Milovníky vína potěšil nález, že v červeném víně lze detegovat resveratrol, který prodlužuje život. Jde o difenolový fytoalexin, který chrání některé organismy před stresem. Prodloužení života bylo původně prokázáno u kvasinek, později i u některých obratlovců. I když se často nedařilo tyto nálezy potvrdit na jiných pracovištích, začala hvězdná kariéra resveratrolu, když se jeho účinkem vysvětloval francouzský paradox, tj. menší incidence kardiovaskulárních chorob národů žijících kolem Středozemního moře, ačkoliv jedí hodně živočišných tuků, másla a sýrů. Vzpomeňme jen na výrok generála de Gaulla, že se těžko vládne národu, který vyrábí a konzumuje čtyři sta druhů sýra. Lidé zde přesto méně často trpí metabolickým syndromem, tj. obezitou, diabetem 2. typu a hypertenzí. S tím pak souvisí nižší výskyt infarktů myokardu.
Vysvětlení se nalézalo v antioxidačních účincích resveratrolu, a tedy v podobném působení jako mají jiné zhášeče volných radikálů, kterými jsou třeba vitaminy E a C nebo beta-karoten (viz Vesmír 82, 630, 2003/11). Chemicky je resveratrol jedním ze stilbenů.
Může zaujímat prostorové uspořádání, díky němuž dokáže ovlivnit estrogenový receptor. V interakci s ním se zvýší syntéza testosteronu.
Testosteron by mohl snížit nežádoucí účinek alkoholu na sexuální funkce, skvěle vystižený v Shakespearově Macbethovi: alkohol zvyšuje touhu, ale snižuje výkon.
Propagátorům zdraví podporujícího vlivu červeného vína příliš nevadilo, že koncentrace resveratrolu v krvi po vínu dosahují pouhé jedné setiny až desetiny koncentrací dosažených vitaminy.
Stačí uvážit, že jeden litr červeného vína obsahuje 1,98–7,13 mg resveratrolu, růžového 0,4–3,5 mg a bílého jen 0,05–1,8 mg.
Rozdíly souvisejí s tím, že nejvíc resveratrolu je ve slupkách bobulí hroznů a červené víno se nechává kvasit se slupkami, zatímco bílé bez slupek.
Koncentrace v krvi a mechanismus účinku
Má-li resveratrol působit, musí být v dostatečné koncentraci v krvi. To měl ozřejmit pokus, při kterém pět mužů vypilo 600 ml červeného vína. V jedné dávce bylo 3,2 mg resveratrolu. Resveratrol se podařilo detegovat jen ve stopách ve vzorcích od dvou mužů. Ve vzorcích krve od ostatních tří se nepodařilo najít nic.
Srovnejme to s koncentracemi v krvi po podání tablety 25 mg resveratrolu, tedy osminásobku množství než v 600 ml vína. Zde byl nalezen resveratrol v průměrném množství 0,4 mg/l ve vzorcích od 12 dobrovolníků. Resveratrol vymizel z krve do 4 hodin.
Ukazuje se tedy, že ani po vypití více než půl litru vína nedochází k takovým koncentracím v krvi, které by mohly spolehlivě biologicky působit.
Nejasný je také mechanismus účinku resveratrolu. Jeho příznivý účinek se vysvětluje aktivací sirtuinu 1 (SIRT 1). Tato hypotéza přinesla nepochybně užitek některým výzkumným pracovníkům, kteří resveratrol ve víně objevili. Založili biotechnologickou firmu Sirtris, kterou pak koupil za 720 milionů farmaceutický gigant Glaxo.
Ten teď vyvíjí léky s mnohonásobně větším účinkem na SIRT 1, než má resveratrol. Uvažuje se o jejich indikaci v prevenci rakoviny prsu. Při hledání dalších aktivátorů sirtuinu se ukázalo, že podobný účinek má melatonin, hormon šišinky (gl. pinealis), který se uvolňuje za tmy a zajišťuje spánek.
U nás je k dostání jen na lékařský předpis – jeho příznivý vliv na harmonizaci biologických rytmů byl totiž dobře prokázán.
Sirtuiny zpomalují stárnutí. Aktivují enzymy, které chrání DNA, dědičnou informaci, jejíž poškození má za následek chyby v syntéze proteinů, což vede k poruchám při množení buněk a ke vzniku nádorových buněk. Problém je, že aktivační účinek resveratrolu na sirtuiny nemohla potvrdit pečlivá a dobře metodicky provedená studie Michaely Pacholec et al. (J. Biol. Chemistry, Jan. 2010), což se pokládá za tak významné, že o tom referují Nature News (Jan. 19, 2010).
Resveratrol přesto pravděpodobně zůstane mezi doplňky stravy, konkurující jiným zhášečům volných radikálů, o kterých je prokázáno, že organismu neškodí – není však o nich prokázáno (ale ani vyvráceno), že mají léčivé účinky nebo jiný příznivý vliv na zdraví.
Jsou k dostání bez lékařského předpisu, a tím se liší od léčiv na recept, u nichž je terapeutický účinek prokázán. Jsou to právě tyto doplňky stravy, které díky obrovské reklamě podstatně zvyšují zisk farmaceutického průmyslu – a platí za ně sami stárnoucí lidé.
Francouzský paradox
Za těchto okolností je však sotva možné resveratrolem ve víně vysvětlit francouzský paradox. Francouzi skutečně trpí méně často metabolickým syndromem, a mají proto do vyššího věku dobrou kvalitu života – a to s konzumem vína souvisí. Víno totiž patří k jejich stylu života savoir vivre, umění žít. Důležitým pilířem tohoto umění je nejen umění pít, ale kultura jídla a stravování. Oběd i večeře jsou součástí společenské aktivity, a nikoli plněním hladových krků. Rozhovor při jídle brzdí rychlost jedení, poněvadž se nemluví s plnými ústy. Jsme-li někam pozváni, nehodnotí hostitelka své kuchařské umění podle toho, jak moc jsme toho snědli a jak rychle, ale podle toho, jak mluvíme o jídle, které je na stole. Pochválíme-li chuť pstruha, neznamená to, že si říkáme o další porci.
Rozhovor a také třeba přiměřená nepříliš hlasitá hudba (Tafelmusik) patří ke kultuře jídla. Nikoli ohlušující řev skladeb, které vyhánějí hosty z restaurací. Hovořit se spolustolovníky se při nich stejně nedá, překřikování by bylo příliš namáhavé. Raději jídlo rychle zhltneme a té restauraci se příště vyhneme.
Francouzi (i když dnes už jistě ne všichni) jedí dlouho a pomalu. Oběd se někdy protáhne na dvě hodiny, večeře na tři. Necítil jsem se přejedený ani po večeři, která trvala přes čtyři hodiny.
Není náhodou, že francouzština rozlišuje „diner“ před divadlem a „souper“ po divadle. Jedí dlouho, a proto toho snědí málo. Pomáhá jim klima – častěji než my mají pracovní den přerušen delší polední pauzou v době, kdy je největší horko. Pak pracují do pěti nebo do šesti.
To by se nelíbilo našim pracujícím ve výrobě, ale ani ženám pečujícím o děti.
Před lety uspořádali ve Francii anketu, ve které měly ženy odpovědět na otázku, jak si udržet muže. Vyhrála to pouhá tři slova: „Krmte tu bestii.“ To krmení ovšem znamená mnoho chodů, mnoho zeleniny, mořské ryby a jiné lahůdky z moře, ale i roštěnou – a k tomu všemu samozřejmě víno. Nejen každý doušek vína, každé sousto se má pomalu a důkladně vychutnat.
Francouzi a Italové jedí pomalu. Proto toho nesnědí mnoho, protože cholecystokinin, který způsobuje stažení hladké svaloviny žlučníku a vypuzení žluče do střeva, působí přibližně až dvacet minut po začátku jídla.
Má své receptory v mozku, kde jeho uvolnění vede mimo jiné k pocitu sytosti. Jestliže toho člověk mnoho sní v prvních dvaceti minutách, dostaví se příliš pozdě pocit sytosti, který zbrzdí další požívání potravy.
Kořeny v dětství
Obezita dospělých má své kořeny v dětství. Jako děti jsme se naučili „dojídat“ všechno, co je na talíři nebo v míse, a byli jsme za to odměňováni. Sourozenci za hlasitého cinkání příboru zápolí, kdo bude první s dokonale vyluxovaným talířem.
Vítěz za to dostane víc sladkého moučníku nebo čokolády. Pokračuje to ve škole, kde dozor mají učitelé dohlížející, aby se žáci rychle najedli a zbytečně při tom nerušili.
Často mají za úkol zajistit, aby se jedlo v dvacetiminutových směnách, během nichž se v jídelně vystřídá celá škola.
Vychováváme děti jako vlčata, z nichž v drsnýchV zemích kolem Středozemního moře je rychlé požívání potravy nezdvořilost. Je to přežitek, pozůstatek z doby, kdy více lidí umíralo na podvýživu než na nadvýživu.
přírodních podmínkách přežijí ta, která odstrčí ostatní od bradavek mléčné žlázy vlčice. Dospělá populace se těžko přeučuje a chová se podle přísloví „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“. Nemusíme dlouho hledat, abychom ve stáří našli.
Propadáme stereotypům chování, za které jsme byli v útlém dětství odměňováni.
Úkolem zdravotnické výchovy je prevence, se kterou se musí začít u dětí a při jejich výchově. Doslova zhoubné následky mají pobídky typu „Jak k jídlu, tak k dílu“ nebo „Při jídle se nemluví“.
Také alkohol se u nás (nejen u nás) pije rychle. Pivo se pije na žízeň a slivovice se „tam vrazí“ a rychle se doplní druhou stopkou do „druhé nohy“.
Víno má mít dost času, aby polaskalo čichové buňky a pohladilo chuťové pohárky. Polknutí je méně důležitý bonus.
Nejen francouzský koňak, ale i slivovice je genericky „brandy“, má se vychutnat její vůně a pak pomalu a opatrně poválet po jazyku a sliznici úst.
Alkohol není „zdravý“
Samotný alkohol nepoškozuje jen vyvíjející se plod v děloze. Není „zdravý“. Zabrat dává játrům. Jeden gram alkoholu zničí sto neuronů.
Naštěstí jich máme v mozku sto miliard a nové dorůstají, jestliže mozek zaměstnáváme. Kazíme-li si už zdraví alkoholem, měl by to být alkohol dobrý – a ten nebývá laciný.
Kvalitou bychom měli nahrazovat kvantitu a žízeň hasit vodou nebo minerálkou vloženou mezi sklenky vína.
Proslulá stařenka z Beskyd se dožila sta let ne proto, že si dala každé ráno na lačno slivovičku, ale přesto, že ji pila. Měla dobrý kořen – to znamená dobrou genetickou výbavu. To už je ale jiná povídka, která by taky patřila k úvahám o francouzském paradoxu.
Vyplatí se pít alkohol pro zdraví?
Vyplatí se pít alkohol pro zdraví?
„Alkohol jenom škodí.“ – „Červené víno je dobré na srdce.“ Nejrůznější podobná doporučení si protiřečí a nás přivádějí do rozpaků. Jak to s tím alkoholem a zdravím vlastně je?
Před více jak deseti lety vyšla z American College of Cardiology rada, která musela na mnohé zapůsobit, jako by výrobci alkoholů podplatili lékaře: specialisté na srdeční choroby v USA doporučili pravidelné pití alkoholu.
Také výsledky výzkumu v Německu dávaly americkým lékařům za pravdu. U rozsáhlé studie MONICA se ukázalo, že z účastníků měli nejvyšší předpokládanou délku života ti, kteří vypili denně 20 a 40 gramů alkoholu. To odpovídá asi 0,2 až 0,4 litru vína nebo 0,6 až 1,2 litru piva.
U žen bylo odpovídající množství alkoholu přibližně o polovinu nižší.
Desítky studií dokládají, že lidé, kteří pravidelně a s mírou pijí alkohol, žijí v průměru déle než ti, kdo se alkoholu vyhýbají.
Jak zdravě pít
Pozitivní zdravotní působení můžeme zaznamenat prakticky u všech alkoholických nápojů. Podrobnější analýza nám ale odhaluje, že požívání alkoholu může mít příznivé zdravotní účinky jen u těch, kteří pijí pravidelně a „s rozumem“, ne však u těch, kteří se opíjejí v nepravidelných odstupech.
Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
American Heart Association doporučuje: Pokud pijete, pijte střídmě. To znamená pro muže průměrně jeden až dva drinky a pro ženy jeden drink denně. Drinkem se míní jedno pivo (cca 355 ml), víno (118 ml), nebo 44 ml 80% alkoholu (přepočet z uncí).
Pití většího množství alkoholu zvyšuje riziko různých nebezpečí, jako je alkoholismus, vysoký krevní tlak, obezita, mrtvice, rakovina prsu, sebevraždy a nehody. Rovněž lze těžko určit, u koho se z umírněného pití vyvine alkoholismus.
Zdali bude mít pití alkoholu příznivé, nebo nepříznivé účinky, záleží nejen na spotřebovaném množství, ale i na věku a dalších vlastnostech konzumenta.
Příznivé látky v alkoholických nápojích
Hlavní zdravotní přínos střídmého užívání alkoholu zřejmě souvisí s jeho vlivem na rozvoj aterosklerózy neboli kornatění tepen, které vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny, zvláště v srdeční tepně, která zásobuje srdce.
Tyto nánosy snižují průtok krve k srdci a mohou vést k formování sraženin, které ucpávající cévy, což může vést k anginální bolesti na hrudi nebo přímo k život ohrožujícímu srdečnímu infarktu.
Alkohol nebo některé v alkoholu obsažené látky jako resveratrol blokují slepování krevních destiček a tím předcházejí trombózám (srážení krve zaživa). (Mimochodem, aspirin může snížit srážlivost krve podobným způsobem.)
Resveratrol dále pomáhá nejen v prevenci proti kardiovaskulárním onemocněním, ale také proti cukrovce.
Favoritem pro zdraví je víno, ale i související životní styl
Většina studií se dále shoduje v tom, že ze všech alkoholických nápojů obstálo nejlépe víno.
Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
Množství výzkumů za více než tři desetiletí naznačuje, že střídmé pití červeného vína snižuje riziko srdečního infarktu ve středním věku až téměř o 50 procent.
Lidé ze středomořské oblasti, kteří pravidelně pijí červené víno, mají prokazatelně nejnižší riziko srdečních chorob. Víno má též protirakovinný účinek, protože fenoly v něm obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí buněk.
Víno rovněž chrání před tvorbou ledvinových kamenů a zlepšuje účinky inzulinu.
Je jasné, že tyto pozitivní účinky nepůsobí samotný alkohol, ale zdá se, že to budou spíše účinné látky, které se uvolňují z hroznů nebo vinných sudů, popřípadě vznikají při fermentaci. Například podle jedné studie z Kölnu pocházejí rozhodující účinné látky z dřevěného sudu.
Mezi látkami, obsaženými v hroznové šťávě, se nejvíce příznivých zdravotních účinků připisuje zmíněné látce resveratrol.
Zatímco při výrobě bílého vína se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení, při výrobě červeného vína se rmut z modrých hroznů nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Červené víno proto ve vyšší míře než bílé obsahuje třísloviny a resveratrol.
Někteří odborníci nicméně přičítají pozitivní korelaci mezi délkou života a střídmým pitím, kterou dosvědčují mnohé studie, na vrub spíše faktorům životního stylu a způsobu konzumace vína než samotnému alkoholu.
Tyto faktory zahrnují zvýšenou fyzickou aktivitu, jídelníček bohatý na zeleninu a ovoce a chudý co do nasycených tuků. Předpokládanou délku života u skupin pijáků vína, piva nebo tvrdých drinků může významně ovlivňovat i skutečnost, že preference alkoholického nápoje se odvíjí od typu osobnosti: např.
víno pijí častěji ženy, pivo neurotici, tvrdý alkohol ti, kdo chtějí posílit své ego.
Pít, či nepít?
American Heart Association nedoporučuje pít alkohol ani pro jeho potenciální preventivní přínos proti kardiovaskulárním chorobám. Namísto toho doporučují pro snížení cholesterolu a krevního tlaku konzultovat lékaře, hlídat si váhu, pravidelně cvičit, držet se přiměřeného jídelníčku. Neexistují vědecké důkazy, že by pití alkoholických nápojů mohlo nahradit tyto konvenční prostředky.
Alkohol by vůbec neměl pít:
- Každý, kdo má osobní nebo rodinnou historii alkoholismu.
- Každý, kdo trpí některou z následujících potíží: hypertriglyceridemia, pancreatitida (zánět slinivky břišní), problémy s játry, některé krevní poruchy, srdeční selhání, nekontrolovaná hypertenze.
- Těhotné ženy a pacienti, kteří berou léky, u nichž dochází k interakci s alkoholem. Pacienti, kteří berou aspirin, mají zvýšené riziko žaludečních problémů, včetně krvácení žaludku. Užívání alkoholu může tato rizika zvyšovat. Lidé, kteří pravidelně užívají aspirin, by měli přestat pít, a dál brát aspirin.
Kvůli všem rizikům spojeným s alkoholem American Heart Association nabádá lidi, aby nezačínali s pitím… pokud již alkohol nepijí.
Pacienti, kteří jsou zvyklí střídmě pít, nemusejí být nuceni k abstinenci. Ochrana srdce se ovšem nemůže stát záminkou ke zvyšování přísunu alkoholu.
Střídmé pití znamená podle obecné shody medicínských odborníků v případě žen denně sklenici vína, u mužů dvě. Stěží ale určíme toto množství přesně.
Vzhledem k tomu, že naši reakci na alkohol ovlivňuje genetika, pohlaví a věk, bezpečné množství pro jednoho není bezpečným pro druhého.
Naše stěžejní otázka již byla zodpovězena: Pokud nejste zvyklí pít, nezačínejte. Pokud již zvyklí jste, nepřestávejte, ale pijte střídmě. Koneckonců, nepijeme přece pro své zdraví, ale – na zdraví.
Alkohol při kojení: Kolik můžu vypít a za jak dlouhou dobu můžu kojit?
Během těhotenství má vystříhání se alkoholu jasný důvod: Může poškodit vyvíjející se plod. Ale jak je to v době kojení? Můžete si dopřát trochu vína nebo jiného alkoholického nápoje bez výčitek?
Kolik alkoholu už je moc?
Názory na to, zda existuje bezpečné množství alkoholu, které může kojící matka vypít, se různí. Do mateřského mléka se alkohol dostane prostřednictvím krve z těla matky. Ovšem to, o jaké množství ve skutečnosti jde, je individuální.
Jak vysvětluje gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského domu Praha 7, ovlivňuje to spousta faktorů:„Záleží na tom, o jak silný alkohol a v jakém množství v nápoji jde. Také když během pití budete zároveň něco jíst, alkohol se bude vstřebávat v menším množství. Záleží i na váze ženy, jak rychle se bude alkohol metabolizovat, a rychlosti pití.“
- Zjednodušeně řečeno, pokud vám po porodu zůstalo pár kil navíc a během konzumace alkoholu jíte dostatečně tak, aby se alkohol stihl vstřebávat, snížíte tak množství promile v krvi, a tím pádem i v mateřském mléce.
Pití alkoholu plánujte dopředu
Sklenička vína nebo plechovka slabšího piva při nějaké příležitosti nebo nízká konzumace alkoholu během 24 hodin podle zkoumání vašemu miminku neublíží. Respektive škodlivost alkoholu pro kojené dítě nebyla prokázána.
Ovšem jak upozorňuje Gregorová, je potřeba brát v potaz dobu vstřebávání: „V mléce se alkohol objeví přibližně za třicet minut až hodinu od začátku konzumace. Pokud žena při pití alkoholu zároveň přijímá i nějaké jídlo, tento čas se prodlouží přibližně až na 90 minut.“
Proto pokud si nejste jistá, zda v době kojení už nebude alkohol v krvi přítomen, je dobré si udělat zásobu: předem mateřské mléko odstříkat či odsát a uskladnit nejdéle 24 hodin v ledničce, případně v mrazáku. A to pak při potřebě dalšího kojení po ohřátí na příjemnou teplotu použít.
Opilosti se rozhodně vyvarujte
Jakmile se ustálí režim kojení, rozhodně si můžete při nějaké příležitosti dopřát šampaňské, pivo či víno. Není totiž nic příjemnějšího než si po náročném dni s miminkem trochu oddychnout a uvolnit se. A pokud to pro vás znamená i deci vína denně, není v tom žádný problém.
Ovšem pokud si představujete, že po požití většího množství alkoholu jen odčerpáte určité množství mateřského mléka a vše pak bude v pořádku, jste na omylu.
Odsátí mléka po konzumaci alkoholu nijak neurychluje jeho rozklad. Alkohol se v mateřském mléce nehromadí. Koncentrace alkoholu totiž probíhá téměř současně s koncentrací alkoholu v krvi matky.
Jen pro vaši představu: nejvyšší hodnoty v krvi se dosahuje zhruba po půl hodině až hodině po požití a klesá asi 0,1 promile za hodinu. K odbourání alkoholu na nulu tedy trvá zhruba dvě hodiny.
Za jak dlouho vyprchá alkohol z těla? Čtěte ZDE.
Alkohol snižuje laktaci
Jaké největší mýty ohledně kojení a alkoholu mezi matkami existují?
„Jedním z mýtů je například to, že pivo může zvýšit produkci mléka. Vědecké studie tyto mýty vyvracejí a ukazují, že v mateřském mléce ve vašich prsou je zcela stejná koncentrace alkoholu, jakou máte v krvi. Alkoholické nápoje mají ve skutečnosti právě opačný účinek, “ říká MUDr. Radka Gregorová.
A dodává: „Vaše tělo dehydratují, a proto v těle snižují množství tekutin potřebných k tvorbě mléka. Alkohol také snižuje hladinu oxytocinu, hormonu, který je pro laktaci nezbytný. To vše ve výsledku způsobuje, že pokud matka dítěte před kojením požila víno, pivo či míchaný alkoholický nápoj, spotřebuje dítě asi o 20 procent méně mléka.“
Alkohol mění režim i vývoj
To, co by vás mohlo při konzumaci alkoholu znepokojit, jsou jeho následky na dětský vývoj. „Nadbytečné množství alkoholu může vést k ospalosti, hlubokému spánku, slabosti a snížení lineárního růstu dítěte,“ upozorňuje gynekoložka Radka Gregorová.
Studie také ukazují zpožděný psychomotorický vývoj u dětí, jejichž matka pije dva a více alkoholických nápojů denně.
A jak dodává Gregorová, nejvíce jsou ohroženy děti několik týdnů po narození: „Nejhorší dopad má alkohol na novorozence, kteří mají nezralá játra, a jsou jím tedy nejvíce ovlivněni.Až ve věku tří měsíců dokážou děti metabolizovat alkohol asi o polovinu pomaleji než my dospělí.“
To potvrzuje i trojice autorů Christof Schaefer, Horst Spielmann a Klaus Vetter v již dlouho světově uznávané práci zabývající se léčivy v těhotenství a kojení a varují před alkoholem i z dalšího důvodu: mění chuť mateřského mléka, což může způsobit to, že dítě pije kratší dobu a menší množství. Při každodenní konzumaci alkoholu může tento faktor způsobit i zvýšené riziko nedostatečného přírůstku hmotnosti dítěte.
Nebezpečí pravidelnosti
Alkohol v rozumné míře, s uvědomím si zodpovědnosti a uzpůsobením všeho, aby nedošlo k poškození dětského vývoje, by během kojení neměl být velkým problémem. Což je ovšem alarmující, jsou posledních statistiky, které říkají, že po alkoholu sahá pravidelně každá pátá žena na mateřské dovolené.
Do této kategorie spadají zejména ženy v prvních měsících v nové roli, z čehož vyplývá, že jsou to kojící matky. A není divu: nová životní role s sebou nese i velkou změnu životního stylu, přemýšlení i priorit.
Mateřská dovolená navíc patří co do zátěže do čela žebříčku stresujících prací hned vedle leteckých dispečerů. A tak skleničku alkoholu spousta českých matek považuje za jednu z logických cest k uvolnění. Pokud se tedy příležitostné pití přehoupne do pravidelnosti, která čas od času znemožňuje dostatečnou péči o dítě, už se jedná o problém.
Alkohol totiž snižuje pozornost, bdělost a naopak zvyšuje únavu matky. „Také je známo, že syndrom náhlého úmrtí kojence je častější v rodinách, kde matka konzumuje alkoholické nápoje, případně i kouří,“ uzavírá Gregorová.
6 pravidel, která byste měla znát, než si dáte „na zdraví“:
- Ještě před tím, než se napijete ze skleničky, své dítě nakojte. Zvýšíte tak pravděpodobnost, že k dalšímu kojení dojde až v době, kdy už se alkohol v krvi nacházet nebude.
- Nepijte alkohol na prázdný žaludek. Raději se předtím dobře najezte, snížíte tak množství alkoholu, které pronikne do krve a mateřského mléka.
- Společně s alkoholem popíjejte i něco nealkoholického – džus, vodu či čaj.
- Pokud předpokládáte, že do doby dalšího kojení se alkohol plně nevstřebá, nebo nechcete při další potřebě kojit, odčerpejte v předstihu mateřské mléko a uložte ho do ledničky či mrazničky.
- Po požití alkoholu se nedoporučuje spát s dítětem v jedné posteli. Alkohol totiž prohlubuje váš spánek a snižuje citlivost. Tudíž byste nemusela zareagovat adekvátně v případě, že by vám dítě dávalo signály, že s ním není něco v pořádku.
- Neměly byste pít denně a ani hodně.
Článek vyšel v původním znění na maminka.cz.
Autor: Veronika Vlachová
Margit Slimáková » Jak alkohol škodí a prospívá
Alkohol je třetím nejvýznamnějším rizikovým faktorem způsobujícím onemocnění a smrt v Evropě. Účinek alkoholu se pohybuje v rozmezí od pochutiny zpříjemňující a prodlužující život až po drogu poškozující v podstatě každý tělesný orgán a systém.
Alkohol je v přiměřeném množství příjemným doplňkem zábavy. Dokáže zvýšit sebevědomí, napomáhat v ochraně před nemocemi srdce, může dokonce prodlužovat život. Alkohol odstraňuje překážky v komunikaci, která patří k důležitým společenským dovednostem.
Pocity bezstarostnosti a lehkosti následující po konzumaci alkoholu, zajišťuje jeho psychoaktivní složka etanol. Narušení přenosů mezi neurony, dané působením etanolu, je možné vnímat jako zapomenutí na starosti běžného dne. Následuje zlepšení nálady, kdy si díky potlačení starostí můžeme více užívat aktuální situace. Lehké opojení a vyšší společenská tolerance k chování pod vlivem alkoholu nám dovolují snadněji překračovat společenská tabu. O způsobu konzumace alkoholu i jeho zdravotním působení často rozhoduje druh přijímaného nápoje. Pivo je obvyklé dávat si omezeně k jídlu anebo naopak ve vyšším množství ve společnosti, kdy se hranice přiměřenosti běžně překračují. Víno se nejčastěji popíjí ve společnosti a jeho konzumace je nejsnáze kontrolovatelná. Zejména červené víno je také často uváděno jako nejlepší volba mezi alkoholickými nápoji a jeho zdravotní prospěšnost se připisuje i vyššímu obsahu stopových prvků a fytochemikálií. Příjem tvrdých lihovin je nejobtížnější regulovat a nejsnáze vede k překračování bezpečného množství a vzniku návyku. Za přiměřenou konzumaci pro nerizikové jedince se dnes nejčastěji udává 20 až 30g alkoholu denně. Uvedené množství odpovídá asi jedné skleničce destilátu, jednomu pivu nebo dvěma deci vína. Pro ženy se uvádí poloviční množství.
V těchto zdravých dávkách může alkohol snižovat výskyt srdečních onemocnění, vysokého krevního tlaku a cukrovky. Ale dokonce i doporučení lékařů pro přiměřený příjem alkoholu jsou některými dalšími odborníky považována za kontroverzní.
Zjištěný příznivý vliv může být totiž spíše než samotným alkoholem způsoben bohatším sociálním životem jednotlivců, kteří konzumují alkohol v přiměřených množstvích, a jejich celkově zdravějším životním stylem.
Švédská práce z roku 2005 dokonce upozorňuje, že příznivé působení i přiměřené míry alkoholu převažují rizika jako na příklad zvýšení počtu úrazů, zvýšení počtu některých druhů nádorových onemocnění nebo výskytu poškození plodu u těhotných žen.
Přiměřené dávkování alkoholu je velmi snadno překročitelné a jeho nadměrný příjem jednoznačně a zásadně poškozuje zdraví. Odborníci se shodují, že alkohol je karcinogen, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko výskytu nádorů dutiny ústní, jícnu, prsu, žaludku a tlustého střeva.
Nadbytek alkoholu oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku srdečního infarktu i mozkové mrtvice. Silná korelace je také mezi nadměrným příjmem alkoholu a poruch vstřebávání živin, chronického zánětu slinivky břišní a poškození jater.
Dlouhodobý nadměrný příjem může poškozovat v podstatě každý tělesný orgán a systém.
Příjem alkoholu je často doporučován pro řešení stresových situací. Ve skutečnosti však alkohol zhoršuje naši schopnost řešit stres a dlouhodobě může vést k úzkostem až depresi.
Nadbytek energie, pocházející z alkoholu, se snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků, a proto není překvapením, že mezi obezitou, vyjádřovanou hodnotou body mass indexu, a množstvím pravidelně přijímaného alkoholu existuje přímý vztah. Pravidelná konzumace alkoholu se takto může podílet na rozvoji obezity a cukrovky.
Přestože přiměřený příjem alkoholu nabízí určité zdravotní výhody, vysoké počty jednotlivců závislých na alkoholu jednoznačně prokazují, že uhlídat bezpečné množství je pro mnohé lidi obtížné. Podle průzkumu, popsaném ve článku „Česko je národ alkoholiků,“ mají až dvě procenta dospělých, tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních jedinců, problémy s konzumací alkoholu.
Každý Čech starší patnácti let vypije ročně 16,5 litru čistého alkoholu, zatímco průměr světa je 6,13. Naše společnost je k alkoholu tolerantní. Pivo Češi k alkoholu neřadí, a tak jsme se 160 litry na hlavu a rok první na světě. Mezi alkoholiky přibývá žen, výjimkou nejsou ani těžce opilé děti.
V Česku je pití alkoholu považováno za normální, abstinenti jsou naopak často označováni za podivíny.
Jak vyhodnotit a převést do praxe rozporuplná doporučení o pití alkoholu, které může prodloužit život, nebo naopak poškozovat téměř každý orgán? V případě, že jste zdrávi a v rámci společenského života si přiměřeně užíváte kvalitního alkoholu, je možná vše v pořádku a alkohol vaše zdraví třeba i alespoň trošku podpoří. Jestliže alkohol nepijete, není důvod začínat. Uváděnou zdravotní prospěšnost lze snadno zajistit známými a zcela bezpečnými způsoby, jako jsou zdravá výživa a pohyb. Maximální omezení až vyloučení alkoholu by moc prospělo všem s rodinnou predispozicí k nádorovým onemocněním a nemocem jater. Naprosté vyloučení příjmu alkoholu je potom potřebné u těhotných a kojících žen.
Jaká je vaše zkušenost s alkoholem? Dokážete uhlídat bezpečné množství a užívat si výhod konzumace alkoholu, nebo více pociťujete zápory častého pití?
Stačí pít víc než pivo denně a život se vám dost zkrátí, varuje studie
Víc než jeden alkoholický nápoj denně vám může citelně zkrátit život. Tvrdí to nová studie zveřejněná v lékařském časopise The Lancet, na kterou upozornila televize CNN. Ze zkoumání 600 tisíc pijáků vyplynulo, že popíjení pěti až deseti alkoholických nápojů týdně pravděpodobně zkrátí život člověka až o půl roku.
Ve studii byla hlavním kritériem spotřeba alkoholu za týden. Ti, kteří si dopřávali 18 skleniček a více, si mohou zkrátit život až o pět let. Odborníci se tak snažili vyvrátit tvrzení, že „lehké pití“ je pro člověka neškodné.
Odborníci také určili, že horní bezpečný limit před zvýšeným rizikem předčasného úmrtí činilo přibližně pět piv nebo čtyři sklenky vína týdně. Po překročení tohoto limitu alkohol znatelně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je například mozková mrtvice, vysoký krevní tlak, srdeční selhání nebo aneurysma aorty.
Řada předešlých studií sice obhajuje pití červeného vína jako zdraví prospěšné, že může například snížit riziko diabetu druhého typu. Nicméně nová analýza naznačuje, že jsou tyto závěry přehnané.
Pozitivní účinky alkoholu? Prý omyl
„Studie jasně ukazuje, že v životě neexistuje žádný zdravotní přínos z pití alkoholu. Výsledky, že je alkohol prospěšný, jsou sice líbivé, ale bohužel nejsou pravdivé,“ nechal se slyšet profesor kardiovaskulární medicíny Tim Chico, který vedl nový výzkum.
- „U lidí, kteří pijí, převažuje celá škála kardiovaskulárních onemocnění, různých onemocněních srdce, včetně smrtelných infarktů a mrtvice,“ uvedl dále.
- Pracovníci z Sheffielské univerzity podpořili už dříve zveřejněnou britskou studii, která doporučovala méně než šest sklenek týdně.
Doporučené limity v dalších zemích Evropy jsou téměř o 50 procent vyšší, jedná se o Itálii, Španělsko a Portugalsko. V USA je tato hranice téměř dvojnásobná.
- „Lidé by si měli uvědomit, že hranice pití alkoholu není cíl, ale limit, na který bychom se ani neměli dostat,“ tvrdí členka výzkumného týmu, Victoria Taylor.
- „Klíčovým poselstvím této analýzy je, že pokud už pijete alkohol, omezení a dodržování doporučeného limitu vám může značně prodloužit život,“ dodala na závěr Angel Woodová, lékařka působící na univerzitě v Cambridge.
Opravdu o to běží? Pít či nepít?
MÝTY a RADY
K vínu i panáčku voduAlkohol organismus dehydruje – pokud na večírku popíjíme víno nebo tvrdý alkohol, měli bychom zároveň ke každé sklence alkoholu vypít i skleničku vody. Nejen, že většinou pak za večírek vypijeme menší množství alkoholu, ale za doplnění tekutin budeme vděčni zejména druhý den, kdy následky popíjení nebudou tak drastické.
Asi nikdo si nedovede představit, že by pivo zapíjel vodou a ani to není tak potřeba – pivo samotné jí obsahuje dost.
Pivo a vitamínyI když spotřeba piva v České republice klesá, pivo stále patří mezi náš národní nejoblíbenější alkoholický nápoj. Pivaři své popíjení rádi obhajují tím, že je zdravé – obsahuje přeci vitamín B.
„Je to pravda, protože to je přirozená složka kvasinek, a z kvasnic se dostává i do piva. Takže je tam obsah vitamínů B, akorát si nejsem jistý, jestli při pití rozumného množství piva je to ta dávka, která by nám stačila jako denní doporučovaná dávka B vitamínu,“ vyvrací mýtus profesor Melzoch.
Obecně se dá říct, že nepasterovaná piva mají trochu vyšší obsah vitamínů a minerálních látek než ta pasterovaná, ale rozdíl není zas tak významný. Platí, že vyšší obsah vitamínů skupiny B budou mít piva kvasnicová právě proto, že jsou obohacena o kvasnice.
Pivní břicho S pitím piva je spojený další mýtus. Říká se, že z piva vzniká pivní břicho. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Pivní břicho totiž není nic jiného, než uložený tuk v dutině břišní.
Zejména muži, ale i některé ženy, jsou geneticky naprogramováni tak, že se jim tuk ukládá v okolí břišních orgánů. Pivo je kalorickou bombou.
Kromě alkoholu, který sám o sobě má dost energie, pivo obsahuje i hodně cukru a při požití většího množství už organismus nestihne tuhle energii spotřebovat. Tak ji uloží v podobě tuku právě tam, kam to má jedinec geneticky předurčeno.
Někomu se udělají „pneumatiky“, někomu se zvětší břicho. Stejně si ale takové břicho „vyrobí“ ten, kdo pivo vůbec nepije a jenom přijímá velké množství energie z jídla. Stejný efekt může způsobit i nadměrné pití vína, u kterého se zas „proslýchá“, že je velmi zdravé.
Víno, skvělý zdroj antioxidantůTvrdý alkohol nám kromě alkoholu samotného nepřinese nic navíc. Pivo dodá trochu vitamínu B a i víno má svá pozitiva.
To platí zejména u červených vín, která obsahují řadu fenolových látek, které mají funkci antioxidantů. Antioxidanty najdeme i ve víně bílém a růžovém, ale v menším množství i škále.
Červenému vínu se často přisuzuje i jeho pozitivní vliv na krvetvorbu. To už ale patří k zavedeným pověrám.
„Možná plynou z jeho barvy, protože řada lidí, kteří konzumují červené víno, má pocit, že v nich něco zůstává. Protože ta barevná změna mezi příjmem a výdejem je markantní,“ dodává s úsměvem Karel Melzoch.
Likéry – ovoce a bylinky, něco pro zdraví?Některé likéry podle obrázku na obalu také vypadají, že dodají něco navíc – třeba vitamíny, když je na nich vyobrazeno jablko a dokonce se podobně i jmenují. Opak je většinou pravdou.
Jen málokterý takovýto nápoj obsahuje jablečnou šťávu, a i kdyby, vitamínů by tam bylo opravdu pramálo. Převážná většina likérů, na kterých je vyobrazené ovoce, nemá s přírodní složkou nic společného.
Základem je rafinovaný etanol, voda, cukr, aromata, barviva, konzervanty a stabilizátory.
Ještě pak existují likéry s vyšším obsahem alkoholu a bylinami. Ty nám při konzumaci sice vitamíny také nedodají, ale pomohou třeba trávení. Bylinné likéry byly v dávných dobách záležitostí pouze lékárníků, stejně jako bylinné hořké kapky apod.