Problémy s nadváhou u dětí řeší Američané i Evropané. V České republice se s obezitou potýká téměř 10 % dospívajících. Většina si kila navíc nese s sebou až do dospělosti. Hlavním problémem není vada na kráse, ale zvýšený výskyt zdravotních rizik, které nadváha a obezita přináší.
Zdravotní rizika nadváhy a obezity u dětí
Podle organizace Kids Health může dětská nadváha a obezita způsobit problémy s klouby i kostmi, dušnost, astma, spánkovou apnoe, dřívější pohlavní zralost, brzkou menstruaci a problémy s menstruačním cyklem u dívek, onemocnění žlučníku a jater, diabetes, srdečně-cévní choroby a problémy s plodností v dospělosti.
Projekt S dětmi proti obezitě poukazuje na fakt, že mezi obézními dětmi se v 95 až 99 % případů jedná o obezitu na základě zvýšeného příjmu potravin ve spojení s nevýhodným seřazením genů a sníženým energetickým výdejem.
Obezita vzniklá zvýšeným příjmem potravy je typickým civilizačním onemocněním rozvinutých světových ekonomik. Je typická pozvolným nástupem a komplexními metabolickými změnami.
Nadváhu u dětí však způsobují také závažná, nejčastěji interní, onemocnění. Tady jste jako rodiče z obliga a postup je třeba konzultovat s lékařem a v první řadě kompenzovat primární nemoc.
Co s tím?
Děti je třeba už od narození učit zdravým stravovacím návykům. Obzvlášť tehdy, pokud se v rodině objevují dispozice k nadváze či obezitě. Zdravější a pestřejší strava navíc prospěje nejen dětem, ale všem členům rodiny.
TIP: Přečtěte si, jak vybrat dobrého výživového poradce pro děti.
Opatrně se solí
Dětem do 1 roku věku byste sůl neměli dávat vůbec, do 3 let pak jen v omezeném množství. Ledviny dětí totiž ještě nejsou uzpůsobené na odstraňování nadbytečného množství sodíku z těla.
Na střídmé solení se vždy zvyká mnohem snadněji v dětství než v dospělosti. Pokud své děti včas zvyknete na jídelníček plný ovoce a zeleniny, bude se jim přirozená chuť potravin zdát normální a dostačující i bez přílišného množství soli.
Jestliže dítě naučíte na instantní polévky, konzervy a uzeniny, bude se k těmto pokrmům uchylovat i v dospělosti.
Snídaně jako základ dne
Velkou chybou je skutečnost, že téměř polovina dětí po ránu nesnídá. Jejich tělo má pak tendenci vytvářet tukové zásoby jako rezervu pro období hladu a strádání. Nezdravé je i to, že děti často konzumují nadměrné množství jídla v odpoledních a večerních hodinách, kdy je už nečeká žádná pohybová aktivita a nemají nadbytek energie jak spálit.
Čemu se ve stravě dětí vyhnout?
- Smažená a tučná jídla: fastfood, nekvalitní pizza, hamburgery
- Uzeniny: salámy, šunky s nízkým procentem masa, párky, klobásy
- Velmi sladká jídla a nápoje: kolové nápoje, džusy, slazená mléka, bonbóny, sušenky
V jídelníčcích dětí často převládají potraviny bohaté na energii a zároveň chudé na nutriční látky.
Z moučníků, limonád a cukrovinek si však dětské tělo moc živin nevezme. Strava dětí by proto měla být založená na obilovinách, zelenině, ovoci, nedoslazovaných mléčných výrobcích, libovém mase a zdrojích zdravých tuků (oříšky, semínka..)
Doporučujeme
Prohlédnout si proměny klientů
Jak řešit chutě na sladké?
Děti, které mají nedostatečný přísun energie ve stravě, rády sahají po sladkostech. Proto dbejte na to, aby každé hlavní jídlo a alespoň jedna ze dvou svačin obsahovala obiloviny nebo brambory. Škrob (složený cukr) v těchto potravinách se ve střevě štěpí pomaleji než sladkosti bohaté na jednoduchý cukr.
Škroby také více zasytí, protože se do krevního oběhu dostávají mnohem delší dobu. Děti pak nemají nutkavou potřebu vyhledávat sladké. Cukrovinky jsou pro děti i dospělé až na samotném vrcholu potravinové pyramidy. Čím později se dítě naučí jíst a pít sladké, tím lépe.
O problému dětské obezity se v pořadu Českého rozhlasu rozpovídal i Zlatko Marinov z dětské obezitologické ordinace Fakultní nemocnice Motol:
Kolik energie by mělo dítě přijmout?
Konkrétní energetický příjem závisí na věku dítěte, úrovni jeho pohybové aktivity, rychlosti vývoje, zdravotním stavu a dalších faktorech. Existují však obecně doporučená čísla pro orientační přehled. S věkem dítěte spotřeba energie postupně klesá.
- Kojenci – 100 kcal/1 kg váhy
- 6leté děti – 80 kcal/1 kg váhy
- 10leté děti – 65 kcal/1 kg váhy
- 15leté děti – 50 kcal/1 kg váhy
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je důležité u dětí zvýšit spotřebu ovoce, zeleniny, luštěnin, celý zrn a ořechů, omezit příjem nasycených tuků a orientovat se především na tuky nenasycené.
Příklad jídelníčku pro děti (mladší školní věk)
- Snídaně: neslazený ovocný čaj, polotučné mléko s celozrnnými cereáliemi nebo krajíc chleba s 50 g libové drůbeží šunky a tvarohem
- Svačina: 1 kus ovoce nebo zeleniny
- Oběd: 1 naběračka nezahuštěné polévky, 100 g libového masa, zelenina, luštěniny
- 2. Svačina: jogurt a ovoce nebo zelenina
- Večeře: jídlo sestavené z podobných potravin jako oběd
- Nezapomínejte na 1–2 litry neslazených tekutin denně!
- TIP: Projděte si ukázkový jídelníček, který zaujme i vybíravé děti.
Nízkotučné mléčné výrobky: Ano, nebo ne?
Volit nízkotučné varianty mléčných výrobků u dětí není potřeba, pokud to lékař v případě vážnější obezity přímo nedoporučí. Mléčné výrobky patří díky vysokému obsahu vápníku a kvalitních bílkovin mezi základní stavební kameny dětského jídelníčku.
10 tipů, jak předejít dětské obezitě
1. Jezte to samé, co dáváte svým dětem
Jděte příkladem. Ideální prevencí vzniku nadváhy a obezity u dětí je vést je k racionální stravě a jíst to samé, co jim dáváte na talíř. Vhodné jsou menší porce jídla častěji během dne.
2. Dodržujte pitný režim
Připomínejte rodině důležitost pitného režimu. Volte neslazené tekutiny ideálně ve formě vody, ovocných a bylinkových čajů. Vodu klidně dochuťte mátou, citronem, pomerančem, grepem…
3. Hýbejte se celá rodina
Hlídejte pohybovou aktivitu ve formě sportovních kroužků a aktivně strávených víkendů s rodinou.
Server NHS UK poukazuje na důležitost rodičovské role. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dítě přimět k větší pohybové aktivitě, je plánování rodinných výletů na kole a pěších procházek místo sledování televize a hraní počítačových her.
4. Neodměňujte sladkostmi
Neodměňujte sladkostmi, ale najděte jiný způsob. Spojení hezkých chvil a nezdravého jídla si jinak mladí odnesou až do dospělosti a nevhodného návyku se jen tak nezbaví.
5. Zapojte děti do nákupů a plánování vaření
Postupně jim svěřujte také drobné úkony, jako škrábání brambor nebo cibule. Budou se cítit užiteční a jídlo si pak i více vychutnají.
6. Zohledněte skokový vývoj
Myslete na to, že růst dětí je komplikovaný proces. U každého dítěte je průběh individuální a souvisí s různými výškovými a váhovými skoky.
7. Hubněte všichni
Pokud má nadváhu dítě, kily navíc většinou trpí celá rodina. Zapojte do nového životního stylu i ostatní členy rodiny a vzájemně se podporujte.
8. Nikam nespěchejte
Změny ve stravování a pohybu by měly být nenásilné. Každý úspěch náležitě odměňujte a neúspěchy netrestejte.
9. Nechtějte prázdný talíř za každou cenu
Nenuťte děti dojídat jídlo, pokud jsou plné. Díky tomu se naučí, že mají jíst jen tehdy, pokud mají skutečně hlad.
10. Nezakazujte veškeré nezdravé jídlo
V opačném případě se mohou bouřit a sladkosti i rychlé občerstvení konzumovat tajně. Pokud budete vařit převážně zdravé pokrmy, můžete čas od času přimhouřit oko.
Přejeme celé rodině hodně sil na cestě za zdravějšími zítřky ????
Imunita a dětská obezita
Je třeba si uvědomit, že obezita je závažný zdravotní problém, který poškozuje všechny orgánové systémy včetně imunity. Komplexní metabolické změny, které obezita spouští, vedou k celkové prozánětlivé reakci, která nepříznivě přestavuje imunitní systém.
Jedná se o zánět, který se dá změřit běžným vyšetřením tzv. citlivého C reaktivního proteinu (CRP), jež ZPMV ČR plně hradí ze zdravotního pojištění.
Do všeobecného povědomí se v rámci současné covidové epidemie dostal důsledek tohoto poškození imunity ve zvýšeném riziku vnímavosti, těžkého průběhu a úmrtí u jedinců se závažnou obezitou.
Na průběhu infekce covid-19 je dokumentováno, jak závažně obezita imunitu jedince poškozuje – jako by byl o 30 let starší. Poškození imunity obezitou se ale týká všech závažných onemocnění na jednotkách intenzivní péče, nejen těch infekčních.
Věnujete se především dětské obezitě. Jaké jsou hlavní rizikové návyky, které mohou vést k obezitě u dítěte?
Na utváření dětského světa se podílí škola, kamarádi, zájmy, média, ale nejvíce ze všeho rodina. Dítě je výkladní skříní rodiny, na které se zrcadlí genetika a především životní styl.
Odráží se na něm veškeré nedostatky a neúspěchy rodinných režimových opatření, které vedou k pozitivní nerovnováze v energetickém příjmu a výdeji. V civilizovaném světě není volný přístup ke zdroji potravin.
Každý kilogram (a i kilogram navíc) se musí zakoupit a představuje reálnou částku dva až tři tisíce korun na 1 kg tuku. K tomu ze své zkušenosti přidávám sedm podmínek, za kterých se při splnění tří dětská obezita rozvíjí:
- Vynechávání snídaně nebo dietologický chaos
- Slazený nápoj v pitném režimu
- Méně než 2 km chůze denně
- Více jak 2 hodiny u obrazovky denně
- O více než hodinu více, nebo méně spánku, než je norma podle věku
- Specifická vývojová porucha (např. ADHD, Aspergerův syndrom, autismus)
- Rozluková rodinná situace
Existuje riziko trvalého ovlivnění kvality imunity nadváhou?
V rámci imunologicko-metabolických změn se předpokládá, že závažná dětská obezita zkrátí střední délku života jednotlivce o dvě, extrémně až o čtyři dekády. Obezita je základním kamenem rozvoje metabolického syndromu, s kterým obézní děti vstupují do dospělosti.
Přes rozvoj inzulinové rezistence vede prozánětlivý stav k rozvoji cukrovky 2. typu, kornatění cév, rozvoji srdečně-cévních komplikací, selhání jater a ledvin.
S obezitou kvůli prozánětlivému imunologickému stavu souvisí více nádorů než s bývalým strašákem číslo jedna – kouřením. Předcházení obezitě by snížilo výskyt cukrovky 2. typu o dvě třetiny.
Agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů, které doprovázejí obezitu, bychom dokázali předejít více než 80 % srdečně-cévních příhod, 2/3 případů transplantací jater a ledvin a 1/3 případů rakoviny.
Metabolický syndrom je termín pro soubor rizikových faktorů zahrnující abdominální obezitu, inzulinovou rezistenci, zvýšený cholesterol a hypertenzi. Pacienti s tímto syndromem mají zvýšené riziko rozvoje diabetu 2. typu a kardiovaskulárního onemocnění.
V rámci prevence dětské obezity jsou klíčová specifická preventabilní časová okna, která se kryjí s obdobím růstového urychlení dítěte. Stěžejní období jsou v kojeneckém věku od 6. měsíce do 1,5 roku a v předškolním věku od 4 do 5 let. Okrajové období pak v mladším školním věku od 8 do 10 let.
Mimo tato okna nejenže prevence dětské obezity není smysluplná, ale může být i nežádoucí. Zejména v rané adolescenci je nevhodné řešit prevenci obezity, protože dětská obezita je v populaci již plně rozvinuta a pro vnímavé jedince (zejména děvčata) může být spouštěčem rozvoje poruch příjmu potravy.
Jaké jsou první kroky, když chci řešit obezitu svého dítěte?
Dětská obezita je závažné chronické onemocnění, které mohou léčit pouze zdravotníci. Léčba dětské obezity je náročná, nákladná a bez spolupráce rodiny dítěte nemá smysl. Rozhodně je jednodušší dnes řešit 2 kg nadváhy než za dva roky 20 kg obezity.
Včasnou léčbu dětské obezity zahajuje praktický lékař pro děti a dorost, který nejlépe zná zázemí pacienta. Při úspěšné spolupráci při redukci hmotnosti může odeslat spolupracující klienty k pobytové redukci hmotnosti do unikátní sítě ozdravoven a lázeňských pracovišť s čtyřtýdenní intenzivní léčbou.
Při vzájemné spolupráci se dosahuje výborných výsledků bez jojo efektu. Takovou léčbu ZPMV ČR plně hradí pro své pojištěnce a přispívá i na prevenci nadváhy a obezity u dětí.
MUDr. Zlatko Marinov od roku 1999 působí ve Fakultní nemocnici Motol v Praze,
kde řídí Dětskou obezitologickou ambulanci.
Obezita není jen věcí dítěte, říká psycholožka. Rodiče se zbytečně dopouští chyb
Aneta Rychová, psycholožkaZdroj: se svolením Olivovy dětské léčebnyJak se dá v domácím prostředí motivovat děti, které už mají problémy s nadváhou, ke snižování jejich tělesné hmotnosti? Základem úspěšné motivace je pomoci dítěti nalézt, co dobrého by mu mohl zdravý životní styl dát, co by si přálo, z čeho by mělo radost. Nejúčinnější motivace je ta vnitřní, vycházející z nás. S dítětem můžeme zmapovat i možné překážky a jak je zvládnout, co mu v tom pomůže a co udělat, když náhodou zaškobrtne. Můžeme ho zapojit do přípravy zdravého pokrmu, nechat ho vybrat zdravý recept nebo nedělní pohybovou aktivitu. Je důležité si uvědomit, že nadváha či obezita není věcí dítěte, ale celé rodiny. Dítě potřebuje vzor v rodiči a podporu.
Co to znamená v praxi pro běžný chod rodiny?Jen si představme, jak obtížné pro něj musí být, pokud ostatní členové rodiny pojídají smažený sýr s hranolky a dům je plný lákadel. Z hlediska motivace je pak vše špatně.
V takovém případě vnímá zdravý životní styl spíše jako trest než pozitivum.
Dítě v tom nesmí zůstat samo, do zdravého životního stylu bychom měli jít jako rodina společně, ukazovat si, že zdravé může být i velice chutné, že pohyb podporuje dobrou náladu, že v tom jsme spolu a jsme na to pyšní.
Přečíst článek ›
Jak mohou rodiče dětem vysvětlit, že je jejich váha zdravotním problémem tak, aby zároveň neranili jejich city a dali jim najevo, že jim chtějí být oporou?Doporučuji se prvně zaměřit na prožívání dítěte – ptejme se a nechme ho povídat, jak se má, jak je mu ve škole, s kamarády, jak vidí sebe samo, zda ho něco netrápí a podobně. V takových rozhovorech může lehce vyvstat téma nadváhy a obezity. Můžeme pak pokračovat, co si o nadváze myslí, jak ji chápe, co ji způsobuje a zda vidí nějaké nevýhody. Můžeme přidat i vlastní pohled – citlivý, motivační a především nehodnotící.
Na co bychom se měli zaměřit?Mějme na paměti, že příklad táhne a jako rodiče jsme pro dítě prvním příkladem a vzorem. Promluvme s ním o tom, jak vidíme zdravý životní styl a co dobrého nám přináší.
Vysvětleme, jak nadváha a obezita vzniká, proč je riziková a není dobré jí chodit naproti. Zároveň dítě ubezpečme, že ho máme rádi, že to zkusíme spolu a budeme se podporovat.
Ptejme se, co by chtělo zkusit, jaké by mohly být naše první kroky, za co se oceníme? Zapojením dítěte se zvýší jeho motivace. Můžeme mu tak ukázat, že zdravý životní styl není nuda, ale zábava.
Mohou děti najít dostatečnou motivaci k hubnutí, pokud jsou jejich rodiče obézní?Z mého pohledu ani tak nezáleží na tom, zda rodiče jsou či nejsou obézní, ale zda jsou ochotni vytvořit prostředí, v němž bude tato změna možná.
Nezdravě se totiž mohou stravovat i hubení lidé, jejichž životní styl nemusí být o moc zdravější než u lidí s nadváhou či obezitou. Záleží tedy, zda jsou rodiče ochotni dítě podpořit a jít mu příkladem.
Pokud rodiče o zdravý životní styl nemají zájem, je to komplikace pro úspěšné snažení. Čím je dítě mladší, tím více je ve stravě na rodině závislé a redukce hmotnosti může být ztížena až znemožněna.
Pokud jsou nejlépe oba nebo alespoň jeden z rodičů ochoten ho podpořit a být s ním „na jedné lodi“, je to velký krok k úspěchu a zdraví. Čím více členů rodiny dítě podpoří svojí spoluúčastí, tím lépe.
Přečíst článek ›
Jakým způsobem se dá budovat zdravé sebevědomí u dětí, které jsou obézní, ale zároveň udržet jejich motivace k hubnutí a zdravému životnímu stylu?Základem je, aby dítě vědělo, že je krásné a láskyhodné bez ohledu na svoji váhu. Že podle váhy neposuzujeme hodnotu člověka.
Že vzhled není to důležité, ale zdraví ano. Děti by měly vědět, že obezita je zdraví škodlivá a je nutné s ní něco dělat, ale zároveň není důvodem, proč se nemít rád.
Když se dětí ptám na jejich vlastnosti, negativních mi mnohdy vyjmenují celou řadu, zatímco ty pozitivní dávají dohromady stěží. Je tedy vhodné, aby dítě znalo svoji hodnotu a abychom sdíleli, čeho si na něm vážíme.
Aby nedocházelo k polarizaci na jsem tlustý = ošklivý, špatný a jsem štíhlý = krásný, dobrý. Obezita je něčím, co se vyvinulo převážně nesprávnými návyky a dá se ve většině případů dobře řešit.
Co vás u vaší práce nejvíce těší?Toho je skutečně mnoho. Například když z mé ordinace odchází dítě a já vidím, že je mu lépe.
Že u mě mohlo nechat to, co ho tížilo, je si jistější, orientovanější, ví, co dál a já cítím, že jsme na dobré cestě.
A když v průběhu času vidím, jak klient rozkvétá, je mu lépe, sdílí mi své úspěchy, změny a jednoho dne už moji péči nepotřebuje, je to opravdu krásné. Naše psychika je mocná a mohu-li prostřednictvím své práce někomu pomoci, cítím velkou vděčnost a smysl.
Olivova dětská léčebna Poskytuje léčebně rehabilitační a následnou péči dětem od jednoho roku do osmnácti let.
Specializuje se na léčbu a prevenci onemocnění dýchacího a pohybového ústrojí, nadváhy a obezity, atopického ekzému při indikaci dermorespirační syndrom a pomáhá dětem s refluxem jícnu.
Léčebný pobyt je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dětem do 6 let hradí zdravotní pojišťovna také doprovod rodiče.
Děti během pandemie ztloustly. Lékaři varují před krizí dětské obezity
09.09.2021 10:20
Každé čtvrté dítě v tuzemsku trpí nadváhou. Rok s nemocí covidu-19 situaci ještě zhoršil a některé děti během pandemie přibraly desítky kilogramů. Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale i změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Odborníci se obávají, že si následky ponesou léta.
Česká republika je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) 7. nejobéznější zemí Evropy, s touto diagnózou se setká dokonce každý 4. z nás. Uzavření škol a omezení volného pohybu i volnočasových aktivit mělo na děti a dospívající významný vliv.
Narušilo jejich stravovací zvyklosti, fyzické aktivity, psychickou pohodu i spánkový režim. Mnoho zahraničních studií se zaměřilo na zkoumání vlivu karanténích opatřeních na vznik nadváhy.
Podle jejich výsledků došlo v souvislosti s pandemií covidu-19 ve vyspělých zemích za poslední rok k dalšímu zvyšování hmotnosti u dětí a dospívajících.
Za jeden rok i o čtyřicet kilo navíc
Jedním z takových je i třináctiletý Petr. Problémy s nadváhou měl už před pandemií koronaviru. Během roku online výuky bez tělesné výchovy přibral 15 kilogramů. „Vůbec se nehýbe, jen sedí u počítače. Nikdy nebyl sportovní typ, ale ve škole měl alespoň povinný tělocvik. Sama ho ke cvičení nedonutím a víkendová procházka mu moc nepomůže,“ vysvětluje jeho matka Renáta.
Chybí také pravidelné stravování, které zajišťovala školní jídelna. „Na každý den mu samozřejmě připravuju oběd, ale přes den jsem v práci, takže pokud si dá něco dalšího, nemám šanci na to dohlédnout,“ doplňuje Renáta. Přestala do domácnosti nakupovat sladkosti, ale syn si je kupuje sám za kapesné. Rozhodla se proto situaci řešit s odborníky.
Petrův případ přitom není žádnou výjimkou.“Máme děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku,“ říká MUDr.
Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti (ČOS).Jak to přitom v Česku po roce s pandemií vypadá s dětmi s nadváhou či obezitou, není jasné. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici.
Podle zkušeností lékařů se však v ordinacích potkávají s dětmi s nadváhou čím dál častěji.
Covid-19 změnil stravovací návyky
Školní stravování podléhá přísným standardům, zatímco domácí jídelníček se odvíjí od zvyklostí v rodině. Z průzkumu vyplývá, že (nejen) u dětí a dospívajících ve vyspělých zemích se během lockdownu zvýšila spotřeba slaných pochutin a slazených nápojů. V některých případech vzrostla konzumace smažených jídel a sladkostí dokonce o 20 %, což mělo samozřejmě vliv na tělesnou hmotnost.
Česká obezitologická společnost shrnuje nejdůležitější závěry zahraničních studií
Francie: U více než poloviny dospívajících došlo během pandemie covidu-19 ke zvýšení energetického příjmu.
Itálie: Během lockdownu došlo ke zvýšení konzumace bramborových lupínků, červeného masa a slazených nápojů, také se zvýšil počet konzumovaných jídel v průběhu dne.Vzrostlnejen čas strávený sledováním digitálních zařízení, ale také věnovaný spánku.
Polsko: Nárůst hmotnosti byl zaznamenán u 30 % dospívajících, důvodem byla nižšíkonzumace zeleniny, ovoce a luštěnin.
USA: Hmotnost dětí roste přímo úměrně délce zavření škol. Špatná finanční situace souvisí s vyšším růstem hmotnosti, mimo jiné kvůli vyšší stresové zátěži. Prevalence obezity dětí se zvýšila o 15 %, přičemž míra se lišila v závislosti na pohlaví a dalších socio-demografických ukazatelích.
Čína: Během pandemie došlo k nárůstu prevalence nadváhy a obezity, v některých skupinách téměř o 30 %.
Zdroj: Obesity in Children and Adolescentsduring COVID-19 Pandemic. Children.
Geny jsou jen začátek
„Pokud u zdravých dětí dojde krátkodobě ke zvýšení příjmu energie, aktivují se regulační mechanismy bránící růstu hmotnosti. Jsou-li ale děti a dospívající náchylnější ke vzniku obezity dědičně, regulační mechanismy mohou být narušené.
V případě, že dochází k vyššímu příjmu bez kompenzace vyšší fyzickou aktivitou rok, jako je tomu nyní, nadváha a obezita se může objevit i u těch, kteří genetické predispozice nemají,“vysvětlujeMUDr. Boženský.
Důvodem vyššího energetického příjmu v průběhu posledního roku přitom nebylo pouze vyšší množství konzumovaných potravin, ale také větší zastoupení tučných jídel a slazených nápojů.
Jíst nejen kvůli hladu
Primární funkcí jídla je dodat tělu dostatek energie a zahnat hlad. V některých případech se ale jídlo stává způsobem, jak řešit emoční vypětí.“Stres vyvolává v těle fyziologické změny, jako je zrychlení srdečního tepu nebo svalové napětí.
Pokud se najíme, dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což vyvolá tvorbu endorfinu, hormonu způsobujícího zlepšení nálady a uvolnění,“ vysvětluje psycholožka PhDr.
Veronika Koch Ondrová, členka výboru Psychologické sekce České obezitologické společnosti.
Studie přitom ukázaly, že zvyšování hmotnosti v průběhu pandemie covidu-19 často souviselo právě se stresem. PhDr. Koch Ondrová dále vysvětluje: „Mezi nejčastější příčiny vyvolávající stres u dětí a dospívajících patřila nutnost zůstat doma.
Z tohoto kontextu vyplýval i zákaz osobních sociálních kontaktů s kamarády a absence mnoha zájmových aktivit, což pro mnohé děti znamenalo četné frustrace a pocity bezmoci.
Jako specifický druh zátěže se pak pro některé ukázala i distanční výuka, která vytvořila vysoké nároky na organizační, a především seberegulační schopnosti zejména u dospívajících, kteří zůstávali doma bez podpory rodičů.
Neméně stresující byly pro děti též narůstající obavy dospělých z důsledků pandemie, tedy vlastní strachy rodičů, a to včetně obav z možného nedostatku finančních prostředků v rodině.“
Návrat k běžnému režimu vyžaduje spolupráci
Pandemie covidu-19 znamenala zvýšení energetického příjmu, snížení fyzické aktivity a příklon k pasivní zábavě spojené s digitálními technologiemi. Abychom zabránili zvyšování hmotnosti dětí a dospívajících, je třeba motivovat je k návratu k zdravějšímu stylu života ihned po uvolnění mimořádných opatření.
České děti a obezita v datech
V České republice má nadváhu nebo je obézní každý 6. chlapec a každá 8. dívka ve věku 7 let.
Zatímco u chlapců dochází ke zvyšování hmotnosti postupně až do 13 let, u dívek je procento s příliš vysokou hmotností nejvyšší v 9 letech.
Ve věku 13 let má nadváhu nebo trpí obezitou každý 4. chlapec a každá 5. dívka.
K největšímu růstu obezity došlo za posledních 20 let ve věkové skupině třináctiletých.
Zdroj: COSI, Zdraví dětí 2016
„Aby byl návrat dětí adospívajících k aktivním volnočasovým aktivitám úspěšný, je důležitá vzájemná spolupráce rodičů, pedagogů i praktických lékařů pro děti a dorost. V případě, že hmotnost dítěte dosáhne v percentilovém grafu hranice nadváhy, tedy 90. percentil, je vhodné vyhledat pomoc odborníků zabývajících se obezitologií, a to jak obezitologa, tak psychologa,“ říká MUDr. Boženský.