Noční Opava patří bruslařům

Vydáno dne 26. 08. 2007 (2140 přečtení)

Noční Opava patří bruslařům

Chcete vědět, jak si naši členové zpříjemnili svoji zaslouženou dovolenou? Potom se pusťte do čtení následujícího článku o noční in-line jízdě Opavou. Ale dost už úvodních řečí a skočte rovnou do Blade Nights Opava … a pokud Vás in-line bruslení zaujme, tak se nezapomeňte přihlásit na náš další kurz …

Naši letošní dovolenou jsme se rozhodli strávit na severovýchodě vlasti. Protože jsme se z internetu dozvěděli o nočních in-line jízdách Opavou, naše první cesta směřovala právě tam.

Akce s názvem Blade Nights Opava se koná každou letní sobotu (za dobrého počasí). Organizátoři jsou nadšenci z Univerzitního sportovního klubu Slezské univerzity v Opavě a z agentury SportovniKurzy.cz.

Akci podporuje magistrát města Opavy.

Účastníci noční jízdy se začali scházet kolem půl deváté na horním opavském náměstí. Každý dostal od organizátorů lístek s číslem. Podle počtu rozdaných lístečků zjišťovali, kolik bruslařů se akce účastní. Tentokrát jich bylo 528.

Rozhlíželi jsme se kolem sebe, jestli naše bruslařské schopnosti budou stačit tak velkému davu. Po náměstí se proháněli vyložení machři i úplní začátečníci, ale také malé děti. Někteří byli po zuby ozbrojeni chrániči a helmami, jiní se vybavili jen bruslemi.

Troufám si tvrdit, že my –absolventi našeho perfektního jarního kurzu bruslení, jsme se řadili k té zdatnější polovině jezdců.

Těsně  před devátou se natěšení sportovci začali rychle řadit za doprovodné vozidlo s hudbou. S organizací pomáhali také členové městské policie, rovněž na bruslích. Nakonec se zařadila sanitka (co kdyby). A už jsme vyrazili po silnicích ještě nezšeřelého města.

Zabrali jsme celou pravou polovinu silnice. Organizátoři zastavovali dopravu a chránili projíždějící dav. Nálada byla skvělá a než jsme projeli celý dvanáctikilometrový okruh, úplně se setmělo.

Na závěr se pátralo po účastníkovi, který přijel z největší dálky (nevyhráli jsme L ).

Přestože se účastnili i lidi, kteří na bruslích stáli zjevně úplně poprvé, celou trasu perfektně zvládli. A to jsme dvakrát přejížděli koleje a ke konci nás čekalo pěkné stoupání! Byli jsme svědky pouze několika málo zaškobrtnutí, žádný velký pád nebo dokonce úraz se nekonal. Nálada byla výborná a zážitek je nezapomenutelný.

Závěrem musím konstatovat, že organizace Blade Nights Opava byla skvělá a všem, kteří se na ní podílejí, patří můj velký obdiv a dík. Byl to jedinečný zážitek a Opava se tímto řadí mezi několik málo měst, kde se takovéto akce konají (Vídeň, Paříž, Bratislava). Nám nezbývá, než závidět nebo zkusit podobnou akci zorganizovat někde blíž.

Pokud byste se chtěli dozvědět ještě další informace, tak se podívejte na stránky organizátora.

Hana Nováková

V Opavě-Jaktaři vyrostlo kukuřičné bludiště, dnes nabídne noční bloudění

V kukuřičném poli se nemusí prohánět jen divočáci. Zabloudit zde mohou také děti nebo dospělí.

Noční Opava patří bruslařům Foto: Pavel Siuda

Z klukovské hry se totiž stala placená zábava v podobě kukuřičných bludišť. Poprvé ji vyzkoušeli v USA, odkud se nápad šíří do světa.

Velké oblibě se těší ve Velké Británii, v sousedním Německu a kukuřičné labyrinty najdete už také v České republice. Jedno z nich vyrostlo v Opavě-Jaktaři.

Na hektaru kukuřičného lánu na okraji města jsou připravené spletité chodby lemované již třímetrovými zelenými kukuřičnými stvoly. Cílem hry je projít nebo proběhnout hliněnými pěšinami a do kartičky získané po zaplacení vstupného doplnit písmena do tajenky.

V poli je ukryla rodinka „Kukuřičáků“, kteří jsou maskoty devíti kukuřičných bludišť vysázených po celé republice.

Každý účastník této netradiční zábavy vyfasuje kromě kartičky také stylovou žlutou tužku a na závěr si u kasy vyzvedne drobnou odměnu.

Správci sítě kukuřičných bludišť mají pro každé z nich připravenou jinou tajenku. Hledat písmena mohou malí i velcí. Kdo raději běhá se zapnutým mobilem v ruce, může během hry skenovat ukryté QR kódy a stát se součástí celorepublikové soutěže s on-line prezentovanou výsledkovou listinou.

Alternativou může být také výjimečná nabídka nočního bloudění, kterou v Opavě připravují již na tuto sobotu 1. srpna. Do bludiště se začne pouštět od 21 hodiny, a kdo dorazí na pole v kostýmu, získá slevu ze vstupného. Od 23 hodin bude vstup jen pro ty nejodvážnější. K bloudění je nutné se vybavit baterkami nebo čelovkami.

Kukuřičné bludiště na kraji Opavy slouží k zábavě již od června, kdy rostliny sahaly rodičům po kolena a dětem ještě z pole vykukovaly hlavičky.

Nyní se v ní spolehlivě ztratí každý. Do pole lze vyrazit až do konce září. S přibývajícími týdny se zelené listy promění v šustivé klasy. Na závěr turistické sezóny bude kukuřice sklizena zemědělcem, který kus pole ve velikosti fotbalového hřiště na tuto atrakci letos pronajal.

Jak se k poli s kukuřičným bludištěm dostanete?

Nejbližší autobusová zastávka u bludiště je Opava, Jaktař, škola nebo Opava, Jaktař, STS. Odtud se vydáte po zelené turistické značce po ulici Písková na níž se za potokem Velká napojuje cyklotrasa 6167 Radegast-Opava.

Obě stezky vás dovedou až k samotnému kukuřičnému bludišti. Na místo se lze dostat také autem. GPS parkoviště: 49.9415892N, 17.8587364E

Vstupné lze na pokladně přímo vedle pole hradit dokonce i kartou.

Pro ty, kdo budou v poli bloudit déle než hodinu jedna dobrá rada – přibalte si s sebou dostatek tekutin.

Více na www.kukuricaci.cz

Amsterdamem na bruslích, Ladronka – server o in-line bruslení

in-line bruslení > reportáže

V Basileji jezdí na kolečkových bruslích prý prostitutky, které tak snadněji unikají mužům zákona. V Amsterdamu patří prostituce mezi legální živnost, a tak jediní, koho tam na bruslích potkáte, jsou buď šílení jedinci, nebo stovky bruslařů, kteří si každý pátek znovu a znovu vychutnávají dvouhodinovou noční jízdu Amsterdamem.

Na okraji Vondelparku, u vchodu z ulice Roemer Visscherstraat, posedává před osmou hodinou večerní jen pár mladíků. „Třeba to zrušili, stejně se sem ženou mraky, bude pršet“, oddaluji svými pesimistickými dojmy převlékání a přezutí do bruslařské výzbroje. Do půl deváté se však již na místo srazu sjede přes stovku nadšenců s bruslemi freestylovými, fitnessovými i závodními.

Ti nejzdatnější si zkoušejí triky, které snižují bruslařské sebevědomí přihlížejících. Mezi nimi postává kolem pětadvaceti organizátorů ve žlutozelených vestách a zdravotní sestřičky tzv. „flying nurses“ v červených trikách s bílým křížem. Před startem nechybí krátký proslov. Nerozumím ani slovo. „Snad neříkali, že dneska končí jízda výjimečně někde jinde“, brumlám si pro sebe.

Vzali jsme si sice mapu, ale v Amsterdamu jsme prvních 40 minut. A jedem. Prvních sto metrů do kopečka po místní dlažbě končí u křižovatky. Stojíme. Mezi domy muzejní čtvrti se rozezní pronikavý zvuk píšÂťalky a tisíce koleček se opět rozjíždí. Při odbočování na hlavní silnici minu organizátora se světelným kuželem v ruce.

Dává všem stojícím autům jasně najevo, že i když mají zelenou, ještě chvíli si postojí. Vůbec netuším, kde jsme a kam míříme. Soustředím se na to, abych se s někým nesrazila. Snažím se mít od každého minimální odstup, ale jakmile je přede mnou malé místo, někdo mě předjede a volné místo rychle z

Budete mít zájem:  Jakou papriku potřebujete, aby vám pomohla s trávením?

v Amsterdamu“ src=“https://www.ladronka.cz/image.php?idx=166&mw=120&mh=90″ width=“120″>aplní. Ok, ok, na mezery se tu nehraje. Žádné mezery. „Licht, licht“, slyším za zády. Cítím, jak se mě snaží někdo zleva předjet. Kolem mě prosviští skupina pěti organizátorů v zelených vestách a světelným kuželem v ruce. Na další křižovatce musí být první. „Aha, licht jako světlo… „, překládám Honzovi můj objev. Křižovatka je jediné místo, kde se všichni zastaví a pozná se, kolik nás vlastně jede. Odhaduji to na 300 – 400 lidí. Zřejmě se k nám lidé přidali i na jiných místech.Dav se řítí ulicemi a není čas rozmýšlet se nad tím, jak přejet tramvajové koleje. První koleje se ani nesnažím přeskakovat nebo překračovat. Přejedu je. Zvládla to holka přede mnou, zvládnu to i já. Časem stíhám i nějakou tu kolej přeskočit a na konci jízdy se tím již nezabývám. Je to jako hodit neplavce do vody.

Jede se většinou po rovině, jediné kopce představují mosty. Povrch silnic je dost různorodý, ale všechny jsou na bruslení dobré. Centra obecně všech holandských měst jsou vyskládána cihlami, betonovými dlaždicemi nebo asfaltem, který se dlažbě alespoň podobá. Jen hlavní silnice nebo mimo centrum jsou skutečně hladké – asfaltové.

Jízda je plynulá. Jen jeden drsnější úsek donutil všechny sjet do metr širokého pásu hladšího asfaltu. Pohled na nás z některého z mostů, které jsme podjížděli, musel být v tu chvíli úchvatný. Marně se snažím pamatovat si místa, kterými projíždíme. Později již stačím vnímat scenérii starodávné lodě u námořního muzea a nedaleké budovy muzea vědy a techniky Nemo. K nejpůsobivějším jednoznačně patří přejezdy grachtů a průjezd pěšími zónami, kdy turisté v pouličních kavárnách a  restauracích vstávají a odkládají svoje sousto zpět na talíř. „Jo, kdybyste chtěli, mohli jste jet s námi“, oslovuji v duchu závistivé pohledy turistů čekajících u přechodů. Pomalu se stmívá a kolečka, helmy a batůžky se začínají rozblikávat. Asi tak šedesátiletý chlapík vedle mě se sklání, zcvakne spínač a jeho brusle se promění ve světelnou šou.

Začíná trochu poprchávat. Zrovna teď, když vyjíždíme kopec na vrchol dlouhého silničního mostu! Jeho sjezd na poloostrov s lunaparkem se stává nebezpečný – na jeho konci se zatáčí doleva. Naštěstí máme k dispozici všechny tři pruhy silnice, ale i tak všichni brzdíme, co nám brusle a nohy dovolí. Zvedáme ruce nad hlavu jako znamení pro lidi za námi, že je třeba zpomalit. Jen útlá slečna s batůžkem si s tím hlavu neláme. Bez jakékoliv snahy brzdit projede mezi mnou a mými sousedy a valí se do houfu před námi. Probruslí mezi nimi jako nůž máslem. Nevím, co to bylo za přízrak, ani jak dopadla, ale zpět do Vondelparku již s námi nejela.

V lunaparku máme krátkou přestávku, dlouhou v závislosti na počasí. Někteří se posilňují cukrovou vatou, jiní si užívají zvuky jazzového saxofonu v jednom z postavených stanů. Po 20 minutách se ozve píšÂťalka a všichni vyjíždíme na cestu zpět. Jízda je již uvolněnější. Při čekání na křižovatkách se naším davem žene skandující vlna zvedajících se rukou doprovázená mohutným pokřikem. Snad jsme tím zahnali agresivní řidiče nebo neposlušné cyklisty. A když se nám nechce vyhnout člověk na motorce, je zásah organizátorů velmi rychlý a nekompromisní. Oceňuji i jejich postávání a varování před rozdělujícími patníky, dírami v silnici nebo jinými nepředvídatelnými nerovnostmi. Dvouhodinová projížďka končí opět ve Vondelparku. U jeho vchodu nám organizátoři tleskají a loučí se s námi. Největší potlesk by si zasloužili oni sami. Až v parku zjišÂťujeme, že tuhle část Vondelparku neznáme. Nevadí, teď už se snad neztratíme. Jízda to byla parádní. Pokud budete v některý nedeštivý pátek v Amsterdamu a uslyšíte zdálky pronikavý zvuk píšÂťalky a svištění tisíce koleček, rozhlédněte se. Pokud nejste začátečník, připojte se!

Stránky organizátora: http://www.fridaynightskate.nl

Stránky holandské turistické informační kanceláře: http://www.dutchmasters.cz/

Přečteno 4185x

Noční bruslení v Opavě začíná

Ještě než vypukne noční bruslení, můžete i vy se stát součástí slavnostního otevření nové in-line trasy, která povede podél řeky Opavy. In-line trať nazvaná Nábřeží Opavy nejdříve přivítají od 10.30 v programu mažoretky Roses z Opavy a připravena bude také exhibice na kolech.

V 11 hodin pak bude slavnostně v Městských sadech u Parkhotelu přestřihnuta páska. Večer jsou všichni vítáni na Horní náměstí. Stejně jako v minulosti je připravena za doprovodu organizátorů Univerzitního sportovního klubu, Policie ČR, Městské policie Opava a zdravotníků ze Sanitrans dvanáctikilometrová trať.

Samotnou akci podporuje také město Opava. Ještě než se in-line bruslaři na trasu vydají, mohou si přítomní užít doprovodného programu. Ten začne ve 20 hodin a připravena jsou vystoupení taneční hip hop skupiny Dream, mažoretek z Dolního Benešova či akrobatické cviky na kolech BMX Flatland.

Bruslařská sezona se pak definitivně zahájí ve 21 hodin.

Nepodceňujte možnost úrazů, chovejte se k sobě tolerantně a přijďte se na naší akci třeba jen podívat

Blade Nights Oplajn 2010 aneb noční bruslení Opavou vypukne už v sobotu. Známá akce pro milovníky inlajnového sportu bude zahájena na Horním náměstí v Opavě. Také šestý ročník nabídne dvacet sobotních výjezdů, na kterých se nudit nebudete. Co vše předchází této výjimečné akci, která se jako jediná v republice koná pravidelně, na to nám odpověděl hlavní organizátor Jaroslav Kania.

Budete mít zájem:  Jak se správně zbavit klíštěte?

Kdy a jak vznikla myšlenka pořádat noční bruslení v Opavě?

Bude to už asi osm let, co jsme začali pořádat s agenturou Spotovníkurzy.cz kurzy in-line bruslení. Byli jsme překvapeni zájmem o tento druh sportu a na podnět účastníků kurzů jsem pořádali „neorganizované“ vyjížďky do Držkovic nebo Otic.

Uvědomoval jsem si však, že toto není dobré řešení a když jsem navštívil kolegy v Bratislavě, kteří již noční brusleni zajišťovali, tak bylo rozhodnuto. Trvalo to však ještě skoro půl roku, než jsme odstartovali první vyjížďku z Horního náměstí v Opavě. Takže myšlenka vznikla díky lidem, kteří inline bruslení „propadli“.

Byla náročná realizace? A jak náročná je teď po letech zkušeností?

Ono se řekne: uděláme noční bruslení pro veřejnost a je to… ale když si uvědomíte, že bruslař je chodec a na silnici v podstatě nemá co dělat, tak hned je problém. Bylo a je potřeba vyřídit spoustu povolení – zábory prostranství, využití komunikací (skoro každá silnice patří někomu jinému), povolení od policie ČR, města, kraje.

Dále pak zajistit úpravy světelné signalizace na křižovatkách, doprovod sanitky, strážníků městské policie a policie ČR. A to nehovořím o zajištění instruktorů a jejich vybavení. Po těch uplynulých pěti letech jsem získal zkušenosti a příprava 6. ročníku už byla jednodušší.

Kolik lidí se pohybuje okolo nočního bruslení?

Celkem je to až 40 dobrovolníků. Takové to „užší vedení“ tvoří okolo deseti lidí a zbývající instruktoři nám pomáhají při organizaci vlastní vyjížďky.

Neměl jste chuť s tím někdy tzv. seknout?

Možná mi to nikdo neuvěří, ale neměl.

Vzpomínáte si na moment, kdy jste zjistil, že děláte něco výjimečného? Kdy to bylo?

Ano. Bylo to 29. září 2007, kdy nám přišlo na poslední vyjížďku 745 bruslařů. Tehdy jsem si uvědomil, že zájem lidí stoupá a určitě bude stoupat dále. Toto se potvrdilo, neboť na první vyjížďku v roce 2009 přišlo 1506 bruslařů.

A byl moment, na který byste nejraději zapomněl?

Těch momentů je celá řada. Jsou to okamžiky, kdy jsou někteří jedinci bezohlední na ostatní bruslaře. Je nutné si uvědomit, že my jako organizátoři nemůžeme odpovídat za případné úrazy, poškození majetku apod. Naším úkolem je zajistit bezpečný průjezd nočními ulicemi, co se týče dopravního provozu a nemůžeme být u každého jedince a hlídat jej, aby netropil hlouposti.

Občanským povoláním jste kvestor Slezské univerzity. Organizaci nočního bruslení se věnujete dobrovolně. Co na to vaše rodina?

Nočnímu bruslení se skutečně věnuji dobrovolně a je to taková relaxace a odpočinek od psychické zátěže mého povolání.

Odměnou mi je to, když přijde na noční jízdu hodně bruslařů, vyjížďka proběhne „hladce“ a všem se to líbí. Rodina mi to toleruje a navíc aktivně pomáhá.

Syn Pavel je jedním z hlavních organizátorů, dcera Katka pomáhá při zajištění jízd a manželka musí občas řídit doprovodné hrající vozidlo.

In-line bruslení je velmi intenzivně rozvíjející se sport. Jste vy sám bruslař?

Bruslení se věnuji zhruba deset let, takže mne těší rozvoj tohoto sportu. Kdybych nebyl bruslařem, tak bych asi radost neměl a věnoval bych se něčemu jinému. S rozvojem bruslení však narůstá riziko úrazů. Proto apelujeme na všechny bruslaře, aby používali ochranné pomůcky – přilbu, chrániče zápěstí, kolen a loktů.

Vedle apelace se snažíme i jinak. V loňském roce senám podařilo zajistit prostředky na vznik výukového DVD– Inline bruslení bezpečně, které budeme společně se stejnojmennou publikací křtít dne 22. května 2010 před noční jízdou Opavou.

Mám také nepříjemný dotaz- zaznamenal jste nějaký nehezký úraz během nočního bruslení?

Na tento dotaz bych strašně rád odpověděl, že nebyl, ale opak je pravda. Bohužel došlo kvůli nedodržování našich pokynů a bezohlednosti nějakého bruslaře k úrazu jedenáctileté dívenky.

Je to o tom, co jsem již uvedl. My jako organizátoři nemůžeme být všude a zajišťovat osobní bezpečnost každého bruslaře. Naším úkolem je zajištění „bezautového“ provozu.

Riskují podle vás bruslaři hodně?

Ano, riskují. I když všude a mnoha způsoby doporučujeme bruslařům, aby používali ochranné pomůcky, tak většina si myslí, že je nepotřebuje. Je potřeba si uvědomit, že jízda na bruslích se dá přirovnat jízdě na kole (myslím tím rychlost), a tím pádem mohou být úrazy velmi vážné. Nicméně bruslaři toto hodně podceňují.

Co děláte pro to, aby noční bruslení bylo bezpečné?

Snažíme se různou formou – bannery před vyjížďkou, letáčky, výzvy v pozvánkách na vyjížďky – doporučovat účastníkům, aby používali přilbu a ostatní chrániče. Je to až neuvěřitelné, když pak v davu bruslařů vidíte bruslaře, který přilbu má, ale má ji na batohu.

My můžeme jen poznamenat, že toto není vhodné místo pro přilbu a že je neochrání, ale nic víc. Neexistuje způsob, jak účastníky donutit k používání uvedených ochranných pomůcek. Jedná se o veřejně přístupnu akci a my máme jedinou šanci jak tohoto docílit.

Noční bruslení se nyní koná i v jiných městech republiky. Účastnil jste se i vy nějakého a jaké máte objektivní srovnání?

Noční bruslení se rozšířilo do spousty měst. Nás těší, že jsme však jediným městem, kde se bruslení pořádá každou sobotu od května do září. Byli jsme se podívat do Ostravy a do Olomouce, ale srovnávat raději nebudu.

V průměru se nočních jízd účastní 500 až 600 bruslařů. Je to ve srovnání s ostatními městy málo nebo moc?

  • Myslím si, že zatím se Opava umísťuje na předním místech co do počtu bruslařů… možná je první, ale to nemohu tvrdit na sto procent.
  • Zaznamenali jste nějaký účastnický rekord?
  • Prozatím je rekord 1506 bruslařů a věříme, že jej letos překonáme.
  • Co očekáváte od letošního šestého ročníku?

Každý rok se snažíme přinést účastníkům nějaké překvapení a zpestření. Proto ať přijdou a uvidí. Letošní ročník začíná v sobotu na Horním náměstí a od 20 hodin se všichni mohou příchozí těšit na zajímavý doprovodný program.

Budete mít zájem:  Už jste viděli rybí a vajíčkový betlém?

Jaká trasa čeká na účastníky?

Trasa je standardní a ti, kteří v Opavě již byli, tak vědí, co je čeká. Letos to bude možná více náročné co do kvality povrchu, ale snažíme,se, aby došlo alespoň o opravám velkých nerovností a děr. Z těchto důvodů znovu vyzýváme všechny účastníky, aby používali přilby a chrániče.

Proč nedošlo ke změně?

Někomu se může zdát, že opakování trasy je nudné. Nicméně v Opavě jsme zatím nenašli jinou vhodnou trasu.

Revitalizace zimního stadionu v Opavě

Revitalizace areálu zimního stadionu v Opavě. Obnova původní haly z 50. let 20. století a přístavba moderního sportovního zázemí.

  • Studio: QARTA ARCHITEKTURA
  • Autor: David Wittassek, Jiří Řezák, Pavel Fanta
  • Adresa projektu: území mezi ulicemi Zámecký okruh, Komenského a Praskova, Opava
  • Rok projektu: 2020
  • Předpokládané dokončení: 2022                                      
  • Zastavěná plocha navržené přístavby: 1 488 m2
  • Zastavěná plocha: 5 839,1 m2
  • Hrubá podlahová plocha: 9 693,6 m2
  • Užitná plocha: 9 647,7 m2
  • Plocha pozemku: 10 494 m2
  • Náklady: 100–150 mil. CZK
  • Klient: Statutární město Opava
  • Spolupracovali: Martin Vančura, Tereza Stambolijská, Jan Zmátlík, The Hong Nhung, Iva Popelková

Vysoká pozice bruslení v Opavě

Ledová plocha pro bruslaře se zázemím šaten byla v Opavě zřízena už po polovině 19. století a po Vídni a Budapešti patřila k největším v habsburské monarchii.

Bruslařské sporty, ke kterým se brzy přidružil lední hokej, v Opavě dosáhly mezinárodní úrovně. V roce 1908 Opava dokonce hostila mistrovství světa v krasobruslení.

Tehdy se ještě užívala přírodní ledová plocha stejně jako v roce 1928, kdy zde krasobruslaři bojovali o evropský mistrovský pohár.

Od poloviny 30. let 20. století se připravovala stavba zimního stadionu, k realizaci však došlo až po druhé světové válce.

Nad částí původního přírodního kluziště byla v letech 1956–1957 za pomoci ocelových vazníků zbudována střešní konstrukce, díky čemuž mohla být zprovozněná krytá plocha s umělým chlazením. Následovala dostavba zázemí, tribun a hotelu. Nejrůznější nekoncepční úpravy, které probíhaly od 60.

až do konce 80. let, přispěly spolu s chátráním budovy k současnému tragickému stavu objektu. Důsledkem je mimo jiné ztráta příznivců a motivace pro rozvoj tohoto sportu u opavské mládeže.

Stávající zimní stadion, který dávno přestal stoprocentně plnit svou funkci, se postupem let stal velkou ostudou Opavy. Jedná se o nepřehlednou změť mnoha úprav, dostaveb a přestaveb, která dávno nefunguje. Neposkytuje ani základní komfort, který hráči, ale i návštěvníci haly očekávají.

Jsem proto moc rád, že se po letech konečně začalo s touto významnou budovou něco dělat a že ve městě vyroste moderní, architektonicky velmi zajímavý dům. Těším se na to,“ říká primátor Opavy Tomáš Navrátil s tím, že město neplánuje jen dílčí rekonstrukci, ale zásadní přestavbu této významné budovy.

Opava byla vždy hokejové a bruslařské město a zásobovala nejvyšší soutěž a reprezentaci talentovanými odchovanci. Právě na toto období chceme navázat, a to tím, že nejvyšší prioritou klubu bude kvalitní výchova hokejové mládeže.

Díky podpoře statutárního města Opava, rekonstrukci zimního stadionu a především vytvoření nového potřebného sportovního zázemí bychom se tomuto cíli začali po letech tápání konečně přibližovat. Opava si moderní stadion určitě zaslouží!“ uvádí jednatel Hokejového klubu Opava Dalibor Bárta.

Efektivní a vyspělé sportovní zázemí

Zásadním úkolem obnovy areálu je vytvoření sportovního zázemí, které bude sloužit nejen současným potřebám výcviku mládeže, ale také veřejnému a komerčnímu užívání haly.

Nová vybavenost je integrována do moderní třípatrové budovy, která nahradí stávající dlouhodobě nevyhovující zázemí. Propojení na každodenní provoz haly je navrženo přehledně, transparentně a jednoduše.

Nově budou vytvořeny plochy pro nácvik střelby, stability, rychlosti bruslení a startů za kotoučem. Prostor pro nácvik hokejových dovedností je koncipován s ohledem na pořádání mládežnických kempů. Stravovací zázemí kempů bude oddělené od vlastní restaurace, výhledem z patra se propojí výcvikový prostor s ledovou plochou.

Tréninkové potřeby doplní moderní prostory pro posilování a malá tělocvična. Důraz je dán rovněž na regeneraci, která je určena pro všechny věkové kategorie. Zahrnuje masážní kabiny, finskou a parní saunu, ochlazovací bazén a místo pro relaxaci.

Prostorově efektivní a technicky funkční šatny jsou řazeny vedle sebe a zohledňují kategorie hráčů, z prostorových důvodů se však počítá s částečným rotačním systémem využití. Nově je k dispozici zázemí pro komerční využití, tzv. hobby hokej.

Základním parametrem návrhu je přehlednost. Přístup do ikonicky pojaté vstupní haly ze strany parčíku je součástí hlavní komunikační osy celého prostoru. Nově koncipovaný prostor nabízí vytápěné zázemí s toaletami a bufetem pro fanoušky hokejových zápasů. Význam prostoru navrhujeme podpořit umístěním trofejí, které byly dříve pouze součástí VIP zóny.

Architektura revitalizace: kontinuita i kontrast

Revitalizace areálu počítá s obnovou historické haly z 50. let 20. století s důrazem na technicistní industriální kvalitu objektu.

Respektujeme původní železobetonovou konstrukci s ocelovými rámy, navrhujeme však odstranění ocelových tribun. Celkově zklidněný a přehledný prostor vytvoří dojem hokejové arény, navrátí pocit velkoleposti.

Část přízemí haly bude prosklená, aby vtáhla zájem kolemjdoucích k dění uvnitř.

Architektonické ztvárnění novostavby je odlehčené a současně účelné, kontrastní vůči původní, v průběhu času přestavované hmotě objektu. Lamely před skleněnou fasádou tvoří zajímavou figuru a odkazují na charakteristický prvek původní haly – ocelový vazník. Podsvícení lamel umožní slavnostní osvětlení celého areálu.

Materiály použité při rekonstrukci zimního stadionu jsou vybrány s ohledem na životnost i architektonický výraz.

Přednostně je počítáno s užitím přirozeného působení přiznáním jednotlivých materiálů, jako je pohledový či konstrukční beton, režné zdivo z cihel nebo bloků, podlahy povlakové, stěrkové i ve formě broušený beton, akustické zavěšené podhledy v přírodních tónech, v kontrastu pak ocelové konstrukce s nutností nátěru ve výrazné barevnosti. Industriální styl bude podpořen i přiznáním tras všech technologií, koncové prvky budou podvěšeny pod stropy či vedeny po stěnách mimo dosah diváků.

„Příkladů zdařilé revitalizace velikostně podobných stadionů je v zahraničí celá řada. Přitom je vždy třeba respektovat historii a specifika místa, revidovat a obnovit jeho společenské vazby. Historickou halu je třeba revitalizovat, nikoli nechat zchátrat a nahradit novým objektem,“ dodává architekt David Wittassek, spoluautor návrhu rekonstrukce a rovněž bývalý hráč hokeje v Opavě.

Z podkladů Qarta architektura, Monolot studio

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *