Tuberkulóza – příčiny, projevy i léčba

TBC je závažné infekční onemocnění
, které může postihovat řadu orgánů
, nejčastěji plíce
. Na světě ročně na tuberkulózu
umírá přibližně 1,3 milionu lidí. Světová zdravotnická organizace
(WHO) doporučuje očkování
proti TBC (tzv. kalmetizaci) co nejdříve po narození, nejpozději do 1 roku věku a pouze jednou dávkou vakcíny
.

Očkování proti TBC bylo u nás zahájeno v roce 1953. Od roku 1958 potvrzené případy onemocnění TBC klesají, nemocnost
se oproti době před očkováním
snížila stonásobně.

V posledních pěti letech je v ČR ročně hlášeno kolem 500 případů onemocnění, v roce 2018 byly hlášeny 444 případy. Česká republika patří mezi státy s nejnižším výskytem TBC na světě.

Vzhledem k příznivé epidemiologické
situaci v ČR bylo plošné očkování proti TBC u dětí vyhláškou č. 299/2010 Sb. zrušeno. Očkovány jsou pouze děti ve vyšším riziku infekce TBC.

Obrázek 1: Trend onemocnění tuberkulózou v České republice v letech 1958–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Očkování dětí: Od roku 2010 se v ČR provádí pouze u rizikových dětí, které splňují indikace
k očkování. Indikace k očkování posuzuje lékař novorozeneckého oddělení na základě dotazníku vyplněného zpravidla matkou dítěte.

Indikace k očkování proti TBC představují situace, kdy jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu, nebo kdy dítě, či jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy
než 40 případů na 100 000 obyvatel, případně pokud dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Seznam států s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel [1] každoročně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví podle aktualizace Světové zdravotnické organizace
(WHO).

Je-li třeba očkovat dítě starší 6 týdnů, je nutné provést tuberkulinový test. Očkování se provede pouze v případě, je-li test negativní.

Příznaky onemocnění

Po infekci mykobakteriemi buď nastává tzv. latentní
(němá) infekce nebo se vyvíjí aktivní onemocnění.

Latentní TBC infekce

Mnoho lidí, kteří mají latentní TBC, nikdy neonemocní:

• nemají žádné příznaky,
• necítí se nemocní,
• nešíří bakterie
  na ostatní,
• obvykle mají pozitivní kožní test,
• mohou přejít do aktivní TBC, pokud nejsou profylakticky
  léčeni.

Manifestní onemocnění (tzn. onemocnění projevující se nějakými příznaky) se rozvine nejvýše u desetiny infikovaných
. Kožní reaktivita na tuberkulin, jako průkaz prodělané bezpříznakové infekce, se objevuje po 2 až 10 týdnech od kontaktu se zdrojem nákazy. Latentní infekce může přetrvávat po celý život.

Někteří lidé s latentní TBC jsou ve vyšším riziku onemocnění, například lidé s oslabeným imunitním systémem
, zvláště osoby s HIV
infekcí. Bakterie se v těle aktivují, začínají se množit a vzniká onemocnění TBC.

Aktivní onemocnění TBC

TBC je závažné infekční onemocnění
, které může postihovat řadu orgánů
, nejčastěji plíce
. K hlavním příznakům plicní TBC patří kašel trvající 3 týdny a déle, bolest na hrudi
, vykašlávání krve. K dalším příznakům se řadí slabost nebo únava, úbytek na váze, nechutenství
, zimnice, zvýšená teplota, noční pocení, případně další podle toho, kde TBC infekce propukla.

Léčba

Nejdůležitějším opatřením v boji s TBC je včasné zahájení léčby nemocných, která obvykle trvá 6 měsíců. Již během 2 týdnů léčby se stává většina pacientů neinfekční. Izolace a léčba se provádí ve specializovaných léčebnách.

Další důležité informace

Inkubační doba
: je ve většině případů onemocnění do dvou let od vstupu infekce do organismu.

Vnímavost
: nejvyšší je v raném věku, u dětí a dospívajících a těhotných žen, vyšší je u lidí se sníženou odolností, např. vlivem HIV infekce.

Původce: bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis: zpravidla Mycobacterium tuberculosis, vzácně Mycobacterium bovis, Mycobacterium africanum aj.

Tzv. „atypické mykobakterie“ jsou původci mykobakterióz, řadí se sem např. Mycobacterium kansasii, Mycobacterium xenopi, Mycobacterium avium – intracellulare a řada dalších. Mykobakteriózy se na rozdíl od tuberkulózy nepřenášejí z člověka na člověka.

Mykobakterie tuberkulózy přežívají v prostředí 1–2 hodiny; sluneční svit a teploty vyšší než 60 °C je spolehlivě ničí.

Zdroj: nejčastěji nemocný člověk s TBC plic, k nákaze je nutný dlouhodobý, případně opakovaný kontakt. Zdrojem mohou být vzácně domácí nebo divoká zvířata.

Přenos: mykobakterie se šíří zejména kapénkovou infekcí od nemocného jedince s TBC plic, dostávají se do vzduchu při kašli, smrkání, kýchání nebo mluvení nemocného s aktivní tuberkulózou. K nákaze je zpravidla potřeba delší doba kontaktu s nemocným.

Při náhodném a krátkodobém kontaktu s nemocným k nákaze obvykle nedochází. TBC se může přenášet i prostřednictvím mléčných nepasterizovaných výrobků, zejména pitím syrového mléka od krávy, která má tuberkulózu vemene.

(Poznámka: Na území ČR je od roku 1934 legislativně upravena povinná pasterace veškerého mléka, které je určeno pro veřejné zásobování.)

Infekční dávka: nízká (3–300 mykobakterií).

Období nakažlivosti: trvá, dokud sputum
nemocné osoby (výjimečně i jiný materiál) obsahuje živé mykobakterie.

Související odkazy

Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC) je jednou z nejsmrtelnějších infekčních nemocí na světě. Každoročně se jí nakazí zhruba 10 milionů lidí, z nichž 1,4 milionu zemře. Ohrožuje muže, ženy i děti po celém světě. Lze ji však předcházet a také léčit. 

Co způsobuje tuberkulózu?

TBC způsobuje bakterie (Mycobacterium tuberculosis), která se šíří vzduchem při kašlání či kýchání infikovaných osob. K nakažení stačí vdechnout velmi malý objem bakterií. Nakazit se však můžete pouze od neléčené osoby s plicní formou tuberkulózy a kašlem. Pokud nemocný pravidelně bere prášky, již po několika týdnech léčby přestává být infekční.

Kontrola rentgenu plic 11leté Glorie z Malawi, která je bohužel HIV pozitvní a také trpí tuberkulózou. ​

Nemoc nejčastěji postihuje plíce, ale může zasáhnout i jakoukoli jinou část těla včetně kostí a nervového systému.

U většiny infikovaných se příznaky nikdy neprojeví, protože bakterie může v těle přežívat v neaktivní formě. Pokud ale imunitní systém zeslábne, jako v případě podvyživených, HIV pozitivních či starších osob, bakterie tuberkulózy se mohou stát aktivními. K tomu dochází zhruba u 10 % infikovaných.

Symptomy TBC

Mezi příznaky nemoci patří trvalý kašel, horečka, úbytek na váze, bolest na hrudi a dušnost vedoucí až k úmrtí pacienta. Výskyt TBC je výrazně vyšší mezi HIV pozitivními, v jejichž případě je také nejčastější příčinou úmrtí.

Diagnostika tuberkulózy

Výzkum a vývoj nových efektivnějších diagnostických nástrojů a léků proti TBC je už po několik desetiletí výrazně nedostatečný.

V zemích, kde je nemoc nejrozšířenější, je diagnóza již 120 let závislá především na jednom zastaralém testu – mikroskopii stěru, tedy mikroskopickém vyšetření hlenu nebo plicní tekutiny na přítomnost bakterie tuberkulózy. Tento test ale umí rozpoznat pouze zhruba polovinu případů.

Mnoho pacientů proto s léčbou začíná s léčbou pozdě, pokud vůbec.

Léčba TBC

Proces léčby nekomplikované TBC trvá přinejmenším šest měsíců. Jsou-li pacienti rezistentní vůči nejúčinnějším antibiotikům první linie, mluvíme v jejich případě o multirezistentní tuberkulóze (MDR-TBC).

MDR-TBC je možné léčit, ale lékový režim je náročný, trvá více než dva roky a má mnoho vedlejších účinků. Někdy se u pacientů rozvině také rezistence vůči lékům druhé linie.  Tito pacienty trpí takzvaně extenzivně rezistentní tuberkulózou (XDR-TBC).

V mnoha místech, kde pracujeme, je obtížné až nemožné dohlížet v průběhu léčby na všechny pacienty. Abychom pomohli jejich léčbu dokončit, zavedli jsme proto flexibilnější strategie.

Co dělají Lékaři bez hranic?

Lékaři bez hranic bojují s TBC již více než 30 let. Poskytujeme léčbu nemoci v mnoha různých kontextech, od oblastí trvalého konfliktu, jako je Súdán či východní Ukrajina, až po zranitelné pacienty ve stabilních prostředích, jakými jsou Uzbekistán nebo Ruská federace.

V lednu 2017 jsme společně s partnerskými organizacemi v oblasti medicínského výzkumu (jejich seznam najdete zde) zahájili klinický test usilující o zkvalitnění léčby rezistentní tuberkulózy.

Jedná se o kompletní třífázový klinický test kombinující dva nové léky na tuberkulózu (bedaquiline a pretomanid).

Cílem testování je vyvinout výrazně kvalitnější léčbu pro lidi, kteří trpí buď multirezistentní tuberkulózou, nebo dokonce ještě odolnější, extenzivně rezistentní tuberkulózou.

Dva nové léky se budou podávat v kombinaci s již používanými léky na léčbu rezistentní tuberkulózy (linezolid, clofazimine a moxifloxacin). Léčba by nově měla nově místo dvou let trvat jen šest měsíců a měla by mít méně oslabujících vedlejších účinků než stávající postup.

Tuberkulóza – příznaky, očkování a léčba

• Lidé bez domova patří k rizikovým skupinám.
• Počátečním příznakem nemoci je déletrvající kašel, který přechází v dušnost.
• Důležitou prevencí je dostatečná osobní hygiena.
• V pokročilém stádiu vykašlávají nemocní krev.
• K prvním příznakům patří i horečka.
• K diagnostice nemoci dochází mimo jiné pomocí rentgenu.

Tuberkulóza je infekční zánětlivé onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou.

Zpočátku se projevuje dlouhodobým kašlem, který postupně přechází v bolest na hrudi, dušnost a vykašlávání krve. Výskyt tuberkulózy je výrazně vyšší u HIV pozitivních, u kterých představuje velmi častou příčinu smrti.

Proti nemoci se do nedávna povinně očkovalo, dnes je vakcína určena jen pro takzvané rizikové skupiny.

Ačkoli je tuberkulóza vnímaná jako problém minulosti, je dnes vedle malárie a AIDS jednou z nejčastěji zabíjejících infekčních nemocí. Každoročně jí onemocní kolem 10 milionů lidí a zhruba 1,7 milionu z nich jejím následkům podlehne. Největší úmrtnost je každoročně zaznamenávána v rozvojových zemích, a to hlavně kvůli nedostatečné hygieně a lékům.

Ve vyspělých zemí se dnes tuberkulóza téměř nevyskytuje. V posledních letech však vznikají nové kmeny bakterií, které jsou proti používaným lékům rezistentní. Nemoc se poměrně často vyskytuje u narkomanů a lidí bez domova. Umírají na ni také pacienti HIV/AIDS.

Jak dojde k nákaze?

Původcem onemocnění je bakterie Mycobacterium tuberculosis, která nejčastěji postihuje plíce. Existuje však i její mimoplicní forma nemoci. Konkrétně se může týkat:

K infikaci dochází zpravidla přímým stykem s nakaženým člověkem, konkrétně vzdušnou cestou. Vzácně může být zdrojem nákazy také zvíře.

Aby však k infikaci došlo, je potřeba s dotyčnou osobou strávit alespoň čtyři hodiny.

Nakazit se člověk může také skrze poraněnou kůži, což se týká hlavně zdravotníků, kteří jsou s nakaženým v přímém kontaktu. Běžný je také přenos z nemocné matky na plod přes pupečník.

Příznaky tuberkulózy

Prvotní stádium, které následuje hned po infikaci, často probíhá bez výrazných příznaků. U dětí se může objevovat teplota, malátnost, únava či ztráta hmotnosti.

Mezi běžné projevy patří také noční pocení, bolest na hrudi, dušnost a trvající kašel, který je nejprve doprovázený hlenem a později i krví.

Některé formy mohou způsobit také zánět mozkových blan, ledvin či kostí.

Pokud se imunitnímu systému podaří v první fázi zárodky nemoci zlikvidovat, může tuberkulóza probíhat bez zjevných příznaků. Bakterie však může v těle zůstat v neaktivní formě a rozvinout se později. Zpravidla se tak děje:

• Při oslabené imunitě
• U starších lidí
• U podvyživených jedinců
• U lidí bez domova
• U pacientů s HIV/AIDS

Inkubační doba

Inkubační doba je 6 až 8 týdnů.

Diagnostika

Tuberkulózu odhalí lékaři pomocí rentgenu hrudníku, kožního testu a analýzy slin. Neméně důležitý je také tuberkulinový test.

Zejména v zemích, kde je nemoc nejrozšířenější, je způsob diagnostiky velmi zastaralý. Rozpoznána je zhruba jen polovina případů. Pokud jsou pacienti současně infikováni HIV, je úspěšnost ještě nižší. Léčba tak bývá zahájena příliš pozdě, jiní ji naopak nedostanou vůbec.

Léčba

Tuberkulóza se léčí antibiotiky, konkrétně antituberkulotiky, která se různě kombinují, aby se zabránilo vzniku rezistence vůči jednotlivým lékům. Cílem je zbavit nemocného co možná největšího množství bakterií. Doba léčby je závislá na rozsahu nemoci, platí ale obecné pravidlo, že k vyléčení je třeba minimálně 6 až 9 měsíců.

V rozvojových zemích se na následky nemoci běžně umírá, ve vyspělých státech může neléčená tuberkulóza způsobit zánět mozkových blan, slepotu či trvalé ochrnutí.

Prevence

Základem prevence je dodržování osobní hygieny a posilování imunity. Pokud onemocní někdo z okolí, je důležité se od něj izolovat. K lékaři by měl jít každý, kdo trpí déletrvající horečkou, dušností a bolestí na hrudi nebo vykašlává krev.

Očkování proti tuberkulóze

Jelikož byl výskyt tuberkulózy ve vyspělých zemích díky povinné vakcíně, hygieně a účinným antibiotikům snížen na minimum, přestalo se u nás v roce 2010 proti nemoci povinně očkovat. Momentálně jsou očkováni jen ti jedinci, kteří spadají do takzvané rizikové skupiny. Do té patří:

• Dítě, jehož rodič nebo rodiče prodělali či prodělávají aktivní tuberkulózu (to platí i pro sourozence a další členy domácnosti, ve které dítě žije)
• Dítě, které déle než tři měsíce pobývalo ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy nebo v takové zemi pobýval rodič, sourozenec či jiný člen domácnosti
• Dítě, které bylo v kontaktu s nemocným tuberkulózou

Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC, v minulosti známá jako souchotiny) zůstává jednou z obávaných infekčních onemocnění na světě. Její výskyt se sice v průmyslově rozvinutých zemích díky vyššímu životnímu standardu a zlepšeným hygienickým i životním podmínkám  výrazně snížil, avšak v zemích třetího světa patří doposud, především mezi dětmi, k onemocněním s vysokou úmrtností.

Co vyvolává tuberkulózu?

Tuberkulóza je vyvolána bakterií, která se podobá houbě – Mycobakterium tuberculosis. Tato bakterie má dva hlavní kmeny, které mohou způsobit onemocnění člověka. Jedná se o lidský kmen, pro člověka nejvýznamnější, a kmen bovinní, který způsobuje nákazu hovězího dobytka, ale může se přenést také na lidi.

  Od poválečných let je veškerý hovězí dobytek pečlivě sledován z hlediska výskytu tuberkulózy a pravidelně je také vyšetřován, takže tento typ nákazy v našich podmínkách přestal být problémem. Výskyt chronické tuberkulózní infekce je v různých zemích odlišný.

V rozvinutých státech bývá nejčastější formou plicní tuberkulóza, zatímco v Africe je velmi častá břišní forma.

Vývoj tuberkulózy

Jestliže člověk přijde do styku během svého života s tuberkulózní infekcí, vede to zpravidla k primární tuberkulózní infekci. Ta probíhá často, ne však vždy, bez zjevných příznaků.

Tento první styk s nákazou je možný kontaktem s člověkem, který trpí těžkou tuberkulózou plic a vykašlává hlen, který obsahuje tuberkulózní bacily.

Jestliže je množství vdechnutých bakterií tuberkulózy malé vyvolávají pouze slabou infekci primární tuberkulózu, po níž si organismus vyvine částečnou odolnost proti vzniku plně rozvinuté tuberkulózy při případné masivnější nákaze v budoucnosti. V pozdějším životě dochází k rozvoji závažnější formy nemoci, tzv.

postprimární tuberkulóza. Předpokládá se, že obvyklou příčinou těchto onemocnění je pokles odolnosti proti tuberkulózním bacilům z primárního ložiska, z něhož se tyto bacily rozšíří. I když se jedná o obvyklý mechanismus vzniku nemoci, nelze pominout ani takové případy, kdy je příčinou postprimární tuberkulózy styk s masivní dávkou bakterií.

Kde je příčina snížení odolnosti?

Příčina snížení odolnosti vůči tuberkulóze není zcela jasná. Předpokládá se, že ve většině případů na něj mají větší dopad faktory sociální. Není vůbec pochyb o tom, že v současné době se tuberkulóza šíří nejvíce mezi chudými lidmi z nízkých společenských vrstev a mezi alkoholiky, i když může pochopitelně napadnout také člověka žijícího v dobrých sociálních poměrech.

Jaké mohou být komplikace primární tuberkulózy?

Primární tuberkulóza je sice poměrně lehká infekce, která je doprovázena minimem příznaků nebo dokonce vůbec žádnými příznaky, ale u malých dětí a u jedinců s oslabenou imunitou nebo jiným závažným onemocněním se může rozvinout do velmi těžké podoby.

  Oblast prvotní infekce je téměř vždy v plicích, v některých částech světa mimo Evropu to bývá častěji trávicí ústrojí. Infekce nejprve vyvolá malé zánětlivé ložisko v plicích a reakci v nejbližší lymfatické uzlině, do níž odtéká tkáňový mok z postižené oblasti plic.

Toto prvotní ložisko tuberkulózního zánětu se společně s uzlinou nazývá primární komplex.

Miliární tuberkulóza

Ve většině případů nedochází k šíření tuberkulózní infekce z primárního komplexu a zachytí se v příslušné lymfatické uzlině. Někdy u malých dětí a dospívajících je imunita oslabená, což umožní bakteriím z primárního komplexu šířit se dále do organismu, především do plicní tkáně.

  Ve výsledku vzniká miliární tuberkulóza, což je komplexní onemocnění provázené vysokými horečkami a nápadným hubnutím. Diagnóza se stanovuje z rentgenového snímku plic. Tuberkulózní infekce se může rozšířit také do vzdálených orgánů. Mezi velmi vážné patří napadení mozkových plen, které následně vede k tuberkulózní meningitidě.

Jedná se o záludný a komplikovaný stav, který se rozvíjí po dobu několik týdnů. Mezi první příznaky nemoci patří mírně zvýšená teplota, bolest hlavy nebo dokonce epileptické záchvaty. Později stoupá teplota a objevuje se ospalost a svalová ztuhlost. Nakonec může teplota stoupnout ještě výše a nastane obrna jednotlivých nervů, např. okohybných, což je nebezpečná komplikace tuberkulózy.

Diagnóza se stanovuje na základě mikroskopického vyšetření mozkomíšního moku, tekutiny, omývá mozek a míchu. V takových případech je nezbytné co nejdříve zahájit léčbu.

Plicní tuberkulóza

Primární tuberkulózní infekce sice probíhá v plicích, ale do doby, než dojde k rozvoji postprimárního onemocnění, nemá pacient s plícemi žádné potíže.

V některých případech může nastat, že se infikovaná lymfatická uzlina v blízkosti plic rozpadne a infekce, která se z ní uvolní, pronikne do některé z průdušek.

Tento stav může následně vést k rozšíření tuberkulózních bacilů do toho plicního laloku, do nějž příslušná průduška vede a tímto způsobem vznikne tuberkulózní lalokový zánět plic.

Šíření tuberkulózní infekce

Ve většině případů tuberkulózní infekce propuká ve své síle až mnoho let poté, co se člověk s nákazou poprvé setkal. Prvotní ložisko tuberkulózy se většinou vytváří v oblasti dolních plicních laloků a postprimární infekce postihuje nejčastěji nejvyšší segmenty horních laloků.

Pokud dojde v horních lalocích plic k rozvoji tuberkulózní infekce, může dojít k vytvoření dutin ve tkáni. V těchto dutinách dochází k nahromadění hlenu, který se vykašlává.  Hlen obsahuje velké množství tuberkulózních bacilů a takový člověk je zdrojem infekce, dokud se nevyléčí.

Velmi nebezpečné je to pro malé děti, u nichž dochází snadno k rozvoji primární tuberkulózní infekce, tuberkulózního zánětu mozkových blan nebo zápalu plic. Bez následné léčby vede plicní tuberkulóza k vytvoření výpotku v hrudní dutině okolo plic, k zánětu pohrudnice, která se později vazivově přemění a stane se nepoddajnou.

  Pro tuberkulózu je charakteristické, že do takto změněné tkáně začne vypadávat vápník a nakonec pohrudnice zcela zvápenatí a stane se téměř „kamennou“. Plíce, které jsou uzavřené v takové schránce se nemohou volně rozpínat, což vede k těžkým dýchacím potížím.

Podobný průběh proběhne často také v oblasti osrdečníku, vazivovém vaku, který obsahuje srdce. Takový stav je velice vážný, protože výpotek, který je nahromaděný v osrdečníkové dutině může stlačit srdce a bránit mu v činnosti. Srdce pak ztrácí schopnost vypudit do krevního oběhu dostatečné množství krve.

Diagnózu lze potvrdit pomocí rentgenového snímku plic, především v horních plicních lalocích. V případě podezření na tuberkulózní infekci se odebírá pacientovi hlen (sputum) a vyšetří se pod mikroskopem., zda neobsahuje tuberkulózní bacily. Při silné infekci jich nalezneme v hlenu velké množství.

Další formy tuberkulózy

Tuberkulózní infekce zasahuje zejména plíce, avšak může zasáhnout i jiné orgány (např. dělohu, ledviny, kůži). V afrických zemích a v Indii se objevuje zejména břišní forma tuberkulózy.

Její diagnostika může být dost složitá, protože nemáme žádné spolehlivé vyšetření takového druhu, jako je rentgen plic, který nemoc dokáže jednoznačně prokázat. Pacienti pouze vypadají nemocně a mohou mít zvýšené teploty.

Tuberkulóza může mít tendenci šířit se do lymfatického systému a napadá uzliny na krku, které se následně zvětšují a vzniká tzv. skrofulóza (krtičnatost) krčních uzlin. Uzliny mohou také někdy prasknout a otevřou se navenek, přičemž z nich vytéká množství hnisu.

Jaká je léčba?

Před rokem 1950 byla ještě tuberkulóza smrtelným onemocněním: Léčbu plicní tuberkulózy tvoří odpočinek a přiměřená výživa. Za velmi prospěšný se pokládal také čistý vzduch a relativní nedostatek kyslíku, což splňovaly vyšší nadmořská výšky. Z těchto důvodů byla řada sanatorií umístěna v horách.

V některých případech byli nemocní operováni, aby se odstranily nejvíce zasažené části plic. Pomoci chirurgických výkonů se zmenší objem plic a umožní se tak uzavřít rozpadové dutiny.

Před zavedením antibiotické léčby mařilo veškeré úsilí léčby skutečnost, že nemoc byla v době zahájení léčby často v pokročilém stádiu a to mělo za následek silné zjizvení plicní tkáně a její nahrazování vazivem, což vedlo k omezení plochy pro výměnu dýchacích plynů a k nedostatečnému zásobení organismu kyslíkem.

I v současné době se fibróza plic objevuje u případů tuberkulózy, kde se léčba zahájila pozdě. S moderními léky je možno zastavit postup nemoci v průběhu několika dnů od zahájení léčby, úplné vyléčení však trvá několik měsíců. V současné době se používá k léčbě tuberkulózní infekce několik typů léků. Délka léčby se odvíjí od typu infekce.

U plicní tuberkulózy trvá léčení minimálně po dobu devíti měsíců, ale u postižení jiných orgánů může léčba trvat mnohem delší dobu.  Děti mezi 4. A 6. Týdnem života jsou očkovány proti tuberkulóze v rámci povinného očkovacího kalendáře. Jedná se o živou očkovací látku obsahující oslabená mykobakteria tuberkulózy a má stejný účinek jako mírná primární infekce. 

Tuberkulóza

Úvodní stránka Nemoci a vakcíny Seznam nemocí Tuberkulóza

Tuberkulóza je celosvětově rozšířené závažné infekční onemocnění. Šíří se zejména v zemích s nízkou hygienickou, sociální a ekonomickou úrovní. I když počet onemocnění postupně klesá, stále ve světě onemocní přibližně 10 milionů osob za rok a přibližně 10 % z nich zemře.

Největší výskyt je v Indii, Číně, Indonésii, na Filipínách, v Pákistánu, Nigérii a v Bangladéši. V Evropě tuberkulóza postihuje zejména migranty, bezdomovce a vězně. V ČR bylo zahájeno očkování (kalmetizace) v roce 1953.

V současné době patří ČR mezi země s nejnižším výskytem TBC, plošná kalmetizace byla ukončena v roce 2010 a očkovány jsou jen děti z rizikových skupin nebo na přání rodičů.

Příspěvek pojišťovny

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Především kapénkami od osoby k osobě při delším kontaktu s nemocnou osobou, která vylučuje velké množství původce. Pokud je kontakt s nemocnou osobou krátkodobý, k  přenosu onemocnění zpravidla nedojde.

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy je nemocný člověk, nejčastěji s TBC dýchacích cest, v minulosti skot s tuberkulózou produkující kontaminované mléko.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba je až dva roky, aktivace skryté infekce i několik desítek let.

Příznaky

Tuberkulóza může způsobit postižení kteréhokoli orgánu, nejčastěji postihuje plíce. V tom případě projevy zahrnují dlouhotrvající kašel, únavu, zvýšenou tělesnou teplotu, noční pocení a hubnutí.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Základním preventivním opatřením je včasná diagnostika, léčba nemocných osob a protiepidemická opatření u kontaktů nemocných osob. Očkování proti tuberkulóze je důležité pro prevenci závažných forem tuberkulózy v dětství. Provádí se u rizikových novorozenců, pokud jsou děti starší šesti týdnů, tak až po tzv. tuberkulinovém testu při jeho negativitě na kalmetizačních pracovištích.

Neočkované dospělé osoby mohou zvážit očkování, pokud jsou profesionálně exponovány riziku nebo se jedná o cestovatele na delší dobu do zemí s rizikem tohoto onemocnění.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Tuberkulóza: příznaky, léčba (TBC)

Tuberkulóza je infekční nemoc, přenáší se tedy stykem
s nakaženým člověkem. Je to onemocnění nejčastěji zasahující naše
plíce, ledviny nebo také mozkové
obaly a dokonce i kosti. V podstatě ale může
napadnout kteroukoliv část lidského těla.

Tuberkulóza, zkráceně TBC, se hovorově označuje jako
souchotě. Tato nemoc se běžně projevuje v podobě
tuberkulózních uzlin v postižených tkáních. Doprovodné projevy TBC se
liší podle formy tohoto onemocnění.

Nejčastější formou TBC je tuberkulóza plic. Projevuje
se jako zánět plicní tkáně. Postižené tkáně podléhají rozpadu a na
jejich místech se tvoří dutiny.

Nemoc je spojena s celkovým vyčerpáním organismu, které je způsobeno
zduřením lymfatických uzlin, horečkou a
dráždivým nutkavým kašlem, kterým může být
vykašlávána i krev. Právě vykašlávaná krev je velmi
nebezpečná, vykašlává se v ní totiž významné množství bakterií,
což výrazně zvyšuje riziko další infekce. V průběhu onemocnění
dochází také k poklesu tělesné hmotnosti.

U ostatních forem tuberkulózy jsou projevy podmíněny konkrétním
postižením. Některé formy TBC mohou způsobit zánět mozkových blan,
ledvin nebo kostí. Po plicní tuberkulóze, která tvoří 80% případů, je
druhou nejčastější formou tuberkulóza periferních
uzlin.

Tuberkulóza byla ve vyspělých zemích díky očkování, hygieně a
účinným antibiotikům úspěšně potlačena na minimum. Velké problémy ale
působí v rozvojových zemích. Tuberkulóza drží celosvětově druhou
příčku mezi úmrtími na infekční nemoci (hned po HIV).

Bohužel
v poslední době můžeme sledovat prudký narůst tohoto onemocnění nejen
v rozvojových, ale i ve vyspělých zemích. Je to způsobeno převážně
výskytem nových kmenů bakterií, které jsou odolné vůči
dosud používaným lékům.

Bohužel pro nás, tuberkulózní bacil může
v těle přežívat i mnoho let než se projeví.

• Některé další formy TBC:
• tuberkulóza kůže a podkoží
• tuberkulózní zánět páteře
• tuberkulóza střev
• tuberkulóza urogenitální
• miliární tuberkulóza

Příčina a rizikové faktory tuberkulózy

Příčinou tuberkulózy je bakterie mycobacterium tuberculosis
hominis, tzv. Kochův bacil.

Tuberkulóza představuje vysoce infekční nemoc, která se
přenáší přímým stykem, dotykem s nemocným či
prostřednictvím kapének, které ze sebe dostává nemocný
při kašli, kýchání nebo dokonce samotného rozhovoru.

TBC se tedy přenáší vzduchem. Dobrou zprávou je fakt, že k nakažení
nestačí krátkodobý kontakt se zdrojem infekce. Je potřeba být v kontaktu
s nemocným alespoň čtyři hodiny, jinak se tuberkulózní bacily do našeho
organismu nedostanou.

Při delším styku s nemocným tedy riziko roste. Proto
je velmi nepravděpodobné, že byste se nakazili TBC v metru, tramvaji či
vlaku. Podle posledních výzkumů jsou bakterie TBC tak odolné, že
v suchých místnostech vydrží i několik dní.

Dospělí a mladiství se zdravým imunitním systémem by neměli onemocnět
ani po přímém kontaktu s infekcí. Jejich tělo má totiž dostatek látek
bránících vzniku nemoci.

Mezi rizikové skupiny patří bezdomovci a hlavně
narkomani, kteří tvoří přes 20% bacilonosičů.

Důležitý faktor ovlivňující nakažlivost je řádná léčba. Nemocný
s plicní TBC přestává být nakažlivý ve velmi krátké době.
V případě, že dodržuje řádnou léčbu,zpravidla během dvou týdnů
přestává být nakažlivým pro okolí.

Příznaky a projevy tuberkulózy

Jelikož nejčastější forma tuberkulózy postihuje plíce a tvoří kolem
80 % případů, tak mezi nejčastější příznaky patří zejména
kašel, který je někdy spojen i s vykašláváním
krve. Kašel je suchý, dráždivý a měl by také
trvat déle než tři týdny. Vykašlávání krve je obvyklé především
v pozdějších stádiích onemocnění.

Dalším příznakem může být nepříjemná bolest na
hrudi, která může být způsobena únavou mezižeberních svalů.

Mezi další příznaky patří dušnost, zvýšené
teploty a horečky a pocení ve
zvýšené míře. Poslední jmenované se projevuje obzvláště v noci.

Horečky jsou tzv. febris inversa, což znamená, že teploty jsou
ráno vyšší a večer naopak nižší.

Nemocný se také potýká se zhoršenou chutí k jídlu či spíše
s nechutí k jídlu. U nemocných tuberkulózou je často pozorováno
snížení tělesné hmotnosti, které je navíc bez jasného
důvodu.

Nemocný zažívá pocity malátnosti a neustále se cítí
unavený. Bohužel TBC někdy probíhá během počátečních
stádií bezpříznakově, což ztěžuje včasné diagnostikování
choroby.

Léčba tuberkulózy

Tuberkulóza je onemocnění způsobené mykobakterií (mycobacterium
tuberculosi), nazývanou podle svého objevitele Kochův bacil. Léčba je proto
tvořena antibiotiky působícími proti této bakterii. Tato
antibiotika se nazývají antituberkulotika a kombinuje se jich
vždy několik. Účelem těchto kombinací je zabránění vzniku odolnosti
proti léku.

Nejlepším předpokladem pro úspěšné vyléčení je včasná diagnóza.
Lékař diagnózu stanoví na základě rentgenových snímků
hrudníku, kožních testů a analýzy
slin.

Velmi důležitý je tuberkulinový test. Tuberkulin je
protein používající se k rozpoznání TBC, své využití má ale i ve
formě očkování proti této chorobě, je totiž obsažen v očkovací látce
proti TBC tzv. BCG vakcíně.

Léčba tuberkulózy je rozdělena do několika stádií a odvíjí se od
celkového stavu pacienta. Závisí i na případných doprovodných
onemocněních. Dle stavu pacienta se zvolí nejvhodnější antibiotika a
léčba může začít. Léčba zpravidla spočívá v několikatýdenní
intenzivní léčbě, po které následuje opět
několikatýdenní tzv. pokračovací terapie.

Léčba tuberkulózy je dlouhodobá záležitost. Konkrétní doba léčby je
závislá na rozsahu nemoci u pacienta. Ale platí, že k úplnému
vyléčení je třeba minimálně šesti až devíti měsíců léčby. Cílem
léčby je zbavit nemocného co největšího množství bakterií.

Tuberkulóza patří mezi vyléčitelná onemocnění. Úspěšnost léčby
spočívá v především v jejím bezpodmínečném dodržování a
v řízení se pokyny lékařů. Neléčená tuberkulóza může skončit až
smrtí. A pozor prodělání tuberkulózy neznamená, že budete vůči tomuto
onemocnění do budoucna imunní.

Prevence tuberkulózy

V České republice je základní metodou prevence
očkování. Očkování je povinné a je stanoveno zákonem.
Očkována je vakcína BCG. Očkování probíhá už
u novorozenců a později ve věku kolem dvanácti
let.

Očkování spočívá ve vpichu očkovací látky do
ramene. Tuberkulinovou zkouškou je zjišťována účinnost
našeho očkování. Zkouška se provádí vpichem Tuberkulinu do
předloktí a kontrolou prováděnou po dvou dnech. U úspěšně očkovaných
jedinců se objeví na Tuberkulin reakce v podobě dočasného otoku v místě
vpichu. Pokud se reakce nedostaví, je jedinec přeočkován.

Hlavním smyslem vakcinace je zabránění vzniku smrtelných forem
tuberkulózy. A tedy především vzniku miliární
tuberkulózy či tuberkulózního zánětu mozkových
blan. První jmenovaná spočívá v rozšíření Kochových bacilů
prostřednictvím krve do celého těla nakaženého.

Důležitým faktorem prevence je se také snažit nepřijít do
kontaktu s infikovanou osobou. Což není dost dobře možné,
protože na ulici takovou osobu těžko poznáte. Ale to není tak důležité.
Důležitější je vyhnout se dlouhodobému kontaktu s nemocným. Dlouhodobý
kontakt totiž znamená riziko přenosu nákazy, proto se také nemocní léčí
v izolovaném prostředí v nemocnici.

Mezi další formy prevence patří dodržování základních
hygienických návyků a zdravotních zásad.

Pravidla prevence jsou velmi důležitá hlavně z důvodů zabránění
vzniku onemocnění.

Součástí prevence je i včasná návštěva lékaře
při zpozorování příznaků TBC. Zvláště když u sebe pozorujeme
přetrvávající kašel, teploty a zvýšenou únavu.

Celostátním protituberkulózním programem prevence je
nalézání zdrojů infekce a zabránění jejich šíření pomocí léčby.
Základním kamenem tohoto programu je především vyšetřování skupin,
u kterých je vyšší pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění.

Mezi
takovéto rizikové skupiny patří především lidé z okolí nemocných
(rodina, přátelé, spolupracovníci). Dále také lidé nemocní určitými
nemocemi (cukrovka, AIDS) a lidé beroucí léky, jež snižují obranyschopnost
vůči TBC. Do nejrizikovější skupiny obyvatel patří lidé ze sociálně
slabších skupin.

Tedy především bezdomovci a narkomani, kteří
představují asi 20 % případů nákazy tímto onemocnění.

Pro zdravotníky je důležitým opatřením nošení roušky či
respirátoru při kontaktu s nemocnými během jejich léčby.

V opatřeních předcházejících aktivaci baktérií již přítomných
v organismu, tedy v případech latentní infekce, se osvědčuje podávání
antibiotik. Podávání antibiotik je důležité
i v případě snížení přirozené imunity člověka, zejména pokud
člověk trpí virem HIV či byl dlouhodobě nemocný. Léčbou antibiotiky by
měli projít všichni lidé, kteří přišli do styku s nemocným.

Nezanedbatelnou prevence onemocnění je správná
životospráva, častý pohyb na čerstvém vzduchu a hlavně
dodržováních hygienických zásad.

Jak si mohu pomoci sám

Člověk nemocný tuberkulózou musí v prvé řadě dodržovat řádnou
léčbu, ale je vhodné činit i další opatření. Nemocný člověk si
v žádném případě nemůže dovolit zanedbávat běžné hygienické
zásady. Dokonce by je měl dodržovat ve zvýšené míře.

V zásadě platí nekašlat bez zakrytých úst, plivat
pouze do kapesníku či plivátka. Důležitou součástí léčebných
opatření je, aby nemocný měl jídelní a hygienické potřeby jen
pro sebe.

Nemocný člověk by se měl vyhnout kontaktu se zdravými
osobami. To platí zejména v prvních fázích nemoci, kdy existuje možnost
přenosu nákazy. Proto je důležité, aby nemocný uvedl všechny osoby,
s kterými byl v kontaktu.

Tyto osoby musí být neodkladně
vyšetřeny, jejich zdravotní stav podléhá kontrole a probíhá
u nich preventivní léčba antibiotiky. Děti bývají zpravidla pro jistotu
znovu naočkovány.

Takto může pacient sám zabránit dalšímu šíření
infekce a ochránit své blízké.

Podobné příznaky jako tuberkulóza může mít

1. Astma bronchiale
2. Zánět plic
3. Sarkoidóza
4. Lepra
5. Syfilis
   )

Komplikace tuberkulózy

exsudativní pleuritis

spontánní pneumotorax

Diskuse

• Nákaza
  tuberkulozou
• Nezhojený
  pupínek po očkování (tuberkulóza)

Další názvy: TBC, tubera, souchotě, souchotiny, úbytě, tuberkulosa

Tuberkulóza

K onemocnění jsou náchylnější lidé se sníženou imunitou, s některými onemocněními (například diabetes) nebo s malou tělesnou hmotností.

Nejčastější formou onemocnění bývá tuberkulóza plic, která se projevuje plicním zánětem. Nemoc se může projevit i na jiné části těla (například ve střevech, na kůži, v kostech nebo v nervovém systému).
Ve vyspělých zemích se tuberkulóza vzhledem k očkování, antibiotikům a hygieně téměř nevyskytuje.

V posledních letech se však opět vrací kvůli novým kmenům bakterií, které jsou rezistentní vůči používaným lékům. Zvýšený výskyt bývá u bezdomovců nebo narkomanů.

V rozvojových zemích je velký problém a podle údajů Lékařů bez hranic je vedle malárie a HIV/AIDS jednou ze tří nejčastěji zabíjejících infekčních nemocí na světě.

Plíce, mozek, kosti, genitálie, ledviny, nadledvinky

Plošné očkování bylo ukončeno. Nyní se očkují jen novorozenci, u kterých se předpokládá zvýšené riziko nákazy (viz očkování). Tuberkulóza patří k povinně hlášeným nemocem: Každý lékař má povinnost každý případ ohlásit a každý nakažený a nemocný musí být evidován.

Vyšší výskyt nemocí je:

V Evropě: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina.
V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka.

V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska.
V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru a Salvador.

V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu.
(Zdroj: www.mzcr.cz)

Příznaky tuberkulózy

Pokud se osoba nakazí, nemoc může v první fázi (primární infekce) probíhat nenápadně nebo zcela bez příznaků. Imunitní systém může většinu zárodků zlikvidovat, bakterie ale může v těle zůstat v neaktivní podobě. K znovuobjevení nemoci může dojít ve chvíli, kdy má člověk oslabenou imunitu – například u starších lidí, u podvyživených, u bezdomovců nebo u lidí s nákazou HIV/AIDS.

Tuberkulóza se objevuje v 80 procentech případů v plicní formě. K jejím projevům patří únava, bolesti na hrudi, noční pocení a teplota. Po čase se přidává kašel, nejprve s hlenem, až v pozdějších stádiích nemoci s krví.

Mimoplicní onemocnění jsou v našich zemích vzácné (jedná se například o krční formu tuberkulózy – krtici nebo o tzv. Pottovu nemoc).

Inkubační doba

U primární formy 6–8 týdnů od nákazy.

Léčba tuberkulózy

Cílem léčby je zamezit vylučování mikrobů a tím i šíření infekce. Po dobu několika měsíců se podává kombinace účinných léků (antibiotik, antituberkulotik), které zdravotní stav výrazně zlepšují. Délka terapie závisí na rozsahu onemocnění, což bývá v rozmezí 6–9 měsíců.

Pokud nemocný léčbu nedodržuje nebo přeruší, riskuje návrat onemocnění a také rozvoj lékové rezistence, tedy to, že léky nebudou „zabírat“.

Chirurgická léčba se provádí zcela výjimečně v případě plicní tuberkulózy u neustupujících jednostranných forem nebo u rezistentních forem. Někdy se tak řeší mimoplicní formy, zvláště kostí.

Léky

Používají se antibiotika a antituberkulotika.

Bylinky

Jako podpůrný prostředek při léčbě pomáhají přípravky a čaje z lékořice, přesličky rolní, lichořeřišnice a zázvoru.

Homeopatika

Pouze jako doplněk léčby nebo po léčbě, vždy se poraďte s lékařem. Používají se Arnika, Okoubaka Aubrevillei, Aconitum, Rhus toxidendron.

6 až 9 měsícůZáleží na míře zasažení oraganismu

Domácí léčba a babské rady

Tělu oslabenému tuberkulózou lze pomoci podáváním přírodních antibiotik, jako jsou cibule, křen nebo česnek. Organismus také dezinfikují borůvky, brusinky, zázvor a med. Dále se doporučuje lichořeřišnice větší.

Nemocný musí dodržovat nařízenou léčbu a hygienu. Neměl by kašlat bez zakrytých úst, má používat vlastní jídelní a toaletní potřeby. 

Vyšetření

Lékař provede rentgen hrudníku, kožní testy a analýzu slin. Velmi důležitý je tuberkulinový test. Tuberkulin je protein používající se k rozpoznání TBC.

Očkování

Základní metodou prevence je očkování proti tuberkulóze. TBC byla ve vyspělých zemích díky očkování, hygieně a účinným antibiotikům potlačena na minimum. Proto bylo i u nás celoplošné očkování proti tuberkulóze, které probíhalo 4.–5. den života, zrušeno. Provádí se pouze u dětí z rizikových skupin, do kterých patří:

• dítě, u něhož měl nebo má aktivní tuberkulózu jeden nebo oba z rodičů dítěte, sourozenec, případně další člen domácnosti, v níž dítě žije
• dítě, které souvisle déle než 3 měsíce pobývá nebo pobývalo ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy (aktualizovaný seznam zemí zveřejňuje každoročně Ministerstvo zdravotnictví) a pokud v takové zemi pobýval rodič, sourozenec případně člen domácnosti, v níž dítě žije
• dítě, které bylo v kontaktu s nemocným tuberkulózou

Možné komplikace

V rozvojových zemích se na tuberkulózu běžně umírá. U nás je v případě neléčení velké nebezpečí napadení mozkových blan, ledvin nebo kostí.

Trvalé následky

Při napadení mozku můžou být slepota, ochrnutí.

Prevence

Povinné očkování novorozenců bylo v České republice zrušeno, očkují se jen děti z rizikových skupin (viz výše). K základní prevenci tedy patří zdravý životní styl a posilování imunity a dodržování hygieny.

K dalším formám prevence také patří izolace nakažených lidí a zabránění dalšímu šíření nemoci pomocí cíleného vyšetřování rizikových skupin: Jde především o lidi z okolí nemocného člověka (jeho rodina, přátelé a spolupracovníci), o rizikové skupiny, jako jsou například bezdomovci a narkomani.

Kdy jít k lékaři

Při déletrvající horečce, dušnosti, bolesti na hrudi, vykašlávání krve.