Zveřejněno 30.07.17 | Kategorie Články |
Ve čtvrtek 20. 10. budou mít Češi možnost zjistit své riziko mozkové mrtvice a poradit se s odborníky. V budově pražského hlavního nádraží se koná pátý ročník Dne prevence programu POMOC
Cévní mozková příhoda, lidově zvaná mozková mrtvice, představuje osudovou hrozbu pro nemocného a jeho blízké. Má dopad nejen na nejbližší okolí pacienta, ale celou společnost.
Onemocnění srdce a cév představují, i přes maximální úsilí současné medicíny, jednu z hlavních příčin úmrtí.
Informovat Čechy o možnostech prevence mozkové mrtvice bude letos popáté edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Den prevence. Ve čtvrtek 20. 10. jej může veřejnost navštívit v budově pražského hlavního nádraží. Od 8.30 do 17.
30 hodin zde bude zdarma přístupný unikátní model srdce v nadživotní velikosti, kde si lidé budou moci zdarma zjistit své riziko ohrožení mrtvicí a své výsledky konzultovat s přítomným lékařem, který jim poradí i vhodné možnosti prevence.
Dny prevence programu POMOC již pátý rok pomáhají odhalit tichého nepřítele
Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V České republice dokonce zaujímá smutné druhé místo v příčinách úmrtnosti. „CMP je časté onemocnění.
Za rok na něj umírá téměř 11 tisíc osob, přepočteno na den je to přes 30 úmrtí denně. Hospitalizací s touto diagnózou je v ČR téměř 60 000 za rok, praktičtí lékaři registrují za rok 26 000 nemocných pro CMP.
Co je skutečně téměř neuvěřitelné, je délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP. Ta činí více než 150 dní. Ve srovnání s dalšími státy na tom ČR není nijak dobře.
Výskyt CMP je 300/100 000 obyvatel, průměr Evropy je 90–140, USA lehce přes 200,“ shrnuje smutnou českou bilanci prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,
z Centra preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha.
Pro zvýšení informovanosti veřejnosti a odhalení rizikových skupin ohrožených mozkovou mrtvicí jsou pořádány Dny prevence, během kterých je pro veřejnost připraven edukační program POMOC. Od roku 2012 bylo během dosavadních 11 Dnů prevence vyšetřeno celkem 3 423 osob
a u téměř 4 % z nich (126 osob) byla odhalena fibrilace síní, která je až z jedné pětiny příčinou mrtvice.
S vhodnou prevencí poradí přítomný lékař
Pro Den prevence programu POMOC je charakteristický unikátní nadměrný nafukovací model srdce (3,5 × 6 m), kterým bude možné volně procházet.
Do posledních detailů tak bude možné prozkoumat jednotlivé detaily nejdůležitějšího lidského orgánu, který v sobě může v případě fibrilace síní skrývat i krevní sraženinu – trombus.
Návštěvníkům Dne prevence bude k dispozici lékař a zdravotní sestry, se kterými bude možné konzultovat zjištěné výsledky a poradit se o vhodných možnostech prevence.
Akce je realizována ve spolupráci s Českou internistickou společností, pacientskou organizací ICTUS, která pomáhá lidem po prodělané mozkové mrtvici s návratem do plnohodnotného života, pacientskou organizací Rytmus srdce, dále společností Bayer. Během Dnů prevence mohou návštěvníci akce využít poradnu pacientské organizace ICTUS.
Zdravotní prevence zaměřená na kardiovaskulární systém je běžná i u profesionálních fotbalistů a zajímat by se o ni měla i obecná populace
Během posledních let se zpřísnila i kontrola sportovců zaměřená na kardiovaskulární systém, která v době před revolucí byla téměř nulová. Měly na to vliv jak události, které se staly především ve světě, ale i aktuální dostupnost různých vyšetření. „Důkladnou prevencí docílíte eliminace hráčů, kteří by mohli mít srdeční problémy.
U nás na Dukle máme příklad Petra Malého, který podstoupil všechna vyšetření, která podstoupit měl, ještě ve větší frekvenci, než je běžné. Bohužel se na jeho vadu nedalo přijít dostupnými prostředky. Jednalo se o nepravidelnou srdeční arytmii,“říká lékař fotbalového klubu Dukla Praha MUDr. Ladislav Šindelář.
„Obecná populace by měla docházet na vyšetření, na která má nebo na ta, na která je pošle praktický lékař. Mezi základní vyšetření řadíme například EKG nebo odběry krve. Navíc by se mělo přihlížet k rodinné anamnéze, jestli se v ní vyskytují náhlé srdeční kolapsy.
Není možné, aby všichni amatérští fotbalisté podstupovali podobná komplexní vyšetření jako profesionálové, ale díky prevenci například přes praktického lékaře je možné rizikům předcházet,“ shrnuje důležitost preventivních vyšetření u veřejnosti MUDr. Šindelář.
Příčiny a projevy cévní mozkové příhody
„Na vzniku CMP se podílejí známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, např. zvýšený cholesterol. Ty je třeba u každého identifikovat a léčit. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže.
Velmi významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tu je třeba léčit nebo v případě, že fibrilace síní přetrvává, je potřeba zavést léčbu protisrážlivými prostředky, tzv. antikoagulancii,“ shrnuje prof. MUDr.
Richard Češka, CSc.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. U pacienta dochází k náhlé nevysvětlitelné závrati, případně náhlým pádům ve spojení s dalšími neurologickými příznaky.
Může se objevit slepota, bolest hlavy, na začátku zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty. Jan Dohnálek je zakladatelem neziskové organizace ICTUS, která pomáhá lidem po cévní mozkové příhodě.
Sám cévní mozkovou mrtvici prodělal a ostatním radí, jak se jí vyhnout: „Moje chyba? Nekontroloval jsem si vysoký tlak, vysoké nasazení v práci, nepoznal jsem malého ‚bratříčka‘, který mě měl varovat. Do dvou měsíců přišel větší, silnější. Ale dnes už jsem moudřejší.
Hlídejte si tlak, nechte si zkontrolovat fibrilaci síní, například při našich akcích během Dnů prevence programu POMOC. Dodržujte životosprávu a neužeňte se.“
Fibrilaci síní je možné léčit a zabránit tak vážným zdravotním i sociálním dopadům onemocnění
„Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující arytmií, a přestože neohrožuje postiženého bezprostředně na životě, významně kvalitu jeho života zhoršuje.
Navíc v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko výskytu komplikací, jakými jsou mozkové příhody a srdeční selhání, a poslední zjištění ukazují, že existuje
i souvislost mezi fibrilací síní a různými formami demence.
Z těchto informací logicky vyplývá, že sociální důsledky mohou být značné: pacienti se například velmi obtížně vyrovnávají se změnou výkonnosti.
Pokud jsou nuceni změnit zaměstnání, či dokonce odejít do invalidního důchodu, prakticky úplně změní prostředí a také svůj denní rytmus. Mnoho pacientů pak trpí pocity méněcennosti,“popisuje hlavní sociální aspekty tohoto onemocnění Mgr. Pavla Krištofová
z občanského sdružení Rytmus srdce.
První příznaky mrtvice lze jednoduše odhalit. Pak je potřeba jednat rychle!
„Jestliže CMP začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků.
„Pojem, který bychom si měli pamatovat, je FAST (Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny, Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže, Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči, Time – co nejrychlejší transport),“ shrnuje základní diagnostiku příznaků mrtvice prof. Češka.
Více informací o prevenci mozkové mrtvice, onemocnění fibrilace síní a nadcházejícím Dni prevence programu POMOC naleznete na edukačním webu www.mozekasrdce.cz.
Zdroj: klinikazdravi.cz
Komplexní cerebrovaskulární centrum – Nemocnice Na Homolce
Cévní mozková příhoda (CMP) je způsobena v 80 – 85 % buď nedokrevností při tepenném uzávěru (ischemická CMP), nebo v 15 – 20 % krvácením do mozku, mozkových plen, mozkových komor nebo do více oddílů (hemoragická CMP). Incidence všech typů CMP v ČR je 420/100 000 obyvatel/rok a jde o třetí nejčastější příčinu smrti a o první nejčastější příčinu dlouhodobé závislosti (těžké invalidity).
V současnosti je v Praze dle průzkumu Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti 52 neurointenzivistických lůžek, která lze jen zčásti využít pro péči o CMP, protože se zde léčí i další těžké stavy v neurologii (status epilepticus, polyradikuloneuritidy, neuroinfekce, dekompenzované maystenie a další); spolu se Středočeským krajem je to 65 lůžek pro více než 2,5 milionu obyvatel namísto potřebných nejméně 80 (minimálně 3 iktová – nikoli obecně neurointenzivistická – lůžka na 100 000 obyvatel)
V léčbě CMP se uplatňuje řada sofistikovaných, ale v ČR omezeně dostupných metod.
Konkrétně to je trombolytická (celková i lokální intraarteriální) léčba a řada postupů u ischemického iktu, zejména mechanické endovaskulární odstranění trombu a léčba stenóz mozkových a přívodných tepen angioplastikou nebo stentem.
Další oblastí je ošetřování zdrojů krvácení do mozku nebo mozkových plen – coiling tepenných výdutí, embolizační techniky u arteriovenózních malformací mozku a míchy, léčba malformací gamanožem.
V léčbě CMP se uplatní i řada neurochirurgických technik: odstranění mozkového krvácení, operační vyřazení tepenné výdutě (clipping) nebo cévní malformace, dekompresní kraniektomie a zevní komorové drenáže v řadě urgentních situací, operace stenóz přívodných mozkových tepen, intra-extrakraniální mikroanastomozy ve velmi speciálních případech a další výkony.
Vývoj diagnostických i léčebných metod je velmi rychlý a celosvětově je jasný trend jejich soustředění do specializovaných center, která ošetřují velké počty nemocných, jimž mohou nabídnout jednak moderní a investičně náročnou infrastrukturu (CT, MRI, angiolinky, kvalitní neurointenzivistické zázemí), jednak 24/7 připravený tým vysoce erudovaných neurologů, neurochirurgů, neuroradiologů a cévních chirurgů. Problém je, že tyto metody je nutno použít velmi akutně během prvních nejvýše 4,5 hodin po vzniku příhody („time is brain“), a proto je přímá cesta na specializované pracoviště nejefektivnější. Naopak sekundární překlad z nižšího na vyšší typ pracoviště v situaci, kdy jde o minuty, je méně efektivní – i když lepší než nic.
Moderní intravenózní trombolytická léčba je v ČR poskytována 3.
5 % nemocných s ischemickým iketm, přičemž cílový stav by měl být kolem 20 %! Ještě horší situace je u endovaskulárních výkonů řešících akutní tepenné uzávěry, kterých je v celé ČR prováděno nejvýše 40 – 50 ročně, přestože správných indikací je nejméně 20 x více! Přitom právě tato moderní akutní léčba a ošetřování nemocných na specializovaných jednotkách má rozhodující vliv na výsledný stav.
V roce 2010 získala NNH statut Komplexního cerebrovaskulárního centra na základě splnění podmínek daných Věstníkem MZ ČR z března 2010 (Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice). Druhým centrem v Praze a Středočeském kraji je Ústřední vojenská nemocnice Praha.
- Pro rajonní nemocné zajišťovat péči na úrovni Cerebrovaskulárního centra nižšího typu (= iktové jednotky, kde se provádí konzervativní léčba a intravenózní trombolýza)
- Pro rajonní pacienty a nemocné z regionu Praha a Středočeský kraj (a pro některé velmi specializované postupy jako léčba arteriovenózních malformací gamanožem pro celou ČR) musí zajišťovat superspecializovanou péči o všechny typy cévních onemocnění mozku.
- Přijímání nemocných s akutní cévní mozkovou příhodou (CMP), jejich akutní diagnostika a léčba
- U indikovaných nemocných s akutní ischemickou CMP provádění intravenózní nebo intraarteriální trombolýzy nebo mechanické endovaskulární odstranění trombu
- U nemocných s akutním krvácením z tepenné výdutě indikace a provedení endovaskulární léčby (coiling) nebo neurochirurgické léčby (clipping)
- U nemocných s krvácením z cévní malformace rozhodnutí o optimální nebo i kombinované léčbě (operace – ozáření gamanořem – embolizace)
- U nemocných se symptomatickou nebo asymptomatickou stenózou přívodných mozkových tepen akutní nebo odložená operace či endovaskulární angioplastika a/nebo zavedení stentu
- U nemocných s krvácením do mozku rozhodnutí o operačním odstranění hematomu
- Ve speciálních případech dekompresní kraniektomie, zevní komorová drenáž
- U všech nemocných s ischemickou CMP komplexní diagnostika příčiny. 32 % má příčinu kardiologickou (embolie ze srdce); 60 % má příčinu v postižení přívodných mozkových nebo mozkových tepen, 5- 10 % má podklad v hyperkoagulačním stavu. Každá příčina vyžaduje specifickou terapii a sekundární prevenci.
- Poskytování časné rehabilitační péče a sociálního pradenství
- Indikace následné péče
CMP
PRVNÍ MINUTY, HODINY A DNY S CMP
Tato kapitola je věnovaná zejména blízkým pacienta a provede Vás všemi kroky, které podstoupí pacient od příjezdu do nemocnice.
JAKÁ JE PÉČE O PACIENTA PRVNÍ MINUTY PO PŘÍJEZDU DO NEMOCNICE?
Pacienta přiveze rychlá záchranná služba na pracoviště Kliniky zobrazovacích metod, kde je již připraven náš specializovaný tým z jednotky intenzivní péče (JIP) 1. neurologické kliniky (lékař, sestra, sanitářka).
Po příjezdu pacienta okamžitě vyšetří neurolog a sestra provede odběry nezbytné pro zahájení léčby. Poté provedeme CT mozku a CT angiografii (viz Zobrazovací metody), díky kterým zjistíme, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, dále jen CMP.
V případě potvrzení CMP zahájíme co nejdřív léčbu na JIP 1. neurologické kliniky. Pokud je to možné, podáme pacientovi nitrožilně trombolýzu (lék, který dokáže rozpustit krevní sraženinu, která způsobila mozkovou mrtvici).
V některých případech trombolýzu podáváme přímo na CT, aby se zkrátil čas od vzniku příznaků po zahájení léčby.
JAKÁ VYŠETŘENÍ PACIENT PODSTOUPÍ PO PŘEVOZU NA JIP?
Pacienta uložíme na monitorované lůžko a natočíme EKG, které snímá srdeční rytmus (slouží k zachycení nepravidelných srdečních rytmů, tzv. arytmií), dále změříme krevní tlak (pokud je vysoký, zahájíme léčbu léky na snížení krevního tlaku), saturaci krve kyslíkem a pro lepší komfort pacienta zavedeme močový katétr.
JAK ROZHODNEME O ZPŮSOBU LÉČBY?
Před zahájením léčby musíme od rodiny nebo z dostupné dokumentace ověřit, zda není k podání trombolýzy žádná překážka (kontraindikace). Překážkou je např. porucha srážení krve, nízký počet krevních destiček, operace v posledních měsících, závažné onkologické onemocnění nebo užívání některých léků: např. warfarinu, nebo nových orálních antikoagulancií jako Xarelto, Pradaxa či Eliquis.
V případě, že kontraindikace neexistuje a pacient se dostal do nemocnice včas, zahájíme léčbu trombolýzou.
JAK PROBÍHÁ LÉČBA TROMBOLÝZOU?
Intravenózní (nitrožilní) trombolýzu podáme pacientovi formou 1 hodinové infúze do žíly na horní končetině. Trombolýza musí být podána do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čím dříve je podána, tím lepších výsledků můžeme dosáhnout.
JAK LÉČÍME PACIENTY, KTERÝM NELZE PODAT TROMBOLÝZU?
U některých pacientů není efekt trombolýzy dostatečný, anebo jim z výše uvedených důvodu nemůže být podána. Proto u některých těchto pacientů přistupujeme k tzv. intervenčnímu výkonu přes tepnu v třísle (výkon se označuje jako tzv.
mechanická rekanalizace nebo trombektomie). Tento výkon musí být zahájen do 6 hodin od začátku příznaků a provádí ho radiolog na tzv. angiosále, který je součástí moderního vybavení naší neurologické JIP.
Pacienta během zákroku utlumíme nebo uspíme, nemusí se tedy obávat žádné bolesti.
„Jaké informace od rodiny potřebujeme v první fázi péče o pacienta?
Zejména v akutní fázi léčby je nezbytná spolupráce a komunikace s rodinou.
Potřebujeme vědět, s čím se pacient léčí, jaké léky užívá, jaký byl jeho stav před cévní mozkovou příhodou a kdy se objevily první příznaky.
Proto prosíme rodinu, aby co nejdříve doručila ošetřujícímu personálu zdravotnickou dokumentaci a informace o užívaných lécích.“
JAK A KDY ZJISTÍME, ŽE BYLA LÉČBA ÚČINNÁ?
Již v průběhu prvních hodin zjistíme závažnost proběhlé příhody a také dosažený efekt léčby. Pokud jsme podali trombolýzu, nebo provedli intervenční výkon, uděláme po 24 hodináchpacientovi kontrolní CT nebo MRI mozku, které odhalí rozsah poškození mozku a případné komplikace.
JAK POKRAČUJE NÁSLEDNÁ PÉČE NA JIP?
V případě, že kontrolní CT dopadne dobře (není přítomné zakrvácení ani rozsáhlý mozkový infarkt), zahájíme tzv. sekundární prevenci protidestičkovými léky (Aspirin, Trombex). Ta působí na krevní destičky a snižuje riziko opakování mozkové příhody. Jestliže je rozsah mozkového infarktu větší, odložíme počátek této léčby o několik dní až týdnů.
Pacientovi na JIP také nepřetržitě monitorujeme EKG, které slouží k odhalení nepravidelnosti srdečního rytmu. Ta může být jednou z příčin CMP (nejčastěji se jedná o tzv. fibrilaci síní). Pokud zachytíme fibrilaci síní, zahájíme odlišnou léčbu tzv. antikoagulačními léky (jako je warfarin anebo nová orální antikoagulancia, tzv. NOAKy).
PROČ SE ZAPOJIT DO KLINICKÉHO VÝZKUMU A CO TO OBNÁŠÍ?
Na naší klinice také probíhá intenzivní klinický výzkum, díky kterému můžeme neustále zlepšovat péči o pacienty s CMP. Veškerý výzkum je schválený Etickou komisí Fakultní nemocnice u sv. Anny a podléhá přísné legislativě ČR a Evropské unie.
Klinický výzkum často srovnává nová, účinnější léčiva či postupy oproti standardním. Ve skutečnosti všechny postupy, které používáme v současné době k léčbě, prošly „testováním na pacientech“ v minulosti a teprve, pokud se ukázaly jako účinné, tak byly zavedeny do běžné praxe.
Pokud pacient poté, co ho lékař seznámí se studií, souhlasí se svým zařazením do výzkumného projektu, podepíše tzv. informovaný souhlas. V případě, že je pacient v bezvědomí anebo hůře komunikuje, může o jeho zařazení do studijních protokolů rozhodnout i osoba blízká.
Zařazením se do výzkumného projektu nám pacient pomáhá zavést do běžného užívání léky, které jsou pro pacienty šetrnější a účinnější.
Pacient zařazený do výzkumu může být pozván na návštěvu ve specializované ambulanci naší kliniky a to i po propuštění z nemocnice. Studijní tým (lékař a sestra) mohou provádět vyšetření (např. oděr krve), která jsou součástí protokolu studie a získaná data vkládají do databází, které slouží pro přesné sledování účinku nového léku nebo nového postupu.
Výhoda účasti pacientů ve studii je, že klinická péče je často standardizovaná napříč řadou zemí a pacienti mají zajištěnu kvalitu péče na vysoké úrovni.
Bylo zjištěno, že pacienti, kteří se účastní výzkumu, mají obecně lepší prognózu než pacienti, kteří se neúčastní a to bez ohledu na to, jakou léčbu pacienti ve výzkumu dostávají.
Relativní nevýhoda účasti pacientů je, že někdy jsou vyžadované lékařské kontroly navíc oproti tomu, co by pacient podstoupil v rámci běžné klinické péče (někteří pacienti toto ale považují spíše za výhodu).
PACIENT MÁ PO CMP PORUCHU POLYKÁNÍ – CO TO ZNAMENÁ?
Závažnější cévní mozkové příhody mohou mít jako následek poruchu polykání, tzv. dysfagii. Vzhledem k hrozícímu riziku zaskočení sousta provádíme diagnostiku této poruchy do 24 hodin od hospitalizace a zahajujeme okamžitou terapii.
Další informace se dočtete v kapitole Dysfagie.
KDY JE ZAHÁJENA REHABILITACE?
Rehabilitaci, která je velmi důležitým prvkem péče o pacienta, zahajujeme již v prvních 24 hodinách od vzniku CMP. Cílem je brzká vertikalizace pacienta (posazení, postavení) a prevence komplikací spojených s upoutáním na lůžko.
Další informace se dočtete v kapitole Rehabilitace.
„Kdy a kde je možné pacienta po přeložení z JIP navštívit?
Po stabilizaci stavu a v případě, že již není nutná monitorace na lůžku JIP, pacienta přeložíme na standardní oddělení 81 v 1. patře nebo 82 v 5. patře (nová budova B1). Návštěvní a konzultační hodiny na oddělení jsou každý den od 14:00 do 18:00 hodin.“
JAKÁ VYŠETŘENÍ PACIENT PODSTUPUJE PO PŘELOŽENÍ Z JIP?
V prvním týdnu doplníme nezbytná vyšetření, pomocí kterých se snažíme zjistit příčinu CMP. Pacientovi pečlivě monitorujeme a léčíme krevní tlak a sledujeme hladinu cukru v krvi. Také provádíme odběry zaměřené na kompenzaci diabetu a hladinu tuků v krvi (tzv. lipidogram).
Dále je doplněno vyšetření srdce ultrazvukem (tzv. ECHO srdce). Standardně provádíme hrudní ECHO srdce, avšak u některých pacientů je nezbytné doplnit i tzv. jícnové ECHO srdce, které umožní pohled na srdce přes jícen zezadu.
Díky tomuto vyšetření můžeme odhalit patologické útvary v srdečních síních nebo patologický zkrat mezi pravou a levou síní, které nejsou na hrudním ECHO srdce dobře odhalitelné. Dále provádíme sledování srdečního rytmu (tzv. EKG Holter). Pacient standardně podstoupí 24 hodinové monitorování.
U pacientů s podezřením na srdeční arytmii prodlužujeme monitoraci na 7 až 28 dní.
Nadále pokračujeme v rehabilitaci, ergoterapii a případné terapii dysfagie.
Popsané diagnostické a léčebné postupy nemusí být uplatněny u všech pacientů. Vždy záleží na konkrétním případu a rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Naším cílem je nezatěžovat pacienta zbytečnými vyšetřeními.
JAK DLOUHO TRVÁ HOSPITALIZACE?
Délka hospitalizace se odvíjí od závažnosti neurologického stavu a případných komplikací. Hospitalizace v Komplexním cerebrovaskulárním centru v naší nemocnici stejně jako v jiných nemocnicích je zaměřena na léčbu v prvních hodinách a dnech po cévní mozkové příhodě.
Řada pacientů ale vyžaduje delší pobyt v nemocnici. Pokud tedy pacient vyžaduje hospitalizace delší než 7-10 dní, je nezbytné ve spolupráce s naší sociální pracovnicí a ošetřujícím lékařem zorganizovat následnou hospitalizaci, často v zařízení mimo naší nemocnici.
Pacienty s lehkou formou cévní mozkové příhody hospitalizujeme na naší klinice 5-7 dnů. V případě nejlehčí formy tzv.
transitorní ischemické ataky (TIA) může být hospitalizace ještě kratší (2-3 dny). Pokud u nich není přítomné neurologické postižení, mohou jít pacienti rovnou domů.
Ti, kteří vyžadují pokračování v rehabilitaci, mohou být přeloženi na krátkodobou rehabilitaci (2-3 týdny) na naše rehabilitační odd. 23.
Pacienty se středně závažnou formou mozkové příhody (s částečným omezením hybnosti končetin, omezením soběstačnosti), u kterých je nezbytné pokračovat v rehabilitaci a další péči (ošetřovatelské), přeložíme na oddělení následné péče (např. DRO Nový Lískovec). Zde se délka hospitalizace pohybuje okolo 2-3 měsíců, během kterých ve spolupráci s rodinou plánujeme další péči dle závažnosti stavu.
Pacienti s těžkou formou cévní mozkové příhody, kteří zůstávají upoutání na lůžko, a u kterých je výrazně omezena soběstačnost, bývají přeložení do zařízení sociální péče anebo do hospicové péče.
Následnou péči vyřizuje ve spolupráci s rodinou sociální pracovnice a ošetřující personál. Více se dočtete v kapitole Následná péče.
„Komu a jak podáváme informace o stavu pacienta?
Pacient při příjmu podepisuje dokument, ve kterém jsou uvedena jména osob, kterým mohou být podávány informace o zdravotním stavu. Jiným osobám informace podávány být nemohou.
Informace podáváme pouze při osobním rozhovoru, nikoliv telefonicky.
V případě, že pacient není schopen vyjádřit souhlas s hospitalizací (porucha vědomí, zhoršené porozumění následkem poruchy řečových funkcí) je o této skutečnosti informován soud.
Informace o zdravotním stavu podáváme pouze nejbližší rodině.“
PSYCHICKÉ ZMĚNY PACIENTA
V průběhu hospitalizace si pacient postupně začíná uvědomovat nejen poruchu řeči a symbolických funkcí (čtení, psaní, početní úkony), ale často také postižení hybnosti. Velkým handicapem jsou také nově vzniklé poruchy paměti.
To vše může přispívat ke změnám nálad, stavům úzkosti či depresivitě.
Nezřídka se objevuje odmítání potravy, vyhýbaní se společnosti a neochota spolupracovat i na činnostech, které by nemocný již byl schopen zvládnout sám (oblékání, hygiena) a aktivní rehabilitace.
Po propuštění do domácí péče nebo jiného zařízení, mohou mít tyto stavy vliv na průběh rekonvalescence a rodinný život pacienta.
Protože z dlouholeté zkušenosti víme, jak všechny tyto nepříznivé okolnosti mohou působit na Váš psychický stav, snažíme se Vás v jakékoliv fázi po CMP podpořit. Ať už se jedná o ošetřujícího lékaře, sestřičky, fyzioterapeuty, či logopeda, můžete se na nás s důvěrou obrátit a svěřit se. Duševní pohoda je jedním z klíčů k uzdravení.
Každý pacient 1. neurologické kliniky a Doléčovacího a rehabilitačního oddělení FNUSA v Novém Lískovci také může využít služeb našeho DobroCentra.
Jedná se o dobrovolnický program nemocnice, v rámci kterého pacienty každý den navštěvují dobrovolníci v zelených tričkách. Pokud pacientovi chybí společnost, dobrovolník si s ním rád popovídá, zahraje deskové hry nebo přečte knížku.
Z ohlasů pacientů víme, že dobrovolníci mají pozitivní vliv na psychický stav a jsou vítaným zpestřením na oddělení.
UŽITEČNÉ ODKAZY