Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, ktera se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.
Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznáme a stali se předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.
Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.
Jaké má Alzheimer příznaky?
Jaké má Alzheimer příznaky?Příznaky Alzheimerovi nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit. Navštivte naše Alzheimer konzultační centrum.
První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:
Zapomínání
Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.
Odkládání věcí na jiné místo
Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.
Obtížné dorozumívání a problémy s řečí
Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.
Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech
Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.
Časová dezorientace
Pacient s diagnozou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.
Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.
Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.
Změny v náladě
Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.
Změny osobnosti
Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.
Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky
Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.
Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.
Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.
Zhoršené abstraktní myšlení
Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.
Zhoršené vykonávání každodenních činností
Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.
Druhé stádium Alzheimera
V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.
Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku.
Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.
Třetí stádium Alzheimera
Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.
Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.
Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.
Tip BENU: Porovnejte současný stav paměti se stavem v minulosti pomocí rychlého testu Změněných schopností seniora
Dědičnost
DědičnostAby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.
To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.
Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.
Léčba Alzheimerovy nemoci
V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnoza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.
Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.
Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.
K léčbě se používá extrakt z ginkgo biloby, který pomáhá zlepšit prokrvení mozku a využití glukózy pro mozkovou činnost. Nejlepší je začít s užíváním tohoto léku již v raném stádiu a podpořit tím činnost mozku. Z léků vázaných na lékařský předpis jsou to kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy).
Blokují činnost enzymu, který acetylcholin rozkládá a zvyšují množství acetylcholinu a tím i fungování mozku. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.
Dalším lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin.
Alzheimer konzultační centrum
Prevence Alzheimerovy choroby: 5+ tipů pro mozek
Jak na prevenci Alzheimerovy choroby? Jak podpořit váš mozek? ✔️ Znalost preventivních opatření může pomoci nástup a průběh Alzheimera potlačit či utlumit. Přesto – lék ani léčba zatím neexistuje. Myslete proto i vy na prevenci.
Prevence Alzheimerovy choroby
Seznamte se – méně známé onemocnění mozku, které však v historii zkoumal a poprvé popsal německý psychiatr a patolog Aloiz Alzheimer. Dosud, napříč dlouhé době co o nemoci víme, ji neumíme vyléčit. Odhaduje se, že v České republice žije kolem 150 až 180 000 pacientů, kdy ne všichni jsou diagnostikováni a léčeni vhodnými postupy.
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje základní funkce mozku. Toto onemocnění se nejčastěji objevuje o starších osob kolem 65. roku. Podstata Alzheimera tkví v nevratném poškození mozkových buněk, které neovlivní pouze paměť, ale později i celkové fungování organismu.
Alzheimerova choroba je nejčastější příčina demence. Alzheimerova choroba sestává z několika fází a začíná plíživě – zhoršováním krátkodobé paměti.
Postupem času ztrácí jedinec schopnost se vyjadřovat, rozhodovat. Zmatenost, neschopnost, ztráta chuti do života.
Osobnost, které je diagnostikována Alzheimerova choroba, se změní tak, že nakonec není schopna se sama o sebe postarat.
Je potřeba zmínit, že důsledkem Alzheimera může být tzv. Demence. Alzheimerova nemoc stojí za 50 až 60 % případy. Následkem demence poté dochází ke zhoršení některých funkcí mozku. Bavíme se zde o ztrátě paměti, zhoršení jazykových schopnosti – mluvení či změny osobnosti. A jaké jsou nejčastější příznaky demence?
- Problémy s pamětí
- Problémy s myšlením
- Obtíže s krátko i dlouhodobým plánováním
- Problémy s vyjadřováním
- Neschopnost rozpoznávat lidi
- Zapomětlivost věcí
- Změna osobnosti
Příčiny Alzheimerovy choroby
Příčiny nemoci zatím nejsou zcela známé. Na jejím vzniku se pravděpodobně podílí hned několik faktorů, z nichž jeden je dědičnost a druhý stáří. Se zvyšujícím se věkem pravděpodobnost onemocnění stoupá. Onemocnět ale mohou i mladší lidé. Ve středním věku typicky onemocní boxeři, u nichž je nemoc způsobena také častými otřesy mozku.
Přesto však, dosud nevíme ani zdaleka, jaké další příčiny mohou s tímto onemocněním souviset.
A než se pustíme do vážné diskuze, přinášíme vám originální video, které se Alzheimerem zabývá vtipnou formou.
Genetika a Alzheimerova choroba
Ačkoliv se o to vědci snaží – stále není jasné, jak moc je Alzheimer spojen s dědičností. A odpověď stále nemáme. Najít odpověď nebude snadné. Existuje však souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci. To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.
U tohoto onemocnění dle řady výzkumů má vliv na vznik nemoci i vnější vlivy – výživa, pohyb, vzdělávání a duševní aktivita.
Prevence Alzheimerovy choroby
Jak je to ale s prevencí vůči tomuto zákeřnému onemocnění? Dá se proti tomu podnikat nějaké kroky? Je obecně prokázáno, že zdravý životní styl může do jisté míry ovlivnit propuknutí Alzheimerovy choroby. Základní pravidlo je přitom opravdu jednoduché: příznivé kroky pro vaše srdce jsou zároveň příznivé pro váš mozek.
Předcházet Alzheimerovi lze několika jednoduchými kroky, které představíme v tomto článku. Co je důležitější než péče o zdraví s cílem předejít vážným nemocem? Prevence nemusí být vůbec složitá, a nikdy není pozdě začít s ní.
1. Moje srdce = můj mozek
Jak bylo napsáno o pár řádků více, tím, že se dostatečně věnujete svému srdci, působíte zároveň příznivě i na svůj mozek. Pokud se tedy vyhýbáte nepříznivým aktivitám, které by ovlivňovaly funkci cév, jdete tou správnou cestou.
Mezi tyto rizikové faktory patří nevhodná strava, která by vedla ke zvýšení cholesterolu v krvi, zvýšení krevního tlaku, cukrovce či obezitě. Nesmíme opomenout ani nevhodnost kouření. Krom funkce cév mohou tyto rizikové faktory zvyšovat riziko infarktu, mozkové mrtvice a demence.
Tím, že se zaměříte na redukci těchto neřestí, můžete předejít budoucím zdravotním problémům.
A určitě už tušíte, že je důležité myslet v případě srdce a mozku i na tzv. Omega-3 mastné kyseliny, kterých zpravidla s ohledem na skladbu našeho jídelníčku nemáme dostatek.
Podle některých vědeckých studií pak pravidelná konzumace Omega-3 může napomáhat proti obtížím s pamětí, proti degeneraci mozku jako takového.
A když přidáte vitamín D, vaše tělo a hlavně mozek vám zaručeně poděkují.
A jak vlastně Alzheimer ovlivňuje váš mozek? O tom je následující video.
2. Úprava jídelníčku
Na předchozí bod lze navázat úpravou dosavadního jídelníčku.
Ať už se jedná o formu prevence proti Alzheimerovi, nebo jen přehodnocení některých věcí v životě, úprava jídelníčku do zdravé verze není nikdy na škodu.
Doporučuje se vyřadit nebo alespoň redukovat tučná a mastná jídla. Příjem nasycených mastných kyselin spolu s cukry je dobré utlumit na minimální hranici. Zkuste si také ohlídat to, jak moc solíte.
Oproti minulosti se konzumuje nadmíra masa a živočišných bílkovin. Ani to vašemu zdraví příliš neprospívá. Je skvělé, pokud si vytyčíte některé dny, které věnujete např. stravě rostlinné, která je mnohem zdravější.
Doporučuje se středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, ryb a luštěnin. Právě tato skladba jídelníčku může riziko demence snižovat.
A zkuste právě i ovoce – jak borůvky, ale i další bobulovité plody obsahují skupiny látek zvaných anthocyanosidy.
Právě tyto látky efektivně napomáhají v boji proti zhoršování paměti, chrání tělo proti volným radikálům a napomáhají při regeneraci mozkových buněk.
Pokud si zařadíte bobule – ať už borůvky, maliny, ostružiny nebo brusinky – do svého jídelníčku, můžete si být jisti, že jste pro svůj mozek něco udělali.
3. Cvičte svůj mozek
I trénováním svého mozku můžete napomoci preventivním opatřením vůči Alzheimerově chorobě. Trénování paměti a obecně rozvoj kognitivních funkcí má ve vyšším věku stále smysl. Napomáháte tím tvorbě nových mozkových buněk a posilujete tak i nervová spojení.
Variabilita aktivit je opravdu bohatá a kreativitě se meze nekladou. Záleží na každém člověku, co za cvičení si pro svůj mozek vybere. Můžete se začít učit nový sport či jazyk, zkrátka najít si novou aktivitu pro trávení svého volného času. Právě něčím novým můžete stimulovat nervové buňky a předcházet tak propuknutí Alzheimera.
4. Nezapomínejte na fyzickou aktivitu!
Fyzická aktivita je součástí životů mnoha lidí. Kouzlo pohybu tkví pravděpodobně v tom, jak příznivé účinky má na naše zdraví. Pravidelným pohybem či cvičením napomáháte svému krevnímu tlaku, udržujete si stálou váhu, zároveň i snižujete riziko cukrovky druhého typu stejně a předcházíte rakovině. Pravidelný pohyb také snižuje riziko rozvoje demence.
Krom fyzických výhod sportování můžeme hovořit i o blahodárném vlivu na psychické zdraví. Člověk se po zátěži zkrátka cítí lépe.
Pokud nejste přílišný fanda jakékoli fyzické aktivity, věnujte alespoň dvacet minut denně nějaké fyzické zátěži. Můžete se proběhnout, rychlou chůzí obejít váš blok či se projet na kole do místního obchodu.
5. Pijte, ale s mírou
Víno může sehrát také významnou roli v prevenci proti Alzheimerově chorobě. I přesto, že se jedná o alkohol, lékaři s velkou opatrností doporučují vypít denně jednu skleničku hroznové šťávy či červeného vína.
Tato tekutina má totiž ve správném množství dobrý vliv na paměť. Je tomu tak kvůli obsahu polyfenolů, které hrozny obsahují. Tyto látky zabraňují poškozování buněk v mozku, a zároveň podporují přenos nervových vzruchů.
S vínem ale pozor! Bez dodržení doporučeného dávkování byste se prevenci vyhnuli obloukem.
Rada nad zlato, která už nespadá do složky „prevence“, ale spíše „dobrá rada do života“. Je důležité se nebát o Alzheimerově chorobě hovořit. Nemoc se může přiloudit do života každému, a proto není žádná ostuda nechat si pomoct, popř. pomoci někomu dalšímu. Projev podpory a empatie může být pro nemocné velmi podstatné.
Prevence Alzheimerovy choroby
Aktuální článek: Prevence Alzheimerovy choroby: 5+ tipů pro mozek
Jak na Alzheimera? Máme 7 tipů jako na něj vyzrát…
Mozek máte ve vlastních rukou – jak s ním naložíte?
Být zdravotně fyzicky v pořádku, ale hlavu mít celou dopletenou je představa, která zřejmě nahání strach mnohým z nás. Alzheimerem trpí v ČR tisíce lidí, i když mnozí ještě nemají tuto nemoc diagnostikována. Vyhnout se jí není jednoduché, přece jen však můžete pro bystrou mysl udělat řadu opatření. Zjistěte, co dělat, abyste si pamatovali i v osmdesáti všechno tak dobře, jako dnes.
Ta správná vůně: Rozmarýn
Podle vědců právě jeho vůně dokáže stimulovat paměť. O jeho účincích svědčí studie výzkumníků z Univerzity v Northumbrii, kteří rozdělili 66 participantů do dvou místností. V jedné voněl rozmarýn, druhá byla bez vůně.
Účastníci, kteří byli v první místnosti, zvládli úkoly spojené s pamětí lépe.
Pokud se tedy chcete vědět lépe soustředit, nebo se věnujete paměťovým cvičením, obklopte se vůní rozmarýnu – ať už v podobě samotné rostlinky, nebo vonné svíčky či oleje.
Ideální nápoj: Čaj z ginko biloba
Pokud máte problém se zapomínáním, zda zmíněním si na něco, určitě ho vyzkoušejte. Několik studií potvrdilo jeho příznivý účinek na paměť, tak i preventivní účinky v boji proti Alzheimerově chorobě. Konkrétně má Ginko biloba pozitivní účinky na učení a paměť (kognitivní funkce), ale zároveň také zlepšuje mezilidské vztahy zlepšením socializace a působí příznivě proti depresi.
Zdravé zhřešení: Hořká čokoláda
Téměř každý z nás si alespoň jednou za čas rád pochutná na nějaké dobrotě. Chcete-li zároveň prospět i své paměti, vyberte si čokoládu s vysokým obsahem kakaa. Tento druh podporuje prokrvení klíčových částí mozku na dvě až tři hodiny. Mozek pak lépe plní své kognitivní úkoly. Čokoládu s alespoň 70 procenty kakaa může zastoupit i hořká čokoláda na pití.
Kamarádi pomohou ke zdravé mysli
Sociální vztahy jsou důležité nejen pro naši psychickou pohodu. Univerzitní medicínské centrum v Amsterdamu zkoumalo rizikové faktory demence a výsledky byly v oblasti vztahů s okolím jednoznačné.
Osamělí lidé mají dvakrát takovou šanci, že se u nich vyvine Alzheimer, nebo jiná forma demence než lidé, kteří komunikují s rodinou, přáteli, okolím – a jednoduše se necítí osamělí.
Cvičit, cvičit, cvičit: I mozek
Různé druhy křížovek, které byste měli střídat, “biflování se” různých čísel a faktů, ale i učení se různých nových věcí. Zkuste začít hrát na hudebním nástroji, zkuste osvojit si práci s tabletem. Potřebujete nový telefon? Vyměňte ten nejjednodušší model za složitější a komplikace při zacházení s ním berte jako aerobic pro svůj mozek.
TIP: 6 cvičení mozku proti Alzheimerově chorobě
To nejdůležitější: Pohněte se
Cvičení paměti, výživové doplňky, ať správná strava – to vše pomůže v boji proti Alzheimerovi. Tou nejsilnější zbraní však zůstává pohyb.
Proto byste se aspoň dva-třikrát týdně měli věnovat aktivitě, která vám výrazně zvýší tep a to alespoň půl hodinu.
Výhodou je, že vás cvičení nic nestojí, můžete se mu věnovat uvnitř či venku, ve společnosti přátel či o samotě. Zapomeňte tedy na různé výmluvy a dejte se do toho.
Alkohol může být: Ale s mírou
Jedna sklenice červeného vína denně – to je podle několika studií celkem vhodná forma prevence před alzheimerem. Zatímco více alkoholu naopak k vývinu tohoto onemocnění přispívá, v malém množství je podle všeho prospěšný.
TIP: Podívejte se na TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Jedná se o Alzheimerovu chorobu? Deset příznaků, které by Vás měly varovat
Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.
2. Problémy s vykonáním běžných činností
Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.
3. Problémy s řečí
Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.
4. Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.
5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.
6. Problémy s abstraktním myšlením
Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může nekoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.
7. Zakládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky.
8. Změny v náladě nebo chování
Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.
9. Změny osobnosti
Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.
10. Ztráta iniciativy
Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.
Dopis České alzheimerovské společnosti č. 9
8 příznaků, že jíte příliš mnoho cukru. Máte je i vy?
Hořká čokoláda je váš povolený hřích. • Autor: iStock.com
Vynechání cukrovinek je určitě skvělým krokem ke zdravějšímu stravování, stále ale existuje spousta záludných potravin, ve kterých se cukr schovává, aniž bychom to tušili. Máme na mysli vše od kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy , který se přidává do některých salátových dresinky, až po ovocné šťávy používané při výrobě „přírodních“ proteinových tyčinek.
POKUD si nehlídáte jídelníček a jíte až příliš mnoho cukru, buďte si jistí, že to vaše tělo zná a dá vám to brzy najevo. Přeslazený organismus se projevuje následujícími příznaky:
Akné na obličeji
Zatímco některé odborníci tvrdí, že těžká forma akné nemá u většiny lidí nic společného se stravou, Několik studií spojilo tento problém s vysokou konzumaci přeslazených potravin.
Cukr totiž zvyšuje produkci některých hormonu. Zejména androgenu, které jsou zodpovědné za vznik zánětlivých forem akné.
To se pak Nejčastěji objevuje na obličeji, a sice kolem úst a na linii čelistí.
náladovost
Ruku v ruce s konzumace rychlých cukrů jde i kolísání hladiny glykémie v těle. Ze všeho Nejdříve začne tělo produkovat hormony, které pozitivně ovlivňují naši náladu – serotonin, dopamin a další. To ale bohužel netrvá příliš dlouho. Glykémie totiž začne velmi rychle klesat, a právě to Může podle nejrůznějších poznatků zpusob úzkostné stavy, náladovost av krajních případech i depresi .
Nespavost
Jíst sladké potraviny krátce před spaním se rozhodně nevyplácí. Zvýšíte tým totiž hladinu cukru v krvi, a tím i energii, která vám pak nedovolí „zabrat“. Navíc se po ránu nebudete cítit odečt, protože vám Během noci glykémie klesne, takže ráno vám přirozeně bude chybět.
Nedaří se vám zhubnout
Zatímco cukr nemusí nutně způsobit přibývání na váze, může vám zabránit v tom, abyste přebytečná kila shodili nebo si udrželi váhu, po které toužíte. Přibrat ale samozřejmě můžete, i když budete jíst nepřiměřené množství jiných potravin, ne jen těch sladkých.
Vztah mezi konzumací cukru a rostoucí váhou je ale podle odborníků nepopiratelný. Pamatujte, že složité sacharidy (celozrnné výrobky, ovoce a zelenina), zdravé tuky (ořechy a semínka) a bílkoviny (ryby, kuře) vás zasytí na delší dobu a udrží hladinu cukru v krvi v normě.
Jak vybrat zdravé sladkosti? Více čtěte zde.
„Pokud odpoledne sníte sladkou tyčinku, na chvilku vás zasytí, ale už za pár hodin budete hladovější, než kdybyste si místo ní dali jablko.“
Vyšší kazivost zubů
Není žádným tajemstvím, že cukr je hlavní příčinou zubních kazů. Když se usadí na zubech, živí se bakteriemi plaku, které v ústech přirozeně existují, a produkuje kyseliny, které narušují zubní sklovinu.
Zhoršená paměť a schopnost koncentrace
Vědecká studie provedená na krysách v roce 2012 prokázala, že zvýšený příjem fruktózy ničí mozkové synapse, které zajišťují komunikaci mezi mozkovými buňkami.
U krys se dále vyvinula inzulínová rezistence, což zhoršilo jejich soustředěnost, rychlost myšlení a další kognitivní funkce.
V extrémních případech může nadměrná konzumace cukru dokonce rozvíjet neurodegenerativní onemocnění, jako například Alzheimerovu chorobu .
Nedokážete si odpustit sladkou tečku
Cukr je jako droga, na které vzniká závislost. Funguje to tak, že čím víc ho jíte, tým víc ho chcete. Protože se po jeho konzumaci cítíme dobře, máme tendence Saha po sladkém častěji. Projevuje se to Nejčastěji tím, že i po obědě nebe večeři, kdy bychom měli být sytí, sáhneme po sladkém dezertu. POKUD je to tak, mele byste se pokusit vyhnout cukru úplně.
Bolí vás klouby
Odborníci zjistili, že lidé, kteří piji hodně slazených nápojů, mají vyšší riziko výskytu revmatoidní artritidy . Pijete-li více než jednu skleničku slazené limonády denně, zvyšuje se riziko onemocnění až o 63% oproti lidem, kteří tyto nápoje konzumuj jen jednou měsíčně.
Autor: Marie Bezděková