Jeden starý čaroděj mi řekl, že rovnodennost je časem, kdy se může každý z nás znovu rozhodnout, na kterou se dá stranu. Ostara, jak zní starý germánský název jarního svátku, je časem rovnováhy mezi světlem a tmou. Můžete tedy žádat o vnesení rovnováhy do jakéhokoliv aspektu vašeho života.
Datum: okolo 21. března. (Letos 20. března v 10:37 středoevropského času.)
Další názvy: Jarní rovnodennost, Alban Eiler, Eostre, Jarovít. Jméno souvisí s norskou bohyní plodnosti Ostarou (Eostre, anglicky Velikonoce = Easter).
Symboly: semena, vajíčka, voda
Božstva: Jarovít, Eostre, Persefona
Krásným zvykem, který si možná pamatujete z dětství, je vložit svoje přání do semínka trávy, například tím, že jej do něj pošeptáte, a pak jej zasadit. Na vzrostlou trávu pak můžete usadit velikonoční vajíčka, která jsou symbolem plodnosti a celistvosti. Děti tyto rituály milují!
Zapalte na různých místech svého příbytku páry černých a bílých svící, které budou symbolizovat rovnováhu světla a tmy. Sledujte způsob, jakým shoří, může vám to něco prozradit o harmonii v jednotlivých místnostech, potažmo v různých oblastech vašeho života.
Barvěte vajíčka přírodními barvami a ozdobte je různými magickými symboly – runy, astrologické symboly, druidský ogham nebo vaše osobní symboly, spojené s přáními.
Vyrobte si figurku nebo nějaký jiný předmět, který bude symbolizovat temnou polovinu roku, která nyní končí, a vložte do ní symbolicky vše, co se odehrálo od loňského podzima, čeho se chcete zbavit. Můžete ji hodit do ohně nebo do tekoucí vody.
Udělejte si rituál plnosti a růstu pomocí vajíčka, uvařeného na tvrdo. Nejdříve se vajíčko ozdobí a popíše přáními, nabije energií a pak se uvaří – a sní!
Je příhodný čas pořídit si nebo ušít něco nového na sebe, spolu se zvykem odkládání starého šatstva, Nový kousek byste si na sebe měli vzít právě až o rovnodennosti, v době rostoucího světla!
Tulipány patří mezi typické jarní květiny a symboly jarních svátků.
- Nasbírejte venku divoké květy. Běžte se projít a všímejte si znamení rostoucího života v přírodě.
- Zasaďte semínka první zeleniny nebo květin, třeba i doma.
- Naplánujte si výsadbu svojí magické zahrady, pro niž bude příhodný čas na Beltine.
- Pomozte Zemi vzpamatovat se a ukliďte místo ve veřejném parku od odpadků.
- Všimněte si, kteří ptáci se již vrátili ze zimních krajin. Nastrojte jim krmítko.
- Vyjádřete úctu krajině kolem svého stavení – darujte přírodním duchům třeba kousek polodrahokamu nebo vonný dým.
Starý pohanský zvyk v německých zemích spočíval ve zdobení a žehnání pramenům a studánkám. Zde na fotografii studánka ozdobená kraslicemi. Podobné rituály “otevírání studánek” známe i u nás.
Jedním s témat tohoto svátku je očista. Udělejte si doma pověstný “jarní úklid”, se záměrem přerušit energetická spojení se všemi předměty, které už nejsou v souladu s vaším životem. Náš majetek je v pravém slova smyslu součástí naší osobnosti. Staří Římané to chápali poměrně doslovně. Dá se říci, že všechno, o čem řeknete “to je mé” je součástí vašeho energetického pole a tím pádem do své existence přejímáte všechny vazby, které s sebou takový předmět nese. Pokud už tyto vazby nejsou aktuální – třeba proto, že jste se změnili, změnili jste svoje přátele a zájmy – tato zastaralá energie vás svým způsobem táhne nazpět do minulosti a brání vám se pohnout. Spisovatelka Jenny Nowak v Čarodějkou po česku má tedy svatou pravdu, když píše, že takový úklid je činnost navýsost magická! Můžeme uvolnit spoustu zablokované energie, pokud jsme ochotni podívat se pravdě do očí a položit si otázku, zda tato věc je skutečně v souladu s našimi současnými cíli a zda představuje něco, co chceme aby v našem životě rostlo. U spousty předmětů po mrtvých, bývalých přátelích aj. zjistíme, že je na čase se s nimi rozloučit a možná i pustit něco, co jsme doposud pustit nechtěli. Nyní je příhodný čas!
Oomancie neboli věštba z vajíček se provádí tak, že oddělíte od sebe bílek a žloutek. Pak nalijete bílé do horké vody a hádáte z jeho tvaru. 
Věštění z lití vajec se podobá lití olova nebo vosku. Techniky věštění bar karet si můžete vyzkoušet na semináři Věštění po staru. 
Velikonoce jsou svátky pohanské i křesťanské
29.03.2013 | Velikonoce bývaly pro naše předky jedny z nejvýznamějších svátků, a to hned ze dvou důvodů. Z hlediska křesťanství se jednalo o nejvýznamější svátek roku. Zároveň v tomto období kolem jarní rovnodennosti začíná nový vegetační cyklus přírody. S obdobím Velikonoc je proto spojeno i mnoho zvyků vzešlých z praktikování přírodní magie.
Příprava na Velikonoce začíná dobou postní. Prvním dnem čyřicet dní trvajícího půstu je Popeleční středa, které předchází Masopustní úterý.
V tento den přicházeli lidé do kostela k přijetí popelce, křížku vyznačeného na čele popelem. Toto značení bylo doprovázeno slovy: „Prach jsi a v prach se obrátíš.
“ Popeleční středa byla tedy jakýmsi zastavením v koloběhu roku, připomenutím vlastní smrtelnosti. Po ní následuje čtyřicetidenní období půstu.
Půst trvající čtyřicet dní je obdobím přípravným, méně významným a nesvátečním. V tomto období se odehrávaly některé prastaré lidové zvyky související s příchodem jara. Jedním z nich je Smrtná neděle, kdy se vynášela smrt.
Tuto symbolickou figurínu zhotovila děvčata z materiálů v nevýrazných barvách, připomínajících mrtvé pozůstatky někdejšího života (vymlácená sláma, vaječné výdunky, prázdné ulity, obnošené šaty). Pak ji při obchůzce vynesla za ves, kde ji pálila a nejčastěji pak hodila do tekoucí vody. V druhé části obřadu se o Smrtné neděli vnášelo do vsi líto, se kterým se obcházela jednotlivá stavení.
Přinášelo do vsi symbolicky jaro a obnovený život. Líto, nebo také májíček, bylo v kontrastu ke smrtce vyráběno z materiálů živých a barevných.
Květná neděle je poslední z postních nedělí a je i začátkem pašijového týdne. Věřící v tento den nosili do kostela k posvěcení květnonedělní kytice, které se krajově velmi lišily.
Pašijový týden připomínal příběh umučení a zmrtvýchstání Ježíše Krista. Pašijové hry již od středověku zobrazovaly příběh jeho utrpení (z latinského passio). V pašijovém týdnu jsou velikonočními svátky Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Hod boží velikonoční. Pak přichází Velikonoční pondělí.
O Škaredou středu se připomíná Jidášova zrada. V tento den se mnoho zvyků nedodržovalo, lidé by se na sebe ale neměli „škaredit“, být zlí a nepříjemní, aby jim to nezůstalo na celý rok.
Zelený čtvrtek je označení prastaré, předkřesťanské. Toto označení je spojeno s pojídáním postních jídel v podobě rostlinné stravy. Na Zelený čtvrtek se připomínala Poslední večeře Páně a po ní následující Ježíšovo zatčení, soud, bičování a vynesení rozsudku k Ježíšovu ukřižování.
V teto den se pečou jidášky, pečivo z nesladkého těsta, většinou ve tvaru točenice. Mají připomínat hada, který symbolizuje zradu, nebo pletence provazu, na kterém se Jidáš posléze oběsil.
Od tohoto dne chlapci také obcházejí vesnice s hrkačkami a klapáním nahrazují zvuk zvonů, které nesmí až do slavnosti vzkříšení zaznít.
Na Velký pátek se připomínalo selhání jednoho z apoštolů, sv. Petra, který zapřel Ježíše. Z hlediska křesťanství je to den postu a duchovního rozjímání, naplněný vážnou atmosférou. Podle lidových tradic se v tento den Kristovy smrti odehrávaly mimořádné jevy připomínající konec světa.
Otevírala se země a hroby, země nabízela své poklady (tento motiv se nachází v mnoha pověstech a pohádkách). Na Velký pátek se lidé před východem slunce chodili omývat k vodním tokům, vodu z nich nosili domů a obřadně v ní umývali domácí náčiní. Touto vodou, které se říkalo jordánka, se vykropila i světnice nebo stáj pro dobytek.
V tento den se podle tradice také zhášel „starý“ oheň a zapaloval nový, který symbolizoval nový, vzkříšený život.
Bílá sobota je posledním postním dnem.
V tento den se křtili noví členové církve a tato událost je spojená opět se symbolikou vody. Pálily se ratolesti přinesené do kostela o Květné neděli a jejich popel se pak uschovával na příští rok.
Na Bílou sobotu večer začínala slavnost vzkříšení Ježíše Krista. Do kostelů se vnášela velikonoční svíce – tzv. paškál. Podle tradice začíná v tuto noc nový život očištěný utrpením.
Lidé si pro tuto příležitost pořizovali nové šaty, nebo alespoň části oděvu.
Hod boží velikonoční je dnem, kdy je po dlouhém půstu opět dovoleno jíst maso.
Součástí slavnostní tabule byla velikonoční nádivka (též hlavička nebo hlavnička) a velikonoční pečivo (mazanec nebo beránek). Dívky v tento den malovaly vajíčka, konaly se návštěvy u příbuzných, a hospodáři obcházeli pole.
Někde se v tento den pole žehnala (což mohlo být spojeno s magickou praktikou zapichování posvěcených ratolestí do půdy).
O Velikonočním pondělí se lidová tradice vrací zpět k projevům jarního veselí, symbolice radosti a života. Nastává čas velikonoční koledy – pomlázky. Šlehání zelenými pruty prý přináší „pomlazení“. Podle zákonů kontaktní magie se síla zeleného proutku dotekem přenáší dál. Za blahodárné pomlazení se platívalo malovanými vajíčky nebo doma dělaným sladkým pečivem.
Pro barevnost vajíček, rozdávaných při pomlázce, je nejvýznamější barva červená, základní barva života. Od této barvy se také odvozuje název kraslice (ze staročeského krásný – červený). Ty jsou zdobeny nejrůznějšími technikami – nejčastěji voskem jako tzv. vosková batika. Kraslice se zdobily také vyškrabováním, leptáním kyselinou, nebo polepováním různými materiály.
Dříve pokračovaly velikonoční koledy ještě v dalších dnech „velikonočního týdne“. V minulosti se některé zvyky spojené s koledou konaly i na následující neděli zvanou „provodná“. Z tohoto zvyku se do dnešních dnů zachovala známá velikonoční koleda: „Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný…“
Některé prastaré velikonoční zvyky se uchovaly v témeř nezměněné podobě do dnešních dnů, jiné se „zmodernizovaly“ (například barvení vajíček), další se uchovávají jen na určitých místech České republiky. Naštěstí tyto zvyky i v současné společnosti přetrvávají – vždyť co by jinak odlišovalo všední den od svátku?
- Článek byl připraven podle knih Lidové zvyky a Čtvero ročních dob v lidové tradici autorky Jiřiny Langhammerové.
- KAM DÁL?
- VIDEO: Masky z Národního muzea v masopustním průvodu
- Pochlubte se vlastní kraslicí a vyhrajte v naší soutěži!
- Dušičky po česku a po mexicku
- (dan)
Pašijový svatý týden Velikonoční – Horydoly.cz – Outdoor Generation
Květná neděle Ježíš přijíždí do Jeruzaléma Modré pondělí Šedivé úterý Škaredá středa Jidáš zradí JežíšeZelený čtvrtek Poslední večeře PáněVelký pátekUkřižování Ježíše Bílá sobota Ježíšovo tělo je uloženo do skalního hrobuBoží hod velikonočníZmrtvýchvstání Krista
Letos připadá Velikonoční pondělí na 5. dubna 2021.
Svatý týden neboli Pašijový týden je čas, kdy křesťané připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Připomínají, že jeden ze svaté Trojice na sebe vzal všechny hříchy světa a osvobodil tak každého z nás.
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Vzkříšením.
Květná neděle
České pojmenování tohoto dne pochází od kvetoucích kočiček, kterými se zdobí chrámy na památku vstupu Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu lid prostíral svá roucha na cestu a kladl na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. Vzhledem k faktu, že nic jiného na Velikonoce ve střední Evropě obvykle nekvete, zaměnili Češi palmové listí za jehnědy a kočičky.
Při liturgii se obchází kostel. Po obchůzce lidé, hudebníci a zpěváci vejdou do chrámu a zavřou za sebou vrata. Kněží zůstanou venku a zpívají střídavě se zpěváky chvalozpěvy. Nejvyšší kněz potom zaklepe křížem třikrát na vrata, ty se mu otevřou a průvod vejde do chrámu. Při mši nehoří kadidla ani svíčky na znamení smutku.
Požehnané kočičky zastrkují věřící doma za svaté obrázky a v polích je házejí do osení, aby se dobře dařilo. Svěcené kočičky polykají na lačný žaludek, aby příští rok nedostali zimnici.
Květné neděli se říká také Pašijová. Je to zkomolenina latinského označení De passione Domini – umučení páně. Pro křesťany je to šestá a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije.
Modré (Žluté) pondělí
Původně se tak nazývalo poslední masopustní pondělí, kdy se na znamení začínajícího půstu zdobily kostely modrými látkami. Možné je také, že český název přišel z němčiny. Po slavnosti Květné neděle mohla přijít pondělní kocovina a německé slovo blau (modrý) znamená také slangově opilý. Ještě lze použít spojení se slovem lau (nečinný).
Šedivé úterý
O Šedivém úterý hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.
Východní církve připomínají prokletí neplodného fíkovníku, který představuje židovský národ. Neplodný strom, který se před Kristem pyšnil bohatým listím, nechal uschnout. Spasitel chtěl svým učedníkům objasnit příčinu a neodvratnost zkázy Izraele. Židé vyznávali Boha, a tím se lišili od všech ostatních národů.
Hospodin jim ve zvláštní míře projevoval svoji přízeň a oni si mysleli, že jsou spravedlivější než všichni ostatní. Zkazila je láska k světu a touha po bohatství. Chlubili se svým poznáním, a přitom neznali Boží požadavky.
Židovské náboženství se svým velkolepým chrámem, posvátnými oltáři, knězi v mitrách a působivými obřady oslňovalo, chyběla mu však pokora, láska a dobrota.
Škaredá (sazometná) středa
Lidová pověra říká, že kdo se ve středu mračí, ten se bude mračit na lidi po celý následující rok.
V tento den se měl podle Bible mračit Jidáš na Ježíše.
Škaredé středě se říká také Sazometná, protože ten den bylo nutné vymést všechny komíny. Je to logické, neboť se už oteplilo tak, že je možné nechat vyhasnout oheň v peci a vyčistit komín od sazí. Když se komín nevymete, saze a dehet mohou uvnitř chytit a vyhoří celý dům. To ví dodnes každý, kdo se musí starat o dům.
Zelený čtvrtek
Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany. Znovu se ozvou až při Velikonoční vigilii. Místo zvonů se používají řehtačky. Říká se, že zvony odletěly do Říma.
Po modlitbě Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od papeže. Letí tiše, první nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Letku uzavírají obrovský Zikmund z chrámu svatého Víta na Pražském hradě a Marie z Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.
Kudy přesně zvony letí, není známo. Nikdo je nikdy neviděl. Zda překonají Šumavu nebo Český les a zda v Alpách využijí některý známý průsmyk, se neví. Když jim svatý otec požehná, vrátí se stejnou cestou nazpět.
Český název získal tento den zkomolením z němčiny. Podle Nového zákona byl Ježíš oplakáván a Němci tedy říkali Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což si Češi vyložili jako Gründonnerstag (zelený čtvrtek).
Tento den se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý – salát z kopřiv nebo pampelišek, zelí, či špenát. Bylo to v evropských poměrech důležité opatření, protože každodenní obilná kaše se během zimy přejedla snad každému a hlavně bylo potřeba dodat tělu co nejrychleji čerstvé vitamíny a stopové železo.
Velký pátek
Bible popisuje, jak byl Ježíš vyveden na Golgotu, donesl si tam svůj kříž a byl na něm ukřižován.
Den Kristova ukřižování je v lidových pověrách spojován s nejsilnější magií. Otevíraly se hory, které vydávaly poklady. V sobotu se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by byla očarovaná.
Nesmělo se hýbat se zemí (orat, rýt, kopat ani okopávat) a prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. Křesťané to zřejmě převzali od Židů z jejich tradice šábesu, neboli soboty, kdy je práce proti božím záměrům.
Křesťanská neděle je v podstatě to samé.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se vrací zvony z Říma a po Gloria se znovu rozezní. Když hospodyně při jejich zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet šváby ani jiná hmyzí havěť. Pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude celý rok zdravý.
Ze stejného důvodu se během zvonění třese ovocnými stromy, stříkají se vodou a potírají čerstvě zadělaným těstem. Dodá jim to sílu a odpudí škůdce.
Všechno jsou to praktická opatření – aspoň jednou ročně by se měl člověk umýt, zamést světnice a postarat se o sad.
Během dne se nekonají žádné obřady. V západní církvi se bdí u Božího hrobu. Ve východní církvi se slaví pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a sestoupení do říše mrtvých. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce.
Název získala sobota po bílém rouchu novokřtěnců, kteří se celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii, která už patří v Velikonoční neděli. Název zřejmě také odkazuje k bílení vápnem, které kvůli desinfekci následovalo po velkém úklidu domácnosti.
Bílá sobota je zlomem Svatého týdnu. Tmu a ticho v kostele střídá světlo svící, zvonění a varhany. Vše směřuje k oslavě zmrtvýchvstání. Končí půst, pečou se velikonočních beránci a mazance.
Velikonoční (Zmrtvýchvstání) neděle
Nastupující noc ze soboty na neděli patří obřadům Velikonoční vigilie.
Boží hod velikonoční je největší slavnost křesťanského světa a slaví se při ní Kristovo vzkříšení, Nanebevzestoupení, vítězství nad smrtí a vykoupení všeho lidstva.
Neděli Zmrtvýchvstání předchází bohoslužba v noci, během v níž proběhlo Ježíšovo Zmrtvýchvstání. Celé Velikonoce končí až za padesát dní slavností Seslání Ducha svatého zvaného Letnice.
Červené (velikonoční) pondělí
Velikonoční pondělí nepatří z hlediska křesťanské liturgie k výjimečným dům a pracovní volno je tedy spíš zvykové, protože dříve po velkých svátcích následoval den klidu. Bylo to praktické opatření, protože pořádná oslava dokáže pořádně unavit.
Za to je Velikonoční pondělí rejdištěm pohanských přechodových rituálů ze zimy do léta. Sílu a plodnost zajišťují ženám pomlázky z vrbových proutků, zdraví a odolnost získávají muži ze studené vody.
Rozdávají se vajíčka jako symbol nového života, peče se sladké a tučné pečivo kvůli budoucí hojnosti. Pije se spousta alkoholu. Souloží se na osychajících mezích.
Kraj od kraje se praktikují různé situace, které sahají až k až čarodějnickým rituálům.
Velikonoce na Horydoly
- Pašijový svatý týden velikonoční
- Popeleční středa, kříž z popela je třeba
- Velikonoční zvyky
- Jak se slaví Velikonoce ve světě?
- Německý velikonoční stromek na Chebsku
- Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku
- Velikonoce v Německu
- Velikonoce na Korsice
- Svatý týden ve Fontfroide
- Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty
- Park Mirakulum otevírá sezonu o Velikonocích
- Čtěte knihy o Velikonocích z knihkupectví Kosmas:
Významné dny a svátky
- 6. ledna Tři králové
- leden Den obětování
- 21. března Jarní rovnodennost
- duben Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)
- duben Pašijový týden
- 30. dubna Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)
- 1.
května První máj
- 27. května Atentát na Heydricha
- 21. června Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium
- 12. srpna Perseidy
- srpen Ramadán
- 31. října Samhain
- 2. listopadu Dušičky
- 6. prosince Mikuláš
- 22. prosince Zimní slunovrat
- 24.
prosince Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)
- 25. prosince Vánoce a zimní slunovrat
- prosinec Advent
- prosinec Perchty a krampusové (Rakousko)
Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?
▷ Velikonoce 2021 – vše co potřebujete vědět (aktualizováno)
S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a všechno s ním spojené. Velikonoce.
[toc_custom]
Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici, která se předává z generace na generaci.
Mnoho lidí dodržuje jednotlivé zvyky, aniž by věděli, proč vlastně. Kde se vzala pomlázka a proč se pečou mazance?
- S jakými koledami se chodí hodovat a co znamenají jednotlivé dny ve Svatém týdnu?
- A kam o Velikonocích 2021 vyrazit, abyste si je užili podle svého gusta?
- To vše a ještě mnohem více se o Velikonocích dozvíte v tomto článku.
Proč slavíme Velikonoce?
Velikonoce jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich původ však sahá už do předkřesťanského období, kdy se jednalo o svátky jara oslavující příchod nového života a porážku zimy.
Slovanské a germánské národy uctívaly toto období svými pohanskými tradicemi a tak jsou Velikonoce určitou směsicí těchto pohanských i křesťanských zvyků.
Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je však spjata s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista.
Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách. Tyto svátky slavili také Židé. Židovský svátek zvaný pesach křesťanským Velikonocům předcházel.
Židé oslavovali osvobození Izraelitů od nadvlády Egypta Mojžíšem, který je suchou nohou převedl přes Rudé moře. Zhruba od 5. století našeho letopočtu však bylo zakázáno pesach s Velikonocemi spojovat a svátky se nesměly navzájem křížit.
Kdy jsou Velikonoce 2021?
Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nemají tedy přesně stanovené datum, ale vypočítávají se podle prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti. Metodika výpočtu je tedy závislá na jednotlivých fázích měsíce, a tak se datum každý rok mění (zároveň se liší výpočty u jednotlivých druhů církví).
I když jsme zvyklí považovat za Velikonoce především několik dní před Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto období mnohem delší. Celý cyklus totiž trvá až 50 dní.
Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.
Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40 dní předem, což by mělo být období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.
Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).
Jaký je konkrétní smysl jednotlivých dnů ve Svatém týdnu, který letos začíná v neděli 28. března a končí v sobotu 3. dubna?
(Boží hod Velikonoční pak připadá na neděli 4. dubna, Velikonoční pondělí je 5. dubna).
| Květná neděle | Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí kočičky a kostely se zdobí i dalšími jarními větvemi v upomínku zelených ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán. |
| Modré pondělí | V tento den se kostely zdobily modrou látkou s tím, že by nikdo neměl pracovat. Dětem a studentům v tento den začínaly prázdniny. |
| Šedivé úterý | Šedivé úterý rovněž nemá z křesťanského hlediska žádný velký význam, je to však den, kdy by měly hospodyňky začít uklízet a vymést z koutů všechny pavučiny. |
| Škaredá středa | Škaredá středa je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. V tento den by se neměl nikdo škaredit, jinak mu to prý zůstane. |
| Zelený čtvrtek | Zelený čtvrtek je prvním významnějším dnem ve Svatém týdnu. Začíná totiž tzv. triduum a připomíná se Ježíšova poslední večeře spolu s jeho zajetím. V tento den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony utichly. |
| Velký pátek | Na Velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. a Velký pátek se má držet půst a podle legendy se otevírají skryté poklady. |
| Bílá sobota | Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání, nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a beránky, chlapci pletou pomlázky. |
| Boží hod Velikonoční | Nikoliv v pondělí, ale ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jedná se tedy o nejdůležitější den Velikonoc – Velkou noc. V tento den se chodilo do kostela, světilo se připravené jídlo a probíhalo bohaté hodování. |
| Velikonoční pondělí | Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny a tak se v tento den vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby vyšlehali děvčata a vyhnali lenost a zajistili mládí děvčatům i po další rok. |
Kdy budou Velikonoce 2021 a dále?
Pokud byste chtěli vědět, v jakých termínech budou vycházet Velikonoce v dalších letech, podívejte se na následující tabulku. Obsahuje data až do roku 2025.
| Rok | Svatý týden | Velikonoční pondělí |
| 2021 | 28. 3.-3. 4. 2021 | 5. 4. 2021 |
| 2022 | 27. 3.- 6. 4. 2022 | 18. 4. 2022 |
| 2023 | 2. 4.-8. 4. 2023 | 10. 4. 2023 |
| 2024 | 24. 3.-30. 3. 2024 | 1. 4. 2024 |
| 2025 |
Návod na bílou magii: Domácí rituály pro přivolání lásky! – AHA.cz
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a touha získat lásku vysněného partnera, případně stát se žádoucí milostnou kořistí pro ostatní je věčná. Není divu, že mágové a čarodějky se snažili odhalit tajemství milostné magie opravdu horlivě.
Abychom se hned na počátku neztratili ve zmatení pojmů, je třeba vyjasnit jednu podstatnou věc. V jedné z »větví« sexuální magie je láska a milování cílem, o který mág usiluje zaklínadly, filtry a dryjáky, v druhé je sexuální akt cestou, jak získat čarodějnou energii, nebo je milostné spojení přímo magickým rituálem, esoterickou operací.
Postupy jsou tedy z podstaty dost rozdílné, a zatímco milostné čarování a »nápoje lásky« byly vždycky velmi oblíbené, hojně používané lidem i vzdělanci a často taky slušně zaplacené, »umění a věda o užití sexuálních zážitků k rozšíření vnitřního světa« zůstalo od časů staroegyptských mystérií spíše hermetickou záležitostí, podle mého názoru zejména proto, že většině lidu i vzdělanců se nechtělo kazit si spontánní a nevázanou zábavu meditacemi, vzájemnou fixací pohledů, řízením dechu a podobnými praktikami, vyžadujícími přísnou sebekázeň a zcela potírajícími radosti, kterétahle aktivita obvykle přináší.
Volty
»Nabít« svou energií můžete v podstatě jakýkoli předmět, a tak je obdarovávání mezi zamilovanými možná významnější, než by se mohlo zdát.
Je to také projev důvěry, protože volt – věc, kterou jsme vlastnili, případně nosili na těle a máme k ní nějaký citový vztah, se dá snadno magicky zneužít proti nám.
(Po okradení nebo vykradení bytu mají lidé často pocit fyzického pošpinění, fyzické újmy. Votivní funkci věcí denní potřeby si totiž uvědomujeme i podvědomě.)
Tak, zvážili jsme pro a proti, jaký však nyní zvolit »votivní dar«, abychom posílili vztah a přitom neohrozili ani sebe, ani druhého?
Jedním z vhodných a relativně bezpečných darů je drahý kámen. Někteří možná pobledli, ale není nutné darovat diamant. Oblázek růženínu či ametystu, adulár, lapis lazuli nebo granát poslouží lépe.
Nezastírám, že rubín je skvělý, smaragd také a růžovým safírem určitě neurazíte. Každopádně, nikdy nedávejte kámen, který vám není »sympatický«, a pokud »nesedne« vašemu protějšku, neberte to jako urážku.
Ne každý kámen se s člověkem snese.
Kameny
Ano, kámen je poměrně bezpečný a přitom vhodný votivní dar. Jak ho připravit?
Každopádně je nutné ho očistit. Očistu provedeme nejsnadněji tak, že kámen ponoříme na noc do roztoku mořské soli, pak opláchneme pod tekoucí vodou a potom necháme nabít energií na slunečním světle. Pokud chcete mít naprostou jistotu, že je kámen v pořádku, je dobré ho také »změřit« siderickým kyvadélkem.
Můžeme ho také zaříkávat, postup je stejný jako u zaříkávání bylin.
Kouzla
Milostných kouzel existují tisíce, zcela jistě proto, že láska a partnerství bylo a je takřka nezbytnou součástí spokojeného života. Kouzla a zaklínadla odrážejí tradice i mentalitu jednotlivých národů a jsou také svědectvím o době svého vzniku. Z pochopitelných důvodů se přidržíme tradice evropské. Nejen o milostném čarování platí, že nejlépe slouží tam, kde je »doma«.
- Jablečná kouzla
- Málokdo si dovede představit českou zahradu bez jabloně, prvního pomocníka máme tedy na dosah, a pokud jablko vlastnoručně utrhnete ze stromu, poslouží vašim cílům nesrovnatelně lépe, než to koupené.
- Kouzlo pro »zamilování«
Ze stromu utrhněte jablko a vyryjte do něj novým, pro tento účel opatřeným nožem slova:
Aleo + Deleo + Delato. Přitom vyslovujte zaklínadlo: Zaklínám tě těmito jmény, jež jsou na tobě napsána, aby muž (žena), který (která) se tě dotkne a ochutná tě, mě miloval (milovala) a shořel(a) v mé lásce, tak jako vosk taje v žáru ohně.
Pak jablko dejte tomu, po kom toužíte.
Jablko lze použít také k věštění. Stačí je rozkrojit a spočítat počet semen. Pokud je sudý, blíží se sňatek, pokud je jedno ze semen překrojeno, bude vztah bouřlivý, pokud dvě, žena později ovdoví. Když je počet semen lichý, zůstane dotyčná na ocet. Je ovšem otázkou, jak si tohle kouzlo poradí s dnešní módou nesezdaných párů.
Kouzlo uzlů
Dokonce i tak prozaická činnost, jakou je vázání uzlů, má magický potenciál. Nevěříte?
Vzpomínáte na tajemná peruánská kipu, uzly na opascích řeholníků či na uzly na kapesníku? A co návazce, vlající za pohanských dob na posvátných dubech a lípách? Zkrátka, uzlování sluší nejen námořníkům, a dá se použít dokonce i pro milostné čarování.
K tomuto kouzlu potřebujete provaz devět stop dlouhý, pro magii milostnou se hodí provaz červené barvy. Měl by být z přírodního materiálu, ideální je hedvábná šňůra.
K rituálu s provazem se připravte stejně jako k zaklínání, zvolte klidnou místnost, dobu, kdy měsíc přibývá, nebo je v úplňku, vykoupejte se v koupeli, do které jste nalili trochu růžového oleje, a oblékněte si pohodlné šaty z přírodního materiálu, nejlépe červené barvy. Před kouzlem se zkoncentrujte a začněte.
Na jednom konci udělejte uzel se slovy: „Prvním uzlem kouzlo začíná.“ Představte si osobu, po které toužíte. Druhý uzel na opačném konci provazu uvažte ve chvíli, kdy už bude vaše představa jasná a intenzivní. Při tom proneste: „Druhý uzel kouzlo uskutečňuje.“
Třetí uzel uvažte uprostřed provazu se slovy: „Třetí uzel vše potvrdí.“ Pak pokračujte dál: „Čtvrtým uzlem Sílu shromáždím. Pátým uzlem kouzlo ožije. Šestým uzlem kouzlo upevním. Sedmým uzlem kouzlo zpečetím. Osmý uzel váže Osud. Devátý uzel mi dá, co je moje.
“ Při vázání každého z uzlů znovu vizualizujte cíl kouzla. Soustřeďte se a všechnu sílu svých přání vtělte do uzlů. Aby se kouzlo skutečně naplnilo, každý následující den rozvažte jeden z nich. Je nutné uzly rozvazovat ve stejném pořadí, v jakém jste je zavazovali.
I při rozvazování se soustřeďte na to, oč usilujete.
Šálek lásky se nazývá tradiční italské afrodisiakum, recept je ovšem velmi poetický, a tak ho uvádím. Stříbrnou minci noste při sobě někde na těle až do úplňku, pak si ji položte na dlaň a vystavte měsíčnímu světlu. Zatímco se mince nabíjí měsíční silou, představte si svého vyvoleného nebo vyvolenou, představte si co nejintenzivněji, že se objímáte, líbáte…
V den, kdy chcete »šálek lásky« použít, nabijte pomocí stříbrné mince lístky šalvěje a bazalky měsíční silou. (Lístků bylin musí být dost, aby pokryly dna dvou číší.) Pak vložte listy do číší, zalijte medovinou a nechte hodinu louhovat.
Potom lektvar s milým či milou vypijte a touha po milování se velmi rychle dostaví. Z tradic středověké magie vychází také recept na »milostný prášek«.
V pátek, v den Venuše, v době, kdy měsíc dorůstá, ve druhé hodině po setmění rozdrtíte na prach muškátový oříšek, sušené květy jasmínu, růženín a lastury z ústřic.
Při drcení si představujete milovanou osobu, to, že se s ní objímáte, líbáte, atd. Prášek vložte do sáčku, který by měl být z přírodního materiálu (plátno, hedvábí), tyrkysové barvy. Potom práškem posypte práh a rohožku domu, kde kýžená osoba bydlí, tak, aby po něm byla nucena přejít, až ráno vyjde z domu.
Zbytek prášku noste u sebe, dokud se váš záměr nesplní, poté ho vysypte do tekoucí vody.
Ke »Kouzlu přitažlivosti« potřebujeme jednu lžíci semínek kopru. Postup je jednoduchý. Semínka nejdříve zaklínáme s myšlenkou na cíl, ke kterému nám mají dopomoci, pak celou lžíci vysypeme do teplé lázně a necháme působit přibližně půl hodiny. Po lázni se už nesprchujeme, pouze osušíme. Tato lázeň má velmi silně podporovat erotickou přitažlivost.
Tipy jak získat zpět muže čtěte ZDE