Sleduji vývoj názorů na nebezpečí „pandemické“ H1N1 chřipky od prvních případů této infekční nemoci v Mexiku v březnu 2009. Zdroji mých informací byly prestižní odborné časopisy, údaje z Centra pro kontrolu nemocí (Center for Disease Control, CDC) a uznávané učebnice virologie. To proto, že s použitím takových zdrojů je možné integrovat a korelovat dřívější zkušenosti s epidemiemi a pandemiemi.
Jak uvidíte, značná část mého materiálu pochází z oficiálních zdrojů v USA, jako jsou již zmíněné CDC, Národní ústav zdraví (National Institute of Health, NIH), Národní ústav pro alergii a infekční nemoci (National Institute of Allergy and Infectious Diseases, NIAID) a renomovaný lékařský časopis New England Journal of Medicine (NEJM). Na samém začátku, dokonce ještě před tím, než Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 6. stupeň pandemie, spustila skupina vědců poplach, že se může objevit strašná a smrtící pandemie, kterou očekávají již celou polovinu století. Je přirozené, že výrobci vakcín dělali všechno pro to, aby mohli živit tento strach, a tiše připravovali jednání s WHO, aby byli mezi těmi, kteří budou vybráni pro výrobu a dodávky „pandemických“ vakcín pro svět. Je zjevné, že posvěcení WHO může zajistit zisky ve výši desítek miliard.
Začátky
Jakmile se infekce prasečí chřipky začala šířit v USA a pak i v dalších částech světa, začaly se ukazovat její zvláštní rysy.
Ti, kteří se narodili před rokem 1950, zjevně vykazovali vyšší stupeň odolnosti k nákaze, zatímco pro osoby ve věku 25 – 40 let se tato infekce jevila poněkud více patogenní. Oficiální zdroje brzy prohlásily, že nemoc je v porovnání se sezonní chřipkou obzvláště riziková pro těhotné ženy.
Jak uvidíme později, toto byla grandiózní lež. Jakmile byla vyhlášena pandemie, virologové testovali potenci viru pomocí konvenčních metod, což znamenalo nakažení pokusných zvířat – fretek.
Zjistili, že se jedná o virus typu H1N1, který není o nic víc patogenní než běžná sezonní chřipka, i přesto, že dokáže proniknout poněkud hlouběji do plic. V žádném případě nedosáhl patogenity viru H1N1 z let 1917 – 1918. Nenapadal jiné tkáně, a co je mimořádně důležité, neinfikoval mozek.
Následně bylo třeba otestovat schopnost viru šířit se v populaci. Výsledky těchto testů byly poněkud kontroverzní, nicméně nejlepší získané důkazy svědčily o tom, že virus se nešíří mezi lidmi příliš dobře. Studie CDC zjistila, že v rodině nakaženého pacienta bylo infikováno pouze 10 % jiných členů rodiny, což je velmi nízká nakažlivost.
To bylo později potvrzeno i ve studii hodnotící zkušenosti ze státu New York, kde se nakazilo pouhých 6,5 % populace, což bylo velmi vzdálené od předpovídané až 50% nakažlivosti, před jakou varoval prezidentský výbor poradců pro vědu a technologie (President’s Council of Advisors on Science and Technology, PCAST).
Je velmi poučné si připomenout, že v průběhu epidemie z let 1917 – 18 byla infikovanost chřipkou v USA 30 %.
Předpovídalo se také, že 1,8 milionu lidí bude potřebovat hospitalizaci a 300 000 osob by mohlo skončit na jednotkách intenzivní péče (JIP); že nemocnice budou přetíženy a že JIP nebudou mít dostatek lůžek pro všechny nemocné a umírající.
Počet lidí, kteří by mohli zemřít, se v USA odhadoval na 90 000. Denně jsme dostávali zprávy o tom, že na chřipku umírají mladí zdraví lidé, nejenom ti, kteří mají nemocné srdce, cukrovku, rakovinu a jiné nemoci s oslabením imunitního systému.
Podobné předpovědi se rozšířily i na Austrálii a Nový Zéland. I tyto státy začaly hlásit nárůst nových případů H1N1 a očekávání zvýšené potřeby hospitalizací v průběhu nadcházející zimy.
V poslední době se objevily dva hlavní články, které analyzují zkušenosti z hospitalizace pacientů s prasečí chřipkou jak v USA, tak v Austrálii a na Novém Zélandu.
Tyto velmi zajímavé studie bych rád analyzoval, protože se ukazují dramatické rozdíly mezi tím, co odhaluje věda, a tím, co se šíří ve sdělovacích prostředcích. Jak uvidíte, virus H1N1 je velmi mírný pro naprostou většinu populace!
Zkušenosti z Austrálie a Nového Zélandu
Země na jižní polokouli již prošly zimním obdobím, ve kterém se očekával vrchol chřipkové infekce. Epidemiologové i virologové jsou překvapeni, jak je tato chřipková pandemie na jižní polokouli mírná, s relativně malým počtem úmrtí a hospitalizací ve většině oblastí. Studie publikovaná 8.
října 2009 označená jako studie AZIC zjistila, že z celkové populace 25 milionů obyvatel bylo na JIP umístěno 722 pacientů s potvrzenou nákazou virem H1N1.
Protože CDC a další zdroje uvádějí, že hlavním smrtelným nebezpečím hrozící chřipky je virová pneumonie, zmíněná studie analyzovala počet osob hospitalizovaných s virovou pneumonií za posledních pět let a zjistila, že v roce 2009 to bylo pouhých 37 pacientů, zatímco v roce 2007 jich bylo 69, stejně jako v roce 2008.
Potřeba hospitalizace na JIP se vyskytla u jednoho z 35 714 pacientů, což představuje neuvěřitelně nízké riziko 0,0028 %! Byli to převážně lidé ve věku 25 – 49 let, kteří měli astma nebo jinou plicní chorobu. Nejvyšší procento nutných hospitalizací na JIP bylo u skupiny dětí od narození do jednoho roku, kde byla zaznamenána i nejvyšší úmrtnost.
Je zajímavé, že právě kojenci v tomto věku velmi špatně odpovídají na očkování jak proti sezonní chřipce, tak na vakcínu proti viru H1N1.
Jedna z největších studií zjistila, že děti mladší než čtyři roky nezískávají po očkování proti sezonní chřipce vůbec žádnou imunitu.
Stejně tak studie NIAID dokončená v současné době uvádí, že 75 % dětí mladších než 35 měsíců nezískává po vakcíně proti H1N1 žádnou ochranu a u skupiny dětí ve věku 3 – 9 let se nevytvářejí protilátky po tomto očkování u 65 % dětí.
Očkování proti sezonní chřipce doporučuje CDC a NIH jako ochranu k zajištění lehčího průběhu při nákaze H1N1 (obdobně jako u nás hlavní hygienik – pozn. překladatelky). Je proto důležité vědět, že podle kanadské studie zahrnující 12 milionů osob zvyšuje očkování proti sezonní chřipce riziko onemocnění prasečí chřipkou na dvojnásobek a způsobuje v případě nákazy mnohem vážnější průběh.
V současné době většina zdravotnických autorit souhlasí s tím, že varianta viru H1N1 je zcela mírná, že u většiny osob (99,9 %) má onemocnění krátký a mírný průběh. Jako lékař vím, že každá smrt znamená tragédii. Americká studie zjistila, že nejvyšší pravděpodobnost úmrtí se vyskytuje u lidí nad 65 let, kteří měli vážné zdravotní problémy již před nákazou.
Jedním z opravdových překvapení této i americké studie bylo zjištění, že mezi nejvážnější rizikové faktory vedoucí k nutnosti hospitalizace na JIP patří obezita. Obézní lidé byli hospitalizováni šestkrát častěji než lidé s normální váhou.
Obezita hraje prokazatelnou rizikovou roli i u dětí a těhotných žen, jak si dále ukážeme. To nebylo ve sdělovacích prostředcích nikdy uvedeno.
Obezita je spojena s vyšším výskytem metabolického syndromu a s rezistencí vůči inzulinu, což zvyšuje riziko vážného průběhu infekční nemoci, a to i při nákaze virem s mírnou patogenitou.
Americké zkušenosti
Ve stejném čísle z 8. října 2009 je publikována studie z USA, v níž jsou zhodnoceny údaje z 24 amerických států, ve kterých došlo k rozšíření infekce variantou H1N1 viru.
Musíme si uvědomit, že na rozdíl od většiny chřipkových epidemií v USA tato epidemie začala brzy a na konci září se přiblížila k vrcholu s tím, že na konci října by se měl počet nemocných snižovat. Studie zahrnuje 13 217 případů infekce s 1082 hospitalizovanými pacienty.
Z hospitalizovaných pacientů mělo 83 % jiné vážné zdravotní problémy, takže z 24 států to bylo 292 lidí, kteří onemocněli pouze nákazou virem H1N1 natolik vážně, aby museli být hospitalizováni. Pouze 67 osob z desítek milionů lidí ve 24 státech skončilo na JIP.
Z těchto 67 pacientů 19 zemřelo, přičemž 67 % z nich mělo jiné vážné onemocnění. Z 24 států USA zemřelo tedy pouze 6 pacientů, kteří byli před nákazou virem H1N1 považováni za zdravé.
Je toto důvodem a ospravedlněním pro zahájení masivní očkovací kampaně? Pacienti, kteří zemřeli, byli buď staršího věku, nebo jim byla podávána antivirotika později než za 48 hodin od začátku nemoci. Nebyla nalezena žádná korelace v souvislosti s očkováním proti sezonní chřipce. Ti, kterým byla podána antivirotika (Tamiflu nebo Relenza) v průběhu prvních 48 hodin, zpravidla nezemřeli.
CBS (CBS Broadcasting Inc. je americká televizní síť) provedla přešetření hlášených případů ve všech padesáti státech USA.
Zjistili například, že v Georgii bylo 97 % hlášených případů negativních na H1N1, na Aljašce bylo pouze 1 % hlášených případů pozitivních a 93 % bylo negativních na jakoukoliv chřipku, v Kalifornii byla pouze 2 % H1N1 pozitivní a 12 % představovaly jiné chřipkové viry a ostatní hlášené případy byly negativní na jakoukoliv chřipku. Odborníci tvrdí, že pacienti byli nachlazení nebo měli onemocnění horních dýchacích cest, což není totéž co chřipka.
A co se týče dětí, které jsou hlavním terčem obav ze strany masových sdělovacích prostředků a vládních agentur? Tato studie zjistila, že 60 % hospitalizovaných dětí mělo jiné zdravotní problémy a 30 % bylo obézních. Předchozí studie CDC uvádí, že dvě třetiny dětí, které zemřely, měly neurologické problémy nebo plicní onemocnění, jako např. astma.
To ve svých důsledcích znamená, že z populace 301 milionů obyvatel zemřelo 34 zdravých dětí. Podle údajů CDC zabila sezonní chřipka v loňském roce 116 dětí.
Je ironií, že v roce 2003, kdy bylo zavedeno očkování malých dětí proti sezonní chřipce, se zvýšila průměrná roční úmrtnost na chřipku oproti letům 1999 – 2002 sedmkrát! To není nic překvapujícího, protože víme, že rtuť ve vakcínách potlačuje imunitu.
Těhotné ženy a virus H1N1
Jsem skutečně zneklidňován tím, že CDC, lékaři a média zdůrazňují, že by touto experimentální vakcínou měly být očkovány všechny těhotné ženy.
Média opakují, že tato vakcína je vyráběna naprosto stejně jako vakcína proti sezonní chřipce, a je proto bezpečná, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. V Austrálii a na Novém Zélandu je dohromady 250 000 těhotných žen.
Z nich bylo hospitalizováno na JIP pouze 66, což znamená incidenci 1 žena na 3800 těhotných čili riziko 0,03 %. Těhotné ženy z těchto dvou zemí se mohou cítit bezpečné při vědomí, že mají 99,97% naději, že neonemocní natolik, aby musely být hospitalizovány na JIP.
A proč skončilo na JIP oněch 66 těhotných žen? Studie z Austrálie a Nového Zélandu skutečně zjistila, že v souladu s poznatky americké studie byly tyto těhotné ženy buď obézní, nebo měly vážný zdravotní problém, který byl spojen s obezitou.
K téměř stejným číslům došla i americká studie. Tam lékaři při svých úvahách připomínají, že nebyli schopni brát v úvahu, kolik těhotných žen užívá drogy nebo kolik jich žije v chudobě spojené s podvýživou vedoucí ke snížení imunity.
Nicméně pro těhotné ženy může znamenat speciální nebezpečí samotná vakcína. Vždy totiž patřilo k základním principům medicíny, že by se neměla očkovat těhotná žena s výjimkou extrémních případů ohrožujících život dítěte.
V současné době jsme svědky dvou příkladů závažného porušení této zásady. Když byla uvedena na trh vakcína Gardasil proti HPV (lidský papilomavirus), doporučil její výrobce Merck, aby byla podávána těhotným ženám.
Krátce po jejím zavedení byla tato nebezpečná praxe zastavena, protože se zvýšil počet potratů a počet novorozenců s vážnými malformacemi.
Dnes je již dobře známo, že pokud se stimuluje imunitní systém ženy v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství, výrazně se zvyšuje riziko vzniku autismu v raném dětství nebo schizofrenie v pozdějším věku. Zvyšuje se výrazně pravděpodobnost poruch ve vývoji nervové soustavy a s tím spojených poruch chování u dětí.
Zatímco studie u laboratorních zvířat přesvědčivě ukazují, že očkování poškozuje vývoj plodu, neexistují žádné podobné studie, které by prokazovaly bezpečnost vakcinace těhotných žen pro vývoj člověka.
Hewitson se spolupracovníky zjistila, že vakcína proti hepatitidě B podávaná nyní v mnoha státech novorozencům způsobuje při podání novorozeným opicím abnormální vývoj mozkového kmene.
Touto vakcínou už byly očkovány desítky milionů kojenců, aniž by se v jejich tělíčkách vytvářely protilátky, navíc proti infekci, která je neohrožuje.
Co všechno o vakcíně proti prasečí chřipce ještě nevíme?
Zatímco americký kongres vyhlásil stav nouze umožňující lékařům zbavit se zodpovědnosti za následky komplikací po očkování touto novou vakcínou, pojišťovací společnosti v Austrálii odmítly pojistit lékaře, kteří budou očkovat, z toho důvodu, že vakcína byla vytvořena příliš rychle, a je tudíž stále experimentální.
Sdělovací prostředky a představitelé oficiálních zdravotnických institucí opakovaně šíří ujišťování, že vakcína je bezpečná zejména proto, že je obdobná jako vakcína proti sezonní chřipce.
Avšak co všechno ještě nevíme ani o této vakcíně, která je vyráběna po desítky let? O čem všem se stále ještě dohadujeme? Cožpak může někdo trvat na tom, že rtuť obsažená ve vakcíně proti sezonní chřipce je neškodná pro dětský organismus? Kolik z nově zavedených vakcín přináší tragické a dosud nerozpoznané důsledky pro další a další generace? Zmíněná vakcína proti HiB je spojována s hrozbou onemocnění makrofágní myofascitidou a vážnou demencí již u dětí. Miliony mladých dívek byly očkovány vakcínou Gardasil; mnohé z nich zemřely, po mnoha měsících jako těhotné matky přicházejí o svoje děti, novorozenci se rodí s deformacemi tělíček.
V médiích jsou lidé ujišťováni o naprosté bezpečnosti a účinnosti vakcíny proti prasečí chřipce.
Výsledky testování publikované v NEJM jsou velice instruktivní, protože ukazují, že testy bezpečnosti a sledování vedlejších účinků byly prováděny pouze 7 dní po očkování, a to u skupin čítajících pouze 15 osob.
Například syndrom Gullian-Barré, nebezpečná paralýza, se může projevit za několik měsíců, stejně jako křeče, poruchy chování a neurologické problémy u dětí.
Je otázkou, proč vlády a jejich představitelé tak ochotně živí tuto paniku a strach z nemoci, jež má velmi mírný průběh.
Proč mluvíme o nutnosti povinného očkování každého muže, ženy a dítěte? Je také zajímavé, že autoři bezpečnostních studií vakcíny proti prasečí chřipce jsou zaměstnanci výrobce vakcíny CSL Biotherapeutics.
Co všechno ještě o vakcínách nevíme? Program masového očkování těhotných žen vakcínou proti H1N1 viru představuje v historii lidstva největší experiment na těhotných ženách a může vyústit do monumentální katastrofy.
Rusko zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky na člověka
Rusko v sobotu oznámilo, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě.
O „významném objevu“ úřad informoval Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová podle agentury Interfax uvedla, že variantou A(H5N8) se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska.
WHO na svých stránkách uvádí, že přenos viru A(H5N8) z ptáků na člověka nelze vyloučit. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však podle ní nízká. Připouští však, že k rozsáhlejším závěrům dosud neměla dostatek dat. Nákazy lidí jinými variantami ptačí chřipky H5N1, H7N9 a H9N2 se prokázaly již dříve.
Ohniska nákazy variantou ptačí chřipky H5N8 dosud kromě Ruska evidovala také Čína, některé evropské země a také státy na Blízkém východě. Přenos viru se ale ve všech případech odehrával pouze mezi ptáky.
Popovová uvedla, že nakažení se cítí dobře a že průběh onemocnění u nich byl mírný. Infekce se podle ní dále nešířila. Šéfka Rospotrebnadzoru rovněž zdůraznila, že se neodehrál přenos viru z nakaženého člověka na jiného člověka. Nevyloučila však, že by se v budoucnu něco takového mohlo přihodit.
Virus se objevil i v Česku
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.
Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.
Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit. Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem.
Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Větší potíže ale domácím chovatelům drůbeže způsobil jiný podtyp, H5N8. Tato varianta se ve zvýšené míře objevila v Česku v letech 2007 a 2017. Do země se znovu vrátila začátkem loňského roku, v poslední době se vyskytla i v mnoha dalších evropských zemích.
VIDEO: Vztah mezi koronavirem a ptačí chřipkou.
40:02
Koronavirus má část z ptačí chřipky, bez této části se neumí navázat na lidskou část buňky, říká imunolog Jaroslav Svoboda. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
Informace k tématu tzv. prasečí chřipky – Ministerstvo vnitra České republiky
Vzhledem k výskytu tzv. prasečí chřipky ve světě poskytujeme občanům informace, které se vztahují k chřipkovému onemocnění obecně i možnostem snižování rizika této konkrétní nemoci.
Infekční nemoci, které ohrožují veřejné zdraví mohou mít potenciální zdravotní dopad na větší počet osob a negativní sekundární dopad na obchod a ekonomiku. Nemá však smysl podléhat strachu a panikařit, ale je dobré průběžně vyhledávat informace.
Přenos:
Virus tzv. prasečí chřipky je přenositelný skrze kontakt s nakaženými osobami. Nejběžnější způsob nákazy je kapénkovou cestou, pokud se člověk nachází v bezprostřední blízkosti již nakaženého, který kýchá nebo kašle.
Dalším způsobem přenosu nákazy je kontakt s věcmi, které byly použity lidmi nakaženým chřipkou. Do toho seznamu mohou být zahrnuty: brýle, šperky, nádobí, ručníky, kliky u dveří, klávesnice, telefon apod.
Důležité je uvědomit si, že lidé mohou být nemocní chřipkou, ale bez viditelných příznaků.
V případě tzv. prasečí chřipky se příznaky mohou objevit mezi 24-48 hodinami od nákazy.
Příznaky chřipky:
- Teplota (obvykle vysoká)
- Bolest hlavy
- Únava (může být extrémní)
- Kašel
- Bolest v krku
- Mokrý či ucpaný nos
- Celková bolest těla
- Vážné či vytrvalé zvracení a průjem (častější u dětí nežli u dospělých)
- Infekce tzv. prasečí chřipky může zhoršovat některé chronické potíže
Kroky ke zmírnění rizika rozšíření nákazy:
- Když kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Používejte jednorázové kapesníky, po použití vyhoďte kapesník do koše. (Případně kašlejte směrem do ohnutého lokte, abyste zamezili přenos na ruce).
- Umývejte si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte. Mýdla s přídavkem alkoholu jsou účinná. Pokud není dostupná voda a mýdlo, používejte jednorázové dezinfekční hygienické prostředky.
- Vyhýbejte se blízkému kontaktu se svými spolupracovníky a veřejnosti, pokud je to možné.
- Umývejte povrchy věcí, kterých se často dotýkáte. Virus chřipky na nich přežívá i několik hodin.
- Pokud chřipkou onemocníte Vy nebo někdo z Vaší rodiny, zůstaňte doma a omezte kontakt s ostatními.
- Vyhněte se cestování do oblastí, jež mají potvrzenou nákazu.
Pokud musíte cestovat do zasažených oblastí nebo zde žijete, zde jsou další doporučení, která byste měli brát v úvahu:
- Používejte respirační roušky ke snížení rizika přenosu kapének viru chřipky
- Vyhýbejte se místům veřejného a sociálního shromažďování, pokud je to možné
Podobně jako sezónní chřipka, má i tzv. prasečí chřipka několik podob závažnosti od mírné až po těžkou. Např.
v USA se zatím projevila v mírné podobě. Po nakažených osobách tam byla požadována jen minimální hospitalizace. Tento virus tzv.
prasečí chřipky sice dobře reaguje na antivirální medikaci Tamiflu a Relenza, ale pokud se nemocný chřipkou cítí lépe, nebo od počátečních příznaků uběhlo více než 48 hodin, pak tam není doporučována antivirová léčba.
Pro oblasti s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky:
Pro lidi, kteří žijí v oblastech s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky a objevily se u nich příznaky chřipkového onemocnění – jako je horečka, tělesná slabost, rýma, bolest v krku, žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem, je doporučením, aby kontaktovali svého lékaře. Lékař určí, zda je testování nebo léčba potřeba.
- Pokud lidé onemocní chřipkou, měli by zůstat doma a vyhýbat se kontaktu s dalšími lidmi, aby se zabránilo šíření nemoci.
- Rychlou zdravotnickou pomoc vyhledejte, pokud onemocníte a máte některé z následujících varovných příznaků:
- Varovné příznaky u dětí, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:
- Rychlý dech, potíže s dýcháním
- Namodralá barva kůže
- Nedostatečné pití tekutin
- Dítě se nebudí, nereaguje
- Dítě je natolik podrážděné, že nechce být drženo
- Příznaky podobné chřipce se zlepšují, ale pak se vrací horečka a zhorší se kašel
- Horečka s vyrážkou
Varovné příznaky u dospělých, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:
- Problémy s dýcháním nebo zkrácený dech
- Bolest nebo tlak na hrudi nebo v břišní dutině
- Náhlé závratě
- Zmatení
- Úporné zvracení
Pamatujte, že virus prasečí chřipky se nepřenáší jídlem! Nelze onemocnět tzv. prasečí chřipkou po konzumaci vepřového masa nebo produktů z něj. Konzumace řádně upraveného a uvařeného jídla z vepřového masa je bezpečná.
Další zdroje informací:
- Před cestováním do oblastí s rizikem výskytu tzv.
prasečí chřipky se řiďte informacemi Ministerstva zahraničích věci
- Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví
- Detailní informace v angličtině naleznete na webových stránkách Center pro kontrolu a prevenci nemocí/ Centres for Disease Control and Prevention
S využitím materiálů poskytnutých od zahraničních kolegů z ITRR zpracovalo dne 24.4.2009 psychologické pracoviště MV.
Chřipka válcuje Česko, přibývá i případů prasečí
Tak vypadá současná situace v Česku, které se připravuje na chřipkovou epidemii.
Nadále zůstávají doma například žáci chebského gymnázia, olomouckého gymnázia a šumperské střední odborné školy. K lékařům za dopoledne do ordinace dorazí klidně i stovka pacientů.
Ministerstvo radí nepodceňovat
Lékárny zaznamenaly zvýšený prodej léků na nachlazení nebo imunitu. Ministerstvo zdravotnictví radí, aby lidé chřipkové příznaky nepodceňovali, zůstali ležet doma, hodně pili, větrali a spali v oddělené místnosti.
Celkový počet infikovaných pacientů prasečí chřipkou od počátku nákazy dosáhl k 12. listopadu čísla 486. „Klasickou“ chřipku si léčí desítky tisíc Čechů.
Chřipka uzavřela základní školy
Všechny základní školy v Novém Jičíně jsou od středy 18. do pátku 20. listopadu uzavřeny. Důvodem je vysoká nemocnosti žáků i pedagogů. V Základních školách Tyršova, Komenského 66 i 68 a Jubilejní s pracovištěm Dlouhá 56 proto bylo vyhlášeno ředitelské volno.
Ředitelé přistoupili k tomuto opatření, neboť v některých školách dosahovala nemocnost žáků až čtyřiceti procent. V provozu nebudou ani školní družiny a jídelny, ředitelské volno se týká i kroužků Střediska volného času Fokus. Mateřské školy zatím fungují bez omezení.
(ipa)
Čtěte také: Epidemie chřipky naplno udeří do tří týdnů
Chřipka zavřela nemocnice v Hradeckém kraji
Kvůli začínající chřipkové epidemii byly pro návštěvy uzavřeny všechny nemocnice v Královéhradeckém kraji.
Jako první vyhlásila v neděli zákaz nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, v pondělí se přidal Jičín, dále potom zbývající zařízení – v Trunově, Náchodě, Dvoře Králové nad Labem a dokonce i Fakultní nemocnice v Hradci Králové. K opatření hygienici sáhli i s ohledem na vzrůstající výskyt pandemické (prasečí) chřipky a bude platit do odvolání.
„Prosíme o pochopení, opatření bylo přijato ve snaze co nejvíc chránit zdraví hospitalizovaných,“ uvedla v prohlášení fakultní nemocnice. Nemocnice v Pardubickém kraji zůstávají otevřené bez omezení, v pardubické nemocnici visí pouze kvůli chřipkám výzvy návštěvám.
Další nemocnice, keré zakázaly návštěvy:
Vsetín, Třinec, Frýdek-Místek, Karviná-Ráj, Orlová, Šternberk, Náchod, Cheb, pražská Vinohradská nemocnice, Hořovice (Berounsko), Beroun, v Šumperku platí zákaz návštěv na novorozeneckém oddělení, v Kladně jsou návštěvy zakázány na novorozeneckém a dětském oddělení, českolipská nemocnice zakázala návštěvy interny, omezení návštěv ve Fakultní nemocnici v Plzni, stodská nemocnice předpokládá, že vyhlásí zákaz zhruba do dvou dnů.
U jednoho žáka Gymnázia Teplice byl v minulém týdnu identifikován virus A/H1N1 tzv. prasečí chřipky.
„Žák již celý minulý týden do školy nechodil, jeho stav je dobrý. Lékaři (příslušného žáka a spolužáků, se kterými přišel do styku) a hygienická služba jsou informováni,“ sdělil ředitel Gymnázia Teplice Zdeněk Bergman.
Ministryně zdravotnictví doporučuje zastavit na týden výuku ve školách, ve kterých výskyt prasečí chřipky přesáhne 15 – 20% žáků.
„To by v našem případě znamenalo 125 – 166 žáků. K dosažení této hranice zatím u nás chybí 124 – 165 případů. Ani v případě, že započteme všechny chybějící (a tedy potenciálně nakažené) žáky, se k této hranici neblížíme. Není tedy třeba přijímat žádná opatření,“ uvedl na webu školy Bergman.
Ředitel gymnázia apeluje na dodržování hygieny. „Na místě je úzkostlivé dodržování hygienických zásad. Stav nemocnosti budeme samozřejmě dále sledovat,“ uzavřel Bergman.
ČTĚTE TAKÉ: Prasečí chřipka v Evropě postupuje
Hradec Králové – Děti z královéhradeckého diagnostického ústavu nakažené prasečí chřipkou budou ve čtvrtek či pátek propuštěny z nemocnice do domácího léčení. „Průběh onemocnění je natolik lehký, že nevyžaduje delší hospitalizaci“, řekl ve středu náměstek ředitele královéhradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.
O víkendu bylo v nemocnici hospitalizováno celkem osm dětí z královéhradeckého diagnostického ústavu, které trpěly vysokými teplotami.
Stav čtyř z nich se už natolik zlepšil, že byly propuštěny už ve středu ráno, ostatní se vrátí do ústavu ve čtvrtek nebo v pátek. V diagnostickém ústavu onemocněly zánětem dýchacích cest téměř všechny zdejší děti.
Osm z nich, u nichž byl průběh virozy nejvážnější a měly vysoké teploty, skončily o víkendu v nemocnici.
„Průběh onemocnění byl ale stejně jako v jiných předchozích případech bez komplikací a lehký, a to včetně dvou dětí, které byly s největší pravděpodobností nakažené prasečí chřipkou. Pacienti byli hospitalizováni na infekční klinice. Od klasické chřipky se prasečí vyznačovala hlavně rychlým nástupem,“ uvedl Tušl. Děti se nakazily v Hradci, v zahraničí nebyly.
„V Dětském diagnostickém ústavu v Hradci Králové byla provedena opatření ve smyslu pozastavení příjmů a odchodů ubytovaných dětí, zákazu návštěv, úklidových, desinfekčních, režimových a dalších opatření,“ dodal ředitel Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Ivan Kučera.
Nákaza H1N1 není jistá
Zatím dokonce není ani stoprocentně potvrzeno, že děti z diagnostického ústavu skutečně prodělaly prasečí chřipku. Výsledky rozborů budou k dipozici teprve v nejbližších dnech, na Pandemic A (H1N1) ukazovaly příznaky. V případě lehkého průběhu se testy navíc dělat nemusejí.
Chřipková epidemie udeřila na celý Královéhradecký kraj, nákaza virem H1N1 je jen její nejvážnější formou. Nejhorší je nyní situace na Jičínsku, nejohroženější skupinou jsou malé děti do pěti let. Ve všech zdejších nemocnicích s výjimkou vrchlabské platí až do odvolání zákaz návštěv. Nebezpečným virem H1N1 od července doposud onemocnělo v Královéhradeckém kraji 40 lidí.
„Ve skutečnosti prasečí chřipkou jistě onemocnělo podstatně více osob, ale vzhledem k příznivému průběhu onemocnění nedošlo k jejich podchycení,“ uvedl ředitel královéhradeckých krajských hygieniků Kučera.
Situace v kraji: 2000 onemocnění na 100 tisíc lidí
Výskyt respiračních onemocnění obecně však přes rychlý nárůst počtu chřipek doposud v kraji nepřekonal 2000 případů na 100 tisíc obyvatel, která je pokládána za hranici epidemie.
V nemocnicích Královéhradeckého kraje byl zákaz návštěv postupně v posledních dnech vyhlášen právě s ohledem na riziko zanesení prasečí chřipky. „U zde hospitalizovaných těžce nemocných pacientů by případná nákaza skýtala mnohem vyšší zdravotní riziko. Apelujeme rovněž na zvýšenou hygienu, chřipky se totiž přenáší i rukama,“ řekl náměstek fakultní nemocnice Tušl.
V Pardubickém kraji je situace příznivější, zde zatím nebyly ani omezeny návštěvy v nemocnicích a i počet případů prasečí chřipky je asi třikrát nižší.
Podle hygieniků další mediální sledování počtu nakažených virem Pandemic H1N1 postupně ztrácí smysl. Již delší dobu totiž odráží pouze výskyt onemocnění s komplikacemi, s hospitalizací a podobně, nikoliv ovšem ve smyslu šíření v populaci.