Vegetariánství není novinka. Co jedli vegetariáni před 100 lety?

Vegetariánů sice stále přibývá, jenže stejně tak je dost i těch, kteří se k masu vracejí.
Foto: Profimedia.cz

„Vegetariánství určitě není ten nejlepší a jediný výživový směr pro celou populaci. Důležité je, v jaké kvalitě a skladbě potraviny přijímáme. Jíst kvalitně může ten, kdo maso jí, stejně jako ten, který ho ze svého jídelníčku vyloučil,“ tvrdí výživová poradkyně Margit Slimáková, která sama nejí maso už třicet let.

Nikole, která dnes pracuje jako PR manažerka, bylo patnáct, když se rozhodla s masem skoncovat. „Bylo to ze dvou důvodů, jeden byl intuitivní a druhý etický. V patnácti totiž člověk řeší nejen sebe, ale i celý svět.

A mně se tehdy nelíbilo, jak funguje mašinérie kolem jatek, velkochovu zvířat a v jakých podmínkách musí hospodářská zvířata živořit. Nechtěla jsem se na tom podílet,“ vysvětluje. Kromě toho cítila, že maso jí zatěžuje zažívání. Bez něj se cítila mnohem lehčeji.

Jenže se psala druhá polovina devadesátých let a alternativní stravovací systémy byly u nás ještě v plenkách.

„A tak jsem se musela naučit vařit. Díky zájmu o to, co jím, a ve snaze zachovat kvalitu v jídle jsem se dostala i k potravinám, které se tu běžně nekonzumovaly. Tofu, luštěniny, sója, to vše bylo na okraji stravovacích návyků většiny společnosti.

A v restauraci? Škoda mluvit, tam často jediné takzvaně vegetariánské jídlo byl smažený sýr. Dodnes ho nejím, protože jsem se ho tehdy přejedla,“ směje se Nikola.

Bez masa – a nějakou dobu i bez vajec, mléka a mléčných výrobků – vydržela dvanáct let a nečinilo jí to žádné potíže.

Jenže když jí bylo sedmadvacet, začínala mít na maso chuť. „Pozvolně a zlehka jsem ho zase zařadila do jídelníčku. Pamatuju si ale, že první kousek masa, který jsem po letech okusila, bylo hovězí z biochovu, žádná ryba nebo kuře. A moc mi chutnalo!“

Stala se buddhistkou a často se setkává s tím, že se lidé jejímu návratu k masu diví. „Dalajlama je taky známý masožravec,“ odpovídá. „V dnešním buddhismu jde hlavně o to, aby tělo dobře sloužilo a mysl se tak mohla rozvíjet.“

Maso zařazuje do rodinného jídelníčku dvakrát třikrát týdně. „Maso jí i můj tříletý syn. Ať se rozhodne sám, jak se bude stravovat, až bude dospělý. Respektuju a mám mezi přáteli i ryze vegetariánské rodiny. Jsem ráda, že díky období mého vegetariánství umím kombinovat potraviny tak, aby byly výživné,“ podotýká Nikola.

Podle výživové poradkyně Margit Slimákové patří Nikola mezi ty, kterým úplné zřeknutí se masa dlouhodobě nevyhovuje. „Každý máme jiný organismus a lidé, kteří mají nízký tlak, snadno se unaví a mají slabší trávení, maso potřebují jako palivo.

Jsou i tací, jejichž tělo zase citlivě reaguje na sacharidy. Vyloučením masa se ale příjem sacharidů často zvýší, a to může být problém,“ připouští.

„Proto je třeba sestavit jídelníček tak, aby vyhovoval naší konstituci, což lze i při vegetariánské stravě.“

Vegetariánství může být, samozřejmě ne u všech, jedním z projevů sebedestrukce, kdy se lidé podvědomě touží co nejvíce trýznit

Vegetariánství považuje nikoli za výživový, ale filozofický směr stravování. „Čistě ze zdravotních důvodů u něj vydrží málokdo. Pokud chce někdo zhubnout, vybere si dřív nebo později jiný způsob.

Aby člověk zůstal trvale vegetariánem, je třeba učinit etické rozhodnutí. Takoví lidé se nechtějí podílet na utrpení zvířat a ekologicky zatěžovat naši planetu. A to je velmi individuální volba,“ zdůrazňuje Margit Slimáková.

„Je to ale ten nejčastější důvod, proč lidé u vegetariánství vydrží.“

Nikola maso nejedla dvanáct let. Nyní ho sice jí, ale pečlivě zkoumá, co potraviny obsahují.

Foto: Petr Hloušek, Právo

To potvrzuje i socioložka Tereza Vandrovcová. Podle americké studie z loňského roku, kterou má k dispozici, se zpět k masu vracejí nejčastěji ti, kteří ho vyloučili ze zdravotních důvodů. Taková změna stravování jim vydrží měsíc, nejdéle pak tři.

„Deset procent současné populace USA jsou bývalí vegetariáni, dvě procenta jsou vegetariáni současní,“ shrnuje závěry studie Vandrovcová. „Z toho někteří vyvodili, že většina vegetariánů se vrací zpět k masu. To je ale omyl. Podle mého názoru je skutečnost taková, že většina současných vegetariánů se k masu nevrátí. Tento dojem vzniká díky experimentátorům.“

„Podle mezinárodních výživových společenství je vegetariánství bezpečné v každém věku, včetně kojících žen a starých lidí,“ podotýká výživová poradkyně Margit Slimáková.

„Musí však být promyšlené, nelze jen vynechat maso a jíst pouze přílohy. Na druhou stranu i nevegetarián může jíst kvalitně, s minimálním dopadem na životní prostředí.

Člověk, který žije na vesnici, chová tam králíky a má v chlívku dva pašíky, neroztáčí kolotoč spotřeby tak jako konzumenti levných výrobků v supermarketu.

Proto nelze ani všechny vegetariány označit za etičtější, než jsou masožravci,“ dodává poradkyně.

Někdy však za odmítáním živočišné potravy může stát i velké trauma. To se stalo i osmadvacetileté Adéle. Více než devět let byla vegetariánkou. Maso odmítala od svých patnácti do sedmadvaceti, s tříletou přestávkou, kdy se občas v mase porýpala, jak říká. Důvod? Byla u toho, když řezník zabil a stáhl z kůže černého králíka, kterého ještě minutu předtím pozorovala v králíkárně.

„Byl živý, čiperný a krásný! A pak během pěti minut jsem viděla vše od zabití, pověšení za nohy, svlečení z kůže až po zabalení. Nevěřila jsem vlastním očím, co zbylo z toho kouzelného chundelatého zvířátka.

Jen vyzáblá kostřička s trochou masa! Coby holka, která nikdy dřív neviděla zabíjení zvířete, maximálně v televizi, jsem z toho měla šok. Nedokázala jsem pochopit, proč to lidé dělají.

Jen pro trochu masa? Tak to ne, řekla jsem si a druhý den jsem už ve školní jídelně hlásila: Bez masa, prosím!“

Vegetariánství je zcela bezpečné, pokud je jídelníček sestaven promyšleně, tvrdí výživová poradkyně Margit Slimáková.

Foto: archív Margit Slimákové

Jenže brzy se dostavily zdravotní potíže. „Velká únava, přibírání na váze. To trvalo asi půl roku, potom jsem šla k lékařce. Zjistila mi hormonální potíže a sníženou funkci štítné žlázy.

Únava se i při léčbě dále zhoršovala, každé odpoledne jsem musela spát, abych byla schopná jít další den do školy.

Velký nárůst váhy byl nepříjemný, ale rozhodně jsem to nepřisuzovala vegetariánství,“ popisuje Adéla.

„Rodiče se mě pokoušeli přesvědčit, že bych měla maso jíst, a doma se vedly sáhodlouhé diskuse, že ona hormonální dysfunkce je zapříčiněna mým vegetariánstvím. To jsem ale odmítala.“

Zlom přišel před rokem. Adéla si našla nového partnera a přestěhovala se z Moravy do Prahy. Její partner se zabývá klasickou homeopatií a pustil se i do Adéliných zdravotních problémů.

Dnes jím všechno. I to, co jsem před svým vegetariánským období nejedla a s chutí, jako nikdy!

Foto: Jiří M. Mašek

„Jednou ráno jsem si šla koupit své oblíbené banány, a když jsem uviděla oddělení salámů, tak bych v tu chvíli vyjedla všechno, co tam měli. Těžko se to popisuje, ale zachvátila mě obrovská chuť na vše – od salámů po párky. Včetně tlačenky.

To se mi nikdy nestalo, tohle jsem nejedla ani v dobách, kdy jsem maso v jídelníčku měla. Koupila jsem si debrecínku a kuřecí šunku a šla spokojeně do práce. Vůbec jsem nebyla schopná pochopit, co se děje. Odpor k masu prostě nebyl. Zmizel.

Budete mít zájem:  Svatba, narození dítěte nebo přestěhování? Zaměstnanec má nárok na volno

Možné vysvětlení nabízí její partner, terapeut, kouč a klasický homeopat Jiří M. Mašek: „Adéla se stala vegetariánkou poté, co na vlastní oči musela sledovat zabití zvířátka. Byl to pro ni šok.

Její psychika se v pubertě raději rozhodla zničit sama sebe, než aby dál nechala ubližovat zvířatům.

Trauma se však díky homeopatii odblokovalo a její psychika a vzápětí i tělo nejspíš zjistilo, že není důvod, proč maso dál odmítat.“

Vegetariánství považuju za filozofický, nikoli výživový směrVýživová poradkyně Margit Slimáková

Pětačtyřicetiletý terapeut během své praxe zjistil, že lidé se velmi často stávají vegetariány ve chvíli emocionální krize. „Vegetariánství může být, samozřejmě ne u všech, jedním z projevů sebedestrukce, kdy se lidé podvědomě touží co nejvíce trýznit.

V mysli se jim uhnízdí věty typu: Nejsem dost dobrý, nemám právo na klidný a šťastný život, ostatní jsou lepší než já, chci se vymezit… Tento stav mysli je však ke štěstí samozřejmě nemůže dovést, i kdyby nakrásně jedli někde na pláži rok jen pomeranče a kokosy.

Stres je dožene!“ tvrdí.

Podle něj lidé v mnoha případech nevolí vegetariánství jako cestu zdraví, i když si to mnohdy myslí, ale jako cestu útěku a odporu. To se může později neblaze projevovat na jejich psychice a na metabolismu těla.

„Tito lidé pak na sebe mohou být i pyšní a separují se od většinové společnosti,“ má za to. „Tím nechci hovořit o všech vegetariánech, jsou tu jistě i ti, co si tento styl vybrali s plným vědomím, pečlivě volí skladbu jídel a jde jim to k duhu.

Takových je však podle mne zatím bohužel výrazná menšina.

Je to už rok, co Adéla jí všechno. „Taky párky, sekanou, salámy a s takovou chutí jako nikdy. Najednou to vůbec neřeším, nevidím za tím žádné utrpení,“ říká. „Chápu vegetariány, protože vím, že se nechtějí podílet na utrpení zvířat.

S tím souhlasím, vím, že se to děje a přišlo mi to dlouhá léta stejně otřesné. Jen si nemyslím, že když zajdeme do druhého extrému a budeme trýznit sami sebe a ubližovat svému zdraví jen proto, abychom uchránili zvířata, něčemu pomůžeme.

Hlavní zprávy

Před 20 lety se Líza Simpsonová zřekla masa a změnila obraz vegetariánů v TV

  • Autor: Alan Siegel
  • Překlad: Marie Šebestová a Silvestr Vandrovec Špaček
  • Když Paul a Linda McCartney souhlasili, že vystoupí v Simpsonových, výkonný producent seriálu David Mirkin se rozhodl koupit těmto dvěma hrdým vegetariánům nějaký dárek.
  • Před odletem do Anglie na natáčení skečů se slavným párem se Mirkin, který kvůli lásce ke zvířatům a zájmu o zdraví a životní prostředí sám právě přestal konzumovat maso, zastavil v New Yorku ve zdravé výživě a koupil jim balíček svého oblíbeného falešného krocana.

Bylo to v polovině 90. let, kdy tyto produkty ještě nebyly rozšířené tak jako dnes. Mirkin si říkal, že McCartneyovi rádi ochutnají něco, co v Británii neseženou. Ubytoval se v londýnském hotelu a vyrazil za Paulem a Lindou do Sussexu.

„Myslel jsem si, že to budou ochutnávat dost opatrně,“ říká Mirkin, „nebezpečně zapřisáhlý“ fanoušek Beatles, „ale když jsem se otočil, oni to hltali rovnou z krabice a cpali si to navzájem do pusy, jak jim to chutnalo.

“ Za normálních okolností by se v téhle situaci tetelil radostí, ale to by se nesměl obávat, že se alternativa krocana po cestě zkazila.

Vzpomíná, že mu v tu chvíli prolétlo hlavou: „Možná jsem právě zabil Paula a Lindu McCartneyovy“.

Naštěstí přežili. A po nahrání hlasových sekvenci provedl Paul ohromeného Mirkina po svém domácím studiu a povídal si s ním o vegetariánství, které se tématem této epizody Simpsonových nestalo náhodou. Linda o práci pro seriál řekla týdeníku Entertainment Weekly, že díky tomu dostali příliežitost „šířit myšlenku vegetariánství mezi širší publikum.“

Vegetariáni se v popkultuře objevovali i dřív, ale jen málokdy byli vykresleni jinak než jako jednorozměrní hipíci. Epizoda Líza vegetariánkou, vysílaná 15. října 1995, byla něco jiného: příběh přeměny, vyprávěný z pohledu člověka, který se stává vegetariánem. Líza, morální centrum Simpsonových, tuto epizodu stráví zápasem s otázkou, co to znamená jíst maso.

Její bolestivá cesta odráží příběh mnoha lidí ve skutečném životě. Rozhodnutí vzdát se masa obvykle není úplně snadné. „Je to jako brát psovi misku, až na vás vrčí,“ říká Mirkin. „Přesně tak to vypadá.

Když mluvíte s lidmi o nejezení masa, tak by začali vydávat tenhle zvuk, kdyby mohli.

“ Díl Líza vegetariánkou je označován za jeden z prvních případů, kdy vegetariáni mohli v televizi sledovat upřímné vyobrazení sebe samých – i niterně obranné reakce, kterou masojedi vůči vegetariánství často mají.

Jednoho dne si v kanceláři scenáristů, kde se často probíralo, co měl kdo k obědu, vzal scenárista David X. Cohen kus papíru a načmáral na něj otázku: „Líza se stane vegetariánkou?“ Mirkinovi Cohenův nápad učaroval, protože v něm viděl příležitost zapojit do seriálu Paula McCartneyho.

Ringo Starr i George Harrison už v Simpsonových vystoupili, ale přemluvit Paula potřebovalo nápad, ke kterému by měl osobní vztah. Cohenův první náčrt dílu Líza vegetariánkou ve skutečnosti McCartneyovy nezahrnoval, ale když o tento koncept vyjádřili zájem, byli do něj dopsáni.

Jejich jedinou podmínkou bylo, aby Líza zůstala vegetariánkou do konce série.

Cohen byl nadšený. Byl to jeho první kompletní scénář k Simpsonovým. Řekl, že ze všech dílů, co napsal, tenhle jako jediný opravdu výrazně ovlivnil budoucnost seriálu. Líza skutečně zůstala vegetariánkou celých dosavadních 20 let.

Epizoda začíná kontrastem, jak říká Cohen: „izolace masa od zvířete, co máme v hlavě“. Líza se v dětské zoo skamarádí s neskutečně roztomilým beránkem. Když ale večer sedí u jídelního stolu, nedokáže si vychutnat Margeinu jehněčí kotletu. „Lízo, vzpamatuj se. Tohle není ovečka, to je jehněčí,“ odpovídá jí Homer.

Marge jí navrhuje další možnosti masožraveckých pokrmů, ale Líza uz nedokáže myslet na maso, aniž by viděla i zvířata, ze kterých pochází. (Když začne její matka mluvit o párku v rohlíku, Líza si představuje, jak se skládá z krysího ocasu, holubích hlav, mývalích tlapek a jazyka z kožené boty.

Je to legendární simpsonovský vizuální gag.)

Video: úryvek (v anglickém znění) z dílu Líza vegetariánkou (07×05)

Homer se přirozeně stává Líziným masomilným odpůrcem, postavou, se kterou se musí vyrovnat mnoho nových vegetariánů, když se rozhodnou zříct masa. Homer reaguje na její vegetariánství velmi nevěřícně, neustále se jí vyptává, zda to znamená, že už nebude nikdy jíst slaninu, šunku nebo vepřové kotlety.

Když Líza odpovídá, že to všechno pochází z toho samého zvířete, Homer jen odpoví: „Ano, správně Lízo. Nádherného, kouzelného zvířátka…

“ Cohen Homerovy výroky založil na proslovu legendárního autora Simpsonových Johna Swartzweldera – o kterém se mylně šuškalo, že byl inspirací pro postavu Rona Swansona v seriálu Parks and Recreation – o zázračnosti prasat.

Budete mít zájem:  Jak potlačit chuť na cigaretu

V průběhu epizody se Líza snaží odolávat sociálnímu tlaku konzumovat maso, což nabude přehnaných rozměrů. Její požadavek na vegetariánský oběd ve školní jídelně vede ke spuštění „poplachu nezávislého myšlení“ springfieldské základní školy.

Je přinucena sledovat instruktážní fim s Troyem McClurem zvaný Maso a vy – Společně svobodní (Díl 3F03 s názvem Odpor je marný), ve kterém malý chlapec absolvuje traumatizující prohlídku jatek.

Líza je také neustále přesvědčována členy své rodiny, kteří v jednom momentu udělají latinského tanečního hada a zpívají dnes již slavný úryvek „salátem přátele nezískáš“.

Video: Salátem přátele nezískáš (v anglickém znění)

Ale Líza z epizody nevychází jako ušlechtilá hrdinka obklopená ignoranty. Morálka Lízy-vegetariánky je mnohem složitější. Mirkin podotýká, že když někteří vegetariáni přestanou jíst maso, „stanou se militantními a chtějí, aby všichni byli také takoví“. Chtěl, aby měla tyto tendence i Líza a aby se projevily v jejím hněvu a tvrdošíjnosti.

Yeardley Smith, který Lízu namlouvá (stejně jako v českém překladu Helena Štáchová, která je mimochodem také vegetariánka – pozn. překl.), je v celém dílu úžasný a dodává postavě pořádnou dávku naštvanosti.

Nakonec je Líza tak znechucená, že na Homerově pečlivě připravované grilovačce nabere traktůrkem gril s celým prasetem, které nakonec uletí a je nadobro pryč.

Mirkin chtěl touto epizodou také ukázat, že vzdát se masa neznamená zasvětit život odříkání. „Nejsem hrdinský vegetarián,“ říká Mirkin. „Dokázal jsem to, až když vege jídlo začalo být stejně dobré jako všechny ty blbosti, co jsem jedl předtím.

“ V závěru už je Líza tak utrápená a sklíčená, že to vzdá a zakousne se do párku z Kwik-E-Martu. Netuší ale, že je vyrobený z tofu. Majitel obchodu Apu je vegetarián. „Ani kousek masa,“ říká. „Žádný tuk v porovnání s párkem v rohlíku.

Přešel jsem na tofu, aniž by si toho někdo všiml.“

Apu, který je dokonce vegan, Líze poradí, aby nebyla tak nesmiřitelná, a řekne jí, že se „naučil toleranci. Nevnucuji lidem své názory“.

Také jí představí McCartneyovy, kteří Líze vypravují o svém vegetariánství a prozradí jí, že když zazpívá písničku Maybe I’m Amazed pozpátku, uslyší v ní recept na vynikající čočkovou polévku.

Píseň pak v této epizodě hraje pod titulky, a když si je pustíte pozpátku (v anglickém znění – pozn. překl.), opravdu uslyšíte, jak Paul čte Lindin recept na čočkovou polévku.

Obrázek: Apu je vegan

Díl Líza vegetariánkou končí v seriálu nebývalým výjevem: Líza se omlouvá Homerovi. Ve výsledku tak tato epizoda uznává oprávněnost vegetariánství, ale také tepe omezenost, která se může vyskytnout jak na straně masojedlíků, tak i vegetariánů.

Mirkin řekl, že štiplavý námět některé diváky vytočil, ale jinak je to milovaná klasika. Epizoda Líza vegetariánkou získala ocenění Environmental Media Award i cenu Genesis, kterou uděluje Humane Society of the United States.

Mirkinovi se dodnes ozývají různí lidé, že díky tomuto dílu ostatní začali jejich vegetariánství chápat o něco lépe.

Paulovi i Lindě, která v roce 1998 zemřela na rakovinu, se vyznění dílu moc líbilo. Po odvysílání epizody Davidu Mirkinovi telefonovala jejich asistentka – manželé byli právě v New Yorku a chtěli zjistit, kde seženou jeho oblíbeného bezmasého krocana.

Zdroj: Slate

Vegetariány ohrožuje mrtvice víc. Steakem to prý ale narychlo nezachrání

Srovnávací studie, jež se týká rizik v podobě ischemické choroby srdeční a mrtvice mezi těmi, kdo jedí maso, ryby, a vegetariány, přinesla zajímavé závěry. Vegetariáni jsou v tomhle ohledu prý ve větším nebezpečí než ti, kdo jedí maso.

Časopis Time ovšem píše, že je zatím příliš brzy na to začít si zuřivě objednávat steaky a hamburgery.

Článek ke studii publikovaný na serveru BMJ zmiňuje pouze malé zvýšení rizika mrtvice, zatímco připomíná zjištění jiných studií, podle nichž vegetariáni a vegani mohou mít nižší riziko srdečních chorob než pojídači masa.

„Je důležité zdůraznit, že jsme se zabývali dvěma výstupy,“ říká spoluautorka studie Tammy Tongová z Oxfordské univerzity. „Zdá se, že nižší riziko srdečních chorob převažuje nad vyšším rizikem mrtvice.“ Navíc byly oba sledované efekty poměrně malé.

Na základě výsledků vědci odhadují, že vegetariánská strava je ve srovnání se stravou obsahující maso spojena s nižším výskytem srdečních chorob. Na tisíc lidí je v přepočtu riziko těchto chorob u vegetariánů o deset lidí nižší.

Ovšem po deseti letech dodržování bezmasé diety připadají na stejný vzorek populace tři případy mrtvice navíc.

K dosažení tohoto zjištění Tammy Tongová a její kolegové shromažďovali údaje o stravě, zdraví a demografii od přibližně 48 tisíc dospělých Britů bez anamnézy srdečních problémů.

Z nich asi 24 400 jedlo maso a 7 500 z nich jedlo jen ryby. Zbývající účastníci výzkumu byli buď vegetariáni, nebo vegani.

Vědci tyto osoby sledovali 18 let a požádali je, aby na konci studie absolvovali závěrečný podrobný průzkum stravy.

Vědci zjistili o 20 % vyšší míru mrtvice u lidí, kteří studii zahájili nebo ukončili jako vegetariáni, ve srovnání s jedlíky masa.

Během téměř dvou desetiletí se u asi 2 800 lidí vyvinula srdeční choroba a asi 1 100 mělo mrtvici. Přibližně 96 % lidí, kteří zahájili studii jako konzumenti masa, i jako konzumenti masa skončili. 73 % vegetariánů během sledovaného období stále dodržovalo vegetariánskou nebo veganskou stravu.

Po zahrnutí faktorů, jako jsou životní styl a demografické charakteristiky, zjistili vědci o 20 % vyšší míru mrtvice u lidí, kteří studii zahájili nebo ukončili jako vegetariáni, ve srovnání s jedlíky masa.

Mezi vegetariány a těmi, kdo jedli jen ryby, však byla o 13 % nižší pravděpodobnost výskytu srdeční choroby než u lidí, kteří jedli maso.

Vzhledem k tomu, že cévní mozková příhoda je mnohem vzácnější než srdeční onemocnění, může být riziko srdečních chorob ve skutečnosti tím závažnějším problémem.

Masožravci jsou na tom hůř

Výsledky týkající se mrtvice mohou být překvapivé vzhledem k mnoha letům výzkumu, který utvrzoval lidi v tom, aby omezili konzumaci masa, zejména červeného a zpracovaného. Nedávná řada studií například zjistila příznivé účinky na srdce spojené s rostlinnou stravou a zdravotní rizika pro ty, kteří jedí maso ve velkém.

Tým kolem Tammy Tongové zdůrazňuje, že by nikdo neměl drasticky měnit své návyky na základě výsledků jedné studie.

Studie Tammy Tongové ovšem není první, která zjistila nárůst počtu mrtvic mezi vegetariány a vegany.

Některé předchozí výzkumy naznačují, že nízké hladiny cholesterolu, které chrání lidi před srdečními chorobami, je mohou vystavit většímu riziku mrtvice.

Jiné studie uvádějí, že nutriční nedostatky běžné u těch, kteří nejedí maso (jako je nedostatek vitamínů B12, D, aminokyselin a mastných kyselin), jsou zdraví škodlivé.

Tým kolem Tammy Tongové zdůrazňuje, že by nikdo neměl drasticky měnit své návyky na základě výsledků jedné studie, využívající samostatně uváděné informace o stravě, které ze své podstaty mohou odhalit pouze trendy, ale neprokazují příčiny a účinky.

Vědci se také respondentů neptali, proč vlastně jedli určitou stravu, takže je možné (i když se výzkumníci pokusili vzít v úvahu ovlivňující faktory), že někteří lidé se zdravotními problémy nebo rodinnou anamnézou právě z těchto důvodů nejedli maso.

Jinými slovy – je třeba dalších výzkumů a výsledky tohoto uváděného nejsou důvodem k tomu, abyste jako vegani či vegetariáni hned běželi zhltnout na oslovu nějaký hamburger.

foto: Shutterstock, zdroj: Time

Budete mít zájem:  Mlékem proti kocovině, hypertenzi i obezitě

Vegetariánství, veganství apod

Vztah mezi dietou a délkou života není jednoznačný (genetika, prostředí, životospráva a jiná fakta), ale řada vegetariánů se dožívá vyššího věku. Pod slovem vegetarián se však skrývá mnohé.

Přísní vegetariáni (vegani) nejedí mléko ani vejce, většina vegetariánů je však konzumuje. Jsou to laktovegetariáni nebo laktoovovegetariáni. V Evropě jedí často i ryby a drůbež.

Vegetariáni však obvykle mají i jinak zdravý životní styl – nekouří, sportují, a účinky tedy mohou být i nepřímé. Jedí i hodně antioxidantů, vitaminu C, flavonoidů, nenasycených mastných kyselin (viz článek Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny), karotenoidů, pektinu a vlákniny.

Ve stravě mají méně nasycených mastných kyselin a cholesterolu. U vegetariánů je menší výskyt diabetu 2. typu, nižší cholesterol a méně častý výskyt hypertenze, jsou i štíhlejší. Známe ale i vegetariány s vyššími stupni obezity i vegetariána s body mass indexem nad 50 kg/m2.

Podle britských studií je celkový výskyt nádorů hraničně nižší u vegetariánů a u jedinců, kteří jedí jen rybí maso, vůči těm, kdo jí maso pravidelně. Výrazně nižší je výskyt karcinomu žaludku, ovaria, močového měchýře a hematologických malignit.

Laktovegetariánská strava je komplexní a dospělí ji mohou dodržovat bez rizika celoživotně. Pro děti není vhodná, obsahuje z hlediska dětské výživy např. málo bílkovin a železa.

Přísní vegetariáni, kteří nepoužívají žádné živočišné produkty, jsou vegani. Trpí nedostatkem vitaminů B12 a D, železa, vápníku a podle některých zdrojů i selenu.

Vitamin B12 není obsažen v rostlinných potravinách; pokud je vytvořen mikroorganismy tlustého střeva, nevstřebá se.

Vstřebáván je pouze vitamin B12 vznikající jako produkt bakterií v terminálním ileu (konečná část tenkého střeva).

Vstřebávání vápníku zhoršují kyselina šťavelová a vláknina. Železo z rostlinných potravin se využije méně. Dále veganům chybí taurin a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Vegetariánské a zejména veganské děti jsou malého vzrůstu, mívají anémii. Jedí nedostatečně i proto, že dětský žaludek je malý a nepojme dostatečné množství relativně objemné vegetariánské stravy.

Takzvaná semivegetariánská strava, jež zahrnuje i konzumaci drůbežího masa, je jednou z nejzdravějších diet vůbec. Problém nastává v okamžiku, kdy musí vegetarián držet další dietu. Přísné veganské diety, které nepoužívají žádné živočišné produkty, jsou nevhodné např. pro obézní i diabetiky.

Při redukční vegetariánské dietě dochází k většímu proteokatabolismu (odbourání bílkovin) než při jiných redukčních dietách. Většímu proteokatabolismu je vystaven i diabetik-vegetarián. Udržet rovnoměrné dávky glycidů (sacharidů) je u veganské i vegetariánské diety obtížné.

Strava laktoovovegetariánského typu, tj. s příjmem mléčných výrobků, vajec, někdy i ryb, může být využita při tvorbě jídelníčku pro redukční i diabetickou dietu.

I ve vegetariánské stravě lze, jak bylo uvedeno, přijímat nadměrná kvanta energie. Z ambulance známe pacienty s extrémní hmotností, přestože typicky je vegetarián štíhlý.

Proto je nutné dodržet i u vegetariána pokyny pro redukční diety podle doporučeného množství energie, popř. sacharidů, k tomuto účelu lze využít rámcových jídelních lístků a výměnných jednotek potravin.

/clanek/615-vymenne-jednotky

Některé obézní pacienty může tento typ stravy motivovat ke změně stravovacích zvyklostí a k vytvoření jiných stravovacích návyků vedoucích ke snížení hmotnosti. Jako dieta s jednoduchými pravidly má laktoovovegetariánská dieta psychologickou výhodu. Nemocní jsou schopni dodržovat ji celý život, a má tedy na rozdíl od jiných rituálů perspektivu dlouhodobého užívání.

Existují však i další extrémní diety, které nutně musí být karenční (vynechávají určité živiny), sem patří například frutariáni, kteří jedí jen ovoce. Extrémní je i makrobiotická dieta.

Některé problémy vegetariánských diet

Laktoovovegetariánská dieta s příjmem ryb či drůbeže je jednou z nejvhodnějších diet pro zdravé dospělé obézní, pro obézní v riziku diabetu i pro obézní diabetiky bez komplikací.

Rozhodně ale i tato dieta škodí dětem, těhotným a kojícím ženám. Energetický příjem vegetariánů i veganů je obvykle dostatečný.

Děti na laktoovovegetariánských dietách rostou normálně, až přísnější diety vedou k retardaci růstu.

Bílkoviny a esenciální aminokyseliny jsou v mléce a vejcích zastoupeny v dostatečném spektru. Významný je i sójový protein (bílkovina), který má složení podobné živočišnému. Pokud ho vegani užívají, obvykle se snadno vyhnou proteinovému nedostatku.

Vegetariáni přijímají dostatečné množství tuků, ale obvykle málo polynenasycených mastných kyselin tím, že nejedí maso, někdy ani ryby. To může negativně ovlivnit rozvoj mozku.

Může chybět alfa-linolenová kyselina, pokud není zvýšen příjem ořechů a sóji. Vegetariáni jedí více vlákniny a cukrů.

Vláknina v nadměrném množství může vadit po operacích trávicího traktu, větší množství sacharidů vadí u diabetu.

Vegetariánská strava je obvykle bohatá na vitaminy. Běžná nutnost substituce vitaminu B12 byla zmíněna. U některých pacientů je nutné podání vitaminu B2 a vitaminu D. Dnes ho lze získat z fortifikovaných (obohacených) margarínů. Pokud přijímá vegetarián jen provitaminy D, je nutný dostatečný pobyt na slunci.

Vitamin D3 lze získat u vegetariána jen z ryb, vitamin D2 z fortifikovaného margarínu, sójového mléka a sójových sýrů. Nedostatek vitaminu B12 se dnes vyskytuje vzácně, dříve byl častější.

Vegetariáni mívají dostatek vápníku. Jejich kostní hustota bývá dokonce vyšší. Mají obvykle méně jódu a dostatek ostatních kovů. Nedostatek jódu je u nás vyřešen jodizací soli.

Starší vegetariáni se často nevyhnou některé ze zmíněných karencí, hůře jsou na tom i vegetariáni sportovci. Sportovkyně-vegetariánky mají například častěji amenoreu.

Laktoovovegetariáni obvykle snadno vybalancují potřebu železa, je třeba zdůraznit příjem zeleniny, semen a ořechů.

Hlavní problém vegetariánských dětí je ve velikosti žaludku, dostatečné množství stravy není možné reálně sníst a nekryjí se tak růstové potřeby. Vznik rachitidy u veganských dětí je znám. Dítě obvykle není schopno sníst dostatečný objem kvalitnějšího sójového proteinu.

Vegetariánství chrání před kolorektálním karcinomem, je prevencí diabetu a aterosklerózy, vegetariáni však mají častěji trávicí obtíže. Také u vegetariánů je důležitá pestrost stravy. Je vhodné kombinovat např. cereálie s ořechy. Vegetarián může mít dietně vyvolanou hypercholesterolemii (vysoká hladina cholesterolu), zejména když jí hodně sýrů.

Jako zábrana nedostatku vitaminu B12 by měl stačit příjem 0,25 l mléka nebo 50 g sýru denně. Nedostatek se s ohledem na vysoké zásoby objeví po 3–4letém neužívání.

Přidání vitaminu C zvyšuje vstřebávání železa, toho lze u vegetariánů využít. Železo také váže čaj, což může podpořit nedostatek železa u vegetariánů. Proto je výhodnější pít čaj mezi jídly.

Bílý chléb obsahuje dosti vápníku, ostatní pečivo obvykle ne. Nedostatek jódu je u vegetariánů problémem tam, kde není jodizovaná sůl. Nekonzumují-li mléko a ryby v dostatečném množství, je třeba co nejvíce přidávat ořechy a semena.

Velké problémy mohou u veganů nastat ve věku dospívání, kdy jejich strava bývá jednostranná. Důležitá je pestrost stravy a střídání příjmu sóji, zeleniny, ovoce, citrusů a pokud možno fortifikovaných mléčných výrobků či margarínů. O fortifikaci potravin se lze snadno poučit v reklamách i na obalech potravin.

Odhad populačního výskytu vegetariánství se různí, ve vyspělých zemích může jít až o 5 % obyvatel, cca 8 % obyvatel se masu vyhýbá mírně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector