Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost

Nedostatek spánku zásadně ovlivňuje kvalitu našeho života. Nespavost, kterou odborně nazýváme insomnie, se může projevovat různým způsobem. Někteří lidé mají příliš lehký spánek a několikrát během noci se vzbudí.

Jiní nemohou dospat, budí se příliš brzy a jsou během dne unavení. Příčina těchto stavů může být i organického původu. Nejčastější porucha spánku má však psychologický nebo přesněji řečeno psycho-fyziologický původ a jejím projevem je neschopnost včas usnout.

Většina z nás to již někdy zažila. Ležíme v posteli, převalujeme se, hodiny plynou, ale spánek nepřichází. Urputně se snažíme spánek navodit, představujeme si, jak budeme druhý den unavení a někdy již propadáme bezmoci či vzteku.

Není divu, důsledky nevyspání se projevují nejen tělesnou únavou či bolestí hlavy, ale i špatnou náladou a ztrátou chuti do života.

Pokud nejde o ojedinělou situaci a podobné stavy nás trápí častěji, hovoříme o úzkostné nebo někdy také naučené nespavosti.

Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost Co nám vlastně brání usnout?

Odpověď je zdánlivě jednoduchá. Jsou to určité druhy našich myšlenkových toků. Někdy máme totiž tendenci přemýšlet v určitých vzorcích, které vyvolávají úzkost a v horších případech i strach.

Je to především v situacích, kdy uvažujeme o blízké či vzdálenější budoucnosti a vytváříme řetězce automatických negativních myšlenek, které směřují k nějakému katastrofickému scénáři. Nemusí se jednat o katastrofu v pravém slova smyslu.

Stačí, když se před spaním zabýváme tím, co všechno musíme zítra stihnout, co se nesmí pokazit a nač nesmíme zapomenout.

Někdy si také vybavujeme křivdy či konflikty, které jsme během dne zažili a pouštíme se v duchu do vnitřních dialogů s osobami, které nás naštvaly nebo nám ublížily. Takové myšlenky spouští po fyziologické stránce stresovou reakci.

Zrychluje se dech i tepová frekvence, zvyšuje se krevní tlak a vyplavuje se adrenalin. Naše tělo se připravuje na boj nebo útěk, protože nedokáže rozlišit, zda je ohrožující podnět reálný nebo je pouze předmětem našich představ.

Stresová pohotovost nás tedy po všech stránkách aktivuje a spánek je to poslední, co by náš organismus v tuto chvíli z čistě obranného důvodu připustil.

Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost Bludný kruh nespavosti

Pokud zažijeme několik bezesných nocí, je přirozené, že začneme mít navečer obavy, že se tato nepříjemná situace bude opět opakovat. Řetězce úzkostných myšlenek se pak týkají všech možných problémů, které nastanou, pokud naše tělo i mozek nezíská tolik potřebnou energii.

Přemýšlíme nad tím, jak budeme nevýkonní, podráždění či nesoustředění a jaké možné negativní následky s sebou tento stav přinese. Naše tělo vnímá stav ohrožení a po fyziologické stránce opět aktivuje přirozenou obrannou reakci, tedy stav stresové pohotovosti. Trpíme tzv.

anticipační úzkostí a obavy z nevyspání se pak bohužel stávají sebenaplňujícím proroctvím.

Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost Co pomáhá navodit včasné usnutí a klidný spánek?

Práce s myšlenkami

V prvé řadě bychom si měli uvědomit, co vlastně naše myšlenky způsobují a začít si jich více všímat. Večerními starostmi či obavami již patrně nic nezachráníme, proto bychom se měli cíleně zaměřit na to, aby byly obsahy naší mysli uklidňující. Pomoci nám v tom mohou na příklad i různé relaxační nahrávky nebo audioknihy.

Dodržování spánkové hygieny

V posteli bychom se měli zdržovat jen po dobu spánku, místnost by měla být dobře větraná a čas usínání i vstávání by se příliš neměl měnit. Pozdě večer bychom již také neměli pracovat na počítači či surfovat po internetu.

Modré světlo totiž zabraňuje tvorbě melatoninu a rychle se měnící virtuální podněty jsou navíc značně stimulující. Neměli bychom rovněž konzumovat těžká jídla, pít kávu, alkohol nebo kouřit.

Pohybová aktivita naopak pomáhá metabolizovat stres a přispívá ke zdravému spánku, sportovat bychom však neměli těsně před spaním.

Přírodní hypnotika

Existuje řada přírodních přípravků, které našemu organismu neškodí, mají relaxační účinky a zdravý spánek pomohou navodit. Jedná se především o různé bylinné tablety a čaje, které můžeme zakoupit i bez lékařského předpisu.

Psychoterapie

Pokud jsou spánkové problémy závažnějšího charakteru a přidružují se i opakující se úzkostné stavy přes den, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. V případě naučené nespavosti je nejefektivnější cestou kognitivně-behaviorální terapie.

Autor: Marie Funke, AdiCare

Přípravky na spaníLéky na deprese a stres

Insomnia ❤️ – význam, nemoc + [Léčba a jak se jí zbavit]

Problémy se spánkem trápí obrovské množství lidí, z nichž mnozí jejich podceňují. Slyšeli jste už o pojmu insomnie? Insomnia je jednou z poruch spánku a jde o stejné onemocnění jako jakékoliv jiné, a proto je důležité ho včas diagnostikovat a začít léčit.

Pokud nespavostí , tedy insomnií, trpíte vy nebo někdo z vašeho okolí, určitě byste tento problém neměli podceňovat, protože takový problém výrazně zhoršuje kvalitu života. Odráží se nejen na kvalitě spánku, ale i na běžném fungování během dne.

Co je to nespavost?

Insomnie – když vás trápí chorobná nespavostInsomnia je jedním z druhů poruch spánku. Pokud jste se s tímto pojmem ještě nesetkali, určitě jste už narazili na pojem nespavost. Jde tedy o nespavost, kterou se projevuje obtížemi s usínáním, udržením se v stavu spánku či oběma těmito problémy zároveň. Pokud i vy trpíte těmito problémy, nedoporučujeme jejich podceňovat. Insomnia zhoršuje kvalitu života i tím, že se jedinec necítí energičtí po probuzení. Nespavost jako porucha spánku může v konečném důsledku vést k dlouhodobým pocitům únavy nebo k jiným symptomům.

Příznaky nespavosti

Nespavost je podle studií nejčastější poruchou spánku. Průzkumy se shodují na tom, že přibližně jedna třetina všech dospělých jedinců vykazuje příznaky nespavosti. K tomu, aby vám mohla být diagnostikována insomnie jako porucha spánku, musíte splňovat několik kritérií, resp. příznaků. O jaké příznaky jde?

  • problémy se spánkem, které se objevují v noci alespoň 3-krát týdně nejméně po dobu 3 měsíců
  • problémy se spánkem, které způsobují jedinci výrazné problémy, resp. ho omezují v běžných aktivitách

Nemusíte se hned obávat, protože, i když trpíte problémy se spánkem, nemusí jít za každých okolností o poruchu spánku. Obecně pacienti přicházejí za svými lékaři minimálně s jedním z příznaků, které uvedeme.

  • časné probouzení ráno
  • nekvalitní spánek, resp. spánek, který dostatečně neregeneruje tělo
  • velké potíže s usínáním nebo s udržením se ve stavu spánku

Výše uvedené příznaky nespavosti mohou být zodpovědné i za jiné symptomy, mezi které řadíme zejména:

  • pocity únavy
  • podrážděnost
  • změny nálad
  • problémy se soustředěním se během běžného dne

Následky insomnie

Následky dlouhodobé nespavosti jsou velmi závažné, protože ovlivňují celkovou kvalitu vašeho života. Chronická nespavost se odrazí nejen na vaší psychice, ale i na fyzické kondici.

Určitě nespavost nepodceňujte, protože vám může nadělat velmi mnoho problémů. Snížená pozornost, změny nálad, neustále pocity únavy, deficit energie, ospalost či celková vyčerpanost organismu.

Tyto následky negativně ovlivní nejen váš soukromý, ale také pracovní život.

Důležité je tedy začít okamžitě problém a podstoupit preventivní kroky, abyste snížili riziko opětovného vzniku onemocnění. Více se dozvíte v následujících řádcích.

Insomnie (nespavost) a její příčiny

Příčiny nespavosti budou závislé na konkrétním druhu a příznacích nespavosti, kterými trpíte. Problémy mohou být různého charakteru, intenzity a délky trvání.

Odborníci se stretrávajú is krátkodobou insomnií, která bývá ve většině případů způsobena stresem, traumatickou událostí nebo změnami ve vašich spánkových návycích.

Největším problémem je však chronická nebo dlouhodobá nespavost, jejíž podmínkou je delší trvání alespoň 3 měsíce. Ve většině případů je tento dlouhodobý problém výsledkem jiného onemocnění nebo poruchy.

Pokud si objednáte hned, dáme vám i? uvítací slevu 5% na celý nákup-tedy na jakýkoliv počet balení. Kupón dusevnezdravi zadejte do pole na kupóny v objednávce.

Nebo si můžete přečíst více o StressFixe zde

Hovoříme tedy o těchto nejčastějších příčinách nespavosti nebo insomnie:

  • problémy psychického charakteru – např. depresivní nebo úzkostné stavy
  • užívání různých návykových látek – drogy nebo alkohol
  • zdravotní problémy, mezi které mohou patřit např. bolesti zad či artritida

Riziklové faktory

Pokud jste si mysleli, že nespavost jako velmi nepříjemný problém se vyskytuje častěji v určitém věku, tak bychom vás rádi vyvedli z omylu. Chronická nespavost se může objevit v podstatě kdykoliv, přičemž tento problém obecně postihuje více ženskou populaci než mužskou. Existuje seznam rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost výskytu insomnie.

Mezi takové rizikové faktory řadíme zejména:

  1. vysokou hladinu stresu
  2. poruchy psychického charakteru, např. depresivní či úzkostné stavy, případně psychické problémy, které vznikly v důsledku traumatizující okolnosti
  3. nižší příjem financí
  4. sedavý životní styl
  5. cestování do více časových pásem
  6. změny v pracovních časech nebo noční práce 
  7. obezita
  8. kardiovaskulární onemocnění
  9. menopauza 

Jak můžete vidět, rizikové faktory pro vznik dlouhodobé nespavosti jsou poměrně různorodé, a tudíž ovlivňují širší spektrum populace, do které můžete patřit i vy. Doporučujeme proto změnit váš životní styl nebo snažit se vyhýbat rizikovým faktorem v co největší míře. Takovým způsobem výrazně snižujete riziko výskytu insomnie ve vašem případě.

Insomnia – jaké druhy známe?

Podobně jako v případě hypersomnie, což je opačný případ nespavosti, i nespavost se rozděluje na různé druhy v závislosti na tom, zda za ní stojí nějaká sekundární příčina.

Dlouhodobou nespavost proto rozdělujeme na primární a sekundární. Primární insomnie je porucha spánku, která není způsobena jiným zdravotním problémům.

Ve většině případů je spouštěčem primární nespavosti životní styl nebo životní změny. Příkladem může být změna pracovního režimu.

Sekundární insomnie je druhým typem chronické nespavosti, projevujícím se v důsledku jiného zdravotního problému nebo špatného životního stylu. Jako příklad bychom mohli uvést psychický problém, nadměrný denní spánek.

Kromě toho víme insomnii rozdělit ještě i z hlediska délky trvání. Krátkodobá nespavost má své podkategorie nebo formy, kterými jsou Epizodická insomnie a situační insomnie. Situační insomnie je známá také pod názvem akutní nespavost. Trvá v průměru několik dní, případně týdnů. Na druhé straně Epizodická insomnie trvá od 1 do 3 měsíců.

Chronická nebo dlouhodobá nespavost se podobně jako krátkodobá dělí do dvou skupin, a to přetrvávající nespavost a opakující se nespavost. Délka trvání přetrvávající se projevuje přibližně 3 měsíce. Opakující se nespavost je zas typická výskytem nejméně 2krát v průběhu jednoho roku. Epizody opakující se insomnie trvají v průměru od 1 do 3 měsíců.

Nespavosťv těhotenství

Nespavost je běžným problémem během těhotenství . Ve většině případů se vyskytuje zejména v prvním a třetím trimestru. Jaké jsou příčiny nespavosti v těhotenství?

  • hormonální změny
  • nevolnost
  • zvýšená potřeba močení
  • úzkostné stavy
  • bolesti např. v zádové oblasti
Budete mít zájem:  Parathormon (pth) – hormon příštítných tělísek – jaké má v těle funkce?

Je třeba si uvědomit, že tělo matky v těhotenství prochází výraznými změnami z toho důvodu, aby bylo připraveno na nový přírůstek. Aktivní metabolismus nebo zvýšená hladina progesteronu, nejen tyto změny se dějí ve vašem těle. Je proto zcela přirozené, že pociťujete diskomfort a problémy se spaním, protože se mění i spánkové návyky.

Jak bojovat s nespavostí v těhotenství? 

  1. buďte aktivní
  2. dbejte na vyváženou stravu (žádné nezdravé potraviny a jídla)
  3. důležitá je i dostatečná hydratace organismu
  4. zaveďte si pravidelný spánkový režim (neměňte vaše spánkové návyky)
  5. nezapomínejte i na relaxační aktivity během dne (pokud máte úzkost, vyzkoušejte například teplá koupel před spánkem)

Nemusíte se však obávat, jelikož insomnie během těhotenství není nebezpečná a měla by se časem sama vytratit. Dobrou zprávou je i to, že neovlivňuje zdravý vývoj vašeho miminka.

Nespavost u dětí

Děti mohou také trpět problémy s nespavostí. Ve většině případech mluvíme o stejných příčinách jako u dospělých jedinců. Jedná se hlavně o tyto důvody:

  • stres
  • nadměrný příjem kofeinu
  • léky a psychické poruchy

Opět se netřeba hned obávat nejhoršího, protože nemusí jít vždy o insomnii.

Podle průzkumů typickými příznaky nespavosti u dětí jsou:

  • podrážděnost
  • ospalost
  • nervozita
  • změny nálad
  • problémy s pamětí a pozorností
  • poruchy chování

Léčba u dětí je obvykle stejná jako u dospělých. Nastavte proto vašim dětem jako preventivní onemocnění správný, ale hlavně konzistentní spánkový režim. Nevystavujte jejich stresovým situacím, pokud to není zcela nezbytné.

Insomnie (nespavost) – léčba

Léčba může být založena na farmaceutickém nebo Nefarmaceutické základě. Nejdůležitějším krokem je však návštěva lékaře a řešení problému.

Možná bude nutné podstoupit několik způsobů léčby, aby se zjistil nejefektivnější způsob ve vašem konkrétním případě. Doporučeným způsobem léčby je tzv.

kognitivně-behaviorální terapie, která se využívá k řešení chronické nespavosti u dospělých lidí. V každém případě budete muset změnit vaši spánkovou hygienu.

Kromě toho je nutné provést určité změny ve vašem životě:

  1. vyhýbání se kofeinovým nápojem před spánkem
  2. vyhýbání se fyzické aktivitě před spánkem
  3. snižovat čas strávený v posteli, pokud se ještě nechystáte spát, např. sledování televize nebo surfování na internetu

Je důležité léčit i hlavní příčinu nespavosti, zejména pokud se jedná o sekundární nespavost.

Jak můžete léčit insomnii i vy sami? Existuje několik způsobů, prostřednictvím kterých můžete snižovat příznaky nespavosti nebo nespavost úplně vyléčit. Samozřejmě, tyto způsoby nejsou náhradou léčby, kterou vám naordinoval lékař.

  • horké mléko
  • bylinkový čaj
  • kozlík lékařský
  • meditace
  • melatonin jako doplněk stravy – podporuje spánek
  • inhalace esenciálních olejů v rámci aromaterapie – zejména levandulové, heřmánkové, z cedrového dřeva

Léky

Dostáváme se k léčbě nespavosti prostřednictvím léků. Některé ze zažitých léků mohou mít i vedlejší účinky, a tedy samotná léčba může takto vybírat svou daň. Lékaři rádi předepisují léčiva s účinnou látkou zolpidem nebo difenhydramin. Určitě nepodstupujte samoléčbu a v žádném případě si sami neordinujte léky na nespavost.

Často kladené otázky

Co je to nespavost?

Insomnia představuje jednu z nejčastějších poruch spánku, konkrétně se jedná o nespavost – problémy s usínáním as udržením se ve spánkovém stavu dostatečně dlouhou dobu. Opakem insomnie je hypersomnie – nadměrná spavost.

Jak jí předcházet?

Důležité je vést zdravý a aktivní životní styl, který by měl zahrnovat dostatek pohybu, zdravou stravu, málo kofeinových nápojů. Když už potřebujete nějaký ten kofein, nedoporučuje se konzumovat ho několik hodin před spánkem, což platí i o fyzické aktivitě.

Jak léčit insomnii?

V lehčích případech může být účinná i samoléčba, která sestává ze zdravé spánkové hygieny a dodržování záasad pro dosažení kvalitního spánku. Pokud však takové kroky nezaberou je důležité vyhledat lékařskou pomoc.

Jaké jsou léky a výživové doplňky na insomnii?

Jedná se zejména o léky se sedativním účinkem, jako je například Zolpidem. Co se týče výživových doplňků, vhodné je užívat syntetický melatonin, a přírodní doplňky, jako je například Benosen, Sédatif PC či Persen.

Vybrané zdroje:

Nespavost (Insomnie) – příčiny, příznaky, léčba

Insomnie – když vás trápí chorobná nespavost

Insomnie neboli nespavost postihuje podle statistik až třetinu naší populace a čísla stále rostou. Zajímá vás, co nespavost způsobuje, jaké jsou příznaky a co v boji s ní pomáhá? Pojďme se na to společně podívat.

Co je to nespavost

Insomnie neboli nespavost je porucha, kdy člověk obtížně usíná a/nebo se během spánku opakovaně probouzí a/nebo se předčasně probouzí a opětovně nemůže usnout. Celkově je člověk nespokojen s kvalitou i kvantitou spánku a to i přesto, že jsou ke spánku vytvořeny vhodné podmínky.

Porucha nočního spánku musí být současně doprovázena denními obtížemi jako například únavou, nepohodou nebo narušením fungovaní v oblasti sociální, pracovní, vzdělávací nebo jiné.

Podle délky trvání můžeme rozdělit nespavost na dva typy. Člověk má u obou typů stejné příznaky, ale tyto příznaky přetrvávají jinak dlouho.

  • krátkodobá nespavost – příznaky se objevují po dobu kratší než 3 měsíce
  • chronická nespavost – příznaky se objevují po dobu 3 měsíců a déle

Oba typy se liší také frekvencí výskytu poruch spánku. U chronické nespavosti musí být porucha nočního spánku přítomna 3x nebo více za týden, u krátkodobé nespavosti frekvence nefiguruje, ale porucha musí být dostatečně klinicky významná.

Chronická nespavost (občas nazývána také jako chorobná nespavost) se vyskytuje přibližně u 10-15 % populace.

Příznaky nespavosti

Pro diagnostiku chronické nespavosti se používají následující kritéria (podle mezinárodní klasifikace spánkových poruch ICSD-3).

Jedinec si stěžuje (nebo jeho okolí pozoruje) nejméně jeden z následujících příznaků:
– potíže s usínáním – potíže s udržením spánku– předčasné ranní buzení (probouzení dřív, než by si člověk přál)– odmítání ulehnout v adekvátní čas– potíže se spánkem bez zásahu okolí/rodičů

Jedinec si stěžuje (nebo jeho okolí pozoruje) alespoň jeden z následujících denních příznaků vyskytujících se v návaznosti na poruchu spánku:

– únava nebo malátnost– poruchy pozornosti, soustředění, paměti– poruchy v oblasti sociálních a rodinných vztahů– pracovního výkonu nebo zhoršení školních výsledků– náladovost či podrážděnost– ospalost během dne– poruchy chování (hyperaktivita, impulzivita, agresivita)– snížená motivace, snížená míra energie, snížená iniciativa– zvýšená náchylnost k chybám nebo nehodám

– obavy či nespokojenost týkající se spánku

Jedinec si stěžuje na noční spánek (a denní fungování) i přesto, že jsou pro spánek vytvořeny vhodné podmínky (doba vyhrazená pro spánek je dostatečně dlouhá, prostředí pro spánek je bezpečné, klidné, pohodlné a bez rušivých vlivů – nevhodné osvětlení, hluk).

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené se vyskytují alespoň 3x týdně.

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené trvají minimálně 3 měsíce.

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené nemohou být vysvětleny jinou poruchou než insomnií.

Tabulka 1 – Příznaky, které se používají jako kritéria pro diagnostiku chronické nespavosti.

Nespavost příčiny a výskyt

Nespavost může vzniknout v každém věku a čím je člověk starší, tím je pravděpodobnost výskytu vyšší. Nejčastěji se však začíná objevovat mezi 20.-30. rokem života ve spojení s velkým stresovým faktorem – zkoušky, směnný provoz, narození dítěte, zásadní životní změny.

Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří (1):

  • stres a nadměrná psychická zátěž
  • nepravidelný spánkový režim
  • pásmová nemoc (jet lag), změna času letní-zimní, práce na směny
  • deprese
  • kofein, alkohol, některé léky
  • nevhodné prostředí pro spánek
  • nedostatek pohybu během dne
  • nadměrná konzumace jídla a pití před spaním
  • celkově špatná spánková hygiena

Spánková hygiena – 12 zásad pro kvalitní spánek

Výskyt nespavosti je o 50 % vyšší u žen než u mužů. Ženy jsou náchylnější především v období těhotenství a menopauzy. Významnou roli hraje také socioekonomické postavení jedince – horší socioekonomický status je spojen s vyšším výskytem nespavosti.

Nespavost a další onemocnění

U 9 z 10 lidí se současně s chronickou nespavostí vyskytuje také další duševní nebo tělesné onemocnění. Některé z těch nejvýznamnějších v tabulce níže:

Psychiatrická onemocnění:
– depresivní porucha– bipolární porucha– panická porucha– posttraumatická stresová porucha– ADHD– demence– psychotická onemocnění
– astma– diabetes– kardiovaskulární onemocnění– hormonální poruchy– onkologické onemocnění– chronická bolest– HIV
– poruchy dýchání ve spánku– syndrom neklidných nohou– parasomnie (např. noční můry)

Tabulka 2 – Příklady dalších onemocnění, které se mohou vyskytovat společně s nespavostí.

Nespavost je významný rizikový faktor pro rozvoj poruch nálady nebo úzkostných poruch. Oproti zdravým jedincům roste u člověka s chronickou nespavostí riziko vzniku depresivní choroby 2-4x.

Stejně tak je chronická insomnie rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění jako hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a cévní mozkové příhody.

Průběh nespavosti

Průběh insomnie není u všech stejný. Porucha se může objevit:

  • akutně – s jedním nebo více spouštěcími faktory (stres v rodině nebo v práci, zármutek, jiné onemocnění)
  • pozvolně –bez jasných spouštěčů

U lidí s pozvolným nástupem se porucha objevuje často už od dětství a je většinou obtížné stanovit přesný počátek.

Je celkem časté, že v průběhu života s chronickou nespavostí příznaky kolísají – člověk má lepší a horší období. Jsou noci, kdy může mít spánek bez jakýchkoliv problémů a jsou naopak noci, kdy trpí nespavostí.

Tenhle kolísavý průběh vede člověka často k mylnému domnění, že „ono to nějak odezní samo“. Výzkumy ale potvrzují opak. U 70 % pacientů přetrvává neléčená nespavost po jednom roce sledování a u téměř 50 % pacientů i po 3 letech sledování (2).

Včasným odhalením příčin je možné nespavost zvládnout nebo ji alespoň potlačit na přijatelnou mez. Je potřeba ale začít jednat co nejdříve, nic neodkládat.

Rozpoznání nespavosti

Pokud máte potíže, které by mohly odpovídat příznakům insomnie z tabulky 1, navštivte specialistu (spánkovou laboratoř). Ten provede základní vyšetření, zahrnující například:

1. popis typu, závažnosti a průběhu chronické nespavosti jaké přesně máte problémy s nočním spánkem, jaké máte problémy přes den, jak dlouho a jakým způsobem porucha probíhá
2. váš aktuální režim spánku a podmínky ke spánku kdy chodíte spát a kdy vstáváte, pravidelnost, spánek přes den, jak spíte přes víkend, kde spíte, kvalita osvětlení a lůžka, hluk, jaké máte rituály spojené se spánkem, jestli spíte s domácím mazlíčkem…
3. farmakologickou anamnézu jestli jste používali nebo používáte nějaké medikace ovlivňující spánek.
jak vypadá váš sociální i pracovní život, jakou máte pracovní dobu, jestli máte nějaké návyky (alkohol, kofein, nikotin…)
5. nefarmakologické způsoby léčby jestli jste vyzkoušeli nějaký druh psychoterapie, relaxace, meditace, akupunktury, hypnózy…
6. vliv jiných onemocnění zda jste měli nebo máte nějaké onemocnění, které by mohlo mít vliv na spánek
  • Tabulka 3 – Některé z údajů, které od vás bude lékař potřebovat při návštěvě specializovaného pracoviště.
  • V některých případech mohou být potřebná i doplňující vyšetření jako krevní vyšetření, vyšetření hladiny melatoninu, aktigrafické a/nebo polygrafické vyšetření.
  • Lékař vás může požádat také o spánkový deník, který je velmi dobrým pomocníkem.
Budete mít zájem:  Co možná nevíte o vodě – zajímavosti o této životodárné tekutině

Nespavost léčba

Jak na nespavost? Léčba nespavosti může mít dvě formy:

  • farmakologickou – s užíváním léků
  • nefarmakologickou – bez užívání léků

Účinnou a jednoznačně doporučovanou formou je nefarmakologická terapie.

Nefarmakologický přístup

Tato forma zahrnuje především kognitivně-behaviorální terapii, která se skládá mimo jiné z těchto složek:

Vzdělání ohledně spánku, které člověku pomáhá pochopit, jak vypadá zdravý spánek. Vysvětleno je například:
– že trvání spánku je individuální a závislé na věku– jak spánek funguje, jaké jsou fáze a cykly spánku– že krátká probuzení během spánku jsou normální a běžná– jak je spánek řízen (cirkadiánní rytmy)
Omezení času v posteli na nezbytně nutnou dobu, které člověku pomáhá obnovit pravidelný spánkový rytmus.
Nutnost dodržovat spánkovou hygienu, která je absolutně nutná pro zdravý a kvalitní spánek, zahrnuje například:
– nesportovat 4-5 hodin před spaním– před spaním nekouřit, nepít alkohol, kofein– večeřet spíše lehká jídla– udržovat optimální teplotu na spaní– vytvořit příjemné prostředí ke spánku (ložnice, matrace, polštáře, povlečení…)– dbát na zatemnění vhodnými závěsy, žaluziemi a chránit se proti zevnímu hluku– a další
Jsou doporučeny relaxační metody jako autogenní trénink nebo progresivní relaxace a dále také psychoterapeutické práce pro snížení úzkosti.

Tabulka 4 – kognitivně-behaviorální přístup k léčbě insomnie.

Farmakologický přístup

  1. K farmakologické formě léčby se přistupuje většinou jen v případě, že nefarmakologická forma není dostupná, nebo daný člověk sám preferuje užívání léků.

  2. I v tomto případě je nutné seznámení se zásadami správné spánkové hygieny, doporučit pravidelný spánkový rytmus a omezit denní pospávání.
  3. Co se týče léků na nespavost, u většiny chybí dlouhodobé studie. Mezi ty osvědčené patří:
  • GABA agonisté (např. benzodiazepiny)
  • sedativní antidepresiva
  • antihistaminika
  • antipsychotika
  • melatonin
  • herbální léčiva

Nespavost v těhotenství

Ženy se mohou setkat s nespavostí ve všech fázích těhotenství, ale nejčastěji to bývá v prvním a třetím trimestru. Kvůli půlnočním návštěvám koupelny, nekontrolovatelným hormonům, těhotenským problémům jako pálení žáhy a dalším se často ocitnou více času mimo postel než v ní. 

Dobrou zprávou je, že i když může být nespavost pro těhotnou velice nepříjemným společníkem, pro miminko škodlivá není.

Svou roli hraje také pohyblivost s těhotenským bříškem. Ke konci těhotenství má mnoho žen problémy se dostatečně a pohodlně vyspat. V prvním trimestru sice ženy nebudou mít ještě takové bříško, aby jim bránilo v pohodlném spánku, ale roli zde hrají jiné problémy jako například:

  • potřeba často močit
  • nevolnost nebo zvracení
  • bolesti zad
  • citlivost prsou
  • nepohodlí v oblasti břicha
  • křeče v nohou
  • dušnost
  • pálení žáhy
  • živé sny

Další příčiny nespavosti v těhotenství mohou souviset především se stresem. Nespavost ze stresu, která je často způsobena obavami z porodu, starostmi co bude následovat po porodu atp, může zbytečně narušovat spánek. Tyto obavy a starosti jsou ve většině případů neopodstatněné. Nemyslete na ně.

Jako u všech ostatních věkových skupin, které se potýkají s problémy s nespavostí, základem je dodržovat správnou spánkovou hygienu a udržovat se v pohodlí.

Závěrem

Nespavost je nejrozšířenější poruchou spánku a to nejen u nás. Jedním z faktorů, který na ni má velký vliv je také stres. Pokud máte jakékoliv podezření a vyskytují se u vás příznaky odpovídající nespavosti, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře, který vám doporučí další postup.

Nespavost má velice negativní dopad na váš každodenní život, ať už pracovní nebo osobní. Pokud to bude jen trochu možné, vyhýbejte se stresovým situacím, dodržujte pravidla spánkové hygieny a vytvořte si pro spánek vhodné podmínky. I to pomáhá v boji proti nespavosti.

chronická nespavost insomnie léčba nespavost poruchy spánku těhotenství

Nespavost: příznaky, léčba (insomnie)

Nespavost nebo-li insomnie je nejčastější skupina poruch spánku, jejíž
hlavním příznakem je porucha usínání anebo
průběh spánku (přerušovaný spánek, brzké
probouzení).

Poruchy spánku rozdělujeme podle převažující příčiny na
insomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrná
spavost), poruchy cirkadiánního rytmu (tj.

poruchy
střídání spánku a bdění, netolerance směnného režimu např.
v povolání) a parasomnie (chorobné stavy a jevy
vyskytující se v souvislosti se spánkem, např.

náměsíčnictví, mluvení
ve spánku, noční křeče v lýtkách a mnoho dalších).

Z časového hlediska pak insomnie dělíme na krátkodobé či občasné
(intermitentní) a chronické, trvající déle než 6 měsíců.

Nespavost může mít řadu vyvolávajících faktorů, které obvykle
rozlišujeme na zevní a vnitřní. Ty by měly být pečlivě prozkoumány a
zhodnoceny tak, aby bylo možno insomnii řádně léčit.

Mezi zevní faktory můžeme jmenovat stres
a jiné vlivy z prostředí (jako je chlad, teplo, nepohodlné lůžko, hluk
či pouhé tikání hodin) a nepřiměřenou spánkovou hygienu (režimová
opatření). Spánková hygiena je soubor opatření, která
mají usnadnit usínání a napomoci normálnímu průběhu spánku
(viz níže).

vnitřním faktorům pak řadíme
tělesné a psychické potíže. Častým
problémem spojeným s poruchou spánku bývá přítomnost choroby, která
pacienta obtěžuje do té míry, že nemůže usnout.

Může se jednat o stavy
spojené s bolestí (bolesti svalů, kloubů, nádorová onemocnění),
svěděním (různé ekzémy), endokrinní poruchy jako je zvýšená funkce
štítné žlázy, plicní choroby (kašel, astma), srdeční choroby (arytmie,
dušnost v souvislosti se srdečním selháváním) problémy se zažíváním
(dyspepsie), dále silné emoční zážitky, úzkost a jiné neduhy, které
dotyčnému takzvaně „nedají spát“.

Potřeba spánku je velmi individuální, průměrně se však pohybuje okolo
6-8 hodin a bohužel díky současnému náročnému životnímu stylu je doba
spánku stále záměrně zkracována.

Za chorobný je možné považovat stav,
kdy spánek nepřináší dostatečný odpočinek, dotyčný se necítí
zotavený, během noci se často budí, opakovaně nemůže usnout, během dne
je unavený.

Tímto si utváří začarovaný kruh ve smyslu takovém, že se
pak snaží dohánět probdělý čas odpočinkem během dne, ulehnutím
v odpoledních hodinách a v noci opět nemůže usnout a podvědomě si tak
utváří návyk se spánkem během dne a bdělostí ve večerních, nočních
až ranních hodinách. V odborných publikacích se hovoří o tzv.
ďábelském kruhu.

Rizikové faktory nespavosti

Rizikovými faktory rozumíme stavy a podněty vedoucí k nespavosti, tj.
nevhodné prostředí pro spánek zahrnující hluk (tikající
budík a jiná elektronika v ložnici), zápach, horko, chlad, nevyhovující
lůžkoviny či lože (např. tvrdá či příliš měkká matrace).

  • Dále užívání stimulujících nápojů jako je káva,
    energetické nápoje a alkohol brzy před usnutím, kouření a požívání
    jiných návykových (především stimulujících) látek.
  • Rovněž řešení sporů a stresujících záležitostí před plánovaným
    usnutím a zvýšená aktivita či sport méně než 5 hodin před spánkem
    mohou narušit proces usínání a spánku.
  • Také pospávání během dne a pobyt v posteli v době, kdy normálně
    nespíme nebo o to ani neusilujeme, nám může utvořit návyk, kdy si
    ulehnutí přestaneme spojovat s dobou, kdy obvykle chodíme spát a
    s místem, kde obvykle spíme.

Prevence nespavosti

Jak již bylo několikrát zmíněno, důležitá je zejména
spánková hygiena, vyřešení všech rizikových faktorů pro
spánek a včasné řešení již nastalých problémů se spánkem. Obecně
platí, že čím více se problémy odkládají, tím více nás obtěžují a
mohou být hůře řešitelné, případně se již nedaří zjistit, odkud
daná problematika pramení.

Příznaky a projevy nespavosti

Dominujícími příznaky nespavosti je prodloužená doba
usínání
, přerušovaný spánek a brzké
probouzení
. Někdy si pacient na probouzení během noci nepamatuje,
nicméně může být zvýšeně unavený, obtížně ráno vstává, necítí
se zotavený po dostatečně dlouhé době pobytu na lůžku a během dne je
celkově méně výkonný.

Léčba nespavosti

Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová
opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny
a dále léčba vyvolávající příčiny, kterou se snažíme
odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných chorobách, které mohou
být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba i nemocný uvědomoval.

Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit
ulehnutí na lůžko předčasně, tedy až v době, kdy se cítíme skutečně
unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je si stanovit hodinu ulehnutí
ke spánku a tu každý den dodržovat).

Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady
pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit
nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout.
Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si
utvořili návyk.

Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj,
příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to
převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení
kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky
náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či
vynechat.

Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu.

Měli bychom se
naučit zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně
dostupných kursů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat
ostatní členy rodiny např.

v péči o děti, sourozence, prarodiče apod.,
opustit příliš stresující zaměstnání případně pokud máme povolání
více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit).

Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu,
vytvoření zázemí a bezpečí.

Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních
spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním,
přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze
skupiny tzv. hypnotik (nebenzodiazepinová
i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se
anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti).

Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se
řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně
produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle
užíván při cestování letadlem).

Jak si mohu pomoci sám

Pomoci si můžete hned několika způsoby. Jednak dodržováním a nácvikem
spánkové hygieny a vyhnutím se rizikovým faktorům včetně vyvarování se
nadměrného stresu a problémů v práci či rodině.

Navíc se může pokusit o navození spánku pomocí celé řady
čajů, které jsou běžně dostupné v lékárnách,
drogeriích či supermarketech. Takové čaje či čajové směsi obvykle
obsahují meduňku lékařskou, kozlík lékařský či chmel otáčivý.
K dispozici jsou i kapky či tablety s těmito bylinkami. Na některé
pacienty působí velmi příznivě.

Komplikace nespavosti

Hlavní komplikací je zejména únava a psychické
potíže
které nespavost logicky s sebou přináší. Z únavy
pramení řada nehod během dne, ať už automobilových, pracovních či
jiných, snížená koncentrace a schopnost se učit.

Budete mít zájem:  Proč si potřebujeme tak dlouho „válet šunky“?

Strach z nemožnosti usnout v postiženém vyvolává stále vzrůstající
úzkost, ve výsledku se pak u pacienta můžeme potýkat
s depresí.

Diskuse

  • Nespavost,
    co vám pomohlo?
  • Co na
    nespavost kromě léků?

Další názvy: insomnie, porucha usínání a kontinuity spánku, porucha spánku

Trápí vás nespavost? Víme proč i jak se jí zbavit

Jednou za čas se to stane každému. Prostě nemůžete usnout. Nespavost neboli insomnie je nejčastější poruchou spánku a pokud je občasná, nemusíte se znepokojovat.

Problém je, když nemůžete spát déle než 6 měsíců. V takovém případě nejspíše trpíte chronickou insomnií a je na čase navštívit lékaře.

Ať už ale nemůžete usnout občas nebo pravidelně, není to nic příjemného. Abyste mohli s nespavostí bojovat, musíte nejprve odhalit její příčiny.

Důvody nespavosti hledejte ve svém okolí

Proč nemůžete spát, je občas prosté:

  • hluk,
  • nepříjemné teplo nebo naopak chlad,
  • nepohodlné lůžko.

Náprava je jednoduchá – zavřít nebo otevřít okno, pořídit si špunty do uší nebo novou matraci. Sami obvykle poznáte, co vám ke kvalitnímu odpočinku chybí.

I uvnitř sebe

Někdy ale příčina nespavosti na první pohled jasná není. Pak nezbývá, než obrátit pozornost k tomu, co jste celý den (a hlavně večer) jedli, pili a dělali.

Za to, že se akorát převalujete v posteli, možná může přemíra kofeinu, alkoholu nebo tučného jídla. Odborníci také varují před používáním elektronických zařízení hodinu před ulehnutím. Prohlížení novinek na zářivém displeji mobilu nebo tabletu tak není ta správná kratochvíle, které byste se měli věnovat v posteli.

Největším problémem však bývá stres. Pokud nedokážete nechat pracovní či osobní problémy za dveřmi ložnice, je velmi pravděpodobné, že vám budou šrotovat v hlavě a úzkost vám nedopřeje klidný odpočinek.

9 tipů, jak bojovat s nespavostí

  • 1. Vyhněte se před spaním stimulujícím nápojům a těžkým a sladkým jídlům.
  • 2. Čtěte si knihu nebo poslouchejte oblíbenou hudbu. Nepouštějte televizi ani jiná elektronická zařízení.
  • 3. Nespěte přes den.
  • 4. Nepijte večer alkohol. Sklenička “na dobrou noc” je pověra.
  • 5. Dopřejte si šálek čaje s meduňkou, kozlíkem lékařským nebo chmelem. Tyto bylinky zklidňují a pomáhají usnout.
  • 6. V ložnici dobře vyvětrejte. Na čerstvém vzduchu se usíná lépe.
  • 7. Vytvořte si uklidňující večerní rituál.
  • 8. Pokud nemůžete usnout, vstaňte a chvíli se věnujte nějaké jednoduché činnosti.
  • 9. Pořiďte si do ložnice kvalitní matraci, polštář a peřinu. Bez pořádného vybavení není pořádný odpočinek.

Poruchy spánku

Třetinu svého života prospíme – pokud máme to štěstí. S nespavostí se ve svém životě setká 40 % lidí a 10 % lidí trápí tato či jiná porucha spánku dlouhodobě.

Důležitá je nejen přiměřená délka spánku, ale také jeho kvalita. Tělo totiž ve spánku regeneruje a sbírá síly do dalšího dne, proto je důležité dodržovat určitý rytmus a spát dostatečně dlouho.

U lidí, jejichž spánek je v průběhu noci častokrát přerušován nebo je zkrácen, nemusí dojít k některým důležitým spánkovým fázím.

Při nedostatku spánku jsme nejen unaveni, ale náš organismus je oslaben celkově – často reagujeme podrážděně a dostavují se problémy ve vztazích a vyšší sklon k depresím.

Lidé se spánkovým deficitem častěji trpí nadváhou nebo obezitou a také více konzumují potraviny s vyšším energetickým obsahem, zejména sacharidy. Málo spánku se proto podepisuje na rozvoji cukrovky.

Snížená kvalita spánku také zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních poruch.

Zkrácení spánku o pouhou hodinu může mít za následek poruchy soustředění, přináší s sebou vyšší pravděpodobnost špatných rozhodnutí, nižší výkonnost a více nehod.

Potřeba spánku se u různých lidí a s přibývajícím věkem liší. Častěji a na delší dobu se v noci probouzíme, přechod z jednoho stadia spánku do druhého probíhá rychleji, cykly spánku jsou nepravidelnější. Novorozenci spí 16 až 18 hodin denně, děti v předškolním věku potřebují 10-12 hodin denně.

Starší děti a dospívající potřebují 9 hodin spánku. Většina dospělých potřebuje asi 7-8 hodin, staršímu člověku stačí 5 až 7 hodin a jeho spánek je nejen kratší, ale také lehčí, a častěji a na delší dobu se v noci budí.

V pěti letech se budíme čtyřikrát až pětkrát za noc, v padesáti letech asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát.

Říše snů

V mozku jsou jakási spánková centra, která řídí čas odpočinku a bdění. Pro spánek jsou charakteristické jednotlivé fáze spánkového cyklu, přičemž mozek zůstává po celou dobu aktivní.

V průběhu každé etapy spánku se děje něco jiného.

Některé fáze spánku jsou nezbytné proto to, abychom se následující den cítili svěží, zatímco jiné etapy jsou důležité pro naši paměť, pomáhají nám učit se nebo vytvářet si vzpomínky.

V prvním stadiu spánku se můžeme snadno probudit i při slabém podnětu, ve druhém procitneme při oslovení, ve třetím při hlasitém oslovení a ve čtvrtém až při dotyku. Čím je spánek hlubší, tím je odpočinek vydatnější. Kromě toho hluboký spánek podporuje obnovení buněk a tkání.

Děti v plném růstu spí nejméně 50 procent spánku v rytmu delta – což je právě spánek tak hluboký, že je velmi obtížné spáče vzbudit. Dospělí lidé se v této fázi nacházejí pouze ve 20-25 procentech. Zcela odlišný je REM spánek, při němž se nám zdají sny, i když si je pak nepamatujeme.

V REM spánku jsou barevné a hodně živé, zatímco jednoduché sny přicházejí i v průběhu jiných fází. Během spánku se také několikrát probudíme. Jedná se však o lehká probuzení, která ani nevnímáme.

Příčiny nespavosti

Nejčastější poruchou spánku bývá nesprávná spánková hygiena: delší spánek v průběhu dne (hodina spánku ve dne ubere dvě hodiny spánku v noci), nepravidelnost v době ulehání ke spánku a vstávání, trávení nepřiměřené doby na lůžku při sledování televize a četbě, nadměrné večerní jídlo či málo pohybu přes den, večerní pití nápojů s kofeinem, deprese, porucha srdce nebo plic. Příčinou špatného usínání bývají i stresové situace a náročné psychické činnosti před usnutím, řešení složitých situací, nepřiměřená fyzická námaha.

Nespavostí trpí především ženy, patrně kvůli své zvýšené citlivosti na rušivé podněty.

Bez patřičného spánku vydrží náš mozek dva až tři dny, poté dochází ke kolapsu. Během spánku mozek odpočívá, neboť pouze v této době nepřijímá impulzy zvenčí. Při tom třídí informace nashromážděné během dne a vytváří paměťové stopy.

V době, kdy spíme, naše tělo produkuje hormony. Během hlubokého spánku se uvolňuje růstový hormon důležitý pro zdraví dětí a buduje se svalová hmota.

Jiný hormon uvolňovaný ve spánku zvyšuje naši obranyschopnost a pomáhá v boji proti infekcím.

Akutní, krátkodobou insomnii v důsledku nahromaděného stresu nebo změny prostředí zažil snad každý. Jedná se ale o přechodný stav, který se po několika dnech vrací k normálu.

Pokud poruchy spánku trvají déle než čtyři týdny, jde už o chronické potíže, s nimiž je třeba obrátit se na lékaře.

Budeme-li naše problémy řešit jen podáváním hypnotik (léky na spaní), vypěstujeme si závislost, a není jednoduché se jí pak zbavit. Signálem závislosti je, že dávku léku je potřeba zvýšit.

Opakem nespavosti je nadměrný spánek doprovázený pocitem neustálé únavy. Bývá známkou deprese a často se spojuje s nedostatkem energie během dne. Příčinou nadměrné denní spavosti jsou především poruchy nočního spánku – mezi ně patří kromě nespavosti tzv.

syndrom neklidných nohou či spánková apnoe, při níž dochází v zástavě dechu např. v důsledku chrápání nebo těžkých chorob srdce a plic. V populaci je asi pět procent lidí, kteří trpí nadměrnou denní spavostí. Nejzávažnější formu chorobné spavosti představuje tzv.

primární hypersomnie, kdy je celkově prodloužená doba spánku nebo se objevuje usínání v průběhu dne. Idiopatická hypersomnie se projevuje stavy denního spánku o trvání i několika hodin a je často provázená i zvýšenou potřebou nočního spánku, který trvá deset i více hodin.

Probouzení bývá obtížné a spojené s poruchou orientace, jemné i hrubé motoriky, proto je označováno jako spánková opilost.

Krátké, nepotlačitelné záchvaty spánku během dne jsou charakteristické pro narkolepsii, onemocnění, při němž postižený proti své vůli upadá do krátkého spánku během dne ve zcela nečekaných situacích. Nemocnému tak hrozí úraz.

Mezi poruchy spánku lze zařadit i noční můry. Ty bývají známkou úzkosti. Občas potrápí každého z nás, problémem se stanou, když nás trápí delší dobu. Jakmile se s tím, co nás trápí, vyrovnáme, klidný spánek se obnoví. Nočními děsy často trpí malé děti.

Na vyšetření do laboratoře

V některých případech může lékař doporučit vyšetření ve spánkové laboratoři. Nejdůležitější je anamnéza, která až v devadesáti procentech ukáže směr, kterým by se mělo ubírat další vyšetření.

Nespavost bývá doprovodem mnohých interních onemocnění provázených bolestí, častým močením i neurologických chorob. Insomnie může provázet i psychotické stavy.

Do spánkové laboratoře se pak dostává jen vybraná část nejzávažnějších poruch.

Pacient je uložen ke spánku do pokoje, který je vybaven videokamerou a monitorovacím zařízením. Během noci je zaznamenávána  elektrická činnost mozku, pohyby očí a svalů brady, sleduje se dýchání, srdeční akce, okysličení krve a pohyby dolními končetinami.

S léky opatrně

Častým doplňkem léčby nespavosti je krátkodobé podávání léků s hypnotickým účinkem, které by mělo být časově omezeno. Hypnotika lze rozdělit do několika kategorií.

Do první skupiny patří dříve užívané barbituráty, od jejichž užívání se vzhledem k jejich nežádoucím účinkům upustilo. Při předávkování jsou toxické. Nespavost se po jejich vysazení může vrátit ve stejné nebo ještě větší míře jako před léčbou.

Ospalost přetrvává i ve dne a negativně ovlivňují paměť a motoriku. Postupně byly nahrazeny modernějšími hypnotiky, benzodiazepiny, které však vyvolávají závislost. Uspávají rychle a bez ohledu na hodinu podání.

Při předávkování jsou bezpečnější než barbituráty, nejsou toxické..

V současné době jsou převážně předepisována hypnotika nebenzodiazepinové řady, která jsou určena ke krátkodobému či přerušovanému podávání. Jejich dlouhodobé užívání není vhodné, i když malá a nezvyšující se dávka bývá často jedním z optimálních řešení.

Jako hypnotikum čtvrté generace je označován melatonin, který žádné vedlejší účinky nemá. Jde o látku tělu vlastní, která řídí naše biorytmy včetně spánku a bdění. S věkem jeho hladina v těle klesá. Melatoninová hypnotika uspávají přirozeně, tedy až v době, kdy chodíme spát.

Nevyvolávají závislost a neovlivňují přirozený chod spánku ani naši motoriku.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector