Bolest v rameni

Trpíte občasnými či trvalými bolestmi ramene? Nemůžete zvednout ruku nad hlavu, například když si chcete učesat vlasy?

Bolest ramene, která Vám ráno činí obtíže při oblékání nebo česání, může pocházet z přetížení svalu na přední straně paže, kde se upíná dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) na nadkloubní hrbolek (tuberculum supraglenoidale) na lopatce.

příčiny vzniku bolesti

Biceps a jeho šlacha bývají velmi často postiženy tendinózou – degenerativním postižením šlachy nebo tendinitidou – zánětem šlachy. Onemocnění šlach je nejčastější poruchou měkké tkáně, se kterou se v praxi setkáváme a díky moderním fyzioterapeutickým metodám Vám dokážeme nabídnout účinné řešení.

Krátkodobé i dlouhodobé přetěžování svalu, např. při sportu, jednostranné práci, nevhodném tréninku, apod., se projeví nejprve jako otok, který ani nemusí být pouhým okem patrný, a následně se v tomto místě sníží prokrvení, což může vést až ke vzniku ischemického zánětu.

Zánět se projeví bolestí celého ramene a na dotyk je toto rameno teplejší. Bolest může vyvolat i ohýbání lokte a celé paže směrem vzhůru, což bývá doprovázeno i tzv. praskáním či křupáním. Potíže může způsobovat i pohyb paže dozadu např.

při zapínání podprsenky, škrábání na zádech apod…

Nejčastěji těmito potížemi trpí sportovci; hráči tenisu či volejbalu přetěžují svaly rychlými tvrdými údery do míče, stejně tak je tomu s tvrdými dopady na dlaně např. při gymnastice.

Potíže mívají lidé i po nevhodné pracovní činnosti nebo dlouhodobém zaujetí určité polohy. Mezi rizikové pracovníky patří např. číšníci, kteří drží paži v jedné poloze s ohnutým zápěstím, loketním i ramenním kloubem. Tato poloha přetěžuje dvojhlavý sval pažní (m.

biceps brachii), to vede k rozvoji otoku a přetrvávající zátěž může vyústit až ve zmíněný zánět.

Vliv na vznik obtíží bicepsu má i kvalita zapojení svalů kolem lopatky a celkově stabilizačního svalstva celého trupu a šíje.

Jaké vyšetření můžete očekávat?

Při vyšetření pomocí diagnostického ultrazvuku je v měkkých tkáních patrný otok, případně i zánět, které lze touto metodou odlišit od degenerativní příčiny bolestí ramenního kloubu, úrazu měkkých tkání apod.

Pro zpřesnění diagnostiky využíváme specifické vyšetřovací testy, které napomáhají k odhalení hybnosti kloubu nebo provokaci bolesti, čímž se přesněji určí příčina bolesti.

Obvyklé metody léčby a fyziotearpie

Akutní fáze

Akutní onemocnění vzniká po jednorázové náročné stereotypní práci a převažuje zde zánět měkkých tkání. Akutní fáze se projevuje bolestí přetrvávající i v klidu, otokem a zvýšenou teplotou, někdy až zarudnutím.

V této fázi se obvykle doporučuje dodržovat klidový režim. Lékaři předepisují masti či léky na snížení bolestivosti a probíhajícího zánětu.

Pokud je klientovi doporučena péče u fyzioterapeuta, obvykle jde o léčbu pomocí uvolnění měkkých tkání, kde se mohou vyskytovat spoušťové body v oblasti prsního svalu, bicespu brachii (dvojhlavého svalu pažního), tricepsu brachii (trojhlavého svalu pažního) a v oblasti kolem lopatky, šíje a svalů trupu.

Spoušťové body a zvýšené napětí svalů chrání ramenní kloub před dalším poškozováním a bolestí. Fyzioterapeut by se měl zaměřit i na funkční změny v oblasti páteře, žeber, lopatky, kloubů paže a ruky. Jde o tzv. „kloubní blokády“, které ovlivňují celkovou pohyblivost ramenního pletence.

Po každé terapii je vhodné využít funkčního tapu (pružné bavlněné samolepící pásky aplikované na kůži) pro prodloužení efektu dané terapie.

Po odeznění akutních projevů je zapotřebí udržet rozsah pohybu celého pletence a zapojení postiženého svalu do funkčních svalových souher a běžných denních úkonů.

Je potřeba znovu obnovit stabilitu a maximální pohyblivost ramene; k tomu nám dopomohou techniky jako Vojtova metoda, PNF, DNS, Brunkow.

Jde o celostní přístup využívající terapeutické postupy na neurofyziologickém podkladě, tak jak jej zná dnešní moderní fyzioterapie.

     

Terapie bude účinná jen tehdy, pokud umožní zapojení paže a ramene do všech úkonů, které jste zvyklí provádět, tak, aby nevznikla žádná omezení. Nejmodernější a zároveň nejrychlejší způsob léčby je terapie kombinovaná s léčbou pomocí rázové vlny. K terapii použijeme nejrůznější pomůcky a moderní techniky, takže se vyhneme nepříjemné a ne vždy nutné operaci, a navíc Vás léčení bude i bavit.

Chronická fáze

K chronickému onemocnění dochází obvykle po nevhodné léčbě akutní bolestivé fáze či při přetrvávající dlouhodobé jednostranné zatěži, která může pomalu vyústit v degeneraci měkkých struktur a ramenního kloubu.

Příznaky se projeví jako bolest během zátěže a po ní, místo je bolestivé i na dotek. Obvyklá terapie bývá zdlouhavá a bolestivá. Ne vždy je plně navrácen rozsah kloubu a v některých případech je nemocným nabízeno i operační řešení.

Tomuto lze ale předejít včasnou léčbou a případně využitím fokusované rázové vlny.

Léčba fokusovanou rázovou vlnou (ESWT) u nás

Tato léčba spočívá v aplikaci vysokoenergetické fokusované rázové vlny, která je směřována přímo do místa obtíží, kde dokáže cíleně ovlivnit zdroj bolesti (zánět, trigger point – spoušťový bod) a nastartovat přirozené opravné procesy v buňkách. Účinek je okamžitý a trvalý, neboť řeší přímo příčinu bolestí.

Již po první aplikaci začnou bolesti polevovat, v nočních hodinách postupně přestává ramenní kloub bolet a i samotná pohyblivost v rameni se začíná znovu obnovovat. Aby se výsledky dostavily co nejrychleji, je vhodné kombinovat fokusovanou rázovou vlnu s fyzioterapií.

Návody na cvičení:

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Zdroj: P. KOLÁŘ et al., Rehabilitace v klinické praxi, Galén, Praha, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1; Praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využítím fokusováné rázové vlny.

RamennĂ­ kloub – syndrom bolestivĂ©ho ramena

Rameno je skutečně unikátním a složitým kloubem, proto však bývá postiženo také unikátními a komplexními problémy.

Bolesti a funkční obtíže ramenního kloubu bývají uváděny na třetím místě v četnosti výskytu v běžné praxi (po bolestech hlavy a zad). Disponuje největším rozsahem pohybu a je složeno ze čtyř jednotlivých kloubů.

Podílí se na něm tři kosti a rozmanitost pohybu umož�uje i množství účastnících se svalů.

Anatomie ramennĂ­ho kloubu

RamennĂ­ kloub je tvoĹ™en lopatkou, na kterĂ© je po jejĂ­ hornĂ­ zevnĂ­ stranÄ› uloĹľena mÄ›lká jamka, která je po okrajĂ­ch rozšířena o chrupavÄŤitĂ˝ lem – labrum. Do jamky zapadá hlavice kosti paĹľnĂ­.

Další součástí ramenního pletence je akromioklavikulární kloub (spojení mezi zevním okrajem klíční kostí a lopatkou) a sternoklavikulární kloub (spojení mezi hrudní a klíční kostí). Sternoklavikulární kloub připojuje celý ramenní komplex k hrudnímu koši, jinak je rameno ke zbytku těla pevně připojeno jen svaly.

Každý kloub má své kloubní pouzdro. V okolí ramenního kloubu se vyskytuje větší počet kolemkloubních svalů a jejich šlach. Čtyři šlachy se sbíhají v tzv. rotátorovou manžetu, která se upíná na hlavici pažní kosti. Funkcí manžety rotátoru je stabilizace hlavice v jamce a také je zodpovědná za pohyb v rameni, zejména upažení nad 60°.

Kolem svalů se v blízkosti kloubů nacházejí také tzv. burzy – tíhové váčky vyplněné tekutinou, zmír�ují tření v místech vystavených značným pohybům.

Bolest v rameni může vznikat z mnoha příčin, lze je v zásadě rozdělit do tří skupin podle původu bolestí a jejich příčiny:

• bolest vznikajĂ­cĂ­ z dĹŻvodu vnitĹ™nĂ­ poruchy ramennĂ­ho kloubu
• bolest zpĹŻsobená poruchou kolemkloubnĂ­ch tkánĂ­, šlach, svalĹŻ
• bolest pĹ™enesená – příčina potíží je mimo samotnĂ˝ ramennĂ­ kloub (C-páteĹ™)

Zjistit přesný původ bolestí ramena je tedy někdy opravdu složité.

Příznaky syndromu bolestivého ramena

Hlavním příznakem je bolest a postupné omezování pohybů v rameni. Tato bolest může být přítomna stále nebo jen při určitém pohybu, bolesti jsou často i v noci. Při impingement syndromu je typicky bolestivé upažení nejčastěji v rozsahu 60–120°.

V tomto rozmezí pohybů je v oblasti ramenního kloubu poměrně těsný prostor a dochází-li k jakémukoliv zduření, objeví se při upažování taková bolest, že upažení nelze provést.

Potíže narůstají postupně, síla v rameni se snižuje, časem se bolest objevuje i v klidu. Typicky rameno bolí v noci, zvláště při jeho zalehnutí.

Vzniká akutním nebo chronickým přetížením v rameni, kdy tíhový váček (burza) a šlachy přilehlých svalů narážejí na dolní okraj akromia a tak dochází k jejich traumatizaci.

Poranění rotátorové manžety často předchází dlouhodobé bolesti pod akromiem, při zatlačení je citlivý velký hrbol kosti pažní, při vzniku trhliny je také omezen pohyb paže v rozsahu 60–120°při upažování.

Vzniká nejčastěji u starších jedinců a sportovců vracejících se k sportovní aktivitě po klidovém období. Manžeta je degenerovaná, při prudkém švihovém pohybu nevydrží a trhá se. Při přetěžování svalů v oblasti ramena dochází k tvorbě drobných poranění, která jsou doprovázena zánětem.

Jestliže nedojde k přerušení zátěže a tyto tkáně jsou opakovaně namáhány, šlachy zpočátku zbyt�ují, postupně ale dochází k jejich ztenčování, ztrátě kvality a elasticity a mohou prasknout.

Při chronickém zánětu šlach také dochází k ukládání vápenatých solí a „kostnatění“ šlachy. Všechny tyto degenerativní změny vedou k snížení kvality postižené šlachy.

Při postižení šlachy bicepsu (tendopatie m. biceps) je bolestivost na přední straně kloubu, především při předpažování, při prasknutí šlachy bicepsu vzniklé při zvedání těžšího břemene je typické sjetí bříška bicepsu směrem nad loketní kloub.

Dalším častým onemocněním ramenního kloubu je tzv. kapsulitida – zánět kloubních obalů s omezením rozsahu pohybů různého stupně. Časté jsou i onemocnění akromioklaviku-lárního kloubu (AC luxace, AC artróza, nestabilita AC kloubu).

Rizikové faktory syndromu bolestivého ramena

Bolest v rameni může vzniknout z různých příčin, nejčastěji je to přetěžování ramena.

Dochází k tvorbě drobných poranění svalů, šlach a kloubních struktur, které vyústí v akutní, při stálém dráždění chronický zánět, který vyvolává bolesti. Bolesti ramena taktéž vznikají po úrazech ramena.

Stejně tak jako ostatní klouby těla i ramenní kloub podléhá degenerativním změnám způsobujícím artrózu kloubu.

Prevence syndromu bolestivého ramena

Jako obvykle vychází z vyhýbání se rizikovým faktorům. Rameno zbytečně nepřetěžujte, dbejte na jeho dostatečnou regeneraci po namáhavé činnosti. Omezte trvalé přetěžování paže nošením a zvedáním těžkých břemen.

Léčba syndromu bolestivého ramena

Léčbu zahajujeme vždy odstraněním nebo snížením zátěže, která bolest způsobila. Dále podáváme léky na zmírnění bolesti (analgetika) a léky proti mechanickému zánětu (nesteroidní antirevmatika).

Doporučujeme rehabilitaci a fyzikální terapii (magnetoterapii, laser, ultrazvuk). K operačnímu řešení se přistupuje jako ke konečné možnosti při neúspěchu konzervativní terapie.

Je nutná trpělivost a dobrá spolupráce s pacientem, po operaci následuje nezbytně nutná, kvalitní, ambulantní nebo lůžková RHB a fyzikální léčba.

Artroskopie ramennĂ­ho kloubu

Miniinvazivní endoskopická metoda umož�ující velmi efektivně, šetrně ošetřit či opravit poraněné struktury ramenního kloubu. Výhodou této metody je nízká operační zátěž na pacienta, krátká hospitalizace a velmi rychlý návrat do běžného event. sportovního života.

Při artroskopii ramena zavádíme z malého vpichu do kloubu nejprve tzv. artroskop (videokamerka), díky níž jsme schopni obraz získaný optikou přenést na obrazovku. Tímto způsobem můžeme velmi pohodlně vyšetřit celý kloub a zjistit tak jeho poškození.

Z druhého malého vpichu máme možnost zavést do ramena speciální artroskopické nástroje, kterými můžeme ošetřit měkké struktury kloubu, jako jsou chrupavky, vazy, kloubní pouzdro apod. Ihned po operaci zahajujeme řízenou rehabilitaci.

Někdy si operační nález a typ výkonu vyžádají přechodné znehybnění nebo omezení pohybu kloubu ortézou.

Nejčastější operační výkony při artroskopii ramena:

• pĹ™i artrĂłze (degenerativnĂ­ opotĹ™ebenĂ­ kloubnĂ­ch ploch ramena) – vĂ˝plach kloubu, odstranÄ›nĂ­ volnĂ˝ch tÄ›lĂ­sek a odlupujĂ­cĂ­ se chrupavky, odstranÄ›nĂ­ zánÄ›tlivÄ› zmÄ›nÄ›nĂ© nitrokloubnĂ­ vĂ˝stelky, uvolnÄ›nĂ­ vazivovĂ˝ch srĹŻstu v kloubu
• pĹ™i postiĹľenĂ­ tzv. rotátorovĂ© manĹľety (systĂ©m šlachovĂ˝m ĂşponĹŻ umoĹľĹ�ujĂ­cĂ­ pohyb v ramennĂ­m kloubu) – sešitĂ­ defektu šlach, pĹ™išitĂ­ šlach. Ăşponu ke kosti za pomocĂ­ speciálnĂ­ch titanovĂ˝ch nebo vstĹ™ebatelnĂ˝ch implantátĹŻ – šroubkĹŻ nebo kotviÄŤek, odstranÄ›nĂ­ části šlachy, která jiĹľ nejde nijak zrekonstruovat, odstranÄ›nĂ­ vápenatĂ˝ch krystalĹŻ ze šlachy, odstranÄ›nĂ­ zánÄ›tlivÄ› zmÄ›nÄ›nĂ© tkánÄ› nad šlachami (subakromiálnĂ­ burzy), odstranÄ›nĂ­ kostÄ›nĂ˝ch vĂ˝rĹŻstkĹŻ z okolĂ­ šlach zpĹŻsobujĂ­cĂ­ jejich poškozenĂ­.
• v případÄ› nestability ramena – kompletnĂ­ rekonstrukce kloubnĂ­ho pouzdra, ÄŤasto s nutnostĂ­ pouĹľitĂ­ speciálnĂ­ch titanovĂ˝ch kotviÄŤek k uzavĹ™enĂ­ defektu po probÄ›hlĂ©m vykloubenĂ­.
• JednotlivĂ© typy vĂ˝konĹŻ se mohou bÄ›hem jednĂ© operace vzájemnÄ› doplĹ�ovat nebo kombinovat

Rizika a komplikace artroskopie:

Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika jako je např. infekce, pooperační krvácení, postižení nervů a cév, trombózy či plicní embolizace se nedají přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní medicíny zcela vyloučit.

U artroskopie jsou komplikace a rizika výrazně menší než u otevřeného výkonu.

MoĹľnĂ© specifickĂ© komplikace pĹ™i artroskopii – zlomenĂ­ nebo jinĂ© poškozenĂ­ artroskopickĂ©ho nástroje v kloubu, uvolnÄ›nĂ­ implantátu v kloubu, poškozenĂ­ perifernĂ­ch nervĹŻ, poškozenĂ­ perifernĂ­ch cĂ©v, poškozenĂ­ chrupavky kloubu, infekce kloubu, pĹ™etrvávajĂ­cĂ­ otok kloubu, hematomy (krevnĂ­ sraĹľeniny) v okolĂ­ operaÄŤnĂ­ch ran, koĹľnĂ­ alergickĂ© reakce, regionálnĂ­ dystrofickĂ˝ syndrom, zpomalenĂ© hojenĂ­ rány. I pĹ™es mohutnĂ˝ rozvoj artroskopickĂ˝ch operaÄŤnĂ­ch technik v oblasti ramennĂ­ho kloubu jsme u nÄ›kterĂ˝ch pacientĹŻ nuceni pĹ™istoupit k tzv. otevĹ™enĂ© operaci ramene – nejÄŤastÄ›ji v případÄ› vÄ›tšího prasknutĂ­ manĹľety rotátoru.

Bolest ramenního kloubu – syndrom zmrzlého ramene — mojeambulance.cz

Pokud trpíte palčivou bolestí ramene, kterým nemůžete skoro ani pohnout, s největší pravděpodobností půjde o syndrom zmrzlého (bolestivého) ramene. Jak se s touto bolestí vypořádat?

Omezte práci s počítačovou myší

„Syndrom zmrzlého ramene (odborně adhezivní kapsulitis) popisuje bolest a omezení hybnosti ramene v oblasti ramenního kloubu. Nejvíce jsou ohroženi lidé nad 40 let,“ zmiňuje MUDr. Jan Pataky.

Při práci na počítači se skoro nezastavíte a vaše ruka využívá počítačovou myš na plné obrátky? Podle MUDr. Jana Patakyho nemoc dlouhodobě vyvolává nadměrné zatížení ruky.

V jiném případě jde i o negativní následky po úrazu nebo zlomeniny ruky, kdy je mobilita ramena značně snížena.

Syndrom se objevuje i při zotavování z mrtvice, která bránila člověku v pohybu pažemi.

Bolavé a téměř nehybné rameno

„Nejčastějším příznakem této nemoci je bolavé rameno a omezená hybnost ramenního kloubu, kdy kromě kostí trpí také měkké části ramene, mezi které patří svaly, šlachy, burzy, nebo i změny krční páteře,“ uvádí MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum).

Nemoc se může vyskytnout i tehdy, pokud rameno trvale zatěžujete, nebo pokud prochladne. Typickým příkladem je jízda v klimatizovaném autě, kdy jsou nejvíce ohroženi řidiči.

Zajímavostí je i fakt, že bolest člověka nejvíce omezuje při vykonávání běžných činností (např. při česání vlasů nebo vypínání zapínačů světel), oproti tomu nošení nákupu nemusí dělat žádné problémy.

Častěji touto nemocí trpí ženy. Bolesti se dokonce zhoršují v noci, kdy naruší spánek člověka.

Nemoc se obvykle vyvíjí pomalu. Pozorujeme ji ve třech stadiích:

• Mrznoucí stadium – jakkoliv pohnete ramenem, způsobíte si pohybem bolest.
• U zmrzlého stadia bolest pomalu ustupuje, nicméně rameno je daleko tužší a obtížně se s ním pracuje.
• Zvýšenou pohybovost ramene člověk zaznamenává u posledního rozmrazovacího stadia.

Jak se s nemocí úspěšně poprat?

MUDr. Jan Pataky definuje několik forem léčby syndromu:

„Existuje několik způsobů léčby. O té nejvhodnější by měl rozhodnout vždy lékař. Jako možný způsob léčení se nabízí rehabilitace, fyzioterapie, léčba analgetiky nebo lokální injekce přímo do ramenního pouzdra. Některá literatura dokonce zmiňuje i efekt akupunktury.“

Velmi dobrých výsledků dosáhnete i kombinací jednotlivých metod. V případě slabší bolesti pomáhají volně dostupná analgetika (např. brufen, aspirin), v opačné situaci lékař předepíše léky silnější. U léčby formou fyzioterapie dodržujte harmonogram pravidelných cviků s maximální vůlí.

Děkujeme MUDr. Janu Patakymu za užitečný rozhovor.

7 nejčastějších příčin bolestí ramene – Fyzio svět | Praha

Rameno je anatomicky i funkčně komplikovaný kloub. Je tvořeno propojením čtyř kloubů. Konkrétně jde o spojení pažní kosti a lopatky, klíční kosti a lopatky, klíční kosti a hrudníku a nepravé skloubení lopatky a hrudníku.

Každý z těchto kloubů plní při pohybu kloubu svůj úkol a porucha v kterémkoliv z nich se projeví na omezení funkce ramene. Zároveň je také nejvolnějším (největší rozsahy pohybu) kloubem z více jak dvou stovek kloubů v lidském těle.

Za velkou pohyblivost však platí daň v podobě nestability a vyšší zranitelnosti. Jamka ramenního kloubu je mělká a pokrývá hlavici pažní kosti jen z ⅓. O to důležitější je zpevnění (stabilizace) kloubu při jeho pohybu pomocí svalů, vazů, fascií a dalších měkkých tkání.

Zde Vám představíme konkrétní bolestivé stavy, které nejčastěji přivádí pacienty do našich ordinací a vysvětlíme si, jak probíhá léčba.

Impingement syndrom

• Jedním z prvních projevů je bolest při rozpažování, která vyzařuje od horní části ramene ramene (acromionu) a po střední, případně přední straně ramene. Postupně přibývají noční bolesti, kdy není možné na bolestivém rameni ani ležet.
• Omezen je pohyb do rozpažení (vyzkoušejte pohyb nataženou paží do strany od těla) – prvních 60° bývá bolest mírná, do 120° výrazně narůstá, bolestivá bývá také vnitřní rotace v ramenním kloubu (např. poškrábat se mezi lopatkami nebo si zapnout podprsenku).
• Důvodem bolesti je útlak měkkých tkání (burzy a svalového úponu) mezi hlavici kosti pažní a acromion (kostěný výběžek na lopatce, který sahá až na vnější stranu ramene).
• Problém často vzniká jako důsledek dlouhodobého přetěžování ramene ve spojení se špatným držením těla (předsunutá hlava, ramena v přední pozici), nevhodnou pracovní polohou (sed u počítače) nebo špatnou technikou při sportovní činnosti (volejbal, tenis, házená, ale i posilování). Impingement také často vzniká v návaznosti na úraz ramene (pád na rameno na lyžích, pád z kola, náraz o mantinel).
• K útlaku úponu může přispět i anatomicky výraznější tvar nadpažku lopatky nebo degenerativní změny rotátorové manžety (společný úpon svalů rotujících rameno).
• Pokud se rameno neléčí a bolest se soustavně přechází, hrozí přechod do chronicity. Prvotní intenzivní příznaky časem často odezní a bolest se objeví jen občas. Skoro se může zdát, že už není co řešit, jenom rameno se “hýbe nějak jinak” a člověk vnímá bolest v určitých pohybech. Tento stav bývá ochranným mechanismem, kdy svaly a měkké tkáně „zatuhnou“, aby zpevnily a ochránily poškozený ramenní kloub. Výsledkem jsou postupné změny ve struktuře šlach a vazů, usazování vápníkových iontů a vznik kalcifikací. Léčba je delší a složitější, případně může vést až k operaci. Proto je v tomto případě vždy lepší problém řešit včas.

Léčba impingement syndromu ve Fyzio světě

Pokud je bolest velice nepříjemná a silná (akutní fáze), je vhodné využít prostředky k tišení bolesti. K tomuto účelu slouží nesteroidní antirevmatika či opich kortikoidem, který tlumí zánět.

Dalším krokem je uvolnění svalových spasmů a především odstranění příčiny vzniku impingementu – chybné nastavení ramene, kdy dochází k útlaku úponu. Pracujeme na uvolnění měkkých tkání a trigger pointů, mobilizaci blokád páteře a žeber.

Postupně odstraňujeme chybnou svalovou spolupráci, svalové dysbalance a nacvičujeme nové pohybové vzorce. Celý hojivý proces ve vhodném případě podpoříme aplikací rázové vlny. Rázová vlna uvolní napětí, zlepší látkovou výměnu a urychlí hojivé procesy v místě útlaku měkkých tkání.

Aplikací rázové vlny se v daném místě totiž zvyšuje průtok krve a podporuje tak regeneraci tkání. Správně vedená fyzioterapie snižuje bolestivost a snižuje šanci na nutnost chirurgického řešení problému.

Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu

• Bolest se typicky objevuje na přední straně ramene při zvedání paže před tělem za současného ohnutí v lokti (nesení tácu), při bench pressu, tlacích jednoruční činkou nad hlavou nebo při spodních úderech do míče.
• Velice nepříjemný je pohyb paže za tělo a jakákoliv zátěž, při které pracuje biceps, bolest zhoršuje (práce s těžkým nářadím, mytí oken, natírání atd.).
• Diagnosticky se zánět šlachy odhalí už při sonografickém vyšetření. Viditelný je otok šlachy, který se objevuje při přetížení svalu. Důvodem jeho vzniku nemusí být jen nadměrná zátěž bicepsu a jeho šlachy. Všemu předchází kvalita spolupráce svalů, které stabilizují lopatku a ramenní pletenec na trupu. Pokud není rameno stabilní, biceps se musí nadměrně zapojovat a dojde k přetížení šlachy.

Jak probíhá léčba ve Fyzio světě

Léčba začíná ošetřením spoušťových bodů a manuálními technikami na biceps a na svaly, které se na pohybu paže podílejí. Po ošetření svalů a fascií je důležité uvolnit mobilizačními technikami lopatku a případné blokády krční a hrudní páteře, popř. žeber.

Při výrazné bolesti je vhodné dočasně využít, pro uklidnění stavu, léky proti bolesti a zánětu. Po odeznění akutní fáze zařazujeme aktivní cvičení tak, aby se poškozený sval co nejlépe zařadil do svalových souher ramenního pletence bez jeho přetěžování.

Kvalita zapojení trupových, zádových a břišních svalů je pro léčbu zánětlivých stavů ramene z přetížení naprosto zásadní.

Kalcifikující tendinitida ramene

• Kalcifikující tendinitida je charakteristická ukládáním vápenatých solí (kalcifikací) do oblasti rotátorové manžety.
• Samotné kalcifikaci ale předchází dlouhodobé přetěžování svalů a úponů.
• Kritickou zónou je oblast šlachy m. supraspinatus, která přechází pod nadpažkem ramene a upíná se na pažní kost. Vlivem chronického mechanického stlačování měkkých tkání v této oblasti bývá porušeno cévní zásobení m. supraspinatus. Bolest je podobná jako při impingement syndromu v horní části ramene podél m. deltoideus až k jeho úponu.
• Dochází k poměrně rychlému omezení pohyblivosti a k oslabování svalů ramene.

Léčba kalcifikující tendinitidy ve Fyzio světě

Rehabilitace je podobná jako u impingement syndromu. Pátrame po mechanismu přetěžování a snažíme se o jeho minimalizaci či alespoň kompenzaci.

V některých případech je velmi účinná aplikace rázové vlny, která je schopna do jisté míry vápník v úponu rozrušit a podpořit jeho odplavení cévami a lymfatickým systémem.

Cvičení zlepšující postavení a pohyby ramene je však klíčem k dlouhodobé úlevě od bolesti.

Subakromiální burzitida (zánět subakromiální burzy)

• Subakromiální burzitida je zánět tzv. tíhového váčku – burzy, která chrání a odděluje šlachy rotátorové manžety od kosti nadpažku. Burzu si můžeme představit jako měkkou “kapsu” naplněnou troškou tekutiny, která je vložena mezi místa největšího mechanického zatížení, aby tuto zátěž tlumila. Chrání šlachy, aby se “neprodřely” při pohybu o kost.
• Zánět burzy bývá nejčastěji součástí jiných onemocnění jako je např. impingement syndrom nebo kalcifikující tendinitida, a svědčí o nevhodném postavení a zapojení ramene.
• Typická je pro ni klidová bolest, která budí ze spaní, a bolesti při pohybu ve všech směrech.

Léčba subakromiální burzitidy ve Fyzio světě

Cílem terapie je zklidnění zánětu burzy – klidový režim a léčba léky. Vhodné jsou všechny manuální techniky k uvolnění svalů rotátorové manžety, které podpoří prokrvení a nastartují hojivé procesy v okolí burzy.

Pro podporu toku lymfy je důležité obnovení posunlivosti kůže, podkoží a fascií. V terapii ošetřujeme mobilizačními technikami jak klouby ramenního pletence, tak i jeho okolí, zlepšujeme dynamiku krční a hrudní páteře. Velice pozitivně je pacienty vnímána také lehká trakce ramene a kinesiotaping.

Pokud se léčba zanedbá, je v některých případech nutný chirurgický zákrok.

Syndrom zmrzlého ramene

• Typickým projevem jsou ostré bolesti v ramenním kloubu s postupným výrazným omezením rozsahu všemi směry, jako by rameno “zmrzlo” a nemohlo se hýbat.
• Omezen je aktivní, ale i pasivní pohyb v rameni.
• Nejdřív se bolest objevuje jen při pohybu, časem i v klidu, nakonec zhoršuje i kvalitu spánku.
• Příčina vzniku je neznámá, vliv může mít předchozí úraz, impingement syndrom, dlouhodobá imobilizace (sádra/dlaha/ortéza), autoimunitní onemocnění, dysfunkce štítné žlázy či diabetes mellitus (cukrovka).
• Důvodem bolesti je zánětlivé svraštění kloubního pouzdra (vazivový obal kloubu).
• Nejčastější je výskyt v 5. až 6. dekádě života s vyšší frekvencí u žen, ale může se projevit i mnohem dřív.
• Vývoj onemocnění můžeme rozdělit na tři stádia. V akutním je přítomna intenzivní bolest a postupně se zmenšuje rozsah pohybu. Ve druhém stádiu je charakteristický ústup bolesti, ale dominuje omezená hybnost. V poslední fázi nastává návrat hybnosti, přičemž každá fáze trvá přibližně 3 až 4 měsíce.

Léčba “zmrzlého” ramene ve Fyzio světě

Možnosti léčby volíme s ohledem na fázi onemocnění. V akutním stádiu je důležitá úleva od bolesti a podpora metabolizmu ve svalových a vazivových tkáních. Využíváme relaxační a trakční techniky, případně kinesiotaping. Správně aplikovaný kinesiotape upravuje funkci svalů, tlumí svalové napětí, zlepšuje lymfatický a krevní průtok.

Důležité jsou jemné mobilizace a manuální práce s hrudníkem, lopatkou a páteří. V přední linii je ošetření fascií kvůli obnově posunlivosti všech vrstev vůči sobě až ke svalové tkáni. Vhodné je také ošetření pomocí viscerální manipulace, kdy se obnovuje pohyb orgánů.

V problematice syndromu zmrzlého ramene nejčastěji zařazujeme ošetření žlučníku a žaludku v souvislosti s levým ramenem a jaterní fascie při postižení pravého ramenního kloubu.

Postupně jak bolest odeznívá, zařazujeme stále více aktivních pohybů a pracujeme na obnově plné hybnosti v rameni. Léčba syndromu zmrzlého ramene si vyžaduje hodně spolupráce a trpělivosti pacienta.

Ruptury rotátorové manžety

• Jedná se o porušení společného úponu několika svalů (rotátorů) ramene, může vzniknout jednorázovým poraněním, nebo i v důsledku dlouhodobého přetěžování.
• Charakteristická je bolest v ramenním kloubu v klidu, při zátěži, ale i v noci. Omezen je pouze aktivní pohyb, pasivní zůstává bez omezení. Často dochází k oslabení svalů, a to především m. supraspinatus a m. deltoideus.
• Do rotátorové manžety řadíme čtyři svaly, jde o m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. subscapularis a m. teres minor. Tyto svaly mají za úkol otáčet pažní kostí do vnitřní a zevní rotace, a zároveň pomáhají ukotvit (stabilizovat) hlavici pažní kosti v kloubní jamce při pohybu ramene.
• Rozsah míry poškození je hodnocen podle velikosti poranění a podle počtu postižených svalů. K přesné diagnostice je proto nevyhnutné vyšetření pomocí magnetické rezonance.

Léčba ruptury manžety rotátoru ve Fyzio světě

Při tomto typu postižení je nejčastěji vhodné operační řešení, kdy se poškozené úpony sešijí. Po výkonu je končetina 6 týdnů fixována a je zakázán jakýkoliv aktivní pohyb, který by vedl ke stahu postiženého svalu.

Zpočátku se tedy procvičují jen pasivní pohyby vedené fyzioterapeutem. Zásadní je práce s jizvou pro obnovení posunlivosti jednotlivých vrstev (kůže, podkoží, fascií a svalů).

Využívá se lymfatická masáž nebo lymfatický tape pro podporu cirkulace lymfy pro redukci otoku.
Po šesti týdnech od operace začínáme s aktivním cvičením.

Postupně pracujeme na rozvoji síly jednotlivých svalů a správných svalových souher, aby nedošlo k dalšímu nadměrnému přetěžování a případnému opakování zranění. Jako podpůrná technika se využívá kinesiotaping a jako doplněk je možné využít cvičení v bazénu.

Stavy po vykloubení (luxaci) ramene a nestabilita ramenního kloubu

• Vzniká nejčastěji při pádu na ruku – hlavice pažní kosti vyskočí z jamky a může dojít k poškození kloubního pouzdra, vazivových a chrupavčitých struktur ramenního kloubu.
• Jedná se o akutní a velmi blestivý stav.
• Hlavice bývá často hmatná na přední straně těla a není možné vykonat jakýkoliv pohyb.
• Pokud nedojde ke spontánnímu návratu hlavice kloubu do jamky, musí rameno vrátit do původní pozice lékař pomocí tzv. repozičních manévrů.

Léčba stavu po luxaci ramene ve Fyzio světě

Pokud jde o akutní stav je nutné provést repoziční manévr a následně ramenní kloub zafixovat (manévr provádí nejčastěji lékař/záchranář, nebo si pacient pomůže spontánně sám). Protože při luxaci dochází k traumatickému poškození struktur, které rameno zpevňují, je nesmírně důležitá pečlivá fixace, aby se tkáně mohly zhojit.

Po luxaci se rameno zpevňuje po dobu 6ti týdnů. V této době se rehabilitace zaměřuje na pohyblivost krční a hrudní páteře, ošetření zápěstí a ruky a péči o redukci otoku. Od 6. týdne se začíná s aktivním cvičením s ohledem na omezení upažení do 45°. Zevní rotace je zcela vyloučena. Od 8.

týdne je možné upažení do 90° a pozvolna se začíná se zevní rotací. Ještě 3 měsíce od úrazu je vhodné vyhnout se plnému upažení a maximální zevní rotaci.
Po sundání fixace pracujeme na ošetření změn na fasciích a svalech, které často drží rameno v nevýhodném postavení.

Postupně budujeme návrat k plné hybnosti, rozvíjíme sílu a stabilitu nezbytnou pro prevenci vzniku chronické nestability ramenního kloubu.

Pokud máte jakékoliv dotazy neváhejte se na nás obrátit. Jako fyzioterapeuti se léčbou bolesti ramenního kloubu zabýváme a rádi Vám pomůžeme

Bolesti ramen jsou třetí nejčastější. Odhalte jejich příčinu

Rameno je kulový kloub s největším rozsahem pohybů, což je ale vykoupeno jeho poměrně velkou nestabilitou a tím pádem i snadnější zranitelností. Pravděpodobně také proto se bolesti a poruchy ramenního kloubu vyskytují nejčastěji hned po bolestech hlavy a zad.

Ramenní pletenec se neskládá pouze z kloubu ramenního, ale je jeho součástí je i akromioklavikulární kloub, což je spojení mezi zevním okrajem klíční kosti a výběžkem lopatky.

Další kloub, který sem patří je sternoklavikulární skloubení mezi hrudní a klíční kostí, které připojuje celý ramenní komplex k hrudnímu koši.

Proč nás bolí ramena?

Bolest v rameni se může rozvinout nejčastěji z přetěžování ramene, ať už při sportu nebo jiné namáhavé činnosti. Bolesti a zhoršení hybnosti vychází častěji z patologických procesů v tkáni okolo kloubu, vazů, šlach a svalů než z kloubu samotného.

Jako syndrom bolestivého ramene jsou většinou označovány poruchy svalstva rotátorové manžety, ke kterým dochází často u sportovců akutním či chronickým přetížením ramenního kloubu nebo opakovanou mikrotraumatizací, kdy při prudkém švihovém pohybu nevydrží a trhá se. Manžetou rotátorů označujeme společný úpon šlach svalů začínajících většinou na lopatce a společně se upínajících na hlavici kosti pažní. Jejich funkcí je spolupráce na zvedání paže. 

Zmrzlé rameno je označení pro onemocnění ramenního kloubu vznikající pravděpodobně působením dlouhodobého zánětu a je doprovázena svraštěním kloubního pouzdra. Průběh tohoto onemocnění je obvykle dělen do tří fází.

• V první fázi je hlavním příznakem pronikavá bolest, vyskytující se v klidu i při pohybu, která je trvalá. Často je bolest noční, pacient pro bolest nemůže spát na postižené končetině. Dále má bolest za důsledek omezení rozsahů pohybů v ramenním kloubu, což způsobuje limitaci v běžných denních činnostech.
• Ve druhé fázi ustupuje bolest, ale prohlubuje se omezení rozsahu pohybu.
• Ve fázi návratu pohyblivosti dochází často ke spontánnímu zlepšení. Velmi často se však stav opakuje i u druhého ramene a častěji jsou tímto typem onemocnění postiženy ženy.

Jak si můžeme pomoci?

V akutním stavu je vhodný klidový režim, později postupné procvičování podle instruktáže. Při zánětech aplikace chladu a naopak tepla při chronických stavech. V žádném případě nepřetěžujte podrážděný kloub.

V akutním stavu je vhodná elektroléčba, magnetoterapie, ultrazvuk, trakční manévry, protažení měkkých tkání nebo kinesiotaping. Fyzioterapie ramene by měla zahrnovat všechny součásti ramenního pletence a jejím cílem je i náprava chybných stereotypů a vyrovnání svalových dysbalancí.

O možnostech kineziotapů jsme psali již dříve.

Co když je jsou vyšetření v pořádku a rameno přesto bolí?

I trápení může bolet. Ramena představují naši schopnost radovat se, ale také na ně sedají problémy, starosti, nejistota nebo zklamání. Přetížené svaly postupně tuhnou a pohyb v ramenou je složitější a bolestivější. Není tedy výjimkou, že bolest ramenou má původ v bolestech naší duše.

Domácí léčba bolesti ramene

Problém s bolestí ramene může ovlivnit každého z nás. Bolest ramene může zahrnovat chrupavku, vazy, svaly, nervy nebo šlachy. Nebo také může zasahovat oblast lopatky, krku, ramene a ruky.

Včasné ošetření je v tomto případě vlemi důležité. Léčba bolesti ramene může trvat osm týdnů nebo i déle.

Domácí léčba

Léčba bolest ramene často zahrnuje uklidnění zánětu (otoku a zarudnutí) a posílení svalů. Je několik způsobů, jak se o sebe doma postarat a zmírnit bolest ramene.

Studená komprese

Studené obklady mohou pomoci snížit otoky v rameni. Chlazení také napomáhá znecitlivět ostrou a pronikavou bolest. Naneste ledový vak na místo po dobu až 20 minut, pětkrát denně. Použijte gelový vak na led. Zabalte studený vak do měkkého ručníku, avšak neaplikujte vak přímo na kůži.

Komprese

Zabalte bolavé rameno elastickým lékařským obvazem kvůli snižení otoku a bolesti. Použijte studenou bandáž nebo normální obvaz. Z lékárny můžete také koupit speciální obvaz na rameno. Zabalte rameno pohodlně, ale ne příliš těsně. Nechcete blokovat průtok krve. Pokud paže nebo ruka začne být znecitlivělá nebo se zbarvovat do modra, uvolněte kompresní obvaz.

Tepelná terapie

Teplo napomáhá uvolnit napjaté svaly a zklidnit ztuhlé rameno. Pomáhá při bolestech svalů a artritidě v rameni. Použijte vyhřívaný gelový vak, topnou podložku nebo plastovou láhev s horkou vodou.

Léčiva a doplňky proti bolesti ramene

Léky, jako je ibubrufen nebo aspirin, mohou zmírnit bolest a zánět v kloubu. Mohou pomocu vyrovnat se s úrazem a lépe spát. Léky proti bolesti však mohou způsobit nežádoucí účinky, jako je žaludeční nevolnost a pálení žáhy. Pokud je užíváte déle než čtyři týdny. Vždy konzultujte příjem léčiv se svým lékařem.

Další možností jsou topické gely a krémy na zmírnění bolesti, které nemají stejné vedlejší účinky jako orální léky proti bolesti, ale aplikují se lokálně.

Odpočinek a změna aktivity

Změňte činnost, která mohla způsobit vznik bolesti ramene. Je důležité během rekonvalescence jemně pohybovat ramenem. To pomáhá udržovat svaly namoženého ramene silné a pružné.

Cviky a protahování na ramena

Pravidelné cvičení a protahování může udržovat vaše rameno silné a flexibilní. Než začnete cvičit si zapamatujte několik věcí:

• Pokud cítíte zvyšující se bolest ramene, přestaňte cvičit. Je možné, že je příliš brzy na to, abyste cvičili.
• Sledujte svoji techniku provedení cviku. Nesprávné cvičení může také způsobit nebo zhoršit problémy s ramenem.
• Zahřejte se dokonce i před protažením. Lehkými pohyby ramen nebo dokonce teplou sprchou – to jsou všechno způsoby, jak zahřát svaly před cvičením a protahováním.

Kyvadlové roztažení pro zvýšení rozsahu pohybu

• Postavte se a ohněte v pase.
• Nechte paži na zraněné straně viset přímo dolů.
• Udržujte svůj krk uvolněný.
• Pohybujte paží v kruhu až 20krát.
• Proveďte jednou nebo vícekrát za den.

Natahování přes rameno

• Posaďte se nebo se postavte, abyste si natáhli rameno.
• Proplette si prsty před sebou.
• Ohněte lokty a zvedněte ruce nad hlavu. Můžete také položit ruce na hlavu nebo za ni.
• Jemně stlačte lopatky k sobě, aby se vaše lokty pohybovaly zpět.
• Pokračujte až do 20 opakování. Opakujte 5 až 10 krát denně.

Pokud máte vážné poškození ramene, budete potřebovat léčbu. Navštivte svého lékaře, pokud máte některý z následujících případů:

• bolest: zvláště pokud se bolest nezlepší s odpočinkem a podáním léčiv a doplňků stravy
• opakující se potíže: pokud již trpíte bolesti ramene opakovaně
• ztuhlost: pokud nemůžete zvednout a otočit ruku normálně
• slabost: pokud je vaše rameno, paže nebo ruka slabší než nepoškozená strana
• oddělené nebo dislokované rameno: pokud máte dislokaci nebo máte pocit, že by se vaše rameno mohlo vyklouznout ven.

Prevence bolesti ramen

Prvním krokem je dostatek odpočinku, aby se vaše tělo mohlo uzdravit a obnovit z každodenních stresorů. Zdravá a vyvážená strava také napomáhá udržet tělo v optimální rovnováze pro fungování a regeneraci.

Pokud trpíte bolestí, vyhněte se kouření. To může ovlivnit krevní oběh v poškozeném rameni a v celém těle, což může zpomalit zotavení.

Při opakovaných nebo náhlých pohybech může dojít k poranění ramene. Může se to přihodit při sportu, cvičení nebo pádu, ale i při každodenních činnostech, jako je natažení ruky k polici nebo při práci na zahrádce. Pokud máte špatné držení těla nebo zkosená ramena, pravděpodobně budete trpět bolestí ramene.

Závěr

Domácí léčba na bolest ramene může pomoci s jeho uzdravením. Může také snížit riziko opětovného zranění ramene. Jednoduché domácí cviky s vhodnými léčivými prostředky a doplňky mohou zmírnit zánět a urychlit regeneraci ramenního kloubu a zklidnit bolest.