Pracovníci Rybářství Hulín 18. prosince 2020 v sádkách v Chropyni na Kroměřížsku vytahují z vody kapry pro vánoční prodej. ČTK/Glück Dalibor
Praha – Prodejci vánočních kaprů letos nahlásili veterinářům 2662 prodejních míst, což je zhruba o 75 lokalit více než loni. ČTK to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Letos budou veterináři kontrolovat také pravidla proti šíření koronaviru. Proti prodejům zejména živých kaprů vystupují některé aktivistické organizace.
Veterináři při loňských kontrolách zjistili pochybení ve 3,9 procentech případů. Chybovost tak v posledních letech rostla, předloni byly prohřešky ve třech procentech případů, o rok dříve u 2,4 procent kontrol. Stále však je to nízké procento, chyby jsou navíc nejčastěji administrativního charakteru.
Loni veterináři zkontrolovali skoro tisíc prodejních míst. Prodejci mají povinnost sedm dní před zahájením prodeje nahlásit, že budou nabízet kapry, veterinářům.
Letos by se tak mělo nejvíce stánků objevit v Jihomoravském kraji, v tomto regionu by jich mělo být přes 500. Na druhém místě je pak Moravskoslezský kraj s počtem necelých 300 stánků a Středočeský kraj s 289 prodejními místy.
V Praze nahlásili prodejci 215 míst, v posledních letech se počet stánků v hlavním městě snižuje.
Veterináři například zjišťují, jestli mají ryby dostatečné množství kyslíku nebo zda prodejci nepřeplňují kádě, ale zda dodržují hygienické podmínky prodeje.
„V souvislosti se současnou pandemií se inspektoři letos také mimořádně zaměří na používání ochranných prostředků a dodržování dalších protiepidemických pravidel, jako je například zachování dostatečných odstupů,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
K tomu, aby lidé nekupovali živé kapry domů, vyzývá například organizace Compassion in World Farming. „Živý kapr, koupený u stánku či v obchodě, zažívá zbytečně stres při přenosu bez vody i při přechovávání doma ve vaně.
Případné vypuštění do řeky či rybníka kapr většinou nepřežije,“ uvádí organizace. Kapři se pak při přenosu domů dusí v igelitových taškách, v domácnostech jsou držení v příliš vysokých teplotách, chlorovaná voda jim může poškodit žábry a dýchací soustavu.
Hlazení kapra, například dětmi, pak u kaprů vyvolává další stres.
Proti kaprům samotným na svátečním stole pak protestuje organizace Otevři oči, která doporučuje na Štědrý den veganské pokrmy.
„Každá změna prostředí je pro ryby extrémně stresující a nebezpečná, přitom než se kapr dostane na vánoční stůl, dojde k této změně minimálně pětkrát.
Není proto žádnou výjimkou spatřit v prodejních kádích vyčerpané, nemocné a umírající ryby,“ uvedl za organizaci Petr Beneš.
Rybí maso je mezi Čechy v posledních letech stále oblíbenější. Spotřeba roste podle údajů Českého statistického úřadu od roku 2017. Tehdy ještě činila 5,1 kilogramu na obyvatele, loni již dosáhla šesti kilogramů, což bylo nejvíce za poslední desetiletí. Meziročně loni vzrostla o osm procent (o zhruba 400 gramů). Hlavní nákupy ryb jsou před Vánoci.
správa chov potraviny Vánoce kapr
- Autor: ČTK
RyboLove
Ryby jsou nejvíce využívaná zvířata na Zemi. Čísla jsou naprosto omračující. Je velmi těžké přesně zjistit, kolik ryb se zabije, protože jich je doslova nespočet. Celosvětově jsou každým rokem uloveny až tři biliony volně žijících ryb a téměř sto šedesát miliard jich vyprodukují rybí farmy. A pouze nepatrná část z tohoto počtu ryb je zabita humánně.
Většina ryb, které lidé po celém světě konzumují, byla zabita nehumánním způsobem. To znamená, že ryby byly vystaveny intenzivnímu a dlouhotrvajícímu utrpení.
Na řadě rybích farem spočívá obvyklá porážka v pouhém vytažení ryb z vody, kterou potřebují k dýchání, a jejich pomalém udušení na vzduchu, nebo chcete-li „utonutí na souši“.
Při použití této metody vystresované ryby umírají i déle než hodinu, během které bojují o svůj život a snaží se nadechnout. V nejhorších případech jsou pak zpracovávány (např. kuchány) zaživa při vědomí.
Existují však i další nehumánní metody používané při porážce ryb – například ponoření do směsi ledu a vody, vystavení oxidu uhličitému nebo vykrvácení. Tyto metody rybám způsobují ohromnou bolest a strach.
Ryby se v boji o holý život usilovně a někdy až agresivně snaží uniknout. Jejich utrpení může být nepředstavitelně dlouhé.
Mnoho ryb zůstává při vědomí a trpí bolestmi ještě několik minut poté, co jsou jim zaživa vyříznuty vnitřnosti, než vykrvácí.
V Evropě se ve velkém chovají okouni a pražmy. Běžným postupem na těchto farmách je nasypat ryby do vody s ledem a nechat je umrznout – to je tak krutá praktika, že Světová organizace pro zdraví zvířat požadovala její zrušení.
Podchlazení, ke kterému v tomto případě dochází, zpomaluje rybí metabolismus, takže ryby umírají déle, čímž narůstá jejich utrpení.
Jak je patrné z naší tajné nahrávky , některé ryby jsou stále naživu a snaží se naposledy nadechnout ještě při balení do krabice a odesílání na trh – tento scénář by měl být absolutně neakceptovatelný u jakéhokoli zvířete na jídelníčku člověka.
Přitom existují humánnější způsoby porážky – ryby chované na farmách v Británii a Norsku jsou před zabitím obvykle omráčeny. Avšak bez zavedení platné legislativy většina provozů zpracovávajících ryby dává přednost minimalizaci nákladů, a proto si nepořídí relevantní vybavení pro zajištění rychlého usmrcení ryb.
Více informací o usmrcování ryb ve velkochovech EU se dočtete v naší nové zprávě The Welfare of Farmed Fish During Slaughter in the European Union.
Krmení ryb rybami
Čelíme celosvětové krizi decimování rybí populace. Pokud nevytvoříme nové chráněné mořské oblasti a nebudeme regulovat průmysl, můžeme se zanedlouho dočkat prázdných moří bez volně žijících ryb. Rybí farmy jsou odpovědné za značnou část průmyslového odlovu v našich poničených oceánech.
Některé z hojně chovaných druhů ryb jsou masožravé jako například tuňáci nebo pstruzi. To znamená, že v divoké přírodě loví jiné ryby. Při chovu těchto zvířat na farmách se ke krmení používají zpracované ulovené volně žijící ryby. Přibližně čtvrtina všech ulovených volně žijících ryb končí jako potrava pro ryby.
Vyjádřeno v číslech se jedná asi o 450 miliard až 1 bilion ryb. Jinými slovy – k odchování jediného lososa na farmě je třeba chytit 120 volně žijících ryb – takže farmy ve skutečnosti tlak na volně žijící ryby nesnižují, ale naopak zvyšují.
Protože tyto ryby umírají bez jakékoli formy humánní porážky, i cena za potravu pro lososy je z etického hlediska velmi vysoká.
Více informací o dopadech využívání volně žijících ryb jakožto krmiva pro ryby chované ve velkochovech najdete v naší nové zprávě Until the Seas Run Dry, kterou jsme vydali ve spolupráci s Changing Markets Foundation: Shrnutí, Celá zpráva
Skotský losos
Chov lososů je ve Skotsku velký byznys. Zisky v tomto odvětví v roce 2016 dosáhly 765 miliónů liber. Kvůli trvalé udržitelnosti a utrpení lososů se však tento průmysl stále více stává centrem pozornosti.
U několika provozů ve Skotsku bylo zjištěno, že drží vysoký počet nemocných ryb v klecích v otřesných podmínkách.
Parazitické epidemie způsobují, že ryby jsou doslova pojídány zaživa mořskými vešmi a nemají možnost dostat se ze znečištěné vody v přeplněném prostoru.
Lososi patří mezi migrující ryby, které přirozeně urazí velké vzdálenosti (například někteří jedinci skotského lososa se dostanou až k Islandu vzdálenému 1000 mil18). Na průmyslových farmách jsou však nuceni plavat v nekonečných kruzích.
Nedávno pořízené a zveřejněné záběry, dokumentující tristní podmínky na farmách zabývajících se chovem skotských lososů, jsou hluboce znepokojující a vyvolávají otázku, zda je toto odvětví vůbec schopné přežít.
Na celé řadě farem byly zjištěny velmi špatné podmínky: špinavá voda, příliš málo prostoru a vysoké počty nemocných a deformovaných ryb. Úmrtnost skotského lososa na farmách dosahuje děsivých čísel – každý rok během chovu uhyne na 10 miliónů zvířat.
Nedávné tajně natočené záběry zachycují nákladní automobily vyvážející tisíce mrtvých ryb do rozlehlých otevřených masových hrobů nedaleko moře.
Na základě zjištění otřesných podmínek, které na řadě farem chovajících skotské lososy panují, CIWF ve spolupráci s dalšími organizacemi žádá o odklad rozšiřování chovu skotského lososa na farmách.
Jezte méně. A lépe
Počty ryb v přirozených podmínkách se v důsledku příliš intenzivního rybolovu ze strany lidí katastroficky snižují. Dle některých odhadů bylo z moří neudržitelným způsobem odloveno až 90 % ryb.
Pokud bude rybolov i nadále pokračovat v nezměněné podobě, která nenechává mořským ekosystémům prostor na zotavení, naše oceány se do roku 2050 promění ve vodní pustiny19.
Jakmile se tvorové přirozeně obývající mořské plochy jednou vytratí, již nebude existovat žádná cesta, jak je vrátit zpět. Naše děti by tak mohly zdědit svět bez ryb.
O tom není žádných pochyb. Tato tvrzení jsou podložena vědeckými výzkumy. Jedním z možných řešení je nahradit část živočišné stravy rostlinnou. Z pohledu zdraví lidí, udržitelnosti životního prostředí a samozřejmě welfare zvířat bychom měli jíst méně masa a ryb. a vybírat si živočišné produkty kvalitní, které nepocházejí z průmyslových velkochovů.
Vlády i obchodníci vysílají zákazníkům matoucí sdělení, že by měli jíst více ryb. Vezmeme-li v úvahu, jak zdevastované jsou stávající mořské ekosystémy, pak při následování tohoto doporučení ryby z moří brzy dočista zmizí.
Všechny potřebné a zdraví prospěšné látky lze získat konzumací správných plodin – například oříšků, semínek nebo avokáda. Některé ryby dokonce při častější konzumaci vašemu zdraví škodí.
Kupříkladu tuňák může obsahovat velké množství rtuti, která poškozuje mozek20.
Lidé, kteří se rozhodnou i nadále konzumovat ryby, by se měli zamyslet jak nad problematikou trvalé udržitelnosti, tak welfare zvířat. V současné době je prakticky nemožné najít rybu s vysokou úrovní welfare.
Schémata certifikace trvalé udržitelnost jako například MSC se nezabývají životní pohodou zvířat.
Pokud není výslovně uvedeno jinak, je opodstatněné domnívat se, že ryby prodávané v supermarketech během chovu, odchytu i porážky značně trpěly.
Informace o tom, jaké volně žijící ryby si můžete koupit, aniž byste přikládali polínko do ohně spalujícího mořské ekosystémy, najdete na webových stránkách organizace Marine Conservation Society, která vypracovala podrobnou publikaci Good Fish Guide (Průvodce dobrými rybami). Stejně jako v jiných případech i zde platí pravidlo, že je lepší kupovat místní ryby od malého, neprůmyslového chovatele.
Pokud kupujete ryby chované na farmách, je lépe vybírat si druhy v nižších patrech potravinového řetězce, při jejichž chovu se ke krmení nepoužívají jiné ryby. Kupte si například kapra nebo tilápii. U těch je záruka, že k jejich odchovu není třeba vyrábět krmivo z volně žijících ryb.
Jak již bylo zmíněno, nehumánní praktiky porážky ryb bohužel zůstávají běžnou praxí v celém odvětví, takže je těžké najít produkty vyrobené z ryb, které během života netrpěly. Našim příznivcům, pokud konzumují ryby, doporučujeme, aby se ptali výrobců a prodejců, jejichž produkty nakupují, na jejich názor na životní pohodu ryb.
Vánoční prodej kaprů: Stánků přibude, na kolik vyjde kilo?
Nejvíc stánků nahlásili prodejci v Jihomoravském kraji (437), dále pak v kraji Moravskoslezském (307) a ve Středočeském (288). „V hlavním městě nahlásili prodejci 230 míst, kde by měly být ryby určené pro štědrovečerní večeři ke koupi. V Praze se počet stánků s kapry v posledních letech postupně mírně snižuje,“ dodal mluvčí správy Petr Vorlíček.
Kontroly se zaměřují na zacházení s živými rybami a na pravidla jejich usmrcování, ale také na hygienu prodeje. Loňské chyby byly hlavně administrativní, týrání zvířat nebo závažnější chyba v hygieně prodeje byly ojedinělé.
„Z dlouhodobého hlediska je dnes závažných prohřešků méně než v minulosti.
Dle našeho názoru na to má vliv zejména osvěta, ale také důsledný veterinární dozor, který se zaměřuje především na problémové prodejce z předchozích let,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Aktivisté vyrazili do ulic
V prosinci se pravidelně protestuje proti usmrcování kaprů. Zhruba 50 aktivistů v první polovině prosince prošlo centrem Prahy od Florence k Národní třídě. Měli transparenty a zalepená ústa, což mělo symbolizovat bezbrannost ryb.
Akci uspořádala organizace Otevři oči. Protestující chtěli upozornit na údajnou krutost, která pouť kaprů a dalších ryb na štědrovečerní stůl doprovází.
Od samotného výlovu přes transport v malém prostoru a prodej v kádích, až po dle jejich názoru laické zabíjení na trzích nebo domácnostech.
Premium
Argumentují také tím, i ryby cítí bolest. K tomuto závěru došla například studie Liverpoolské univerzity.
Zjistila, že jakmile se ryby ocitnou v bolestivé situaci, vyskytují se u nich projevy typu zrychleného dýchání a změny v chování, podobné jako u jiných zvířecích druhů.
„Pokud přijmeme, že ryby cítí bolest, má to důležité implikace v tom, jak se k nim máme chovat,“ píše autorka studie Lynne Sneddovová v textu.
Chovu ryb v Česku se daří, jí se ale málo
Před Vánoci se podle veterinářů prodá kolem 85 procent tuzemských ryb prodávaných v ČR. Produkce ryb v Česku loni podle Rybářského sdružení meziročně vzrostla o 66 tun na rekordních 21 751 tun. Letos podle odhadů klesne pod 21 000 tun, řekl již dříve ředitel sdružení Michal Kratochvíl.
I přes loňské rekordní úlovky trápilo stejně jako letos rybáře sucho. Kdyby nebylo, mohl by být letos loňský rekord překonaný, dodal. Cena kaprů od producentů se letos nejspíš nezvýší, rybáři je většinou prodávají za 85 až 100 korun za kilogram.
V ČR se chová nejvíce kaprů, loni se jich v rybnících vylovilo 18 430 tun, o 30 tun meziročně méně. Lososovitých ryb přibylo 42 procent na 1106 tun, naopak klesla produkce býložravých ryb, línů i dravých ryb. Zhruba 40 procent živých ryb se prodalo v ČR, polovina šla na vývoz, deset procent se zpracovalo.
Konzumaci ryb v Česku se dlouhodobě snaží zvýšit Agrární komora ČR v rámci projektu „Zrozeno v EU“. Upozorňuje, že právě konzumace ryb – sladkovodních i mořských – patří k potravinám, které by lidé měli v rámci svého zdraví co nejčastěji požívat. Češi to ale nedělají v dostatečné míře.
Zástupce ředitele rybářského svazu Martin Urbánek v listopadu uvedl, že průměrná spotřeba v tuzemsku činí 1,3 kg sladkovodních ryb a 2,9 kg mořských ryb na Čecha za rok. Průměr EU přitom činí 11 kg na osobu za rok. Odborníci doporučují, že v ideálním případě by každý člověk měl zkonzumovat 16 kg ryb za rok.
Kvalitní bílkoviny i „strašák“ rtuti
Fakultní nemocnice Brno připomíná, že rybí maso obsahuje vysoké množství kvalitních bílkovin (15-20 g na 100 g), nízký obsah cholesterolu a nulový obsah sacharidů. Je také bohaté na zinek, selen, želeno a vitamín B12. Mořské ryby v sobě mají zdravé omega-3 mastné kyseliny a jód, plus ryby v konzervách s měkkými kostmi obsahují vysoké množství vápníku.
Problém s rybami ale může být obsah rtuti v mase. Její úrovně jsou ovlivněny zejména prostředím, ve kterém žijí a způsobem chovu. Rtuť v rybách kontrovala v listopadu například organizace Arnika, vybrala 14 vzorků z pražských vod. Bezpečné limity stanové v USA překročily dvě ryby, přičemž obě žily v blízkosti čističky odpadních vod či spalovny.
Výrazně horší výsledek měly ryby kupované, ve všech případech šlo o dravé druhy z dovozu. Vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice Jindřich Petrlík proto radil, že nejbezpečnější je konzumace českého kapra, ideálně z míst zcela mimo průmyslové oblasti.
Tři vánoční rady: Jak vybrat stromek, nepouštět kapry na svobodu a nekrmit zvířata
Udělejte radost nejen svým blízkým, ale i přírodě…
Chcete o Vánocích udělat radost nejen svým blízkým, ale také neuškodit zbvtečně přírodě? Pořiďte si stromek s certifikátem FSC či aspoň z prořezávky z blízkého lesa, nekupujte kapra a namísto krmení zvěře se raději lesem jen tiše projděte. Můžete se také přidat k lidem, kteří svým blízkým dávají dárky v podobě prospěšného certifikátu. Věnujte třeba strom, kus pralesa nebo patronát nad vzácnou šelmou.
Lidé, kteří chtějí vídat svůj vánoční strom ještě mnoho let a generací, si mohou koupit vánoční jedličku s certifikátem FSC (Forest Stewardhip Council) [1] v květináči. Na jaře ji pak může rodina zasadit na vlastní zahradu nebo do lesa (více na www.rezekvitek.cz).
Certifikát FSC může být vodítkem i pro ty, kteří upřednostňují vzrostlejší stromek. Prodejce jím prokáže, že vánoční stromek pochází z lesa, kde se hospodaří šetrně. Seznam míst, kde a kdy můžete koupit vánoční stromek s FSC certifikátem, je zde: http://www.czechfsc.cz/novinky/novinky-v-cr/vanocni-stromky-s-certifikatem-fsc-v-prodeji-201.html.
Opakovaně použitelné stromky z umělé hmoty k přírodě šetrné nejsou. Vyrábějí se z ropy, kterou je nutno vytěžit, přepravit, zpracovat a stromky pak dopravit k zákazníkům. Také koupě oblíbených exotických druhů vánočních stromků nebo krásných jedliček či borovic ze speciálních plantáží přírodě neprospívá. Jejich pěstování se neobejde bez jedovatých chemických prostředků a jejich doprava na dlouhé vzdálenosti, často ze zahraničí, neúměrně zatěžuje životní prostředí. Náhradním řešením může být koupě obyčejného stromku z běžného lesa, z takzvané prořezávky, který by lesníci stejně kvůli příliš husté výsadbě vyřízli. Ve vanách mnoha domácností se před Vánocemi objevují kapři. Řada lidí je pak jako projev dobré vůle pouští zpět do rybníků. Jenže většina kaprů tuhle ,,záchranu“ nepřežije kvůli teplotnímu šoku. Po výlovu z rybníka jsou kapři dlouho drženi v teplejší vodě. Ryby vyhladovělé dlouhým ,,skladováním“ v sádkách nemají pak dost energie a odolnosti se náhlé změně přizpůsobit. Kapři navíc pocházejí z intenzivního rybničního chovu, který má s přírodou máloco společného. Jde o umělý výkrm, při němž se do rybníků ve velkém sype zrní, aby se kaprů ,,vyrobilo“ co nejvíc. Intenzita chovu se stále stupňuje. Obrovská množství ryb na malé ploše a vzniklý zákal ničí veškerý přirozený život v rybnících. Růst koncentrace dusíku a fosforu v našich vodách představuje vážné poškození naší přírody.
Vánoční výlety do lesů s trochou krmení pro srnky a jeleny jsou už pro mnohé vánoční zvyklostí. Lidé si myslí, že když přinesou zvěři krmení, pomohou tím přírodě. Opak je pravdou. Jelení i srnčí zvěře je v lesích mnohem víc, než kolik by jí přirozeně mělo být a kolik les uživí. Přemnožená zvěř pak likviduje cenné stromky a ničí celý ekosystém lesa [2].
Poslední celorepubliková inventarizace škod zjistila, že zvěří je poškozeno průměrně 57% všech listnáčů a jedlí [3]. Přemnožená spárkatá zvěř sežere přednostně všechny mladé listnaté stromky a jedličky, a tak ze smíšených výsadeb zůstávají zase jen smrky [4]. Mění se tím i složení bylinné vegetace.
V přirozených podmínkách slabá a nemocná zvěř uhyne. Přikrmování myslivci nebo hodnými lidmi narušuje přírodní výběr. Slabá zvěř přežije, rozmnožuje se a zhoršuje tak kvalitu a odolnost populace. Přikrmování znamená narušování přirozeného života lesa jako celku.
Dokud nesnížíme počty zvěře, která decimuje přirozené zmlazování lesů, nepodaří se nám obnovit smíšené lesy místo dnešních smrkových monokultur.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: ,,Udělejme o Vánocích radost nejen svým blízkým, ale i přírodě. Kupovat umělohmotné vánoční stromky nebo nosit divokým zvířatům do lesa krmení ve skutečnosti přírodě nepomůže, ba právě naopak, právě tak jako pouštění kaprů na svobodu. To je dokonce zabije. Chceme-li o Vánocích přírodě prospět, kupme si stromeček s certifikátem zdravého hospodaření FSC nebo aspoň obyčejný smrček z prořezávky z nejbližšího lesa. A kapra si raděii odpusťme docela. Nebudeme se tak aspoň podílet na devastaci našich rybníků intenzivním chovem kaprů.“ Profesor David Štorch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR řekl: ,,Z naší přírody jsou na tom skoro nejhůř stojaté vody, zejména rybníky. Je v nich přebytek živin a intenzivní rybářské hospodaření to ještě zhoršuje. Množství kaprů v intenzivně obhospodařovaných rybnících se za poslední století zmnohonásobilo a už v nich nepřežije nic jiného. Kapři totiž vyžerou veškerý zooplankton, navíc víří bahno a voda je natolik zkalená, že například někteří ptáci žádnou potravu nenajdou, i kdyby tam byla. Rybníky se hnojí, aby se povzbudila produkce kaprů, a to ještě zhoršuje bilanci živin ve vodě.“
klasické i netradiční recepty
Recept na pečený segedín z trouby. Doba přípravy 2 hodiny 10 minut Porce Pro 4 až 6 osob Ingredience 500 g vepřové plece 500 g vepřového bůčku 500 g kysaného sterilovaného zelí 100 g zauzeného špeku 1 l zeleninového vývaru 5 středně velkých cibulí 1 velká červená paprika 2 lžíce mleté papriky (sladká, pálivá nebo jejich… Číst více »
V tomto receptu si uvaříme segedín z mletého masa. Doba přípravy 90 minut Porce Pro 6 lidí Ingredience 1 kg kysaného bílého zelí 600 g mletého vepřového masa 250 ml zakysané smetany 3 velké cibule 3 až 4 stroužky česneku 2 polévkové lžíce vepřového sádla 2 polévkové lžíce hladké pšeničné mouky 1 polévková lžíce cukru 1,5 polévkové… Číst více »
Recept na o několik neklasických surovin doplněný segedín s bramborami. Doba přípravy 1 hodina 40 minut Porce Pro 4 lidi Ingredience 600 g vepřového plecka 600 g sterilovaného kysaného zelí 400 g brambor 100 g anglické slaniny 250 ml vysokoprocentní smetany 1 lžíce mleté sladké papriky 1 lžíce mleté pálivé papriky 2 lžíce vepřového sádla 2… Číst více »
Pokud máte v oblibě uzeniny, pak vám jistě zachutná tento segedín s klobásou. Doba přípravy 1 hodina 30 minut Porce Pro 4 strávníky Ingredience 500 g vepřového bůčku (spíše libovějšího) 500 g kysaného bílého zelí 150 g klobásy (výběr je čistě na vás) 500 ml hovězího vývaru 150 ml třicetiprocentní smetany 3 středně velké cibule 2-3 lžíce… Číst více »
Recept na velmi rychle připravený segedín v papiňáku. Doba přípravy 1 hodina Porce Pro 4 osoby Ingredience 600 g libového vepřového bůčku 600 g sterilovaného kysaného zelí 50 g rajského protlaku 300 ml vysokoprocentní smetany 2 cibule střední velikosti 1 polévková lžíce mleté sladké papriky 1 polévková lžíce hladké mouky 1 až 2 polévkové lžíce sádla… Číst více »
Přinášíme recept na vynikající houbový segedín. Doba přípravy 1 hodina 40 minut Porce Pro 5 až 6 strávníků Ingredience 400 g vepřového bůčku 400 g vepřového plecka 800 g kysaného zelí 1 l vývaru 250 ml zakysané smetany 2 hrsti sušených hub 2 středně velké cibule 3 stroužky česneku 2 lžíce hladké mouky 2 lžíce… Číst více »
Na přípravu velmi nenáročný segedín z remosky. Doba přípravy 1 hodina 40 minut Porce Pro 4 až 5 osob Ingredience 600 g vepřového plecka 500 g bílého kysaného zelí 100 g anglické slaniny v celku 400 ml zeleninového vývaru 200 ml vysokoprocentní smetany (minimálně 30%) 1 velká cibule 1 vrchovatá lžíce mleté sladké papriky 2 lžíce… Číst více »
Tento recept na dietní krůtí segedín je lehkou a přesto výživnou alternativou k jinak poměrně značně těžkým klasickým úpravám tohoto pokrmu. Ocení ho především sportovci a ti, kteří se zajímají o zdravou stravu. Doba přípravy 1 hodina 15 minut Porce Pro 4 strávníky Ingredience 500 g krůtího masa 800 g sterilovaného kysaného zelí 300 g cibule… Číst více »
Bezmasý recept na segedín z hlívy ústřičné, který zachutná především těm, kteří mají rádi houby. Doba přípravy 50 minut Porce Pro 3 až 4 strávníky Ingredience 500 g čerstvé hlívy ústřičné 500 g kysaného zelí 200 ml zakysané smetany 3 menší cibule 2 stroužky česneku 2 lžíce vepřového sádla 1 lžíce mleté sladké papriky 1 lžíce… Číst více »
Tento recept na segedín s uzeným kuřecím masem zvládne naprosto každý a navíc je připraven opravdu v cuku letu. No a samozřejmě taky skvěle chutná. Tak rychle do kuchyně! Doba přípravy 45 minut Porce Pro 4 strávníky Ingredience 1 kg uzených kuřecích stehen 500 g bílého kysaného zelí 500 ml kuřecího vývaru 200 ml vysokoprocentní smetany 3… Číst více »
Doporučujeme: Podívejte se také na naše recepty na hovězí guláš.