro nás jednodušší kiosek zrušit, než potraviny v něm měnit za jiné,“ dodal Vladimír Dobal.
Vyhláška je platná od 20. září. Školy na Pelhřimovsku, a to především ty základních, mají však ještě tři měsíce na to, aby sortiment bufetu přizpůsobily novým požadavkům. Potraviny ve skladech totiž musí doprodat do konce roku.
Doprodávat zásoby ze školního bufetu budou v těchto dnech i na humpolecké základní škole Hradská. „Školní bufet tato vyhláška zasáhne tvrdě. Kvůli ní totiž nebude možné v bufetu prodávat skoro nic,“ komentoval ředitel humpolecké školy Vlastimil Fiala.
Dodal také, že potraviny, které nově zaplní pulty bufetu, dětem nejspíš chutnat nebudou. „Jak jsem na to koukal, tak z potravin, které budeme moci v bufetu nabízet, se děti určitě nenajedí,“ komentoval Fiala.
Od 1. ledna 2017 by si v prostorách základních škol, kterých se nařízení týká především, měly děti koupit pouze svačiny odpovídající svým výživovým složením zásadám zdravé výživy. „Nějaké potraviny tam zůstanou, ale jinak bude bufet dost omezený. Například tu nebudeme moci mít ani lehce slazené minerální vody,“ stěžoval si ředitel Vlastimil Fiala.
O potraviny v bufetu v Základní škole Humpolec, Hradská mají tamní žáci zájem veliký. „Ve školním bufetu nakupují děti jako blázen. Tradičně se tu tvoří velké fronty. Pokud teď, nebo spíše až se režim změní, nebudou chtít být děti hladové a v bufetu jim nebude nic chutnat, budou si muset koupit svačinu po cestě do školy. O přestávce to totiž nestihnou,“ dodal Fiala.
Prodejní automaty zrušili na humpolecké základní škole stejně tak jako na Základní škole v Pacově zhruba před dvěma roky. „Na toto téma jsme diskutovali společně s rodiči i učiteli, ale závěry těchto sezení byly vždy takové nejasné. Bylo to půl na půl. Rozhodl jsem se tak automaty s pitím a potravinami zrušit,“ prozradil ředitel pacovské základní školy Jaromír Havel.
Dodal také, že pokud se mají děti správně stravovat, musí k tomu být vedeny. „Myslím si, že je dobré, že se tato pamlsková vyhláška zabývá tím, co by měli žáci jíst. Nevím ale, zda vyhláška problém se stravováním žáků řeší. Žádná vyhláška nic nevyřeší. Jde o návyky, a ty jsou zásadní,“ vysvětlil ředitel Havel, v čem správné stravování vězí.
Zda se dítě stravuje zdravě, či nezdravě, tedy záleží také hodně na rodině a především na rodičích. „Někteří žáci mají dost peněz na to, aby si svačinu koupily, když jdou do školy, a nebo o volné hodině, kterou mají vyhrazenou na oběd,“ přemítal Havel.
Důvodem takzvané pamlskové vyhlášky je potřeba snížení nezdravého prostředí ve školách a školských zařízeních, především ale v základních školách.
Pamlsková vyhláška dětem ani v Brně nevoní. Valachová: Radši byste hranolky
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) vyrazila rozdávat v Brně na základce i gymnáziu pololetní vysvědčení. Čelila i dotazům na pamlskovou vyhlášku, která platí od začátku letošního roku. „Je mi jasné, že byste nejradši baštili hranolky,“ říkala studentům. Podle Valachové je však třeba zajistit pestrou, ale především zdravou stravu.
Jogurty, mléko nebo müsli? Ani náhodou! Školáci na prvním stupni mají mnohem radši sushi, palačinky nebo italské těstoviny. Řekli to alespoň čtvrťáci ze základní školy v Antonínské v Brně, kterým přišla rozdat vysvědčení ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Přání i chutě jinak vzorných dětí jsou tak v příkrém rozporu s pamlskovou vyhláškou, prosazenou přesně před měsícem politiky. „Je mi jasné, že byste nejradši baštili hranolky,“ povzdechla si ministryně. „Možná by se aspoň ale daly udělat nasucho, v troubě,“ kapitulovala před nadšeným „Ano!“ třídy.
Po odstranění „nezdravých“ automatů ze škol volaly podle ministerstva školství hlavně rodiče. Pamlskovou vyhlášku, odrážející doporučení EU, prosazovalo také ministerstvo zdravotnictví.
Starší školáci nakupovali „zakázaný mls“ mladším
Jenže každá vyhláška se v Česku dá obejít. Během měsíce od zavedení klatby na většinu „nezdravých“ pamlsků a laskomin, se děti v řadě škol vzbouřily. Politicky správné dobroty jim totiž příliš nechutnají.
Objevily se dokonce i případy, kdy starší školáci nakupovali v bufetech „zakázaná“ cukrátka a přeprodávali je menším dětem. „To mě nepotěšilo. Nedokážeme to ale nijak ovlivnit,“ řekla Blesku ministryně.
Nejlepší je podle ní použít selského rozumu a využívat školního stravování. „Zajistíme jejich prostřednictvím školákům dostatečně pestrobarevnou stravu,“ slíbila Valachová.
VIDEO: Ministryně Valachová věří, že „pamlskový křik“ zase utichne
Výživa ve školách – co je nového? – PharmDr. Margit Slimáková
Propagaci lepšího jídla ve školách se věnuji už pár let. Opakovaně se mě ptáte, jak výživu ve školkách a školách zlepšit, a co se v posledních letech změnilo. Především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe.
Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv. doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách.
Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška.
Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století.
Školní jídelny
Ve školních jídelnách musí kuchařky vařit podle prehistorické, nelogické a překomplikované vyhlášky. Její základ je v rozdělení potravin do deseti skupin. Samostatnou skupinu tvoří třeba cukr, mléko, brambory a mléčné produkty. V každé skupině je pak předepsaný počet gramů potravin podle věku dítěte.
U většiny skupin je nově i prostor k částečné úpravě, dolní limit u cukru byl nedávno zrušen. I přesto jsou na některých školách kuchařky napadány, že dávají cukru pod limit. Do spotřeby se navíc počítá jen cukr sypaný v kuchyni z cukřenky. Nezapočítává se cukr, který už obsahují hotové produkty typu mléčných dezertů nebo pečiva.
Vyhláška také vůbec neřeší kvalitu potravin a obsažená aditiva, a tak je stále možné dochucovat stravu dětí umělými sladidly anebo zvýrazňovači chuti.
Jídelny, které chtějí nabízet zdravější stravu, mají naštěstí nově možnost vařit podle pravidel programu Zdravá školní jídelna.
Program nabízí praktická doporučení, recepty a jídelníčky, jak v rámci povinné vyhlášky vařit co nejzdravěji.
Je organizován Státním zdravotním ústavem a garantován ministerstvem zdravotnictví, je bezplatný, praktický a jeho doporučení vycházejí z aktuálních výživových znalostí.
Jenže není povinný pro všechny – na rozdíl od vyhlášky, jejíž pravidla žádné chutné a zdravé jídlo nezaručují. Zdraví prospěšný program je pouze dobrovolný.
Zárukou plošného zdravého vaření je proto systémová změna, posun od vyhlášky k aktuálním doporučením, jaká předává program Zdravá školní jídelna anebo k systému nabídky normovaných vzorových receptů, jaký funguje na Slovensku, popřípadě ke kombinaci programu s recepty.
Bufety a automaty
Se školními automaty se v devadesátých letech minulého století dostaly do školy nezdravé výrobky, aniž by si toho stát a jeho instituce či lékaři nějak zvlášť všímali. Na problém upozornili rodiče, nezávislí odborníci a média.
Ministerstvo školství ještě pod vedením Kateřiny Valachové správně zareagovalo a dalo podnět k regulaci. V rámci ministerstva zdravotnictví vznikla odborná komise, která připravila vyhlášku. Je ale škoda, že k její tvorbě nebyli přizvání nezávislí odborníci.
Výsledkem tak byla vyhláška, které je zbytečně komplikovaná, nepraktická a omezuje pouze ty nejhorší nezdravosti. Po nástupu ministra Plagy na ministerstvo školství se stav ještě zhoršil. Z ministerstva padl návrh vyhlášku zcela zrušit a vrátit nezdravosti do škol, a to ještě v době zkušebního běhu vyhlášky.
Poté ministerstvo ustoupilo a vyhlášku nechalo pouze aktualizovat. Jenže opět bez nezávislých odborníků a směrem, který prosazovalyzájmové skupiny. Došlo tak například k navýšení dovoleného cukru.
Vyjádření lékařů z think tanku Globopol k aktualizaci:
„Předkládaný návrh aktualizace vyhlášky považujeme za nevhodný a doporučujeme jeho zamítnutí.
Původní vyhláška měla být doplněna metodikou s praktickými tipy na vhodný sortiment a zdravé svačiny, po které bylo od začátku voláno, protože z čísel se nikdo nenají.
Místo toho byl předložen návrh s upravenými číselnými limity ve prospěch výrobců a v neprospěch zdraví školáků, který vrací do školních automatů a bufetů více cukru.
Po medializaci a rozjetí petice bylo Globopolu nabídnuto zúčastnit se připomínkového řízení. Neproběhlo žádné přímé jednání. Všechny naše písemné připomínky byly zamítnuty a náš návrh aktualizace ignorován.
Zde najdete detailnější vysvětlení, které změny aktualizace prosadila, naše zhodnocení aktualizace a náš vlastní návrh, který podporuje a usnadňuje přípravu čerstvých svačinek ze skutečných potravin a omezuje vysoce průmyslově upravované produkty.“
Odměňování sladkostmi
Dalším nešvarem některých pedagogů je odměňování sladkostmi. Jsou školky, kde děti dostávají bonbon za to, že přišly, že spaly, že jedly nebo že poslouchaly.
Budování zlozvyku očekávat sladkost jako odměnu je samozřejmě špatné, nepochopitelné a bylo podnětem k přípravě odborného vyjádření lékařů, které je volně dostupné na webu Globopolu a určené k použití při komunikaci se školkou, školou a učiteli:
„Jako lékaři denně v ordinacích vidíme důsledky nezdravé výživy, proto nám vadí, že k tomuto trendu již od dětství přispívají i vzdělávací zařízení. Od rodičů víme, že jsou děti v mnoha školkách a školách stále běžně a pravidelně odměňovány sladkostmi. Nedoporučujeme cukr takto podávat z následujících důvodů…“
Jak výživu ve školkách a školách zlepšit?
Řešení jsou snadná. Mnohem víc než o výživové dilema jde o zasekanost systému a myšlení, sílu zájmových skupin a moc těch, kterým stav z nejrůznějších důvodů vyhovuje. Co doporučuji?
- V doplňkovém prodeji dovolit pouze svačinky ze skutečných potravin namísto prodeje průmyslově zpracovaných potravinářských produktů. Návrh takové vyhlášky je hotov a ministerstvo školství ho může okamžitě přebrat.
- Doporučit všem školním jídelnám vstup do programu Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna. Program garantuje a doporučuje ministerstvo zdravotnictví. Problém je, že program zcela ignoruje ministerstvo školství, které školy metodicky řídí.
- Dotáhnout program Zdravá školní jídelna do podoby, ve které může nahradit vyhlášku o spotřebním koši. To je práce zejména pro vedoucí programu Státního zdravotního ústavu, k její realizaci je ale nezbytný zájem ze stran ministerstev školství a zdravotnictví.
Ekonomické souvislosti – kde se ztrácí peníze
Podle studie MZ ČR, vedené prof. Ruprichech ze Státního zdravotního ústavu např. rodiče v Česku ročně zaplatí 2,5 miliardy korun za školní obědy (pro skupinu dětí 7-10 roků). Jeden školní oběd stojí v rozmezí 16 až 32 Kč, průměrně asi 24 Kč. Běžný plat zaměstnance školní jídelny je asi 13 000 Kč.
Ve studii, která sledovala, co skutečně žáci dostávají na talíři, zjistil, že největším problémem jsou malé porce.
Nejde přitom ani tak o to, že by děti byly nutně hladové, ale jde o zásadní rozpor mezi tím, co by měly dostat, resp. co je nakoupeno a co dostanou na talíři.
Podle výsledků výjimečného a rozsáhlého sledování je ztráta mezi nákupem a talířem až 17 % potravin, v penězích to dělá až 420 milionů za “zmizelé” potraviny ročně.