Voda, teplo, elektřina. Tři zásadní žrouti energie v domácnosti. Jak s nimi zacházet tak, aby vám každoročně neudělali vítr v peněžence ani zbytečnou šlápotu do naší planety? Možná máte pocit, že k šetření energiemi je potřeba extra úsilí.
V tomto 1. díle začneme tím vůbec nejdůležitějším živlem pro celé lidstvo – vodou.
Životodárná voda – méně je někdy více
Člověk bez čisté vody nepřežije víc než pár dnů, a přece jí tak často škodí. Voda pokrývá 70 % povrchu planety. Možná jste ale netušili, že jen 2,5 % z veškeré vody na Zemi je voda sladká. Z ní je navíc pouze zhruba 0,003 % dostupné pro lidské využití.
Ale pozor. Pokud máte pocit, že nás Evropanů se problém s vodou netýká, čtětě dál.
Vše kolem nás totiž na vodě závisí. Jídlo, pití, energie, průmysl… I naše oblečení, kolo nebo chytrý telefon potřebují na svou výrobu vodu.
Jenže všechna ta chemie, kterou člověk do vody denně vypouští, způsobuje, že nezávadné pitné vody na Zemi ubývá. O ohrožování vodních organismů a živočichů ani nemluvě.
Bohužel, pro nové zdroje kvalitní vody si jen tak do obchodu nezajdeme.
A co víc, jak říká Bary Commoner, americký buněčný biolog a zapálený ekolog:
Je tedy velmi pravděpodobné, že nešetrné chování v našich životech se v nějaké formě promítne klidně na druhém konci světa. To platí zejména o vodě, která je na Zemi v neustálém koloběhu.
Jak se tedy chovat, aby nám kvalitní voda tekla z kohoutku i za 10, 20 či 100 let?
Krok 1: Přestat znečišťovat
Pokud jde o čistotu vody, nejen průmyslové podniky, ale i my jako jednotlivci máme v rukou velkou moc. Buď jí svým konáním škodíme, nebo ne. Buď do ní splachujeme chemii, nebo myjeme sebe i celou domácnost šetrně. Jak?
Stačí doma nahradit prací prášky plné fosfátů, vyhnout se sprchovým gelům s mikroplasty nebo používat šetrnější prostředek na mytí nádobí. Cest a možností je spousta a každý si může vybrat tu svou. Přispět ke zlepšení kvality vody v našem okolí jde docela snadno.
Začít můžete třeba tady.
Krok 2: Přestat plýtvat
Kromě šetrnějšího mytí, praní a uklízení je tu ale ještě jedna možnost, jak zlepšit situaci s nedostatkem kvalitní vody a zároveň ušetřit nějakou tu kačku do rodinného prasátka. A tou je omezení plýtvání. Pojďte se mrknout, proč to má smysl a jak na to bez velké námahy.
Průměrný Čech totiž spotřebuje denně zhruba 130 litrů vody, za rok tedy skoro 50 000 litrů. Při ceně 90 Kč na 1 m3 vody tak zaplatí cca 8 000 Kč za rok. V domácnosti o 4 členech už je to slušných 32 000 Kč za rok. A to pouze za studenou vodu bez ohřevu.
Kudy proudí voda v domácnosti
| ČINNOST | PŘIBLIŽNÁ SPOTŘEBA V LITRECH ZA JEDNU AKCI | PŘIBLIŽNÁ CENA V KČ |
| Sprcha | 30 (nejúspornější hlavice) – 80 (starší typy sprch) | 2 – 5,40 |
| Koupel ve vaně | 100 – 150 | 6,80 – 10,20 |
| Spláchnutí toalety | 3 (poloviční spláchnutí) – 12 (plné spláchnutí) | 0,20 – 0,81 |
| Mytí nádobí v dřezu | 15 – 40 | 1 – 2,72 |
| Mytí nádobí pod tekoucí vodou | 20 – 70 | 1,36 – 4,75 |
| Mytí nádobí v myčce | 10 – 30 | 0,68 – 2 |
| Mytí rukou | 3 | 0,20 |
| Vaření | 5 – 7 | 0,34 – 0,48 |
| Praní v pračce | 40 (moderní pračka s praním na nízkou teplotu) – 90 (přes 10 let stará pračka) | 2,72 – 6,11 |
Zdroj: https://www.cenyenergie.cz/spotreba-vody-v-domacnosti-tipy-jak-setrit
Ušetřit litry i peníze za vodu už přitom dnes jde velmi snadno
Kromě vlastního vědomého zacházení s vodou v domácnosti (jak na to si řekneme za chvilku) existují hned 4 udělátka, která vodu (i energii za její ohřev) šetří za vás:
1. Úsporné sprchové hlavice
Průměrný Čech ročně vydá jen za sprchování kolem 2 000 korun (12 000 litrů ročně). Vyrábí se ale úsporné sprchové hlavice, které umí snížit náklady minimálně o polovinu. Na komfortu sprchování a účinnosti mytí to přitom nijak nepoznáte.
Instalace je jednoduchá. Stačí hlavici našroubovat na sprchovou hadici.
Existuje několik typů úsporných hlavic:
Vysoce úsporná sprchová hlavice Aguaflux Relax se 3 typy proudu
- Vzduchové fungují tak, že do vody přimíchávají vzduch. Voda je pak krásně nadýchaná. Hlavice tohoto typu bývají tou nejlevnější variantou.
- Pulzující, které nepřimíchávají do vody vzduch, ale vodu vytlačují 30-40 osvěžujícími pulzy za sekundu. Jsou malinko dražší, ale podle propočtů z testu britského časopisu Which? se vám investice vrátí zhruba za 7 měsíců.
- Anebo nejúspornější hlavice na našem trhu, která má dva módy. Jeden superšetrný, který prosycuje vodu vzduchem, a druhý komfortní se silným masážním proudem.
2. Úsporné sprchové šetřiče
Univerzální šetřič vody pro sprchy Watersavers RA 10
Šetřič je zařízení, které umí přiškrtit průtok vody. Jednoduše ho namontujete mezi vaši stávající baterii a sprchovou hadici. Do sprchové hlavice se tak ve výsledku dostane méně vody, ale pocitově to skoro nepoznáte.
Šetřič je nejlevnější variantou úspory vody. Investice do něj se vám vrátí během 1- 3 měsíců.
Běžná sprchová baterie má průtok kolem 15 – 18 litrů za minutu. Starší sprchy i 20 litrů za minutu. Úsporný šetřič – například některý z těchto od Watersavers – může mít ale průtok jen od 4 do 14 litrů za minutu (podle vámi zvoleného nastavení). Při průtoku 10 litrů za minutu tak například uspoříte minimálně 35 % vody. Jen pozor, šetřič se už nedá kombinovat s úspornou hlavicí.
Je ale ideální variantou, pokud už máte doma novou kvalitní či drahou sprchovou hlavici, nechcete ji měnit, a i přesto chcete víc šetřit. Můžete tak uspořit třeba kolem 30 % a zachovat si přitom komfort sprchování.
Anebo si můžete pořídit rovnou celou úspornou hadici s už namontovaným šetřičem vody.
Na trhu existuje i šetřič pro vany, který snižuje běžný průtok 26 litrů za minutu na 10 litrů, aniž byste snížili svůj komfort. Hodí se zejména, pokud si myjete ruce i ve vaně nebo máte děti, které se rády cákají s puštěnou vodou.
3. Úsporné perlátory
Toto jsou pomocníci k nezaplacení. Jednoduché věcičky, které dělají práci za vás. Jednoduše vyšroubujete svůj stávající neúsporný perlátor z baterie v koupelně nebo v kuchyni a zašroubujete nový, úsporný perlátor.
Vysoce úsporný perlátor Watersavers
Díky usměrnění proudu vody a jejímu provzdušnění vám sám šetří peníze. Na pohodlí mytí rukou nebo nádobí se to přitom nijak nepromítne.
Běžnou vodovodní baterií může protéct i 12-15 litrů za minutu. S perlátorem se ale běžně dostanete na 6 litrů. Průměrná rodina tak může ušetřit i 10 000 litrů vody ročně (tj. nejméně 1 600 Kč). Jestli ho chcete vyzkoušet, ale nevíte, který vybrat, koukněte na:
ULTRA JEDNODUCHÝ NÁVOD, JAK VYBRAT SPRÁVNÝ PERLÁTOR
4. Úspora na WC
I na toaletě se dá vodou šetřit. Tady jsou 2 možnosti šetrnějšího splachování:
WC stop od Watersavers – šetří průměrně 30 % vody s každým spláchnutím
1. WC stop – je zařízení, které vám umožní přesně dávkovat množství použité vody. S každým spláchnutím ušetří v průměru 30 % vody (potenciál ale má až 70 %). Stačí ho jednoduše umístit do splachovací nádržky a „kouzlo“ je na světě. WC stop zabraňuje i protékání toalety. Typická úspora čtyřčlenné rodiny je zhruba 1 200 Kč ročně.
Sáček do WC nádržky SAVE a FLUSH
2. Save-a-flush – je sáček naplněný silikonovými krystaly, který vložíte do WC nádržky. Krystaly absorbují vodu a jejich objem se zvětší 100-násobně.
Při každém spláchnutí tak ušetříte 1,2 litru vody. Běžné rodině tenhle vynález ušetří kolem 8 000 litrů ročně.
Těmito šikovnými pomocníky ale možnosti úspory vody nekončí. Šetřit doma jde i vlastním vědomým chováním. Koukněte jak:
1. Mytí rukou, holení a čištění zubů
Kdykoliv se myjete, sprchujete, holíte nebo čistíte zuby a zrovna vodu nepoužíváte, zastavujte ji. Pro někoho je tento úkon automatický, někomu dělá potíže. Pamatujete? Kohoutkem proteče až 15 litrů vody za minutu.
?Tip pro zapálené zelenáče: Napusťte si při čištění zubů nebo holení vodu do kelímku, ušetříte ještě víc.
2. Mytí nádobí
Toto je asi jasné, ale možná neuškodí malé připomenutí. Pokud nemáte myčku a myjete nádobí pod proudem vody, průběžně ho zastavujte, snižte sílu proudu nebo napusťte dřez. Někdo nemá mytí v dřezu s vodou rád. To chápeme.
Během 5 vteřin však kohoutkem proteče přibližně 1 litr vody. Za 10 minut mytí nádobí tedy spotřebujete zhruba 120 litrů vody. To už je jedna napuštěná vana.
Kdybyste takto myli každý den, jen na mytí nádobí vydáte přibližně 3 300 Kč za rok.
3. Vaření
- Pokud rádi a často vaříte, zkuste třeba zeleninu připravovat v páře. Ušetříte spoustu vody, a navíc do těla díky šetrnější úpravě dostanete víc živin.
- Do konvice napouštějte jen tolik vody, kolik spotřebujete. Jasné, že. Kdo to ale skutečně dělá?
- Nevařte s větším množstvím vody, než skutečně potřebujete. Před vařením si vodu odměřte. Možná je to práce navíc, ale z vyúčtování hned pár kaček zmizí.
- Při umývání ovoce a zeleniny v cedníku umístěte do dřezu misku, která zachytí vodu. Tu pak použijte na zalévání květin.
4. Zahrada
- Volte raději konev místo hadice. Hadice vám sice usnadní práci, s konví ale spotřebujete jen opravdu nutné množství vody. Možná ale v tomto bodě zvítězí spíše praktičnost nad šetrností. Proto zvažte sami, kam až chcete v úsporách zajít.
- Rozhodně se ale vyplatí zalévat dešťovkou a to buď brzy ráno, nebo večer. Vláha se v půdě udrží déle, jelikož je chladněji.
- Kolem rostlin mulčujte (mulčování = pokrytí okolí rostlin kůrou nebo pilinami). Zpomaluje odpařování vody.
- Truhlíky a květináče pořiďte samozavlažovací. Zabráníte tak přelévání rostlin a plýtvání vodou.
- Zalévat můžete i s vychlazenou neosolenou vodou, ve které jste vařili zeleninu nebo rýži. Obsahuje spoustu živin.
5. Praní
Než odsoudíte použitý kousek šatníku k výpravě do pračky, zkuste ho nejdřív vyvětrat. Oblečení není potřeba prát po jednodenním nošení. A pračku zapínejte až je dostatečně naplněná.
Jděte ještě hlouběji. Víc šetřit a méně znečišťovat vodu můžete i takto:
Může se zdát až k nevíře, kde všude nám voda slouží a co všechno s námi prožívá. Když o tom ale teď víte, můžete vzít věci do vlastních rukou. Nebrat vodu jako samozřejmost, nezapomínat na ni a pečovat. Každý, jak nejlépe umíte. I malé krůčky mají velký smysl.
P.S. Ve 2. díle se podíváme na zoubek úspoře tepla. Abyste totiž ušetřili i na topení, nemusíte v zimě doma mrznout v 5 stupních. Stačí znát pár dobrých tipů a jednoduchých udělátek, které šetří energii za vás.
Prosíme, sdílejte článek dalším zeleným hrdinům. Třeba je inspiruje k větší úspoře:
6 zajímavostí o vodě, o kterých jste možná netušili
23. listopad 2018
V České republice i dalších vyspělých zemích je pro nás
voda naprostou samozřejmostí. Jednoduše otočíme vodovodním kohoutkem
a máme pitnou vodu. Pro jiné je tento fakt nepředstavitelný,
natož pitnou vodou například splachovat záchod.
Další lidi naopak
překvapuje to, že přestože si můžeme pitnou vodu kdykoliv napustit
z kohoutku, jezdíme ji kupovat balenou i několik kilometrů do
obchodu. Samozřejmě každý má možnost volby.
My se ale nyní
podíváme na deset zajímavostí o vodě, o kterých jste
předtím možná neměli ani ponětí.
6 zajímavostí o vodě, o kterých jste možná netušili
1) Tři čtvrtiny povrchu zemského tvoří voda
Voda pokrývá kolem 70 až 75 % zemského povrchu. Přesto
její většinu nemůžeme využívat, jelikož se jedná primárně
o slanou vodu. Sladká voda je z větší části ukryta pod
zemským povrchem.
2) Horká voda mrzne rychleji
Přesně tak. Horká voda mrzne mnohem rychleji než voda studená.
Proč je tomu tak? Nazývá se to Mpembův jev a dosud nebyl tento jev
vědecky objasněn. Navíc neplatí v každém případě, například
v menším prostoru, jako je mrazák, kde horká voda může ovlivnit
okolní prostředí.
3) Člověk je ze 70 % tvořen vodou
Zajímavostí však je, že novorozenci jsou tvořeni až
z 80 % vodou. Postupně jak stárneme, tak se tělo
vysušuje. I proto se říká, že starší lidé se scvrkávají,
což je primárně projevem scvrklé kůže.
4) S úbytkem 1 % vody z těla se dostaví žízeň
Ve chvíli, kdy začnete mít pocit žízně, jste přišli zhruba
o 1 % vody v těle. Proto je doplňování tekutin
důležité nejen, když máte žízeň. Potřeba doplňovat tekutiny se
navyšuje například při fyzické zátěži nebo během nemoci, kdy se
člověk více potí.
5) Nadměrné pití vody rovněž tělu škodí
Nadbytek přijatých tekutin způsobuje nerovnováhu vody v mozku,
protože nadbytečná voda ředí obsah sodíku v krvi.
K nadměrnému přijímání tekutin dochází zejména při
sportovních výkonech, kdy se snažíme dohnat dehydrataci.
6) Člověk v ČR spotřebuje ročně téměř 40 kubíků vody
Podle zprávy Pražských vodáren a kanalizací z roku 2016
byla spotřeba vody v domácnosti na obyvatele téměř 40 m³.
Ušetřit vodu bychom mohli nejen využíváním vody užitkové, ale také
opravením kapajících kohoutků a protékajících záchodů. Pro
zajímavost skrze tekoucí kohoutek může protéct až 54 litrů vody
denně. U protékajícího záchodu se to může vyšplhat až na 2000
litrů vody denně.
Je voda nová ropa, nové zlato nebo „jen obyčejná“ voda?
Přijde čas, kdy se budou i o české zásoby přetahovat investoři na burze? A jak daleko jsme od okamžiku, kdy si budeme hlídat každou skleničku vody, kterou použijeme? Na tyto otázky v komentáři pro Forbes odpovídá Bohdan Soukup, zástupce technického ředitele společnosti Veolia pro Zónu střední a východní Evropa.
Nedávno jsme se dočetli, že na chicagské burze byl zaveden nový komoditní index a že je nově možné investovat do vody, stejně jako lze třeba do zlata, ropy nebo niklu.
Není to zase až tak úplně novinka, do firem, které se zabývají vodou, případně technologiemi pro vodní hospodářství, je možné investovat již velmi dlouhou dobu – jsou součástí portfolia celé řady investičních fondů a existují dokonce i fondy specializované na akcie společností, které se ve „vodě“ pohybují. A často jsou prezentovány jako sázka na jistotu, protože „voda přece bude potřeba pořád“.
Teď je však skrze chicagskou burzu možné investovat do samotné vody, jakožto komodity. Konkrétně do vody v Kalifornii, která trpí dlouhodobým nedostatkem této základní životodárné tekutiny.
Americké obyvatelstvo je obecně známé tím, že se jen velmi nerado uskrovňuje ve svých potřebách, takže kombinace velmi vysoké spotřeby vody na velmi náročné obyvatele, dlouhodobého sucha a nepříliš systematického řízení spotřeby vody na státní úrovni vytváří kritickou situaci, kdy je vody zoufale málo.
Zde krásně vidíme kontrast s ukázněnými a systematickými Izraelci, kteří v péči o vodu zašli dokonce tak daleko, že zakázali svým farmářům pěstovat banánovníky, které jsou na tuto komoditu příliš náročné. Spočítali si, že je pro ně výhodnější dotovat pěstování rostlin, které jí spotřebovávají méně, a banány raději dovézt ze zemí, kde je vody dostatek.
Bohdan Soukup | Michael Tomeš
A jen tak mimochodem postavili tolik vodáren založených na odsolování mořské vody, že z nich dnes pokrývají již šedesát procent vlastní spotřeby, a dokonce vypomáhají vodou sousedním zemím.
Američané se však rozhodli jít byznysovou cestou a vodu si navzájem přeprodávat mezi sebou. Konec konců, proč ne. Otázkou zůstává, zda tím donutí obyvatele k šetření s vodou, nebo zda se stát Kalifornie rozhodne začít hospodařit se zdroji systematičtějším způsobem.
Na mysl se dere otázka, zda se něco podobného stane časem i u nás. České obyvatelstvo se ve srovnání s Američany chová velice úsporně, průměrná spotřeba vody v Česku je pouhých 90 litrů na osobu a den, zatímco v USA je 300 litrů, v Itálii 245 a průměr Evropské unie je 150. Vliv změny klimatu se však nevyhnul ani nám.
Za námi je šest let, kdy jsme okusili, že sucho se může týkat i Čechů a Moravanů. Ne že by pršelo výrazně méně, ale pršelo jinak. Zatímco v minulosti pršelo mírně a dlouho, teď nám často napršelo za dvě hodiny tolik vody, jako dříve za celý měsíc.
Musíme si navíc uvědomit, že k nám nepřitéká žádná velká řeka a odsolovat moře také nemůžeme. Takže si budeme muset vystačit s tím, co nám na naše území naprší nebo nasněží. Pokud si necháme vodu rychle odtéct, žádná další nám odnikud nepřiteče.
Tím se obloukem dostáváme k tomu, že je potřebné s vodou moudře hospodařit a vymyslet, jak jí co nejvíce zadržet na našem území. A není to jenom otázka často diskutovaných remízků, mokřadů a tůněk – to je voda důležitá pro krajinu, pro přírodu, ale osprchovat se v ní nemůžeme.
Naše systémy zásobování vodou jsou vybudovány velmi důmyslně a drtivá většina těch, kdo jsou na ně připojeni, má vody dostatek a nemusí se ani do budoucna obávat, že by jim přestala voda téct z kohoutků.
Ale spolu s tím, jak se obyvatelstvo přesunuje směrem do větších aglomerací, je potřeba plánovat. Plánovat, kolik vody bude třeba, kde ji získáme a jak ji k lidem dopravíme. Někde bude třeba vystavět nepopulární přehrady, jinde propojíme vodovodní potrubí, a můžeme zprovoznit i dlouho nepoužívané zdroje vody.
Řešením je tedy spojit všechny síly, nehledět na to, zda si konkurujeme nebo nekonkurujeme či zda jsme si navzájem sympatičtí nebo nejsme. Musíme zapojit státní orgány, pracovníky povodí, odborníky z provozních firem, krajináře, klimatology, demografy a další odborníky. Musíme využít nejnovější technologie a nejlepší mezinárodní know-how.
Světový den vody již 22. 3. – co možná o vodě nevíte?
Světový den vody již 22. 3. – co možná o vodě nevíte?
www.guideline.cz
Voda je pro většinu z nás něčím naprosto samozřejmým – otočíme kohoutkem a teče čistá tekutina, která uhasí žízeň.
Pro více než 1 miliardu lidí po celém světě je ale pitná voda nepředstavitelným luxusem – nemají ji k dispozici a jsou tím přímo ohroženi na životě.
Podle oficiálních zdrojů OSN se totiž 80 % procent odpadní vody, kterou společnost vyprodukuje, vrací zpět do ekosystému bez toho, aby byla upravena nebo znovu použita.
Vinou toho 1,8 miliardy lidí využívá zdroje pitné vody kontaminované fekáliemi, které mohou způsobit choleru, úplavici, břišní tyfus nebo obrnu. Právě proto je odpadní voda tématem letošního Světového dne vody, který již tradičně připadá na datum 22. března. Podívejte se na další zajímavosti, které jste možná o této životodárné kapalině nevěděli!
1) Voda pokrývá mezi 70 a 75 % zemského povrchu. Většinu jí však tvoří slaná mořská voda a mnohem více sladké vody je ukryto uvnitř planety než na jejím povrchu. Led, tedy zmrzlá voda, se však nachází také na jiných planetách – ví se o Marsu a Merkuru – nebo také na pólech Měsíce.
2) 0,3 % – to je podíl z celkového množství vody na zemi, který může být používán pro potřeby lidí. 97 % celkového množství vody je totiž slaná. Navíc asi 2,1 % sladké vody je součástí polárního ledu, takže ve skutečnosti sladké vody v tekutém stavu zbývá méně než 1 %.
3) Země je uzavřený systém podobný teráriu, takže jen velmi zřídka ztrácí nebo naopak získává nějakou hmotu navíc. Stejná voda, která existovala na Zemi před miliony let, je zde přítomna i nyní. Všechna voda na Zemi dorazila v asteroidech a kometách, což se stalo před asi 4,5-3,8 miliard let v období zvaném pozdní velké bombardování.
4) Horká voda mrzne rychleji než studená, říká se tomu Mpembův jev. K tomuto jevu však nemusí dojít vždy, např. v menším prostoru mrazáku může teplá voda v nádobě příliš ovlivnit teplotu celého prostředí. Příčiny tohoto paradoxu dosud nebyly uspokojivě objasněny.
5) Přibližně 70 % těla dospělého člověka tvoří voda. U novorozence je to však průměrně 80 % a jak stárneme, obsah vody v organismu klesá. Některé vědecké teorie tím také vysvětlují to, že se staří lidé doslova scvrkají – tělo ztrácí schopnost udržet vody a tím se i zmenšuje jeho objem. To se pak projevuje především na kůži.
Naštěstí dnes můžeme právě kůži pomoci udržet mladistvý vzhled pomocí kvalitní kosmetiky, která využívá různých látek působících na správné využití vody v pokožce – jako třeba kyseliny hyaluronové. Díky ní dostává pleť extra porci hydratace, což vypíná dokonce zřetelné vrásky způsobené dehydratací pokožky. Během několika minut pleť vypadá svěžeji, je zdravější a více vypnutá.
Vyzkoušejte třeba kapsle Hyaluron Sensation Caps od německé značky Phyris.
6) V momentě, kdy začne člověk cítit žízeň, přišlo už tělo o přibližně o 1 % celkového objemu vody. Proto je vhodné na žízeň reagovat doplněním vody pitím, abychom udrželi tělo v rovnováze.
„Voda je univerzálním prostředím biochemických dějů, je rozpouštědlem většiny živin, díky vodě jsme schopni složitého metabolismu a následného odvodu nežádoucích látek.
Bez vody vše neběží plynule, ale drhne, proto musíme naše tělo hydratovat, aby fungovalo tak, jak má,“
říká biochemička a výživová poradkyně Michaele Bebová.7) Zatímco nedostatek vody způsobuje, že se tělo špatně zbavuje toxinů, může také přílišné pití vody v krátkém čase způsobit vodní intoxikaci. Velké množství vody totiž ředí obsah sodíku v krvi a tím dojde k nerovnováze vody v mozku. K tomu nejčastěji dochází při intenzivním sportovním výkonu, kdy snadno přeceníme svoji žízeň a s pitím to přeženeme.
8) Důležitý je však také optimální obsah vlhkosti ve vzduchu – nejen pro dýchací cesty, ale také kůži a oči. Pokud ale trpíme například astmatem či jiným chronickým onemocněním dýchacích cest, je třeba sáhnout po kvalitním zvlhčovači vzduchu, protože moderní vytápění a klimatizace vždy vzduch vysušují.
Například zvlhčovač Dyson AM10 jemnou mlhu vydesinfikuje UV zářením, než vám ji pustí do místnosti. Jako jediný zvlhčovač disponuje oceněním asthma & allergy friendly od asociace Allergy Standards Limited Skin Health Alliance, vhodný je tedy pro astmatiky i lidi trpící alergiemi.
Navíc jeho design z pera věhlasného britského designéra a vynálezce Jamese Dysona určitě neurazí ani ve vychytaném interiéru.
9) Voda je také nedílnou součástí některých moderních syntetických materiálů, jako například silikon-hydrogelu, ze kterého se vyrábějí kontaktní čočky. Ty dnes v České republice nosí zhruba 150 000 lidí.
Z dlouhodobého hlediska ale očím nesvědčí nejen kvůli jejich vysušování, ale i dalším problémům: „Při nošení kontaktních čoček může docházet k vaskularizaci rohovky nebo se na povrchu rohovky může vytvořit nová vrstva buněk, která pak čočky z oka doslova vytlačuje, aniž by si toho pacient všiml.
Vyšetření na štěrbinové lampě zabere 10 minut, lidé by je měli pro své zdraví obětovat,“ vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
10) Podle Pražských vodáren a kanalizací byla roční spotřeba pitné vody na obyvatele Prahy v roce 2016 v průměru 39,5 m3 (v kategorii domácnosti, bez ostatních odběratelů).
Chceme-li šetřit, měli bychom především opravit místa, kudy uniká voda, jako jsou kapající kohoutky, záchody nebo vodovodní potrubí. Po čase se i drobné kapání promění ve velké množství vody.
Pro představu kapajícím kohoutkem může protéct až 54 litrů vody za den, u protékajícího splachovače WC se může denní množství vyšplhat až na 2000 litrů!
Co (možná) nevíte o vodě | CBA blog
Lidské tělo je tvořeno ze 70% vody a 30% sušiny, proto by strava měla být také v tomto poměru. Ale ve skutečnosti je tomu jinak, proto si ke každému pokrmu dopřejme alespoň jednu sklenici čisté vody.
Pitný režim
Proč je pitný režim tak důležitý? Pravidelné doplňováním tekutin vyrovnává hladinu přirozeného výskytu vody v těle, ale také předchází dehydrataci, zlepšuje stav pleti, napomáhá vylučování škodlivých látek, pomáhá při bolestech hlavy a navíc snižuje chuť k jídlu. Nedostatek vody omezuje funkce mozku, kdy můžeme zaznamenat horší schopnost soustředění a paměti.
Každý z nás vypije denně určité množství tekutin a i přesto je většina z nás nemocných. Trpíme například ledvinovými nebo žlučníkovými kameny, zanesenými cévami, artritidou, cholesterolem, anginou pektoris a mnohými jinými zdravotními problémy, které vznikají, protože nepijeme čistou vodu.
Místo pramenité vody kupujeme „minerálky“ s vysokým obsahem cukru nebo pijeme ovocné sirupy, které obsahují minimum ovoce. Představte si, že během dne vypijete litr mléka, litr piva a litr slazené limonády, celkem tedy tři litry. Bohužel jste ale nevypili ani mililitr vody, protože tělo si tyto tekutiny přebere jako potravu.
Čistá voda dokáže z těla účinně odstranit škodlivé látky, které se nám v těle v průběhu života hromadí. V 50ti letech má člověk v těle až 3 kg usazenin. Pokud pijeme čistou vodu správným způsobem, čistíme si tak celé tělo. Voda účinně pročišťuje a aktivuje záhyby tlustého i tenkého střeva, které pak snadněji absorbují výživu z přijímaných jídel.
Minerální prameny
Česká krajina se pyšní množstvím přírodních léčivých minerálních pramenů. Minerální prameny jsou považovány za zázrak z přírody, který má neobyčejné účinky na tělo i duši. Minerální voda vzniká pod zemí ve velké hloubce, kde protéká přes horniny a tím se obohacuje o minerální látky, které mají blahodárný vliv na naše zdraví.
Podíly vody v lidském těle
Podíl vody v našem těle se v průběhu našeho života mění. Šestiměsíční batole má přes 89% vody v těle a roční dítě 75% – 77%. U dospělého člověka podíl vody klesne na 55% – 65% a u starých osob dokonce až na 45% vody v těle.
Všeobecně je dáno, že ženy mají v těle o něco méně vody než muži, protože mají více tukových tkání.
Voda má pro náš organismus velmi důležitou a nenahraditelnou roli, tím že nás čistí, detoxikuje a dodává nám energii. Ale platí to jen pouze pro čistou pramenitou vodu.
Víte, že …
- Bod varu na vrcholu Mount Everestu je 71 °C
- Žirafy a krysy vydrží déle bez vody než velbloudi
- Lidé v Africe a Asii chodí pro vodu v průměru 6 km
- Horká voda zmrzne rychleji než voda studená.
Voda a civilizace – poutavá výstava ukáže vodu v mnoha jejích podobách
Výstava bude přístupná zcela zdarma a na velkoformátových panelech ukáže klíčový význam životodárné tekutiny od náboženských přes ekonomické, fyzikálně-technické až po krajinné, ekologické a historické či politické souvislosti.
Diváci se mohou začíst do textů od řady světově uznávaných vědců a prohlédnout si fotografie pocházející od Austrálie přes Evropu a Afriku až po Grónsko a Ameriku, a to včetně zajímavých záběrů z Olomouce a okolí.
V noci nasvícená expozice bude v samotném centru města k vidění od 24. června do 14. července.
Cílem výstavy, která putuje po městech České republiky a na konci roku bude ke zhlédnutí i v Izraeli, je seznámit veřejnost s významem vody v dějinách lidské civilizace. S vodou byly spojeny i osudy velkých říší. S jejím dostatkem tyto říše vznikaly, v obdobích sucha zanikaly.
Na vystavených panelech se budou moci návštěvníci dozvědět nejen o historii spjaté s vodou, ale i o současných hrozbách, které se změnami klimatu a znečišťováním naší planety lidskou populací přicházejí. Ambice této putovní výstavy jsou nemalé – změnit přístup lidí k tak na první pohled samozřejmé věci, jakou je voda.
Olomouc – stavba protipovodňových opatření i návrat vodopádu po třiceti letech
V Olomouci má výstava věnovaná vodě jasné opodstatnění. Olomouc má řadu míst, která jsou s vodou spjata. Ať už jde o barokní kašny v centru, prstenec zelených parků, ekologické centrum Sluňákov, lužní lesy v okolí nebo chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.
Navíc se letos v létě po více než třiceti letech opět vrátí na skálu v Bezručových sadech zurčící vodopád. „Voda a řeka odjakživa patřily k životu Olomouce a myslím, že všichni Olomoučané i návštěvníci města vnímají jejich důležitost.
Ať už proto, že jsme na úrodné Hané, kde se zemědělství bez vody zkrátka neobejde, nebo proto, že se snažíme řeku Moravu stále více zapojovat do života lidí a stala se tak důležitým prvkem i v poznávání krás našeho města. Jak už ale Olomoučané nejednou poznali, voda umí být i zlým pánem.
Olomouc stojí na vodě, což vnímáme jak v období sucha, kdy mizí spodní voda a potýkáme se s nedostatkem vody ve studních, nebo naopak při deštivějším období, během kterého napjatě sledujeme zvyšující se hladinu řeky Moravy, Bystřice i Mlýnského potoka. Jsem moc rád, že jsme si snad včas uvědomili, že přírodu si nelze podmanit.
V současné době probíhá na řece Moravě stavba protipovodňových opatření a my jí tak po letech opět vracíme její přírodní ráz a půvab a doufáme, že se nám odvděčí klidem i v dobách, kdy bude vody více než dostatek,“ říká Miroslav Žbánek, primátor města Olomouc.
Zmíněná místa i texty, které se jim věnují, si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout na pěti stranách velkoformátových panelů přímo na Horním náměstí.
Ostatní fotografie, které budou na v noci nasvícených panelech k vidění, pocházejí z mnoha institucí a od řady autorů.
Snímky zachycují například prameny Amazonky, výzkum chování velryb a delfínů i záběry vody v různých skupenstvích nebo ničivou povodeň v Praze v roce 2002.
Expozice vznikala ve spolupráci s olomouckými vědci
Výstava vznikla i s přispěním vědců z Univerzity Palackého v Olomouci. Mezi institucemi z tuzemska i zahraničí, které se na přípravě expozice podílely, bylo totiž Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), dnes součást vysokoškolského ústavu CATRIN UP. Zdejší vědci se mimo jiné zaměřují na využití nanotechnologií ve prospěch životního prostředí.
„Voda a nanomateriály k sobě mají velmi blízko, jejich vzájemná interakce je starší než lidstvo samo. Na výstavě mimo jiné představujeme možnosti využití nanočástic železa pro čištění podzemních vod.
Touto problematikou se dlouhodobě zabýváme a výrobu těchto typů nanočástic, které se již použily na desítkách míst v tuzemsku i zahraničí, máme patentovanou,“ uvedl vedoucí CATRIN-RCPTM a jeden z autorů doprovodných textů k výstavě Michal Otyepka.
Máme šanci se zamyslet
Voda a civilizace představí životodárnou tekutinu z různých pohledů celkem na sedmadvaceti panelech.
Kurátor a spoluautor výstavy Miroslav Bárta upozorňuje, že voda není tématem politiků, organizací ani zájmových skupin, ale je součástí života nás všech: „Výstava Voda a civilizace nemůže změnit svět.
Může ale každého z nás inspirovat k tomu, aby o vodě skutečně přemýšlel a v rámci svých možností pro ni něco dělal. Můžeme přitom udělat mnohé – změnit naše chování, budovat, ne ničit. Je to na každém z nás.
Na základě současných trendů a dostupných vědeckých dat je totiž prakticky jisté, že v důsledku zvyšování hladin moří a oceánů budou podstatné části států a někdy i celé státy zanikat. A to již v reálném čase do roku 2050, pokud zůstanou zachovány dosavadní trendy. Scénáře píšeme společně,“ říká Miroslav Bárta, prorektor Univerzity Karlovy v Praze, archeolog a egyptolog.
„Tématem vody se zabývám již několik let a jsem ráda, že k realizaci expozice dochází právě teď. Máme za sebou suchá léta i zimy a téma nedostatku vody, a především nehospodárné zacházení s vodou je na pováženou. Mnozí z nás mají patrně pocit, že když otočí kohoutkem, tak voda z něj poteče navždy. A tato výstava nás má z tohoto omylu vyvést,“ říká producentka výstavy Olga Menzelová.
Zahájení výstavy
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 24. června 2021 v 15 hodin na Horním náměstí.
„Na úvod vernisáže chceme ocenit autory nejzdařilejších prací v dětské výtvarné soutěži, kterou jsme připravili ve spolupráci se Základní uměleckou školou Miloslava Stibora.
Práce dětí na téma vody si budou moci zájemci prohlédnout na výstavě v nákupní galerii Moritz. Věřím, že i výtvarná soutěž může pomoci zvednout zájem mládeže i dospělých o téma ochrany přírody a jejího zachování pro další generace,“ říká primátor Mirek Žbánek
Součástí olomoucké části putovní výstavy Voda a civilizace budou také populárně-odborné přednášky pro školy. Jejich záznam pak budou moci všichni ostatní zhlédnout na YouTube kanálu statutárního města Olomouc.
Voda a civilizace: záznam z přednášky
Generálním partnerem putovní výstavy je Skupina ČEZ. Partnerem tour výstavy po českých městech je společnost Kofola ČeskoSlovensko a.s.
Partnery výstavy jsou Ministerstvo životního prostředí ČR; společnost Moravská vodárenská, SIGMA GROUP a.s., Povodí Moravy, VHS Olomouc, SVH a Dánská ambasáda v Praze.
Pořadatelem je město Olomouc. Organizátorem je společnost Medialogue.
| Poslední úprava: 23. června 2021 (st)