V předešlých článcích jste se dozvěděli, jak je vláknina našemu tělu velmi prospěšná a že ji bohužel česká populace konzumuje menší množství než zní doporučení.
Způsobů, jak zvýšit příjem vlákniny, je nespočet a postupně vás o nich informujeme. Jedním z nich může být konzumace celozrnného pečiva. Pečivo z celozrnné mouky zpravidla obsahuje více vlákniny než ostatní produkty ve stejné kategorii.
Ale jak jsme na tom v českých obchodech s nabídkou takových produktů?
Největší prodejci potravin
Polovina české populace utratí nejvíc peněz za potraviny v obchodních řetězcích (Tesco, Kaufland atd.). Nakupování v těchto obchodech má své výhody i nevýhody (jako ostatně všechno).
Za výhodu můžeme považovat, že část sortimentu je na všech prodejnách daného řetězce stejná a víme, co můžeme v nabídce očekávat. Osobně jsme navštívili několik prodejen od každého řetězce a bedlivě zkoumali nabídku.
Naše zjištění jsme shrnuli do jednoduché tabulky.
| Obchodní řetězec | Dostupnost celozrnného pečiva | |
| Nebalené | Balené | |
| Lidl | Ne | Ano |
| Kaufland | Ano | Ano |
| Globus | Ne | Ano |
| Tesco (všechny typy prodejen) | Ne | Ano |
| Billa | Ne | Ano |
| Penny Market | Ano i Ne* | Ano |
|
|
|
Velmi dobrou zprávou je, že v každé prodejně měli minimálně jeden výrobek v oddělení pečiva celozrnný. Zpravidla se jednalo o balený chléb. Nejvíce jsme jich napočítali v Tescu EXTRA v pražském Edenu, kde jich měli rovnou 5. Jeden až dva druhy mají v menších prodejnách, jako je například Lidl nebo Albert supermarket.
O něco skromnější je nabídka nebaleného celozrnného pečiva, které jsme našli pouze v Kauflandu a v hypermarketu Albert. Kaufland nabízí 2 celozrnné bagety a jeden chléb, Albert hypermarket nabízí dva celozrnné nebalené výrobky.
Celozrnná bagetka Fit 80 g (Kaufland, 8,90 Kč)
Celozrnná bageta s ovesnými vločkami 160 g (Kaufland, 14,90 Kč)
Celozrnný bochník 750 g (Kaufland, 39,90 Kč)
Bandur celozrnný 70 g (Albert hypermarket, 5,90 Kč)
Bageta celozrnná 120 g (Albert hypermarket, 10,90 Kč)
I řetězce reagují na poslední trendy a v současné době můžeme v těch největších obchodech najít prodej výrobků regionálních pekařů, které v jiné pobočce daného řetězce nenajdeme.
Příkladem může být například Penny, které má v každé prodejně minimálně jeden produkt od regionálního výrobce.
V prodejně Penny v Mladé Boleslavi se například prodává výrobek Chia zrno celozrnné 70 g od pekárny Pane.
Jelikož nelze navštívit všechny prodejny v republice, údaje jsou pro nás hlavně orientační. Nicméně můžeme celkem sebejistě říci, že u řetězců platí, že čím větší obchod (prodejní plocha), tím větší nabídka celozrnného pečiva.
Globus sice v současné době nevede nebalené celozrnné pečivo (jen balené chleby), ale zjistili jsme, že rekonstrukce oddělení pečiva na Černém Mostě povede k rozšíření nabídky a není vyloučeno, že nějaký ten celozrnný rohlík zde v budoucnu také najdeme.
Menší řetězce
Pokud si pro zjednodušení dovolíme trochu nepřesné označení, můžeme za malé pekárenské řetězce (tuzemské) považovat prodejny Kabát, Ječmínek, Hello! a další jim podobné. Stejně jako velcí prodejci mají na svých pobočkách převážně stejnou nabídku zboží. Zatímco Kabát a Ječmínek má kamenné pobočky pouze v Praze, Hello! najdeme po celé republice.
| Obchod | Dostupnost celozrnného pečiva | |
| Nebalené | Balené | |
| Kabát | Ano | Ne |
| Ječmínek | ? | Ne |
| Hello! | Ano | Ne |
Nejvíce nás překvapilo pekařství Kabát, kde jsme našli hned několik celozrnných výrobků.
Žitánek celozrnný (17 Kč)
Houska celozrnná (9 Kč)
Nejednoho bystrého čtenáře jistě zaujala barva housky, která se téměř neliší od barvy housky tukové. Většinou si lidé myslí, že celozrnné pečivo je tmavší až tmavé barvy, nemusí tomu tak ale být. Pečivo je často přibarvované. Více informací, jak poznat celozrnné pečivo, jste se mohli dočíst v tomto článku.
Pekařství Hello! nabízí ve svých pobočkách jeden celozrnný výrobek a tím je celozrnný rohlík.
Otazník v tabulce u obchodu Ječmínek není omyl, ale je uveden záměrně. Ukazuje tak trochu na některé nesnáze, na které může nakupující občas narazit. Při čtení cenovek v prodejně Ječmínek jsme nenašli žádnou, která by patřila celozrnnému pečivu.
Po dotázání se prodavačky, zda mají nějaké námi hledané zboží, nám byly doporučeny dva rohlíky. Na internetových stránkách pekařství ani jeden z doporučených produktů není uveden (v době publikace článku).
Je už tedy na každém spotřebiteli, zda plně uvěří informacím obsluhy, nebo si je bude dále nějak ověřovat, nebo v podobné situaci půjde raději o prodejnu dál.
My bychom však doporučili v takovém případě využít zákonem daný nárok být řádně informován o složení výrobku a žádali bychom po obsluze dokument obsahující složení výrobku, který musí být na prodejně k dispozici. Například ve velkých řetězcích bývá často u nějakého sloupu nebo koše zavěšený šanon, ve kterém je uvedena kompletní nabídka prodejny, její složení a někdy i výživové hodnoty.
Rohlík č. 1
Rohlík č. 2
Jedním z pekařství působících mezinárodně je pekařství Paul. V České republice má prodejny pouze v Praze a nabízí výrobky spíše vyšší cenové kategorie. V sortimentu najdeme jeden celozrnný chléb Complete 500 g za 55 Kč.
Zdroj: http://shop.paul-cz.com/
Místní malí prodejci
Nesmíme zapomenout na nespočet malých prodejců po celé zemi, ať už se jedná o firemní prodejnu hned u pekárny, malá pekařství v pasážích domů, stánky na nádražích, prodejny v obchodních domech, prodejce na dnes stále více populárních tzv. farmářských trzích či diskontní prodejny v různých prodejních aliancích. Může se jednat o vlastní prodejnu pekárny, nebo čistě podnikatele, který odebírá výrobky od jednoho či více pekařů.
Nabídka je opravdu různorodá, tak nezbývá než projít prodejny v okolí vašeho bydliště či pracoviště a zmapovat jejich sortiment, třeba budete mít štěstí a na nějaký ten celozrnný výrobek narazíte.
My jsme například na farmářských trzích narazili na stánek Celozrnné a bezlepkové pekárny rodiny Dvorníkových.
Celozrnnými výrobky se to tu jen hemžilo, chleby, housky, sladké koláče… Protože víme, že občas i sladké koláče si můžeme v rozumném množství dopřát, navíc když nás ještě čekala večerní hodina spinningu, k odpolední kávě jsme si koupili celozrnný borůvkový koláč 120 g za 35 Kč.
Zdroj: http://www.celozrnnapekarna.cz
Pekárna se věnuje nejen výrobě celozrnných produktů, ale nabízí i širokou nabídku bezlepkových, což určitě ocení například lidé trpící celiakií.
Online obchody
Internet, počítač, chytré telefony, tablety… V dnešní době můžeme díky technologickému pokroku nakupovat v podstatě odkudkoliv. Z velikých řetězců na zvyšující se zájem o online nakupování reagovalo zatím jen Tesco s vlastním e-shopem, nabídka je shodná jako v kamenných prodejnách.
Další největší hráči na trhu s online prodejem potravin jsou Kosik.cz, Rohlik.cz a Kolonial.cz. Existují i další firmy zabývající se online prodejem potravin (Plná taška, Potraviny domů atd.), mají však menší oblast rozvozu nebo si zákazník nemůže do svého bydliště nechat rozvést vše z nabídky, například čerstvé potraviny.
Online obchody mají ve své nabídce obdobné celozrnné produkty (balené i nebalené) jako obchody kamenné. Do Košíku, Rohlíku i Koloniálu dodává své nebalené produkty například i pekárna Kabát, což je výhoda určitě pro ty, kteří se nepohybují na území Prahy. Z balených produktů můžeme online koupit hodně rozšířené chleby od firmy Penam, Mestemacher, Delba a dalších.
Nejen celozrnné pečivo má vysoký obsah vlákniny
Bylo řečeno, že jednou z možností, jak zvýšit příjem vlákniny skrze konzumaci pečiva, je jíst celozrnné výrobky.
Existuje však i pečivo, které není celozrnné, přesto obsahuje výrazně vyšší podíl vlákniny, což může být dáno například vyšším obsahem semínek nebo třeba přídavkem otrub či jablečné vlákniny.
Například v Penny je v nabídce Žitný chléb se semínky slunečnice a dýně 400 g za 32,90 Kč, který má ve 100 g 12 g vlákniny. Oproti tomu Celozrnný chléb Vollkornbrot fit & aktiv 500 g za 24,90 Kč z vedlejšího koše má „jen“ 8 g vlákniny.
Specialitou je také Večerní chlebík od firmy Penam, který obsahuje 13 g vlákniny na 100 g. Ten se svým složením ale od ostatních pekařských výrobků liší v mnoha ohledech, zejména vysokým obsahem bílkovin a velmi nízkým zastoupením sacharidů.
Nenechte se oklamat
V odstavci výše jsme se opět přesvědčili, jak je důležité číst složení na obalech. Při nákupu tedy nespěchejte, čtěte nebo se dotazujte na složení výrobku a pokud ho nejste schopni zjistit, doporučujeme nakupovat jinde.
Mnohdy už jen název nebo vzhled může evokovat, že výrobek je celozrnný, tedy vyroben z mouky, ve které je semleté celé zrno plodiny. Dejte si pozor na názvy jako: vícezrnný, multicereální, naturální, rustikální, selský a další.
Jen slovo „celozrnné“ v názvu výrobku garantuje, že kupujete opravdu výrobek z celozrnné mouky. Pokud by prodejce uvedl v názvu celozrnný/á/é lživě, vystavuje se nemalé pokutě, protože klame zákazníka.
Vysvětlení některých pojmů najdete v tomto článku.
Neorientujte se také jen podle vzhledu pečiva. Mnoho lidí kupuje pečivo tmavé barvy, protože si myslí, že je zdravější. Barva těsta je však ovlivněna mnoha faktory, běžné je těsto barvit karamelem nebo praženými obilovinami. Tmavé pečivo nemusí být celozrnné a naopak celozrnné pečivo může být i světlejší barvy.
Závěrem tohoto malého průzkumu lze shrnout, že celozrnné pečivo se dá určitě na českém trhu sehnat, i když leckdy to vyžaduje trochu trpělivosti. Pokud jste v kuchyni alespoň trochu zdatní, nebojte se upéct si vlastní celozrnné pečivo.
A nezapomeňte se s námi podělit v diskuzi, kde vy máte oblíbené pekařství a jaké výrobky nabízí.
Diskuse
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
v Kolíně a okolí favoritem Hankovec ( opravdu perkárna ) |
| |
Nejvíc mi chutnají drahé rohlíky od Kabáta – 6Kč za jeden. Dobré jsou i hořovické. Ale i dopékané kaiserky z Billy jsou výborné. Chleba „obyčejná“ Šumava, soukromníci vždy zklamali. Takže bych nic nezatracoval, obojí se nechá udělat dobře či špatně. |
 |
Já kupuju chleba z msenske pekárny. Je drahej, ale dobrej. A vydrží. |
| |
Dopékané a mražené pečivo – no kam ještě český malooobchod klesne? Snad dál to ani nejde. A lidi kupují namísto „chleba“ mražené něco. Ovšem pokud kupují, budou ty skvělé pochoutky průmysloví výrobci produkovat. |
| |
Český maloobchod jde za svými zákazníky. Je-li rozhodující cena, tak jsou v regálech chemické produkty. |
| |
Mne ani tak nezaráží, že pekaři nestíhají napéct čerstvé pečivo a musí se uchylovat k mraženému (nemá to logiku, tím, že se to mrazí, se nenapeče víc, naopak dá to víc práce, trvá to dýl, spotřebuje to víc energie – a tudíž je to dražší), ale že najednou čeští pekaři nestačí nakrmit česko a musí se dovážet kdovíco z kdoví odkud. |
| |
U čerstvého pečiva je běžné, že 50 procent vyhodíte. To u mraženého nehrozí. |
| |
Tak to mi vysvětlete z jakého důvodu? A neberu neschopnost managerů pekáren (obchodu) naplánovat spotřebu. |
| |
No to prave neni pravda – je mnohem levnejsi delat to pecivo v obrich mnozstvich na jedne lince, s 99% automatizaci a maximalnim vytizenim, nez v malem klohnit pecivo v male pekarne, takze to da mene prace, a stoji to mene (s energii tezko rict). Rovnez spotrebu peciva neni mozne presne odhadnout, takze vzdy skoncite bud s castecne prazdnymi regaly, nebo cast vyhodite coz oboji znamena spotu nakladu navic.Ono staci jednoduchy logicky test – kdyby pect cerstve pecivo bylo levnejsi jak tvrdite vy, tak vzledem k tomu, ze cerstve je vetsinou i chutove lepsi, tak by po mrazenem pecivu nestekl ani pes… |
| |
Myslím, že jste úplně vedle.To vše nemá se zákazníkem co dělat (se spotřebou pečiva a jeho kvalitou). Je to jen otázka politiky superřetězců. O energii nemluvme, nemůže jí u mraženého být méně, to by bylo perpeetum mobile. Umíchat se to musí oboje, no a normální pečivo se jednou upeče. Rukama. Mražené se upeče – ne moc dobře – pak se zmrazí – no a pak se znovu upeče. Takže to je určitě dvojnásobek energie.A co je levnější v krámě, vůbec nesouvisí s náklady. Marže jsou dnes tak vysoké, že se do nich schová cokoliv. |
| No mam tak trochu pocit ze se vam povedlo napsat 3 odstavce temer bez jakehokoli sdeleni.Politika superretezcu je jednoducha – delat to tak jak je to levnejsi – pokud by bylo levnejsi pect sam tak budou pect sami, pokud je levnejsi koupit mrazene a rozpect, tak rozpekaji. Tezko si predstavit ze by politikou retezce bylo delat horsi a drazsi pecivo (mozna kdyby to byl nejaky statni obchod).Co se tyce energie, tak to opravdu neni jendoduche – jasne samotny proces peceni spotrebuje vice (peceni nadvakrat + mrazeni), ne druhou stranu dovezt jednou za tyden nakladak mrazeneho je energeticke nesrovnatelne mene narocne nez vozit nekolikrat denne cerstve pecivo z pekarny. Otazka jak by to vyslo u lokalni minipekarny – ta ma ten proces ale zase mnohem mene efektivni nez cesta mrazaku…. |
| Jak miluju pekárny, který provozují mražák, to je nepopsatelné za deset tisíc dukátů. |
| Je to šílené. Místo aby čeští pekaři drtili ty rakouské a německé, protože jsou 4x levnější, tak je to přesně naopak. Billa je plná pečiva z Rakouska, v Kauflandu polovina dopékaného pečiva dovoz ze zahraničí (Belgie, Německo, Polsko). A když přijedu do marketu v Rakousku nebo Německu, tak tam českého nenajdu absolutně nic. |
| Miluji klasický pšeničnožitný český chleba, tak jak ho uměli upéct v Žatci a poslední dobou už jen v Michli. Chleba, do kterého je problém se hned nezakousnout a neohlodat patku, jak skvěle voní. Těžko hledám, kde ho ještě prodávají. Je smutné, že i křupavý slaný rohlík koupím spíš v řetězci, než u malého pekaře. |
| Do hospody i domů kupuji většinou od Merhauta ale musím říct, že to dopékané (třeba Lidl) taky není špatné, kupuji většinou celozrnné … |
| Ze zmrazeného pečiva mne pálí žáha. Je v něm zbytečně moc chemie a po zkušenostech ho už nekupuji. |
| Tak jednoduché to zas není … http://www.vitalia.cz/clanky/rozpecene-versus-cerstve-pecivo/ Jinak – nechte si předepsat Helicid, to není pečivem ale jiným problémem |
| Děkuji za radu Vzhledem k tomu, že jinak mne žáha nepálí, ať jím, co jím, nebo ať piji, co piji, zatím s Helicidem posečkám |
| Myslím, že přesvědčit lidi, aby nekupovali rozmražené bagety, je stejné, jako je přesvědčit, aby nekupovali cajky z Číny 🙂 |
| Třeba cajky typu počítače a tablety Lenovo, že? To jsou cajky, co? Už mi s tím nadáváním na Čínu lezete krkem. Mimochodem, nebyl jste vyroben v Číně? |
| Na Kladně??? Spíš v Kladně, ne? |
| Ale bylo to dost nákladné. |
| To se u nás na Kladně tak říká 🙂 Je to OK. |
| Jedině NA Kladně. Taky jezdíme MANDELINKOU a žádnou MHD. Stanice je u DÍVADLA ne u DIVADLA. A když se topilo uhlím, tak si člověk před zimou musel zkontrolovat zásobu, jestli má dost UHLÍHO. |
| Cesi snad sezerou vsechno 🙁 cerstve vzdy zustane nejlepsi volbou! |
| Když vidím v obchodě že je pečivo z mraženého polotovaru beru jiné. A myslím že je lepší podpořit místní pekaře, řezníky a pod. Tohle převážení potravin je meganesmysl. Samozřejmě nemyslím exotické ovoce, mořské ryby a pod. (to preventivně pro chytače za slovo) |
| Když vidím v obchodě že je pečivo z mraženého polotovaru beru jiné. A myslím že je lepší podpořit místní pekaře, řezníky a pod. Tohle převážení potravin je meganesmysl. Samozřejmě nemyslím exotické ovoce, mořské ryby a pod. (to preventivně pro chytače za slovo) |
| Tak pokud se ty mražené hnusy kupují, tak se sem budou hrnout další, to je jasný. |
| Kdyz se ty mrazene polotovary poprve objevily, tak na to lidi strasne nadavali. A pritom kolem nich se lidi tlacili a slo to nadracku! Podobne jako Mc Donald. Nikdo by tam niikdy nesel a je tam furt narvano. KFC to same ! |
| U Vietnamců nikdo nenakupuje. A seriály? Na ty taky nikdo nekouká. |
| Krmi nas stale vetsim hnusem. Zavedl bych vysoke dane pro vsechny zahranicni spolecnosti a podporil ryze ceske firmy. A taky lokalni vyrobce. Vozeni potravin na vetsi vzdálenosti je nesmysl! |
| Jenze to by ti neproslo u evropske komise, chytraku ! Taky zadna zaruka, ze by ty dotace Cesi nerozkradli |
| Samý super a hyper market a pečivo stojí za starou ho…uby. |
| Nevim no, ale otázkou jestli je lepší gumový rohlík od Bureše(pakliže není v okolí lokální pekař) nebo „čerstvé“ pečivo z Belgie… Já bych dal asi přednost tomu druhému… |
| Cerstve pecivo z Belgie?v clanku jsem zaznamenal mrazene a o cerstvosti nebyla asi zminka nebo jsem to prehledl 😀 |
| Proč myslíte, že jsem asi dával slovo čerstvé do uvozovek? |
| Ale jděte, on nemyslí, jen klofe do klávesnice. |
| zkuste domácí pekárnu, chtělo to trochu pokusničit a výsledek je lepší než Penam :-), v průběhu míchání jen kontroluji občas, jestli se vše promíchává, po upečení dáváme ještě 30 minut na dopečení, aby to mělo správnou kůrku, pekárna nestála ani 1500 Kć, bereme ji na letní bydlení, kde není pekárna. Plně automatická 🙂 |
| Bureš má taky jednu fabriku na zmražené pečivo, pozor na to. |
| No vida, hokejisti Kladná prý potřebují novou halu, a ona tam už je. |
| Muj kamarad z Ruska se mohl potrhat smichy, kdyz na Lukoil pumpach (a dnes stale na MOL) videl PANOS – koutek s potravinami. Ponos (cte se to panos) je rusky prujem. |
| U nás je Panos, zase něco jako šulin místo nosu |
| V ponosu až po nos |
| Kvuli tomu se maji lidi v Cesku zblaznit ? |
| Čtu tu , o tom jak chodíte í nakupovat do pekáren ,,,,,já teda nevím, jsou tu tři pekárny, dvě výrazně pohoršily,…Za mne, je ted dost často nejlepší Lidl pečivo , to rozpékané….a neb zadělat doma |
| My máme v okolí prodejny minimálně 4 možná 5 lokálních pekáren. Opravdu dobré a poctivé pečivo má jediná, ostatní spíš připomínají typickou nabídku Penamu, občas tam mají něco co jde. Takže pro spoustu věcí raději pro rozpek do Lidlu, když to člověk sní hned ten stejný den, tak je to lepší než „opravdové“ pečivo z velké části normálních pekáren. |
| A to se nemusíme ani bavit o tom, že dost dnešních „pekáren“- prodejen, jen přeprodává výrobky jiných a vůbec nemají s pekárnou nic společného. |
| to jsou dopékárny, u nás jich je několik a jen jedna skutečná pekárna, ta ale dopoledne zavírá, protože zásobuje primárně obchody |
| Zmražené pečivo si strčte do…. Belgie… to je jedna z věcí, kterou zásadně nekupuji a jakmile někde vidím nápis ze zmrazeného polotovaru, tak to nechci ani zadarmo!! |
| Autor clanku, jak byl v te lednici prohlizet zmrazene polotovary, nestihl jeste rozmrznout a pochopit novy stav veci |
Jak poznat kvalitní pečivo a nenaletět trikům obchodníků?
Poslední dobou se vedou čím dál víc debaty o tom, zda jíst či nejíst pečivo. Jedni tvrdí, že pečivo je nezdravé, tloustne se po něm a nic člověku nedá, druzí naopak nedají na voňavý a křupavý rohlík s máslem dopustit. Pravdu mají svým způsobem obě dvě skupiny. Jak je to možné? Není totiž pečivo jako pečivo. Pokud budete jíst kvalitní pečivo z těch správných surovin, nemusíte se ničeho bát.
Kvalitní pečivo nejen z domácí pekárny
Největší jistotu, že konzumujete skutečně kvalitní pečivo, budete mít samozřejmě pouze v případě, že si jej sami upečete.
To v dnešní době není žádný problém, jelikož domácích pekáren i receptů na všechny možné chleby, rohlíky, bulky, koláče, buchty a podobně, je všude k sehnání nespočet.
Pokud tedy máte čas, můžete si klidně denně péct čerstvé a vynikající slunečnicové, žitné, pšeničné, pohankové, celozrnné nebo špaldové chleby, zdravé a přitom vynikající koláče či jakékoli jiné sladké i slané kvalitní pečivo.
V případě, že vám ale nevyhovuje péct si pečivo doma, nemusíte zoufat. Můžete jej samozřejmě sehnat v obchodech. Ale pozor – ne všude narazíte na skutečně čerstvé, zdravé a kvalitní pečivo. Není žádnou novinkou, že v supermarketech často nabízejí pečivo ze zmrazeného polotovaru, které mnozí lidé nepovažují za tak hodnotné jako to čerstvé a z pořádných surovin.
Kvalitní pečivo tedy seženete spíše v menších pekárnách, u lokálních výrobců. I zde je ale třeba dávat si pozor a nejlépe se informovat o složení. Ne všichni totiž používají pouze takové suroviny, které si chcete dávat do těla.
Někomu například bílá mouka nedělá žádné problémy a může ji klidně konzumovat, jiní z ní ale mají zažívací potíže.
Podle svých potřeb a nároků se tedy vždy při výběru pečiva přesvědčte, že kupujete skutečně to, co chcete.
Jednotný návod na to, co je dobré a co špatné, bohužel neexistuje a nejinak je tomu u výběru pečiva.
A i když vás budou různí lidé přesvědčovat, že to či ono je pro tělo nepřijatelné a musíte se tomu vyhýbat jak čert kříži, vždycky je nejlepší, když se budete rozhodovat podle vlastního uvážení a rozumu – tedy pokud vám nějaká surovina dělá špatně, samozřejmě se ji snažte nejíst, pokud se po ní však cítíte dobře, neubírá vám na energii ani nepřidává zbytečně na váze, není důvod se jí vyhýbat. Každé tělo totiž reaguje jinak a to, co jednomu vyhovuje, druhému může škodit, a naopak.
Pečivo ze zmrazeného polotovaru musí být označeno
Podle zákona mají prodejci povinnost pečivo ze zmrazeného polotovaru řádně označovat. Pokud si tedy supermarkety nepečou vše přímo samy, kupují zamrazené výrobky a ve své pekárně je pouze rozpékají, dozvíte se to.
Takovéto pečivo bývá označováno cedulkou „pečivo ze zmrazeného polotovaru“, „rozpečené pečivo“, „čerstvě dopékané pečivo“ či podobně.
Pokud se tedy zaměříte na popisky u produktů, neměla by vám tato informace ujít.
Na druhou stranu je pravda, že někdy bývají tyto popisky buďto napsány malým písmem nebo chytře umístěny tak, aby si jich například starší lidé nevšimli. Buďte tedy obezřetní.
Obvykle se rozpékají různé bagety, croissanty, šneci, taštičky, kapsy a další druhy jemnějšího pečiva. Obyčejné rohlíky a chleby tak často ze zmrazeného polotovaru nebývají.
Pečivo ze zmrazeného polotovaru má ale i své výhody. Například to, že díky rychlosti a jednoduchosti dopékání je možné nabízet zákazníkům po celý den další a další várky čerstvě rozpečeného a ještě teplého pečiva.
Dále možnost rozpékání umožňuje supermarketům disponovat větším výběrem produktů. Jinými slovy, prodavači mohou operativně reagovat na poptávku a rozpékat další pečivo podle jeho odbytu.
Nestane se tak tedy, že by se pečivo ještě dopoledne vyprodalo a do večera nové nebylo, ale ani nezůstávají přebytky. Rozpéká se zkrátka postupně přiměřené množství produktů podle poptávky po nich.
I v supermarketu může být kvalitní pečivo
Pokud si však myslíte, že v každém supermarketu vám jsou schopni nabídnout pouze pečivo ze zamrazeného polotovaru, není tomu tak. Většinou v supermarketech najdete čerstvé alespoň běžné pečivo, tedy chleba a rohlíky. Chybná úvaha je také ta, že pokud si supermarket pečivo sám nepeče, nikdy nemůže být čerstvé.
Kvalitní pečivo totiž může být upečeno i mimo supermarket a dovezeno. Rozhodujícím faktorem pro to, abychom mohli pečivo označit za čerstvé je to, jestli jeho výroba nebyla přerušena zmražením, a jestli bylo k zákazníkovi dopraveno do 24 hodin po upečení.
Není tedy nic špatného na tom, když si větší obchody nechávají kvalitní pečivo vozit od lokálních výrobců.
Pečivo ze zmrazeného polotovaru není zabiják
I když není pochyb o tom, že čerstvé pečivo je kvalitnější a zdravější, nemusíte se o své zdraví obávat ani tehdy, pokud si jednou za čas koupíte pečivo ze zmrazeného polotovaru.
Jiná věc je samozřejmě přibírání na váze, které konzumací méně kvalitního pečiva už hrozí poměrně značně. Problémem dopékaného pečiva je spíše to, že nevydrží dlouho čerstvé a vláčné. Je totiž určeno k okamžité spotřebě.
Takže zatímco vám kvalitní chléb zůstane měkký a jedlý klidně i několik dní, pečivo ze zmrazeného polotovaru můžete na druhý den vyhodit, jelikož už není dobré.
Existují obavy, že zmražené pečivo obsahuje mnoho „éček“ a konzervantů. Nemusí tomu tak však být. Samotné zmražení, kterým toto pečivo prochází, je totiž nejúčinnější a nejšetrnější metodou konzervace.
Záleží tedy jen na výrobci, jestli pečivo před zamrazením vyrábí z kvalitních surovin či nikoliv. To znamená, že vždycky je důležitější složení než to, jestli pečivo prošlo zmražením a rozpečením či ne.
Stejně, jako může být mražené pečivo udělané kvalitně, může být totiž čerstvé pečivo šizené a naopak. Nepropadejte tedy předsudkům a ověřte si raději složení či původ pečiva.
Dejte si pozor i na použité suroviny
Kromě obsahu konzervantů a chemických látek je však důležitý taky obsah samotných složek pečiva. Jestliže si chcete koupit například žitný chléb, pohlídejte si, že kupujete opravdu žitný chléb a ne pšeničný s přídavkem žitné mouky. Pomoci vám může například následující popis:
- Pečivo pšeničné obsahuje nejméně 90 procent pšeničných mlýnských výrobků
- Pečivo žitné obsahuje nejméně 90 procent žitných mlýnských výrobků
- Pečivo žitno-pšeničné obsahuje nejméně 50 procent žitné mouky a nejméně 10 procent pšeničné mouky
- Pečivo pšenično-žitné obsahuje nejméně 50 procent pšeničné mouky a nejméně 10 procent žitné mouky
- Pečivo celozrnné obsahuje nejméně 80 procent celozrnných mouk či upravených obalových částí z obilky
- Pečivo vícezrnné obsahuje navíc jiné obiloviny, než jsou pšenice a žito, a to nejméně v 5 procentech hmotnosti (luštěniny, olejniny…)
Skutečně chcete smazat komentář?
Kouzlo slunovratu, které obvykle spadá do noci mezi 21. a 22. prosincem, nezůstalo skryto ani starým kulturám. Možná právě díky nim máme v moderní době inspirované křesťanskou naukou příležitost slavit Vánoce. … Dnes je 4. prosince a svátek má Barborka. Je to den, kdy bychom podle jedné z českých vánočních tradic měli vyrazit ven a přinést si domů větvičku třešně. Pohrdnout samozřejmě nemusíte ani jiným časně kvetoucím… K adventu bezpochyby patří právě adventní kalendář. Zapomeňte letos na kupovaný a vyrobte sobě nebo svým dětem vlastní, originální adventní kalendář. Bude to zábava a potěšíte mnohem více, než kdybyste koupili … Advent, čas vánoční. Je to období, kdy se máme ponořit do sebe a připravit se na příchod Spasitele. Zatímco křesťanství se v tomto čase připravuje na příchod Ježíše Krista, starší kultury (od kterých křesťanstv… Pro výrobu užitkových předmětů se používala zejména sláma žitná. Její výhodou jsou dlouhá stébla. Pletení se odkládalo většinou na… V současné době je nejrozšířenější pletení košíků a dalších pletených výrobků především z vrbového proutí a pedigu. Ovšem v minulosti byla situace… barvy na textil (koupíte v drogerii) Jedním balením obarvíme 1 – 1,5 kg pedigu. velký starší hrnec sůl ocet klacík nebo starou vařečku na… Přestože existuje více než 600 druhů ratanu, na výrobu pedigu jsou vhodné pouze tři z nich. Ty se pěstují převážně z uměle vysazených rostlin.… Je tolik důvodů, proč umělecké kovářství přitahuje pozornost. Vždyť v sobě snoubí schopnost podmanit si pevné kovy, a přitom z nic… Již v samotném úvodu jsme nastínili, že zdobicí techniky, uplatňované v kovářském řemesle, neplní jen funkci estetickou, ale také … Od 14. století se pasíři zabývali výrobou rytířských pásů. Ty sloužily k zavěšení meče, šlo však rovněž o důležitý estetický prvek. Rytířské pásy se… Historie kovářského řemesla sahá daleko do minulosti. První důkazy o tom, že se lidé pokoušeli opracovávat železo, pocházejí ze 3. tisíciletí před… Domácí chléb je podle mnohých lepší než ten kupovaný, a to hned z několika důvodů: Domácí chléb z kvásku je zdravý a výživný Když si domácí… Doba přípravy: Do hodiny Kynutí: 30 minut Pečení: 30 minut Co budete potřebovat na 4 porce: 25 g droždí 80 g krupicového cukru 200 ml… Na těsto na 4 medové pláty budeme potřebovat: 450 g hladké mouky 150 g cukru moučka 100 g másla 4 lžíce medu 5 lžic mléka 2 ks vajec 1… O původ žloutkových řezů se hlásí snad polovina Evropy. Můžete se tak dozvědět, že jsou původem chorvatské či rakouské pod názvem kremšnit, ale… Podle historických pramenů byla technika intarzie známá již v době starého Řecka a Egypta. Šlo však o ojedinělé pokusy, největší rozmach z pohledu… Technika linorytu se začala postupně používat od konce 19. století a představovala levnější a snazší alternativu dřevořezu. Linoryt se začal… Ať už se chcete věnovat jakékoliv řezbářské technice, bez základního nářadí se neobejdete. Kromě dlát různých tvarů a rozměrů, o kterých se budeme… Dřevo je přírodní a po staletí snadno dostupný materiál, proto je dřevořezba nejrozšířenější formou řezbářství. Pro řezbáře je důležité naučit se… Abychom dokázali hovězí maso dobře připravit, musíme si udělat přehled o tom, jaké druhy hovězího masa se na hovězím skotu nachází, jaký je v nich… Aby optické sklo mohlo mít své specifické vlastnosti – mohli jsme z něj vytvořit třeba brýlové sklo nebo oční čočky, je třeba, aby bylo absolutně… První zprávy o českém skle se týkají vitráží. V sázavské kronice je k roku 1162 zmínka o opatu Regnardovi, který se vyznal „v umění vysazovati… Směs na výrobu skla se skládá z kyseliny křemičité nebo borité a nejméně ze dvou zásad, z níž jedna je alkalická a druhou je zemin… Leptání skla může vyzkoušet úplně každý. Je to jednoduché a výsledek velice zajímavý. Je ale několik věcí, které by měl každý vědět, než se do… V první řadě bude nutné popřemýšlet o tom, jakou náplň byste chtěli, aby nahřívací polštářek měl. Je tedy nutné vědět, k čemu primárně jej budete… I do škol se pomalu vrací předměty, které se zaměřují na rukodělné práce. Je škoda, aby mladší ročníky pozapomněly šití nebo pletení. Navíc, díky… Už před více jak 2000 lety lidé zdobili svůj šat batikem. Některé pozůstatky batikovaných látek se dochovaly v Egyptě z 5. století před naším… Základem každého drhaného doplňku je systematické uzlování příze. Takovýmto způsobem vzniká látka, která je pevná, odolná a jen ta… Jak zabalit dárek pro manželku, manžela, maminku, tatínka, nebo děti? To v posledních dnech řeší snad každý z nás. Ti, co dostali do vínku více kreativity a zručnosti, jsou na koni. Nápady z nich padají, jako b… Vyrobit dárek na poslední chvíli nemusí být nadlidský výkon. Postačí vám k tomu jen trochu času a trpělivosti. Nabízí se široká šk… Vánoce jsou v mnoha směrech výzvou. Zatímco tradiční pojetí vybízí k zastavení a zamyšlení se nad uplynulým rokem, novodobý přístup je spíše o obdarovávání svých blízkých. Zatímco u malých dětí ještě dokážeme o… Vánoce jsou zhruba za měsíc a všichni se jistě těšíte. Proto jsme si pro vás připravili pár rad, jak vyrobit adventní věnec bez jehličí. I takový totiž může udělat parádu. Použít k jeho tvorbě můžete celou řadu… Určitě znáte ty kouzelné krámy s kameny, anebo stánky na poutích, hradech a zámcích, kde si můžete vybrat kamínek, který si přivezete domů z výletu… Šperk rozhodně nemusí stát několik tisíc korun, aby byl krásný a každý vám jej záviděl. Můžete si celkem snadno a rychle doma vyrobit několik… Historie českého granátu sahá až do druhé poloviny 5. století, kdy ho z říčních náplavů sbírali již Keltové. Poté na dlouhou dobu obliba tohoto… Vltavíny řadíme mezi takzvané tektity, což znamená, že se jedná o něco taveného. Představte si, jak vzniká sklo – materiál je roztaven a pak se nechá…
Češi nadále preferují bílé pečivo
Přes proklamace o tom, že i v Česku se prosazují trendy zdravé výživy, v segmentu pečiva stále kraluje obyčejný rohlík. Článek byl součástí dokumentace pro 900 účastníků největšího setkání obchodníků v ČR „Retail Summit 2014”, který se konal v Praze.
„Obecně lze sice vypozorovat preference celozrnného nebo vícezrnného pečiva, u Čechů ale vítězí klasický rohlík, kterého prodáme na filiálkách nejvyšší množství. Průměrný prodej rohlíků na jedné filiálce počítáme v řádu tisíců kusů denně.
Průměrný prodej konzumního chleba pak čítáme na stovky kusů denně,“ komentuje stav poptávky Michael Šperl, mluvčí řetězce Kaufland. To potvrzuje i Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice. „Český spotřebitel je poměrně konzervativní.
Stále pro něj zůstává nejoblíbenějším běžné (bílé) pečivo a klasické výrobky jako jsou rohlíky a housky. U chleba pak vede žebříček popularity nebalená Šumava.
Zvýšený zájem zákazníků zaznamenávají pekaři v poslední době také u všech druhů baget, hlavně v období grilování či chlebíčkových vek před Silvestrem,“ popisuje J. Dřízal.
Podle Pavly Hobíkové z Globusu pak stoupá i zájem o plněné bagety, které si kupují hlavně pracovně hodně vytížení lidé. „Zákazníci také začínají čím dál více upřednostňovat menší balení pečiva, což opět odpovídá trendu mít doma čerstvé pečivo každý den. Tmavý chléb se začal prodávat mnohem více, když jsme jej začali nabízet nakrájený v malém balení,“ dodala Hobíková.
Prodej jemného pečiva hlavně o víkendech
Stagnace poptávky je podle Dřízala u některých výrobků charakteru jemného pečiva, které nepřináší požadovanou přidanou hodnotu pro spotřebitele a jsou ve vyšší cenové hladině. „Tento trend je zřejmý zejména v lokalitách s menší koupěschopností obyvatelstva. Naopak v městských aglomeracích je v souvislosti
s kvalitním a čerstvým pečivem zákazník připraven vynaložit i vyšší částky za nákup pekařských výrobků. Například o Vánocích, Velikonocích apod.
jsou zákazníci ochotní zaplatit poměrně vysoké částky za máslové vánočky a mazance či beránky s bohatou recepturou.
Se změnou životního stylu a spotřebitelských preferencí si zákazník uvědomuje, že za cereální, vícezrnné pečivo, tradiční kvasový chléb či regionální speciality zaplatí více, než za standardní výrobky a akceptuje to,“ uvádí Jaromír Dřízal.
Zajímavé podle něj je, že se snídaně velmi liší dle dne v týdnu. V průběhu pracovních dnů jsou „snídaňovými“ druhy rohlíky, housky a chléb. Víkend je zase ve znamení „sladkých“ snídaní, jako jsou různé druhy závinů, bábovek, koláčů, vánoček apod.
Michael Šperl z Kauflandu ho doplňuje, že legislativa v podstatě nerozeznává světlé a tmavé pečivo. Světlejší pečivo bývá převážně pšeničné nebo pšenično-žitné, tmavé pečivo zase vícezrnné nebo celozrnné.
Nejedná se však v žádném případě o barvu pečiva, která zařazení do těchto skupin určuje.
Aby pečivo spadalo do celozrnné kategorie, obsah celozrnných mouk použitých na jeho přípravu musí být nejméně 80 %. U vícezrnného pečiva pak musí nejméně 5 % z obsahu tvořit zrna jiných obilovin, luštěn nebo olejnin, než jsou žito a pšenice. Zákazník by proto pečivo nikdy neměl vybírat pouze očima.
Důležité je všímat si složení jednotlivých produktů. Někdy totiž i tmavé pečivo může být upečeno z pšeničné mouky a pouze ztmavené přírodními barvivy, například sladovým extraktem nebo karamelem. Podle Hobíkové tmavé a vícezrnné pečivo a také speciální chleby (vícezrnné, celozrnné apod.
) upřednostňují především ženy.
Favority jsou chleby vyráběné tradiční technologií
Přestože vítězem u zákazníků je rohlík, i chléb je stálicí trhu. Nabídka chlebového sortimentu je v Česku velmi bohatá a pestrá co se týče množství druhů, surovinového složení, originálních tvarů a hmotností, regionálních specialit a v poslední době i bio sortimentu.
Podle Dřízala jsou však nejoblíbenější běžné chleby typu Šumava a kmínový. Zákazníci si také často vytváří své „chlebové favority“, jejichž „značku“ tvoří většinou lokalita výroby, jako např. cvrčovický, hostivařský, tanvaldský benešovský, pelhřimovský chléb atd.
a takovýto chléb pak vyhledávají na regálech obchodů.
„Pokud pekaři nabídnou kvalitní, čerstvý chléb vyrobený s dostatečným množstvím tradičního kvasu v receptuře a dobře propečený – není potom o zákazníky nouze. Cena v tomto případě nehraje hlavní roli, lidé si chtějí především pochutnat.
Český spotřebitel utratí ročně při průměrné spotřebě chleba na osobu a rok 42 kg a ceně 23 Kč/kg necelých tisíc korun. Český chléb je dle Eurostatu 8.
nejlevnější v Evropě a v marketech se prodává na rozdíl od zahraničí vysoký podíl čerstvého nebaleného chleba,“ dodává Jaromír Dřízal.
Výroba ze zmrazených polotovarů stále roste – a stále vyvolává kontroverzní názory
Přesto, že zákazníci preferují klasické technologie, stále roste produkce pečiva ze zmrazených polotovarů. Značení rozmrazovaného pečiva je v tuzemských obchodech povinné od 1. srpna 2012.
Obchodníci shodně tvrdí, že prodej čerstvého pečiva se po začátku platnosti nové vyhlášky o značení rozpékaných či dopékaných výrobků v obchodech nezvýšil a poměr prodeje se nezměnil.
Rozpékané pečivo rychleji tvrdne, a proto se do něj někdy přidávají emulgátory a stabilizátory.
V současnosti tvoří asi třetinu celkové nabídky obchodů. V západní Evropě ale tvoří prodeje rozpékaného pečiva až polovinu trhu s pekařskými výrobky. Podle šetření agentury GfK jsou Češi ochotni kupovat produkty z tzv. rozpeku (z mražených polotovarů).
V průměru na ně vydávají 10 % všech výdajů za pekařské výrobky. Zdaleka nevyšší podíl má rozpek na bagetách/vekách a croissantech, kde představuje více než 30 %. Podle J.
Dřízala je v současné době v Česku přes 700 klasických pekáren, které se zabývají výrobou čerstvého pečiva a chleba klasickou cestou, tj. od vlastní podnikové receptury, prostřednictvím různých technologických postupů od mísení těsta, tvarování, pečení, popř. balení až po expedici.
Řada výrobců, stejně tak jako pekařské výrobny v marketech, využívá urychlení technologického procesu prostřednictvím předpřipravených směsí.
Trendem, který využívají zejména velkopekárny, je tzv. předpečené pečivo či chléb, které se dopéká až v místě prodeje. Výhodou pro spotřebitele je maximální čerstvost těchto produktů.
Prakticky všechny obchodní řetězce a řada prodejen typu rychlého občerstvení s úspěchem využívá technologie zmrazených pekařských polotovarů, které jsou dle poptávky zákazníků průběžně dopékány v obchodech.
„Bohužel značná část těchto polotovarů je dosud importována ze zahraničí, nejsou z českých surovin a není při jejich výrobě využita tuzemská pracovní síla,“ povzdechl si Dřízal. „Rozpékané polotovary jsou bohužel obecným trendem.
Jde zejména o silnou lobby velkých producentů a prodejců, zejména řetězců, kteří se snaží všemožně zákazníkům vnutit myšlenku, že rozmrazování a dopékání pečiva je vlastně v pořádku. Snaží se zákazníka přesvědčit, že když něco momentálně po dopečení voní, tak je to vlastně čerstvé.
Důvodem však není přínos na straně zákazníka, ale prostý fakt, že je to pro tyto velké hráče ekonomicky výhodné. Rozpékané pečivo určitě není zdravotně závadné nebo nebezpečné, ale má podstatně nižší trvanlivost,“ tvrdí Michal Svoboda, ředitel společnosti Limma food.
Cenový vývoj pod tlakem řetězců i opatření ČNB
Ceny pekařských výrobků od začátku ekonomické recese v roce 2008 stagnují. A to i přesto, že došlo za uplynulé roky k výraznému zvýšení řady nákladových vstupů a DPH na potraviny.
„Situace je způsobena tvrdým konkurenčním bojem mezi obchodními řetězci, pro které jsou základní pekařské výrobky strategickým sortimentem. Druhým důvodem je přebytek kapacit výrobců čerstvého sortimentu v důsledku rozšiřujícího se trendu dopékání pečiva ze zmrazených polotovarů.
Podle údajů ČSÚ zkrachoval v ČR od roku 2000 již každý sedmý pekař,“ uvedl J. Dřízal s tím, že výhled na letošní rok nevypadá pro pekárenský obor také příliš příznivě.
Jak uvádí J. Dřízal, je nutné počítat s tím, že obchodní řetězce, přes něž se prodává přes dvě třetiny pekařské produkce, budou dál tvrdě tlačit výrobce do co nejnižších odbytových cen a zároveň zvyšovat podíl pečiva dopékaného ze zmrazených polotovarů, kde mají vyšší marže.
Situaci ještě vyostřilo měnové opatření ČNB, které způsobilo zdražení mouky a surovin dovážených ze zahraničí.
„Pokud bude situace pro pekařské výrobce již neúnosná, budou se snažit vyjednat s obchodem lepší cenové podmínky a dát je do souladu s rostoucími náklady,“ shrnuje očekávaný vývoj na trhu Jaromír Dřízal.
Pekařské výrobky v „nákupním košíku“
Nákupní chování spotřebitelů a domácností u pekařských výrobků bylo posuzováno řadou různých pohledů, včetně porovnání se situací na Slovensku a závěrečné výstupy byly formulovány následovně:
- Pekařské výrobky jsou s 19 % třetí největší kategorií čerstvých potravin v nákupním košíku českých domácností.
- Nejvíce se chléb a pečivo nakupuje v malých a specializovaných obchodech – celkem 38 %. Spotřebitelé nakupují v hypermarketech 22 %, supermarketech 20 % a diskontech 13 % pekařských výrobků.
- Běžné pečivo (rohlíky, housky) je z důvodu kratší trvanlivosti nakupováno častěji než chléb, ale důležitost chleba v jídelníčku českých domácností je výrazně vyšší.
- Dvě třetiny populace (častěji však hospodyňky) si všímají informace o dopékání pečiva ze zmrazených polotovarů v marketech. Tato informace je motivující pro nákup u 30 % populace.
- 83 % spotřebitelů preferuje při nákupu čerstvý, nebalený chléb a pečivo.
- Češi preferují ve spotřebě především bílé pečivo, za které vydávají 37 % celkových výdajů na pekařské výrobky, ve výdajích pak následuje sladké pečivo všeho druhu s 36 % a na chléb jde „pouze“ 27 % výdajů.
Plán na značení dopékaného pečiva sklidil kritiku
Sdělil to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka, podle kterého tato vyhláška MZe jde nad rámec legislativy Evropské unie. Naopak pekaři nový předpis vítají.
Především obchodní řetězce prodávané pečivo dosud rozpékaly ze zmrazených výrobků nebo dopékaly ze zamrazených polotovarů, značit to však nemusely. Tento druh pečiva nyní ale bude muset být v regálech povinně doplněn informací „rozpečeno“.
Označení „čerstvý“ budou moci nést jen chléb a pečivo, jejichž výroba nebyla před dokončením přerušena zmrazením, nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti, a které je nabízeno k prodeji nejpozději do 24 hodin po upečení.
„Cílem vyhlášky je poskytnout spotřebitelům plné a nezkreslené informace o charakteru pekařských a cukrářských výrobků,“ řekl předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.
Zákazník podle něj bude mít dostatek informaci pro rozhodnutí, zda si koupí klasický čerstvý výrobek, nebo dá přednost většinou dražšímu produktu dopečenému v obchodě ze zmrazeného polotovaru, který je určen spíše pro rychlou spotřebu.
Zátěž pro obchodníky
„Nesouhlasíme s tím, že celou administrativní zátěž nové vyhlášky ponesou opět jen obchodníci.
Zákazník navíc podle našich průzkumů nerozlišuje, zda pečivo bylo rozpečené v obchodě nebo přivezeno z pekárny,“ uvedl Juračka.
Nová vyhláška, na jejíž přípravě se podílela Potravinářská komora a Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, je podle Juračky v rozporu s deklarovanou snahou vlády snížit administrativní zátěž podnikatelů.
Obchodníkům podle Juračky kvůli vyhlášce vzniknou nové náklady na označování regálů a prodejních míst, které bude nutné často měnit. Složitější prý bude také reklamační proces. „Obchodníci nebudou moci zcela pružně reagovat na okamžitou poptávku tak, aby měli zákazníci po celou prodejní dobu možnost nakoupit skutečně čerstvé, voňavé a ještě teplé výrobky,“ stojí v prohlášení SOCR.
Dopékané pečivo je podle obchodníků neprávem označováno jako druhořadé. „Podle technologů, kteří využívají moderní pekárenské technologie, má přitom vyšší nutriční kvalitu i delší trvanlivost. Maloobchodníci ve všech svých sítích nabízejí oba druhy pečiva a je jen na zákazníkovi, aby si vybral to, které mu více chutná,“ uvedl SOCR.
Jedním z argumentů iniciátorů vyhlášky byly rostoucí dovozy pečiva k rozpékání ze zahraničí, hlavně z Polska a Francie. Obchodníci ale oponují, že tento stav se v posledních letech změnil a zhruba 75 procent polotovarů nyní dodávají maloobchodu domácí výrobci.
Podle Dřízala je ze zmrazených polotovarů dnes dopékána téměř čtvrtina běžného pšeničného pečiva prodávaného v obchodních řetězcích. Obdobný trend je i v zahraničí.
„Pekařský cech prosazuje názor, že bychom si měli udržovat více gastronomické tradice a unikátnosti tuzemských pekařských výrobků,“ uvedl.
„Uvítali bychom, kdyby obchodníci připojili i nepovinnou informaci o zemi původu zmrazeného polotovaru,“ uzavřel Dřízal.
Čtěte také: Dopékané nebo čerstvé? Obchody budou muset pečivo značit