Můžu se předávkovat vitamínem D?

Jak poznat otravu vitamínem D a proč je jeho nadbytek zdraví škodlivý?

Pokud si chcete udržet pevné zdraví, je vitamín D jednou z nejdůležitějších látek. Jedná se o hormon, který pomáhá zajistit správné fungování buněk lidského těla. Protože většina lidí trpí nedostatkem vitamínu D, je užívání doplňků stravy s tímto vitamínem velice časté. Pokud užíváte více vitamínu D než kolik vaše tělo potřebuje, může se začít v těle hromadit a vyvolávat nežádoucí účinky.

Naštěstí je otrava vitamínem D (odborně hypervitaminóza nebo předávkování vitamínem D) poměrně vzácná, ale přesto je potřeba si na tento vitamín dávat pozor.

V tomto článku se podíváme na 6 nežádoucích účinků spojených s nadbytkem vitamínu D.

Nedostatek a nadbytek vitamínu D

Vitamín D se podílí na vstřebávání vápníku, zajišťuje správné fungování imunitního systému a chrání kosti, svaly a srdce. Přijímáme ho jednak v potravě a vzniká také při opalování na slunci.

Bohužel jsou potravinové zdroje vitamínu D velmi omezené a s výjimkou tučných ryb je jen málo potravin, které vitamín D obsahují v dostatečném množství. A navíc, řada lidí nechodí na sluníčko a jejich tělo tak nevyrábí dostatek vitamínu D.

Z těchto důvodů je nedostatek vitamínu D velmi častý a studie odhadují, že až 1 miliarda lidí na světě trpí nedostatkem (hypovitamiózou) vitamínu D (1).

Proto je velmi časté užívání doplňků stravy, které obsahují vitamíny D2 i D3. Vitamín D3 si tělo vyrábí samo při opalování pokožky sluncem a nachází se také v potravinách živočišného původu (hlavně v rybách). Naproti tomu vitamín D2 se vyskytuje v potravinách rostlinného původu.

Vitamín D3 zvyšuje koncentraci vitamínu D v krvi podstatně více než vitamín D2. Studie potvrzují, že každých 100 mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D3, které denně sníte, průměrně zvýší celkovou hladinu vitamínu D v krvi o 1 ng/ml (2,5 nmol/l) (2, 3).

• Nicméně dlouhodobé užívání vysokých dávek vitamínu D3 může vést k jeho ukládání v organizmu a ke vzniku otravy.
• Za otravu vitamínem D se považuje jeho koncentrace v krvi vyšší než 150 ng/ml (375 nmol/l).
• Protože vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích (spolu s vitamíny A, E a K), ukládá se do tukové tkáně a dochází k jeho pomalému uvolňování do krve.
• Proto se jeho toxické účinky projevují postupně a mohou trvat i několik měsíců poté, co doplňky stravy s vitamínem D přestanete užívat (4).
• Naštěstí není otrava vitamínem D příliš častá a dochází k ní prakticky výhradně u lidí, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky doplňků stravy s vitamínem D bez toho, aniž by si kontrolovali hladinu tohoto vitamínu v krvi.

K otravě vitamínem D může dojít také náhodně. Některé potravinové doplňky totiž obsahují mnohem více vitamínu D, než kolik je uvedeno na obalu. Pokud takové doplňky stravy užíváte,můžete si otravu přivodit, aniž byste o tom věděli.

1. Na druhou stranu je velmi obtížné dosáhnout nebezpečně vysokých koncentrací vitamínu D v krvi, pokud ho přijímáte pouze v potravě nebo se často opalujete.
2. Většina lidí se tedy hypervitaminózy D nemusí obávat.
3. Pojďme se nyní společně podívat na 6 hlavních projevů otravy vitamínem D.

Vysoká koncentrace vitamínu D v krvi

Dostatečná hladina vitamínu D v krvi má řadu prospěšných účinků. Například posiluje imunitu a chrání před nemocemi, jako jsou osteoporóza nebo rakovina (5).

A dokonce pomáhá i při hubnutí.

Nicméně názory odborníků na optimální koncentraci vitamínu D v krvi se poněkud liší.

Většina lékařů považuje za dostatečnou hladinu vitamínu D v krvi 30 ng/ml (75 nmol/l), ale některé zdravotnické organizace doporučují udržovat koncentraci vitamínu D v krvi v rozmezí 40–80 ng/ml (100–200 nmol/l). Koncentrace vitamínu D nad 100 ng/ml (250 nmol/l) je pak obecně považována za škodlivou (6, 7).

Přestože řada lidí nyní užívá doplňky stravy s vitamínem D, vysoká koncentrace tohoto vitamínu v krvi se objevuje jen velmi vzácně.

Doplňky stravy s vitamínem D mohou způsobit otravu

Jedna studie sledovala více než 20 tisíc lidí, kteří užívali doplňky stravy s vitamínem D, po dobu více než 10 let.

Hypervitaminóza (nadbytek vitamínu D), tedy koncentrace nad 100 ng/ml (250 nmol/l) byla zjištěna pouze u 37 lidí, z nichž se otrava vitamínem D projevila pouze u jedné osoby, která měla hladinu vitamínu D 364 ng/ml (899 nmol/l) (8).

V jedné případové studii byla ženě, která po dobu 2 měsíců užívala doplněk stravy se 186 900 IU vitamínu D3, naměřena hladina vitamínu D v krvi 476 ng/ml (1171 nmol/l) (9). To představuje 47x vyšší koncentraci vitamínu D v krvi, než kolik je doporučovaná horní mez bezpečné hranice (4000 IU denně).

• Tato žena přišla do nemocnice z důvodu únavy, zapomětlivosti, nevolnosti, zvracení, potížemi s mluvením a dalšími příznaky (9).
• Přestože k tak prudké otravě vitamínem D dochází až při požití obrovských dávek, i největší zastánci vitamínu D doporučují, aby lidé nepřekračovali maximální horní hranici 10000 IU denně (3).

Shrnutí: Koncentrace vitamínu D v krvi vyšší než 100 ng/ml (250 nmol/l) je považována za zdraví škodlivou. Projevy otravy se vyskytují při extrémně vysoké koncentraci vitamínu D v krvi v důsledku užívání obrovských dávek doplňků stravy s vitamínem D.

Vitamín D zvyšuje vstřebávání vápníku z potravy. To patří mezi jeho nejdůležitější úkoly v organizmu. Pokud užíváte nadměrné množství vitamínu D, může se hladina vápníku v krvi zvýšit až na nebezpečnou úroveň a poškodit vaše zdraví.

Mezi projevy hyperkalcémie (zvýšené koncentrace vápníku v krvi) patří:

• Trávicí potíže jako například zvracení, nevolnost či bolesti břicha
• Únava, závratě a zmatenost
• Nadměrná žízeň
• Časté močení

Normální koncentrace vápníku v krvi je 8,5–10,2 mg/dl (2,1–2,5 mmol/l).

V jedné studii byl starší muž s demencí, který užíval 50 000 IU vitamínu D denně po dobu šesti měsíců, opakovaně hospitalizován kvůli hyperkalcémii (nadměrné koncentraci vápníku v krvi) (10).

V další studii užívali 2 muži doplňky stravy s vitamínem D, kde byl na obalu uveden nesprávný údaj o množství tohoto vitamínu. Hladina vápníku v krvi, kterou lékaři u těchto mužů naměřili, byla 13,2–15 mg/dl (3,3–3,7 mmol/l). Navíc trvalo rok, než se jejich hladina vápníku v krvi normalizovala, poté co užívání příslušného potravinového doplňku ukončili (11).

Shrnutí: Nadměrný příjem vitamínu D může prudce zvýšit vstřebávání vápníku z potravy, což je spojeno s několika potenciálně nebezpečnými projevy.

Řada projevů otravy vitamínem D je spojena s nadměrnou koncentrací vápníku v krvi. Mezi tyto nežádoucí projevy patří i nevolnosti, zvracení a nechutenství. Tyto příznaky se však nevyskytují u všech osob s hyperkalcémií. Jedna studie sledovala 10 lidí s vysokou hladinou vápníku v krvi v důsledku užívání doplňků stravy s vysokým obsahem vitamínu D.

U 4 osob se vyskytly projevy nevolnosti a zvracení a u 3 osob pak nechutenství (12).

Podobný vliv obrovských dávek vitamínu D byl zaznamenán i v dalších studiích. Jedna žena trpěla nevolností a hubnutím poté, co užívala doplněk stravy s vitamínem D, který obsahoval 78x vyšší koncentraci vitamínu D, než kolik bylo uvedeno na obalu. Tento přípravek jí přitom prodal její léčitel (13, 14).

Je důležité poznamenat, že se tyto příznaky vyskytly u osob, které užívaly obrovské dávky vitamínu D3 ve formě doplňků stravy, což způsobilo zvýšení hladiny vápníku v krvi na hodnoty vyšší než 12 mg/dl (3.0 mmol/l).

1. Shrnutí: Léčba obrovskými dávkami vitamínu D může vyvolat nežádoucí účinky v podobě nevolnosti, zvracení a nechutenství, a to zejména v důsledku vysoké koncentrace vápníku v krvi.
2. Bolesti břicha, zácpa a průjem jsou časté trávicí potíže, kterými trpí lidé se syndromem dráždivého tračníku nebo intolerancí (nesnášenlivostí) některých potravin.
3. Nicméně tyto projevy mohou být také známkou zvýšené hladiny vápníku v krvi v důsledku otravy vitamínem D (15).
4. Bolesti břicha, zácpa nebo průjem se tak mohou vyskytnout i u osob, které užívají vysoké dávky vitamínu D v reakci na jeho nedostatek (hypovitaminózu).

Bolest břicha může být příznakem hypervitaminózy D

A stejně jako u ostatních projevů otravy vitamínem D, i tyto příznaky působí na každou osobu jinak a nemusí se projevit u všech.

V jedné studii užívali dva bratři stejné množství doplňků stravy s vitamínem D a došlo u nich ke stejnému zvýšení koncentrace vápníku v krvi. Zatímco jeden z bratrů trpěl bolestmi břicha a měl zácpu, u druhého se žádný z těchto příznaků neobjevil (16).

V další studii byly dítěti (ve věku 18 měsíců) denně podávány doplňky stravy s 50 000 IU vitamínu D3 po dobu 3 měsíců. U tohoto dítěte se vyskytly průjmy, bolesti břicha a další příznaky hypervitaminózy D. Poté, co bylo užívání doplňků stravy s vitamínem D3 ukončeno tyto příznaky odezněly (17).

Shrnutí: Bolesti břicha, zácpa a průjem mohou být projevy otravy vitamínem D v důsledku vysoké hladiny vápníku v krvi.

Protože vitamin D hraje důležitou roli při vstřebávání vápníku a podílí se také na správném fungování kostního metabolizmu, jeho dostatečný příjem má zásadní význam pro udržení silných kostí. Nadbytek vitamínu D ale může vaše kosti poškodit.

Většina nežádoucích účinků spojených s nadměrným přísunem vitamínu D je připisována vysoké koncentraci vápníku v krvi. Někteří odborníci ale naznačují, že užívání obrovských dávek vitamínu D ve formě doplňků stravy může vést ke snížení hladiny vitamínu K2 v krvi (18).

Jednou z nejdůležitějších funkcí vitamínu K2 je udržování vápníku v kostech a mimo krevní oběh. Studie naznačují, že velmi vysoké hladiny vitaminu D mohou snižovat aktivitu vitamínu K2, což může vést ke ztrátě pevnosti kostí a k častým zlomeninám (18, 19).

Proto, pokud se chcete před nadměrnou ztrátou kostní hmoty chránit, vyvarujte se nadměrného užívání vitaminu D a pokud takové doplňky stravy musíte užívat, berte si současně i potravinové doplňky s vitamínem K2. Můžete také konzumovat potraviny bohaté na vitamín K2, jako jsou například mléčné výrobky nebo maso.

• Shrnutí: I když je vitamín D nutný pro dostatečné vstřebávání vápníku z potravy, jeho vysoká koncentrace v krvi může způsobit poškození kostní hmoty, protože narušuje správnou funkci vitamínu K2, který udržuje vápník v kostech a mimo krevní oběh.
• Nadměrný příjem vitamínu D může způsobit selhání ledvin.

V jedné případové studii pacientovi lékař předepsal injekci vitamínu D. Po její aplikaci musel být hospitalizován z důvodu prudkého zvýšení koncentrace vápníku v krvi a selhání ledvin (20).

1. Většina studií potvrzuje, že u lidí často dochází ke středně těžkému až závažnému poškození ledvin v důsledku otravy vitamínem D (9, 12, 13, 14, 16, 17, 21).
2. Jedna studie na 62 osobách, kterým byl vitamín D aplikován injekčně ve velmi vysokých dávkách potvrdila, že u všech osob došlo k nějaké formě poškození ledvin, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o osobu se zdravými ledvinami nebo o osobu, která již nějakým onemocněním ledvin trpěla (21).
3. Selhání ledvin se léčí zavodněním organizmu (dostatečným přísunem tekutin) a léky.
4. Shrnutí: Nadměrný přísun vitamínu D může vést k poškození ledvin, a to bez ohledu na to, zda máte zdravé nebo nemocné ledviny.

Vitamin D je nesmírně důležitý pro vaše zdraví a většina lidí trpí jeho nedostatkem, protože jeho potravinové zdroje jsou velmi omezené. Proto pro dosažení optimální koncentrace v krvi užívá řada lidí doplňky stravy s vitamínem D. Bohužel i nadměrné množství zdraví prospěných věcí škodí, a tak byste si měli dávat pozor na otravu vitamínem D.

Za bezpečnou denní dávku vitamínu D se považuje max. 4000 IU. Pokud užíváte doplňky stravy s vitamínem D, vždy byste si měli jeho koncentraci v krvi pravidelně měřit.

Než si zakoupíte jakýkoli doplněk stravy s vitamínem D, ujistěte se, že kupujete výrobek od renomované firmy, protože některé na trhu prodávané potravinové doplňky mohou obsahovat mnohem vyšší koncentraci vitamínu D, než kolik je uvedeno na obalu. V takovém případě vám pak hrozí otrava vitamínem D a nemusíte o tom ani vědět.

O užívání doplňků stravy s vitamínem D se vždy předem poraďte s vaším lékařem a pokud se u vás vyskytnou některé z výše uvedených příznaků, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Vitamin D je bezpodmínečně nutný k dobrému zdraví

Pevné kosti, zdravé zuby, dobrou náladu i hladkou pokožku. To vše můžeme mít, pokud máme v těle dostatek vitaminu D.

Vitamin D ovlivňuje na dvě stě různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních. Vitamin D je souhrnný název pro látky, ze kterých organismus vytváří hormon kalcitriol.

Funkcí tohoto hormonu je vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, čímž přispívá k regulaci a optimalizaci jejich hladiny v krvi. Oba tyto prvky jsou nepostradatelné pro stavbu kostí.

Vitamin D se skládá z ergokalciferolu (vitaminu D2) a cholekalciferolu (vitamin D3).

• Vitamin D2 se tvoří v rostlinné říši, například v houbách: obsahují ergosterol, který má stejnou funkci jako cholesterol u živočichů. Jeho prostřednictvím se tvoří tento vitamin.

• Vitamin D3 se u živočichů tvoří právě z cholesterolu. Z něho vzniká vlivem slunečního záření v kůži provitamin 7-dehydrocholesterol, který se přeměňuje na vitamin D3.

Podle odborníků by měl takto vytvořený vitamin D3 pokrýt 80 % naší denní potřeby. „Zbytek je žádoucí dodat z vnějších zdrojů, mimo jiné prostřednictvím stravy,“ říká prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.

, z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci.

Nedávná studie Státního zdravotního ústavu ukázala, že české děti mají nedostatek vitaminu D. Platí to však i pro dospělé: zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem „déčka“ téměř 50 % naší populace.

Chrání a pomáhá

Vitamin D je pro náš život velmi důležitý. Má klíčovou roli při vývoji kostí a udržení jejich hustoty v pozdějším věku. Je nezbytný pro zdraví zubů. Reguluje činnost mnoha genů a je významný v prevenci oběhových onemocnění, vysokého krevního tlaku a infarktu myokardu. Také o něm víme, že působí jako antidepresivum

a má výrazný vliv na zdraví pokožky. Je rovněž součástí některých doplňků stravy na podporu erekce. „Vitamin D umožňuje správně fungovat, množit se a rychle reagovat na infekci těm bílým krvinkám a složkám imunity, které tuto obranu zajišťují. Působí stimulačně na imunitu vrozenou i získanou.

Nové poznatky potvrzují klíčovou roli vitaminu D pro obranu proti infekčním onemocněním, například respiračním nemocem (chřipce).

Mnoho studií ukazuje i na vyšší výskyt nádorových onemocnění prsu a střeva u lidí s nízkou hladinou tohoto vitaminu, stejně tak na zřetelně vyšší výskyt autoimunitních onemocnění, kdy se imunita obrací proti vlastním tkáním – příkladem je roztroušená skleróza,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Zlomeniny i deprese

Při nedostatku vitaminu D dochází ke špatnému vstřebávání vápníku a fosforu do krve, a v důsledku toho k takzvanému měknutí kostí, jež křehnou, ohýbají se a snadněji se lámou. U dětí se tato porucha nazývá křivice (rachitis). Zuby rostou nepravidelně a zubní sklovina je narušena.

U dospělých dochází k deformitám a výrazné svalové slabosti, k rozmazanému vidění, po psychické stránce dochází často ke změnám nálady a vzniku depresí. Studie ukázaly, že nedostatek vitaminu D je spojován s téměř dvojnásobným rizikem infarktu u osob trpících diabetem.

V neposlední řadě vede nedostatek vitaminu D k oslabení imunity a zvýšení náchylnosti k akutním respiračním infekcím, virózám a chřipce.

U starších osob vede řídnutí kostí ke vzniku zlomenin, ztrátě rovnováhy a pádům, ztrátě svalové síly a svalové hmoty, u těhotných pak k nižší porodní hmotnosti novorozence, k riziku vzniku osteoporózy, těhotenské cukrovky či preeklampsie (nemoci placenty).

Proč trpíme nedostatkem

„Co může být příčinou nedostatku vitaminu D u dospělých? Například poruchy jeho vstřebávání při celiakii, onemocnění jater a žlučníku, ledvin, vrozená porucha vstřebávání vitaminu D3, narušení metabolismu fosforu, ale rovněž užívání některých léků, například antiepileptik. Nedostatkem vitaminu D mohou trpět pacienti s cystickou fibrózou, chronickým onemocněním jater a ledvin, nefrotickým syndromem, pacienti po mrtvici, kardiaci, hypertonici a diabetici,“ vysvětluje Vilím Šimánek.

Množství vytvořeného vitaminu D v kůži závisí hlavně na geografické poloze co nejblíže rovníku a také na možnosti využívání UV záření v dostatečné míře. Vitamin D se tvoří v kůži vlivem UVB záření, které prochází sklem jen v 1–8 %, zato proniká vodou, zvláště mořskou, do hloubky několika metrů. Tak je umožněn vznik previtaminu D v těle ryb.

Příznaky předávkování

Při předávkování vitaminem D3 u dospělých dochází k poruše metabolismu vápníku a fosforu: projevuje se nevolností, zvracením, zácpou, žízní a ztrátami tekutin z těla nadměrným močením. Může dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových kamenů, v horším případě ke smrti.

Top zdroje vitaminu D:

• Sluneční záření. Sluneční světlo je pro tvorbu vitaminu D v těle klíčové.

• Olej z tresčích jater. Tento bohatý zdroj vitaminu D je k dostání rovněž ve formě doplňku stravy v kapslích.

• Tučné mořské ryby. Losos, pstruh, makrela, tuňák, slaneček či úhoř, čerstvé či konzervované (šproty,

sardinky, tuňák), jsou výborným zdrojem vitaminu D.

• Hovězí játra. Jsou vynikající zásobárnou vitaminu D i jiných živin, jako jsou vitamin A, železo nebo bílkoviny.

• Vaječné žloutky. Vejce jsou skvělý způsob, jak získat vitamin D, a to ve všech formách úpravy.

• Plnotučné kravské mléko a tvrdé sýry. Některá mléka jsou vitaminem D obohacována uměle. Totéž platí o některých druzích sójového či rýžového mléka.

• Některé houby. Divoce rostoucí houby mají, jak bylo řečeno výše, schopnost vytvářet vitamin D2. Nejvyšší hladina byla zjištěna v divoce rostoucích liškách a hřibech. Méně tohoto vitaminu obsahují houby pěstované ve tmě (žampiony, hlíva ústřičná). (Zdroj: SZÚ)

• Vepřové sádlo. Vepřové sádlo je skvělým zdrojem vitaminu D. Podle některých studií jej obsahuje až 1000 IU (mezinárodních jednotek). Pozor však na kalorickou hodnotu. (Zdroj: The Miracle of Vitamin D, www.westonaprice.org)

• Některé typy obohacených pomerančových džusů či snídaňových cereálií. Určité potraviny se dodávají na trh obohacené vitaminem D.

• Potravinové doplňky. Při nedostatku slunečního záření je vhodné sáhnout po doplňku stravy s obsahem vitaminu D, vždy v kombinaci s vápníkem. Pozor na kombinování s jinými multivitaminy, aby nedošlo k předávkování! Lékaři již tento vitamin předepisují mnohem častěji, než tomu bylo dříve.

• Ultrafialové lampy a žárovky. Lidé s nedostatkem vitaminu D se mohou uchýlit k UV lampám a žárovkám. Při jejich používání je třeba zachovávat ochranná doporučení a poradit se o vhodnosti použití s lékařem.

Věděli jste, že…

Dostatek vitaminu D v organismu se zjišťuje laboratorním vyšetřením, které měří hladinu tzv. 25-hydroxyvitaminu D v plazmě. Toto vyšetření může v odůvodněných případech doporučit lékař nebo si ho v případě zájmu můžete za úhradu sjednat sami. Více se dozvíte například na: www.euc.cz

Markéta Ostřížkováodborná spolupráce:prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.,Ústav lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci,MUDr. Petr Podroužek, CSc.,www.euc.cz

Zdroj: měsíčník Moje zdraví, Únor/2019

Vitamin D

Schéma kalciofosfátového metabolismu

Vitamin D je skupina látek (kalciferolů), které patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a hrají nezastupitelnou úlohu v kalciofosfátovém metabolismu, protože jsou nezbytná pro správnou mineralizaci kostí.
Jako substance byl poprvé identifikován v kvasinkách a zařazen mezi vitaminy.[1] Vzhledem k tomu, že v organismu dochází k jeho přestavbě (dvojité hydroxylaci) na aktivní metabolit, lze ho nazvat hormonem. Vitamin D je tedy podle novějších poznatků pleiomorfní steroidní hormon, který hraje zásadní roli v rozvoji a údržbě kostní tkáně, svalů, imunity, regulaci a ochraně před srdečními a onkologickými onemocněními.[2]

Ergokalciferol (D2) je rostlinného a cholekalciferol (D3) živočišného původu. Hlavním zdrojem vitaminu D3 je endogenní produkce v kůži, kde vzniká působením ultrafialového záření UVB z provitaminu 7-dehydrocholesterolu.

V menší míře je zdrojem vitaminu D rostlinná a živočišná strava či vitaminem D suplementované potraviny.

Vzhledem k nedostatečnému příjmu vitaminu D přirozenou potravou mnohé země (mimo ČR) fortifikují vybrané potraviny (mléko, máslo, margaríny, jogurty, některé cereálie) přídavkem vitaminu D2 nebo D3.[1]

Vitamin D2 či D3 (endogenní či ze stravy) je v těle dvakrát hydroxylován, nejprve v játrech a poté v ledvinách, za vzniku kalcitriolu – aktivního metabolitu vitaminu D. Ten je v krvi transportován vázaný na vitamin D vázající protein (DBP) tvořený v játrech. Kalcitriol pak působí přes nitrobuněčný vitamin D receptor (VDR). Má krátký metabolický poločas (cca 4 hodiny).

Význam vitaminu D

• udržování homeostázy vápníku a fosforu přímým účinkem na střevo, ledviny a kost:
• zvyšuje absorbci kalcia v tenkém střevě a ledvinných tubulech aktivním působením na kalciové kanály;
• reguluje diferenciaci osteoblastů;
• stimuluje expresi alkalické fosfatázy v kostní matrix;
• stimuluje tvorbu osteoklastů (osteoklastogenezi) cestou buněčné interakce s osteoblasty a buněčnými prekursory osteoklastů;
• podporuje mineralizaci kostí;
• inhibuje parathormon, který indukuje kostní resorpci;[2]
• má také řadu extraskeletálních účinků – receptory pro vitamin D (VDR) jsou přítomny ve většině tkání lidského organismu a současně celá řada (extra-renálních) buněk a tkání je schopna hydroxylovat 25-OHD na kalcitriol, nicméně mnohé extraskeletální účinky vitaminu D zatím nebyly podrobněji objasněny;
  • přítomnost VDR v makrofázích, dendritických buňkách, T a B lymfocytech podporuje předpoklad významu vitaminu D pro imunitní systém;[3] experimentální studie prokázaly, že úplný deficit vitaminu D vede k těžkým imunopatologiím;[4] snížená hladina vitaminu D je asociována s vyšším výskytem virových infektů horních cest dýchacích;[5][6][7]
  • kalcitriol působí na receptory svalových buněk a při nízkých koncentracích (pod 30 nmol/l) klesá významně svalová síla a zvyšuje se riziko pádů u starších žen i mužů;[8]

Denní potřeba se zde pohybuje mezi 200 – 2000 IU, tato hodnota by se neměla dle doporučení překračovat. Výrazně zvýšená potřeba vitaminu D je v průběhu těhotenství.

Předávkování vitaminem D je velmi vzácné a prakticky způsobeno vždy arteficiálním podáním léků, pohybujícím se v hodnotách denního příjmu 5000 – 10 000 IU.

V nevhodné kombinaci se stravou to může být již hodnota kolem 4 000 IU, kdy v klinickém a laboratorním obraze převažuje výrazně zvýšené kalcium v krvi i v moči.[2] Nadměrná suplementace vitaminu D může vést k rozvoji hyperkalcémie, nefrokalcinózy a tvorbě ledvinných kamenů.[3]

Deficit vitaminu D se pak projeví poruchou mineralizace, tzn. rachitidou u rostoucího organismu, respektive osteomalacií u dospělých. Menší stupeň deficitu vitaminu D vede ke sníženému vstřebávání vápníku s následným poklesem koncentrace vápníku v cirkulaci (především ionizovaného) a s následným vzestupem koncentrace parathormonu (sekundární hyperparathyreóza).

Zvýšená koncentrace parathormonu v cirkulaci vystupňuje aktivitu 1-α hydroxylázy s následným vzestupem aktivní formy vitaminu D a současně stimuluje kostní resorpci. Během dětství a dospívání má negativní důsledky i subklinický nedostatek vitaminu D, protože zabrání plnému vývoji kostry (tedy dosahu peak bone mass) a následkem je pak častější výskyt fraktur a osteoporózy.

[1]

Mateřské mléko má nízký obsah vitaminu D, proto se u novorozenců doporučuje suplementace vitaminem D3, který se nejen lépe vstřebává, ale má i lepší farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti než vitamin D2. Zdá se, že vitamin D by mohl mít vliv i na imunitní funkce novorozence.[1][9]

[upravit | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem vitaminu D3 je endogenní produkce v kůži, kde vzniká působením ultrafialového záření UVB (o vlnové délce 290–315 nm) ze 7-dehydrocholesterolu (provitaminu).

Množství vitaminu D3 syntetizovaného v kůži závisí na dostupnosti 7-dehydrocholesterolu a na expozici UV záření (roční období, zeměpisná šířka, znečištění vzduchu, používání opalovacích krémů, zahalování těla). Se 7-dehydrocholesterolem soupeří v kůži o fotony UV záření melanin, který tudíž produkci vitaminu D3 snižuje.

Lidé s tmavou pletí proto potřebují k vytvoření adekvátního množství vitaminu D delší expozici slunečnímu svitu. V oblastech, ležících nad 40. stupněm severní a pod 40. stupněm jižní zeměpisné šířky v zimních měsících pohybuje slunce nad obzorem v tak nevýhodném úhlu, že vitamin D v kůži prakticky nevzniká.

Při dlouhodobé sluneční expozici nedochází k intoxikaci vitaminem D díky fotolytické konverzi provitaminu D3 na tachysterol a lumisterol, což jsou inaktivní metabolity.[4][10]

Vitamin D může být získáván v menší míře také ze stravy. Vitamin D3 je obsažen v oleji z rybích jater, v tučných rybách či ve vaječném žloutku.

Vitamin D2 může být syntetizován rostlinami a houbami působením UVB na ergosterol (provitamin).

Vitamin D se ze stravy vstřebává v tenkém střevě (v duodenu a jejunu) formou chylomikronů, které se lymfatickým systémem dostávají přes vena cava superior do krevního oběhu.[3]

D2 i D3 jsou biologicky neaktivní a aktivizují se ve dvou krocích (dvoustupňovou hydroxylací): v játrech se mění (enzymem 25-hydroxylázou) na biologicky neaktivní 25-hydroxycholekalciferol (25-OHD, kalcidiol, kalcifediol), který se dále mění převážně v ledvinách ale v menší míře i v jiných tkáních (enzymem 1α-hydroxylázou) na aktivní formu vitaminu D 1,25-dihydroxycholekalciferol (1,25(OH)2D, kalcitriol). Hlavními regulačními faktory hydroxylace jsou hladina parathormonu, fosforu a kalcia. Tato aktivní přestavba, která z vitaminu učiní de facto hormon, probíhá především v ledvinách, potřebnou enzymovou výbavu mají ale mnohé další tkáně, které si mohou „lokálně vyrobit“ aktivní vitamin D pro potřebu vlastních metabolických procesů.[1] K lokální produkci kalcitriolu dochází například uvnitř makrofágů, lymfocytů, placenty, keratinocytů, vlasových folikulů, pankreatu, endotelu, nadledvin, tlustého střeva, prostaty, mozku, mléčná žlázy.[10] Kalcidiol a kalcitriol cirkulují krví především vázané na vitamin D binding protein (DBP). Kalcitriol spouští metabolické děje skrze intracelulární vitamin D receptor (VDR).

Vliv jednotlivých hormonů na hladinu Ca2+ a fosfátů v krvi[11][12]

Vitamin D
Parathormon
Kalcitonin

ledviny

kost

střevo

↑ reabsorpci Ca2+ a fosfátů	↑ resorpci Ca2+ a exkreci fosfátů, stimuluje produkci kalcitriolu	↑ vylučování Ca2+, ↑ vylučování fosfátů
mineralizace kostí; vysoké hladiny naopak odvápňují	resorpce kostí (aktivace osteoklastů), kalcemie a fosfatemie stoupá	inhibice osteoklastů, ukládání Ca2+ do kostí
stimuluje resorpci Ca2+ a fosfátů	stimuluje produkci kalcitriolu → stimuluje resorpci Ca2+ a fosfátů	–

Konverze jednotek vitaminu D3 ve zdrojích: 1 µg = 40 IU.

Denní doporučená dávka: Podle DACH 2000[13] je od 1 do 65 let 5 µg, nad 65 let 10 µg. Nová revize amerických doporučených dávek (IOM 2011) předpokládá minimální expozici slunečnímu záření (doporučená prevence kožních malignit ochranou proti slunečnímu záření) doporučuje od 1 do 70 let 15 µg, nad 70 let 20 µg[14].

Denní ztráta kalcia z organismu je asi 200 mg (především močí a kožním povrchem) a ta musí být při vyrovnaném metabolismu denně doplněna.

Pokud by byl transport ve střevní stěně zcela pasivní, musel by být denní příjem kalcia alespoň 2,500 mg, aby se z něj (pasivně) vstřebalo potřebných 200 mg.

Při aktivním transportu, zajištěném především dostatkem vitaminu D, je vstřebáno cca 16 % z přijaté dávky, což znamená, že pro nahrazení 200 mg ztráty musí být denní příjem kalcia potravou alespoň 1000–1 200 mg.[1]

Stanovení[upravit | editovat zdroj]

• Nasycení organismu vitaminem D se hodnotí pomocí sérové koncentrace 25-OHD, který má relativně dlouhý poločas rozpadu (2 až 3 týdny).[4]
• Stanovování aktivní formy vitaminu D (1,25(OH)2D) se provádí jen u nefropatií, jinak se nedoporučuje pro jeho krátký poločas rozpadu (4 až 7 hodin) a proto, že jeho sérová koncentrace je významně ovlivněna například parathormonem.[4]
• Zlatým standardem je metoda LC-MS/MS (Liquid chromatography-mass spectrometry), ale pro její ekonomickou, přístrojovou a personální náročnost se běžněji používají imunochemické metody.[4]
• Konverze jednotek 25-OHD v plasmě: 2,5 nmol/l = 1 ng/ml

Deficit[upravit | editovat zdroj]

Vigantol®, hromadně vyráběný léčivý přípravek s cholekalciferolem pro perorální podání

Za nedostatek vitaminu D je nejčastěji označována hodnota sérové koncentrace 25-OHD

Vitamín D a imunita: Zdroje, účinky, nedostatek, předávkování

Vitamín D se skládá z vitamínu D2 a D3. Vitamín D si vytváříme především ze slunečních paprsků, někteří odborníci tvrdí, že až z 90 %. Ty ale musí na zemský povrch dopadat pod určitým úhlem svíraným se zemským povrchem. Minimální úhel je 49 stupňů.

Ten ovšem v České republice dosahují sluneční paprsky přibližně od půlky května zhruba do půlky září. Státní zdravotní ústav uvedl informaci, že zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem vitamínu D téměř 50 % obyvatel Česka. Zbytek vitamínu D člověk přijímá ve stravě.

 

Americké průzkumy ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.

Účinky vitamínu D

Jakmile vystavíte svou kůži slunečním paprskům, vytvoří se v ní za působení cholesterolu provitamín D (7-dehydrocholesterol). Ten se pak v těle přeměňuje na vitamín D. Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu, byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a tkání.

Vitamín D významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Tyto látky se díky němu v těle lépe vstřebávají, přičemž obě jsou důležité pro správnou stavbu kostí a zubů.

Vitamín D také podporuje činnost imunitního systému, a podílí se tak na prevenci celé řady onemocnění – především ale těch respiračních.

Vitamín D hraje ovlivňuje také funkce mozku. Jedna se slibných studií uvádí, že doplnění vitamínu D může velmi významně pomoci lidem se středně závažnou depresí. 

Výzkumy provedené před několia lety na univerzitě v Kodani potvrdily, že vitamin D hraje zásadní roli při aktivaci našeho imunitního systému (tzv. T buněk) vůči virům a bakteriím. Lidé, kteří zemřeli na virus H1N1, měli chronický nedostatek vitamínu D. Vzhledem k tomu, že neměli žádnou odpověď vlastního imunitního systému, byly snadným cílem pro tento typ viru.

Užívání vitamínu D

„Obecně je nejvhodnější čerpat vitamíny co nejpřirozeněji, tedy vitamín D z expozice na slunečním světle a kvalitní stravy,“ doporučuje lékárnice Mgr. Pavla Horáková z Lékárna.cz. „Ze sluníčka to je ale v našich zeměpisných šířkách od podzimu do konce jara prakticky nemožné.

Nezbývá než ho v tomto období doplňovat.

Ale než si koupíme nějaký volně prodejný přípravek, zkusme si pomoci další přirozeným zdrojem, a to stravou: tresčí játra a olej z nich, slanina, hovězí maso, sádlo, tučné ryby a mořské plody, máslo a vaječné žloutky (od šťastných slepic) jsou kvalitními zdroji vitamínu D,“ radí lékárnice.

Když sáhneme po doplňkách stravy, pak ty osvědčené jsou olej z tresčích jater, vitamín D3. Pro aktivaci imunity jsou ale u vitamínu D velmi důležité hodnoty:

„Podle nejnovějších doporučení, se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy i pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitamínu D v krvi 100-125 nmol/l. Většina populace má však hodnotu mnohem nižší, často až pod hranicí 50 nmol/l,“ upozorňuje Pavla Horáková.

K dosažení dostatečné denní dávky je podle lékárnice potřeba konzumovat denně 1000-2000 IU (25-50 mikrogramů) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout 2000 IU. Pro malé děti, kojence, ženy těhotné a po menopauze jsou určené jiné dávky. V těchto případech by doporučenou denní dávku měl navrhnout lékař. 

„Pro aktivaci imunitních procesů doporučuji držet se spíš horní hranice, tj přijmout aspoň 2000 IU denně. Tyto hodnoty najdete uvedené na krabičkách s přípravky,“ říká lékárnice.

S čím vitamín D kombinovat?

„Spolu s „déčkem“ bychom měli pravidelně doplňovat i vitamín K2 a hořčík. Vitamín K2 kvůli správnému ukládání vápníku do kostí a zubů, nikoliv do tkání a cév. A hořčík je důležitý v metabolismu vápníku i pro přeměnu vitamínu D na jeho aktivní formu kalcitriol,“ uzavírá lékárnice Pavla Horáková.

Vitamín D a koronavirus

O vitamínu D se mluví také v souvislosti s onemocněním COVID-19. Podle nejnovějších zpráv je jeho nedostatek spojen s horším průběhem onemocnění koronavirem a s vyšším rizikem úmrtí.

„Vitamín D je důležitý pro funkci imunitního systému a bylo prokázáno, že doplňky vitamínu D snižují riziko virových infekcí dýchacích cest,“ uvedl David Meltzer, vedoucí lékař University of Chicago.

„Naše statistická analýza naznačuje, že to může být pravda pro infekci COVID-19.“

• Podle některých studií měli pacienti s nízkými hladinami vitamínu D větší riziko těžšího průběhu a úmrtí během onemocnění COVIDem-19. 
• Jaké jsou oficiální příznaky koronaviru čtěte zde.

Profesor Jon Rhodes, emeritní profesor medicíny na univerzitě v Liverpoolu, uvedl pro Time.

com, že vitamín D má protizánětlivé účinky, a některé výzkumy naznačují, že může tlumit imunitní reakci těla na viry.

 To by mohlo mít význam při léčbě pacientů s koronavirem, u kterých může dojít k vážnému poškození plic v důsledku zánětlivé „cytokinové bouře“. Zdůrazňuje ovšem, že je potřeba dalších studií.

Nutnost dalších výzkumů, které by potvrdily, zda normální hladiny vitamínu D mohou snížit riziko a potenciálně závažnost COVID-19, zdůrazňuje i doktor Meltzer z Chicaga.

„Pokud by se prokázalo, že léčba nedostatku vitamínu D by mohla změnit riziko COVID-19, může to mít velký význam na celosvětové úrovni,“ uvedl.

„Vitamín D je levný, jeho užívání je obecně velmi bezpečné a lze jej široce rozšířit.“  

Klíčovou prevencí v boji s koronavirem jsou ale roušky, rozestupy, dostatečná hygiena, vyvážená strava, pohyb na čerstvém vzduchu a omezení sociálních kontaktů. 

Nedostatek vitamínu D

Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem vitamínu D 59 % obyvatelstva, z toho 25 % ho má extrémně nízké množství. Se stoupajícím věkem klesá schopnost lidského organismu tvořit vitamín D, proto je nutné trávit na slunci více času (ale zároveň dodržovat prevenci vzniku rakoviny kůže!).

„Nedostatek vitamínu D se projevuje pocitem únavy, nevýkonnosti,“ říká lékárnice Mgr Pavla Horáková z Lékárna.cz. Mezi další typické příznaky nedostatku vitamínu D podle ní patří:

1. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen také s vyšší náchylností k akutním respiračním infekcím a chřipce.

Předávkování vitamínem D

„Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Předávkování se projeví poruchou vstřebávání vápníku a fosforu. Můžete trpět nevolností, zvracením, zácpou a žízní. Může také dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových kamenů a v nejhorším případě ke smrti,“ varuje biochemik a lékař Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci.

Při předávkování vitamínem D hrozí poškození ledvin, zastavení růstu, zvápnění měkkých částí až smrt. Pro děti mohou být toxické již dlouhodobé denní dávky kolem 45 µg, pro dospělé dávky kolem 500 µg. Nadměrné vystavování slunečnímu záření je ale spojováno nejen s tímto problémem, ale také s poškozením a onemocněním kůže (rakovina kůže).

Vitamín D v potravinách

Vitamín D se v pokožce lidského organismu syntetizuje díky UVB záření, tedy prostřednictvím slunečních paprsků. Malé množství ale obsahují i některé potraviny: rybí tuk, tučné ryby (losos, makrela, tuňák), vaječný žloutek, fortifikované oleje či tuky nebo mléko. Vitamín D můžeme získat i prostřednictvím potravinových doplňků.

Které potraviny jsou významným zdrojem vitamínu D? Kolik byste měli vitamínu D sníst za den? To vše prozradí ve videu výživový specialista Petr Havlíček.

Autor: Marie Bezděková