Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Přečtěte si soupis všech možností, jak se zbavit keloidů
Keloidy patří mezi nejhorší problémy s pletí, kterých se lze jen velmi těžko zbavit. Žádná z léčby není 100% efektivní, zejména jedná-li se o starší jizvu. Často se navíc keloidní zjizvení vrací, dokonce až po několika letech. I tak se ale nabízí mnoho možností, jak tyto jizvy léčit.
Menší keloidy mohou steroidové injekce kompletně odstranit. U větších jizev se steroidy využívají ke změkčení keloidu. Dojde také ke zmenšení objemu, který je třeba odstranit.
Steroidové injekce navíc připraví keloid na excizi a předchází jeho návratu. Steroidové injekce také dokáží keloidy vyhladit.
Je ovšem třeba zdůraznit, že keloidy mohou po ošetření ještě více zčervenat kvůli zvýšené stimulaci povrchových krevních cév.
Většina keloidů reaguje na steroid zvaný triamcinolon. Další metodou je pak použití steroidy naimpregnované náplasti, která se na jizvu aplikuje vždy na 12 hodin denně.
Terapie steroidovými injekcemi často vyžaduje více ošetření. Pokud je navíc keloid větší, může se po úspěchu terapie objevit i přebytečná kůže. Steroidová terapie může být i příčinou atrofie tkáně, nebo způsobit hypopigmentaci (ztrátu pigmentu), zejména u osob s tmavší pletí.
Po excizi stavu jizvy napomáhá aplikace silikonového krytí a tlakové masáže. Dochází tak jak ke zlepšení stavu rány, tak se snižuje riziko opětovného návratu keloidu. Silikonové náplasti nosí pacient na dané oblasti těla po několik hodin denně po týdny či měsíce, aby došlo k redukci viditelnosti keloidů.
New Gel+ Průhledná náplast na břicho (2 ks) Trápí Vás středně velká jizva? New Gel+ nabízí i tělovou barvu náplasti v délce 20 cm a šířce 4,5 cm. Tato náplast je přizpůsobená např. pro pooperační jizvy v oblasti břicha. Tento tvar je určen pro jizvy po abdominoplastice, císařském řezu a dalších chirurgických zákrocích. Tuto náplast lze v případě potřeby zastřihnout nebo zkrátit a je možné ji nosit pod oblečením. false
Zároveň je možné je kombinovat také s aplikací silikonového gelu na jizvy.
New Gel+ E Chcete opravdu vyhladit vaše jizvy či strie? Silikonový gel New Gel+ E je dokáže zarovnat, vyhladit i zesvětlit. Díky vitamínu E pokožku zároveň zjemní a hydratuje. Snadno se aplikuje a rychle zasychá, takže vás nebude ničím omezovat. Ideální v kombinaci se silikonovými náplastmi New Gel+. 935 Kč
Velký výběr různých rozměrů i tvarů silikonových náplastí najdete v sekci Jizvy a strie v našem e-shopu.
Excize
U velkých keloidů je nutné podstoupit excizi. Vedle je excize je však třeba provést ještě další léčbu, která sníží pravděpodobnost návratu keloidu. Bez této nadstavby je téměř 100% riziko, že se keloid po chirurgické excizi vrátí, a to ještě s větší rozlohou.
Mechanismus rozvoje keloidní jizvy není v současnosti zcela znám. Vyšší riziko rozvoje keloidu se objevuje u zranění, která mají problémy s kontaminací či infekcemi. Excize keloidu s pečlivým ohraničením může být efektivním řešením i pro stále se vracející keloidy.
Po excizi je vhodná radioterapie, ať už pomocí rentgenového záření či karbonovými ionty, kdy dochází ke snížení rizika opakovaného návratu keloidu Vhodným pozákrokovým ošetřením jsou i steroidové injekce či tlakové obvazy, které se přikládají na oblast, odkud byl keloid vyříznut.
Radioterapie
Radioterapie patří mezi nejagresivnější typy léčby keloidních jizev. Nejprve dochází k excizi, po níž následuje právě krátká radioterapie.
K tomuto typu ošetření je však vhodné sáhnout až v případě urputně vracejících se keloidů, kdy není možné návratu zabránit jinými cestami, protože radioterapie zvyšuje v dlouhodobém horizontu riziko rozvoje onkologických onemocnění.
Toto ošetření je kvůli své kancerogenní povaze vhodné pouze pro keloidy na končetinách, nikoliv například na hrudi či břiše.
U extrémně odolných či velmi deformovaných keloidů může být ovšem radioterapie efektivním mechanismem, jak snížit riziko jejich návratu, společně v kombinaci s chirurgickou excizí. V tomto případě se někdy implantují malé částice („semínka“) radioaktivního materiálu do zóny rány po odstranění keloidu.
Tlakové krytí
Podle některých dermatologů působí stejně jako silikonové krytí také kompresní krytí z jiných materiálů. Ideální je, když jsou vzduchotěsné a chrání jizvu před přímým kontaktem se vzduchem. Toto krytí se používá 12 až 24 hodin denně po dobu několika týdnů.
V případě keloidů, které se formují na ušních lalůčcích v důsledku neodborného piercingu či náušnic, se doporučují kompresní náušnice. Obvykle se toto krytí využívá poté, co je keloid odstraněn chirurgicky. Pak je nutné jej nosit 24 hodin denně.
Laser
Pulzní barvivové lasery mohou být efektivní ve vyrovnávání keloidů, navíc dokáží redukovat výraznou červenou barvu jizev.
Účinnost je vyšší při odstranění zarudnutí, velikost keloidů bohužel bývá často zachována. Léčba je bezpečná a nepříliš bolestivá, ale bývá také třeba vícero ošetření.
Lasery na bázi oxidu uhličitého se většinou využívají po aplikaci steroidových injekcí při léčbě keloidů na zádech.
Cryoshape/kryoterapie
Technika známá jako Cryoshape keloid zevnitř zmrazí. Jedná se o revoluční metodu léčby keloidů, protože při tomto ošetření se během jediného sezení odstraní 100% keloidních jizev na obličeji, a 75-95% keloidů jinde na těle. Tato technika také snižuje riziko opětovného rozvoje keloidní jizvy.
Při kryoterapii dochází ke zmražení tkáně. Využívá se buď samostatně nebo v kombinaci s dalšími typy ošetření, zejména se steroidovými injekcemi. V raných fázích může zastavit růst keloidu. Zároveň však může způsobit vznik bledých oblastí v místech ošetření.
Keloidní a hypertrofická jizva není totéž! Mnoho lidí se domnívá, že keloidní jizvy a hypertrofické jizvy jednou jsou. To je ale omyl. Mají sice společné znaky, ale zároveň se od sebe také liší. A to dost zásadně.
Kryochirurgie
Další metodou, jak odstranit keloidy, je kryochirurgie. Je velmi podobná metodě, jakou ze zmrazují bradavice za použití tekutého vodíku. Ošetření je nutné opakovat každé tři až čtyři týdny. Pro lepší výsledky je možné kryochirurgii kombinovat se steroidovými injekcemi.
Interferon
Interferony jsou bílkoviny, které produkuje imunitní systém a organismu napomáhají zbavit se virů, bakterií a dalších problémů. Současné studie přislibují, že interferonové injekce dokáží zmenšit velikost keloidů. V současnosti je v hledáčku dermatologů látka imiquimod, který stimuluje organismus k vlastní produkci interferonu.
Cytotoxické léky
Tento typ léků zpomaluje růst tkáně a často se využívá při chemoterapii. Mezi dva nejčastěji využívané typy léků se řadí 5-fluorouracil and bleomycin. Injekčně se aplikují do jizvy a mohou se využít opět samostatně nebo v kombinaci s dalšími typy ošetření. Mezi nežádoucí efekty tohoto ošetření se řadí bolestivost, zesvětlení a kožní poruchy.
Fluorouracil
Injekce této látky využívané při chemoterapii, samostatně nebo se steroidy, se využívají i pro léčbu keloidů.
Není jizva jako jizva, liší se původem i svou léčbou. Udělejte si v tom pořádek Každá jizva má svůj příběh. Jenže my nežijeme s indiány v rezervaci, abychom byli nuceni nechávat si tyto „známky z boje“ na kůži pro společenskou prestiž. Klidně se je můžeme nechat odstranit, v současné doby existuje mnoho způsobů.
Retinoly
Obvykle se sice využívají v případech akné nebo proti vráskám, vykazují nicméně efekt také při topické či injekční aplikaci na keloid. Lékaři je však příliš často jako první terapii nedoporučují, protože se při jejich použití tradičně nedosahuje velmi výrazných výsledků.
Kryochirurgie v onkologii
Obsah:
K dostatečně hlubokému zmražení tkáně lze použít stlačené nebo kapalné plyny, v některých specifických případech lze použít stlačený oxid uhličitý dále tzv.“rajský plyn“, nejčastěji se však používá kapalný dusík.
Samotná aplikace neprobíhá prostým kontaktem s médiem, k dosažení dostatečně rychlého ochlazení je nutné okamžité odpařování média. Lze tedy použít metody spraye nebo uzavřeného kryochirurgického přístroje, který teplo tkáni odebírá kovovou kontaktní plochou, tzv. kryodou. Kryochirurgický přístroj má výhodu ve větší přesnosti a kontrolovatelnosti celého procesu.
Zákrok může probíhat v celkovém nebo místním znecitlivění, v mnoha případech však znecitlivění není nutné, zmražení samo o sobě má i analgetický účinek.
Během zákroku je kryoda přiložena na ošetřované místo (v některých případech s využitím endoskopického přístupu) a zahájeno zmražování.
V průběhu kryalizace dojde k přimrznutí kryody ke tkání a postupně k šíření okrsku zmrzlé tkáně, který se postupně zvětšuje, Okrsek má tvar přibližně koule a běžně lze dosáhnout maximální velikosti cca 5 cm, která limituje možnosti kryochirurgie.
Po ukončení zmražování je kryoda postupně ohřívána tak, aby rychlost rozmrzání byla pomalá a aby efekt zmražení byl co nejlepší. Po uvolnění kryody od tkáně je v případě potřeby možno proces opakovat.
Doba zmražování závisí na velikosti ložiska, u kožních lézí bývá nejčastěji kolem 1 minuty, tedy celý cyklus trvá asi 3-4 minuty, u velkých nádorů je pak doba zmražování zhruba 5 minut, a celý cyklus pak trvá 10-15 minut. V současnosti dochází k renesanci kryalisací s využitím speciálních mrazicích sond (kryod), které mohou být zaváděny punkčně do hlubokých struktur a průběh mražení může být sledován pod sonografem nebo jiným zobrazovacím prostředkem (např. CT).
Jaké stavy lze kryochirurgicky řešit?
V době největšího rozvoje této metody byly vypracovány postupy pro použití u velké části onkologických onemocnění, včetně i mnoha neonkologických využití. Ve většině oblastí byla potvrzena schůdnost metody, ale nebyla potvrzena výhodnost oproti klasickým metodám. Zkoumán byl i imunologický dopad kryochirurgie na celý organizmus, byly vyslovovány domněnky o možném vlivu na vzdálené metastázy, tento vliv však nikdy nebyl potvrzen.
V současné době je kryochirurgie používána nejčastěji k odstraňování kožních nádorů, kde v některých oblastech umožňuje jednodušší zákrok s tvorbou kosmeticky přijatelné jizvy.
Dalšími možnostmi jsou především nádory prorůstající kůží, kde je možno i opakovaně redukovat jejich velikost, v některých případech i kompletně odstranit.
Další možností je zprůchodnění dutých orgánů, ve kterých je to technicky a biologicky možné, tedy především dolní části konečníku, průdušnice a velkých průdušek, je technicky možno zprůchodňovat i močovou trubici, zde se však v současnosti více požívají jiné postupy.
Existence nových tenkých kryod s možností sledování pod CT nebo ultrazvukem nově umožňuje mražení hluboko uložených oblastí, typicky parenchymatosních orgánů, v současné době se nejčastěji používají k neoperačnímu řešení nádorů ledvin, ale existují možnosti tímto způsobem řešit řadu dalších stavů.
Jakým způsobem probíhá hojení a jak místo ošetřovat?
Hojení závisí na velikosti a umístění zmrazované oblasti. Principem účinku metody je vytvoření odumřelé oblasti (nekrózy). Tato se dle velikosti a umístění může postupně proměnit v jizvu, nebo může dojít k jejímu odloučení a tvorbě jizvy následně.
V nejběžnějších případech ošetření drobnějších nádorků na kůži dochází k tvorbě mokvavého vřídku, který v průběhu několika dní zaschne a vytvoří se strup, pod kterým se kůže zhojí, následně, se strup samovolně odloučí. V době, kdy afekce mokvá, je nutno ji osušovat a lehce zakrývat, nejvhodnější k tomu bývá tzv, rychloobvaz (polštářková náplast).
Po zaschnutí pak afekce obvykle speciální péči nevyžaduje. po celou dobu hojení je možné a vhodné oblast jednou až dvakrát denně umýt mýdlem a vodou, promašťování v časných fázích hojení zpomaluje, lze je tedy doporučit pouze při odlučování krusty a na již zhojenou jizvu. Pokud po zaschnutí strupu dochází k tvorbě sekretu a hnisu pod ním, je nutno jej někdy odstranit.
V těchto případech je vhodné přijít na kontrolu co nejdříve. Při mražení v oblasti obličeje, především v oblasti čela a nosu, může během 1-2 dní po zákroku dojít k otoku víčka nebo víček, který může někdy způsobit přechodné obtíže s viděním. V těchto případech je nutná především trpělivost, pomáhají studené obklady na oteklá místa.
Z tohoto důvodu je také vhodné tyto zákroky plánovat.
- V případě zmražení větších oblastí po vytvoření nekrózy po nějaké době dochází k jejímu samovolnému odloučení od spodiny, které může být provázeno nevelkým krvácením.
- V případě nádorů konečníku toto uvolnění přichází zhruba po týdnu, u nádorů kůže to pak bývá obvykle až po několika týdnech 3- 5 týdnů.
- Při mražení hluboko uložených oblastí pomocí punkčních kryod je obvykle nutná celková anestesie, výkon probíhá pod kontrolou radiodiagnostika, samotné hojení obvykle nemívá výraznější problémy.
- Každé místo má svá specifika, je tedy nutné po těchto zákrocích vždy dbát pokynů lékaře, který zákrok dělal.
Kryochirurgie – Wikipedie
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: viz námitka v diskusi, encyklopedický styl, reference klasickým způsobem
Kryochirurgie je způsob provádění chirurgických zákroků aplikací velmi nízkých teplot za účelem destrukce tkáně.
Název pochází z řeckého slova kryos (κρύο) („chlad“). Operačním přístrojem je kryokauter.
Historie
První zmínky o léčebných pokusech přikládáním chladivých směsí (-24 °C) jsou známy již z roku 1871. Za otce moderní Kryochirurgie je považován Američan Dr. Richard J. Ablin.
V České republice byl vyvinut první kryochirurgický systém na světě, který splňoval teoretické požadavky na kryoterapii třetí generace definované v roce 1977 Rothenborgem a Frazerem, jejichž jména jsou také spojována se vznikem moderní kryochirurgie.
Český autonomní dusíkový kryochirurgický systém pro léčení nádorů byl vyvinut v letech 1977 až 1983 v tehdejším výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Praze 9 – Běchovicích, pod vedením doc Z.
Málka a pak vyráběn pod názvem KCH-3 ve státním podniku Chirana Brno od roku 1983, za podpory vývojového oddělení kryochirurgických systémů, vedeným J. Štrausem. Tehdy byly založeny firmy SMT Praha a BMT Brno, přičemž firma SMT Praha vyrábí kryokautery dodnes, i když už v mnohem modernější podobě, ale se stejně vysokým terapeutickým účinkem – požadovaným definicí KRYOTERAPIE TŘETÍ GENERACE.
Použití
Kryochirurgie má využití v mnoha oborech medicínské praxe, kromě onkologie obecně zejména v dermatologii, chirurgii, gynekologii, oftalmologii, ale i např. v oftalmologii či ve veterinárním lékařství.
Její pomocí se už dlouhá léta úspěšně léčí zánět prostaty, rakovina děložního čípku, různé typy hemoroidů, běžné bradavice a jiné dermatologické problémy. Slouží také ke zprůchodňování dutých orgánů, např. v proktologii nebo pneumologii, jako je spodní část konečníku a průdušnice.
Její využívání bylo zahájeno v roce 1988 i v kardiochirurgii, hlavně díky vysoké odborné erudici prof. J. Pirka z pražského IKEMu. Chirana vyrobila (a prodala) přes tisíc systémů KCH 3 a KCH 4, soukromá spol.
SMT Praha pak po sametové revoluci již několik desítek novějších typů KCH 5, KCH 5000, KCH 450M, KCH 450A, KCH 450AMD. Posledně uvedený, plně automatizovaný typ se vyrábí v Čechách (SMT Praha, www.smt-praha.com) dodnes a připravují se další.
Český typ je stále terapeuticky nejúčinnějším kryochirurgickým operačním systémem na světě, umožňujícím bezpečné a účinné operace i maligních nádorů, včetně rakoviny. Je metodou volby použitelnou v indikovaných případech. Její účinek není pouze paliativní.
Metoda
Při teoreticky požadovaném rychlém zmrazení tkáně dochází k tvorbě ledu uvnitř i vně mražených buněk. Pomalé mražení má za následek dehydrataci buněk a ty mohou proces přežít. Následuje pak recidiva a v případě maligních nádorů metastáza.
Je proto nezbytné, aby došlo ke zmražení tkáně co možná nejrychleji (alespoň rychlostí 200 °C/min). Následující ohřev zpět na tělesnou teplotu musí být naopak co nejpomalejší, aby způsob rekrystalizace zmrzlých buněk mohl (mechanicky) zničit patologickou tkáň, buňku po buňce.
Svoji významnou roli zde má i čas, který je na žádoucí – destruktivní rekrystalizaci buněk poskytnut. Velké, dříve vzniklé krystaly vody rostou (na úkor malých) tak, že překročí velikost buňky a tu roztrhnou – dojde tedy ke spolehlivé – mechanické 100% destrukci patologické tkáně, s tím, že okolní zdravá tkáň zůstane téměř nepoškozena.
Nedodržení výše uvedených parametrů, stanovených už v roce 1977 celosvětově uznávanými odborníky Rothenborgem a Frazerem, může metodu kryochirurgie a její významné léčebné účinky tak zcela devalvovat. Bohužel ti významní lékaři, kteří tuto metodu spolu s techniky studovali a používali již nejsou mezi námi a nebo jsou v zaslouženém důchodu.
Metoda kryochirurgie má své místo v terapii zhoubných i nezhoubných nádorů, ale musí být použit vhodný a pro daný účel konstruovaný přístroj. Pro dermatology, kteří neřeší maligní nádorová onemocnění, je postačující jednoduchý příruční dusíkový Kryospray SMT CS 1.
Na jemné oční zákroky nebo pro kosmetiku či plebologii postačí kryokauter na oxid dusný (N2O)s operační teplotou jen – 89 °C.
Na zhoubné nádory je však nezbytné použití sofistikovaného, v Čechách patentovaného autonomního kryochirurgického systému SMT KCH 450A nebo jeho varianty, s vysokou rychlostí a velmi hlubokou teplotou mrazení (LN2 minus 190 °C) a tím i s vysokou terapeutickou účinností, hraničící se 100%. V současné době je český kryochirurgický přístroj SMT KCH 450A nejúčinnějším kryochirurgickým přístrojem na světě. Má tak své významné místo mezi léčebnými metodami v onkologii.
Kryokautery
Expanzní
Expanzní kryokautery využívají Joule-Thomsonova principu, tedy ochlazování stlačeného plynu při prudké expanzi. Používá se zejména stlačený oxid dusný (rajský plyn). Jeho expanzí se dosahuje teploty až -89 °C.
Je nutno podotknout, že tato teplota a výkon expanzních přístrojů není pro většinu operací dostatečný, i když pracují s velkým přetlakem (několik desítek barů) a mají velkou spotřebu plynu. Neprochladí tkáň dostatečně hluboko ani za delší operační čas.
Využívají se zejména pro odstraňování malých nezhoubných nádorů a s velkou výhodou velice často pro pomocné a dokončovací operace například v očním lékařství. Pro oftalmologii jsou nepostradatelnými pomocníky.
Hodí se i na drobné dermatologické zákroky, pro kosmetické účely, na plebologii i na další léčebné zákroky, kromě maligních.
Dusíkové
Dusíkové kryokautery pracují s kapalným dusíkem (teplota varu -196 °C). Lze je dále rozdělit na autonomní (jejich součástí je nádržka s kapalným dusíkem) a na přístroje s externím zásobníkem (izolovaná přívodní hadice a velká dewarova nádoba s kapalným dusíkem).
Díky nízkým tepelným ztrátám „po cestě“ je dosahováno nejvyššího chladicího výkonu s autonomními přístroji. Jejich výroba je složitější, ale díky mnohaleté České tradici je na vysoké úrovni.
Aby obstály v konkurenci s přístroji s externím zásobníkem z hlediska možné doby zákroku, musely být vyvinuty zvláště účinné tepelné výměníky s nižší spotřebou dusíku. Tyto výměníky vyrobené v ČR byly patentovány již před několika desítkami let.
České přístroje typu KCH na kapalný dusík jsou již mnoho let jediným autonomním typem průmyslově vyráběných dusíkových kryochirurgických přístrojů na světě. Z hlediska terapeutického jsou nejúčinnějšími kryochirurgickými přístroji vůbec. Vyrábějí se v SMT Praha.
Jednodušší přístroje bez řídící elektroniky jsou Kryospreje. Pracují na principu sifonu s mírným přetlakem, který generuje v uzavřené nádobě odpařující se dusík. Vyrábějí se v Čechách pod označením Kryospray CS 1.
Kryochirurgický zákrok
Přístroj s vhodnou koncovkou se přiloží k nemocné tkáni. Chlazení probíhá řádově po dobu sekund až minut. Přístroj (resp. jeho operační koncovka) ke tkáni přimrzne. Následuje pak lokální ohřev (zpravidla automatický) a následné (po ohřevu na tělesnou teplotu) odejmutí přístroje.
Po kompletním rozmrznutí tkáně se tělo v průběhu několika týdnů postará o odstranění nekrotizovaných buněk. Postup lze, z důvodů zvýšení celkového terapeutického účinku, opakovat. Tomuto procesu lze napomoci i opatrným mechanickým odstraněním větších odumřelých částí. Jizvy jsou minimální.
Příklady kryochirurgických operací (před, během a po operaci) jsou uvedeny dále na obrázcích.
- Léčba nádoru pomocí krychirurgie
-
hemoragický keratom
-
kožní výrůstek na rtu
Problémy
O kryochirurgii, jako o jednu z metod na radikální léčení nádorových nemocí, není dnes všeobecně velký zájem hlavně z důvodů obtížného histologického vyhodnocování odebraných vzorků zmrazené tkáně za účelem pozdějšího prokazování existence případné malignity už před zákrokem.
Chirurgické (nebo i mikrochirurgické) odebrání vzorku před kryochirurgickým zákrokem je často totiž původním zdrojem metastáz, a proto je vynecháváno, aby se využilo výhod „nekrvavého“ léčení pomocí kryochirurgie. Je to tedy nebezpečné pro operatéra de iure.
Pacient si ovšem může tuto metodu vyžádat a podepsat příslušné prohlášení, které lékaře zbaví uvedeného nebezpečí. Porada pacienta s několika různými lékaři je zde na místě. V současné korupční době je dokonce nezbytná. Rozhodně však, i v této době, patří metoda kryochirurgie mezi účinné možnosti, jak léčit nádorové nemoci.
Musí však být zvolen vhodný způsob a vhodný přístroj. Nevhodný – málo účinný přístroj – může mít za následek neúspěch, který by při použití účinného přístroje nenastal a který (z časových důvodů) znemožní použití jiné účinnější metody.
V minulosti nastalo mnoho případů, kdy byl na suspektní lezi použit přístroj expanzní s pracovní teplotou do -89 °C, který nemocnou tkáň jen poškodil, ale neodstranil a následky byly fatální.
V případě použití odpovídajícího, dobře zvoleného – účinného kryochirurgického přístroje a nebo při použití jiné léčebné metody by pacient ohrožen nebyl! Z uvedených případů pak vznikla fáma, že jsou kryochirurgické přístroje z výše uvedených důvodů nebezpečné. To, že jsou nebezpečné jen některé kryochirurgické přístroje se jaksi vytratilo.
Kromě toho není všeobecně známo, že Česká republika má nejúčinnější kryochirurgický přístroj na světě. Jeho vývoji bylo věnováno nejen mnoho času, včetně příslušného studia kryobiologických zákonitostí, ale i mnoho desítek milionů korun. Česká republika byla vždy na hrotu světového vývoje kryochirurgie a je v tomto oboru velmi vážená. O tento výjimečný stav se zasloužil v minulém století zvláště doc. Zdeněk Málek, neúnavný odborník na mnoho fyzikálních oborů (zemřel 1. 3. 1984 v Praze).
Literatura
- ABLIN, Richard J. An Appreciation and Realization of the Concept of Cryoimmunology. St. Louis: Quality Medical Publishing, Inc., 1995. S. 136–154.
- COLLAN, H; BERGLUND, P; KRUSIUS, M. Tenth International Cryogenic Engineering Conference. Helsinky: [s.n.], 1984.
- CUPA, J. Zajímavý způsob léčby rakoviny, KRYO-mráz který léčí. [s.l.]: Špígl, 1997.
- FAIT, V. Devátý světový kongres o kryochirurgii Paříž 31.5-3.6.1995. [s.l.]: Klinická onkologie, 1995. Kapitola 4/95.
- FOSSUM, TW. Small Animal Surgery. St. Louis: Mosby, 1995. S. 176–348.
- PEŠEK, M; BRŮHA, F; HOUDEK, J. Postavení kryoterapie mezi invazivními endobronchiálními postupy. [s.l.]: Zdravotnické noviny – příloha, 1995. S. 6.
- PEŠEK, M; BRŮHA, F; ŠTRAUS, J. Endoskopická kryoterapie a jiné modality invazní léčby nádorů průdušnice a průdušek – více než desetileté zkušenosti. [s.l.]: Stud. Pneumol. Phtiseol., 1998. S. 58–60.
- ŠTRAUS, J; ŠTRAUS, J. Cryosurgical appliance for the treatment of tumorous diseases. [s.l.]: TESLA electronics, 1986. S. 51–55.
- ŠTRAUS, J. Vývoj kryochirurgických přístrojů v ČR. [s.l.]: Lékařské listy, 1995. S. 1.
- ŠTRAUS, J. Světový kongres o kryochirurgii. [s.l.]: Medicína, 1995. S. 10.
- ŠTRAUS, J; ŠTRAUS, J; HOLUB, O; HRŠEL, K; KREJZLÍK, V; PSOHLAVEC, S. Mikropočítačový kryochirurgický systém. Praha: Lékař a technika, 1988. S. 141–142.
- ŠTRAUS, J. Vybavení pro kryochirurgii. [s.l.]: Služba zdravotníkům, 1988. S. 93–96.
- VLACH, T. Využití kryochirurgie ve veterinární medicíně. [s.l.]: Veterinářství, 1999. S. 63–67.
- ŽALOUDÍK, J; FAIT, V. Kryochirurgické zákroky na parenchymatózních orgánech. [s.l.]: Zdravotnické noviny – příloha, 1995. S. 6.
- ŽALOUDÍK, J; FAIT, V. Paliativní kryochirurgie pokročilých exofytických nádorů u nemocných dlouhodobě přežívajících. [s.l.]: Zdravotnické noviny – příloha, 1995. S. 6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kryochirurgie na Wikimedia Commons
- Využití Kryochirurgie ve veterinární medicíně
|
Portály: Medicína
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kryochirurgie&oldid=20280088“
Operace krční meziobratlové ploténky
V krčním úseku se nejčastějším setkáváme s útlakem nervových struktur (míchy a míšních kořenů) zpředu. Příčinu nalézáme ve vyhřezlé meziobratlové ploténce, kostěných výrůstcích (osteofytech) nebo zbytnělých páteřních vazech.
Cílem chirurgické léčby je odstranit tento útlak vyjmutím ploténky, odfrézováním kostního výrůstku nebo vyříznutím vazu. Nejčastěji přitom volíme přední operační přístup.
Z vodorovného kožního řezu vedeného z kosmetických důvodů v kožní vrásce pronikneme na přední plochu krční páteře a útlak odstraníme.
Dokonalá dekomprese nervových struktur je předpokladem vymizení neurologických projevů nemoci. Následuje rekonstrukce meziobratlového prostoru. Klasický způsob, s nímž máme velmi dobré zkušenosti a dodnes jej široce uplatňujeme, je zprostředkování kostního spojení (fúze, dézy) mezi sousedními obratli.
Způsobů jak toho dosáhnout existuje celá řada, v naší praxi se však nejlépe osvědčila kostní fúze za užití kovové dlažky, jištěné příslušným počtem šroubů a náhradou disku kostním štěpem.
Vzhledem k pooperačním obtížím v případě odběrů kostních štěpů jsme kostní štěpy samotných pacientů postupně nahradili kostním materiálem odebraným zemřelým dárcům.
Takového transplantace významně zkracují délku operace, vylučují komplikace spojené s odběrem štěpu, když přitom můžeme garantovat obdobné výsledky jako tomu je u pacientových štěpů a rizika přenosu infekce ze zemřelého dárce jsou spíše jen teoretické. Na přání pacienta však můžeme použít jeho vlastní kostní štěp.
Horkou novinku však představují protézy (umělé náhrady) krčních plotének. Jedná se o takové náhrady meziobratlové ploténky, u nichž je ideálním výsledkem zprostředkování pohybu shodného s pohybem zdravé krční ploténky.
Důvodem, který chirurga vede k hledání takovýchto technologií, je snaha o co nejpřirozenější operační výsledek. Krční páteř může na operačně zprostředkované odstraní pohybu zareagovat urychlením degenerativních změn v přilehlých segmentech.
Ty pak mohou být i při každodenní zátěži přetěžované a v některých případech se může stát, že změny v přilehlém pohybovém segmentu vyústí v potřebu následné operace.
Celosvětově jsou technologie dynamických náhrad krčních meziobratlových plotének teprve v začátcích. Naše pracoviště však patří k těm centrů, které se podílejí na jejich vývoji a které s nimi učinilo nejrozsáhlejší zkušenosti.
Máme podrobně rozpracovanou metodiku zavádění a víme, co lze v pooperačním období očekávat.
Náš optimistický pohled na tuto problematiku podporují dnes již letité zkušenosti a proto se nebojíme tvrdit, že v obdobných technologiích vidíme budoucnost náhrad meziobratlových plotének.
Veterinární onkologie | Léčba rakoviny
Rakovina je nekontrolovaný růst poškozených buněk. Buňky jsou základními stavebními kameny našich těl a normálně rostou, dělí se a umírají. Když je buňka poškozena a stane se abnormální, naše tělo rozpozná poškozené buňky a buď je zničí nebo řídí jejich růst.
Někdy naše obrana nefunguje a abnormální buňky rostou nekontrolovatelně, což má za následek rakovinu. Naše těla mají naštěstí mnoho obranných strategií, které nás chrání a zabraňují tomu, aby se to stalo.
Rakovina u domácích zvířat se často chová stejně jako u lidí. Stejně jako u lidí může být rakovina způsobena poškozením DNA v důsledku faktorů, jako je záření, infekce, chemikálie nebo hormony.
Vystavení těmto faktorům do určité míry je nevyhnutelné, ale vzhledem k věku nebo plemenu jsou někteří domácí mazlíčci náchylnější k rakovině než jiní.
Léčíme rakovinu u domácích zvířat s mnoha terapiemi a léky, které se osvědčily při léčbě rakoviny u lidí, jako jsou: chirurgie, chemoterapie, kryochirurgie, ozařování, vakcíny proti rakovině a novější modality, jako jsou inhibitory protein kinázy.
Na rozdíl od lidí, domácí zvířata často nezažijí stejné negativní vedlejší účinky z léčby rakoviny, jako je vypadávání vlasů a nevolnost. Domácí mazlíčci v průběhu léčby často zůstávají šťastní a pozitivní.
Prostřednictvím doplňků a stravy, můžete být schopni zpomalit růst mnoha nádorů rakoviny bez léků nebo operací.
CO ZPŮSOBUJE RAKOVINU U ZVÍŘAT?
Rakovina je způsobena řadou faktorů, které potenciálně zahrnují viry, genetické složky, expozici karcinogenům a další neznámé faktory. V tomto ohledu je rakovina u domácích zvířat stejná jako u jiných zvířat, včetně lidí. Některým rakovinám lze předejít u domácích zvířat, jako je rakovina mléčné žlázy u psů, která se vzácně vyskytuje po časném vykastrování.
EMOCIONÁLNÍ PODPORA
Domácí mazlíčci jsou rodinní příslušníci a diagnóza rakoviny může být pro všechny členy domácnosti šokující. Jsme zde, abychom vám pomohli tímto procesem úspěšně projít.
Za prvé, víte, že v mnoha případech mohou vaši domácí mazlíčci stále žít svůj přirozený život i při diagnóze rakoviny. Kvalita života vašeho domácího mazlíčka, nikoli množství prožitých dnů, je naším nejdůležitějším zájmem.
Dokonce i s diagnózou rakoviny, a to i přes léčbu, můžete očekávat u psů i koček hravost a mazlení. Za druhé, chápeme, že informací je moc.
Dáme vám spoustu podrobností o diagnóze vašeho domácího mazlíčka, možnostech léčby, poradenství v oblasti výživy a podpůrných doplňcích a bylinkách. Zeptejte se nás na všechny otázky, které máte, a slibujeme, že se jim budeme snažit odpovědět!
NEJČASTĚJŠÍ NÁDORY U PSA
Existuje mnoho různých typů rakoviny – a mohou se vyskytovat na všech částech těla psa. Níže jsou uvedeny některé z nejběžnějších typů rakoviny, které u nás potkáváme a léčíme.
LYMFOM / LYMFOSARKOM
U psů tato forma rakoviny nejčastěji způsobuje zvětšení více mízních uzlin. Tyto lymfatické uzliny mohou být často cítit pod čelistí, před rameny, v podpaží a tříslech a za „kolenní“ oblastí psů.
Další místa, která mohou být zahrnuta, zahrnují lymfatické uzliny v hrudníku nebo břiše, stejně jako slezinu, játra a trávicí trakt.
Protože maligní buňka je krevní buňka, může se lymfom vyskytnout téměř v každé části těla.
OSTEOSARKOM
Rakovina kostí u psů obvykle vzniká v jedné z končetin a častěji má tendenci postihovat velké až velké psy. Varovné příznaky tohoto nádoru zahrnují poranění a otoky v místě rakoviny.
MASTOCYTOMY
Nádory mastocytů se nejčastěji vyskytují na nebo pod kůží u psů, i když se občas vyskytují uvnitř hrudníku nebo břišní dutiny. Varovné příznaky nádoru žírných buněk zahrnují přetrvávající otok na kůži nebo pod kůží.
SARKOMY
K tomuto typu nádoru dochází typicky jako pomalu rostoucí hmoty kdekoli v těle. Když se vyskytne mimo tělesnou dutinu, může být jedinou abnormalitou nezanedbatelná hmota. Když se objeví v hrudníku nebo břišní dutině, to může být obtížné identifikovat nádor dokud není dostatečně veliký.
NÁDORY DUTINY ÚSTNÍ
Orální nádory mohou být benigní nebo maligní. Nejběžnější maligní orální nádory u psů jsou melanom, spinocelulární karcinom a fibrosarkom. Varovné příznaky nádoru uvnitř ústní dutiny zahrnují zhoršení dechu, slintání, upuštění jídla nebo potíže s jídlem, krev nebo krvavý výtok v misce vody a / nebo znetvoření obličeje.
NÁDORY NOSU
Existuje celá řada různých typů rakoviny, které mohou ovlivnit nosní dutinu a související dutiny. Varovné příznaky rakoviny nosu zahrnují odkapávání krve z jedné strany nosu, kýchání, znetvoření obličeje nebo vyčnívání oční bulvy.
NÁDORY MLÉČNÉ ŽLÁZY
U straších nekastrovaných fen jde o vůbec nejčastější typ rakoviny. Existuje několik typů nádorů mléčné žlázy – od nezhoubných adenomů až po velmi agresivní nádory jak oje inflamatorní karcinom. Prevencí nádorů mléčné žlázy je časná kastrace fen.
NEJČASTĚJŠÍ TYPY NÁDORŮ U KOČEK
Sarkomy
Rakovina, která začíná v tkáni, která spojuje, podporuje nebo obklopuje jiné tkáně a orgány (jako je svalová, kostní a vláknitá tkáň). U koček je nejčastější postinjekční sarkom.
Karcinomy
Rakovinové buňky, které vznikají ve tkáních, které pokrývají povrch těla, lemují tělesnou dutinu nebo tvoří orgán. Nejčastější u koček je spinocelulární karcinom.
Lymfomy
Rakovina, která se vyskytuje v buňkách, které tvoří důležitou složku imunitního systému a chrání buňky těla.
Leukémie
Rakovina, která se vyskytuje v krevních tkáních a krevních buňkách. u koček se vyskytuje v souvislosti s infekcí virem FeLV.
Rakovina kůže
Rakovina, která vzniká v kožních buňkách; nejčastější u koček je nádor žírných buněk – mastocytom.
LÉČBA RAKOVINY
Usilujeme o to, aby naše léčba rakoviny byla laskavá a šetrná a měla jen velmi málo vedlejších účinků. Ve všech fázích léčby se zaměřujeme na zlepšení kvality života vašeho domácího mazlíčka. Budeme s vámi spolupracovat na návrhu protokolu, který je účinný proti rakovině vašeho domácího mazlíčka a pracuje s vaším rozpočtem a životním stylem.
CHEMOTERAPIE
Chemoterapie je použití léků nebo chemických činidel k zničení rakoviny. Tato léčba působí útokem na rychle rostoucí rakovinné buňky v těle. Každý jednotlivý chemoterapeutický lék působí různými mechanismy a má různé potenciální vedlejší účinky. Chemoterapie se typicky podává injekcí do žil, pod kůži nebo do nádoru. Některá chemoterapie je také podávána ve formě tablet.
Způsob podávání chemoterapie závisí na specifických potřebách vašeho zvířete. Rádi s Vámi probereme všechny vaše možnosti. Pro mnoho lidí slovo chemoterapie vyvolává negativní obrazy. Existuje však mnoho rozdílů mezi tím, jak se léčí domácí zvířata s rakovinou a lidé s rakovinou.
Je důležité pochopit, že naším cílem je, aby zvířata, která podstupují chemoterapii, neměla žádné vedlejší účinky léčby. Snažíme se o dosažení tohoto cíle pečlivým výběrem léků a dávek, podávání podpůrných léků během léčby a vzděláváním vlastníků o domácí péči. Domácí mazlíčci podstupující léčbu rakoviny potřebují spoustu lásky a pozornosti.
Váš domácí mazlíček může dokonce navázat kontakt s veterinárním personálem kvůli zvláštní pozornosti, kterou obdrží během schůzek.
CHIRURGIE / OPERACE NÁDORŮ
Cílem operace je kontrolovat nebo eliminovat rakovinné masy ve snaze vyléčit pacienta nebo zlepšit kvalitu života pacienta. Chirurgie je nejčastěji používanou technikou k léčbě rakoviny u domácích zvířat. Chirurgové nejednají izolovaně a ideálně jsou součástí komplexního týmu lékařských onkologů, patologů, radiologů a veterinárních sester.
INHIBITORY TYROSINKINÁZY
Receptorové tyrosinkinázy jsou proteiny, které regulují buněčnou komunikaci a růst nových buněk. Rakovina způsobuje poruchu těchto kináz, což způsobuje, že posílají abnormální signály do buněk, což způsobuje růst nádoru.
Je to ekvivalent světelného spínače, který zůstal zapnutý, spíše než by se zapínal a vypínal podle potřeby. Inhibitory tyrosinkinázy (TKI) léčí rakovinu korekcí této deregulace. TKI poskytuje cílenou léčbu specifických rakovin, která snižuje riziko poškození zdravých buněk a zvyšuje úspěšnost léčby.
Nejčastějším TKI používaným ve veterinárním lékařství je Palladia (Toceranib).
LOKÁLNÍ CHEMOTERAPIE
Lokální chemoterapie je podávání chemoterapie přímo do nádoru nebo do chirurgického místa po odstranění nádoru. Cílem je zabránit opakování nádoru.
V některých případech může být před operací provedena lokální chemoterapie, aby se nádor zmenšil pro snadnější a méně komplikovanou operaci. Obvykle se podává po chirurgickém zákroku, kdy nelze odstranit všechny nádory.
Lokální chemoterapie zabíjí nádorové buňky, které zůstaly, a někdy může být alternativou radiační terapie.
RADIOTERAPIE
Radiační léčba je forma léčby rakoviny, která používá záření (silné paprsky energie) k zabití rakovinné buňky. Radiační terapie může být použita ve spojení s chirurgií nebo chemoterapií pro léčbu rakoviny. Pacienti, kteří vyžadují radiační terapii, referujeme na univerzitu Vetmeduni do Vídně.