Datum publikace: 13.05.2015
První plastická operace prsou s použitím moderních prsních implantátů proběhla v roce 1962 v USA. V té době na území bývalého Československa proslulý český vědec profesor Otto Wichterle a jeho tým dokončovali model prvního českého prsního implantátu.
Jeho výplň netvořil klasický medicínský silikon, jako u amerického modelu, nýbrž speciální hydrofilní gel, ze kterého se vyráběly i první kontaktní čočky. Zatímco v USA plastiky poprsí zaznamenaly boom, v Československu politická situace neumožnila další výzkum a vývoj implantátů. Implantáty tak nebyly dokonalé.
Ani ve Spojených státech amerických však umělé prsní výplně neměly na růžích ustláno. 80. a 90. léta poznamenala řada soudních sporů o to, zda nezpůsobují autoimunitní onemocnění.
Psal se rok 1962 a američtí plastičtí chirurgové Frank Gerow a Thomas Cronin provedli první moderní plastiku prsou
Pacientka se jmenovala Timmie Jean Lindsey a za lékaři přišla, protože chtěla odstranit z prsou tetování. Timmie se stala první ženou v historii, které byly implantovány silikonové výplně, a pomohla odstartovat doslova revolucí v tvarování prsou.
Do té doby byly zájemkyně o úpravu ňader nuceny podstupovat řadu nebezpečných zákroků, například injekce parafínu nebo průmyslového silikonu. Ve stejné době, kdy se Timme mohla pyšnit novým dekoltem, čeští vědci v čele s uznávaným akademikem prof. Ing. Ottem Wichterlem, DrSc.
právě dokončovali první modely československých prsních implantátů plněných speciálním hydrofilním gelem – takzvané „hydrony“. „Plastická chirurgie obecně zaznamenala na území bývalého Československa bouřlivý rozvoj především po pádu komunismu. I proto si řada lidí myslí, že před rokem 1989 se u nás dnes populární „plastiky“ neprováděly.
Opak je však pravdou, naši odborníci byli skutečnými průkopníky v oblasti plastik prsou i ostatních partií. I plastická chirurgie jako samostatný obor byla jako první na světě uznána u nás v Československu v roce 1932,“ říká doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. z kliniky plastické chirurgie Esthé.
První české prsní implantáty byly implantovány pacientkám po odnětí prsou v důsledku nádorového onemocnění poprvé v roce 1964. Používaly se ale pouze krátce, protože stát nebyl ochoten finančně podpořit jejich další vývoj. Nebyly zcela dokonalé.
Oproti americkým silikonovým výplním měly omezenou plasticitu, kuželovitý tvar zůstával trvalý a nedocházelo k přelévavému efektu, který u moderních implantátů imituje chování pravé prsní tkáně. To byla zřejmě největší nevýhoda hydronů. S věkem pacientky se nepřizpůsobovaly změnám tvaru prsů a po čase až nepřirozeně „trčely“. Implantovány byly zhruba stovce žen a jeden stál zhruba 800 Kčs. Průměrná hrubá měsíční mzda přitom činila přibližně 1 500 Kčs.
1975 – Odlehčené implantáty profesora Bařinky
V roce 1975 doc. MUDr. Ladislav Bařinka, CSc. a jeho tým nechal patentovat odlehčený prsní implantát, který byl zbaven nevýhod hydronu.
Odlehčený implantát docenta Bařinky sloužil jako dočasný implantát a našel uplatnění především při rekonstrukcích prsů po nádorovém onemocnění nebo při nápravě vrozených vad. Estetické operace byly v této době téměř tabu. Během 80.
let se i do tehdejšího Československa pomalu začaly dostávat americké silikony. Jednalo se ale o „západní“ zboží a tak jejich transport přes hranice byl obtížný.
80. a 90. léta – Prsní implantáty u soudu, FDA zasahuje
Když už se zdálo, že vývoj stále lepších silikonových prsních implantátů nic nezastaví, přišla na přelomu 80. a 90. let dvacátého století v USA řada soudních sporů, které zpochybňovaly bezpečnost implantátů.
Pacientky žalovaly jejich výrobce o vysoká odškodnění s tvrzením, že jim implantáty mohou způsobit autoimunitní onemocnění, a spory většinou vyhrávaly.
V roce 1992 zakázal Americký Úřad pro bezpečnost potravin a léčiv (FDA) výrobu a prodej prsních implantátů, dokud nebude jejich bezpečnost prověřena. „Jedinou výjimku získala firma Mentor, která nadále mohla vyrábět a prodávat silikonové prsní implantáty určené pro rekonstrukce prsou.
Zásadní bylo, že během 90. let byly zveřejněny desítky studií, z nichž ani jedna neprokázala spojitost mezi silikonovými implantáty a vznikem autoimunitních onemocnění. Někteří výrobci implantátů ale mezitím museli vyplatit mnohá neoprávněná odškodnění,“ říká plastický chirurg MUDr.
Karel Urban z kliniky plastické chirurgie Esthé. Přesto teprve v roce 2006 FDA znovu povolila vybraným výrobcům (Mentor, Inamed) silikonových prsních implantátů, kteří splnili nejpřísnější kritéria, jejich výrobu a prodej za účelem estetického zvětšení poprsí.
Současnost: šetrné metody i snaha o přirozený vzhled
Od prvních plastických operací prsou z 60. let bylo dosaženo pokroku nejen v kvalitě a bezpečnosti implantátů, ale i v oblasti operačních postupů nebo vybavení chirurgických sálů. Nejvýznačnějším současným trendem je snaha výrobců implantátů i samotných operatérů, aby výplně, potažmo samotná úprava prsou, působily přirozeně.
Běžné je tak vložení implantátů malým řezem v podprsní rýze nebo řezem vedeným okrajem dvorce prsní bradavky. Po zahojení je jizva téměř neznatelná. „Jak lékařům, tak pacientkám se před dvaceti třiceti lety ani nesnilo o tom, co je dnes při zvětšení či modelaci prsou běžné.
Stále žádanější jsou především anatomické prsní implantáty s kapkovitým tvarem, které věrně imitují přirozený vzhled prsu. U nás je prozatím jejich podíl 20%, ale trend kopíruje vývoj v zahraničí, kde tyto implantáty tvoří až 60 %.
Kapkovité výplně mají vždy texturovaný povrch, jehož zpracování může výrazně snížit riziko postoperačních komplikací. U nás na klinice Esthé používáme anatomické implantáty s texturací Siltex, které mají studiemi dlouhodobě prokázané nejnižší riziko rotace, kapsulární kontraktury nebo zdvojené kapsuly.
Uvnitř implantátu se nachází speciální kohezivní gel, který nevyteče ani při vzácném protržení obalu implantátu, například v důsledku autonehody,“ říká MUDr. Libor Kment z kliniky plastické chirurgie Esthé.
3 nejnovější trendy v oblasti prsních implantátů
- Anatomické implantáty. Silueta implantátu kopíruje přirozený tvar ženského prsu. Používají se v případech, kdy pacientka důrazně dbá na to, aby plastická operace prsou působila přirozeně. Vhodnou volbou jsou i při řešení asymetrie prsou nebo lehké ptózy prsou. V anatomických implantátech je použit speciální kohezivní gel, který zajišťuje tvarovou stálost.
- Povrch Siltex. Speciálně vytvořená textura Siltex na povrchu implantátu umožňuje optimální propojení s okolní tkání. Tento typ povrchu zároveň výrazně snižuje riziko pooperačních komplikací, například kapsulární kontraktury, ruptury pootočení implantátu, zdvojení kapsuly, i v dlouhodobém horizontu.
- Silikonový kohezivní gel. Tužší konzistence silikonového gelu zvyšuje bezpečnost implantátu. Kohezivní gel totiž neunikne mimo obal ani při porušení celistvosti implantátu, Memory gel s pamětí zajišťuje také dlouhodobou tvarovou stálost.
Budoucnost plastických operací prsou? Kmenové buňky, nanotechnologie…
Praktická aplikace níže uvedených metod je sice prozatím v nedohlednu, jednou ale třeba skutečně plastické operace prsou takto vypadat budou.
Jak by mohla vypadat budoucnost plastik prsou
- Dočasná prsa. V budoucnosti možná budou ženy moci využít možnosti tzv. „dočasných prsou“. Jedná se o řešení, na kterém v současnosti pracují newyorští odborníci, a které bude vhodné pro ženy, které malé poprsí omezuje, nicméně nejsou ochotny mít implantáty po celý život. Princip by dle předběžných záměrů měl probíhat tak, že ženě bude do prsu vstříknut fyziologický roztok, který zvětší objem prsou po následující 2-3 týdny. Existují úvahy o tom, že by stejný roztok mohli používat i muži pro zvětšení jimi požadovaných partií. Celý projekt je nicméně ve stádiu výzkumu a mnozí lékaři jsou zatím skeptičtí vzhledem k možným zdravotním rizikům.
- Kmenové buňky. Jako reálné řešení, ovšem pravděpodobně až ve vzdálené budoucnosti, se jeví být používání kmenových buněk pro „vypěstování“ nového poprsí. Kmenová buňka je základním typem buňky, která je schopna dělení a přeměny na jiný typ buňky, což umožňuje tělu vytvořit nové buňky a opravit tak poškozené části těla. Odborníci předpokládají, že toto řešení bude optimální volbou pro pacientky po odstranění prsu.
- Mikroimplantáty. Další zajímavou zkoumanou metodou zvětšení poprsí, která je v současnosti ve stádiu výzkumu a vývoje, je technologie mikroimplantátů. Jedná se o malé kuličky plněné silikonem, které by se do prsou vkládaly místo klasických prsních implantátů. Jedná se o podobnou situaci, jako by se do sáčku vložily kuličky. Výhodou je menší pnutí uvnitř mikroimplantátu a menší riziko jeho prasknutí díky malým rozměrům.
- Nanotechnologie. Nanotechnologické řešení spočívá v přímém ovlivňování atomů a molekul silikonového gelu k zajištění nejvyšší míry kompatibility implantátu s tělem pacientky. Uvažuje se dokonce i tom, že by implantáty mohly obsahovat malé množství léků (například antibiotik k zajištění bezproblémové rekonvalescence po operaci nebo onkologických léků v případě nádorového onemocnění). I zde se ale jedná čistě o teoretickou možnost, která nebude využitelná v blízké budoucnosti.
Vitrína s implantáty.
Zdroj: klinika Esthé
Silikon – Wikipedie
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Silikon může být použit jako jednoduchý těsnící prostředek proti pronikání vody či vzduchu.
Lžíce a naběračka na těstoviny vyrobená ze silikonu.
Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem [R2SiO]n, kde R je organický substituent. Kostra je tvořena řetězcem, ve kterém se střídají atomy křemíku a kyslíku. Tato chemická skupina je velmi stabilní a může z ní být připraven prakticky nekonečný řetězec. Veškeré organické skupiny (např. HO nebo CH3) jsou chemicky vázány pouze na volné vazby atomů křemíku.
Vlastnosti
Mezi hlavní vlastnosti, které silikony odlišují od jiných polymerů, patří relativní stálost vlastností v širokém rozmezí teplot – inertnost. Dlouhodobá tepelná odolnost silikonových pryží se pohybuje v intervalu od −60 do + 180 °C (speciální typy -100 až +260 °C, krátkodobě až +320 °C).
Díky svému umělému původu jsou silikony poměrně inertní vůči živým organizmům. Z dalších vlastností je dobré zmínit relativní nehořlavost, dobré elektroizolační vlastnosti, dlouhodobou odolnost vůči UV záření a povětrnostním podmínkám, vodoodpudivost (hydrofobnost) a paropropustnost, adheze. Fluorované silikony jsou i olejovzdorné, čehož se využívá zvláště v automobilovém průmyslu.
Využití
- oleje a pasty (zdravotně nezávadné, vykazující velmi dobré tepelně vodivé a zároveň elektroizolační vlastnosti)
- např. malé množství silikonové pasty se používá na lepší chlazení mezi procesorem počítače a chladičem. Je výhodou, pokud tato pasta je tepelně vodivá (parametr tepelné vodivosti ve W/m.K), ovšem zlepšení výkonu nastane již po pouhém vytěsnění vzduchu pastou zpod chladiče.
- emulze silikonových olejů
- impregnační laky na stany, bundy
- jednosložkové tmely vulkanizující vzdušnou vlhkostí za normální teploty – tzv.
RTV silikony (Room temperature vulcanizing)
- inertní pružný materiál složený z polysiloxanového polymeru, silikonového plastifikátoru a různých plniv či barviv.
- vyrábějí se dva různé vulkanizační systémy (adiční a kondenzační).
- dvousložkové kaučuky vulkanizující po přídavku katalyzátoru, pro výrobu pružných forem a k zalévání součástek, zapouzdření napěťových (nebo proudových) zdrojů
- hydrofobizační přípravky (po aplikaci odpuzují vodu)
- laky (vysoce tepelně odolné)
- tmely – ochrana osazených desek plošných spojů, sanitární a stavební využití
- odpěňovače
- kosmetika – používá se v různých kategoriích výrobků jakou jsou např. mýdla, sprchové gely, šampony na vlasy, pěny na holení atd.[1]
- ploutve
- koupací čepice
- prsní implantáty
- reklamní silikonové náramky
- pěny – těsnění (např. kabelových průchodů)
- kuchyňské náčiní – formy na pečení, vály
Rozpustnost silikonů ve vodě
Silikony se mohou dle rozpustnosti ve vodě řadit do tří skupin:
- Rozpustné ve vodě – silikony úplně rozpustné ve vodní lázni, např. Dimethicone Copolyol, Lauryl Methicone Copolyol, Amodimethicone (a) Trideceth-12 (a) Chlorid Cetrimonium
- Nerozpustné ve vodě – silikony, které nereagují a jsou netečné ve vodní lázni, např. Cetearyl Methicone, Dimethicone, Simethicone
- Částečně rozpustné ve vodě – silikony, které alespoň částečně reagují a rozpustí se ve vodní lázni, např. Disiloxane, Trisiloxane, PCA Dimethicone
Recyklace silikonů v ČR
Problém silikonů je zejména v tom, že ačkoliv je lze zařadit mezi plasty, nelze je třídit a patří do směsného odpadu.
Jejich výhodou je však to, že jsou oproti plastům šetrnější k životnímu prostředí, neboť jsou odolnější, trvanlivější a inertní vůči okolí, tj.
jejich povrch nereaguje s lidským tělem, sloučeninami ani jinými materiály a nevylučuje chemické látky. Od silikonu proto nehrozí jakékoliv zdravotní rizika a je ekologičtějším materiálem než plast.[2]
Ačkoliv v ČR silikon ještě zpravidla nikdo nerecykluje, v zahraničí to již neplatí. Obvykle se z něj vytváří olej, který se používá jako mazivo pro průmyslové stroje.[3] Lze ho však také rozemlít, smíchat s pojivem a odlít z něj zcela nový předmět.[2]
Reference
- ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Silikony v kosmetice. Blíží se jejich konec v šamponech a mýdlech?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví „v cajku“, 7.
březen 2018
- ↑ a b RECYKLACE SILIKONŮ. Recyklace v České republice [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Silicone. lifewithoutplastic.com [online]. [cit.
2019-10-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu silikon na Wikimedia Commons
Autoritní data: PSH: 6114
Portály: Chemie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Silikon&oldid=18136985“
Šéf firmy, která vyráběla vadné silikony, dostal 4 roky
Petr Jemelka
Aktualizováno 10. 12. 2013 11:51
Závadné výrobky byly implantovány do těla 300 000 pacientek v 65 zemích včetně Česka.
Marseille – Zakladatel francouzské společnosti Poly Implant Prothese (PIP), která při výrobě prsních implantátů nahrazovala zdravotnický materiál levnějším průmyslovým silikonem, odešel od soudu se čtyřletým trestem vězení.
Soudce vyhověl žádosti prokuratury a poslal 74letého Jeana-Clauda Mase za mříže, přestože se v dubnu operovaným ženám omluvil a v závěrečné řeči opět zopakoval, že gel pro implantáty nebyl jedovatý ani nijak nebezpečný.
Levnější a méně odolný průmyslový silikon byl nicméně použit až v 80 % implantátů, čímž francouzský výrobce ušetřil miliony eur. Krom vězení za to teď musí Mas zaplatit ještě 75 tisíc euro pokuty, což jsou v přepočtu více než dva miliony korun.
Spolu s ním byli k podmínečným trestům odsouzeni další tři členové někdejšího nejužšího vedení firmy. Bývalý generální manažer společnosti Claude Couty odešel od soudu s tříletým trestem, ředitel oddělení kontroly kvality Hannelore Font a šéf výroby Thierry Brinon dostali roční respektive 18měsíční podmínku.
5 tisíc žalobkyň
Skandál s nebezpečnými prsními implantáty propukl v roce 2011, kdy se ukázalo, že byly implantovány do těla 300 tisíc pacientek v 65 zemích včetně České republiky závadné a potenciálně nebezpečné výrobky. Ke společné žalobě se připojilo přes pět tisíc poškozených žen, což z případu udělalo jednu z největších soudní kauz v historii francouzské justice.
„Cítila jsem se, jako by ve mně tikala časovaná bomba. Když jdete k doktorovi a on vám dá lék, neptáte se ho, jestli je bezpečný. Prostě předpokládáte, že je. Představa, že v sobě mám kus matrace a bůh ví čeho ještě, je prostě odporná,“ svěřila se CNN před začátkem procesu jedna z poškozených další oběť Rowena Mackintoshová.
Žaloba prokázala více než 4100 protržených voperovaných náhrad a 2700 žen, u kterých vyvolaly implantáty záněty.
Objevily se i dohady, že podporují vznik rakoviny, což se ale zatím nepotvrdilo. V Česku mělo implantáty PIP přes 2000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo výměnu a valná většina žen ji podstoupila.
Nebezpečné prsní implantáty z Francie se dovážely i do Česka
22.12.2011 10:30 Aktualizováno 22.12. 12:02
Prsní implantáty francouzské firmy Poly Implant Prosthesis (PIP), které jsou možná vadné, se vyvážely do více než 65 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura AFP, která případ označila za velký skandál světového rozměru. Koncem týdne se očekává oficiální vyjádření francouzských úřadů.
Česko podle sdělení českého lékového úřadu bylo informováno o zákazu prodeje implantátů PIP už loni v dubnu a hned je ze zdravotnických zařízení stáhlo. Pacientky jsou častěji kontrolovány a nežádoucí účinky zjištěny nebyly.
Francouzská asociace pro dohled nad léčivy (AFSSAPS) loni na jaře upozornila, že voperované implantáty PIP nezvykle často praskají, a pozastavila jejich používání a vývoz. Vyšetřovatelé podezřívají již zaniklou firmu, že používala nekvalitní silikon s cílem ušetřit milion eur ročně. Objevily se dohady, že implantáty také podporují vznik rakoviny.
„Vydali jsme ve shodě s AFSSAPS doporučení k maximální pečlivosti při kontrolách těchto pacientek, případně k vyšší frekvenci kontrol. Veškeré PIP implantáty byly staženy ze zdravotnických zařízení a nejsou již nadále používány,“ řekla mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv Veronika Petláková.
Plastický chirurg Karel Urban řekl, že v ČR se užívaly tyto implantáty pro rekonstrukce prsu po jejich odnětí několik let. „Měli jsme jen dobré zkušenosti, žádné problémy,“ uvedl. Distributor podle lékaře sdělil, že do ČR vadné implantáty nedorazily, jen ty zdravotně nezávadné. Klinika neplánuje výměny a ženám sděluje, že dodaná šarže nebyla vadná.
PIP se v důsledku krize a poklesu kurzu dolaru v posledních letech dostala do finančních potíží. Ty nakonec vedly k jejímu bankrotu v březnu 2010.
Do té doby vyráběla asi 100 tisíc prsních implantátů ročně, které vyvážela především do Latinské Ameriky a západní Evropy.
Zhruba 10 procent produkce směřovalo podle AFP do východní Evropy, a to do Česka, Bulharska, Maďarska, Ruska, Běloruska a Polska.
Agentura pro dohled nad léky v Británii odhadla, že implantáty nosí v zemi kolem 45 tisíc žen. Vyzvala je, aby nepanikařily, protože dosud není důkaz, že je nějaký vztah mezi těmito implantáty a vznikem rakoviny, a tedy není zatím důvod si je nechat odstranit. Více než 250 Britek přesto už zažalovalo kliniky, které jim implantáty voperovaly.
„Více než polovině žalujících žen implantáty praskly, další ženy vystrašily zveřejněné informace,“ řekla jejich advokátka Esyllt Hughesová. „Raději bychom žalovaly přímo PIP, ale ta je v likvidaci a podle všeho nebyla patřičně pojištěna, takže podáváme žaloby na kliniky,“ vysvětlila.
Ve Francii jen v Marseille na jihu země, kde firma PIP sídlila, podalo žalobu více než 2000 žen. Francouzské úřady očekávají, že se počet žalob nejspíš výrazně zvýší.
Zdravotní úřady ve Španělsku již v březnu 2010 nařídily chirurgům, aby podezřelé implantáty nepoužívali. Také doporučily ženám, aby si nechaly zkontrolovat svůj zdravotní stav u lékařů. Některé ženy vytvořily sdružení Afectadas por protesis PIP, které požaduje na úřadech, aby zaplatily odstranění jejich implantátů.
V Německu se podle AFP o žádné kampani k odstraňování implantátů PIP zatím neuvažuje. Čeká se v této otázce na rozhodnutí francouzských úřadů koncem týdne. Federální ústav léčiv ale v dubnu varoval ženy a lékaře před těmito implantáty.
Podle britského tisku desetitisíce žen dostaly namísto zdravotně nezávadných produktů vadné implantáty z průmyslového silikonu, který se používá na počítačové součástky nebo v elektronice.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Desetitisícům žen voperovali nebezpečné prsní implantáty, v ČR se od dubna nesmí používat
Advokát postižených s nebezpečným implantátem Foto: Profimedia.cz
„My od 2. dubna nesmíme PIP implantáty, plně hrazené pojišťovnami, voperovávat, naplánované operace se do vyřešení celé záležitosti odkládají,“ uvedl plastický chirurg kliniky ESThÉ Karel Urban a dodal „„Chtěl bych ale varovat před panikou. Samotné popraskání implantátu ještě neznamená, že žena akutně čelí nějakému zdravotnímu riziku.“
Jeho slova potvrzují, že i v ČR byly použité sporné implantáty od firmy Poly Implant Prothesis (PIP). Počet žen, kterým byly voperovány, není znám.
Veronika Petláková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Novinkám potvrdila, že se po propuknutí skandálu SÚKL těmito implantáty zabýval.
„SÚKL obdržel první zprávy francouzské kompetentní autority (AFSSAPS) o zákazu prodeje, distribuce a exportu PIP implantátů již v dubnu minulého roku.
Tento zákaz byl odůvodněn zvýšeným počtem hlášení nežádoucích příhod v souvislosti s používáním těchto implantátů, a následně provedené inspekce u výrobce zjistila neshody v používaném materiálu při výrobě,“ uvedla Petláková.
Zmínila se i o opatřeních zavedených s tímto případem: „U pacientek s implantátem PIP bylo vydáno doporučení k maximální pečlivosti při kontrolách, případně k vyšší frekvenci kontrolních vyšetření. Veškeré PIP implantáty byly staženy a nejsou již nadále používány.“
Petláková ale dodala jednu pozitivní zprávu: „Státní ústav pro kontrolu léčiv nemá hlášeny nežádoucí příhody dávané do souvislosti s prsními implantáty PIP, které byly implantovány na našem území.“
Za posledních deset let více než 30 000 žen ve Francii a tisíce dalších v zemích, jako je Španělsko nebo Velká Británie, podstoupily zvětšení prsou s pomocí – jak později vyšlo najevo – potenciálně škodlivých transplantátů.
Společnost Poly Implant Prothesis (PIP) sídlící na jihu Francie byla jedním ze světových lídrů v produkci silikonových implantátů až do loňského roku, kdy vyšlo najevo, že ušetřila odhadem miliardu eur ročně používáním průmyslového silikonu namísto zdravotně nezávadných výplní do prsních implantátů. Obal kolem silikonu byl rovněž kazový a náchylný k prasknutí či prosakování.
Společnost zrušila provoz a více než 2000 žen na ni podalo žalobu. Demonstrují i propuštění zaměstnanci.
Soudně se prošetřuje i smrt ženy, která podlehla rakovině. Případ se vyšetřuje jako neúmyslné zabití.
Ve středu ženy s implantáty od firmy PIP uspořádaly první demonstraci před ministerstvem zdravotnictví. Stát podle jejich mínění neudělal dost a vláda by měla zaplatit za všechna operativní odstranění vadných implantátů, tvrdí protestující.
„Už máme plné zuby toho, jak nad námi mávají rukou jako nad hloupými barbínami,“ řekla listu The Guardian jedna z protestujících žen, které byly implantáty PIP odstraněny kvůli rakovině.
Mnoho dalších si stěžuje, že se nejčastěji setkávají s postojem „můžete si za to samy“.
Nebezpečný prsní implantát
Foto: Profimedia.cz
Většina z nich má nízké příjmy, na první operaci si vzaly půjčky a teď horko těžko shánějí další peníze, aby si mohly nechat vadné implantáty odstranit. „Vypukla vlna paniky,“ řekla Alexandra Blachereová, bývalá servírka z východní Francie, která si nechala zvětšit ňadra po třech těhotenstvích. Nyní vede spolek žen s vadnými implantáty.
Jednou z nich je i sedmapadesátiletá Sylvie. „Moje implantáty prosakovaly tak hrozně, že jsem měla v podpaží čtyři otoky plné silikonu, které bylo třeba odsát,“ vypráví o své sedmileté zkušenosti s PIP implantáty. Ty si nechala voperovat při modelaci ňader po rakovině prsu.
„V loňském roce jsem zjistila, že ty implantáty jsou vadné, ale tehdy jsem prodělávala chemoterapii, a tak jsem si je nemohla nechat okamžitě odstranit. Bylo to, jako bych měla v těle něco, co mi ho otravovalo stejně jako rakovina. Když o tom moc přemýšlíte, zadusí vás to. Musíte mít nervy z ocele, abyste přežili,“ dodala.
„Vždycky jsem trpěla depresemi a duševními problémy spojenými s vnímáním svého těla,“ řekla britskému listu The Guardian osmačtyřicetiletá žena z Normandie. „Vydělávám v továrně 1000 eur měsíčně. Nemohla jsem si dovolit operaci ňader, dokud mi nebylo hodně po čtyřicítce.
Ale když jsem dostala implantáty, cítila jsem se lépe, mohla jsem vysadit antidepresiva, zvládat práci. A pak jsem zjistila, že ty implantáty jsou jedovaté. Vyšetření ukázalo, že je mám zatím v pořádku, ale stejně je nechám odstranit.
Děsím se, že můžou kdykoli prasknout,“ dodala.
Demonstrace před sídlem Poly Implant Prothéses v Toulonu
Foto: Profimedia.cz
„Snažím se spát na zádech, pokud tedy vůbec usnu. Někteří lidé se snaží vyhnout tělesnému cvičení ze strachu, že se jim poškodí implantáty, ale já dělám těžkou práci u tovární linky. Jdu spát a cítím se mizerně, vzbudím se a cítím se mizerně. Je to jako žít s časovanou bombou uvnitř sebe,“ uvedla žena.
„Osm měsíců jsem s těmi implantáty kojila a teď se ptám, jestli to nemohlo ublížit mému dítěti,“ svěřila se dvaatřicetiletá Audrey z Azurového pobřeží. „S plochým hrudníkem jsem si nikdy nepřipadala jako žena. Po operaci jsem se cítila jako proměněná.
Když jsem v televizi viděla reportáž o vadných implantátech, chtěla jsem si je nechat odstranit. Podle vyšetření se zdálo, že ty moje nejsou ani prasklé, ani neprosakují, ale při operaci doktor zjistil, že tam ve skutečnosti k průsaku došlo,“ dodala.
Vyhozené nebezpečné implantáty
Foto: Profimedia.cz
Francouzská kosmetická a plastická chirurgie patří k největším v Evropě. Prsní implantáty tu má 400 000 až 500 000 žen.
Každý rok lékaři provedou odhadem 21 000 operativních zvětšení prsou, což je nejoblíbenější zákrok plastické chirurgie po liposukci a procedurách na odstranění vrásek.
Studie provedená v roce 2009 ukázala, že ačkoli Francouzky patří k nejštíhlejším ženám v západní Evropě, mají zároveň největší komplexy týkající se vlastních těl a nejpřísnější požadavky na vlastní váhu.