Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Zima je někdy zákeřná, dokáže si s námi pěkně pohrát. Po týdnech poklidu najednou vytvoří na chodnících, silnicích, ale i běžeckých tratích a sjezdovkách ledovku, která zaplní čekárny na chirurgiích…

Zabránit pádu se bohužel někdy nepodaří ani při sebeopatrnějším pohybu, a naraženiny i zlomeniny jsou tak během zimy téměř pravidlem. Nejen proto je vhodné si připomenout zásady první pomoci při zimních úrazech a co dělat v krizové situaci.

Mezi nejběžnější zranění patří zlomeniny, vykloubení kolene, vyražený dech či úraz hlavy. Výjimečné nejsou ani omrzliny. Věděli byste, jak postupovat v případech, kdy se stanete svědky podobného neštěstí? Hlavní je začít jednat a přivolat lékařskou pomoc.

„Lidé často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný,“ říká Miroslav Nagy, instruktor zdravotnických záchranářů Falck Academy.

„Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme,“ dodává Miroslav Nagy.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Když zraněný pomoc odmítá

Pokud je zraněný v šoku či dezorientovaný a vaši pomoc odmítá, snažte se ho uklidnit a vysvětlit mu, proč je ošetření důležité. Zraněný může mít například vnitřní poranění, která mohou mít už během několika minut fatální následky.

Se zraněným je potřeba aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat mu a rozhodně se ho nesnažit ošetřit násilím. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní, musíte samozřejmě myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.

Na horách lyže vs. snowboard

V zimních střediscích soupeří v počtu zranění lyžaři a snowboardisté. Zranění u jednotlivých sportů jsou rozdílná. U snowboardu se jedná nejčastěji o pohmoždění či zlomeniny v oblasti zápěstí, způsobené snahou snowboardisty zbrzdit pád právě pomocí rukou.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

U lyžařů se zejména jedná o poranění kolen, která jsou při sjezdu, a především při pádech, silně přetěžována.

Častými jsou také úrazy v oblasti ramen v důsledku pádů i střetu s druhým lyžařem. Zde dochází obvykle k pohmožděninám, v horším případě k vykloubení nebo zlomenině.

A co můžeme udělat, než přijedou záchranáři?

Zlomenina nebo vykloubené koleno

Zlomeninu je v první řadě nutné znehybnit. Nohu, ať už zlomenou či vykloubenou, je nejlepší zafixovat kusem dřeva – na horách to může být lyžařská hůlka nebo lyže samotná, omotaná šálou.

Pokud se v okolí nenachází vhodný materiál k upevnění zlomené nohy, lze ji podobným způsobem zafixovat ke druhé končetině.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Zlomená ruka se nejčastěji fixuje tzv. závěsem ke krku. V žádném případě se však končetinu nepokoušejte narovnat do původního stavu.

Krvácení z nosu

Zraněného posaďte do předklonu – nikdy mu hlavu nezaklánějte. Uvolněte oblečení v oblasti krku a navádějte ho k dýchání pusou. Při tom stlačujte měkkou část nosních křídel a po deseti minutách uvolněte.

Pokud se tímto podaří krvácení zastavit, není třeba volat záchrannou službu, pokud však krvácení trvá, nebo má raněný další problémy, se zajištěním odborné pomoci rozhodně neváhejte.

Úraz hlavy

Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do hlavy. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do pohodlné polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.

Ošetření omrzlin

Omrzlinu poznáte podle toho, že je zasažené místo oproti zbytku těla bledé, téměř až voskové a necitlivé. U tohoto zranění je důležité jeho postupné zahřívání teplem vlastního těla, vlažnou (ale nikdy horkou) vodou nebo obklady.

Ošetření puchýřů a poškozené kůže nechte na přivolané pomoci.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Vyražený dech

K tomuto zranění dochází často následkem šoku, raněnému je tedy vhodné poskytnout protišokové opatření v podobě tzv. 5 T. To znamená udržovat ho v Tichu a Teple, svlažit mu rty Tekutinami, pokusit se Tlumit jeho bolest a vyčkat na Transport do nemocnice.

Pokud je zraněný v bezvědomí, je nutné neprodleně zavolat záchranku a okamžitě přistoupit k oživování.

Oživování neboli resuscitace

U dospělé osoby se resuscitace skládá ze dvou notoricky známých, ale ne vždy správně aplikovaných činností. Klíčovým prvkem je stlačování hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů, což je zhruba jedna třetina předozadního průměru hrudníku.

„Počítejte s poměrně vysokou frekvencí 100–120 stlačení za minutu. Po 30 stlačeních, která provádíme zápěstní hranou dlaně, následují 2 vdechy z úst do úst,“ připomíná hlavní trenér první pomoci.

Někteří lidé se při oživování rozhodnou, že nebudou dýchat z úst do úst, nebo dokonce někde slyšeli, že to není potřeba. Stlačení hrudníku je však stále nutné doplnit dýcháním.

Samozřejmě pouze v případech, kdy je to pro člověka podávajícího první pomoc bezpečné a není ohroženo jeho zdraví či život.

V krizové situaci lidé velmi často zpanikaří a nemohou si vzpomenout, co ve vypjaté chvíli dělat. Určitě ale nezapomenete přivolat záchranku. A pracovník záchranné linky vás nepochybně po zjištění základních informací bude instruovat, jak zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Na prohlídku sanitkou zdarma

Převoz zraněného do nemocnice zajišťuje rychlá záchranka neboli zdravotnická záchranná služba (ZZS). Pokud utrpíte zranění, které výrazně omezí vaši pohyblivost, například zlomeniny dolních končetin, měli byste mít nárok také na transport sanitkou z nemocnice domů. Více čtěte ZDE.

Tuto přepravu zajišťuje dopravní zdravotní služba a pro pacienty, kteří předloží žádanku od ošetřujícího lékaře, je bezplatná. Později ji můžete využít také na převoz z domova k lékaři na kontrolu nebo případné další lékařské vyšetření. Žádanku vám ale lékař musí vystavit předem.

zot, ŽenyproŽeny.cz

Nebojte se zasáhnout při úrazu. Na horách umí pomoci každý | Zdraví

Když jste svědkem úrazu, a to i na horách, nemusíte se bát zasáhnout. Hlavní je zavolat na číslo 155 nebo 1210, popsat vzniklou situaci a řídit se pokyny operátora. Ten vám krok za krokem popíše, co máte správně udělat.

Na českých horách se každý rok stanou tisíce úrazů, které mohou být poměrně banální, ale také velmi závažné. Zraní se dospělí a mnohdy i děti. Svědkem úrazu nejen na sjezdovce se může stát kdokoliv z nás, a proto je dobré vědět, jak se v takové situaci zachovat.

„Mezi nejčastější zranění patří natažené nebo přetržené vazy v kolenním kloubu, zlomeniny končetin, zranění ramene a různé pohmožděniny.

Zvláště nebezpečné jsou úrazy páteře, které si mohou vyžádat trvalé následky,“ popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu vBrandýse nadOrlicí.

„Totéž platí i pro úrazy hlavy, kterých v Česku každoročně přibývá. Nejhorší zranění bývají po vzájemných srážkách lyžařů.“

Příčin úrazů na horách je řada amnohdy jsou viníky sami neopatrní lyžaři. Snadno podlehnou dojmu, že právě jim se nemůže nic stát, nebo dokonce lyžují pod vlivem alkoholu či se vydávají na místa, která jsou vyloženě nebezpečná.

Přeceňování schopností

„Často se setkáváme s přeceněním schopností, dovedností i možností, a tak dojde k úrazům,“ shrnuje Jiří Brožek, náčelník Horské služby ČR. V terénu návštěvníci hor podceňují počasí, náročnost trasy a naopak přeceňují své síly, a tak v lepším případě zabloudí, v tom horším skončí vyčerpaní nebo zranění.

„Na sjezdovkách je viníkem spousty úrazů malá ohleduplnost lyžařů vůči ostatním. Předjíždění, vyhýbání se, rozjíždění nebo zastavení na nepřehledném místě, to všechno jsou okamžiky, které mohou vést k problému,“ dodává Brožek.

  • Zkontrolujte vědomí Hlasitě postiženého oslovte: „Jste v pořádku?“
  • Pokud nereaguje Zprůchodněte dýchací cesty třeba zakloněním hlavy a zkontrolujte dýchání.
  • Pokud normálně dýchá Otočte postiženého do zotavovací polohy na boku. Volejte horskou službu nebo záchranku. Neustále kontrolujte, zda normálně dýchá.
  • Pokud nedýchá normálně nebo nedýchá vůbec Volejte horskou službu nebo záchranku. Tam vám i poradí, jak máte postupovat. Okamžitě zahajte resuscitaci Položte postiženého na záda, dejte své ruce na střed jeho hrudníku a hrudník stlačujte do hloubky alespoň 5cm 5 cm frekvencí aspoň 100 stlačení za minutu. Stlačujte hrudník co nejvíce, nemůžete tím ublížit. Pokud jste prakticky vyškoleni v umělém dýchání, provádějte dva vdechy do úst postiženého po každých 30 stlačeních. Pokud to neumíte, srdeční masáž nepřerušujte. Pokud se postižený nebrání, nepřerušujte srdeční masáž do příjezdu záchranné služby.

Ve statistikách horské služby jednoznačně vedou poranění kloubů a vazů. Většina z nich se stává při sjezdovém lyžování nebo snowboardingu.

Na sjezdovkách se pohybuje stále více lidí, což zvyšuje riziko srážky, a současně mají lyžaři i snowboardisti lepší technické vybavení. To paradoxně nevede ke zvýšení bezpečnosti.

Kvůli tomu, že se lidé na sjezdovkách pohybují rychleji, případný pád může mít závažnější důsledky.

Riziko úrazu je možné ovlivnit, a to vlastním chováním. „Zpravidla se zraní lidé, kteří dobře neodhadnou situaci, tedy změnu počasí, povrchu terénu, vlastní síly, nebo nevěnují pozornost okolí.

Bohužel se setkáváme i s lidmi, kteří byli sraženi nepozorností jiných,“ konstatuje Filip Burget, traumatolog, který působí na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Budete mít zájem:  Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

Velmi vážným problémem je konzumace alkoholu, které se nevyhýbají ani lyžaři či snowboardisti. Dopřát si něco víc než ve všední dny sice patří ke dnůmodpočinku, ale raději až večer při posezení s přáteli, ne během dne na sjezdovce.

„Alkohol samozřejmě negativně ovlivňuje reakce sportovců a vede k pocitu euforie, která se pak odráží ve špatném odhadu. Proto je například v některých lyžařských střediscích alkohol na sjezdovkách zakázán a při porušení zákazu je lyžař pokutován,“ doplňuje lékař.

Na druhé straně je možné zvýšit bezpečnost díky používání správného vybavení. Nezbytností je používání helmy, a to bez výhrad. Chrání totiž nejen před lehkými úrazy, ale i před vážným poraněním mozku, tedy v případech, kdy jde o život nebo hrozí riziko trvalých zdravotních následků.

„Přibalte si na hory také páteřní pás, ať už jste sjezdoví lyžaři, nebo snowboardisté. Budete chráněni před zraněními páteře, vymknutím nebo zlomeninami. Některé chrániče mohou navíc bránit i před zraněním klíčních kostí a žeber. Ochranu si zaslouží také kolena, což se vyplatí zejména u snowboardingu, kde prudký pád může způsobit přetržení kolenních vazů.

K rizikovým partiím patří také ramenní klouby a předloktí,“ vyjmenovává primářka Tomanová.

Než vyrazíte na hory, měli byste svěřit svou lyžařskou výbavu odborníkůmze servisu a nechat si ji seřídit. Zvláště důležitá je správná funkce vázání, které by mělo vyhazovat jak ve špičce, tak na patě, a to do všech směrů. Pokud vám lyže nevypne v ten správný moment, riskujete přetrhání kolenních vazů nebo pohmoždění kyčlí.

Zachovejte chladnou hlavu

Když už dojde ke zranění, člověk by měl být schopen pomoci. „Základem je skutečně zavolat na linku 155 a provést několik jednoduchých úkonů jako zastavit krvácení, nemocného přikrýt, odstranit z jeho okolí nebezpečí a podobně,“ vysvětluje Marek Slabý, prezident Asociace zdravotních záchranných služeb ČR a současně ředitel Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje.

Co se stalo: pád na lyžích, pád na ledu, náraz do stromu…Komu se to stalo: muž, žena, dítě, případně kolik je zraněnýchV jakém stavu je zraněný: je při vědomí, dýchá, krvácí?Kde je zraněný: nejlépe přesná adresa, nebo významný orientační bod, turistická stezka odkud kam, poslední vesnice, kterou jsme minuli…Lze využít i volání z chytrých telefonů, jež využívají například aplikaci Záchranka, která automaticky sdělí operačnímu středisku polohu volaného.

Právě řídit se pokyny operátora tísňové linky je to hlavní, co člověk může v krizové situaci udělat. „Rozhodně zraněného nepřenášíme, nerovnáme mu zlomené končetiny, nevytváříme provizorní dlahy, nenapájíme zraněného vodou ani koňakem,“ vyjmenovává úkony, které stav zraněného nezlepší, spíš naopak. Důležité je zachovat chladnou hlavu a jednat.

Povinnost poskytnout první pomoc má přitom každý. „První pomoc je soubor základních opatření, která lze provést bez specializovaného vybavení. Úkolem laické první pomoci je zachránit život zraněnému, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí,“ shrnuje záchranář.

V praxi to znamená postarat se o postiženého, než dorazí zdravotní záchranná služba. K laickým opatřením na sjezdovce patří také označit místo tak, aby další lyžaři zraněného neohrozili. Případně můžete informovat obsluhu vleku, která vám je schopna pomoci.

Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Jaké jsou nejčastější letní úrazy? Na kolech, koloběžkách nebo bruslích? Umíte dát první pomoc?

Letní prázdniny jsou nejen ve znamení dovolených a odpočinku, ale také úrazů. Víc jich zaznamenávají operátoři tísňové linky 155 a následně i záchranáři a lékaři. Mezi typické problémy, které musí řešit, jsou úrazy způsobené pádem na kole.

Záchranář ZZS Královéhradeckého kraje Bc. Ivo Novák v naší radioporadně na téma: první pomoc při letních úrazech.

O letních prázdninách přibývá dětských úrazů a také zranění při různých adrenalinových sportech. Pokud nechcete strávit prázniny a dovolenou o berlích se sádrou na noze nebo minimálně sedřeným kolenem, opatrnost je na místě. Právě letní měsíce jsou na zranění nejrizikovější.

Ze statistik vyplývá, že více než polovinu letních zranění tvoří šest typů úrazů, z nichž nejčastější jsou tržné rány, odřeniny a podvrtnuté kotníky. Přitom ve většině případů jim lze zabránit prevencí. Typickým příkladem jsou bruslaři na cyklostezce nejen bez přilby, ale i bez chráničů kolen a loktů.

Větší množství úrazů je dáno mimo jiné také tím, že v létě sportují i lidé, kteří nemají s danou disciplínou žádné zkušenosti. Nejčastější úrazy jsou přitom takové, kterým se dá zabránit správnou výbavou a opatrností. Jedná se hlavně o úrazy při bruslení, na kole, v bazénu nebo při dalších aktivitách.

  • 7 základní pravidel prevence nejčastějších letních úrazů:– na kole, bruslích a motorkách používejte vždy ochranné pomůcky- neskákejte do vody, kterou neznáte- délku běžeckých, turistických a cyklistických tras volte přiměřeně svým schopnostem. Často za úrazem stojí únava- v lese či po horách nechoďte v delších úsecích se skloněnou hlavou nebo blízko za sebou- věnujte pozornost technickému stavu svého kola, bruslí či motorky- buďte obezřetní při kontaktu s cizím psem, případně jinými zvířaty
  • – vyvarujte se konzumace alkoholických nápojů během rekreačních aktivit

Jednou z nejrizikovějších činností je skákání na trampolíně. Vždy odhadněte své schopnosti a nezkoušejte akrobatické triky, které nemáte pod kontrolou. Děti pouštějte na trampolínu pouze pod dozorem.

Celou radioporadnu s Bc. Ivo Novákem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Horská túra může být zrádná. Umíte se vyvarovat nebezpečí?

Ocitnete-li se v úzkých, pomůže vám Horská služba. V poslední zimní sezoně měla na kontě šest a půl tisíce zásahů. Nejvíce lyžařů se zranilo v Krkonoších, druhou příčku v počtu úrazů zaznamenaly Jeseníky následované Jizerskými horami. Je zima na horách více zlá než léto?

„V zimě ošetříme zhruba osm set úrazů, v létě kolem tří stovek. Přesto je pro nás léto náročnější než zima. V zimě jsou totiž zranění dislokována především ve velkých lyžařských střediscích, v létě se ovšem mohou přihodit kdekoliv ve volném terénu, což je spojeno s většími dojezdovými vzdálenostmi,“ uvádí Michal Janďura, náčelník Horské služby Šumava.

Ne, že by se většina návštěvníků v horských terénech chovala neukázněně a vydávala se do míst, kde nemají co pohledávat. Přesto je mohou zradit zdánlivé maličkosti – například nenasazené helmy – v zimě u lyžařů, v létě u vyznavačů cykloturistiky.

Cenné zdraví

„K rapidnímu zlepšení v tomto ohledu došlo u dětí, horší je to s dospělými. Řada z nich si stále neuvědomuje cenu svého zdraví. Byť mají velmi slušně vybavené kolo, ochranné pomůcky v čele s helmou podceňují,“ upozorňuje Michal Janďura.

Do úzkých se ale mohou dostat i příznivci pěší turistiky. „Ne vždy jsou připraveni na zvraty počasí, například na náhlé bouřky, které jsou, alespoň u nás Šumavě, časté,“ dodává místní náčelník Horské služby.

Jiří Brožek, celorepublikový šéf Horské služby, pak doplňuje, že v létě momentálně přibývá zranění při sjíždění horských terénů na koloběžkách, na bobových drahách a při provozování nejrůznějších aktivit ve stále populárnějších horských adrenalinových parcích.

Tady úrazy postihují zejména začátečníky, kteří přecení svoji kondici.

Kdo vás jistí

V Krkonoších mohou nově podat pomocnou ruku návštěvníkům i pracovníci Správy Krkonošského národního parku. Profesionální záchranáři je zkraje letošního roku vyškolili v poskytování první pomoci v terénu.

Na Šumavě je pak pětadvacet proškolených členů Informační a strážní služby národního parku zahrnuto do integrovaného záchranného systému již delší čas. „Ovládají jak první pomoc, tak i techniku, kterou jsou vybavena jejich vozidla.

Nás, profesionálních záchranářů, je na území o rozloze skoro jedenáct set kilometrů čtverečních deset, takže máme-li k ruce další dvě desítky lidí, kteří jsou schopni pomoci, je to přínos,“ konstatuje Michal Janďura, náčelník Horské služby Šumava.

Pro úplnost doplňme, že Horská služba v České republice má dvě složky, které spolupracují na základě uzavřené smlouvy. Profesionální záchranáři spadají pod Horskou službu, jež je obecně prospěšnou společností a jejímž zakladatelem je ministerstvo pro místní rozvoj.

Dobrovolní členové Horské služby jsou pak příslušníky občanského sdružení Horská služba. Například na Šumavě celoročně spolupracuje s profesionály třiadvacet dobrovolníků, kteří pomáhají zdarma, a to zejména o sobotách a nedělích, na které mají rozepsané služby.

Neocenitelný mobil

Do základní výbavy každého, kdo vyráží do hor, už neodmyslitelně patří nabitý a zapnutý mobilní telefon.

Pokud v něm není přímo uloženo číslo na Horskou službu dané oblasti, lze v tísni přivolat pomoc i prostřednictvím linek 155, 158 a 150.

 Stane-li se, že se turista ocitne v nouzi v místě, které není pokryto jeho mobilním operátorem, zachrání ho číslo 112. Horská služba navíc nabízí možnost stáhnout si souřadnice jejích záchranných stanic v sedmi pohořích Česka do GPS.

Pokud tak učiníte, pak v momentě, kdy to budete potřebovat, vyhledá váš přístroj nejbližší pobočku Horské služby včetně jejího telefonního čísla. Aktivaci lze provést prostřednictvím www.hscr.cz, podrobnosti naleznete v sekci Doporučení.

Jiří Brožek, šéf Horské služby v České republice, oceňuje, že lidé stále častěji kontaktují telefonicky konkrétní služebny ještě před tím, než se do hor vydávají. Ptají se na předpokládaný vývoj počasí, povětrnostní podmínky, v zimě pochopitelně na množství sněhu – a právě na dispečerských číslech Horské služby v jednotlivých oblastech dostanou tyto informace nejpřesnější.

Budete mít zájem:  3D televizory nezpůsobují oční vady, ale můžou je uspíšit

Nešlap, nelámej

V tuzemských horách se nacházejí i národní parky, chráněné krajinné oblasti a národní přírodní rezervace. Umíte se v nich pohybovat?

Raději si daná pravidla zopakujme. Ocitnete-li se na území národního parku třeba v Krkonoších či na Šumavě, dávejte pozor, pokud jste v jejich prvních zónách.

„Tam se totiž můžete procházet jen na vyznačených cestách. Pohyb ve zbytku národního parku upravuje návštěvní řád,“ vysvětluje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody.

Pouze značených cest se musíte důsledně držet rovněž v národních přírodních rezervacích, které mohou zaujímat některé menší plochy uvnitř chráněných krajinných oblastí.

Jinak se dopouštíte přestupku a přistihne-li vás při něm strážce, mohl by vás pokutovat.

„Většinou se to ale řeší domluvou. Osobně si myslím, že když se lidem zdvořile vysvětlí, že tam hnízdí vzácní ptáci anebo se zde vyskytují květiny, které nikde jinde nerostou, tak to pochopí a k příslušnému území se chovají mnohem vstřícněji,“ říká Karolína Šůlová.

Zachovejte klid

Co se vám ještě v horách může nemilého přihodit? Naštěstí se to stává zřídkakdy: jedete v lanovce a ona náhle zastaví… Co v takovém případě dělat? „Zachovat klid, nehýbat se, vyčkat,“ radí Jakub Juračka, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků České republiky. Kdyby byl návštěvník hor opravdu důsledný, pak by si v dolních stanicích lanovek vždy nejprve přečetl vyvěšený přepravní řád. V něm je totiž popsáno i to, co následuje, jestliže se lanovka zastaví.

„Nicméně lanovka je povětšinou povinně vybavena i rozhlasem, takže zákazník je vzápětí minimálně ve dvou jazycích informován o tom, proč se lanovka zastavila a co bude následovat,“ ujišťuje Jakub Juračka.

A doplňuje, že ještě před tím, než je lanová dráha uvedena do provozu, má na podobné situace vypracovány podrobné záchranné plány. A k dispozici také patřičně vyškolený personál, který je vycvičen i v komunikaci s integrovaným záchranným systémem.

Na co nezapomenout

Trasu horské túry si vždy pečlivě naplánujte. Její náročnost, délku i tempo volte podle fyzické a psychické kondice nejslabšího člena skupiny.

Nezapomeňte na přestávky a zjistěte si i možnosti, jak trasu případně zkrátit.

Než na túru vyrazíte, získejte podrobné informace o předpovědi počasí v dané lokalitě, v zimě věnujte pozornost lavinovému nebezpečí.

Vybavte se oblečením tak, abyste byli připraveni na náhlé změny počasí. Nezapomeňte přibalit léky, které užíváte, a také příruční lékárničku. Ideální je, pokud alespoň někdo ve vaší skupině umí poskytnout první pomoc.
Nabijte si a zapněte mobilní telefon. Zjistěte si telefonické kontakty na Horskou službu v oblasti, v níž se budete pohybovat.
Pořiďte si dobrou mapu, seznamte se s jejím značením.

Vyrážíte-li na túru z horské chaty, hotelu, ubytovny, zanechte tam informace jak o trase, tak i o předpokládané době návratu. Na řadě míst mají pro tento účel takzvanou knihu túr.

Vezměte si sebou dostatek tekutin a čokoládu, müsli tyčinky či kandované ovoce, které vám dodají novou energii.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

Úraz a onemocnění na cestě… Vše o pojištění a první pomoci

Proč vás neošetří všude po Evropě s průkazem pojištění zdarma? Jak se pojistit na feraty a další outdoorové sporty? Co všechno má být v lékárničce pro případ nouze? Vše jasně a stručně najdete zde.

Vaše letní cesty může zkomplikovat úraz nebo krajní situace. Vaše vlastní záchrana vám může udělat pěknou díru do rozpočtu. Pokusíme se nastínit, co se dá zvládnout pomocí vlastní lékárničky, kdy to už bez sanitky nebo vrtulníku nepůjde a jak neskončit díky výletu pod mostem.

I zlomená noha může zabít aneb plánujte

V případě, že se vám úraz stane v odlehlých oblastech, může se zranění, které by ve městě vyřešila sanitka se záchranářem a v nemocnici pak lékař nasazením ortézy, stát bojem o holý život.

Vzpomeňte na autobiografická díla Joea Simpsona (Touching the Void) nebo Arona Ralstona (127 Hours).

Nejčastějšími riziky jsou: odlehlost oblasti, nemožnost zavolat záchranáře nebo dostat záchranáře včas na místo neštěstí, dlouhý transport do místa definitivního ošetření, další specifická rizika jako velká nadmořská výška, horké klima, malarická oblast apod.

Zde můžeme dát alespoň jednu radu: myslete dopředu – plánujte. Zjistěte si o oblasti a o rizikách a o jejich řešení co nejvíc informací.

Připravte si jak a kam volat v případě potíží (ambasáda, kontaktní osoby v místě pobytu, nouzová čísla), kudy provést ústup v případě potíží, materiálně se vybavte, např.

záložním telefonem, místní SIM kartou, mapou oblasti, záchrannými prostředky, lékárničkou, finanční hotovostí, platební kartou, slovníkem, seznamte se s místními specifiky záchrany a zdravotní pomoci.

Nehoda není náhoda. Buďte obezřetní, buďte vzdělaní a nepodceňte místní rizika. Pokud nejste schopni rizika sami vyhodnotit a túru naplánovat, využijte služeb horských vůdců nebo průvodců. Nebezpečí však číhá všude a i přes veškeré úsilí se úrazu nebo onemocnění někdy nevyhnete.

Celá událost má obvykle 3 fáze. Bohužel, často nemáte nárok na pomoc ve všech těchto fázích zdarma.

Zpravidla záleží na vašem pojištění a státu, kde se úraz stal a zda k ošetření dojde v zařízení, které je napojeno na místní systém veřejného zdravotního pojištění.

  V případě, že podceníte nutnost zdravotního připojištění, můžou náklady na pomoc při vašem úrazu či onemocnění zatížit váš nebo rodinný rozpočet mnohatisícovým či milionovým dluhem. Pro výlety do ciziny si proto raději vždy sjednejte kvalitní cestovní pojištění.

1. Vlastní záchrana

Je při záchraně života obvykle provedena neodkladně, i když se zrovna neprokážete kartičkou pojišťovny.

Vlastní záchrana však často vyžaduje nasazení vrtulníku, velkého množství horských záchranářů, techniky, materiálu a často není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tedy bude vám ze strany záchranných složek naúčtována. V některých státech je vyžadováno složení kauce předem pro případ záchrany (např.

Nepál). Je třeba se před každou cestou informovat, třeba u vaší pojišťovny, na místní ambasádě nebo horské službě. V ČR je záchrana hrazena z veřejného pojištění, na Slovensku však ne a v Alpách také zpravidla ne, tedy budete platit.

Abyste riziko placení eliminovali, tak se můžete pojistit v rámci tzv. cestovního připojištění. Vzniklé náklady za vás potom bude hradit pojišťovna. Cestovní pojištění poskytují téměř všechny pojišťovny. Obvykle cestovní připojištění pokrývá všechny fáze záchrany, léčení a repatriace – viz níže.

Vždy si však pečlivě sjednejte a zkontrolujte, zda se vaše připojištění bude vztahovat na vaše aktivity, např. pokud plánujete lyžování nebo turistiku mimo značení trasy, pokud chcete jít na ferraty, pokud chcete provozovat sporty jako horolezectví, potápění, budete ve velkých nadmořských výškách apod.

Další možností jsou unikátní celoroční pojištění, jako nabízí např. Alpenverein v rámci členství v tomto alpském svazu. Součástí cestovního pojištění může být i pojištění odpovědnosti či pojištění právní ochrany, připojistit je možné trvalou invaliditu. I tato pojištění mají svoje limity a omezení, je třeba si pečlivě přečíst podmínky.

2. Léčba v nemocnici

Při nezbytném ošetření, tedy ošetření, které jste museli vyhledat z důvodu zhoršení vašeho zdravotního stavu během pobytu v zahraničínebo např. úrazu, by český pojištěnec v jiné zemi EU po předložení průkazu pojištěnce od své zdravotní pojišťovny (tzv.

EHIC) neměl zaplatit víc, než je částka spoluúčasti, jakou platí místní pojištěnci. Pozor – v různých zemích je rozsah spoluúčasti pacienta na jednotlivých úkonech léčebné péče různý a někdy je spoluúčast překvapivě velká.

Podmínkou ošetření jen se spoluúčastí ale je, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení, které je napojeno na místní pojišťovenský systém.

Náklady na samotnou zdravotní péči vyúčtuje lékař, který vás ošetří, místní zdravotní pojišťovně, a ta tyto náklady následně přeúčtuje vaší české zdravotní pojišťovně, většinou bezhotovostně.

Může se ale stát, že v některých státech EU i po předložení průkazu po vás budou chtít v hotovosti celou částku za poskytnutou péči. Raději s touto variantou předem počítejte, aby vás případná nutnost zaplatit na místě nezaskočila.

Po návratu domů pak můžete svoji zdravotní pojišťovnu požádat o refundaci těchto nákladů.

Např. pro sjezdovky v Rakousku je typické, že okolní nemocnice do systému veřejného zdravotního pojištění nepatří a platíte celé ošetření. V případě, že se zraníte nebo onemocníte mimo EU, bude po vás náhrada za léčebné výlohy vyžadována v plné výši.

Cestovní připojištění vám vyřeší povinnost hradit spoluúčast u zdravotnických zařízení napojených na veřejné zdravotní nebo povinnost hradit celé náklady na ošetření ve zdravotnických zařízeních mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Dodejme, že toto se týká nejen ambulantního ošetření, ale také hospitalizace a léků.

Cokoliv podepisujete, si pečlivě přečtěte a na vše vyžadujte doklad o zaplacení. Bez toho vám vaše pojišťovna náklady nebude moct uhradit, ani když na to budete mít nárok.

Budete mít zájem:  Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

3. Repatriace – transport do ČR

Není součástí veřejného zdravotního pojištění. Obvykle je součástí cestovního připojištění a je ohraničen finančním stropem. Transport i ze sousedního státu může váš rozpočet zatížit několika desítkami tisíc dluhu, pokud nejste připojištěni.

Pojištění odpovědnosti, aneb něco navíc

Svítí slunko, na sjezdovce manšestr, užíváte si nádherného dne. Až do srážky s dalším lyžařem. Naštěstí se vám nic nestalo, to však nelze říct o druhém lyžaři.

„Srazí-li náš turista třeba muže v produktivním věku, na jehož příjmu je závislých několik dětí a partnerka, a způsobí mu dlouhodobé léčení ­závaž­ného úrazu s trvalými následky, jsou finanční požadavky nejvyšší. V cizině je běžné nárokovat i nemajetkovou újmu a negativní vliv na společenské uplatnění,“ popsala pro Novinky.

cz běžnou zahraniční praxi Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny. Nepodceňte ani toto pojištění vaší odpovědnosti za to, že zaviníte zranění jiného. Toto pojištění dnes většina pojišťoven nabízí jako součástí balíčku cestovního připojištění.

Pojištění právní ochrany, aneb nebýt bezbranný

Může se vám stát, že v cizině budete účastníkem nějakého incidentu, např. srážky na sjezdovce.

Bude se zjišťovat kdo srážku zavinil a od tohoto zjištění bude vyvozena vaše odpovědnost k náhradě škody i vaše trestní odpovědnost.

Rozumíte cizímu právu? Umíte dobře cizí jazyk? Součástí balíčku cestovního pojištění bývá i pojištění právní ochrany a pojišťovna vám poskytne nebo uhradí právní služby.

Jak ušetřit a je nutné se vším běžet k lékaři?

Tady nemůžeme dát jednoznačný návod.

Vždy bude záležet na vážnosti onemocnění/úrazu, na vašem zdravotním stavu před vznikem onemocnění nebo úrazu, ale také na dostupnosti a kvalitě péče v místě události. Dokážu si představit situaci, že radši zatnete zuby a se zdravotním problémem, na který pacienti v ČR běžně volají záchranku, vyčkáte příletu do České republiky.

Jsou však příznaky, které se nevyplatí podceňovat a kde čas definitivního ošetření hraje velkou roli: typická bolesti na hrudi charakteru svírání, pálení nebo tlaku způsobená ucpáním věnčité tepny, ochrnutí, úrazy při dopravních nehodách, pády z výšek atd., prudké bolesti hlavy často spojené se zvracením či světloplachostí (pokud se nejedná o vaše typické migrenózní potíže), vysoká horečka nebo poruchy vědomí.

Pokud budete v místě dostupné a kvalitní zdravotní péče, určitě se nechte vyšetřit, můžete zabránit nezvratným změnám, které mohou změnit trvale vaši kvalitu života. A opět – pokud jste dobře připojištěni není důvod při závažnějších potížích váhat s návštěvou lékaře již v cizině.

Co si můžete ošetřit sami

Lékařská komise Českého horolezeckého svazu připravila řadu doporučení pro případy onemocnění nebo úrazu a jak postupovat při první pomoci.

Pokud budete plánovat výlet či expedici, můžete zde také najít návody jak se vybavit pro nouzové situace, jak si vybavit osobní lékárničku zdravotnickým materiálem či jaké léky využít pro jednodenní či vícedenní cesty nebo expedice do odlehlých oblastí.

Obecně platí, že na expedici mimo civilizaci bude nutné myslet i na antibiotika, do extrémních výšek byste neměli zapomenout na dexamethazon, acetazolamid nebo nifedipin.

Všechny tyto léky jsou však na předpis! A o způsobu užití byste měli být proškoleni. Vaše chronické onemocnění by mělo být dobře kompenzované, nezapomeňte na svoje pravidelné léky v dostatečné zásobě. Pozor, ne každý lék snese extrémní prostředí. Např. inzulin nesmí zmrznout.

Nezapomeňte na zubní vyšetření a ošetření před cestou.

Další kapitolou jsou očkování, povinná či doporučená pro danou oblast, neváhejte včas kontaktovat očkovací centrum.

Na stránkách mezinárodní horolezecké federace UIAA najdete 24 doporučení, která jsou díky MUDr. Ivanu Rotmanovi ze Společnosti horské medicíny a LK ČHS všechna přeložena do českého jazyka.

Nenechte se napálit

Pokud cestujete, určitě jste se setkali se zaručenými radami místních nebo se zaručenými recepty na různé problémy – na omrzliny, na nemoci z výšky i další.

Mezi nepříliš účinné patří: Soroichi pills proti výškové nemoci (víceméně léky proti bolesti hlavy, nevhodné pro děti, obsahují acylpyrin, oblast Peru), mast proti omrzlinám Spasatjel, Rusko, velmi oblíbený je čaj z koky v Peru a další. U řady těchto léků nebo bylin nebyla prokázána účinnost na základě medicíny založené na důkazech.

Než si něco podobného vezmete na zdravotní problém, přečtěte si složení. Pokud se vám složení nebude zdát, resp. složení nebo způsob použití nebude odpovídat výše uvedeným doporučením, takový lék raději neužívejte.

Když potřebuji poradit

Dnes už na expedice obvykle expediční lékař nevyjíždí. Obvykle sedí „doma na telefonu“ a o radu je mu možné zavolat. Jedná se o tzv. telemedicínu. Např. ve Francii existuje konzultační služba www.ifremmont.

com, kde vám v případě problémů poradí – co dělat, co užívat anebo jestli je nutné expedici ze zdravotních důvodů ukončit. Podobnou službu mají např. i potápěči, kteří mohou konzultovat potíže vzniklé v souvislosti s potápěním, ale třeba i rozhodnutí, zda a za jak dlouho je po ponoru možné nastoupit do letadla.

V České republice podobná služba neexistuje, pomoc je nabízena zatím spíše ve formě kvalifikované kamarádské rady a založená spíše na osobních kontaktech.

Štěstí přeje připraveným!

Pohyb v přírodě s sebou nese spoustu nezapomenutelných zážitků. Ať jsou ty vaše jen takové, na které nebudete chtít nikdy zapomenout.

Ptali jsme seMUDr. Jana KubalováLékařka se specializací na anestesiologii, resuscitaci a urgentní medicínu působí jako předsedkyně lékařské komise ČHS, viceprezidentka SHM, členka MedCom UIAA a náměstkyně ředitele pro vzdělávání a krizovou připravenost u Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Jana Kubalová je lektorkou mezinárodně certifikovaných kurzů ALS (Advanced Life Support), ATLS (Advanced Trauma Life Support) a BLS (Basic Life Support) a uznávanou mentorkou horské medicíny.JUDr. Jiří ŽákAdvokát Jiří Žák jeaspirantem Českého spolku horských průvodců, cestovatel a vysokohorský turista.

Na horských svazích přibývá úrazů. Lyžaři zapomínají na jednoduchá pravidla

Horská služba eviduje v aktuální sezoně přes tři a půl tisíce zásahů. Přestože jde o průběžnou statistiku, už teď je jasné, že znovu přibylo případů, kdy lidé v horách potřebují pomoc. Tak jako v posledních třech letech. Před rokem to bylo bezmála 7600 zásahů.

Nejvíc výjezdů v této sezoně zatím měli horští záchranáři v Krkonoších – skoro čtrnáct set. Bezmála pět set případů zaznamenali v Jeseníkách. Zbylé hory jich evidují 300 až 400.

Jako největší problém vidí záchranáři a instruktoři bezohlednost lyžařů a snowboardistů. Často také přeceňují své schopnosti a nerespektují pravidla. Upravené svahy a čím dál lepší výstroj jsou kombinace, která svádí k přeceňování sil. O to nebezpečnější jsou pak pády. A ještě horší následky mají srážky.

Naprostou většinu nehod podle horské služby přitom způsobí sami lyžaři – ať už tím, že nejsou ohleduplní, nebo tím, že nerespektují pravidla.

„Je důležité přemýšlet, že na té sjezdovce nejsem sám, a je potřeba, abych se přizpůsobil tomu, co se na té sjezdovce děje,“ uvedl záchranář krkonošské horské služby Jiří Brožek.

Fakta

  • 2016                                     58662017                                     70822018                                     75881. 12. 2018 – 6. 2. 2019  3678Zdroj: Horská služba

Problémové je předjíždění i zastavování

Podle prezidenta Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol Libora Knota je základem i bezpečné předjíždění. „Předjíždět můžeme z kterékoliv strany, ale musíme dávat dostatečný rozestup od lyžaře před sebou. Když jedu zezadu, jsem zodpovědný za to, že se v bezpečné vzdálenosti vyhnu,“ řekl Knot.

Ten, kdo se rozjíždí, se zase musí vždy rozhlédnout, aby nikoho neohrozil. Mnoho úrazů se taky stává při zastavování. „Zastavovat by se mělo tak, aby se rytmus jízdy zásadním způsobem nezměnil, to znamená ne určitě přes celou sjezdovku a vždycky při okraji, mělo by to být místo, které je přehledné,“ dodal Knot.

Také je třeba dávat pozor na terénní nerovnosti. „Pokud je na sjezdovce nějaká nerovnost, nějaký val, tak se lyžař za ním nemůže zastavit a sednout si tam, protože když přijede další, tak ho neuvidí,“ dodal krkonošský záchranář Brožek.

V Krkonoších hrozí laviny. Stopy v Jizerských horách jsou nebezpečné

Navzdory vcelku jednoduchým pravidlům mají záchranáři stále víc práce. Vážná nehoda se stala i minulý týden na Benecku v Krkonoších, kde se srazila osmiletá dívka s lyžařkou. „Dívku jsme transportovali dolů, kde následně přistál vrtulník,“ dodal Brožek.

S vážným poraněním pánve dívka dál zůstává v nemocnici. Jak k nehodě došlo, vyšetřuje policie, která hledá přímé svědky. Právě ti by podle pravidel měli u nehody zastavit, a pokud je to nutné, poskytnout i první pomoc.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector