O pohybu 27. 7. 2018 | Mgr. Martina Karasová
Počet nachozených kroků za den se v poslední době stal jedním z měřítek posouzení dostatečné fyzické aktivity. Téměř každý má chytrý náramek, který naši aktivitu sleduje a počet kroků se stává i novým společenským tématem. Kamkoli se podíváme – časopisy, články na webu, sportovní doporučení, téměř všude vidíme doporučení 10 000 kroků za den. Což při průměrném kroku 75 cm představuje přibližně 7,5 kilometru. Pokud půjdeme svižným tempem, danou vzdálenost ujdeme přibližně za 1,5 hodiny.
Chůze není dobrá jen pro tělo, ale i pro duši. Shutterstock.com
Kde se však univerzální doporučení na právě 10 000 kroků vzalo? Úplně poprvé bylo použito v japonské marketingové kampani před olympijskými hrami v Tokiu v roce 1964. Na základě studie doktora Yoshiro Hatana vytvořila společnost zařízení nazvané Manpo-Kei, které povzbuzovalo lidi k větší pohybové aktivitě.
Zatímco pro někoho je ujití 7,5 km denně hračka, pro někoho je to modla téměř nedosažitelná. Navíc, pokud chceme hubnout, deset tisíc kroků denně ke splnění našeho cíle nepovede. Když s pohybem teprve začínáte nebo se k němu vracíte po zranění a teprve se zotavujete, může pro vás být tato hodnota naopak příliš vysoká.
- Pokud nyní ujdete průměrně 5000 kroků, navyšujte jejich počet postupně – ideálně každý týden o 1000 kroků denně, což může být třeba pětiminutová procházka.
Zrychlete tempo
Pokud chceme chůzí ovlivnit náš zdravotní stav, záleží především na tempu chůze, než vlastní vzdálenosti, kterou ujdeme. Čím vyšší rychlost, tím lépe pro nás. Podle odborných studií má pomalá chůze rychlostí 3,2 km/hod na naše zdraví zanedbatelný efekt, ovšem pravidelná každodenní procházka rychlostí nad 4,8 km/hod už pak naše zdraví pozitivně ovlivnit může.
- Co se frekvence týče, doporučení kardiologů se shodují na nejméně 30 minutách 5x týdně.
Chůzí ke zdraví
Chůze je pro člověka tím nejpřirozenějším pohybem, nic nás nestojí a můžeme ji provozovat kdykoliv a kdekoliv. Při správné chůzi se aktivují svaly celého těla včetně jeho centra.
Střídavé napínání a uvolňování lýtkových svalů také aktivuje žilně svalovou pumpu a zajistí správné proudění krve v žilách. Tím napomáháme dokonalejšímu odtoku žilní krve z dolních končetin a zamezíme tvorbě křečových žil.
Pravděpodobně největší efekt chůze na srdečně cévní onemocnění je zprostředkován vlivem na známé rizikové faktory, jakými jsou vysoký tlak, vysoký cholesterol s tuky v krvi a cukrovka. Chůze pomáhá snižovat objem tuku v těle a zlepšuje citlivost organismu na inzulín.
Relaxace nervové soustavy dokáže pozitivně ovlivnit hladinu krevního tlaku. Chůzí můžeme předcházet mozkové mrtvici – 30 minut chůze denně sníží její riziko minimálně o 20 %.
Vědci také přišli na to, co většina z nás ví i bez složitého bádání – čím více kroků přes den nachodíme, tím lépe se cítíme.
Pokud navíc chodíme v lese nebo jinde v přírodě, může být i zdravotní procházka doslova pohlazením po duši.
Když chcete hubnout
Nejprve si ujasněte, kolik chcete zhubnout kilogramů.
- Odborníci doporučují hubnout půl kilogramu týdně.
- Ke spálení 500g tělesného tuku potřebujeme vydat asi 15 000 kJ, denně tedy přes 2 000kJ.
70kg žena tak musí jít 2hodiny rychlostí 4km/h, aby dané množství energie spálila. Ujde přitom přibližně 11,5 tisíce kroků. Pokud tedy bude chtít redukovat svou hmotnost pouze pomocí chůze, musí denně ujít 11 500 kroků nad svůj denní průměr, takže v tomto případě by limit 10tisíc nebyl dostačující.
Mohlo by vás také zajímat: Další článek
Správná a zdravá chůze – dá se chůzí hubnout?
Žiješ v tom, že pro shazování kil se musíš denně dřít v posilovně nebo naběhat desítky kilometrů za měsíc? Co když ti řekneme, že hubnout můžeš i obyčejnou chůzí?
Stačí dodržet pár jednoduchých pravidel a spalovat kalorie můžeš i při výletu do přírody s rodinou nebo při cestě do práce.
Chůze a hubnutí
Chůze je totiž skvělým pomocníkem při hubnutí. Nevěříš?
Jak hubnout chůzí?
Každý krok se počítá a ať už půjdeš pěšky kamkoliv, uděláš pro své tělo něco prospěšného. Ideální pro hubnutí je však chodit minimálně čtyřicet minut v kuse lehce svižnějším tempem.
Pokud si kontroluješ tepovou frekvenci na chytrých hodinkách, snaž se pohybovat okolo 70 % ze své maximální tepové frekvence (tu si můžeš laicky odhadnout jako 220 – věk).
Příliš pomalá nebo naopak příliš rychlá chůze může být kontraproduktivní. Pokud na trase budeš mít kopečky nebo schody, tím lépe.
Také je pro naše tělo příjemnější chůze v přírodě na čerstvém vzduchu, než ve městě plném smogu.
Pokud si hlídáš počet kroků za den, naprosté minimum pro zdraví je 5000 kroků za den. Chceš-li chodit a hubnout, ujdi alespoň 8000 – 10 000 kroků za den. Děsí tě to číslo? Uvidíš, že po hodinové procházce v parku kroky naskáčou samy.
Ze začátku se možná do procházek budeš nutit, brzy se ale stanou tvým rituálem a budeš se na ně těšit. Začni 40 minut dlouhou procházkou 2x týdně a postupně přidávej.
Proč si vybrat pro shazování kil zrovna chůzi?
- Chodit můžeš za všech okolností a nic spešl k tomu nepotřebuješ. Na dovolené, v obědové pauze, po večeři. Kdykoliv a kdekoliv. Stačí obout pohodlné boty, obléct se a hurá spalovat kalorie. Bota je pro komfort při chůzi hodně důležitá. Dej si s výběrem záležet a pořiď si takovou botu, která tě opravdu nikde netlačí a má dostatečný prostor ve špičce. Vyber si ty pravé!
- Poznáš své bydliště jinak a užiješ si okamžik mnohem víc. Uvidíš, že když půjdeš pěšky stejnou cestou, kterou normálně jezdíš autem třeba do práce, všimneš si spousty detailů a celá cesta pro tebe bude příjemnější. Třeba i zahneš do některé z postranních uliček a objevíš doposud tvým očím ukryté kouzlo města.
- Navštívíš místa, která jsou dopravním prostředkům zapovězená. Hory, lesy, louky… to jsou všechno místa, na které se jinak než po svých nedostaneš. Hřejivý pocit, který máš, když stojíš na vrcholku hory, víš, že jsi ji zdolal(a) vlastními silami a užíváš si dechberoucí výhled, je prostě nenahraditelný.
- Nebudeš přetěžovat své klouby ani si vytvářet dysbalance. Spousta sportů i cvičení vyvíjí velké nároky na pohybový aparát, dochází k opotřebování kloubních chrupavek, případně přetěžování některých částí těla.
- Nemusíš se koupat ve vlastním potu ani funět hodinu po „tréninku“. Pro efektivní hubnutí opravdu není nutné každý trénink oddřít na maximum a vypustit duši. A co si budeme povídat, vrátit se domů po užité hodinové procházce v suchém tričku je pro ledaskoho příjemnější, než se po protrpěných dvaceti minutách běhu cítit jako po sprše a funět jako lokomotiva.
Chůze a kalorie
Nejvíc tě asi zajímá, kolik spálíš během chůze kalorií.
Vezmeme-li průměrného muže vážícího 80 kilogramů a pošleme-li ho na hodinovou procházku v pohodovém tempu 5 kilometrů za hodinu, spálí nám něco přes 300 kcal. Pro představu, to je cca dva a půl bílého rohlíku. Za hezky strávenou hodinu v přírodě ještě fajn odměna navíc, ne?
Průměrná rychlost chůze
Průměrná rychlost chůze člověka je okolo 5 kilometrů za hodinu.
Rychlost chůze pro hubnutí se liší člověk od člověka podle hmotnosti, výkonnosti a zdravotního stavu. Proto si ideální rychlost chůze určujte podle tepové frekvence.
Hůlky na chůzi
Při chůzi s hůlkami, za předpokladu, že je používáš správně, spálíš až o 20 % více kalorií než při chůzi bez nich. Jakto? Zapojíš více svalů – kromě nohou zatížíš výrazněji i svaly paží, zad a středu těla. Při chůzi z kopce na horách díky nim navíc lépe rozložíš síly a nebudou tě trápit bolesti chodidel nebo kolen.
Hůlky si nastav dle své výšky. Svou výšku vynásob koeficientem 0,68 a dostaneš ideální výšku hůlek. Při samotné chůzi si hlídej, aby hůlka svírala s předloktím pravý úhel. Pohlídej si také koordinaci protilehlá ruka – protilehlá noha.
Klára Tuzarová – Právě dnes
[4 minuty čtení] Letošní začátek roku byl v lecčems speciální. Co se ale nezměnilo, je potřeba lidí po Vánocích odlehčit jídelníček a začít hubnout „do plavek“. Naší figuře a kondici navíc nepřispívá ani pokračující epidemie koronaviru. Posilovny,…Jednorázové diety jsou trvale neudržitelné, neřeší příčinu nadváhy a neprospívají zdraví, naopak uvádí tělo do stresu a vyčerpávají, říká celostní terapeutka a ájurvédská poradkyně Klára Tuzarová. Přečtěte si, jak podle ní hubnout zdravěji.[5 minut čtení] Snažíte se v novém roce hubnout? Vrhli jste se na běh na běžkách? Či jste začali cvičit doma podle různých videí? Netrpělivě vyhlížíte konec lockdownu, kdy konečně vezmete posilovny útokem? A co na to vaše tělo? Jak se vaše tělo cí…Nyní se všichni snažíme hledat co nejvíce způsobů, jak zvýšit obranyschopnost organismu. Bereme vitamin D, otužujeme se, jíme zdravě, dostatečně spíme. Neměli bychom zapomínat na další velmi důležitou věc. Dopřát si pravidelný pohyb. Který je nejl…[5 minut čtení] 10 000 kroků denně je známá mantra pro zdraví, které se mnoho lidí drží. Nedávno se objevil nový údaj, který zohledňuje seniory. Podle informací Harvard Medical School z července 2020 by měli každý den ujít alespoň 8000 kroků. „Nej…[4 minuty čtení] Bolest zad, suchá kůže, zácpa, pálení očí a další drobnosti jsou upozorněním, že v našem těle dochází k nerovnováze. Komplexní zdraví můžeme nastolit úpravou životního stylu. Začít lze od nejjednodušších věcí. Ájurvéda je tisíce l…[4 minuty čtení] Bolí mě záda při běhání, dá se s tím něco dělat? Nebo mám raději přestat běhat úplně? Jeden z častých problémů má řešení. Terapeutka vysvětluje základní předpoklady šetrného běhu. Nikdy svým klientům nezakazuji běh a snažím s nimi…Téměř každý někdy v životě zažil bolest zad. Často si podle odborníků můžeme za tyto nepříjemné zdravotní potíže sami. „Důležitá je pravidelná péče o tělo a duši. Cvičit byste měli alespoň 5 minut denně a na masáž chodit minimálně jednou měsíčně,“…Téměř každý někdy v životě zažil bolest zad. Často si podle odborníků můžeme za tyto nepříjemné zdravotní potíže sami. Co bolesti zad způsobuje a jaká léčba nám pomůže? Na tyto a další dotazy se můžete ptát v úterý od 11 hodin fyzioterapeutky Klár…Pravidelný pohyb je jako prevence bolesti zad naprostý základ. Ne každý je ale vhodný. Ideální jsou sporty, které komplexně zapojují celé tělo a současně nejsou jednostranné. Které byste měli podle fyzioterapeutky vyzkoušet?K létu a teplému počasí, kdy nemáme chuť na hutné omáčky ani mastná a těžká jídla, patří lehké letní zeleninové saláty, ledové nápoje a čerstvé ovoce. Podle indického učení ajurvéda je však všechno jinak.[5 minut čtení] Během horkých letních dnů je pro běžce aktuální otázka, zda, jak a co pít při běhání, před ním nebo po něm. Jak s sebou na výběh vzít vodu, aby co nejméně překážela, přitom negativně neovlivnila techniku a člověk si spíše neškodil?… |
Chůze: pohyb vhodný pro každého důchodce « Třetí věk – stránky pro důchodce a seniory
Publikováno: 29.09.06
Počet zobrazení: 2818
Lékaři mají jasno. Nejzdravějším pohybem, který prospívá kondici, svalům, srdci a ještě se po něm hubne, je chůze.
Víte, jakou vzdálenost byste měli denně ujít v ideálním případě? Sedm kilometrů. Zdraví by prospělo i o něco méně, avšak dospělý Čech v průměru ujde pouhých patnáct set metrů za den, a to už je málo.
K tomu, abyste na svém zdraví pocítili její příznivý efekt, by měly stačit už tři měsíce pravidelné a intenzivní chůze.
Ale pozor, je k tomu třeba, abyste chodili správně. Tedy dost často, dost rychle a ve správném postoji.
„Stačí, abyste ušli denně deset až dvanáct tisíc kroků v průměrné rychlosti čtyři kilometry za hodinu, což odpovídá asi sedmi až sedmi a půl kilometrům,“ vyčíslil lékař Miloš Matouš z kliniky tělovýchovného lékařství pražské fakultní nemocnice v Motole.
- Pro většinu lidí je něco takového nemožné z časových důvodů, ale doporučení lze částečně zmírnit na pravidelnou každodenní intenzivní chůzi po dobu 40 až 60 minut, kterou by mělo doplnit i další cvičení.
- Kdo chodí, žije déle
„Již po třech měsících chození klesá riziko onemocnění srdce, snižují se hodnoty nebezpečných tuků – lipidů – v krvi, klesá krevní tlak a cukr a člověk je naopak výrazně zdatnější,“ řekl lékař Miloš Matouš.
Člověk, který bude chodit, může počítat s delší dobou dožití a také s tím, že se mu až do vysokého stáří mohou vyhýbat zdravotní problémy a potíže s hybností.
Chůze je ideální i pro starší lidi, u nichž by jinak jiný sport, s nímž by začínali od začátku, vedl k nezdravému zatěžování kloubů a vazů. Chůze se naopak hodí i pro lidi s vysokým tlakem nebo kloubními problémy.
Lékaři z Motola dokonce věnovali vlivu chůze na zdraví celou studii, zaměřenou na zdraví seniorů – podle Matouše byli díky chůzi po celou dobu ve vynikajícím zdravotním stavu a méně často je potkávaly pády a zlomeniny.
„Sledovaní jedinci si po celou dobu udrželi dobrou výkonnost měřenou chodeckým testem,“ doplnil lékař Matouš.
Choďte dobře
Pokud jde o rychlost chůze, ˝doporučuje se střední rychlost, při které je ještě možné bez většího zadýchávání se konverzovat˝, vysvětlil lékař Matouš.
Podle něj je ideální, když člověk chůzi začlení do svého denního režimu a skutečně se na ni soustředí, včetně vykonávání správných pohybů.
Jak má vypadat správná chůze? Musí být pokud možno plynulá, kroky musí být stejně dlouhé. Páteř by při ní neměla nijak trpět – nejdřív je třeba došlápnout na patu a postupně přenášet těžiště těla dopředu ke špičce.
Přitom se pata odlehčuje, až se chodidlo úplně odrazí od země a noha se špičkou se odrazí s dotažením a zároveň protažením zadní strany dolní končetiny a stažením hýžďových svalů.
Při chůzi je důležité rovněž správně zapojovat svaly na nohou, protože díky tomu netrpí ani kolena a kyčle.
Zjednodušeně lze říci, že správné chůze vychází už z palce u nohy, díky čemuž se zapojují všechny svaly kolem chodidla.
Nezapomeňte na správné dýchání a práci rukou. Trup by měl být rovný a přirozeně uvolněný. Pokud vás chůze nějakým způsobem bolí, například proto, že trpíte artrózou kloubů nebo vás trápí páteř, navštivte fyzioterapeuta.
Kdo chce vědět, kolik ušel, může si koupit přístroj zvaný krokoměr. Ty nejlevnější – zhruba za tři sta korun – měří počet kroků, za tisíc korun už lze koupit přístroje, které umějí kroky přepočítat na vzdálenost a kilojouly neboli energetický výdej.
Chůze je prospěšná, ale sama vám zdraví nezachrání
Vědci z univerzity v kanadské Albertě ale zjistili, že jenom chůze člověka nespasí. Její účinky prý nejsou v porovnání s jinými druhy pohybu dostatečné.
Vědci podrobili zkoumání 128 lidí, které rozdělili do dvou skupin, napsal server BBC. Lidé z první skupiny se věnovali jen chůzi, ušli deset tisíc kroků denně, a to vlastním tempem. Účastníci z druhé skupiny provozovali lehké cvičení ve fitness-centru. Ale jen takové, aby jim v jeho závěru zbyl dostatek dechu na mluvení (měli bez problémů říct jednu až dvě věty).
Test trval šest měsíců a obě skupiny při svých pohybových aktivitách spálili stejné množství energie.
Vědci zkoumali účinky pohybu měřením krevního tlaku a kapacity plic. Zjistili, že vrchní absorpce kyslíku stoupla u „chodců“ v průměru o čtyři procenta, kdežto u cvičících o deset procent.
Ostatní ukazatele – jako například hladina krevního tuku – se nezměnily ani u jedné ze skupin.
„Nízká pohybová aktivita, jakou je například chůze, nemůže nikomu přinést znatelný zdravotní prospěch,“ vysvětlila doktorka Vicki Harberová, šéfka výzkumného týmu. Proto je podle ní třeba věnovat se některému z intenzivnějších druhů pohybu.
„Domníváme se, že obecně ve společnosti převládá snaha přimět vůbec lidi k pohybu, ovšem o jeho intenzitě už se nehovoří,“ dodala Harberová.
Co z kanadského výzkumu vyplývá? Rozhodně byste neměli přestat chodit. Chůze je přirozený druh pohybu, který prokazatelně přispívá k dobré hybnosti do vysokého věku. Ovšem k procházkám by bylo dobré přidat kupříkladu běh či lehký trénink v posilovně.
- Zdroj: Internet iDNES, MFDNES – autor: Radka Wallerová ***
- Důchodce, senior, zdraví a nemoci
Tohle dělejte, dokud můžete, a ve stáří se nebudete muset ohýbat až k zemi
Chůze je pro člověka nejpřirozenějším druhem pohybu, většinou se ji naučíme už v jednom roce života. Bývá ale opomíjená, přitom může být účinnější než běh nebo cvičení v posilovně. Pro každého je navíc specifická. Co všechno se z ní dá vyčíst?
Obecně je známo, že chůze pomáhá zlepšit postavu a že při ní dochází k přirozenému okysličení pokožky, zvlášť pokud se pohybujeme na čerstvém vzduchu. Jenže počet denně absolvovaných kilometrů po svých rok od roku klesá. Auto, případně hromadnou dopravu, používáme i na krátké vzdálenosti. To je také jedna z příčin, proč trpíme tolika civilizačními chorobami.
Vzpomínáte na scénku Jiřiny Bohdalové coby doktorky Hňácové a Vladimíra Dvořáka alias profesora Šlápa s názvem Vědecký ústav pro výzkum chůze? Rozesmáli publikum svým krokem připomínajícím šlapání zelí a skeč končila představením unikátního objevu, děrovače sýrů pana Jeronýma Patky, který na rozdíl od „vědců“ chodil vlastně normálně. Možná šlo o parodii na scénku z britského komediálního seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde hlavní hrdina legračně pochoduje na ministerstvo švihlé chůze, aby získal státní grant pro její rozvoj…
Ovšem pozor, ač se to může jevit podobně komické, důkladné výzkumy něčeho tak samozřejmého, jako je chůze, skutečně existují!
Magazín americké asociace pro choroby srdce American Heart Association před časem analyzoval výsledky sledování 33 000 běžců a zhruba polovičního počtu chodců, nejčastěji ve věkovém rozpětí 40 až 60 let.
Výzkum probíhal šest let a ukázal, že u dotyčných pokleslo riziko hypertenze, zvýšené hladiny cholesterolu, diabetu i srdečních onemocnění, zejména postižení věnčitých tepen. A hlavně z něj vyplynulo, že chůze je stejně dobrá jako běh.
Podle některých lékařů dokonce lepší, protože pohybový aparát tolik nezatěžuje.
Varující změny tempa
Ještě zajímavější jsou poznatky týkající se souvislostí mezi chůzí a činností mozku. Studie kalifornských vědců před časem potvrdila, že čím delší a svižnější procházky podnikáte, tím více se mozkové buňky tuží. Osm let u 6 000 žen starších 65 let testovali paměť a další myšlenkové pochody. Vynikajících výsledků prý dosáhly účastnice, které týdně urazily v průměru asi 28 km.
Ukazuje se, že sledování rychlosti, délky i jistoty kroků může sloužit také jako metoda k odhalení závažných poruch mozku. William Thies, šeflékař americké Alzheimerovy asociace, se domnívá, že lze takto odkrýt i mentální úpadek.
Zjednodušeně řečeno: pokud nás netrápí artritida nebo jakékoli onemocnění či zranění pohybového aparátu, a přesto se tempo chůze nápadně změní, je vhodné navštívit specialistu. V podstatě ke stejnému závěru dospěla Stephanie A. Bridenbaughová, vedoucí výzkumeného týmu ze Švýcarska. Studie se účastnilo asi 1 000 seniorů v průměrném věku 77 let.
Nejdřív normálně chodili a pak současně třeba počítali pozpátku nebo nahlas říkali názvy zvířat. Všichni automaticky zpomalili, ale nejvýrazněji osoby trpící demencí.
Tak se dělají šlápoty v laboratoři
Chůzi sledovali vědci na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. V laboratoři biomotoriky měli tři podlouhlé podložky, několik kamer a v rohu pult s počítači. Asistent připevnil mladíkovi na tělo malé šedivé „přísavky“. Celkem jich je 23 a jsou reflexní. Dával mu pokyn, aby kráčel tak, jak je zvyklý.
Pak výrazně zrychlil… Jeho pohyb snímají kamery, vzniká přesný model chůze konkrétního člověka. Pro relevantní výsledky vědci museli do projektu zapojit 300 dobrovolníků různých věkových kategorií.
„Měření spočívá ve snímání kinematických a dynamických parametrů chůze,“ objasňuje postup Ján Cvečka, vedoucí sekce kinematické analýzy z Fakulty sportovních studií. „Pro záznam těchto parametrů slouží systém šesti infračervených kamer, které zachytávají právě odraz z 23 retro-reflexních bodů umístěných na vybraných částech těla.
K tomu je v podlaze zabudované speciální zařízení, které snímá průběh sil při chůzi. Data následně vyhodnocujeme pomocí speciálního softwaru.“
Sonda o našem zdraví a kondici
Výzkum by měl odhalit další souvislosti mezi fyzickou kondicí a způsobem chůze, a také by měl přinést nová doporučení, jak se k tělu chovat. Analýza kroků dodává i data o celkovém zdravotním stavu.
Z pilotní studie například vyplynulo, že průměrná hodnota body mass indexu (BMI) české dospělé populace se pohybuje v oblasti nadváhy a blíží se spíš k obezitě. Hůř jsou na tom s množstvím tuku v těle a menším podílem svaloviny ženy.
Zjistilo se také, že normy převyšují hlavně senioři.
„Analýza chůze se dále využívá ve fyzikální a rehabilitační medicíně při zjišťování vlivu onemocnění pohybového aparátu,“ vysvětluje Ján Cvečka. „Taková data mohou dobře posloužit pacientům pro sestavení vhodného rehabilitačního programu nebo jiného léčebného postupu.
Pozoruhodné také je, že můžeme vysledovat vliv různé obuvi na způsob naší chůze!“ Už se potvrdilo, že po 60. narozeninách maximální rychlost kroků klesá o 15 až 20 % za 10 let a její běžná rychlost se sníží o 7 až 10 % za každou dekádu.
Ostatně lidé po sedmdesátce si často stěžují, že zelená na přechodu je příliš krátce na to, aby stihli vozovku přejít.
Jedna rada je zřejmá už teď: chodit, chodit a zase chodit. „Pro zachování optimální fyzické zdatnosti a zdraví Světová zdravotnická organizace doporučuje ujít denně alespoň 10 000 kroků,“ upozorňuje Ján Cvečka. „Jenže běžný člověk se sedavým zaměstnáním zdolá sotva 3 500 kroků. Problém je především u dětí, kde je pravidelná fyzická aktivita pro jejich zdravý vývoj nevyhnutelná.“
Na podzim na procházky
Ačkoli neexistuje univerzální vzor „dobré“ a „špatné“ chůze platný pro všechny, obecné zásady známe. Důležité je správné držení těla: horní část pánve by měla být stlačena vzad, spodní část také, pokud stáhneme hýžďové a břišní svaly. Zmenšíme tak prohnutí v bedrech.
Postoj je platný pro běžný pohyb, třeba doma, v kanceláři, na ulici. Neměl by ale být příliš strnulý a nepohodlný. Specifický je pohyb v terénu, například při pěší turistice. Doporučuje se dělat menší kroky, neboť tolik nezatěžují kolena.
A klouby, jak známo, dělají starosti značné části populace středního a vyššího věku. Při delší túře lehký předklon nevadí, naopak pomáhá plynulejšímu „pochodování“. Pokud to jde, je lepší našlapovat celou nohou. Oblíbený a prospěšný je nordic walking.
Vzhledem k tomu, že úzkostné stavy a depresi můžeme doslova rozchodit, podzimními procházkami přírodou bychom rozhodně neměli šetřit!
Kroky jako důkaz
Dynamika pohybu každého z nás je unikátní, podobně jako otisky prstů. Právě tohoto faktu využívá poměrně nová kriminalistická metoda, která slouží k rozpoznání pachatele podle chůze. A přičinili se o ni čeští policisté!
Konkrétně Jiří Straus a Jiří Jonák, profesoři katedry kriminalistiky na Policejní akademii, kteří za svůj objev získali různá ocenění. Vycházeli ze skutečnosti, že naše oko je schopno rozpoznat styl „vykračování“ známého člověka na více než 150 m.
Jak se tělo pohybuje nahoru a dolů, každý bod, třeba temeno, opisuje zvláštní a jedinečnou křivku. I velmi krátký úsek zaznamenaného pohybu lze graficky znázornit a křivky pak porovnat. Metoda se pořád vyvíjí, přičemž dnes už v podstatě stačí jeden dvojkrok zachycený průmyslovou kamerou.
Tento způsob identifikace má mnoho výhod. Jednou z nich je, že záběry pořizované pomocí videokamery mohou mít poměrně nízké rozlišení a sledování může být prováděno z velké vzdálenosti, aniž osoba ví, že je monitorována. Navíc je pro pachatele mnohem těžší upravit chůzi, než třeba obličej.
Kromě identifikace osoby jako takové lze vypočítat některé doplňující charakteristiky – výšku, hmotnost apod. Rozbor chůze má ale také negativa. Svou roli totiž hrají úhel kamery, nebo dokonce rychlost, s jakou se pachatel pohybuje.
Kriminalisté také zjistili, že některé typy bot styl chůze ovlivňují; tenisky a většinou sportovní obuv ho výrazněji nemění, ovšem lodičky na vysokém podpatku odhalení totožnosti podstatně ztěžují.
I mobil mě pozná podle chůze!
Před časem finští odborníci z Technického výzkumného centra představili prototyp mobilu se speciálním detektorem pohybu, který rozpozná chůzi svého majitele.
Toho chtěli využít pro zvýšení zabezpečení: v kapse zloděje by se prostě zablokoval. Systém je ovšem zatím nedokonalý a naráží na řadu komplikací.
Například by mohl falešně reagovat v případě, že si jeho vlastník vymkne kotník, místo sandálů si vezme kozačky nebo si kapku víc přihne.
Fenomén FINSKÁ CHŮZE
Stále více lidí oslovuje takzvaný nordic walking (doslovně severská chůze) se speciálními hůlkami. Ve Finsku původně sloužila jako tréninková metoda pro běžce na lyžích, ale rychle zlidověla v celosvětovém měřítku. Je ideální pro všechny věkové kategorie, lze ji provozovat celý rok a kdekoli.
Zastánci tvrdí, že se při ní zapojuje až 90 procent svalů! I lékaři ji doporučují, protože nepřetěžuje klouby. Ale pozor! I když to vypadá jednoduše, pro začátečníka není snadné najít optimální délku kroků a naučit se správně pohybovat a ještě odpichovat hůlkami.
Vpřed jdou vždy levá noha a pravá ruka, pak pravá noha spolu s levou rukou…
Obejdeme zeměkouli. Nevěříte?
* Podle výzkumu britských vědců průměrný člověk za den ujde zhruba 3 km.
* Kdo se dožije 90 let, urazí zhruba 98 550 km, a tak více než 2krát obejde zeměkouli (obvod naší planety je 40 075 km).
* Tento počet se samozřejmě liší v závislosti na profesi. Lidé se sedavým zaměstnáním neujdou denně většinou víc než 2 km, naopak třeba číšník může za směnu nachodit až 15 km!
- Jak probíhá test chůze
- * Každý účastník vyplní dotazník a pak podstoupí vyšetření složení těla.
- * Typologie chůze se testuje pomocí zařízení InoVision: pro videozáznam techniky chůze se na tělo dobrovolníka připevní 23 reflexních bodů.
- * Dotyčný se „projde“ normálně a pak ve svižném tempu.
- * Sleduje se i úroveň rovnováhy pomocí testu na stabilometrické desce.
- * Celé vyšetření trvá asi 50 minut.
Kolik ujdete vy? Kupte si krokoměr!
* Krokoměr neboli pedometr je elektromechanický či čistě mechanický přístroj, který počítá kroky, a tudíž pak můžeme změřit, kolik kilometrů máme za sebou. Něco jako tachometr v autě.
* V jednodušší podobě ho používali staří Římané na měření vzdálenosti pro civilní i válečné účely.
* Objev přístroje s kyvadlem, jehož rameno se houpe a zaznamenává pohyb horních a dolních končetin, je připisován vynálezci Thomasu Jeffersonovi.
* Moderní krokoměry se objevily v polovině 60. let minulého století.
* Současné přístroje využívají MEMS (Micro-Electro-Mechanical systems), mají vnitřní senzory a software k detekci a zaznamenání počtu kroků. Většinou dokážou ukládat historii absolvovaných kroků (až sedm dnů), ale umějí i měřit zdolanou vzdálenost. Disponují dalšími funkcemi pro běh a turistiku.
* Přesnost je závislá rovněž na délce kroku, kterou uživatel do přístroje předem zadal. Měří se jako vzdálenost od špičky jednoho chodidla ke špičce druhého.
* Je to ideální doplněk pro nordic walking a outdoorové sporty.
Logo Květy Zdroj: kvety.cz
256 kWh/m²/rok)“,“price“:“9 200 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605286dfa31c13.53627083.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-chynava-ke-hristi-4022062″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+kk“,“locality“:“Praha 5, Radouňova“,“information“:“osobní vlastnictví, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída C (83-120 kWh/m²/rok)“,“price“:“9 339 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605286b7a96497.58825957.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-kk-praha-5-radounova-4022061″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+1″,“locality“:“Chodov, Budovatelů“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, 2. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 070 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605286a70b5ba3.43487210.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-1-chodov-budovatelu-4022060″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 2+1″,“locality“:“Horní Cerekev, Sportovní“,“information“:“družstevní vlastnictví, cihlová konstrukce, 2. patro, umístění na polosamotě, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 650 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60528671034203.23865028.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-2-1-horni-cerekev-sportovni-4022059″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 4+1″,“locality“:“Praha 4, Hurbanova“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, 11. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“7 499 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60528649cc7407.35108028.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-4-1-praha-4-hurbanova-4022057″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Bílina, Alšova“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“3 536 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_60528616a75010.28743685.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-bilina-alsova-4022055″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 1+kk“,“locality“:“Ostrava“,“information“:“družstevní vlastnictví, panelová konstrukce, 10. patro, umístění na panelovém sídlišti, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 650 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_6052860a769c67.31914612.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-1-kk-ostrava-4022054″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+kk“,“locality“:“Praha 6, Irská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“16 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605285f03e2fc8.03105073.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-kk-praha-6-irska-4022052″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 1+1″,“locality“:“Karlovy Vary, Jahodová“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, 2. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“8 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605285cd2f80f6.31130822.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-1-1-karlovy-vary-jahodova-4022051″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 1+1″,“locality“:“Praha 9, Mladějovská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída C (83-120 kWh/m²/rok)“,“price“:“4 290 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_605285c8b86c69.41646587.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-1-1-praha-9-mladejovska-4022050″}]}>