Třicetiletá Markéta má v červnu svatbu a pak s partnerem plánuje založení rodiny. Na těhotenství se musí připravit víc než ostatní ženy, má totiž nemoc štítné žlázy. Sníženou funkci tohoto orgánu jí lékaři diagnostikovali ve 14 letech.
Žádné potíže neměla a nebýt toho, že si pediatrička všimla abnormálně zvětšeného krku, nejspíš by na svou nemoc několik let ani nepřišla.
Pokud by se neléčila, mohlo by její těhotenství skončit předčasně nebo by se mohli objevit jiné zdravotní komplikace.
„Je pravda, že jsem tehdy byla hodně hubená,“ vzpomíná na dobu před šestnácti lety Markéta, která žije v Praze. Po vyšetřeních na endokrinologii, kde jí diagnostikovali sníženou funkci štítné žlázy, začala brát pravidelně léky, díky nimž se podařilo upravit hladinu hormonů.
S pubertou ale přišla vzpoura a Markéta léky vysadila. „Bylo mi to tehdy jedno. Když jsem je přestala brát, nepoznala jsem rozdíl, neměla jsem žádné potíže. Upřímně jsem na to, že mám nějaké problémy se štítnou žlázou, úplně zapomněla. To, že se mi vysazením léků rozhodily hormony, jsem zjistila až zpětně,“ říká Markéta.
Oteklé končetiny
Vzpomíná, že tehdy pociťovala výkyvy nálad a natékaly jí končetiny, což připisovala vedlejším účinkům hormonální antikoncepce. Na endokrinologii se vydala až po třech letech. „Vzpomněla jsem si, že jsem měla problémy se štítnou žlázou a šla jsem na kontrolu. Lékařka se tehdy zděsila, hodnoty byly šílené a hodně se mi zvětšil krk. Dostala jsem hned dvojitou dávku léků,“ vzpomíná žena.
Prášky nyní bere pravidelně a stav štítné žlázy si hlídá, a to i kvůli plánovanému mateřství. Právě pro těhotné ženy může být neléčená porucha štítné žlázy velmi nebezpečná. Hormony, které orgán produkuje, jsou totiž velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, zejména při tvorbě nervové soustavy.
„Moje endokrinoložka mě opakovaně upozorňovala, že jí těhotenství musím hned oznámit a přizpůsobíme tomu léčbu,“ konstatuje Markéta.
K pravidelným návštěvám u lékaře a hlídání hladiny hormonů ji nabádá i gynekoložka. „Obává se možných komplikací s početím a radí mi těhotenství příliš neodkládat.
Myslím si, že řada žen poruchu štítné žlázy podceňuje. V těle to přitom může napáchat spoustu škod,“ upozorňuje Markéta.
Pilotní screenig
To je ostatně důvod, proč v září začíná dvouletý pilotní screening u skupiny 8 tisíc těhotných žen, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností.
Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních, kde vybraným nastávajícím matkám změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi.
Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště.
„Pokud se potvrdí předpoklad deset až patnáct procent nově odhalených nemocí štítné žlázy, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity.
Vezmeme-li do úvahy, že v České republice ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,” uvádí endokrinolog Jan Jiskra z III. interní kliniky 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu vyšší nároky – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu.
Desetitisíce o nemoci neví
Zdravá štítná žláza funguje v těhotenství správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 je to o bezmála 140 tisíc více.
„Odhadujeme, že dalších desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ´vole´, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti profesor Michal Kršek.
Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není.
Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým „jiným stavem“ a k lékaři nejdou.
Dlouhé čekací lhůty
Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se blíží ke třem měsícům, v některých regionech dokonce i déle. Vedle skutečného nárůstu počtu pacientů to oborníci rovněž přičítají špatné organizaci práce.
„Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní.
A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by podle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři.
Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje docent Jan Jiskra z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují.
„Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku,“ konstatuje docent Jiskra.
Podle něj se také občas léky nadužívají, a při úpravě životního režimu by nebyly vůbec potřeba. „Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření.
Takových případů je ale méně než pět procent. Zbytek, tedy pětadevadesát procent, to má přesně naopak.
Obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává docent Jiskra.
Mýty o štítné žláze: může za naši nadváhu a potíže odhalíte lehce
Matka dvou dnes již dospělých dětí Štěpánka Barešová dlouho přehlížela výstražné signály, které jí tělo dávalo. Když se jí kolegové v práci vždy po ránu smáli, že má ochraptělý hlas jako barová zpěvačka, brala to spíše jako vtip.
„Měla jsem také hodně suchou kůži na nohou, tak jsem si jednoduše koupila peeling a lepší krém,“ vzpomíná dnes šestačtyřicetiletá žena. Celkovou únavu přikládala zase hektickému životnímu stylu a stejné vysvětlení měla i pro častější pocity splínu. Nikdy by ji nenapadlo, že všechny tyto příznaky celou dobu ukazují na potíže se štítnou žlázou. Dokud před deseti lety nezkolabovala.
Diagnóza zněla: snížená funkce štítné žlázy. Díky hormonální léčbě může dnes vést v uvozovkách normální život. Ale bez doživotního užívání hormonů, které její štítná žláza nedokáže vytvářet v dostatečném množství, se už neobejde.
S onemocněními štítné žlázy, nejčastěji s její sníženou funkcí, se v Česku potýká více než šest set tisíc lidí, naprostou většinu z nich tvoří ženy. S tímto drobným orgánem umístěným v krku se přitom pojí velké množství zažitých mýtů. Předseda Sdružení ambulantních endokrinologů Richard Stejskal je uvádí na pravou míru.
Mýtus: Za vaši nadváhu může štítná žláza
Velká část populace si myslí, že onemocnění štítné žlázy nebo hormony štítné žlázy používané k léčbě způsobují nadváhu. Ve skutečnosti je to jinak.
Snížená činnost štítné žlázy vyústí v nedostatek hormonů nezbytných pro správnou funkci metabolismu.
Tělo se dostane do zpomaleného, energeticky úsporného režimu a začne si chránit zdroje energie a zadržovat tekutiny, což může vést k přírůstku hmotnosti o zhruba pět kilogramů.
Málokdy jde o nadváhu, kterou by pacienti rádi svedli na štítnou žlázu. Užívání chybějících hormonů štítné žlázy vrátí tělo do normálního metabolického stavu a oněch zhruba pět kilo zadržené tekutiny se opět vyloučí.
Zvýšená činnost štítné žlázy sice často skutečně vede ke změnám tělesné hmotnosti, ale naopak k patologickému zhubnutí. Pro některé pacienty je to zpočátku příjemné, ale postupně dochází k rozvoji příznaků, pacient se začne cítit nemocně a obvykle ho i okolí upozorní, že s ním něco není v pořádku.
Mýtus: Příznaky problémů lze lehce vypozorovat
Snížená funkce štítné žlázy se může rozvíjet i několik let. Člověk s ní může žít delší dobu, aniž by ho napadlo, že se ho tato porucha týká, a aniž by si kdokoli čehokoli všiml. Rozvinuté formy poruch funkce štítné žlázy se sice lépe rozpoznají, ale hůře léčí. Proto je lepší odhalit onemocnění co nejdříve, v jeho raném stadiu, což dokážou pouze laboratorní testy.
Obvykle se ukáže jen malé vychýlení od normálu, které může způsobit například i nachlazení nebo stres, proto se vyšetření opakuje. Ukáže-li se znovu odchylka, praktický lékař doporučí pacientovi návštěvu endokrinologa.
Mýtus: Co nejvíce jódu štítné žláze pomáhá
Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, historických událostech a nevšedních akcích. |
K léčbě onemocnění štítné žlázy skutečně může vedle léků přispět také strava obsahující jód, což je prvek zcela nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy. Ale pozor, ani v případě jódu neplatí, že čím více, tím lépe. Nadbytek jódu může v určitých případech – u snížené funkce štítné žlázy stejně jako u zvýšené funkce – napáchat spíše škody než užitek.
Ideální jsou mořské ryby, bohatý zdroj jódu, u kterého nehrozí předávkování. Dalším zdrojem jódu je jodovaná kuchyňská sůl, i tady ovšem platí zásada nic nepřehánět.
Mýtus: Léky na štítnou žlázu v těhotenství škodí
V těhotenství není užívání léků většinou doporučované, nicméně léčba onemocnění štítné žlázy se v žádném případě nepřerušuje, jen upravuje.
Pacientka by měla být pečlivě sledována endokrinologem, který průběžně rozhoduje o podávání hormonů štítné žlázy a jódu. Získává tak do těla hormony, které by si vytvářelo samo, pokud by mělo správně fungující štítnou žlázu. Nejde o žádnou chemii navíc.
Mýtus: Za vše mohou geny
Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi často dědičné, ale to ještě neznamená, že se musí projevit. Spuštění nemoci se dá do určité míry předejít zdravým životním stylem s kvalitní stravou a dostatkem odpočinku, v případě dědičné dispozice navíc preventivním vyšetřením.
Rizikovými faktory totiž jsou špatná životospráva, nedostatek jódu, únava, stres, radioaktivní záření nebo kouření.
Lékaři odhadují, že 15 procent těhotných má problém se štítnou žlázou
Těhotná – vyšetření – ilustrační foto. ČTK/AP/
Praha – Lékaři odhadují, že až u 15 procent těhotných se mohou objevit se štítnou žlázou. Chtějí to ověřit vyšetřením 8000 z nich.
Loni se s nadměrnou nebo nedostatečnou funkcí štítné žlázy léčilo v ČR asi 620.000 lidí. U těhotných může nemoc způsobovat potraty, předčasné porody a další komplikace.
Lékaři endokrinologové o tom informovali v tiskové zprávě k Týdnu štítné žlázy, které připomínají od 25. května.
Pilotní screening 8000 těhotných začne v září a bude trvat dva roky. Bude se na něm podílet Ústav zdravotnických informací a statistiky a Česká endokrinologická společnost (ČES). Gynekologové budou vybraným ženám testovat hormony štítné žlázy, případně je odesílat ke specialistovi.
„Pokud se předpoklad deset až 15 procent nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru,“ uvedl Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Při ročním počtu zhruba 112.000 narozených dětí může být nemoc podle něj odhalena u 17.000 matek.
Hormony produkované štítnou žlázou mají mnoho funkcí, mimo jiné jsou velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří nervová soustava. Navíc žláza musí také v těhotenství zvýšit o polovinu produkci hormonu tyroxinu. Podmínkou je dostatečný příjem jódu.
Počty pacientů v ČR se podle odborníků zvýšily od roku 2010 o téměř 140.000. „Odhadujeme, že další desítky tisíc o své nemoci vůbec neví,“ doplnil předseda ČES Michal Kršek.
Nadměrná funkce se léčí léky, v těžších případech operací. Pacienti se sníženou funkcí berou po celý život léky s hormony štítné žlázy. Pomáhá také dostatek jódu.
Zvýšená činnost štítné žlázy se projevuje vyšší srdeční činností, vysokým krevním tlakem, únavou, hubnutím a psychickými změnami. Snížená se ohlásí únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů.
Těhotné tyto potíže považují za projevy těhotenství a k lékaři nejdou.
Podle odborníků je třeba lépe organizovat péči. O běžné stabilní pacienty s určenou diagnózou, který má léky předepsané, by podle endokrinologů mohli pečovat i praktičtí lékaři.
Lékaře navíc zatěžují i lidé, kteří požadují vyšetření, aby jím vysvětlili svou obezitu. „Takových případů je ale méně než pět procent.
Zbytek to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ doplnil Jiskra.
Štítná žláza, která je umístěna v dolní části krku před průdušnicí, produkuje hormony zásadní pro většinu tkání a orgánů. Kromě častější snížené funkce se objevuje i přílišná aktivita žlázy. Pacient hubne, je podrážděný, třesou se mu ruce, má pulz přes 100 tepů za minutu a vypouklé, lesknoucí se oči. Padají mu vlasy, rychleji rostou nehty, má tenkou a hladkou kůži, zvýšeně se potí.
zdraví štítná žláza screening
- Autor: ČTK
Štítná žláza – vyšetření funkce a případných poruch
Malý nenápadný orgán tvaru motýla ovlivňuje činnost hormonů a metabolismus celého organismu. Navenek se onemocnění štítné žlázy může projevit řadou vnějších příznaků, např. změnou hmotnosti nebo změnou vnímání tepla a zimy. Má ale i výrazný vliv na činnost srdce nebo vývoj plodu v těhotenství. Jaké jsou příznaky onemocnění štítné žlázy?
Co je štítná žláza?Štítná žláza se řadí mezi endokrinní žlázy a tvoří ji dva laloky. Jsou umístěné podél hrtanu a horní části průdušnice.
Funkční jednotkou štítné žlázy jsou malé uzavřené folikuly. Jejich výplň tvoří koloid, v němž jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin.
Ve žláze se tvoří ještě třetí hormon – kalcitonin.
Štítná žláza ovlivňuje metabolismus i nervovou soustavu„Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivňuje metabolismus sacharidů (cukrů), tuků i bílkovin, má vliv na oběhovou soustavu, tedy především na činnost srdce a na centrální nervovou soustavu,“ vysvětluje MUDr. Karolína Drbalová, endokrinoložka a internistka z kliniky Canadian Medical.
Příznaky onemocnění štítné žlázy (snížené či zvýšené produkce hormonů)
- Nepravidelný, zrychlený či zpomalený srdeční rytmus,
- zvýšený cholesterol v krvi,
- výrazné snížení tělesné hmotnosti,
- kolísání hladiny cukru v krvi u diabetiků,
- zvýšená únava,
- zhoršení paměti a soustředění,
- padání vlasů,
- nervozita, třes,
- nespavost,
- silné pocení,
- poruchy vyprazdňování,
- osteoporóza.
Onemocnění štítné žlázy se může projevit i poruchami spánku či zvýšenou únavou. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels
Jednotlivé typy vyšetření štítné žlázy: Jak probíhají?
- Odebrání anamnézy – zjištění výskytu autoimunitního onemocnění u členů rodiny, tedy nemocí štítné žlázy, nadledvin, diabetu, vitiliga.
- Laboratorní vyšetření – tedy krevní testy. „Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů – tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy. Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem,“vysvětluje MUDr. Petr Podroužek z EUC Laboratoří.
- Zobrazovací metody – sonografie (ultrazvuk) je zcela bezbolestné a rychlé vyšetření, které patří k běžné rutině. Zjistí případné změny tkáně štítné žlázy (uzly, prokrvení, zvětšení). Výrazně zvětšená štítná žláza se nazývá struma. Ultrazvuk trvá několik minut, provádí se přímo v ordinaci a nevyžaduje žádnou přípravu. Scintigrafie (snímkování) se provádí na odděleních nukleární medicíny, před snímkováním se do žíly aplikuje kontrastní látka, která se následně vyloučí močí. Vyšetření nezatěžuje organismus a je bezbolestné. CT – počítačová tomografie se provádí u velkých strum a využívá rentgenové záření. Magnetická rezonance, jejíž výhodou je, že nepoužívá rentgenové záření, zobrazuje též zvětšenou žlázu a případné postižení lymfatických uzlin.
- Biopsie (punkce)– je odběr vzorku tkáně štítné žlázy tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Vzorek je odeslán k cytologickému vyšetření.
Jednou z metod vyšetření štítné žlázy je odběr krve a porovnání hladin hormonů. Foto: Pranidchakan Boonrom, Pexels
Nemoci štítné žlázy
- Strukturální změny – ložiskové změny nezhoubného či zhoubného charakteru, cysty,
- poruchy funkce – nedostatečná či nadměrná produkce hormonů.
Nadměrná činnost štítné žlázy
Štítná žláza při tomto druhu onemocnění produkuje větší množství tyreoidálních hormonů. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou.
„Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí. Trápí je bušení srdce, potí se a netolerují teplo.
Příznakem této choroby může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje příznaky nadměrné činnosti štítné žlázy MUDr. Karolína Drbalová z Kliniky Canadian Medical.
Nedostatečná činnost štítné žlázy
Nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy má různé příčiny. Patří k nim dědičné dispozice, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozáření krku, druhotný efekt některých léků či nedostatek jódu. Nemocný je unavený, malátný, trpí zácpou, zimomřivostí a má sklon k depresím. Cítí bolesti svalů, kloubů, má suchou kůži a mohou se objevit otoky.
Štítná žláza během těhotenství
Správná činnost štítné žlázy je v těhotenství velmi důležitá. „Hormony štítné žlázy se podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze.
Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy dítě ještě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky. V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty.
Snížená činnost může vyvolat potrat či předčasný porod,“ konstatuje MUDr. Drbalová z kliniky Canadian Medical.
Onemocnění štítné žlázy u dětí
Dítě trpí stejnými příznaky, které vykazuje dospělý pacient, navíc se u něj nedostatek hormonů štítné žlázy může projevit zpomaleným fyzickým i mentálním vývojem, nedostatečným růstem a v neposlední řadě nesoustředěností a zhoršením školního prospěchu. Rodiče by měli při zjištění symptomů navštívit dětského lékaře, který je odkáže na specializované pracoviště. Při pravidelných kontrolách vyšetřuje pediatr pohmatem i velikost štítné žlázy. Struma bývá často prvním příznakem při nedostatečné i nadměrné funkci.
Vyskytují se u vás některé z projevů onemocnění štítné žlázy? Můžete se nechat otestovat v EUC Laboratořích.
Chci se nechat otestovat na onemocnění štítné žlázy
Plánovaný plošný screening odhalí poruchy štítné žlázy. Zamezí se tak problémům v těhotenství i při porodu
„Poruchy štítné žlázy bývají spojeny s vyšší četností komplikací v těhotenství i komplikací během porodu,“ říká předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek.
„Většinou jde o předčasné porody, ale problémy se štítnou žlázou mohou způsobit i potrat. A může to být i příčina neplodnosti,“ upozorňuje Kršek.
Štítná žláza je umístěna v oblasti krku. Je odpovědná za hormonální pochody v těle. V době těhotenství spolurozhoduje správná funkce štítné žlázy o zdravém vývoji plodu.
Žena, která se rozhodne otěhotnět, by podle Krška měla mít v pořádku funkci štítné žlázy. „A pokud u mladých, čerstvě těhotných žen funkce štítné žlázy doposud vyšetřena nebyla, měly by si ji nechat zkontrolovat,“ doporučuje Kršek.
Endokrinologové proto už delší dobu apelují na gynekology, aby u těhotných pacientek zjišťovali správnou funkci štítné žlázy z krevních testů. To ještě donedávna nebylo samozřejmostí. Podle Krška se situace ale lepší. „Po počátečním odmítavém stanovisku gynekologické odborné veřejnosti dnes už přibývá gynekologů, kteří funkci štítné žlázy zjišťují,“ konstatuje Kršek.
V září také začíná pilotní dvouletý screening, do kterého se zapojuje osm gynekologických center. V nich odeberou krev 8 000 těhotných žen.
Endokrinologové předpokládají, že až u 15 % z nich by se díky tomu mohla odhalit některá z nemocí štítné žlázy.
„Nějaká porucha funkce štítné žlázy je v této věkové skupině u žen v reprodukčním věku přítomna u 10 až 20 % z nich. Uvidíme, jak budou čísla vypadat, až se screening vyhodnotí,“ upozorňuje Kršek.
Z pilotního projektu by mohl vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných žen v prvním trimestru.
„Karcinom štítné žlázy.“ Verdikt si vyslechnou také muži
Dnes už bývalý pacient Michal Zátopek neměl žádné příznaky. „Cítil jsem se zdravý, přesněji měl jsem jiné problémy jako například nadváhu či reflux. Nenapadlo mě, že mám nějaký problém se štítnou žlázou,“ podivuje se Zátopek. „Jsem rád, že všechno dobře dopadlo. Na radiodiagnostické klinice jsem absolvoval dvě kola terapie radioaktivním jodem a teď už bych měl být bez problémů.“
Operace štítné žlázy má svá specifická rizika, může vám ale zachránit život
Po počátečním stresu si Zátopek nastudoval, že tento typ rakoviny je jedním z relativně „lepších“. Procento úspěšnosti léčby je totiž poměrně velké. „Ale donutí vás vážně se zamyslet nad vlastním způsobem života,“ uvažuje nad svou životní situací.
Na celém problému pozitivně hodnotí, že se seznámil s velmi zajímavými lékaři, kteří mu vysvětlili důvody vzniku onemocnění. „Příčinou je nerovnováha organismu, příliš mnoho stresu a také málo fyzické aktivity. Současná doba a její tempo bohužel nahrává zvyšování počtu nádorů štítné žlázy,“ konstatuje Zátopek.
Chytit nádor do pasti
„Nejčastější jsou takzvané diferencované karcinomy štítné žlázy,“ vysvětluje endokrinolog Kršek. „Z histologického pohledu jsou schopny rozšiřovat se po těle včetně metastáz, jedná se tedy o zhoubné nádory.“
Nádory štítné žlázy jsou dobře léčitelné.
Michal Kršek
„Důvodem je, že buňky se nemnoží tak rychle a metastazují až později. A pak si také zachovávají normální vlastnost buněk štítné žlázy, tedy že vychytávají radioaktivní jód.“
Když je nádor odhalen, přichází podle Krška většinou na řadu odstranění celé štítné žlázy. Pokud jsou postiženy lymfatické žlázy, jsou odstraněny i ty. „Pak následuje podání radioaktivního jódu, který je schopen najít buňky ze zbytků nádoru a ozářením je zničit,“ uzavírá Kršek.
Počet poruch štítné žlázy stoupá s přibývajícím věkem. Lidé by proto měli dbát na prevenci a funkci štítné žlázy si nechat překontrolovat u praktických lékařů.