Pětina testovaných másel propadla

Pozitiva: Výrobci másla nešidí přídavkem vody nebo rostlinných tuků. Nenašli jsme v nich žádné škodliviny.

Negativa: Špatně se roztírají, což u másla nepřekvapí. V některých jsou mírně cítit lehce nepříjemné pachutě.

Kdybychom chtěli vyhlásit soutěž o nejlepší potravinu, kterou jsme kdy testovali, vyhrálo by máslo.

Nestává se často, že by všechny testované vzorky splnily to, co od nich požaduje legislativa. A že by si v testu vysloužily čtyři hvězdičky, které udělujeme velmi dobrým vzorkům.

Dvanáct másel, která jsme testovali společně s Potravinářskou komorou ČR, to dokázalo.

Možná jsme měli šťastnou ruku při nákupu vzorků, možná se kvalita másla v tuzemských obchodech zlepšila. Mají tolik tuku a tolik vody, kolik mají mít. Nejsou v nich žádné přídavky rostlinných tuků ani zbytky antibiotik. „Překvapila mě dobrá úroveň másel.

Nebyl tady žádný vzorek, který by byl vyloženě závadný – že by měl žluklou chuť nebo nějaké cizí pachutě,“ uvedla po smyslovém hodnocení Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

„Negativně jsem hodnotila jen dva, ale ani u nich to nebyly žádné velké závady – celkově kvalita másel je dobrá.“

Stejný vítěz i poražený

Pravidla pro másla jsou jednoduchá: nesmějí obsahovat žádný jiný než mléčný tuk, musí ho být nejméně 80 procent a vody nanejvýš 16 procent. Všechny vzorky tyto požadavky splnily, čtyři měly dokonce nad 85 % tuku: Máslo polského Laktopolu, Bio máslo Milko, Farmářské máslo Tatra a Dr. Halíř.

Nejméně vody mělo Farmářské máslo (12,9 %), nejvíce Horácké máslo a Meggle (15,6 %), obě ale předepsaný limit dodržela.

Másla se mezi sebou nijak výrazně nelišila, výsledné známky se pohybovaly od 1,5 do 2,3. Nejlépe všemi zkouškami prošla a stala se vítězi testu dvě másla – Dr. Halíř a Farmářské máslo Tatra. Není bez zajímavosti, že nejlevnější Dr.

Halíř vyhrál v testu MF DNES už v roce 2009 a stejně tak dnes i tehdy na posledním místě skončilo nejdražší máslo – Bio máslo značky Milko. Jen ceny se od té doby posunuly směrem nahoru. Před šesti lety stála čtvrtkilová kostka Dr.

Halíře 18 korun, dnes 28, Bio máslo podražilo ze 48 na 55 korun.

Jen málo výhrad

Další dobrou zprávou je, že másla neobsahovala alatoxin M1, který by se do mléka mohl dostat z plesnivého krmiva. Ani v jednom se nenašly zbytky antibiotik, která se u dojnic používají k léčbě mastitid (zánětů vemene).

Dobře dopadla másla i v analýzách žluklosti. Jen jeden vzorek – Máslo z Polska – bylo takříkajíc na hraně, naměřené hodnoty vyhovovaly až po započítání nejistoty měření. Ve smyslovém hodnocení se to ale neprojevilo.

Jediné výhrady se týkaly mírně zhoršené mikrobiologické kvality několika vzorků. Nešlo ale o nic závažného – žádné plísně nebo kvasinky, žádné patogenní mikroorganismy.

Odborníci, kteří posuzovali másla senzoricky, je označili za velmi dobrá až výborná, jen v několika vzorcích jim vadily lehké cizí pachutě, způsobené spíš oxidací tuku při špatném delším skladování než nekvalitní surovinou. „Máslo, které by bylo vyrobeno z horší suroviny, se pochopitelně projeví i v chuti, ale tady nic tak vysloveně nevyhovujícího nebylo,“ říká další z degustátorů, Jiří Štětina z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.

Nejvíce chutnalo Čerstvé máslo Poděbrady, Dr. Halíř a Madeta. Nejméně naopak Čerstvé máslo firmy Orrero, známé svou výrobou sýru Gran Moravia, a Bio máslo značky Milko.

Chuťově by se dala másla charakterizovat jako nepříliš výrazná.

Podle odborníků je to dáno tím, že se vyrábějí ze sladké smetany, která se nenechává dozrát, takže se nemohou projevit ty chutě, které se objevují u másel připravených ze zakysané smetany. Český trh ale dává přednost spíše neutrální chuti másel, která se dá kombinovat se sladkým i se slaným.

Je obecnou vlastností másel, že se po vyjmutí z ledničky špatně roztírají. Přesto jsme se v testu snažili zjistit, zda jsou mezi nimi rozdíly. Výsledek byl celkem předvídatelný – žádné se výrazně nevymykalo. Vychlazené se nedalo dobře rozetřít ani jedno, po dvaceti minutách bylo nejlepší Orrero a Farmářské máslo, hůře se roztíral Dr. Halíř a Milko Bio.

Příliš dlouhá trvanlivost

Pro másla není předepsána pevná doba trvanlivosti, určuje si ji každý výrobce sám. U českých másel to bývá zhruba 40 dní. V době nákupu měla všechna másla před sebou v průměru 25 dní.

Výrazně delší trvanlivost mělo jen Meggle Alpské máslo, do konce mu zbývalo 154 dní. „Doba trvanlivosti našeho Alpského másla není zapříčiněna přidáním stabilizátorů, jak se může na první pohled zdát.

Máslo vyrábíme na moderní plně aseptické lince a surovina je během výroby dvakrát stloukána, díky tomu získává delší trvanlivost,“ vysvětluje Petra Hlavínová ze společnosti Meggle.

Zda máslo skutečně přečká tak dlouhou dobu bez úhony, by prokázaly jedině laboratorní zkoušky na konci data trvanlivosti, tedy koncem dubna. Na takový důkaz už jsme nečekali.

Máslo, nebo margarín?

Odbornice na výživu Jana Dostálová z VŠCHT doporučuje máslo střídat s rostlinným tukem. „Neměli bychom se zaměřovat pouze na máslo, protože hodně mléčného tuku konzumujeme prostřednictvím mléčných výrobků, hlavně sýrů, a s nimi přijímáme velké množství na zdraví negativně působících nasycených mastných kyselin.

Rostlinné roztíratelné tuky (některé se označují jako margaríny) mají z výživového hlediska příznivější složení než máslo.

Výrazně vyšší obsah esenciálních nenasycených mastných kyselin, nižší obsah nasycených mastných kyselin a na rozdíl od másla neobsahují cholesterol.

Některé mají i velmi nízký obsah tuku, takže jsou vhodné pro redukční diety. Také se lépe roztírají než máslo.

Máslo má však nezaměnitelnou, příjemnou chuť a vůni a je lepším zdrojem vitaminů rozpustných v tuku. Příjem cholesterolu se u zdravého člověka dnes už nehodnotí tak negativně jako v minulosti.

Vlastnosti obou výrobků v sobě dokážou spojit směsné roztíratelné tuky – mají lepší složení a roztíratelnost než máslo a lepší chuť než rostlinné roztíratelné tuky.“

Tak trochu jiná másla

ČERSTVÉ MÁSLO: máslo do 20 dnů od data výroby STOLNÍ MÁSLO máslo skladované až 24 měsíců od data výroby při teplotách minus 18 stupňů Celsia.

MÁSLO SE SMETANOVÝM ZÁKYSEM: Složený mléčný výrobek, který má nejméně 75 % tuku, přesto může být označen jako „máslo“, protože obsahuje jen mléčný tuk. Vyrábí se ze sladké smetany, do které byla zahnětena směs bakterií mléčného kvašení, máslo tím získá lehce nakyslou chuť, podobnou, jako kdyby bylo vyrobeno ze zakysané smetany.

TŘIČTVRTĚTUČNÉ MÁSLO: Obsah mléčného tuku nejméně 60 %, nejvýše 62 %. Existuje i polotučné máslo, které má nejméně 39 %, nejvýše 41 %.

TRADIČNÍ MÁSLO: Máslo získané přímo z mléka nebo smetany, nikoliv emulgací mléčného tuku a mléčné plazmy (to, co zůstane z mléka po odstranění tuku), složky se oddělují kvůli dlouhodobému skladování a snazšímu obchodování.

FARMÁŘSKÉ MÁSLO: Není nijak definováno, je to marketingový název.

Co není máslo

ROSTLINNÝ ROZTÍRATELNÝ TUK: Směs rostlinných tuků, podle obsahu tuku se dělí do čtyř skupin, jedna z nich je margarín, například Hera.

SMĚSNÝ ROZTÍRATELNÝ TUK: Jedlý tuk získaný ze směsi rostlinných a živočišných tuků, například Zlatá Haná, Jihočeské AB, Rama Creme Bonjour.

Mlékárenský zeměpis

Čerstvé máslo ve stříbrném obalu s červeným pruhem a značkou Poděbrady, které si kupujeme už dlouhá léta, prodávají Polabské mlékárny (se sídlem v Poděbradech), ale vyrábí ho Bohemilk Opočno (u Hradce Králové) nebo někdy také Mlékárna Čejetičky (u Mladé Boleslavi).

Bio máslo se značkou Milko vyrábějí Polabské mlékárny, ale ne ty poděbradské, nýbrž sídlící ve Varnsdorfu. Máslo Dr. Halíř stloukli v Čejetičkách, ale občas ho dělají i v Německu. To vše se dá vyčíst z obalu, pokud umíte rozklíčovat registrační ovály.

Otázka je, k čemu je to dobré. Ani ovál negarantuje, že uvedený podnik máslo vyrobil, garantuje jen, že ho zabalil. „Nikde jsem na obale nenašel výrobce, je tam pouze prodávající.

Tudíž se domnívám, že bylo vyrobeno v zahraničí neznámo kde, a už ho nekoupím,“ říká zákazník v internetové diskusi o kvalitě másla.

Spotřebitelům není jedno, kde se jejich oblíbené potraviny vyrábějí. U másla je to obzvlášť citlivá záležitost. Zejména když má značka v názvu lokalitu, ze které původně pochází a s níž je spojena základní surovina – mléko.

Máslo se značkou Mlékárna Kunín se vyrábí v Čejetičkách u Mladé Boleslavi. Skutečně z mléka z Beskyd, kterým se chlubí v reklamě? I do potravinářského průmyslu dorazilo to, co je už dlouho běžné třeba u elektrospotřebičů.

Důležitá je značka, nikoliv výrobce, ten se mění podle potřeby a občas může překročit i hranice země.

Naposledy jsme to zažili s piškoty Opavia, jejichž výroba byla přesunuta do Polska. Potravinářská inspekce pak firmě vlastnící populární značku nařídila, aby na piškotech uváděla zemi původu. Neměla by to být samozřejmost u všech potravin?

Rajčata nejlépe chutnají, když jsou dobře vyzrálá, ovšem to zase nebývají ve stavu, kdy snadno zvládají manipulaci a transport. Jedním z řešení je rajčata usušit. Nebo usušit a naložit do oleje.

Nezávislý spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem 10 výrobků sušených rajčat v oleji.

Zjišťoval, jak lahodí lidskému jazyku a oku i zda se v nich nenacházejí nežádoucí látky například v podobě změkčovačů plastu nebo pesticidů.

Češi jsou největší milovníci máku na světě. Každý z nás ročně spořádá 430 gramů této zdravé „superpotraviny“, což nemá nikde jinde obdoby. O to závažnější je zjištění MF DNES, že semena máku jsou často plná morfinu a dalších alkaloidů.

Ideální chléb? Jen pšenice, žito, voda, kmín a sůl. Chutný chléb umí vyrobit i velká pekárna.
Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES ukázal, že i v obchodě koupíte chutné a poctivé chleby.

Proteinová bomba na čtyři kousnutí.
Donedávna byly výsadou sportovců toužících po růstu svalů a k dostání byly jen v posilovnách. Dnes jsou jich plné obchody a kupuje je kdekdo. Tyčinky s proteinem se staly další stravovací modlou.

Originál je z buvolího mléka, Češi radši kravské.
Chcete-li doma ochutnat pravou Itálii, vyzkoušejte dražší, ale chuťově výraznější buvolí mozzarellu. Sýr z kravského mléka je fádnější, ale určitě vás v kuchyni nezklame.

Spotřebitelský test másel: Ovlivňuje cena kvalitu? Která byla žluklá?

Podobné články

•  Co by to bylo za tradiční vánoční pečení bez másla! Než ale vyrazíte do obchodu, kupte si páteční velký test másel. Potravinový Sherlock vám poradí, jak v nepřeberném množství žlutých kostek vybírat.
• • bio
  • deník
  • dnes
  • jedno
  • nejlevnější
  • vzorky
  • zcela

  Deník MF DNES otestoval vzorky másel dostupných na tuzemském trhu. Porotu překvapila především kvalita v poměru k ceně. Zvítězilo totiž jedno z levnějších másel, to nejdražší naopak skončilo poslední. Kvalita testovaných…
• • epidemie
  • formule
  • formule 1
  • logistika
  • svět
  • velká cena

  Epidemie koronaviru už ovlivňuje i svět motorsportu. • Velká cena Číny byla zatím zrušena. • Dvě továrny týmů F1 se nachází v Itálii a přijala opatření. • Formule 1 je obří logistická operace.

• U většiny zboží se dá předpokládat, že vyšší cena znamená i vyšší kvalitu. Bohužel, u nemovitostí to tak úplně neplatí. Cena nemovitosti je dána hlavně polohou a velikostí a vůbec neilustruje technickou kvalitu. Pan Václav si…

• 

  Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) mimořádně kontrolovala másla v maloobchodní síti. Výsledky potvrdily vysokou kvalitu tuzemských másel, u žádného z nich inspektoři nezjistili porušení právních předpisů.

• Inspiraci pro výrobu ořechových másel si zakladatelé olomoucké firmy Šufan přivezli z Kanady. Od roku 2014 jejich byznys stále roste, ročně zpracují 50 tun surovin. Září bude pro firmu přelomové, ještě o letních prázdninách…

• 

  Po odmlce z důvodu koronavirových opatření se na stránky Blesku vrací zpět pravidelný spotřebitelský test potravin! Každé dva týdny v pátek se můžete těšit na nejnovější výsledky testovaných výrobků a rady, podle čeho si…

• Více než šedesát procent z ceny naturalu jde do státní kasy. Jeho cena tak nekolísá zdaleka tak dramaticky jako cena ropy. Kromě ní ovlivňuje ceny benzinu v Česku i kurz amerického dolaru.

• Více než šedesát procent z ceny naturalu jde do státní kasy. Jeho cena tak nekolísá zdaleka tak dramaticky jako cena ropy. Kromě ní ovlivňuje ceny benzinu v Česku i kurz amerického dolaru.

• Složení mokrého kočičího žrádla není vždy optimální. Pozitivní však je, že výběr je široký a kvalitních produktů je dostatek.. Téměř polovina testovaných krmiv získala dobrou známku, naopak více než čtvrtina pohořela….

• Renomovaný výrobce dětských autosedaček Recaro spouští dnes svolávací akci. Při ní bude zákazníkům zdarma vyměněna isofixová základna Recarofix, která může pro děti představovat nebezpečí. Při nedávném testu dětských…

• Kdysi jsme si vystačili s novinami na dně odpadkového koše, který bylo nutné pokaždé důkladně vydrhnout. Jenže pokrok nezastavíš, a tak nám dnes s odpadky pomáhají všechny myslitelné druhy plastových pomocníků – sáčků…

• Laboratorní test ověřil jednadvacet vzorků s obsahem tuku v sušině 30 a 45 % po stránce kvality, chutě a čistoty.

• Faktor, který v měření schází: míra rozdělení místní komunity. Češi jsou tvrdě rozděleni, vedou vnitřní válku, která kvalitu života silně ovlivňuje.

• Spotřebitelský časopis dTest porovnal 25 výrobků na trhu a zjistil velké rozdíly jak v ceně, tak ve složení.

• Trvanlivý salám vysočina je častou součástí výletnických svačin. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 20 vzorků těchto salámů, aby prověřil jejich kvalitu. Čtyři z testovaných vzorků v nezávislém testu propadly…

• • dnes
  • internet
  • rychlost
  • rychlost připojení
  • speed
  • speed test
  • základní

  Využívání internetu je dnes většinou populace považováno za standard. Uživatelé se s ním denně setkávají v podstatě všude. Základní vlastností, která ovlivňuje zážitek z jeho používání je rychlost připojení. Špatné…

• Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES ukázal, že i v obchodě koupíte chutné a poctivé chleby.
• • cena nafty
  • ceny benzínu
  • křeček

  Zatímco 31. října 2018 byla průměrná cena benzínu a nafty vyrovnaná na úrovni 33,75 koruny za litr, od listopadu loňského roku jsme byli svědky výjimečného jevu, kdy cena nafty vzrostla nad úroveň ceny benzínu.

Test másel: Zjistěte, zda si kupujete to správné!

Také si nedokážete představit snídani bez másla? Ale které je opravdu kvalitní?

Máte rádi máslo? Jde o tradiční produkt, který vyrábí mnoho firem. Kvalita jednotlivých výrobků se ale hodně liší. Víte, na koho se obrátit, chcete-li skutečně dobré máslo, a jakým produktům se raději vyhnout? Podívejte se na výsledky testu časopisu dTest. Pozor, pětina „másel“ propadla!

Během testu se prověřovali i výrobci, zda do másla nepřidávají rostlinný tuk, což se nesmí, ale v minulosti se to už stalo. Po rostlinném tuku ani stopy, zato však byly odhaleny jiné triky. Ve dvou výrobcích byl překročen povolený obsah vody.

Jeden z těchto vodnatých výrobků navíc obsahoval éčko a éčka do másla také nesmí. Dvě másla byla žluklá. U některých výrobků vadila zatuchlost či příchuť fermeže. Máme však i dobrou zprávu.

Kvalitní másla existují a nemusíte pro ně chodit daleko!

Hlavním důvodem, proč vzít máslo na milost, je jeho čistě přírodní složení. Nesmí do něj přijít žádná přidaná barviva, konzervanty, stabilizátory, zahušťovadla ani zvýrazňovače chuti či antioxidanty. Průmyslově vyráběných potravin bez těchto přídatných látek, takzvaných éček, už není v dnešním světě mnoho.

Výběr nakupovaných vzorků pro test nebyl tváří v tvář přeplněným regálům vůbec jednoduchý. Máslo má v sortimentu každá mlékárna a díky jednotně stanovenému složení nestojí volnému unijnímu obchodu s ním nic v cestě. Máslo exportujeme i dovážíme. Každý třetí balíček másla na našich pultech pochází z ciziny.

Jako u každé potraviny živočišného původu, hraje i u másla důležitou roli v kvalitě jeho čerstvost. Předpokládalo se, že máslo vyrobené co nejblíž místu spotřeby bude ve výhodě.

A tak do chladicí nákupní schránky zamířilo v jednom z pražských supermarketů také máslo s názvem Pragolaktos. Ale chyba lávky! Přes svůj název Pragolaktos doputovalo máslo do Prahy z Německa.

V senzorickém hodnocení chuti dostal tento výrobek 46,7 bodů ze sta možných pro nevýraznou chuť, připomínající sušené mléko.

Máslo čerstvé a máslo stolní mají zcela jiné skladovací normy. Které tedy mazat na chleba?

Záměrně bylo testováno také „čerstvé máslo“, což je česká specialita. Máslo takto označené se smí prodávat nanejvýš dvacet dní od data výroby. Z toho se aspoň nepřímo dá odvodit, jak je máslo staré.

Všichni výrobci využívají toho, že datum výroby na másle i dalších potravinách není povinným údajem, a tak ho neuvádějí. Uvádět se musí datum nejzazší spotřeby, podle kterého poznáme, zda máslo není prošlé. Trvanlivost si stanoví každý výrobce sám.

U českých másel je to zpravidla 40 dní, u zahraničních ještě déle.

Žluklé bylo například irské máslo kerrygold, přestože na obalu slibovalo, že vydrží ještě 56 dní. Dlouhou trvanlivost, ale jen na papíře, slibovalo také belgické máslo (prodejce A7B-Bohemia a. s.), ale i to bylo žluklé, ačkoli mu zbývalo od okamžiku koupě do data spotřeby ještě 51 dnů.

Je čerstvost v názvu zárukou vyšší kvality, nebo aspoň lepší chuti? Rovnou lze říci, že testované „čerstvé máslo“ se nezpronevěřilo názvu.

Výrobek pod značkou Polabských mlékáren Poděbrady a původem z Mlékárny Olešnice obsadil druhou příčku v hodnocení chuti se 76,3 bodu za sta možných. Toto máslo bylo při nákupu staré pouhé tři dny.

Při chuťovém hodnocení byl jako nejlepší označen výrobek Madeta (Jihočeské máslo) s 91,9 bodu ze sta možných. Tuto pozici výrobek obhájil i v dalších částech testu.

Senzorické hodnocení probíhalo podle mezinárodních standardů ISO. Do první kategorie v hodnocení chuti se kromě zmíněné Madety dostaly ještě další čtyři výrobky, všechny z českých mlékáren. Vedle již zmíněného „čerstvého másla“ z Poděbrad, respektive z Olešnice, hodnotitelům nejvíce chutnalo Tradiční máslo z Moravy a máslo Dr. Halíř z mlékárny Čejetičky.

V druhé kategorii, což byla másla „příjemné chuti“, už byla másla jak česká, tak zahraniční. Chuťovými vlastnostmi se do této kategorie zařadilo máslo dodávané společností Milkpol s označením původu EU.

Při dalším testování v chemické laboratoři se však ukázalo, že obsahuje více vody, než povolují předpisy Evropské unie. Nadbytek vody není to jediné, co lze máslu Milkpol vyčíst. Chemické analýzy odhalily přítomnost látky triacetin, která v másle nemá co dělat, i když pro jiné potravinářské výrobky přípustná je.

Pod označením E 1518 se používá jako emulgátor nebo zvlhčovač. O jeho účelu v másle se můžeme pouze dohadovat.

Lidé si vybírají jídlo podle chuti, a tak i u másla je to důležitá věc.

V nejhůře hodnocené skupině z pohledu chuťových vlastností s počtem bodů 27,6 a méně skončily čtyři testované výrobky, z toho tři české včetně biomásla značky milko (prodávající Polabská mlékárna Poděbrady).

Chuť másel této kategorie charakterizovali hodnotitelé jako „mírně zoxidované“ či „zatuchlé“. Horácké máslo Moravia z mlékárny Olešnice mělo dokonce chuť „po fermeži“. Hodnotitele nepřesvědčilo ani výrobcovo tvrzení na obalu másla, že „velejemná kvalita – oblaží vaši chuť“.

Výsledky šesti vybraných výrobků z celkem 21 testovaných másel:

• Průměrná cena: 40 Kč
• Hodnocení v testu: Dobře (78 %)
• Z výsledků: Nejlépe hodnocené máslo v testu. Velmi dobře bylo hodnoceno aroma másla a výrobek obstál i v senzorickém hodnocení. Testující upozorňovali i na jeho nadprůměrnou chuť, vzhled i texturu. Obstál i v testování žluklosti, obsahu nežádoucích látek a dostatečném informování zákazníků na obalu.

• Průměrná cena: 28 Kč
• Hodnocení v testu: dobře (67 %)
• Z výsledků: Nejlépe byl v testu hodnocen vzhled másla, kladné body získala i jeho chuť, textura, barva i konzistence. Na hraně byla jeho vůně. Produkt z Mlékáren Hlinsko, s. r. o., obstál i v kontrole obsahu nežádoucích látek, žluklosti a informování zákazníka na obalu.

• Průměrná cena: 36 Kč
• Hodnocení v testu: dobře (61 %)
• Z výsledků: Nejlépe bylo máslo hodnoceno z hlediska textury a vzhledu, uspokojivá pak byla jeho chuť, barva, konzistence i vůně. Dobře obstálo v testu žluklosti i obsahu nežádoucích látek. Jeho barva je bílá a je měkké, takže se dobře roztírá. Malým nedostatkem byly některé chybějící informace na obalu.

• Průměrná cena: 30 Kč
• Hodnocení v testu: uspokojivě (51 %)
• Z výsledků: Z hlediska obsahu tuku a vody a z pohledu senzorického hodnocení dopadlo testované máslo uspokojivě. Testující pak kladně hodnotili jeho vzhled a aroma, uspokojující byla jeho chuť, vůně i konzistence. Žlutě zbarvené máslo si poradilo i s kontrolou žluklosti a obsahu nežádoucích látek. Deklarace na obalu však byla hodnocena jako dostatečná s pouhými 30 procenty bodů.

• Průměrná cena: 38 Kč
• Hodnocení v testu: nedostatečně (18 %)
• Z výsledků: I přes správný obsah tuku a vody máslo celkově neobstálo v senzorickém hodnocení, za což obdrželo v testu hodnocení nedostatečně. To se výrazně projevilo na jeho nelibé chuti (charakterizované jako „po fermeži“), konzistenci i vůni.

• Průměrná cena: 28 Kč
• Hodnocení v testu: nedostatečně (10 %)
• Z výsledků: Přestože výrobek obstál v hodnocení aroma i v senzorických testech a prošel s uspokojivým hodnocením barvy, konzistence či chuti, získalo máslo v testu výsledek „nedostatečně“. Obsah tuku a vody totiž neodpovídal předpisům, v produktu navíc byla objevena nepovolená látka triacetin (E 1518).

V testu časopisu dTest bylo testováno 21 másel. Kompletní test másel naleznete na www.dtest.cz/masla!

Výzkum odhalil, že opatření proti covidu porušuje pětina zaměstnavatelů

Více než pětina zaměstnavatelů či nadřízených, konkrétně 21 procent, porušovala některá klíčová opatření v boji proti covidu. Tedy vybízela k nehlášení kontaktů, netestování, přítomnosti v práci po kontaktu s nakaženým či nepovolovala home office, ačkoli by to šlo.

Zjištění vyplynulo z výzkumu projektu Život během pandemie, za nímž stojí respektovaný sociolog Daniel Prokop.

Zjištěná čísla lze snad interpretovat i kladně: takřka dvojnásobek (43 procent) oslovených respondentů, kterých bylo okolo dvou tisíc, popisuje zodpovědné postupy zaměstnavatele. Například 22 procent testovalo zaměstnance už před zavedením nynější povinnosti. 

A teď zase špatné zprávy. Z aktualizované analýzy šetření plyne, že okolo poloviny (56 procent) respondentů chodilo na pracoviště i s kombinací symptomů (teplota plus ztráta čichu) a takřka 80 procent po rizikovém kontaktu s nakaženým – a to když nebyli testováni.

Každý sedmý zaměstnanec (14 procent) má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízení vyzýval k porušování pravidel v trasování a testování – buď říkali lidem, ať své kontakty nehlásí hygieně (8 procent), či nemocným říkali, ať zůstanou doma, ale netestují se (6 procent). Případně chtěli, aby do práce chodili lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají lehké symptomy (6 procent).

Šestnáct procent zaměstnanců říká, že je jejich zaměstnavatelé či nadřízení nenechávají pracovat z domova, ačkoli by to bylo možné. Jde přitom spíše o minimální odhady, protože osm procent lidí nechce postupy svého zaměstnavatele popisovat.

Postupy firem se mírně liší mezi segmenty – v průmyslu je větším problémem obcházení oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén (18 procent). Ve státní správě častěji lidé reportují nepovolování home officu (23 procent).

Výzkum ukázal i to, že se mění postoje k tvrdosti proticovidových opatření. V průběhu února byla většina lidí pro rozvolnění (54 procent), ale se začátkem lockdownu už opět převládal postoj, že opatření by se měla uchovat či zpřísnit.

Opatření více podporují starší lidé; postoj závisí na proměnlivé míře obav, ale i na tom, zda člověk zná někoho, kdo umřel na covid. Závisí také na informovanosti – vyšší podporu mají opatření mezi lidmi, kteří zhruba správně odhadují počet hospitalizovaných. Lidé, kteří přišli o 30 a více procent příjmů, jsou zase výrazně častěji pro rozvolnění. 

Jednašedesát procent lidí říká, že většina známých opatření dodržuje, a jen 12 procent, že většina je porušuje. Tato projekční otázka je relevantnější než dotaz na samotné chování respondenta, které může být vychýleno sebeprezentací. 

Jen 35 procent lidí ale říká, že opatření podle nich dodržuje většina Čechů. Obecný politický a mediální narativ porušování opatření je tedy zřejmě silnější než zkušenosti Čechů s porušováním opatření ze svého okolí.

Obsáhlý rozhovor s Danielem Prokopem týkající se současné situace vyjde zítra na Forbes.cz

Hrozny sbírali jako za socialismu: Mistrovství světa v retrovinobraní vyhrál tým z Valtic

Byt se nachází přímo na řece a silnici, naproti hradu. Sjíždějí se zde milovníci golfu, adrenalinových sportů a odpočinku. Chata Lipno nad Vltavou s nádherným výhledem na , na vodní nádrž.

Objekty bývalé PS a ČSLA

Dokonce nám pomohli usadit se po s vřelým a upřímným přivítáním. Konopindova chata se nachází v klidné části Pece pod Sněžkou v lokalitě Vysoký svah. Když jsem byla dítě já, jezdili jsme hlavně do Krkonoš, spíš do soukromých chaloupek, kde jsme si sami vařili, jezdili jsme s obrovskou partou lidí.

Měli jsme chatu pro cca 35 lidí. Spousta dětí, rodiče na večery chystali aktivity, přes den výlety, soutěže… Jo a vlek přímo u chaty.

Bylo to super! Protože máme doma teprve osmiměsíční treperendu, bude letošní zima naše poprvé a už se na to moc těším! Mám 21 měsíčního syna, zatím jsme takto nevyrazili.. My jezdíme na hory a celkově zimní radovánky na Moravu. Mám tam rodinu, tak spojíme příjemné s užitečným.

Navíc sněhu je tam vždy více než dost. Takže doporučujeme Radhošť, Velké Karlovice a samozřejmě Soláň. Komentář se mi nějak ztratil. Na hory nejezdíme protoze na nich bydlíme. Mame tu spousty hezkých mist. Město jesenik Lázně , Šerák. Karlova studánka.

Máme v plánu lyžařskou školu na Vaňkově kopci u Ostravy. Na hory jsme s dětma ještě nejeli, letos to ještě s půlročním taky asi neklapne, tak snad příští zimu. V létě ale do hor vyrážíme pravidelně. Hlavně u nás do Beskyd, loni jsme vyrazili na Šumavu, jinak milujeme Alpy. Jako bezdětní jsme projeli na kole švýcarské a rakouské, s dětma jsme si udělali pár výletů v Julských Alpách.

My zatím na hory nejezdime, holky jsou ještě malé…2 roky a 6 týdnů.

Ale jezdíme pravidelně v lednu dokud nejsou zimní prázdniny na chalupu k příbuzným na rozmezí Českého Ráje a Jizerek a tam jsme si loni užili boby i sáně dosyta. Těším se, že to zase zopakujeme.

Dekuji za krasny clanek o Lipne, jak se da uzit s detmi. Z prahy je to daleko, ale jelikoz mam blizko k Morave, tak bych Vam doporucila Pustevny ci Karlovice.

V Karlovicich najdete i v hotelu Horal bazen se slanou vodou. Na Pustevnach zase v zimne byva vystava ledovych soch a da se tam udelat krasna prochazka i na sanich az na Radhost.

Pokud by pocasi nevyslo,tak z jedne strany je Frenstat pod Radhostem, Koprivnice a Stramberk. Z druhe strany zase Roznov pod Radhostem, skanzen ci pivni lazne.

Jak v Karlovicich tak i na Pustevnach byva v zime nadherne!!!!!!

Oba s manželem neumíme lyžovat, ale Matýska bychom to chtěli nechat naučit.

1. Inzerce – Ona hledá jeho.
2. žeravice hledam milence.
3. sobotín eroticka seznamka.
4. Delfíni k Lipnu zatím „nepřiplují“. Frymburk hledá jinou atrakci.

Z okna koukám přímo na Ještěd, takže volba je víc než jistá. Zatím jsme nikde nebyli, ale letos už malá bude mít skoro 2 roky, tak už by to mohlo vyjít. Taky uvítám případné tipy. Sleduji i na fb.

Pochazim z Krkonos a vubec nelyzuji;- Syn vloni uplna panika ze sanek, asi je po mne..

Na hory jsme se ještě s dítkem nevypravily, ale v létě naše rodina miluje Pálavu! Pro nás pro příští rok opět jasná volba, navíc v Pavlově je otevřený Dinopark, jehož návštěva nám nesmí ujít.

Ona hledá jeho: Vážná seznámení: Seznamka – je jedinečná seznamka zaměřená na výběr partnera podle zadaných kritérií. Chceš se seznámit s. žena 29 let | Ona hledá jeho | Brno Hleda se partak pro rodinny zivot. Mam male dite,hledame pohodare ktery rad cestuje,vylety,zabava,dobroduzstvi. Ja 29​.

Díky za soutěž! Ahoj, tak to je paradni a lakava soutez :. Na hory s detmi je to super do bouda Mama. Vlastni sjezdovka. Uvnitr bazen i vse potrebne pro deti. Letos už to snad bude lepší; ZuzKa.

Protože je naše Eli prťavec, tak loni na horách ve 2 letech ještě skuhrala, že jí bolí nožičky a že je jí zima. Rádi si necháme něco doporučit. My jezdime v zime na Sumavu do takove male roubenky kousek od Zadova.

Mala zkusi v zime poprve lyze v mimiskolicce a prcek asi boby, pokud uz bude sedet. Jinak to jisti prochazky s kocarkem nebo nositkem podle mnozstvi snehu.

Delfíni k Lipnu zatím „nepřiplují“. Frymburk hledá jinou atrakci

Jo a to kolo by se nam moooc hodilo. Moc rádi máme Rychlebské hory a tak se tam pořád vracíme jako cestovatelé pokaždé na jiný objekt. Vypadá to na Lipně moc krásně, škoda jen, že ho máme tak daleko. Na hory nás to táhne hodně, hlavně kvůli sněhu, ale moc příležitostí není. Loni jsme byli na Bílé aspoň bobovat : , ale na bobování nám stačí i kopec v městském parku.

FB Kačka Ku. V zimě pravidelně vyrážíme do Bedřichova, tam na Elinku nejspíš čeká první lyžovačka a první sněhové pády. Dřív to bývaly spíše skalní města a od dob, co máme toho našeho skřítka — je naší srdcovkou Modrava na Šumavě. Zdravím jezdíme na kole i na lyžích.

Když byli kluci malí jezdili jsme jen na jednodenní lyžovaní, stejně vydrželi jen pár hodin. Ubytování se nám moc líbilo na Permoníku v Malé Úpě. Máme rádi lyžování v Janských lázních a na Špičáku na Šumavě. A pak v Itálii. Na kole dnes už jezdíme dlouhé cesty. Pokud budeme mít štěstí a vyhrajeme, odrážedlo dostane můj vnuk, aby mohl začít s tréninkem.

My na hory nejezdime u nas na vysočině je kopců dost.

Jsou tu i sjezdovky např. Nové město na Moravě tak jsou i bězecke dráhy. Za me nejlepsi misto — vesnicka Niederthai v Rakousku… Je tam detska skolicka lyzovani, male vleky, pro deti znacka ideal…. Předloni jsme vyrazili do Alp do BadKleinkircheimu, kde bylo skvělé, ze tam mají 2 X lázně- naše holčičky zatím nelyžují, tak si to užily aspoň tam. Nicméně cesta byla docela očistec.

Moc pěkný článek, díky za inspiraci. Śumava a její okolí to jsou má bílá místa v mapě, čekám, že se brzo rozhodneme je navštívit.

Soutěžit tentokrát nechci, odrážedlo máme už schované na půdě, takže firstbike bychom nevyužili. Nam moc libi Jizerky, i kdyz to lyzovani pro deti jsme tam zas tak moc nevyzkouseli.

Pro dospele fajn a krasna priroda, obzvlast v lete. Příští rok to bude poprvé, co se chystáme s dětmi na typickou lyžařskou dovolenou.

Jelikož je nás jak smetí 2 dospělí a tři malé děti tak zatím stále vybíráme, jak lokalitu, tak nějaké hodně baby friendly ubytování. Tak krásné místo! Loni jsme byli ve Špindlu seznámit staršího syna s lyžemi. Nakonec z toho pro nepřízeň počasí sešlo a my skončili v Muzeu Lega. Jednou to vyjít musí. My moc necestujeme, dovolené trávíme u babiček a dědečků, ale i tam je pořád co objevovat.

Sklizeň ovoce na jihu Čech klesne meziročně až o pětinu | ZS ČR

Chelčice (Strakonicko) 13. října (ČTK) – Sklizeň ovoce v jižních Čechách bude letos o 15 až 20 procent nižší než loni. Jarní mrazy poškodily hlavně rybíz a hrušky.

Největší pěstitel jablek v kraji, chelčická Zemcheba, sklidí asi 2500 tun jablek, plánovala o 500 tun víc. Kvalita ovoce je dobrá.

ČTK to řekli ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná, ředitel firmy Zemcheba z Chelčic na Strakonicku Jaroslav Muška a předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber.

Kilogram jablek bude Zemcheba nabízet od 14 do 18 Kč, podle odrůd, jichž pěstuje dvanáct. „Ceny jsou dané polskou sklizní, ta je proti loňské nadúrodě také trochu menší, cena bude o malinko vyšší. U nás je cena na stejné úrovni, obchody se pohybují o trošku výš než loni, ale není to na úrovni, kdy byla neúroda v roce 2017,“ řekl Muška.

Většina ovocnářů ještě sklízí. Podle Unie ovocnářů bude meziroční propad sklizně 15 až 20 procent.

„Nezmrzlo to úplně, nebyly poškozeny generativní orgány, že by byly kvítky zčernalé, ale nějaké chladové škody jsou.

Jednak nelétaly včely, jednak opylení bylo asi horší, a i rostliny, když je velká zima, jsou ve stresu a reagují na to tím, že se zvětší takzvaný červnový propad, že se orgány nevyvíjí správně,“ řekl Leber.

Zemcheba, která pěstuje ovoce na téměř 235 hektarech, čeká propad sklizně o 15 až 20 procent. Kvalita bude ale dobrá, uvedl Muška. „Menší bude (sklizeň) hlavně kvůli mrazu, který byl na jaře.

Jinak je to normální pětiletý průměr. Největší propad je u rybízu a hrušek, třesně byly dobré, jablka se nedá říci, že by to bylo totálně špatně, ale trošku se to projevilo,“ řekl Muška.

Jablka pěstuje Zemcheba na 88,3 hektaru.

Firma loni utržila 125,1 milionu Kč, meziročně o necelá tři procenta méně, a skončila se ztrátou po zdanění 11,8 milionu Kč, téměř stejně jako loni. Vyplývá to z výroční zprávy.

Unie ovocnářů jižních a západních Čech, která sdružuje 50 pěstitelů, upozornila, že špatná je situace v západních Čechách. Podle Lebra zasáhly jarní mrazy 90 procent ovoce, zmrzla jablka i švestky.

Na jihu Čech jsou tři oblasti, kde se jablka pěstují nejvíce a kde má jejich pěstování tradici – Chelčice, Krtely a Lhenice na Prachaticku. Leber, který má 1,5 hektaru velký sad ve Lhenicích, sklidil již podzimní odrůdy jablek. „Rubinola propadla na polovinu. Teď sklízíme idared, ten je docela pěkný, má pěkné vybarvení, kvalita celkem dobrá,“ řekl.

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k 1. září měla meziročně klesnout o 30 procent na 101.988 tun. Bude to zřejmě jedna z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii ČR.