Ideální podmínky pro klíšťata jsou teplo a vlhko.
Počasí posledních týdnů klíšťatům prospívá, počet nakažených encefalitidou a boreliózou je vyšší než v minulém roce.
Klíště je nepříjemný parazit, který obtěžuje život mnoha lidí převážně v letních měsících, kdy je jeho výskyt nejvyšší. Hezké teplé počasí doprovázené vlhkem mají klíšťata nejraději. Právě proto byl v několika posledních týdnech zaznamenán jejich nadměrný výskyt.
„Počet klíšťat se zatím neliší od předchozích let. Momentálně ale jsou pro klíšťata ideální podmínky, cítí se jako v inkubátoru. Je teplo a vlhko a proto se výskyt v posledních několika týdnech zvýšil a klíšťata jsou velice aktivní,“ říká vedoucí laboratoře Protean, která se zabývá infekčností klíšťat, Miroslava Burýšková.
Klíště může číhat nejen ve vysoké trávě, ale i v listnatých lesích, v okolí řek, na zahradách či parcích. „Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky nebo i horské oblasti,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Odborníci dokonce zaznamenali výskyt klíšťat až do nadmořské výšky 1500 metrů. Důvodem je tak podle Burýškové celkové oteplování a změna klimatu, kdy i ve vyšších nadmořských výškách klíště díky teplu přežije.
Jaké číslo se ale rozhodně zvýšilo, je počet nakažených klíšťovou encefalitidou, který je oproti loňsku vyšší. Do konce května letos onemocnělo encefalitidou padesát lidí, loni to bylo 33 a 774 za celý rok, což je nejvíc za posledních osm let.
Encefalitida postihuje nervový systém. Může způsobit například epilepsii, obrnu, meningitidu a v krajním případě hrozí smrt. Nemoci lze předcházet očkováním, není však proti ní lék.
Stoupají i případy lymské boreliózy, kterou se letos nakazil už dvojnásobek lidí než v minulém roce. Na rozdíl od encefalitidy, proti borelióze zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli chránit lidé, očkují se zatím pouze psi.
Podle Burýškové je však borelióza nejnebezpečnější nemocí, kterou klíšťata přenášejí.
„Nejvíce nebezpečná je borelióza, protože je problém, když se pozdě odhalí. V prvním stádiu se projevuje tím typickým flekem, který když se vytvoří, tak se dá dobře odhalit začátek nemoci a dá se zaléčit.
Ale zhruba 40 procentům lidí se tento flek vůbec nemusí udělat a pak se nemoc projeví až v druhém stádiu.
Může se na ni přijít až za dva nebo tři měsíce a potom už je dost těžko léčitelná a bývají z toho až doživotní následky,“ varuje Burýšková.
Mezi doživotní následky pak podle Burýškové patří i částečné ochrnutí například lícních svalů. Borelióza napadá také klouby nebo srdeční sval. Následků tak může být několik.
„Nejlepší způsob, jak zjistit, že boreliózu máme, je nechat si vyšetřit odstraněné klíště. Pokud má v sobě klíště borelie, je tam riziko, že ji máme. Samozřejmě ten přenos ale není stoprocentní, udává se zhruba 30 procentní riziko. Také závisí na době, jakou bylo klíště přisáté. Pokud bylo přisáté 2-3 hodiny, není to ještě indikace k léčbě,“ říká Burýšková.
Čas tak hraje hlavní roli a vždy bychom se měli snažit co nejrychleji se klíštěte zbavit.
„Není pravda, že člověk může onemocnět až po 24 hodinách, přenos byl zaznamenán i po šesti hodinách. V případě, že člověk ví, že měl infikované klíště a začne se po 8 – 10 dnech po přisátí léčit, tak stačí jedno balení antibiotik a má jistotu, že borelióza se nerozvine,“ vysvětluje Burýšková.
Samotné protilátky se totiž v krvi objeví až po měsíci, co bylo klíště přisáté, a to už je poměrně pozdě. Léčba pak může trvat měsíc a není jistota, že nevzniknou nějaké následky.
Otázkou pak je, jak nejlépe klíště vyndat, aby zbytečně neuškodilo ještě více, než je nutné.
„Klíště by se určitě nemělo dustit žádnou mastí nebo olejíčkem. Ideální je ho mechanicky odstranit a především, co nejrychleji,“ radí Burýšková.
Doporučuje tak použití háčku nebo karty se zářezy, která klíště vytrhne. „Pokud zůstanou kusadla v kůži, tak se nic neděje, protože se vydrolí jako tříska,“ říká. Rozhodně by se klíště nemělo nijak mačkat.
Klíště se dá také snadno vyviklat pomocí vatičky a mýdla.
Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek zase doporučuje použít pinzetu.
„Klíštěte se nedotýkáme, nejvhodnější je použít pinzetu, kterou klíště vikláme. S klíštětem manipulujeme jemně, nemačkáme ho, abychom ho nepřetrhli,“ říká Ciupek. Po vyjmutí je potřeba opět dezinfekce. Klasická je třídenní vyrážka. Pokud se ale objeví skvrna týden až dva po odstranění, doporučují hygienici vyhledat lékaře.
V Čechách se teď objevují i cizokrajná klíšťata a počet míst, kde se nacházejí, narůstá. Klíšťata pocházejí převážně z jihu Evropy a subsaharské Afriky a do republiky se dostaly na stěhovavých ptácích.
Klíšťata mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v ČR je nízké, nelze ho úplně vyloučit. „Například pro koně může být až smrtelná,“ řekl parazitolog David Modrý, zakladatel projektu Najdipijaka.
cz, který se snaží lépe zmapovat výskyt tohoto druhu klíšťat.
Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny.
V jakých částech Evropy můžeme chytit "klíšťovku"?
Při pohledu na mapu Evropy, na níž by byl znázorněn výskyt klíšťat, byste slepá místa hledali jen stěží. Bez nadsázky můžeme totiž konstatovat, že regionů bez klíšťat zde máme pomálu. Rozdíl mezi jednotlivými státy spočívá pouze v množství a míře jejich infikovanosti klíšťovou encefalitidou (KE) a jinými nemocemi.
Při pohledu na mapu Evropy, na níž by byl znázorněn výskyt klíšťat, byste slepá místa hledali jen stěží. Klíště je celosvětově velmi rozšířený členovec a ani Evropa není výjimkou. Bez nadsázky můžeme totiž konstatovat, že regionů bez klíšťat zde máme pomálu. Rozdíl mezi jednotlivými státy spočívá pouze v množství a míře jejich infikovanosti klíšťovou encefalitidou (KE) a jinými nemocemi.
Kdo by se chtěl vyhnout kontaktu s klíštětem a zůstat přitom na evropském kontinentě, musel by překročit šedesátý třetí stupeň severní šířky. Tato rovnoběžka se uvádí jako severní hranice výskytu klíšťat v Evropě. Nutno podotknout, že na jih od ní zůstává podstatná část Skandinávie, zejména jižní části Švédska, Finska a Karélie.
Na výskyt klíšťat má rovněž veliký vliv nadmořská výška v závislosti na zeměpisné šířce. Zatímco na severní hranici výskytu klíšťat (tedy v okolí výše zmiňované 63. rovnoběžky) se tito členovci mohou vyskytovat jen ve výškách blízkých úrovni moře, v jižních oblastech může jejich výskyt ojediněle zasahovat až do výšek kolem 1500–2000 metrů nad mořem.
Pro naši republiku byla dlouhá léta stanovena hranice 700–750 metrů. Bohužel podle současných studií následkem klimatických změn už nejsou u nás klíšťata výjimkou ani ve výškách přesahujících jeden kilometr (1100–1200 m.n.m.). To znamená, že se s nimi můžeme potkat i na Šumavě a v Krkonoších, kde na ně bylo ještě před několika lety příliš chladno.
Klíšťatům se v evropských podmínkách daří poměrně dobře a s jejich početním nárůstem přibývá i výskytu KE. Za posledních 30 let se její výskyt v Evropě zvýšil přibližně o 400 %, přičemž v loňském roce se nakazilo asi 10 000 lidí.
Obecně lze říci, že západní a jižní Evropa jsou na KE relativně chudé. Výskyt KE zatím nebyl hlášen z Pyrenejského poloostrova, Řecka, Nizozemska, Velké Británie a Irska. Jejich sousední státy jsou na tom také poměrně dobře, počet případů KE je zde poměrně nízký.
Naopak za oblasti nejvíce zamořené klíšťaty infikovanými KE (respektive tzv. středoevropskou KE) se označují Rusko, Pobaltí a celá střední Evropa.
Jmenovitě to je Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česká republika (v roce 2002 zde byl počet případů až 3x vyšší než v ostatních regionech), Německo (zejména jeho jihovýchod), Rakousko, Slovensko a Maďarsko.
Dále nesmíme zapomínat na jižní oblasti Finska a Švédska, severní Itálii, Švýcarsko, Slovinsko, severní Chorvatsko a Bělorusko.
Kromě nákazy KE slouží klíšťata v Evropě také jako přenašeči dalších nemocí, například Lymeské borreliózy, krymsko-konžské hemoragické horečky, Q-horečky a dalších. Zatímco proti ostatním nemocem nebyla dosud objevena vakcína, proti KE již naštěstí účinnou ochranu známe.
(kros)
Objednejte se na očkování právě teď
Klíšťová encefalitida může být smrtící. Očkování lze vřele doporučit
Rozhovor s MUDr. Martou Šnelerovou – vedoucí lékařkou odd. neuroinfekcí Kliniky infekčních chorob FN Brno
Které nemoci mohou klíšťata přenášet?
Jedno klíště může přenést hned několik infekčních agens, na prvním místě je asi lymeská borrelióza, potom klíšťová encefalitida, ehrlichióza a tularémie.
Ehrlichióza je onemocnění, které způsobuje Anaplazma phagocytophila, projevuje se jako horečnaté onemocnění, průvodním projevem může být také zarudnutí v místě vpichu a může nastat pokles bílých krvinek a krevních destiček, pacient má bolesti hlavy, kloubů nebo i celého těla, které trvají několik dnů. Jako u každé infekce může být i tendence k samovyléčení bez antibiotik, ale jinak dobře zabírá doxycyklin nebo jiná tetracyklinová antibiotika. Vzácně může při ehrlichióze být zánět mozkových blan.
Tularémie – původcem je také bakterie, Francisella tularensis, která se dostane do těla v místě vpichu klíštěte a způsobí kolem něj vřídek nebo i rozsáhlejší ulcerace se zarudnutím, vysoké horečky, zduření regionálních uzlin. Tyto horečky trvají poměrně dlouho, i když pacienti berou antibiotika.
Které z těchto onemocnění je nejčastější?
Nejčastější je lymeská borrelióza. Je to sice nepříjemné onemocnění, může probíhat vlekle, ale není smrtící – na rozdíl od klíšťové encefalitidy. I borelióza však může způsobit zánět mozkových blan. Na lymeskou borreliózu však ještě nikdo nezemřel.
Klíšťová encefalitida je nebezpečnější – průběhy bývají někdy velice těžké a může končit smrtelně.
Jak se chránit proti těmto nemocem?
Klíšťová encefalitida je preventibilní onemocnění, je na ni velmi účinné očkování, které bylo objeveno už v 70. letech minulého století v Rakousku. Rakušané s ním mají největší zkušenosti: prokázalo se, že k zásadnímu poklesu výskytu klíšťové encefalitidy dojde až tehdy, kdy je velká proočkovanost v populaci. Můžu vřele doporučit.
Co když už klíště mám a nejsem očkovaná? Co s ním mám dělat? Jak ho odstranit?
Dříve se doporučovalo zakápnout ho olejem, ale to se už nedoporučuje, protože jak se to klíště dusí, může stačit ještě něco do té ranky vypustit. Nejlepší je zakoupit v lékárně plastové klíšťky, chytit klíště za hlavičkou a lehce vytočit nebo vykývat. A potom zajodovat. Dál sledovat, jestli se kolem něj netvoří skvrna.
Jako typická skvrna „erythema migrans“ se hodnotí při velikosti kolem 5 cm. Do těch 5 cm je to ne úplně jasné. Pokud nenarůstá a má velikost cca 3 cm, a zůstává tak třeba měsíc, měl by člověk zajít ke svému lékaři a poradit se s ním, nechat se vyšetřit.
A pokud se skvrna zvětšuje, což může být druhý den nebo třeba až za čtyři týdny, tak potom zajít k praktickému lékaři.
Jak se tyto infekční nemoci léčí?
Na klíšťovou encefalitidu není kauzální lék. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, první fází je virémie, kdy ještě v mozkomíšním moku žádný nález není. Trvá od jednoho dne až po jeden týden, pak dojde k poklesu teplot, pacient se celkově zlepší. Pak nastává tzv.
intervalární období, což může trvat také asi den až týden, deset dnů, tím to může končit, pacient si může vytvořit protilátky, a nemusí už nic být −vyzdraví se sám. V tom horším případě dojde k vzestupu teplot, 39-40 stupňů C, bolesti hlavy a úporné zvracení. Mohou být i další neurologické projevy.
Pak už by měl vyhledat lékařskou pomoc.
Zcela výjimečně může tato nemoc probíhat jednofázově, pak bývá průběh ale mnohem těžší.
A jak je to u borreliózy s průběhem?
Borrelióza je multisystémové onemocnění, takže průběh se liší podle toho, který systém je napaden. Pokud se jedná o neuroinfekci, tak u dětí bývá nejčastěji zánět mozkových plen, buďto samostatně, nebo doprovázený periferní obrnou lícního nervu, a u dospělých bývá nejčastější formou neuroradiculo meningitida – kdy je zánět mozkomíšních plen, kořenů míšních a ještě některých hlavových nervů.
Jaká je pravděpodobnost, že chytím některou z těchto nemocí, pokud si najdu klíště?
Čím je vyšší množství přisátých klíšťat, tím je vyšší pravděpodobnost onemocnění. Promořenost klíšťat na klíšťovou encefalitidu je od 1 do 5 %.
U lymeské borreliózy je procentuální promořenost klíšťat ještě vyšší, ale není to v celém regionu Brno a okolí stejné – jsou místa, kde klíšťata mají promořenost 2-5 %, ale jsou některá místa, například v Řečkovicích, kde klíšťata mají vyšší promořenost – až asi 40procentní.
Zaznamenáváte rok od roku vyšší počet případů těchto onemocnění?
Je to tak asi vyrovnané, záleží na počasí. Loni jsme měli borrelióz docela dost, klíšťovek relativně málo. To je vlastně sezónní onemocnění, je to akutní onemocnění, které má inkubační dobu tak do 1 měsíce.
Vyskytuje se od jara – podle toho, jak je teplé jaro – až do podzimu, pokud je teplo. Měli jsme ji i v prosinci, což jsou ojedinělé případy. Nejvíce je jich v létě.
U různých forem je různá inkubační doba… Různé meningitidy bývají během celého roku – diagnostika bývá totiž obtížná a pacient někdy chodí s neurčitými příznaky od doktora k doktorovi.
Základní informace:
Klíště obecné (Ixodes ricinus) se vyskytuje po celé České republice, i ve výškách nad 750 m n. m.
Jakmile se člověk klíštěte dotkne, to se okamžitě reflexivně přichytí a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v kůži. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.
Není jen parazitem sajícím krev, ale i přenašečem nebezpečných nemocí – kromě zmíněných např. babéziózy a bartonelózy.
Nepříjemná změna: klíšťovou encefalitidu teď chytíte i z mléka! Jak?
Virová klíšťová encefalitida není zrovna příjemné onemocnění. V některých případech si postižený ponese následky až do konce života (odborná literatura udává, že doživotně postižených je 5 – 7%) a není vyloučeno ani riziko úmrtí. Toto infekční virové onemocnění napadající nervový systém má u dětí tendenci způsobovat spíše záněty mozkových obalů.
Klíště zblízka
Začátek se podobá chřipce
Přenos nákazy je poměrně rychlý. Na přisátou samičku klíštěte přijde turista, houbař či výletník většinou až po návratu domů, ale k přenosu nákazy začíná docházet už pouhopouhé dvě hodiny poté, se parazit zavrtá do lidské pokožky.
Počet odchycených případů (skutečný počet onemocnění je vyšší) není zrovna malý, v létech 1990 – 2007 šlo o 160 000 nemocných z Evropy a Ruska. První příznaky se objeví většinou za 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově.
První fáze trvá obvykle 3-5 dní, projeví se podobně jako chřipka – bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství.
Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost.
Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací. Akutní stav trvá 2-3 týdny. Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např.
chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.
Prodělané onemocnění není zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 7- 15 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem,“ informuje informuje web společnosti Avenier. Přenos nákazy je obecně spojován právě s přisátím nakaženého klíštěte, mnohem méně známý, ale prokázaný je i přenos pomocí pití neošetřeného mléka.
Pod mikroskopem: část bodce klíštěte
Encefalitidu sem přinesla až válka
Klíšťová encefalitida nebylo v českých luzích a hájích „odjakživa“, poprvé byl virus u nás izolován v roce 1947. A už v roce 1951 řádila klíšťová encefalitida na Slovensku díky konzumaci infikovaného mléka. „Epidemiologickým šetřením bylo prokázáno, že se jednalo o explozívní epidemii alimentárního původu.
Aktivním vyhledáváním lehkých forem onemocnění bylo zjištěno cca 700 infikovaných, z nichž téměř 300 bylo hospitalizováno. Dalším šetřením se prokázalo, že přenos se uskutečnil pitím nesvařeného mléka infikovaných zvířat. Někteří dodavatelé mléka míchali do odváděného kravského mléka i mléko kozí.
Uvedená oblast je přírodním ohniskem klíšťové encefalitidy, proto při pastvě docházelo k přisátí infikovaných klíšťat, a tím k přenosu viru,“ píší Doc. MUDr. Daniela Janovská, CSc., MUDr. Jana Dáňová v odborném materiálu Klíšťová encefalitida v České republice. Nemusí se jednat jen o mléko kravské, které je nejrozšířenější.
Jak ukazuje 22 nemocných ze Vsetínska, kteří nemoc obdrželi“ v podobě ovčího sýra vyrobeného z infikovaného mléka, rizikové je i mléko ovčí či kozí.
Na první pohled je prevence získání klíšťové encefalitidy během pití mléka, jednoduchá. Pít mléko pasterizované.
Mléko se po dobu 15 – 30 vteřin zahřeje na teplotu 71 – 74 0C nebo na několik sekund na teplotu 1500C a problém je vyřešen, přitom úbytek vitamínů a dalších zdravím prospěšných látek, je zanedbatelný.
Vzhledem k čím dál větší oblibě produktů přirozeného hospodaření, nabývá „mléčný“ způsob přenosu na významu.
„Podle Amerického centra na kontrolu nemocí je nesprávně zpracované syrové mléko odpovědné za téměř 3x více hospitalizací než jakkoliv jiné potravinové onemocnění,“ píše František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v příspěvku časopisu Vesmír. Mimochodem věděli jste, že nakažené klíště je infekční doživotně? Takže pokud se mu líbí na pastevní louce, může být lezoucím rizikem až po tři roky.
Text Topi Pigula
Strašení přírodou – PharmDr. Margit Slimáková
Před rokem nás z plakátů pronásledovala klíšťata s heslem „jedna dvě, klíště jde, klíště si jde pro tebe“, letos nás straší procházka v lese s tématem „Karkulky potřebují očkování!“ Jedná se o typické příklady toho, jak farmaceutický průmysl v naší zemi nadšeně a kreativně vymýšlí, jak zvýšit zájem o očkování. Je hysterické strašení prospěšné, nebo prospívá pouze výrobcům reklamovaných produktů?
Klíšťata a komáři jsou hlavními přenašeči infekčních onemocnění zvířat i lidí.
V našich podmínkách nás komáři většinou jen nepříjemně štípou, nejběžnějším přenašečem infekcí jsou jen v tropických oblastech. Mnohem větším rizikem v Česku jsou klíšťata.
Na člověka mohou přenést klíšťovou encefalitidu anebo lymskou boreliózu. Vyskytují se nejvíce ve vysoké trávě, na loukách, na pokraji lesů i v parcích.
Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu, které zasahuje centrální nervovou soustavu. Nákazu je možné získat přisátím infikovaného klíštěte anebo konzumací infikovaného, nejčastěji nepasterizovaného kozího mléka. Nejlepší ochrana před klíšťovou encefalitidou je vyhnout se pokousání klíštětem.
Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se léčí včasným podáváním antibiotik. Očkování, které bylo dříve testováno v USA, bylo pro vysoký výskyt nežádoucích účinků zrušeno.
Vyženou náš klíšťata z lesa a komáři od rybníků?
Jedna z nejzdravějších lidských aktivit je pohyb v přírodě a jeho omezování je vysoce nerozumné.
Zatímco se v Japonsku začíná předepisovat terapie lesem (forest therapy), v Česku se čím dál častěji doporučuje vyhýbat se lesům v sezóně klíšťat, která se stále prodlužuje.
Jako jediné vhodné řešení se čím dál častěji doporučuje pravidelné očkování proti klíšťové encefalitidě.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Vakcína proti klíšťové encefalitidě se běžně doporučuje pro všechny děti a dospělé. Očkování se skládá ze tří dávek, které jsou rozloženy asi do patnácti měsíců. Kompletní očkování by mělo poskytovat ochranu po dobu tří let.
Po třech až pěti letech se proto doporučuje další očkování. Vakcína proti klíšťové encefalitidě je většinou dobře snášená, ale není zcela bez rizik ani plně spolehlivá.
Z vážnějších nežádoucích účinků se nejčastěji uvádí bolesti hlavy, vyšší únavnost, bolesti svalů a nevolnost. U dětí se může objevit i horečka.
Toto očkování se nedoporučuje při alergii na vaječný bílek, který je přítomen ve vakcíně. Očkovat se nemá v těhotenství, při kojení a v době oslabení organismu.
Jak situaci řešit?
Je pravdou, že před televizí klíště nechytíte, zatímco pravidelný pobyt v přírodě riziko setkání s klíšťaty zvyšuje. Vyhýbat se přírodě nebo odmítat lesní školky přesto určitě není řešením a nikomu to nedoporučuji.
Pravidelný pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu a slunci je naprostým základem pro dlouhodobé prospívání těla i ducha.
Děti, které chodí do lesních školek a pravidelně jezdí na tábory, se téměř jistě častěji potkají s nejrůznějšími zvířátky, na rozdíl od jejich doma posedávajících kamarádů, ale není prokázáno, že by v důsledku tohoto ohrožení byly více nemocné. Naopak děti, které častěji pobývají venku, jsou zpravidla i mnohem zdravější.
Má smysl, abychom chodili do lesa vyděšení strachem, že můžeme potkat infikované klíště? Určitě ne. Strach je stresující a stres snižuje obranyschopnost organismu vůči nejrůznějším onemocněním. Proto považuji vyvolávání hysterie ze stran výrobců léků za naprosto neetické.
Má smysl chránit se vhodným oblečením, prohlížet se po pobytu venku, nebo dokonce používat níže popsané repelenty anebo náramky? Určitě ano a je na každém z nás, pro které prostředky se rozhodneme.
Má smysl nechat se očkovat? Nevím, jaký smysl má očkování pro vás. Lékaři se většinou shodují, že očkování je prospěšné a budou vám jej doporučovat.
Dostupné studie o očkování proti klíšťové encefalitidě uvádějí poměrně vysokou účinnost a relativně nižší výskyt nežádoucích vedlejších účinků.
Přesto jsou i lékaři, kteří spojují očkování proti klíšťové encefalitidě s poškozením zdraví a mnohá laická diskuzní fóra také pravidelně uvádějí i závažné a dlouhodobé potíže.
U nás doma jsme situaci vyřešili.
Sami se více obáváme možných rizik, která plynou z očkování, než rizika, že se setkáme s infikovaným klíštětem, které při dodržování bezpečnostních zásad a pravidelném důkladném prohlížení po každém pobytu venku přehlédneme po dobu více než několika hodin. A že bude náš imunitní systém i přes mnoholetou zdravou životosprávu současně natolik oslaben, že nemoci podlehne.
Novinka odzkoušená na psech
Na českém trhu jsou poměrně nově náramky na ruce, které jsou napuštěny citronelou nebo lavandinem a měly by podle vybraného druhu ochraňovat 7 dnů až 4 týdny. Obdoba náramků je u nás o něco déle nabízena v podobě obojků pro psy, které si majitelé většinou pochvalují.
Výhodou náramků je, že není třeba každodenně myslet na aplikaci insekticidu a není třeba jej používat na citlivější partie těla. Náramky můžeme totiž umístit na zápěstí anebo kotník dokonce i přes oblečení, pro ochranu nejmenších například na rukojeť kočárku.
Praktická doporučení
Prevence
- Při pohybu v rizikových oblastech používejte delší světlejší oblečení a odkrytou kůži chraňte repelentem.
- Případně zvažte použití náramků proti komárům a klíšťatům.
- Pravidelně kontrolujte kůži, jestli nenajdete klíště.
- V případě, že naleznete klíště, jej okamžitě vytáhněte.
Postup pro vytahování klíštěte
- Klíště odstraňujte okamžitě, jakmile jeho přítomnost zjistíte.
- S klíštětem nekruťte ani jej nemažte.
- Použijte speciální pinzetu na klíšťata nebo ruce.
- Opatrně klíště vyviklejte a táhněte směrem nahoru.
- Zkontrolujte, že jste vytáhli kompletní klíště.
- Omyjte si ruce a postižené místo teplou vodou a mýdlem.
- Dezinfikujte místa a pozorujte jej.
- Při otoku či zčervenání okamžitě navštivte lékaře.
Jaký repelent?
- Citronela je aroma olejíček, který je zdravotně nezávadný, ale o něco méně účinný než DEET. Obecně více funguje proti komárům, ale ochrana proti klíšťatům už není tak jistá. Z dalších olejů se doporučuje i eukalyptový a mentolový.
- Vitamíny B komplexu odpuzují hmyz a je možné je také použít k ochraně, ale jedná se o pomoc bez záruky. Doporučuje se jedna tableta B-komplexu anebo jen riboflavinu (vitamínu B2).
- DEET je nejběžnějším insekticidem. Po chemické stránce jde o diethyltoluamid, který je považován za relativně bezpečný. Je možné jej použít nejen přímo na kůži, ale i na oblečení. Nedoporučuje se jen dětem do dvou měsíců věku, není vhodné jej aplikovat přímo na tvář a na poškozenou kůži (rány). Čím vyšší je koncentrace přípravku, tím vyšší je i jeho účinnost.
- Pyrethroidy jsou účinné prostorové insekticidy, které nesmí přijít do styku s kůží. Hodí se proto např. na impregnaci outdoorového vybavení. Permethrin klíště lezoucí po ošetřeném materiálu zabije nebo ochromí tak, že se vám nedokáže přisát na kůži.
Napište, jaké jsou vaše zkušenosti s uvedenými možnostmi, popř. pokud máte další odzkoušené doporučení.
Infekčnost klíšťat zjišťují odborníci
Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.
Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.
Je běžné, že když na dítěti nalezneme klíště, děsíme se, zda není infikováno boreliózou či klíšťovou encefalitidou. Dnes již nemusíte sledovat ranku, zda se kolem nevytvořila skvrna. Stačí, když klíště pošlete do specializované laboratoře, kde Vám do 5 dnů řeknou, zda klíště bylo či nebylo infikováno. Bližší informace naleznete na kliste.cz.
Když jsme byli mladí, z toho, že jsme „chytili“ klíště, jsme si nic nedělali. Teď je ale všechno jinak. Důvodem jsou vážná onemocnění, která může klíště způsobit – borelióza a klíšťová encefalitida.
K jejich úspěšné léčbě je přitom důležité hlavně jejich včasné rozpoznání.
Každé zakousnuté klíště se tak pro mnoho lidí stává strašákem a důvodem ke každodennímu sledování ranky a čekání, zda se kolem ní objeví skvrna.Dnes je již tato nejistota zbytečná.
Stačí pouze odstraněné klíště nevyhazovat či nepálit (jak nám radili naši rodiče), ale odeslat ho do specializované laboratoře, která určí, zda je klíště infikováno či nikoli.
Cena vyšetření je v případě boreliózy 519,- Kč a encefalitidy 678,- Kč a pojišťovna ho nehradí. Výsledek obdrží ti, kteří tuto službu využijí, do 5 pracovních dnů od dodání klíštěte do laboratoře.
Pomocníkem při správném odstranění klíštěte a zaslání do laboratoře může být pro všechny Tick – test, sada obsahující pinzetu, dezinfekční tampóny a vše, co je potřebné k odeslání klíštěte na testování. Sadu je možné zakoupit v lékárně nebo zdravotnických potřebách či přes internet na kliste.cz.
Borelióza
Borelióza je infekční nemoc přenášená klíšťaty, kterou ročně onemocní 3 000 lidí. Po napadení infikovaným klíštětem jsou první příznaky pozorovatelné několik dní až týdnů po infekci.
Hlavním příznakem je zarudnutí pokožky v místě přisátí klíštěte, které může být provázeno horečkou, únavou, malátností nebo zvracením. Nemoc ale může propuknout bez jakýchkoli příznaků a bez varování tak přejít do těžko léčitelných chronických forem.
Ty mají formu chronických zánětů kůže, zánětů kloubů a šlach nebo onemocnění nervové soustavy (neuroboreliózy) či dalších orgánů (srdce, oči). Důležitá je proto včasná diagnóza.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku přenášené klíšťaty, které se projeví po sedmi až čtrnácti dnech od přisátí. Jejich promořenost se v ČR pohybuje okolo 4 %. V určitých oblastech – v tzv. přírodních ohniscích nákazy může však promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout.
V první fázi připomíná encefalitida virové onemocnění dýchacích cest doprovázené horečkami. Nutné je její rozpoznání a klid na lůžku. Pokud onemocnění přejde do druhé fáze, dojde k napadení centrálního nervového systému.
Intenzita příznaků přitom závisí na celkové odolnosti organizmu a právě na fyzické námaze nemocného.
Více informací a adresu laboratoře naleznete na kliste.cz.