Poměr mezi hdl a ldl cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?

Vysoký cholesterol je další z poměrně častých zdravotních problémů v České republice. Netýká se pouze starších osob, ale i mladých lidí a dětí. Pokud je zjištěna vyšší hodnota cholesterolu v krvi, je zapotřebí nechat určit hodnoty HDL a LDL cholesterolu.

Cholesterol tělo potřebuje pro stavbu buněčných membrán a tvorbu hormonů. Neměl by se však pohybovat ve vyšších hodnotách, protože se podílí na vzniku aterosklerózy (poškozování a zužování cév).

Existují dva typy cholesterolu. LDL neboli „zlý“ cholesterol znamená při zvýšených hodnotách nebezpečí pro kardiovaskulární systém.

HDL neboli „hodný“ cholesterol má ochrannou funkci, důležitá je jeho vysoká hodnota.

Poměr mezi HDL a LDL cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?Doporučené hodnoty cholesterolu

  • Přiměřená koncentrace celkového cholesterolu má být pod 5,00 mmol/l.
  • Snížená koncentrace HDL (hodný cholesterol, muži) – pod 1,00 mmo/l.
  • Snížená koncentrace HDL (hodný cholesterol, ženy) – nad 1,3 mmol/l.
  • Zvýšená koncentrace LDL cholesterolu (zlý) – nad 3,00 mmol/l.

Další zjišťovanou hodnotou jsou triacylglyceroly (ostatní necholesterolové tuky) a vysoká hodnota vyvolává obdobná rizika jako u LDL cholesterolu.

Hladina má být nižší než 1,7 mmol/l.

Vysoký cholesterol a jeho příčiny

Příčinou mohou být genetické dispozice ve spojení se stravou obsahující vyšší množství tuků a cholesterolu a nedostatečným pohybem. Na nemoci má podíl i alkohol a kouření.

Prevence vysoké hladiny cholesterolu

Důležitá je pravidelná kontrola hodnot cholesterolu alespoň jednou za dva roky. Pokud děti mají v rodině tuto anamnézu, je zapotřebí jim měřit hladinu ve věku 5 a 13 let.

Přestože zvýšený cholesterol se nijak neprojevuje, je důležité včas zahájit správnou léčbu, aby později nenastaly vážné problémy, například v podobě srdečního infarktu.

Důležitou prevencí je úprava stravování. Přitom je třeba dbát na pestrý a vyvážený jídelníček. Vyhýbat by se člověk měl většímu množství tuků živočišného původu, s ohledem na velký podíl nasycených a transmastných kyselin.

Vhodné jsou rostlinné tuky s podílem omega-3 nenasycených mastných kyselin (například v tučných rybách jako je losos), ale také vláknina (celozrnné pečivo, ovoce, zelenina.

Správnou stravu je třeba doplnit dostatečným pitným režimem a pohybem. Strava by měla obsahovat i rostlinné steroly, které zabraňují vstřebávání části cholesterolu ze střeva do krve, zatímco nevstřebaný se z těla vylučuje.

Steroly najdeme v ovoci, zelenině nebo rostlinných olejích. Důležité je omezit cukry a stres.

Zdrojhttps://www.stefajir.cz/?q=vysoky-cholesterol-lecbahttp://www.ordinace.cz/clanek/vysoky-cholesterol/

Produkty

Duanwood Reishi ExtraktShiitake ExtraktBetaglukanChitomax

Poměr mezi HDL a LDL cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?Poměr mezi HDL a LDL cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?

Další informace najdete v článcích

Co nám aktuální výzkum říká o účincích hub na cholesterol?Jak houby reishi podporují dlouhověkostViscerální tuk: proč je tak nebezpečný a 5 způsobů jak se ho zbavitLesklokorka lesklá – houba reishi.

Co říkají o reishi odborníci? 108 odkazůKorálovec ježatý – léčebné účinkySibiřská divoká Chaga – výživa a léčeníCukrovka – jak může pomoci Reishi a ShiitakeVysoký krevní tlak – které houby mohou pomoci?Divoká reishi – houba duchovního světlaShiitake – kdy může pomoci6 tipů pro zdravá játra podle TCMCordyceps – co pro vás může udělat tato houba Reishi – obezita a cukrovka

Cholesterol. Kdy se ho bát a jak se vyznat ve vlastních výsledcích i bez lékaře

Poměr mezi HDL a LDL cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?Ilustrační foto

Slovo cholesterol mezi lidmi většinou nahání hrůzu, protože je spojováno s rizikem srdečního infarktu a mozkové příhody. Hodně lidí říká: „Mám zvýšený cholesterol. Asi na to dostanu léky.“ Jenže cholesterol není jenom jeden a léky nemusí být vždy tím jediným a vhodným řešením.

Bez cholesterolu se neobejdeme

Cholesterol je pro náš organismus naprosto nepostradatelný. Je důležitým stavebním prvkem každé buňky. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky a má celou řadu dalších důležitých funkcí, např. je potřebný pro tvorbu vitamínu D a některých hormonů. Přibližně 75 % cholesterolu si tělo vyrábí samo, zbytek je potřeba dodat v potravě.

Funguje-li vše tak, jak má, upravuje tělo vlastní produkci cholesterolu podle toho, jak velké množství ho člověk přijme v potravě. Máme-li cholesterolu v potravě více, pak se jeho produkce v těle sníží a naopak. Pokud však dlouhodobě holdujeme jídlu bohatému na cholesterol a navíc se skoro nehýbeme, pak si koledujeme o zdravotní problémy.

Druhy cholesterolu

U cholesterolu se rozlišují dva hlavní typy, HDL a LDL. První z nich je obecně označován za „hodný“ a druhý z nich za „zlý“.

LDL cholesterol je považovaný za špatný proto, že se v případě nadbytku může usazovat na stěnách cév, a tím zužovat jejich průměr (tzv. ateroskleróza) a zvyšovat riziko infarktu nebo mozkové příhody.

Nicméně oba typy cholesterolu tělo v určitém množství nutně potřebuje. Bylo by tedy nerozumné preventivně vypudit z jídelníčku všechny potraviny, které cholesterol obsahují.

Jak zjistím své hodnoty cholesterolu a co znamenají

Jak na tom jste s cholesterolem, zjistíte díky odběru krve u lékaře. Mnohdy lékař předá zprávu s laboratorními výsledky také vám. Nicméně většina lidí se v laboratorních výsledcích a lékařských zprávách vůbec nevyzná. Takže si mnohdy slova lékaře domýšlejí po svém.

Podívejme se tedy na to, jak rozluštit záhadné zkratky ve zprávě z laboratoře. Co se týká cholesterolu, nejčastěji se sledují  hodnoty celkového cholesterolu a jeho dvou výše zmíněných podtypů.

Dále zde zpravidla naleznete hodnoty triglyceridů, (také se jim říká triacylglyceroly, zkratka TAG), jedná se o necholesterolové tuky. Tyto jsou pro tělo velmi důležitým zdrojem energie. V případě, že nejsou využity, ukládají se do tukových buněk.

Jsou tedy „schovány“ ve špíčcích zdobících naše těla, kde čekají, až jich bude potřeba a naše tělo je „spálí“. Nutno dodat, že někdy čekají zcela marně a pouze se vesele hromadí.

  • Orientačně lékaři doporučují následující hodnoty:
  • Celkový cholesterol CHOL < 5,00 mmol/l
  • HDL CHOL > 1,2 mmol/l
  • LDL CHOL < 3,4 mmol/l
  • TAG < 1,7 mmol/l

Kdy se bát cholesterolu

Pokud máte mírně zvýšený cholesterol, není třeba hned panikařit a dožadovat se léků na jeho snížení. To, co je opravdu důležité, není ani tak celkový cholesterol, jako poměr LDL/HDL. Většinou se uvádí, že tato hodnota by měla být nižší než 3. Rovněž je důležité sledovat hodnotu TAG. Pokud je i tato normální, většinou není důvod k panice.

Pokud je poměr LDL/HDL zvýšený a zvýšené jsou rovněž hodnoty TAG, jedná se o signál, že v našem těle není vše v pořádku. Je-li toto navíc doprovázeno zvýšenou hladinou glukózy nalačno (přibližně nad 5,5 mmol/l), pak je patrně nejvyšší čas ke změně v životním stylu.

Polykání léků je sice jednodušší, nicméně v současné době se již o prospěšnosti léků na snižování cholesterolu, tzv. statinů, začíná pochybovat. Jedním z hlavních důvodů jsou vedlejší účinky těchto léků v kombinaci s jejich plošných předepisováním.

Proto je vždy přínosnější, i když zároveň mnohem náročnější, nejdříve přistoupit ke změnám v jídelníčku a denním režimu. Právě tomuto tématu bude věnován jeden z našich následujících článků.

ČPZP – Postrach cholesterol

Poměr mezi HDL a LDL cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?

Zní to paradoxně, ale naše tělo cholesterol potřebuje. Přestože je však tato nechvalně známá látka pro tělo životně důležitá, nemá právě nejlepší pověst. Zčásti neprávem, protože cholesterol, hlavní součást metabolismu tuků, je životně důležitá látka a v žádném případě ji hned nelze klást na roveň s arteriosklerózou a srdečním infarktem.

Cholesterol plní v těle mnoho důležitých úkolů. Tělo ho potřebuje především pro stavbu stabilních buněčných stěn, pro izolační vrstvu nervových buněk a pro výrobu žlučových kyselin, které napomáhají trávení. Cholesterol je však nezbytný i pro přirozenou syntézu vitaminu D, pro produkci pohlavních hormonů, jakou jsou estrogen a testosteron.

Je fér přiznat, že někteří lidé vysokou hladinu cholesterolu neboli hypercholesterolemii zdědili, ale většina si za ni může sama. Viníkem je dvojkombinace v podobě vydatného jídla a nedostatku pohybu. Roli hrají i další faktory, třeba kouření a vysoký tlak. Snížením hladiny cholesterolu o 10 % snížíte riziko, že vás ve čtyřiceti potká infarkt, o celou polovinu.

Nezbytný lipid

Cholesterol patří k lipidům (tuky) a vyskytuje se téměř ve všech tkáních těla a v potravinách živočišného původu.

Zdravý organismus reguluje potřebu cholesterolu jasným mechanismem (v játrech) – tlumí vlastní produkci cholesterolu, pokud ho přijímáme dostatek ve stravě, a naopak zase produkci cholesterolu stimuluje v případě, že ho stravou přijímáme příliš málo. Stejně jako všechny ostatní tuky je i cholesterol nerozpustný ve vodě. Lidské tělo obsahuje asi 140 gramů této látky.

Největší část, asi 95 procent, se vzhledem k nerozpustnosti ve vodě vyskytuje izolovaně v tělesných buňkách. V krvi je cholesterol vázaný na rozpouštěče, tedy lipoproteiny, které ho prostřednictvím krevních cév transportují do různých tkání těla.

Vlastní syntéza cholesterolu probíhá většinou v játrech.  Ta také vstřebávají nadbytečný cholesterol z krve. Játra jsou místem, kde se míchá cholesterol ze stravy a cholesterol, který vyrábí tělo.

Navíc jsou játra největším „skladištěm“ cholesterolu. Zásoby cholesterolu se zmenšují pouze přechodně, a sice tehdy, když je cholesterol potřeba k produkci žlučových kyselin. Velká část žlučových kyselin se po trávení dostává zase zpátky do jater.

Pouze zhruba deset procent se vyloučí ven z těla.

Lidské tělo nedokáže přebytečný cholesterol účinně využít ani vyloučit ven.

V případě, že je jeho příjem potravou dlouhodobě zvýšený, snaží se tělo odbourat cholesterol v játrech, v nichž pak dochází k poškození receptorů, které ho za normálních okolností zpracovávají, a v následku toho dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Nadbytečný cholesterol se pak postupně ukládá do stěn cév a zapříčiňuje posléze jejich zúžení a samozřejmě neprůchodnost.

Špatný a dobrý

Celkový cholesterol je zjednodušeně označovaný jako cholesterol. Je to souhrn veškerého cholesterolu nacházejícího se v transportních částicích (lipoproteinech) v krvi. Nejenže má cholesterol dvojakou povahu – prospívá i škodí – ale dokonce je dvojí: tzv. hodný  (HDL) a tzv. zlý (LDL).

  • HDL cholesterol je obsažen v částici HDL (high-density-lipoprotein = lipoprotein o vysoké hustotě.
  • LDL cholesterol je obsažen v částici LDL (low-density-lipoprotein = lipoprotein o nízké hustotě).
  • VLDL cholesterol je obsažen v částici VLDL (very-low-density-lipoprotein = lipoprotein o velmi nízké hustotě).

Záludnost zvýšených hladin cholesterolu spočívá v tom, že nebolí a nejsou vidět. Většina z nás si jeho nebezpečí uvědomí až ve chvíli, kdy prodělá první infarkt nebo mrtvici.

Teprve poměr HDL a LDL cholesterolu skutečně vypovídá o riziku arteriosklerózy, protože ten, kdo má vysoký podíl HDL cholesterolu, může mít i vysokou celkovou hladinu cholesterolu, z které však zvýšené riziko arteriosklerózy nevyplývá.

Optimální však je, pokud je hodnota poměru LDL a HDL cholesterolu nižší než 3. Ženy mají oproti mužům výhodu, protože díky ženským pohlavním hormonům mají většinou vyšší hladinu HDL cholesterolu, který cévy chrání.

Se začátkem menopauzy však tato hladina klesá a riziko arteriosklerózy a z ní vyplývajících srdečně-oběhových onemocnění se zvyšuje.

LDL cholesterol tedy považujeme za „špatný“.  Tento druh cholesterolu ale není zpočátku ani nebezpečný,  ani  zdraví škodlivý, ale je životně důležitý jako dodavatel stavebních látek pro tělo.

Budete mít zájem:  Patní ostruhy – jak na ně? příznaky, příčiny a jejich léčba

Nadbytek LDL cholesterolu, který organismus už nevyužije, je za normálních okolností transportován zpět do jater a potom se vylučuje z těla pryč. „Špatným“ cholesterolem se LDL cholesterol stává teprve tehdy, když se vyskytuje v takovém množství, že játra už nedokážou vyloučit tento lipid z těla ven.

V případě dlouhodobého nadbytku LDL cholesterolu v krvi se tento cholesterol začne ukládat jako plaky v cévách a tím jim škodit. Množství LDL cholesterolu prokazatelného v krvi je proto důležitým indikátorem rizika onemocnění arteriosklerózou. „Dobrý“ HDL cholesterol je transportován v lipoproteinech o vysoké hustotě.

Dobré je na těchto částicích to, že jsou schopny navázat cholesterol v těle – a dokonce z plaků v cévních stěnách – a pak ho přepravují do jater, které slouží jako „vylučovací stanice“.

Normální hodnoty krevních tuků

  • celkový cholesterol pod 200 mg/dl
  • LDL cholesterol pod 160 mg/dl
  • HDL cholesterol u mužů: nad 40 mg/dl
  • HDL cholesterol u žen: nad 50 mg/dl
  • triglyceridy: pod 200 mg/dl
  • při onemocněních jako je nadváha, metabolický syndrom a diabetes mellitus II. typu: pod 150 mg/dl

Metabolismus cholesterolu

Metabolismus cholesterolu se odehrává na třech úrovních, které se vzájemně prolínají.

Důležité přitom je, že metabolismus cholesterolu můžete ovlivnit na všech třech úrovních a můžete efektivně přispět k jejich zdravější bilanci tím, že zredukujete tučné potraviny a zaměříte se na zdravé tuky, jako jsou například jednoduché nenasycené mastné kyseliny.

K trvalému snížení hladiny cholesterolu a triglyceridů však pomáhá také pravidelná sportovní aktivita. Výška hladiny cholesterolu a možnost jejího ovlivnění je regulována následujícími mechanismy:

  • příjmem živočišných potravin
  • vlastní produkcí cholesterolu
  • oběhem cholesterolu mezi játry a střevy

Nebezpečí nemoci

Záludné je na zvýšené hladině krevních tuků to, že zůstávají dlouho bez následků a nezpůsobují žádné potíže. Pokud se k tomu ještě připojí nadváha, vysoký krevní tlak a cukrovka, výrazně vzrůstá riziko arteriosklerózy. Dalšími faktory, které přispívají k riziku onemocnění cév, je nedostatek pohybu, dlouhodobý stres a kouření.

Lékaři proto doporučují hlídat si správnou hladinu cholesterolu. Alespoň v rámci doporučených preventivních prohlídek, především tehdy, když je v rodině známá porucha metabolismu tuků. K tomu patří v případě zvýšeného rodinného rizika i zjištění hladiny Lp(a), který má podobné účinky jako LDL cholesterol.

Stačí pouhé jedno vyšetření, protože hodnota Lp(a) je dána dědičně a nikoli životním stylem, tedy na rozdíl od ostatních krevních tuků se nemění.

Pokud jsou k dispozici všechny laboratorní hodnoty a lze provést zhodnocení celkového rizika pro srdečně-cévní onemocnění, často je nutné rozloučit se se starými a oblíbenými zvyklostmi, týkajícími se jak životního stylu, tak i stravování.

Někdy je dobré vědět, jestli za vaší vysokou hladinou cholesterolu nestojí genetické faktory. Genetici dokážou vyšetřit mutace některých genů, které mohou za to, že vaše cévy jsou citlivější k agresorům, kteří v nich kolují. Takový test pořídíte zhruba za dva tisíce.

Cholesterol a stres

Stres cévám škodí, protože jeho mechanismus pochází z pravěku. Naše tělo reaguje na zátěž úplně stejně jako organismus prapředků, to znamená, že do cév se vyplaví hormony adrenalin a kortizol. Tím se zvýší krevní tlak, krev „zhoustne“.

Tyto hormony vyvolávají také produkci cholesterolu, který má v běžném provozu za úkol opravovat poškozené buňky. Našim předkům se látky vyplavené v krvi spotřebovaly při boji, nám se ale ukládají do cév.

Pokud tedy patříte mezi „stresaře“, věnujte svým cévám mimořádnou pozornost.

Vysoký cholesterol způsobuje mrtvici a infarkt

S rostoucím problémem obezity ve světě se také zvyšuje četnost srdečních a cévních onemocnění. Ty jsou způsobeny nezdravou stravou a zvýšeným množstvím cholesterolu v krvi, kterým dle statistik Ministerstva zdravotnictví v Česku trpí okolo 70 % populace. Nejlepším způsobem léčby je zásadní změna stravy a celkové životosprávy, ta ale musí být dlouhodobá.

Reklamy už dlouho hlásí, že cholesterol je špatný a že je třeba se mu vyhýbat, to ale není zcela pravda.

Cholesterol má totiž dvě podoby: HDL, takzvaný hodný cholesterol, a LDL cholesterol zlý.

HDL je nezbytný pro vývoj buňky, a tedy vůbec existenci člověka a jeho příjem je pro člověka velice důležitý v každé fázi života.

Zato LDL se ukládá na stranách cév, které tím ztlušťuje a zvyšuje pravděpodobnost infarktu, mrtvice a jiných cévních onemocnění.

V potravě ale získáváme pouze jeden cholesterol. Zda se stane cholesterolem hodným, nebo zlým se určí až v těle člověka podle toho, jaký přenašeč se přijatého či játry vytvořeného cholesterolu ujme. Zlý LDL cholesterol je přenášen především tuky, které pak vedou ke ztučnění cév, a hodný se naopak drží spíše proteinů.

Jaké má vysoký cholesterol příznaky?

Jedním z hlavních důvodů, proč bývá cholesterol tak velkým strašákem, je skutečnost, že jeho zvýšené hodnoty mohou vést k poměrně závažným onemocněním, aniž by dotyčný předtím vykazoval jakékoliv náznaky toho, že je něco špatně. Nejčastěji se totiž jeho vysoká hladina odhalí až poté, co lékař provede měření cholesterolu na základě odebrání vzorku pacientovy krve.

Jak určit zdravé hodnoty cholesterolu?

I kdyby se jedinec vyhýbal veškeré potravě, která cholesterol obsahuje, jistě by se tato látka jeho těle našla, protože cholesterol také vyrábí lidská játra. Zdravé množství cholesterolu se odvíjí od věku, často se také uvádí univerzální doporučená hodnota cholesterolu, která by měla být nižší než 5,2 mmol/l.

Zásadní ovšem nejsou pouze celkové hodnoty cholesterolu jako spíše poměr, ve kterém se HDL a LDL v těle nachází. Hodný cholesterol by měl v ideálním případě představovat alespoň 20 % celkového cholesterolu.

Tabulka hodnot cholesterolu

  • Všechny hodnoty jsou uvedeny v mmol/l krve.
  • celkový: pod 5,2 (nad 6,2 vysoké riziko); u dětí: pod 4,4 (nad 5,5 vysoké riziko)
  • HDL: nad 1,4 (pod 0,9 vysoké riziko); u dětí: nad 1 (pod 0,9 vysoké riziko)
  • LDL: pod 3,4 (nad 4,1 vysoké riziko); u dětí: pod 2,6 (nad 3,1 vysoké riziko)

Co ovlivňuje výši cholesterolu

Zajímá vás, jaké má vysoký cholesterol příčiny? Inu, může jich být celá řada, v naprosté většině případů nicméně bývají spjaty s nezdravým stylem života. Konkrétně se pak jedná o tyto faktory:

  • Nadváha a obezita
  • Nedostatek pohybu
  • Kouření a alkohol
  • Nezdravá strava
  • Přibývající věk (především u žen)
  • Zdraví celého organismu
  • Dědičnost
  • Stres
  • Dlouhodobá únava

Cholesterolová dieta

Hlavní faktory ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi jedince jsou dědičnost a životospráva. A doposud nelze nijak ovlivnit míru dědičnosti, jediné, co může vést ke snížení cholesterolu v krvi, je změna životosprávy. Ta musí být dlouhodobá, ideálně dokonce trvalá a pochopitelně se neobejde bez nízkocholesterolové diety.

Jakou stravu jíst pro snížení hladiny cholesterolu:

Pomůže na cholesterol dieta? Pochopitelně že ano, musí ovšem být správně nastavená. Ve snaze dostat zvýšený cholesterol pod kontrolu je pro začátek nutné omezit především nasycené tuky. Ty jsou obsaženy v tučném mase, různých uzeninách, pomazánkách a všeobecně ve většině živočišných tucích.

Zvýšená hladina cholesterolu však může pramenit rovněž z nadměrné konzumace tuků rostlinných. Ani ty totiž nejsou vždy a za všech okolností zcela zdravé.

Vzhledem ke své škodlivosti pro lidské tělo lékaři doporučují omezit především palmový olej. Vhodné je i snížení spotřeby másla, není však třeba jej plně vyřadit.

Současně jezte více ryb, klidně tučných. Rybí tuk je totiž nenasycený a pro lidské tělo je zdravý.

Kromě omezení tučného jídla je vhodné přijímat látky, které ovlivňují vstřebávání cholesterolu do těla. To omezuje například vláknina. Jezte tedy spíše celozrnné rohlíky, luštěniny a samozřejmě alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny denně.

Mezi další potraviny snižující cholesterol patří například i ořechy, ty je ale třeba jíst v malém množství a nepražené ani nesolené. Ačkoli pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, jsou ořechy velice tučné, proto je třeba mít jejich konzumaci pod kontrolou.

Jak snížit cholesterol přírodní cestou

Lidé se svého lékaře často ptají, jak snížit cholesterol bez léků. Nejlepším způsobem je v tomto ohledu pochopitelně změna životosprávy a stravy. K přiměřenému pohybu tedy zaveďte jídelníček s ohledem na výše zmíněné informace.

Nejlepší suroviny proti cholesterolu:

  • Ovesné vločky
  • Tučné ryby
  • Ořechy
  • Fazole
  • Špenát
  • Avokádo
  • Česnek

Důležité je dodržovat pravidlo, že tuk má tvořit maximálně 30 % denního příjmu potravy.

Léky na cholesterol

Při návštěvě lékaře s ním konzultujte možnosti léčby, změna životního stylu ale bude nevyhnutelná. K němu je však několik druhů léků na předpis, které pomáhají odbourat cholesterol na stěnách cév. Vzhledem k rostoucí nadváze populace se farmaceutické firmy problému ustavičně věnují a vyvíjí nové přípravky, ty pro vás nejvhodnější vám doporučí lékař.

Volně prodejné doplňky stravy proti cholesterolu:

  • Omega 3
  • Lipovitan
  • Lecithin
  • Arterin
  • Regevit
  • Korolen
  • Imuregen

Bilinky na snížení cholesterolu

Mezi bylinky snižující hladinu cholesterolu v krvi lze zařadit zejména rozrazil, kotvičník zemní či čekanku obecnou. Pomoci ale mohou rovněž borůvky nebo smetánka lékařská.

Vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie) – PharmDr. Margit Slimáková

Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních nemocí a farmaceutický průmysl tuto teorii bezhlavě podporuje celou plejádou léků, které mají hladinu cholesterolu snižovat. Cholesterol je však ve skutečnosti přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví naprosto esenciální.

Pro detailnější info

Cholesterol je snad jednou z nejkontroverznějších živin v historii lékařství. Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních onemocnění.

Cholesterolová hysterie je zodpovědná za démonizaci celých skupin potravin (na příklad vajec) a za obchody přeplněné potravinami s nízkým obsahem cholesterolu a tuku. Cholesterol je považován za původce epidemie kardiovaskulárních nemocí, která propukla v posledních padesáti letech.

Urputní zástupci boje proti cholesterolu už dokonce navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávaly k fast food jídlům, aby se upravily do podoby žvýkaček pro děti nebo aby o ně byla obohacena pitná voda.

Ve skutečnosti je cholesterol přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví zcela nezbytný.

Cholesterol je důležitou součástí buněčných membrán, je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů a steroidních hormonů, účastní se tvorby žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro trávení tuků, a v kůži se po slunečním ozáření přeměňuje na vitamín D. Cholesterol je produkován játry vždy právě v takovém množství, které je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.

A co ten cholesterol, který ucpává cévy? Příčinou boje proti cholesterolu byl masivní nárůst počtu srdečně cévních onemocnění, ke kterému došlo v průběhu 20. století.

Vyšetření zemřelých na srdečně cévní nemoci prokázala ucpání cév tukovými pláty s vysokým podílem cholesterolu.

Od těch dob zkoušejí lékaři nejrůznějšími prostředky snižovat množství cholesterolu v krvi, ale příliš se nezabývají otázkou, proč k jeho zvýšení vůbec došlo.

Vedle farmaceutického podávání anticholesterik doporučuje potravinářský průmysl konzumaci potravin s nízkým obsahem cholesterolu a tuků – i přes to, že právě takové potraviny většinou obsahují nadbytek nezdravých jednoduchých cukrů a trans tuky. V obou případech se jedná o složky potravy, které výrazně zvyšují riziko vzniku srdečně cévních onemocnění.

Proč se cholesterol usazuje v arteriích?

Jedna ze zajímavých teorií říká, že jsou cévní stěny (podobně jako všechny ostatní buňky v organismu) vystaveny působení volných radikálů a jsou v neustálém stavu obměny a oprav. Díky těmto opravám potřebují konstantní dodávky nového kolagenu na obnovu poškozených tkání.

Kolagen se skládá z celé řady živin včetně vitamínu C. V případě nedostatku vitamínu C v organismu (nedostatek zeleniny ve vašem jídelníčku) se nemůže tvořit dostatek kolagenu, a tím pádem ani opravovat poškozené cévní stěny.

Organismus při nedostatku kolagenu používá náhradní řešení, při kterém využívá cholesterolu, který se váže k poškozeným místům na cévách. Tím také zabraňuje potenciálně vážným krvácením se všemi jeho konsekvencemi.

V případě chronického nedostatku vitamínu C a dalších antioxidancií pokračuje i ukládání cholesterolu v cévách. Průchodnost cév se snižuje, dokonce může dojít k jejich úplnému ucpání a úmrtí tkání kvůli nedostatku zásobení kyslíkem.

Cholesterol a nedostatek vitamínu C

Podle uvedené teorie je zvýšená hladina cholesterolu a jeho usazování v cévách pouhým projevem problému, ale ne jeho příčinou. Příčinou je nedostatek vitamínu C. Tato teorie vedla držitele Nobelovy ceny dr. C.

Paulinga k prohlášení, že srdečně cévní onemocnění jsou v podstatě projevem chronického nedostatku vitamínu C a mohou být léčeny jeho suplementací. Paulingova teorie byla lékařskou veřejností odmítnuta, upřednostněna byla jednoduchá rovnice, při které platí, že cholesterol ve stravě znamená cholesterol v krvi.

Ten má být příčinou srdečně cévních onemocnění, která je nezbytné řešit léky, které snižují hladinu cholesterolu.

Cholesterol a zánět

Zvýšený krevní cholesterol je alespoň z části způsoben zvýšenou zánětlivostí v organismu, v terapii je třeba jeho hladinu snižovat cestou řešení příčin zánětů. Většina anticholesterik účinně snižuje hladinu krevního cholesterolu, ale tyto léky současně nedělají člověka zdravějším.

Je dokonce velmi diskutabilní, jestli jejich užívání omezuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění.

Léky na snížení hladiny cholesterolu (statiny) fungují na principu inhibice jaterních enzymů potřebných při tvorbě cholesterolu, ale současně ochuzují organismus o koenzym Q 10 (CoQ10), jehož nedostatek vede k únavnosti, svalové slabosti a bolestem, popř. až srdečnímu infarktu.

Užívání statinů je spojováno také se zvýšením rizika výskytu polyneuropatie (bolestivé poškození nervů v končetinách s následkem zhoršení pohyblivosti), závratí, poškození kognitivních funkcí včetně ztrát paměti, snížení funkce imunitního systému, deprese a jaterních potíží.

Statiny neovlivňují velikost LDL částic, přitom právě tato vlastnost rozhoduje o případné škodlivosti LDL cholesterolu. Menší LDL částice se snadno shlukují a jsou příčinou chronické zánětlivosti, zatímco větší LDL částice takto nepůsobí. Velikost LDL částic může být ovlivňována dietou.

Pro zánětlivé cukry a oleje

V průběhu posledních třiceti let došlo k poklesu příjmu nasycených tuků, ale současně se podstatně zvýšila konzumace vysoce technologicky upravovaných rostlinných tuků včetně trans tuků a cukrů, zvláště tak zvaného high fructose corn syrup (HFCS, vysoce koncentrovaný fruktózový kukuřičný sirup) – z výživového hlediska těch nejriskantnějších složek potravin. Právě taková strava podporuje zánětlivé prostředí, následně i zvyšování hladiny cholesterolu v těle. Chronický zánět je způsoben celou řadou příčin, jakými jsou oxidovaný cholesterol (cholesterol poškozený vysokou teplotou, na příklad smažená vejce), vysoký příjem cukrů a bílé mouky, jídla poškozená příliš vysokou teplotou úpravy, trans tuky, sedavý způsob života, kouření anebo nadbytek stresu. Při řešení chronické zánětlivosti je třeba brát v úvahu všechny tyto možnosti.

Co dělat při zjištění  vysoké hladiny krevního cholesterolu? Rozhodnutí je na vás.

Příklady i studie dokazují, že kombinací přírodních terapeutik, pravidelného pohybu a zdravé stravy je možné dosáhnout zásadních změn v množství LDL cholesterolu a snížit až úplně vyloučit potřebu užívat léky.

American Heart Association doporučuje množství celkového cholesterolu nižší než 5,16 mmol/l (200 mg/dl), ale celková hladina cholesterolu není v případě, že nepřesahuje až 7,76 mmol/l (300 mg/dl), nijak vhodným parametrem pro určení rizika vzniku srdečně cévních onemocnění.

Moje doporučení

  • Pro prevenci i terapii již přítomných srdečně cévních onemocnění je zásadní zdravá výživa a pravidelný pohyb.
  • Ve stravě je nejdůležitější omezovat oxidací poškozený cholesterol a tuky, cukry a výrobky z bílé mouky, jídla připravovaná za příliš vysokých teplot a trans tuky.
  • Nevhodný je sedavý způsob života, kouření a nadměrný stres.
  • Strava má být založena na příjmu zdravých přirozených potravin včetně tuků. Mezi nejvhodnější tuky patří tepelně nepoškozené tuky a oleje, na příklad olivový olej, kokosový tuk, organické nepasterované mléčné výrobky (včetně másla, smetany a sýrů), avokádo, ořechy, semínka a vejce (krátce vařená).
  • V případě konzumace masa je třeba upřednostňovat organický chov, ve kterém jsou zvířata navíc krmena trávou, a tak mají i odlišné složení masa i tuků v porovnání se zvířaty, která jsou nepřirozeně vykrmována obilovinami.
  • Zkuste po domluvě s lékařem a pod jeho dohledem nahradit užívání statinů vysokými dávkami postupně se uvolňujícího vitamínu B3, niacinu. K terapii je obvykle třeba 1000 mg denně podle individuální snášenlivosti. Je také možné jej rozdělit do více denních dávek. Užívání je třeba zahájit nižší dávkou, na příklad 100 mg denně, a dávku postupně zvyšovat.
  • V případě, že se rozhodnete užívat statiny, určitě přidejte i doplněk stravy koenzym Q10, nebo ještě lépe jeho přirozenou formu Ubiquinol.
  • Před nasazením léků, je při vysooké hladině cholesterolu vhodné nejdříve vyzkoušet několikatýdenní suplementaci omega 3 mastnými kyselinami, popřípadě rybím tukem.

Vysvětlení  pojmů

High-density lipoprotein (HDL), často označovaný jako dobrý cholesterol, je cholesterol, který je odváděn z cév a snižuje riziko vzniku srdečně cévních nemocí.

Low-density lipoprotein (LDL), nazývaný zlý cholesterol, je podle tradiční medicíny cholesterol, který se usazuje a ucpává cévy (je příčinou aterosklerózy). V případě ucpání koronární arterie vede k srdečnímu infarktu.

LDL částice se vyskytují v různých velikostech  a zdá se, že větší z nich nejsou problémem.

Pouze tak zvané menší LDL částice o vyšší densitě snadno procházejí cévami a usazují se v jejich stěnách a v případě zoxidování zánětlivě poškozují cévy.

Triglyceridy jsou tuky, jejichž zvýšená hladina je spojována s výskytem srdečně cévních onemocnění a diabetu. Množství triglyceridů se zvyšuje následkem zvýšeného příjmu cukrů a bílé mouky, fyzickou nečinností, kouřením, nadměrným příjmem alkoholu a nadváhou.

Hladina samotného cholesterolu není nejlepším ukazatelem rizika srdečně cévních onemocnění a dokonce ani hodnoty LDL a HDL nejsou příliš vypovídající. Mnohem užitečnější je sledovat:

Lipoprotein (a) nebo Lp(a), který je složen z LDL cholesterolu a bílkoviny. Zvýšená hladina Lp(a) je významným rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění, a proto mnohem důležitější při vyhodnocování rizika vzniku nemoci.

C-reactive protein (CRP) je základním ukazatelem zánětu cévních stěn. Hodnoty CRP pod 1 mg v litru krve znamenají nízké riziko. Mezi jedním až třemi mg jde o středně vysoké riziko, hodnoty CRP nad 3 mg znamenají vysoké riziko vzniku srdečně cévních onemocnění.

Poměr HDL/Cholesterol, který zjistíme vydělením HDL hodnoty hodnotou cholesterolu. Ideální je hodnota nad 24%.

Poměr  TG/HDL, který zjistíme vydělením hodnoty triglyceridů hodnotou HDL. Výsledné procento má být pod hodnotou 0.87.

Důležité upozornění: uvedená doporučení jsem připravila na základě mnohaletých zkušeností a odborného studia. Jsou určeny pro vyzkoušení terapie neakutních či méně závažných potíží. Jejich aplikace může napomoci v terapii daných potíží, zmírnit průběh onemocnění anebo alespoň omezit doprovodné projevy nemoci. Závažnější problémy vždy doporučuji konzultovat s lékařem.

Jak se vyznat v číslech cholesterolu

Máte strach z vysokého cholesterolu? A ze kterého? Cože, ono je jich víc? V dnešním článku se dozvíte, co vám (ne)poví standardní test na cholesterol. Jednou se vám to u doktora může hodit.

Toto je můj překlad původního článku z Mark’s Daily Apple, který najdete tady.

EN: This is a translated article. Here you can find the original post.

Pod čarou začíná překlad.

Poznámka: v článku jsou popsané některé vzorce pro určování množství různých druhů lipoproteinů v krvi. Jde o vzorce používané v USA v době vydání článku (prosinec 2011). V ČR se používají jiné metody měření. I přes tento rozdíl v reáliích je článek velmi informativní i pro dnešní obyvatele ČR.

Co je to cholesterol

Než začneme rozebírat čísla, pojďme si zopakovat, co to ten cholesterol vlastně je.

Cholesterol je cholesterol: voskovitá steroidní látka, sloužící jakonezbytná strukturální složka buněčných membrán a při tvorbě steroidních hormonů, vitamínu D a žlučových kyselin.

Navzdory používané terminologii, v lidském těle existuje jenom jeden „druh“ cholesterolu, který se nazývá jednoduše cholesterol.

To, co máme na mysli, když používáme slovo „cholesterol“, je ve skutečnosti lipoprotein – tučný shluk bílkoviny a lipidů, který dopravuje cholesterol, tuk a v tuku rozpustné živiny do celého těla. Cholesterol vám jen tak volně neplave v krvi. Je vázaný v lipoproteinech.

Co jsou to lipoproteiny

Takže LDL, HDL, VLDL, všechna tato (nechvalně) známá čísla, která dostáváme od lékaře jsou jen různé druhy lipoproteinů. Nejedná se o cholesterol. Tohle téma už jsem naťuknul před pár lety, tak si to zopakujte. A pro osvěžení se taky koukněte na Kompletní průvodce cholesterolem.

Fajn, pojďme si promluvit o těch nejčastěji zmiňovaných číslech kolem cholesterolu: LDL-C a HDL-C. Co vlastně znamenají? Co opravdu měří?

LDL a HDL

Abychom pochopili, co tyto čísla znamenají, zkusme si na chvíli představit naše krevní řečiště jako dálnici.

LDL-C a HDL-C, standardní údaje, které dostanete na preventivní lékařské prohlídce, nevypovídají nic o počtu LDL nebo HDL částic – množství lipoproteinů – ve vašem krevním séru.

Místo toho odrážejí celkové množství cholesterolu obsaženého ve vašich LDL a HDL částicích. Proto to „C“ v LDL/HDL-C, které znamená „cholesterol“.

Měřit LDL/HDL-C a na jejich základě dělat rozhodnutí, která můžou mít zásadní vliv na váš život, je jako počítat lidi v autech na dálnici a podle jejich počtu určovat hustotu provozu.

Dostanete nějaké číslo, které vám může dát hrubou představu o situaci na dálnici, ale užitečnější by bylo počítat přímo vozidla. Naměřená hodnota 100 může znamenat sto malých aut, každé jenom s řidičem, nebo třeba čtyři autobusy, každý s 25 pasažéry. Nebo to může být pár autobusů a zbytek aut.

Jednoduše nemůžete vědět, jak zlá (nebo dobrá) situace je, dokud přímo nezměříte počet LDL a HDL částic.

Co vám řekne jedno měření

Řekněme, že si necháte přímo změřit počet těchto částic. Pořád budete mít jen omezené informace, protože dostanete údaje z jedné určité chvíle vašeho života/dne/týdne. Myslím, že přirovnání jsou zábavná a užitečná, takže se ještě zastavme u naší analogie s dálnicí.

Abyste získali přesnou představu o provozu, potřebujete neustále čerstvé informace, že? Představte si, že před čtyřmi týdny jste v sobotu odpoledne ve 12:05 spočítali auta na dálnici. To je sice skvělé, ale co vám to řekne o hustotě provozu ve čtvrtek v 5 odpoledne? I když jde o ten samý úsek asfaltu/cévy, z toho jediného měření nemůžeme vyvodit žádné závěry. Potřebujete víc měření.

O tom, že doprava se rychle mění, nikdo nepochybuje. To vám potvrdí jakýkoli obyvatel jižní Kalifornie.

Ale věděli jste, že LDL a HDL a hodnoty celkového cholesterolu u té samé osoby se můžou měnit stejně divoce? Často tak moc, že bez jakýchkoli změn jídelníčku nebo životního stylu se hodnoty lipidů u této osoby mění z hladiny „v pořádku“ na „vysoce rizikové“ a zpět na „v pořádku“ během pouhých několika týdnů.

V biologii nám jedno měření jen velmi vzácně, pokud vůbec někdy, řekne celý příběh. Kdo by to řekl?

Cholesterol a srdeční onemocnění

Ale to, že standardní test cholesterolu ukazuje jenom okamžik v neustále se měnícím dynamickém systému, ještě neznamená, že nechat si občas cholesterol zkontrolovat není užitečné. I když v obecném povědomí je rozšířena spousta nesmyslů o cholesterolu a srdečních onemocněních, určitý vztah mezi nimi existuje.

Je mezi nimi spojení a navzdory tomu, co si AHA (American Heart Association, pozn. překladatele) může myslet, nevíme přesně jaké. Mně se jako nejpřesvědčivější teorie o skutečných důvodech aterosklerózy a srdečních onemocnění zdá být ta od Chrise Masterjohna.

Popsal ji ve svém nedávném AHS proslovu, nazvaném „Srdeční onemocnění a molekulární degenerace“, a na svém blogu.

Jde o propojení dvou převažujících názorů na cholesterol a srdeční onemocnění – toho, který říká, že zvýšený krevní cholesterol nehraje žádnou kauzální roli při vzniku srdečních onemocnění, a toho, který říká, že zvýšený krevní cholesterol je hlavní příčinou srdečních onemocnění – a je to nějak takhle:

  1. LDL receptory normálně „přijmou“ LDL částice a odstraní je z oběhu, aby mohly do buněk dopravit živiny a cholesterol, a splnit tak svou hlavní roli v těle.
  2. Pokud je aktivita LDL receptorů snížená, LDL částice se čistí z krve pomaleji a zůstávají v oběhu delší dobu. Částice se hromadí.
  3. Když LDL částice zůstávají v krvi delší dobu, jejich křehké membrány z vícenenasycených tuků jsou vystaveny větším oxidačním tlakům, jako je zánět, a jejich omezená zásoba antioxidantů se může vyčerpat.
  4. Když se to stane, LDL částice zoxidují.
  5. Když jsou oxidované, LDL částice jsou zachyceny endotelem – vnitřní vrstvou cév o tloušťce jedné buňky – aby vytvořily aterosklerotický plak a nemohly poškodit cévu. Zní to zle (a taky to je zlé), ale je to pořád lepší než akutní přímé poškození cévy.

Oxidovaný LDL škodí

Takže je to oxidovaný LDL, který se dostává do endotelu a způsobuje tvorbu aterosklerotického plaku, spíš než běžný LDL. Problémem je oxidovaný LDL, nízká aktivita receptorů a zánět.

Ale protože měření oxidovaného LDL v séru je složité (oxidovaný LDL je zachycen endotelem dost rychle) a drahé, potřebujeme jiné, praktičtější a dostupnější metody. Musíme pracovat s tím, co máme k dispozici.

Bylo by úžasné, kdyby doktor mohl jednoduše objednat test „aktivity LDL receptorů“, ale myslím, že v dohledné době to nepůjde.

Tady přichází na scénu různé lipidové testy (panely).

První je základní lipidový panel, standardní test, který běžně doktoři objednávají pro své pacienty. Zpravidla z něj dostanete čtyři hodnoty: (celkový) Cholesterol, HDL-Cholesterol, LDL-Cholesterol a Triacylglyceroly (triglyceridy).

Celkový cholesterol

Co o něm říkají: dostaňte ho pod 5 mmol/l nebo jinak (dostanete infarkt nebo budete platit vyšší zdravotní pojistku, pokud vůbec nějakou dostanete).

Můj názor: většinou o ničem nevypovídá. I když epidemiologické důkazy naznačují, že celkový cholesterol mezi 5,2 a 6,2 mmol/l (200-240 mg/dl, pozn. překladatele) je nejlepší z hlediska všeobecné úmrtnosti, nemůžeme na to sázet.

Zaprvé, celkový cholesterol je omezené číslo, protože nám říká jenom množství cholesterolu obsaženého ve všech našich lipoproteinech, aniž bychom věděli něco o druzích těchto lipoproteinů nebo jejich počtu.

Zadruhé, toto číslo se počítá bizarním vzorcem – HDL-C+LDL-C+(triglyceridy/5) – což redukuje různé druhy krevních lipidů, z nichž každý má v těle jinou roli a jiný účinek na rizika onemocnění, na pouhá čísla.

Někdo s nízkým HDL a vysokými triglyceridy může klidně mít stejný celkový cholesterol jako někdo s vysokým HDL a nízkými triglyceridy, pokud se čísla správně sejdou. Ať už se používá k posuzování zdraví nebo nemoci, celkový cholesterol nemá velký význam.

HDL-Cholesterol

Co o něm říkají: „dobrý“ cholesterol. Jsou to jakési „popelářské vozy“, které z tkání odklízí „přebytečný“ cholesterol a tuky. Takže čím vyšší hodnoty, tím líp! I když muži i ženy by se měli snažit o hodnoty přesahující 1,55 mmol/l, hodnota nad 1 mmol/l je ještě akceptovatelná pro muže a nad 1,3 mmol/l je akceptovatelných pro ženy.

Můj názor: vyšší hodnoty HDL-C silně korelují s lepším kardiovaskulárním zdravím. O tom není pochyb. Chceme vyšší hodnoty HDL. Ale pamatujte, že jde jenom o kratičký náhled do objemu cholesterolu ve vašich HDL částicích.

Ve většině testovaných skupin byl poměr Celkový Cholesterol:HDL silným indikátorem rizika srdečních onemocnění. Platilo, že čím vyšší byl tento poměr, tím vyšší riziko.

Je třeba ale zmínit, že mezi zkoumanými skupinami nikdy nebyli žádní vyznavači Primal Blueprint životního stylu.

LDL-Cholesterol

Co o něm říkají: dostaňte ho tak nízko, jak je to možné! Chci ten lipoprotein s nízkou hustotou (LDL) mít tak nízký, že skoro zmizí.

Vaše tělo vás zjevně nenávidí; jinak by nevyrábělo potenciálně nebezpečnou látku a neposílalo ji rovnou do vašich endoteliálních buněk, kde tvoří aterosklerotický plak! Jasně, sice místo skutečného množství lipoproteinů s nízkou hustotou měříme jenom množství cholesterolu, které LDL obsahují, ale stejně!

Můj názor: i když vysoký LDL-C může ukazovat na problém, pamatujte, že LDL-C ukazuje jen celkové množství cholesterolu ve vašich LDL částicích.

Můžete klidně mít málo velkých částic (to je dobré) nebo spoustu malých, hustějších (to je špatné a může to značit nízkou aktivitu LDL receptorů a LDL, který rád zůstává dlouho v krvi), ale podle samotného LDL-C nepoznáte, jak to je.

Taky se jedná o pouhý okamžik v čase a vás by měl zajímat spíš dlouhodobější trend. Pokud trend ukazuje stálý růst LDL-C, může to ukazovat na slabší čištění LDL z krve a nižší aktivitu LDL receptorů (a vyšší náchylnost k oxidaci).

Triacylglyceroly (triglyceridy)

Co o něm říkají: samozřejmě, že nižší by byly lepší, ale opravdu musíte něco udělat s tím LDL! Cokoli nižší než 1,7 mmol/l je v pořádku.

Můj názor: vysoké triglyceridy silně korelují s nízkým HDL a malým, hustým LDL. Vysoké triglyceridy můžou ukazovat na víc oxidovaného (nebo oxidovatelného) LDL.

Triglyceridy většiny Primal strávníků, zvlášť těch, co víc omezují sacharidy, se pohybují výrazně pod 1,1 mmol/l.

Triglyceridy jsou přepravované ve VLDL čili lipoproteinech s velmi nízkou hustotou (jejich množství se určuje vydělením množství triglyceridů pěti).

Na co si dát pozor

Takže, co se dozvíme ze standardního cholesterolového testu? Vlastně nic moc. Ale něco z něj přece jenom vyčíst můžeme. Když si vezmeme několik starých dobrých měření lipidů, ideálně jedno z doby před přechodem na Primal a několika během Primal období, získáme představu o našem metabolickém zdraví. Sledujte:

  1. Trendy – snižují se postupně vaše triglyceridy? Skvělé. Roste váš HDL? Taky dobré.
  2. Normální kolísání – vaše hodnoty se mezi jednotlivými měřeními můžou hýbat až od 3 desetiny jakýmkoli směrem a nemusí to nutně nic znamenat.
  3. Poměr Cholesterol:HDL-C – čím nižší, tím lepší. Ukazuje na menší množství LDL částic.
  4. Poměr Triglyceridy:HDL-C – nižší je lepší. Ukazuje na větší LDL částice (zpravidla v menším množství). Tento poměr by se ideálně měl blížit hodnotě 1 nebo nižší. Podle jedné studie (PDF) je mezní hranicí hodnota 1,33.

Tak to byl Markův článek. Já jen doplním, že jestli vás téma cholesterolu zajímá víc, mrkněte na stránky Davea Feldmana cholesterolcode.com. Kromě výsledků spousty zajímavých pokusů, která Dave na sobě provádí, aby zase o kousek poodhalil, jak cholesterol v těle funguje, tam najdete třeba velmi hezký a poučný komiks na téma cholesterol ????

Více o jednotlivých druzích lipoproteinů se dozvíte víc i z mého 5dílného seriálu „Nebojte se tuků. Zdarma ho můžete získat tady.

Chcete bez námahy, diet, pilulek a koktejlů shodit přebytečná kila, přestat bojovat s jídlem, užívat si spoustu energie a pevnější zdraví? Zarezervujte si zdarma nezávazný 30 minutový hovor, kde zjistíte, jak vám můžu jako kouč pomoct.

A pokud zrovna nehledáte kouče, ale sami chcete přejít na Primal životní styl a cítit se líp, zkuste 21denní výzvu, ať v tom nejste úplně sami.

Na úvodní fotce jsou mé vlastní výsledky krevních testů z roku 2016 (po dvou letech na Primal).

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *