Dnes se s vámi chci podělit o můj příběh týkající se kojení a ukončení kojení.
PŘED PORODEM
Než jsem porodila, tak jsem měla pocit, že kojení je prostě pohoda a kojit může každá. Říkalo se to a vlastně do té doby jsem nikdy neslyšela, že by někdo měl problém, zánět či o mléko přišel. Prostě to vypadalo jako jedna růžová kojící pohádka bez jakéhokoliv problému.
PO PORODU
Když za mnou 4 hodiny po porodu přišla sestra na JIP, podívala se mi na prsa a řekla: „Hmm, vy nikdy kojit nebudete!“ (ano, tohle řekla), tak přišla první facka a hodně ledová sprcha. Říkala jsem si: Co? Proč?“. Prostě jsem absolutně nechápala.
Snažila jsem se Tobínka přikládat a vůbec jsem nevěděla, jak mu pomoci. Naštěstí za další 4 hodiny přišla jiná sestra a ta mi řekla, že to možná půjde složitěji, ale že to zvládneme, že v nejhorším existují kloboučky, které mi mohou pomoci. Ale víte, co? Stačilo se snažit a po minutě se Tobínek přisál.
Byl to tak nádherný pocit (ježiš už zase brečím). Prostě najednou jsem zažila to, na co jsem se tak těšila. Na propojení mě a Tobínka. Na chvíli, kdy mě to moje bejbátko vlastně potřebuje úplně nejvíc. Díky mě je naživu a díky mně může růst a vyvíjet se.
Tak, jak jsem ho vyživovala v průběhu těhotenství ho mohu vyživovat i nyní. A proto jsem byla rozhodnutá bojovat a nevzdat to.
Kdybych měla dát jednu radu svému mladšímu já, tak bych si hned od porodnice objednala laktační poradkyni. Vlastně vůbec nechápu, proč se to nedělá automaticky.
Proč prostě nepřijde sestra, neobejde pokoje a nezeptá se, kdo by o to stál. Pak by přišla laktační poradkyně, obešla dané pokoje a poradila. Věřím, že plno maminek by o tu pomoci, ač za třeba 1 500 Kč stály.
Ušetřily by si trápení a třeba i zánět, který jsem si mimochodem z porodnice odnesla.
Když jsem totiž odcházela z porodnice, tak mě bolelo v podpaží. Myslela jsem si, že jsem si tělo trochu přeležela, ale ejhle. Druhý den po odchodu z porodnice jsem chytila obrovský zánět, 39 horečky, zimnici, šílenou bolest, slzy a trápení. Skončila jsem v nemocnici na antibiotikách. Nic, co by si člověk přál. Však jsem měla ležet doma s miminkem a užívat si to nádherné růžové období. Uf. Ještě, že naštěstí léky zabrali rychle a já si to mohla začít užívat. Ale jak se to vezme. Článek o první krizi ZDE.
S kojením jsem měla stále trápení. Přisání Tobínka trvalo i několik minut, já seděla v křeči, nahrbená a jen se modlila, ať se neodtrhne. Když se totiž tak stalo, tak jsem musela vše absolvovat nanovo. Opět jsem musela hysterického Tobínka přikládat a přemlouvat k přisání. Celé kojením trvalo třeba i hodinu.
Šup a za chvíli to šlo nanovo. Kde kdo by tohle asi vzdal. Já ne. Já bojovala. Pozvala jsem si domu pediatričku, která mi dala nějaké tipy. Pak laktační poradkyni, která mi opravdu pomohla. Ukázala mi polohu při kojení, metodu a jak na to.
Sama mi řekla, že opravdu nemám prsa úplně dobrá na kojení, ale že to půjde, jen na to přijít jak. Nakonec jsem zjistila, že nám to nejvíce vyhovuje vleže. Já si lehla na bok a Tobínek také, přisál se a kolikrát u toho usnul, já se jen zvedla, nechala ho spát a odešla. Takhle jsem kojila přes den i v noci.
Samozřejmě někde venku to byl boj, ale zvládli jsme to. Všude kolem máme hodně parků a tak jsem si našla své místo, uvelebila se a Tobínka nakrmila.
Postupem času se to zlepšovalo, ale rozhodně ne tak, abych mohla říct, že je to super. Došlo mi to ve chvíli, kdy jsem viděla kojit mojí kamarádku. Ta je vyloženě zrozená pro kojení. Syna ještě skoro ani nepřiložila a on se přisál, za 15 minut vysál vše, co potřeboval a odpadl.
Jenže pak přišla druhá kamarádka a ta měla stejná prsa, jako já a tím pádem i stejný problém. V tu chvíli mi došlo jedno. Věta, že každá žena může kojit není úplně pravda. Tyto věty většinou říkají ženy, které s tím neměly nikdy žádný problém. Ženy, které si prošly tím, co já, tohle nikdy neřeknou.
Došlo mi to ve chvíli, kdy jsem se odprostila od online světa, kde mi každý dával dobře míněné rady, které mě avšak přiváděly do rozpaků a krize. Krize, že nejsem dost dobrá máma, že nejsem dost dobrá žena a že jsem troska, která nedokáže nakojit své dítě. Offline život mi ukázal, že problémů okolo kojení je více než dost a je důležité se o ně dělit.
Proto vlastně i píši tento článek. Chci ukázat, že je důležité bojovat, ale že ne vše je tak růžové, jak někdo může říct. Takže určitě hledejte odbornou pomoc, ale odprostěte se od neodborných rad. Raději napište kamarádce, která vás ráda podpoří, než neznámé paní na online mimi portálu, kterou jste nikdy neviděly.
Ale zase pokud vám to pomůže, proč ne. Znám i spoustu žen, které si na těchto portálech našly kamarádky a díky nim se vídají v parku či na kávě v kavárně.
4 MĚSÍC TOBÍNKA
Kolem 4 měsíce Tobínka věku přišla další krize. Tobínek začal být protivní, chytal šílené záchvaty breku, vždy se přisál, 2x cucnul a hystericky se odtrhnul. Já byla ve stresu a nechápala, co se děje. U kojení jsme doslova bojovaly. Zmínila jsem se o tom na IG a opět jsem dostala sprchu, že jsem to a tamto udělala špatně. Naštěstí se ale našlo i pár žen, které mi daly dobré rady. A tak jsem zkoušela různé metody a tak vznikl článek Jak se rozkojit. Sepsala jsem vše, co jsem vyzkoušela a co opravdu funguje. Mléka jsem měla hodně. Teklo proudem, teklo všude, ale Tobínek se stále neuklidňoval. Nenechalo mě to chladnout a nesváděla jsem to na bůh ví co. Radila jsem se s pediatričkou a té se to také nezdálo. Tobínek měl divné příznaky. Stále si něco rval do pusy, hlavně ručičky, jako by ukazoval, že ho něco bolí. Vypadalo to na zoubky. Jenže hodně se potil a v noci vypil i třeba půl litru vody. Strašný. Měl další a další divné příznaky a tak mu pediatrička udělala testy na různé viry a záněty. Vše čisté. Nedalo jí to a odebrala mu moč a dělala testy na dětskou cukrovku. Opět v pořádku. Stále jí to nedalo a tak došlo na nejhorší. Pro mě nejhorší. Brala mu krev. Ale ne z ruky, ale z hlavu. Celé jsem to obrečela. Byl to tak strašný pohled, ale ono to jinak nejde. Napíchnout žílu na ručičce je téměř nereálné a proto se to dělá takhle. Tobínek byl ale statečný, já se u toho málem složila. Rovnou mu udělala testy na ledviny, štítnou žlázu a znovu dětskou cukrovku. Vše čisté. Odcházela jsem s pocitem, že jsem ráda, že mu nic není, ale zase s pocitem, že je to divný a že bych byla raději, kdyby na něco přišli. Doktorka mi ale řekla jedno, jelikož za měsíc nepřibral ani gram, ať se zkusím pořádně rozkojit. Dala mi týden. Kojila jsem pořád, kojila jsem všude. Mléka bylo tolik, že jsem myslela, že mi prasknou prsa.
Po týdnu jsme šli na kontrolu. Tobínek za týden plný kojení, kojení a zase kojení přibral jen 100 g. Takže jsme zkusili další možnost. Doktorka mi řekla, že jelikož kojím, ať se toho nevzdávám a nepřecházím na umělé mléko, ať raději přejdu na příkrmy, zeleninové příkrmy.
Tehdy bylo Tobínkovi 5 měsíců a 1 týden. Takže, i když jsem chtěla kojit do ukončeného 6. měsíce, tak jsme na ně přešli o 3 týdny dříve. A co myslíte? Tobínek to jídlo doslova hltal.
Strašně mu chutnalo, neměl jediný problém se zažívání a vyprazdňováním, do toho jsem kojila a po další kontrole jsme zjistili, že měl jednoduše hlad. A tak jsem si uvědomila další věc. Kojení je úžasné, ale nemá cenu něco šíleně hrotit. Měla jsem v hlavně vaše věty, že kojit musím a musím, co nejdéle.
Nechtěla jsem si připustit, že vlastně může být tato možnost a má prostě hlad, že mu moje mléko nestačí. S tím zjištěním přišla další krize a to, že mi došlo, že nejsem dost dobrá. Že mu už nestačím. Bylo mi z toho strašně smutno, plakala jsem a smiřovala se s tím.
Na druhou stranu, když nyní vidím, že plno maminek přechází v 4. měsíci na zeleninové příkrmy, i když normálně bez problémů kojí, jen si chtějí ulevit, tak si uvědomuji, že jsem udělala maximum a opravdu bojovala.
5. MĚSÍC TOBÍNKA
Od pátého měsíce přišlo období plné zeleninových, ovocných a masových příkrmů. Poznávání různých potravin spojené s kojením. Tato chvíle vlastně byla úplně super.
Tobínek krásně baštil, byl kojený, veselý a spokojený. V restauraci jsem ho vždy nakrmila a pak chvilku nakojila. Musím říct, že se mi ulevilo a bylo to mnohem pohodlnější, příjemnější.
Hlavně z toho pohledu, že mu chutnalo a prospíval.
8. MĚSÍC TOBÍNKA
Jenže! Pamatuji si to úplně přesně. Bylo to 2 dny před jeho 8 měsíčninami. Ten den jsem šla Tobínka večer nakojit a najednou nic. Hysterický řval , rukou se ode mě odstrkoval, kroutil se, vztekal a nechtěl. Zkoušela jsem ho vždy pochovat a po chvíli opět nakojit.
Jenže se opakoval stejný příběh. Měnila jsem polohy, měnila jsem místnosti a místa, kde ho mohu kojit. Nic, stále to stejné. Bez šance. Nechápala jsem, co se děje. Se slzami na tváři jsem ho prosila, aby se přisál, že to je to nejlepší, co může dostat. Ale ne. Nepřisál.
Pamatuji si to, jako by to bylo teď. Koukala jsem na Artyho a zoufale říkala, že to nejde (ježiš já zase brečím). Nechápala jsem. Zkusili jsme ho tedy uspat bez kojení, že to zkusím později. Tobínek usnul a tak jsem to přikládala, že byl třeba jen hodně unavený.
Ale ne!
Při dalším kojení se opakovalo úplně to stejné. Opět hysterie, kopání, kroucení, odstrkávání. Vodu si dal, kaši si dal, moje prso ne. Gůglili jsme a hledali, co dělat. Nic moc jsme nenašli. Ono je to vlastně dost individuální. A tak jsem mléko odsála, aby mi prsa nepraskla a čekali na další kojení. Ale opět stejný příběh.
Tak jsem opět odsála a takto vznikala velká zásoba na mrazák. Ale stále jsem to nevzdávala. Myslela jsem si, že to je jen nějaká chvilková záležitost a ráno bude už dobře. Ale nebylo. Měli jsme doma Calma lahev od Medely, kterou mi doporučila Julča Makrtnica.
Je to láhev pro kojené děti, která je navržená tak, že se u ní díte nadře skoro více, jak u prsa. Tedy nezleniví a nebude pak upřednostňovat lahev. Touto lahví jsme Tobínkovi dávali odstříkané mlíčko a stále doufali, že se to spraví. Nespravilo.
Tento šílený kolotoč trval 4 dny! 4 dny plné boje, hysterie, odstrkávání, pláče, zoufalosti, slz, krize, trápení, přemlouvání, prosení, doufání a ztráty naděje.
Po 4 dnech jsem to vzdala. Mlíko jsem sice stále odstříkávala a průběžně Tobínka stále přikládala, ale nemělo to smysl. Začala jsem se smiřovat s tím, že je konec. Konzultovali jsme to s LP, konzultovala jsem to s pediatričkou, ptala jsem se kamarádek a zjistila, že se tohle děje. Nebyl to bojkot. Bylo to odstavení. Tobínek usoudil, že mě už nepotřebuje. Ježiš, jak tohle bolelo.
Ta představa, že už nejsem pro něj ta důležitá byla pro mě hrozná. Opravdu jsem se tím natrápila. Pamatuji si, že mi mléko i 3 týdny po odstavení teklo z prsou. Proto jsem si říkala, že příroda na to myslí a že si to třeba ještě rozmyslí.
Jednou za čas jsem si ho položila do náručí a zkoušela ho nechat přisát. Nechtěl. Ten tlak v prsou a naděje v hlavě je nezapomenutelná. Pak mi pomohlo jedno.
Šla jsem na kontrolu k pediatričce a ta, když viděla, jak jsem smutná a při oznamování, že už nekojím mám slzy v očích, tak mi řekla, že to musím brát tak, že si sám vybral a určil, co je pro něj to nejlepší.
Asi jsem tuhle prostou větu potřebovala slyšet. Slyšet to, že jsem nezklamala a udělala pro to všechno, že se tohle děje a Tobínek si vybral svojí cestu. Tehdy jsem to přijala a hned mi bylo lépe.
Sice, vždy, když si na to vzpomenu nebo se mě některá z vás zeptá, zda kojím, tak mě to zabolí, ale zase si říkám, že je důležité, že je to krásný, zdravý chlapeček a že v životě se dějí horší věci.
Přijmout to je důležité a opravdu to moc pomůže.
PŘECHOD NA UMĚLÉ MLÉKO
V tuto chvíli, když se zásoby z mrazáku zredukovaly jsme museli řešit přechod na umělé mléko. Nic jsem o tom nevěděla. Od vás jsem věděla jen to, že je nejlepší kojit, co nejdéle a rozhodně jsem nepočítala s tím, že ze dne na den budu toto muset řešit. Asi, kdybych se k tomu sama odhodlala, tak si něco načtu a zjistím, ale takhle jsem byla postavená před hotovou věc.
Kolem sebe jsem neměla téměř žádnou maminku. Jen kamarádku, která měla v tu dobu už 4 letého chlapečka a pak švagrovou, která ještě kojila. Jiné maminky měly mladší děti a tak stále kojily a tak jsem nevěděla, koho se zeptat.
Veřejně jsem to psát nechtěla, protože jsem se bála, že mě odsoudíte a já se z toho totálně sesypu. Potřebovala jsem to nechal uležet a vstřebat a ne být kritizována za věc, kterou nemohu a věc, pro kterou jsem udělala maximum.
Takže jsem to vzala dle svého pocitu. Tato jediná kamarádka dávala Nutrilon. A jelikož jsem jí jejího syna často hlídala, tak jsem s ním měla i já zkušenost. Do toho všude kolem jsou letáky Nutrilon (u pediatričky, v lékárně a tak) a tak se dá říct, že jsem nic jiného neznala. Proti jiném mlékům nic nemám, jen je neznám a tak jsem dala na vlastní intuici a pocit. Koupila jsem tuto modrou krabici s číslem 2. Nekupovala jsem žádné hypoalergenní či jiné. Tobínek je (ťuk ťuk ťuk) zdravé miminko, nikdy neměl na nic žádnou reakci, alergii a ani my dva nejsme alergici a tak doufám, že si toto od nás převzal. Neměla jsem tedy potřebu kupovat nějaké speciální, ač vím, že některé maminky pro jistotu kupují to HA.
Asi si pamatujete, že jsem v minulosti navázala spolupráci s firmou Nutrície a tak jsem se na ně obrátila a zjistila bližší informace. O jejich aplikaci Nutrimimi jsem vám říkala a o jejich webu Nutriklub také. Na obou místech jsou odbornice nejen na mléko. Na vše. Je jich tam 5, jsou odborně vzdělané a všechny jsou laktační poradkyně. Ač to tak nemusí vypadat, tak Nutrície podporuje kojení. Dokonce zástupkyně, se kterou komunikuji mi vyprávěla, že všechny 3 děti kojila téměř 3 roky. Už v průběhu kojení mi předala nějaké rady a tipy.
A tak i s tímto tématem jsem se na ně obrátila a zjistila si více. Potvrdily mi, že jsem vybrala správně Nutrilon ProNutra 2 a tak uklidnila svou duši, že má Tobínek kvalitní alternativu mateřského mléka.
Vždy vám na závěr dávám nějakou otázku, ale dnes ani nevím. Strašně se bojím jiného názoru. Bojím se nějakého linčování. Tento článek vznikl hlavně proto, abych odpověděla na stovky dotazů, zda kojím a také proto, abych se podělila o svůj příběh a dodala sílu maminkám, které něco podobného potká.
Rozhodně se nevzdávejte, dělejte vše pro rozkojení a zkoušejte a zkoušejte. Uvidíte. Třeba to je jen období, třeba ne. Jen nepropadejte panice a pocitu méněcennosti, jako já. Své miminko milujete nejvíc, jak jen můžete a uděláte pro něj vždy to nejlepší.
Nemá cenu se trápit a nemá cenu trápit své miminko. Vše dělejte pro jeho spokojenost a myslete i na sebe. Jen spokojená maminka má spokojené miminko. Mně se to potvrdilo a jakmile jsem se uklidnila a vše přijala tak, jak to je, tak je nám s Tobínkem zase skvěle.
On prospívá, roste, směje se, lumpačí a užíváme si každičkou chvilku.
Pokud mi chcete dodat síly, či dodat síly jiným maminkám, tak se podělte o svůj příběh, o svou radu či nás jen podpořte.
Mějte se krásně,
s láskou vaše Kačí
Elite Bloggers – content marketing
Důležité informace pro kojící maminky
Představujeme vám několik zásadních informací, mýtů a fakt, které vám pomůžou s kojením začít nebo si jej udržet. Napište nám do komentáře vaši zkušenost a hlavně jak vás informovali v porodnicích. Bohužel stále chybí dostatečná osvěta a budeme rádi, když tento článek nasdílíte mezi ostatní maminky. Připravte se, začínáme .)
Mám MÁLO mléka!
Mnoho maminek skutečně zažívá období přechodného snížení tvorby mléka. Tyto tzv. laktační krize bývají nejčastěji mezi 6. a 8. nebo 12. a 14. týdnem po porodu. Kritickým bývá i období po příchodu z porodnice.
Fázi přechodného snížení tvorby mléka překonáte pokračováním v kojení, častějším přikládáním miminka, vhodné je také zkontrolovat techniku kojení a odstranit případné rušivé vlivy – špatná poloha při kojení, stres, nesprávně přiložené děťátko, nedůvěra ve svou schopnost úspěšně kojit… Dobré je kontaktovat spolehlivou laktační poradkyni, která zkontroluje správné přiložení dítěte a poradí vám i s různými typy poloh. Někdy se stačí uvolnit, být v klidu, zvolit jinou polohu a situace se upraví. Důležité je vytrvat a kojit! Dokrmování během laktačních krizí je nejčastější příčinou zbytečného odstavení dítěte.
Návod, jak se chovat k dítěti, které bojkotuje kojení:
● Kojte v klidném a příjemném prostředí.
● Buďte s děťátkem v neustálém kontaktu kůže na kůži.
● Zkuste kojit zejména v noci, kdy je více ochotné pít, než v bdělém stavu.
● Měňte polohy při kojení, některé děti vyžadují pohyb při kojení – houpání, chůzi…
● Pokud dítě přes den prs odmítá, odstříkávejte tak často, jak jste byla zvyklá kojit,
a dokrmujte ho některým z alternativních způsobů.
● Buďte trpělivá a vytrvalá, vše ostatní může počkat.
● Když bojkot přejde, kojení se zase upraví!
Máš „slabé“ mléko…
Toto je oblíbená věta mnoha babiček, když se objeví problém s laktací. Zapamatujte si jednou provždy!
Nic takového, jako „slabé“ mateřské mléko neexistuje
Je to unikátní tekutina a příroda zavedla skvělý mechanismus fungování lidského těla – mléko se přizpůsobuje požadavkům miminka v daném věkovém období.
Moje prsa nejsou vhodná ke kojení
Opět další z mýtů, který se „úspěšně“ předává z generace na generaci. Zejména maminky s malými prsy se už předem obávají, že nebudou mít dostatek mléka.
Velikost prsů je však podmíněna zejména množstvím tukové tkáně, a ne objemem mléčné žlázy. Maminka může své miminko úspěšně a dlouho kojit bez ohledu na jejich velikost nebo tvar.
Případné potíže může napravit správnou technikou kojení.
Nebojte se, projde si tím každá kojící maminka
Kojení po „císaři“
I když vaše děťátko přijde na svět (ne)plánovaným císařským řezem, můžete ho úspěšně kojit. Po císařském řezu by se mělo dítě přiložit k prsu maminky do dvou hodin po narození, tedy hned, jak to dovolí stav mámy a miminka.
Způsob porodu přitom tvorbu mléka příliš neovlivňuje
Ideální polohou na kojení po císařském řezu je poloha polosedě s podloženýma nohama. Tehdy maminka nenapíná břišní svalstvo, eliminuje se bolest rány a žena se může plně soustředit na kojení.
Dalšími doporučenými polohami jsou: poloha vleže na boku a tzv. poloha bočního držení (fotbalová). I zde platí, nevzdávejte se, důvěřujte přírodě a zkoušejte možnosti.
Pokud budou obtíže přetrvávat, kontaktujte laktační poradkyni.
Může miminko preferovat pouze jeden prs?
Přestože se doporučuje kojit z obou prsů, někdy se může stát, že vás děťátko překvapí a bude skutečně dávat přednost pouze jednomu prsu. Děti jsou zkrátka individuality už odmalička. Některé se tak „rozhodnou“ hned, jiné až později.
Statistiky tohoto jevu neexistují, nicméně opět platí, že je opravdu jedno, zda dítě pije více z pravého nebo levého prsu, pokud přibírá a je spokojené. Příčinu upřednostňování některého prsu obvykle neznáme. Neplatí ani hypotéza, že na preferenci levého
prsu má vliv tlukot maminčina srdce.
Zkuste i povzbuzení uvolňování mléka teplým obkladem či jemnou masáží prsu, ze kterého mléko hůř teče.
Malí sabotéři – existují, ale umíme s nimi bojovat!
Může se stát, že váš mrňous zničehonic začne sabotovat kojení. Příčiny, proč miminko takto reaguje, jsou různé. Jednou z nich může být slabý vypuzovací reflex, nebo naopak silný tok mléka.
V prvním případě je třeba, jakmile začne být miminko neklidné, přiložit ho k druhému prsu a toto vícekrát opakovat. Také pomáhá prs před kojením nahřát, eventuálně popíjet během kojení teplý nápoj. V druhém případě je naopak potřeba před kojením část mléka odstříkat.
Sedět při kojení co nejvíce v záklonu a přiložit miminko tak, aby mělo hlavičku výš než zadeček.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY BOJKOTU KOJENÍ:
OMEZOVÁNÍ KOJENÍ
RUŠIVÉ
MOMENTY PŘI KOJENÍ
ONEMOCNĚNÍ
DĚŤÁTKA (INFEKCE V ÚSTNÍ DUTINĚ, KRKU, STŘEDNÍM UCHU, RÝMA…)
DLOUHODOBÉ ODLOUČENÍ OD MATKY
PŘÍLIŠ MNOHO PODNĚTŮ
ZMĚNA CHUTI MLÉKA PO LÉKU, JÍDLE, PŘI MENSTRUACI
Co máte proti dudlíku? Vždyť děti jsou s ním tak rozkošné…
Ano, víme, ale platí, že kojené dítě nemá znát dudlík ani láhev. Technika sání z dudlíku je úplně jiná než při pití z prsu. Pokud je děťátko krmeno z láhve, osvojí si techniku pití, která při sání z prsu nefunguje.
Při pokusu o pití z prsu je zmatené a frustrované z toho, že jeho dosavadní styl pití nepřináší výsledek. Po neúspěchu začne být neklidné a prs odmítne. Z láhve se pije nejen jinak, ale i snadněji.
„Pohodlné“ dítě se odmítá namáhat u prsu a vynucuje si láhev.
Zejména v porodnici, kde se novorozenec učí sát, by dudlík ani láhev neměl dostat. Nabízení dudlíku (namísto přiložení k prsu) od prvních hodin po narození snižuje potřebu dítěte sát a zasahuje tak do přirozené regulace tvorby a uvolňování mateřského mléka.
Čím častěji a déle dítě saje, tím více mléka se v mléčné žláze vytvoří, a tím snadněji se uvolňuje. Pokud se novorozenec nepřikládá k prsu podle chuti a místo přiložení dostane dudlík, může dojít k velmi nepříjemnému a bolestivému nalití prsů a to někdy způsobí problémy při přisátí a sání děťátka vůbec.
Bolest oteklého a prokrveného prsu je pak brzy doprovázena bolestí z poškozených bradavek. K jejich poškození dojde v důsledku toho, že dítě nemůže bradavku správně uchopit, saje neúčinně a je neklidné. Střídání umělých podnětů (láhev, dudlík) a prsu je pro miminko matoucí.
Samozřejmě existuje určité procento dětí, kterým střídání technik nepřekáží a dokážou pít bez problémů z láhve i z prsu. Protože ale není jisté, zda to bude miminko umět, láhev ani dudlík mu nenabízejte.
Dudlík nesprávně informuje dítě o potřebě sání, pak se o mléko hlásí méně často. Pokud již dudlík dáváte, je důležité, aby miminko prospívalo a nedostávalo ho namísto toho, aby bylo přiloženo k prsu. Dudlík se doporučuje používat až tehdy, když je kojení úspěšně zvládnuto. Pokud se používá později, ke zklidnění, na usnutí, tedy jen krátce, tak to až tak nevadí.
Nechte je u prsu, dokud se nenasytí
Některé děti pijí rychleji, jiné pomaleji. Jedno se zasytí za deset minut, jiné za čtyřicet. Jsou děti,
které vypijí bez zastavení celou dávku, jiné dělají přestávky. Bylo by nesprávné odložit děťátko v momentě, kdy poprvé přestane pít. Je třeba nechat ho u prsu odpočinout.
Buď bude za chvilku pokračovat v pití, nebo bradavku pustí, případně vám u prsu usne – tehdy je jasné, že má dost.
Pozor však na miminka se silnější novorozeneckou žloutenkou, která jsou obecně spavější a mohou se při papání rychleji unavit.Časové limity přiložení (kojení se stopkami) jsou dnes naštěstí překonány – řídíme se zájmem miminka, ne hodinkami. První tři čtyři dny je třeba dítěti nabízet při každém kojení oba prsy. Pak můžete přejít na standardní režim, při kterém v průběhu dne začínáte prsy střídat.
Některé děti se zasytí z jednoho prsu, jiné přejdou po vypití prvního i na druhý. První třetina objemu mléka (tzv. přední mléko) jde snadněji než zbylá část dávky (tzv. zadní mléko).
Některé děti přejdou po vypití snadno tekoucího předního mléka na druhou stranu, aniž by vytáhly kaloricky bohaté zadní mléko. Pití jen předního mléka se může projevit neprospíváním a zeleným zbarvením stolice.
Některé děti pijí rychleji, jiné pomaleji.
Tipy, jak vzbudit malého spáče
Platí zásada, že pokud dítě prospívá, má být kojeno tak, jak chce, bez omezování délky a frekvence. Počet kojení by neměl klesat pod osm za 24 hodin.
Nejlepší známkou toho, že má dítě dost mléka, je, že prospívá, má dostatek pomočených plenek a u dvoutýdenního dítěte by měla být stolice každý den. Existují však tzv.
spavější miminka, jsou to zejména ta, která překonávají žloutenku. Tehdy je vhodné je na kojení budit.
Jak děťátko probudit?
● stimulací – hlazení, přebalení, potřete tvářičku chladným ručníkem, kružte prstem kolem úst, měňte polohy při kojení.
● Je třeba rozeznat, v jakém spánkovém cyklu dítě je. Pokud je spánek klidný, hluboký (pravidelně dýchá, žádný pohyb), miminko se nedá probudit (tento spánkový cyklus trvá 15 až 20 minut). V aktivním spánku (oční pohyby, grimasy, pohyb tělem)
Půl roku po porodu kojí jen třetina matek. Neumí si poradit, když je kojení problém
Jen zhruba 38 % českých matek kojí dítě i v šestém měsíci věku. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by přitom mělo být dítě pro dobrý a zdravý vývoj kojeno minimálně do půl roku a pak s příkrmy ještě do dvou let. Jenže když se kojení nedaří, mnoho matek se nemá na koho obrátit pro radu. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že se to změní.
Kojení má na zdraví dítěte prokazatelně pozitivní účinky. Déle plně kojené děti jsou například méně náchylné k nemocem. „Kojení přináší výrazné zdravotní benefity i ekonomické úspory,“ říká Aneta Majerčíková předsedkyně spolku SpoKojení.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by pro dobrý a zdravý vývoj mělo být dítě kojeno minimálně do půl roku a pak s příkrmy ještě do dvou let.
V České republice však dítě v šestém měsíci věku kojí jen asi 38 % matek.
Cílem WHO je dosáhnout 50 % plně kojených dětí do půl roku věku. Celosvětově je to ale v současnosti jen 40 procent, a v Evropě dokonce pouhých 22 %.
Nejčastější překážky kojení jsou podle Andrey Polokové ze slovenské organizace pro podporu kojení Mamila dvě. Tou první je, že když se dítě správně nepřisává, není matka schopná poznat, zda skutečně pije, nebo trpí hlady. A tou druhou bolestivost bradavek.
Problémem je podle ní i zakořeněná představa, že matky v prvních dnech nemají mléko, což není pravda. Ale děti jsou kvůli tomu v nemocnicích hned od začátku dokrmovány.
Když je s kojením problém, matky marně hledají pomoc
Za nejčastější příčinu předčasného ukončení kojení označují odborníci, zdravotníci i široká veřejnost nejednotné a často i zastaralé informace, které matky dostávají.
„Když žena odchází z porodnice, dostane informaci o tom, že po skončení šestinedělí si má zajít ke gynekologovi a s dítětem ať chodí na kontroly k pediatrovi. Ale když se vyskytne problém s kojením, neví, na koho se obrátit. Ptá se kamarádek a hledá rady na internetu. A pak už záleží jen na štěstí, na jaké informace narazí,“ popisuje porodní asistentka Magdaléna Ezrová.
Ministerstvo zdravotnictví se proto chystá zřídit informační portál o porodnictví, kojení a zdraví malých dětí, kde by matky nacházely jednotné a důvěryhodné informace na jednom místě.
Rozhodující jsou první dny po odchodu z porodnice
Zdravé maminky nechtějí zůstávat v porodnicích déle, než je nezbytně nutné, a většinou odcházejí třetí den po porodu. Ale přímo na oddělení je prostor pro rady zdravotnického personálu, jak má matka správně kojit, malý.
V 66 českých porodnicích fungují laktační poradny a každá porodnice má linku kojení pro matky, které zde porodily. Ty s certifikátem Baby Friendly Hospital mají poskytovat telefonické konzultace 24 hodin denně a dodržovat standardizované postupy zvané 10 kroků k úspěšnému kojení. Realita se však často liší, namítají občanské spolky.
Například v laktační poradně při ambulanci Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc mají stále naplněnou kapacitu.
„Mnohým ženám, které mají po propuštění z oddělení potíže, dopomáháme do úplného bezproblémového kojení a v období obtíží je neustále doprovázíme. Díky tomuto se délka kojení určitě prodlužuje.
Kdyby nepřišly do poradny, pravděpodobně by nekojily vůbec nebo kratší dobu,“ popisuje vrchní sestra Jana Romanová.
Ministerstvo zdravotnictví by chtělo, aby všech 91 porodnic mělo vyškolené laktační poradkyně na plný úvazek, které by byly k dispozici sedm dní v týdnu, 12 hodin denně.
„Situaci s kojením by mohly pomoci bezplatné poradny v každé porodnici a také lepší spolupráce s praktickými dětskými lékaři, aby maminky dostávaly jednotné informace a byly více využívány postupy, které dopomáhají k dlouhodobému kojení. Velmi cenná by byla podpora v terénu, kdy by dětské sestry a porodní asistentky navštěvovaly maminky v jejich domácím prostředí,“ doplňuje Romancová.
VIDEO: Kojení má obrovský vliv na člověka, ovlivní celý vztah s matkou, říká objevitel holotropního dýchání
36:11
Holotropní dýchání umožní člověku prožít peklo i ráj, říká Stanislav Grof, který tuto metodu vyvinul. | Video: Daniela Drtinová
Návštěva laktační poradkyně může stát několik stovek i tisíců
Podle vyhlášky o preventivních prohlídkách mají praktičtí lékaři pro děti a dorost navštívit matku do 48 hodin po propuštění z porodnice v domácím prostředí.
Matku může navštívit také porodní asistentka, která by jí měla umět pomoci i v oblasti kojení. V případech, kdy to doporučí nemocniční či terénní gynekolog, proplácí pojišťovny i tři domácí návštěvy porodní asistentky. Ministerstvo chce do budoucna vyjednat možnost až pěti návštěv.
Ostatní matky si musí za odbornou pomoc připlatit. Cena jediné konzultace soukromé terénní laktační poradkyně se může vyšplhat až ke dvěma tisícům korun. Přitom třeba v sousedním Německu je po porodu standardem čtrnáct bezplatných návštěv laktační poradkyně, a pokud poradkyně usoudí, že matka potřebuje pomoc nebo podporu i nadále, návštěv může být i více.
U VZP lze za současných podmínek na laktační poradenství čerpat příspěvek do výše 2000 korun, u ostatních pojišťoven do 500 korun. „Ministerstvo zdravotnictví bude jednat se zdravotními pojišťovnami, aby na laktační poradenství přispívaly stejně jako VZP,“ dodává Šteflová. A ty matky, které to potřebují, by měly mít nárok na proplacení více návštěv poradkyně.
Dalším řešením by podle ministerstva bylo využití agentur domácí péče, které zatím fungují v několika českých městech a pracují v nich vyškolené laktační poradkyně. K domácímu vyšetření by bylo zapotřebí doporučení dětského lékaře nebo neonatologa.
Zastánci kojení se zlobí na výrobce umělého mléka
Mnohé matky, které přestaly kojit do šestého měsíce věku dítěte, přesvědčila reklama, že když se kojení nedaří, může je plnohodnotně nahradit umělá výživa.
Jakákoliv reklama na umělou mléčnou výživu je však podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka zakázána. Přitom se matky od firem dozvídají například, že výrobce „zná tajemství mateřského mléka“, nebo že daný produkt je „všechno, co miminko potřebuje pro zdravý začátek svého života“. S tím propagátoři přirozeného kojení zásadně nesouhlasí.
„Základním bodem nedodržování etického kodexu je vytváření mylného dojmu, že náhrady mateřského mléka jsou ekvivalentem mateřského mléka,“ říká Majerčíková.
Výrobci se hájí tím, že se kodex nevztahuje na výživu pro nemocné děti a že jejich výrobky nabízí alternativu a pomoc matkám a dětem, u kterých kojení není možné. Materiály s logy výrobců náhrad mateřského mléka, které se objevují v čekárnách u pediatrů, podle firem nejsou reklamy, ale informační brožury o kojení. O porušování kodexu se tedy podle nich nejedná.
„Nechceme vyvolávat kampaň proti těmto produktům, protože je zjevné, že některé děti je potřebují, ale důležité je to, aby rozhodnutí matky, jakou výživu dítěti dává, neodviselo od komerčních sdělení, ale nezávislých informací,“ dodává Majerčíková.
VIDEO: Zakladatelka Kojící guerilly: Matky se nesmí bát kojit, zahalovat se není povinnost
6:56
Představa, že se matky mohou zahalit plenou, neplatí vždycky, starší děti si plínu přes hlavu dát nenechají, sama jsem kojila syna do pěti let všude. | Video: DVTV
Koho čeká milostné dobrodružství a kdo by si měl dát pozor na úrazy?
- Co vám na příští týden předpovídá čínský horoskop? (istock.cz)Zajímá vás, jaký pro vás bude začátek týdne? Na co se už od pondělí můžete těšit, a kde si naopak dát pozor, protože vám hrozí nějaká nepříjemnost? Podívejte se na svou předpověď podle čínského horoskopu na týden od 15. do 21. března.
-
Na co se můžete těšit
S čerstvou známostí se nevěnujete výhradně romantice a milostným hrám. Prahnete po společnosti přátel, kterých máte oba dva moc. Už dál nevydržíte jen tak sedět v koutě. Užíváte si své koníčky a pobytu na čerstvém vzduchu. Oba jste aktivně založení. Na co si dát pozor
Zaměřte se na skladbu svého jídelníčku a upravte ho. Některé věci do jarního menu nepatří. Nehledě na to, že můžete mít problémy s ledvinami a ledvinovými kamínky. Dopřejte si bylinkové čaje a celkovou očistu organismu. Budete jako znovuzrození. -
Na co se můžete těšit
Pokud jste se o víkendu neseznámili, dožeňte to tento týden. Natrefíte totiž na romantickou osůbku, která nebude tak ambiciózní a náladová jako vy. Mohla by to s vámi vydržet a odolávat tak občasným střetům. Hoďte se do gala a vyhlížejte lásku.
Na co si dát pozor
V mnoha ohledech se vám ulevilo. Finance máte pod kontrolou, v práci se změnila atmosféra a partnerský vztah nepochází očistcem. Nicméně vás ohrožují sklony k tloustnutí. Moc dobře víte, že jste požitkáři a málokdy odoláte všudypřítomným laskominám. -
Na co se můžete těšit
Naordinujte si pohodový týden na čerstvém vzduchu a s novými koníčky. Připravte se na vlnu pozitivních reakcí, které jsou očividné. Udělejte pro sebe maximum, sportujte a vzdělávejte se v oboru, který je vám blízký. Možností sebeuplatnění jsou stovky.
Na co si dát pozor
Na hledání lásky nemáte zrovna štěstí a přitahujete špatné protějšky. Kvůli tomu nemáte dobrou náladu a propadáte nejistotě o svém vzhledu a sváděcích praktikách. Obloukem se vyhýbejte půjčkám a nákupům předražených věcí. Později toho budete litovat. -
Na co se můžete těšit
Milí Zajíci, láska je pro vás na prvním místě. Pokud máte po boku milovaného partnera, zažijete s ním spoustu krásných chvil. Ani nalezení známosti nebude náročné. Zaměřte se však na protějšky, které jsou chápavé, inteligentní a mají smysl pro humor.
Na co si dát pozor
Pro jistotu se spoléhejte jen sami na sebe, protože se vždy najde závistivý škodič. Procházíte úspěšným obdobím, což nepřijde všem pod nos. Ohlídejte si také své zažívání, je dlouhodobě narušené. Necpěte se nezdravě a u výběru jídel přemýšlejte. -
Na co se můžete těšit
Láska je mocná čarodějka a špatně se bez ní žije. U vás to platí dvakrát, jakmile nejste obdivovaní, něco se ve vás zlomí. O chvíle romantiky nebude nouze v trvalém ani čerstvém vztahu. Tak moc se těšíte na milostné hrátky a společně strávený čas.
Na co si dát pozor
O víkendu si dejte pozor na úrazy, protože se od vás odvrací dobrá kondice. Kvůli nepozornosti si můžete něco zlomit. I když je tady jaro, na vás padne únava a potřebujete více lenošit. Dávejte si pozor také na vysoké výdaje. Měli byste začít šetřit. -
Na co se můžete těšit
Uklidníte si při plánování budoucnosti, četby naučné literatury a meditace. Za každou cenu se potřebujete zklidnit a nabrat nový dech, jinak se nikam neposunete. Čím více odpočinku, tím více energie. To mějte stále na paměti a síly se k vám navrátí.
Na co si dát pozor
S příchodem jara ztrácíte energii a trpíte únavou. K tomu se přidává napjatá rodinná atmosféra, nesrovnalosti v práci a nejistota ve financích. Po pravdě řečeno nevíte, kam dříve skočit. Nejlepší bude nechat věci plynout vlastním tempem a nic nehrotit. -
Na co se můžete těšit
O víkendu neseďte doma a vydejte se vstříc dobrodružství v přírodě. Pokud jste svobodní, cestou se seznámíte s báječným člověkem, který vyniká prudkou inteligencí, a navíc je sexy. Odpovídá vašim náročným představám, tak vám nesmí uniknout!
Na co si dát pozor
I když toužíte po aktivním způsobu odpočinku, dejte si pozor na úrazy. Nesmíte být do všeho hrr. Přeci nepatříte k velkým sportovcům a náročné tempo by vás mohlo skolit. Pokud plánujete větší investici, dobře si ji promyslete. Pak by mohla vyjít! -
Na co se můžete těšit
S příchodem jara se ve vás probouzí touha po lásce. Jindy byste jen nezávazně flirtovali, ale nyní prahnete po vážnější známosti. Vaše přání se mohou splnit, protože se kolem vás pohybuje milá osůbka, která je navíc svůdná a inteligentní. Jděte do toho!
Na co si dát pozor
První polovina týdne nesvědčí uzavírání smluv a unáhleným nákupům. Naopak ve finále týdne můžete i vyhrát! Neměli byste se však na to spoléhat, protože jít do nepřiměřeného rizika jen nejen riskantní, ale hlavně nerozumné. Soustřeďte se radši na práci. -
Na co se můžete těšit
Oblast lásky je jako začarovaný kruh, ze kterého není cesta ven. Soustřeďte se na pevnost přátelství a věnujte se oblíbeným koníčkům. Vždyť láska není v životě na prvním místě. Myslete na své priority, posilujte imunitu a naučte se odpočívat.
Na co si dát pozor
Jeden člen rodiny vás může urazit. Jeho slova si totiž špatně vyložíte a můžete s ním zpřetrhat pevné vazby. Druhá polovina března vám nehraje do noty a vy podléháte panice. Všechno vidíte moc černě, a přitom má život tolik barev. Jen je odhalit! -
Na co se můžete těšit
Z profesního hlediska jste podnikaví a úspěšní. Nechybí vám životní nadhled a přímočarost. Moc dobře víte, že bez práce nejsou koláče a nehodláte na svém postoji nic měnit. Díky tomu jste vzorem pro mnohé kolegy a nadřízený vás plně respektuje.
Na co si dát pozor
Během pracovního týdne budete ochuzeni o potřebnou dávku energie, a proto byste měli více odpočívat a dopřát si dostatek spánku. Koncem víkendu se oklepete a přijdete na jiné myšlenky, možná i díky usmíření s jedním členem rodiny, který vás zklamal. -
Na co se můžete těšit
Kolem víkendu vám vyšší moc dopřeje seznámení s inteligentním člověkem, kterého potkáte v souvislosti se vzděláním. Pokud jste se přihlásili do semináře anebo byli vysláni na služební cestu, měli byste mít oči na stopkách. Jinak vám uteče životní štěstí.
Na co si dát pozor
V hlavě máte mnoho nápadů a chtěli byste je realizovat. Pakliže chcete dosáhnout úspěchu, tak se plně soustřeďte jen na jednu věc. I když si myslíte, že všechno zvládnete, můžete být na omylu. Každé rozhodnutí si promyslete a trošku naplánujte. -
Na co se můžete těšit
Po nešťastném období lásky se vám svítá na lepší časy. Bojíte se však do nového vztahu skočit po hlavě. Byla by však velká škoda nepřijmout přízeň člověka, který po vás opravdu touží. Jeho odhodlání získat si vaše srdce vás dostane na kolena.
Na co si dát pozor
Už o víkendu budete mít dostatek energie a zvládnete více práce. Nezaměřujte se jen na profesní úspěchy, myslete také na své zdraví. Problémy se žlučníkem vás přesvědčí o tom, že byste mohli zhubnout, čímž si zvýšíte sebevědomí i životní šance.