Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

17.7.2001 Ondrášek a Lukášek 1 názor

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

  • A je to tady, mami, já chodím….
  • To jsme se jednou ráno, a už bylo krásné ráno, protože v březnu začalo být teploučko, probudili a Lukášek šel podél postýlky, načež se pustil, zjistil, že to funguje a HURÁÁ, Lukášek chodí sám… Opět se mu otevřelo pole působnosti.

„Mami, tohle, čemu Ty říkáš „vydijo“ nebo tak něco, to je na co??? A protože nám to maminka neřekla, nacpali jsme tam preventivě pár tužek…..

A kdyby jenom to, tužky ve videu mne neporazily, ale: role toaletního papíru vymotaná v nestřeženém okamžiku do WC, kolíčky na prádlo vysypané do bazénu, pomalovaná a dítě zapadlé po hlavě do pařníku, to už začínalo vypadat kriticky.

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

V dubnu se nám „rozpohyboval po vlastní ose“ bez držení Ondrášek a začala ta správná legrace. Nahánění dvou dětí současně po zahradě. A pak jednou pršelo.

Nevím, jestli jsem již psala, že babiččin pudl je navýsost inteligentní tvor a v době, kdy my s babičkou jsme si užívaly příjemného dopoledne a kluci „řádili“ po celém bytě, skákal zvenčí na dveře. Tak dlouho, dokud je neotevřel. Určitě znáte dobře pojem „podezřelé ticho“.

Ticho v bytě, kde jsou dvě děti, kterých je většinou „plno“, je podezřelé až až. Takže jsem ztuhla, vystartovala, děti nikde…. a vzhledem k tomu, že byly otevřené vchodové dveře, zcela jasnozřivě jsem usoudila, že budou venku. Byli. Oba. Na písku. Punčošky promočené, ale spokojení.

Dodnes nevím, jak zvládli schody, protože z nich pořád ještě lezli a dost se báli. Ani to nemělo dlouhého trvání, protože po měsíci začali „brát“ schody statečně. Po dvou. Ach jo. Teď už zase míváme děti rozptýlené po celém domku….

„Mamí, neci pínku“

Takhle jednou zrána spustil Ondrášek… Naivní matka zajásala, vybavila Ondráška slipečkami a čekala, co se bude dít… „Taky neci“

Ozvalo se od Lukáška. Takže – každých deset minut pokus o nočníček. Dvojmo. Občas se zdařilo, občas ne. S Lukáškem to jde o něco víc „ztuha“, protože na nočníku řve. Děsně.

Odpoledne jsem rezignovala (oba stihli počůrat asi čtrnáctery slipečky, postel, koberec na chodbě, v obýváku a v koupelně) a nasadila plínku….. Dokud jim není jasné, o co jde, zřejmě budu muset vydržet. Nevadí, vyčkám, snad se dočkám. Zatnu zuby a vydržím.

Léto to jistí (alespoň doufám). Totiž, kluci, i když nahatí, zatím vůbec neregistrují, co se děje…

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

Jinak naprosté nadšení i nadále vládne při koupání a při hraní na písku.

Díky tomu, že jsem klukům začínala čistit zoubky již v době, kdy se sotva klubaly z dásniček, jsou zvyklí na něco v pusince, proto přechod na kartáčky v jednom roce věku nebyl vůbec žádný problém. Také jim dost chutná zubní pasta a dá se s ní krásně malovat po zrcadlech (viz. minulý díl), tak proč ne? Kluci předčistí, já „dodrbu“

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

A takhle jsme se vypravovali na dovolenou (Američani, což???)

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

Na chaloupce

Díky tomu, že máme chalupu v Krkonoších, krom toho já tamtéž mám i babičku, je pro nás zájezd na hory naprosto bez problémů. Alespoň to jsem se domnívala, když jsme se rozhodli, že pojedeme letní dovolenou strávit na chalupu spojenou s dvoudenní návštěvou babičky.

Už jste někdy zkoušeli sbalit věci na čtrnáctidenní pobyt někde v přítomnosti dvou malých dětí? Dobrá rada – nezkoušejte to. Připravila jsem seznamy, abych nic nezapomněla.

Určitě totiž víte, že jet někam, kde musíte být naprosto samostatní, protože „vyrážíte“ na víkend, nejbližší obchody jsou „kousek“, ale vzdušnou čarou, navíc často právě o víkendu zavřené, kam jedete-li nesmíte nic zapomenout, protože v následujících dvou dnech to prostě nekoupíte – jsou seznamy nutné.

Navařila jsem také několik druhů jídla do zásoby, aby to nebylo tak komplikované a pokusila se sbalit všechno (včetně např. mouky, oleje a cukru, povlečení, plen, léků atd. atd. atd.) do několika tašek. Ty sbalené tašky jsem odnášela na chodbu, kde se jich měl (až se vrátí z práce) ujmout tatínek.

Ujali se jich kluci a to tak skvěle, že: vylili sirup, vysypali do něj strouhanku, poté jsem já sama v tom zmatku vysypala v kuchyni rýži a než jsem ji zametla, vyklidili zbylé dvě tašky plné oblečení. Pak je napadlo, že by mohli „vypomoci“ jinak, proto mezitím rozbili dvě zavařovací sklenice s polévkou (já jsem v té době „rvala“ do tašek to oblečení).

Takhle to pokračovalo 5 slovy: „pět hodin“), než se vrátila babička z práce a kluků se ujala. Od té doby raději na chaloupku jezdíme na delší období než je víkend, protože zmíní-li se někdo (většinou tatínek) o tom, že bychom mohli jet na víkend, zpravidla prohlašuji: „klidně, ale zabaleno mám nejdřív za tři až čtyři hodinky, takže mi pomůžeš“. Asi totiž také samy víte, že jestli balíte na víkend nebo 14 dní tak, aby nic nechybělo, je to v podstatě totéž…..

Tohle nejsou prázdniny, to jsou koroniny. A děti si je neužívají

Výlet do ZOO

Víte, že žirafa, je vlastně koza???

Chaloupka v Krkonoších, dvě, poněkud se nudící děti, maminka s „nervama v kýblu“, protože díky nudícím se dětem nestíhá vařit, děda, který tam je s Vámi, nudící se taktéž a tatínek, který má pořád práci. Tak takhle to tak trochu vypadalo. Totiž: děti se nám nudily, protože na chalupě chybí pískoviště.

Vypustit je na plácek před chalupou nemohu, protože je odtamtud pěkný sráz dolů, přímo na schodiště vedoucí od chalupy, prostě, ideální místo na „přizabití se“.

Děda, kterému už to prostě „nechodí“ tak, jak by mělo a protože kolem chaloupky je to samý sráz, tak se nám trochu nudí, navíc, co dělat? A tatínek, který naopak najednou zjišťuje, co vše je nutné udělat a tak natírá, škrábe, řeže dřevo, topí … a vůbec nemá čas vypomoci s Kulíšky. Tak jsem prohlásila: „a dost“.

Děda začal chodit pod chaloupku sbírat bylinky, vyslala jsem ho na houby na cestu, kde mu nic nehrozí a dostal bojový úkol je očistit, protože bude bramboračka…… Tatínka (který je kutilem z leknutí) jsem donutila začít vyrábět plůtek kolem plácku u chalupy a kluky jsem „usídlila“ do improvizovaného plůtku na plácku u chalupy. Takhle to šlo týden a díky dědovi jsme nasušili přibližně 15 plechů hub…

Na víkend přijeli tatínkovy děti, takže bylo veselo (něco jsme ugrilovali, s klukama se docela vyřádili a odvezli dědu plánovaně domů). A tak jsem naplánovala výlet… DO ZOO. Do Dvora Králové.

Bylo tam moc krásně. Procházka příjemná, sluníčko nám svítilo na cestu, pití a jídlo pro kluky jsme měli, takže pohodička, pohoda. Jenom vysvětlit klukům, jak dělá žirafa mi moc nešlo. Proto jsme jim vysvětlili, že mečí (tedy tatínek). Jo a napodobit slona mu taky moc nešlo. Doufám, že nám tuhle mystifikaci jednou odpustí. Snad.

Další den jsme jeli na návštěvu k babičce, ten další k tetě, která také bydlí poblíž a takhle jsme „procestovali“ celý druhý týden. Bylo to vážně super, pro nás i pro kluky…….

VŘELE DOPORUČUJI, zvlášť v případě, že Váš (Vaše) partner(ka) jezdí na jedno konkrétní místo spoustu let, ale v podstatě nikdy „nevýletoval“ a Vy to místo shodou okolností dobře znáte, nebo prostě jen umíte číst v mapě… Krásné prázdniny..

Víte, co české děti chtějí? Dlouhé prázdniny už to nejsou

Děti už nechtějí dva roky prázdnin. Podle průzkumu mezi žáky samotnými jim chybí i pohyb.

V době před koronavirem žáci vždycky rádi žertovali na téma, že jejich nejoblíbenější věcí na škole jsou prázdniny. Pověstné dva roky prázdnin už ale po karanténě nechtějí.

Budete mít zájem:  Složení, které nečekáte: v rohlíku je běžně sádlo a v lécích lepek

Ještě na začátku epidemie, kdy nebylo jasné, jestli bude pobyt doma záležitostí dnů nebo týdnů, vítaly děti nucené volno jako zpestření normální výuky. Po třech měsících už ovšem průzkum ukazuje výrazný posun, 67 procent žáků se do školy vyloženě těšilo.

Většinou za to může hlavně odloučení od kamarádů, mezi důvody ale patří také málo pohybu a nedostatek aktivit, které ve škole normálně během dne mají. Zjistil to průzkum Českého olympijského výboru a společnosti Sazka. Výjimečný je tím, že neoslovil rodiče, ale samotné děti.

Probíhal ve dnech 1.-10. června 2020.

Zapojilo se do něj 428 žáků ZŠ ve věku 6-15 let.

Počet respondentů je rozdělen na 47 % žáků I. stupně a 52 % žáků II. stupně.

Průzkum provedla společnost SAZKA ve spolupráci s Českým olympijským výborem.

Na otázku, zda by si stejný domácí režim děti rády zopakovaly i na podzim, odpovědělo 55 procent jasné ne, 30 procent nad touto možností pouze váhalo a jenom 15 procent by zůstalo dobrovolně doma i po prázdninách. To je podle autorů průzkumu celkem překvapivé vzhledem k faktu, že nechodit do školy bylo pro děti vždycky spíše přáním než nepříjemnou představou.

Výsledky přímo ukazují, že až 70 procent žáků základní školy má rádo cvičení.

„Narozdíl od dospělých vnímají děti nedostatek pohybu mnohem intenzivněji, a proto je pro ně pobyt doma tolik dlouhý,“ říká Tereza Vyhnálková ze společnosti Sazka. Dodala, že rodiče mohou najít sportovní aktivity na webu sportvokoli.cz.

Více než polovina malých respondentů uvedla, že jejich hlavní pohybové aktivity vyplývají právě z pravidelné školní docházky, ať už kvůli povinnému tělocviku nebo hraní her se spolužáky po škole.

Výsledek ankety mezi žáky základní školy ukázal i na jeden velký rozdíl. Zatímco téměř u všech otázek děti odpovídaly poměrně stejným podílem, pokud jde o kroužky a aktivity mimo školu, liší se zájmy s ohledem na velikost měst, kde děti žijí.

Žáci bydlící na vesnicích a menších městech se ke svým pravidelným mimoškolním aktivitám vrátili v 80 procentech, zatímco děti z velkých měst přiznávají kroužky jenom v necelých 60 procentech případů. I z tohoto tedy podle autorů průzkumu vyplývá, že stesk po škole je často následkem právě nudy a nedostatku zábavy mimo školní lavice.

Diskuze Kratší letní prázdniny kvůli koronaviru?

Velikost písma:

@hanka.br. píše:
Nebýt v práci neznamená nepracovat. Také nejsme ve škole, máme
jednoznačný pokyn do školy nechodit a zůstat doma. Zatím nechávám
doběhnout prázdniny, v neděli začnu rozesílat pokyny k výuce. Díky za
diskuze tady, nebudu to hrotit. Jinak já na tom vidím i spoustu pozitiv –
neuškodí, když si po těch vypjatých diskuzích o jednoduché práci
učitelů za spoustu peněz rodiče vyzkouší, že jednak není legrace děti
učit a jednak toho děti nemají na základních školách málo. Není to tak
dávno, co se bagatelizovaly požadavky na žáky základních škol jako
směšné a minimální. Všichni prozřeli, z požadavků se hroutí a
vzdělávat děti doma se zdá jako neřešitelný pokyn. Rodiče budou nuceni
s dětmi doma pracovat, což je taky dneska spíše výjimečná záležitost,
která dětem i rodičům prospěje. Rodiče už teď vidí, že zvládnout
děti – byť vlastní – je stojí spousty sil. Až tohle všechno skončí a
děti se vrátí do škol, věřím, že bude na dlouho od zesměšňování
učitelské profese klid.

Máme aktuálně prázdniny, ale už ted se děsím zadání školní práce.
Mám děti na druhém stupni.

Myslíš, že se bude práce zadávat v rozsahu
jejich znalostí nebo se očekává, že jim rodiče novou látku vysvětlí?
Chápu, že dějepis, přírodopis, zeměpis jde načíst – ale co matematika,
fyzika, chemie… Co když rodiče nevládnou znalostmi? Třeba já dám
češtinu, matiku, ale jakmile přijde cizí jazyk, nezvládám ani učivo
prvního stupně… Přece to pak nelze hodnotit.

@veria píše:
@_.Emilyyy to asi
jo

Je to tak, tam ty ucitelky lituji.
Treba dcery matikarka je uzasna, poslala jim ruzne cviceni – a nebyly a krátké
a nebylo jich malo..
A jelikoz to byla uplne nová látka, tak se jim to snazila on-line vysvetlit,
a pri kontrolování vsem napsala hodnocení, popripade jim vysvětlila, co
udelali spatne..a poslala to i postupem s řešením..
A to jí muselo zabrat hidne casu.

To same vlastne i aj se slohem atp..

@Maartina7
píše:
Máme aktuálně prázdniny, ale už ted se děsím zadání školní práce.
Mám děti na druhém stupni. Myslíš, že se bude práce zadávat v rozsahu
jejich znalostí nebo se očekává, že jim rodiče novou látku vysvětlí?
Chápu, že dějepis, přírodopis, zeměpis jde načíst – ale co matematika,
fyzika, chemie… Co když rodiče nevládnou znalostmi? Třeba já dám
češtinu, matiku, ale jakmile přijde cizí jazyk, nezvládám ani učivo
prvního stupně… Přece to pak nelze hodnotit.

Dle mě se budu muset zvládat i nová látka. Pročíst v učebnici,
učitelé snad udělají nějaký další postup sami, kouknout na videa a pak
se ptát po mailu, atd. Opakovat měsíc se taky nedá.

@Aspera píše:
Dle mě se budu muset zvládat i nová látka. Pročíst v učebnici,
učitelé snad udělají nějaký další postup sami, kouknout na videa a pak
se ptát po mailu, atd. Opakovat měsíc se taky nedá.

A když to ty děti sami nedávají? Nepochopí nové postupy u matematiky
a rodiče nejsou schopni jim to vysvětlit? Nebo cizí jazyky – rodič nezná
výslovnost, gramatiku těžko pobere z učebnice – co mají dělat?

@Maartina7
píše:
A když to ty děti sami nedávají? Nepochopí nové postupy u matematiky a
rodiče nejsou schopni jim to vysvětlit? Nebo cizí jazyky – rodič nezná
výslovnost, gramatiku těžko pobere z učebnice – co mají
dělat?

Ptát se učitelů. I po mailu se dá vysvětlit postup, případně skype
atd. Jako nebude to lehké, ale půjde to.

@Maartina7
píše:
Máme aktuálně prázdniny, ale už ted se děsím zadání školní práce.
Mám děti na druhém stupni. Myslíš, že se bude práce zadávat v rozsahu
jejich znalostí nebo se očekává, že jim rodiče novou látku vysvětlí?
Chápu, že dějepis, přírodopis, zeměpis jde načíst – ale co matematika,
fyzika, chemie… Co když rodiče nevládnou znalostmi? Třeba já dám
češtinu, matiku, ale jakmile přijde cizí jazyk, nezvládám ani učivo
prvního stupně… Přece to pak nelze hodnotit.

Já bych se z toho předem nehroutila. Co děti nezvládnou a co se nedá
vysvětlit on-line, to se hodnotit nebude, tedy já bych určitě nehodnotila.
Až tohle skončí, vynecháme všechny omáčky a vrhneme se na práci, která
je nová a potřebuje pořádně vysvětlit. na úkor výchov klidně, ale na
rodiče přirozeně všechno hodit nelze. Zvládneme to, uvidíte.

@hanka.br. píše:
To nepopírám – nakonec takto jednoduše formulované požadavky jsou podle mě
ty nejlepší. Taky netvrdím, že budu denně osm hodin na počítači –
nebudu. Tyto diskuze mě poučily o tom, že množství požadavků musí být
přiměřené. Budu přemýšlet nad tím, jak komunikovat s dětmi, jak si
s nimi psát, jaké jim zadávat úlohy k přemýšlení – ale to je jen moje
vize té práce. Ve výsledku se všichni, ale úplně všichni budeme na školu
strašně těšit – a to vidím jako možný zásah nějakých vnějších
vlivů. Zvednutý prst nad přezíravostí a pýchou. A ano, netýká se to jen
školství, to je pravda.

Tý jo to mě nenapadlo myslet na to, že se teďka vlastně učitelka doma
fláká Asi to bude tím, že bych
dnešní děti neučila ani za zlaté prase. A ono nejde jen o děti že,
rodiče jsou mnohem horší, to mi často hlava nebere. Obdivuji učitele, co to
dají dlouhodobě, nemají tik či psych. poruchu a dokonce je to i baví  

@kadlina tak ja si
myslim ze se oproti skole flaka, ale rozhodne ji to nemam za zly, nevybrala si
to. Aspon si odpocine trochu.

Budete mít zájem:  Diskrétní zóna znamená: Svlékněte se v jedné kabince

@veria spousta učitelek,
co znám, má děti, takže doma asi moc volna nemají, soudě podle sebe
Moje dítě nechodí rádo už od 2.třídy, přitom učitelka skvělá, ale
v první měli ještě o kousek skvělejší, tak od té doby je dítě
poněkud zklamané 

@kadlina jako nektere
ucitelky to s tim zadavanim asi trochu prehaneji, kamaradka pry na tom se synem
tretakem stravi kazdy den nejmin 4 hodiny!! My mame tak za pul hodiny hotovo.
A neni to tim ze by jeji byl nejaky pomaly, maji toho opravdu moc.

@hanka.br. píše:
Já bych se z toho předem nehroutila. Co děti nezvládnou a co se nedá
vysvětlit on-line, to se hodnotit nebude, tedy já bych určitě nehodnotila.
Až tohle skončí, vynecháme všechny omáčky a vrhneme se na práci, která
je nová a potřebuje pořádně vysvětlit. na úkor výchov klidně, ale
na rodiče přirozeně všechno hodit nelze. Zvládneme to,
uvidíte.

@spiky01 píše:
@Leviatan no já doufám
že za 4 měsíce bude po koronaviru prázdniny máme dost na knap, hodně jsme
uvítali 2dny ředitelského volna na konci roku @Peggy54 obávám se že
domácí výuku bysme nepřežili všichni ve zdraví

Podle mě děti, které se teď poctivě učí a nepojaly volno jako
„prázdniny“, tudíž na konci roku budou umět vše, co je zadané, do
školy muset nebudou. Proč taky.

Ovšem pokud už teď máte problém s domácí výukou, tak to asi váš
případ nebude…

Hodně už tu bylo řečeno, diskuzi jsem postřehla až dnes. U nás na
obou školách to také vypadá a výuku přes prázdniny a pokud jde o tábory
na to bych se moc neupínala, v Číně měli první případ v pulce
listopadu, malinko lepší to je v půlce března, zdaleka ne dobré a
vyřešené, takže pokud bude vývoj jinde podobný, tzn. 4 měsíce, než se
vůbec ten nárust obrátí, tak na tábory zapomeňme.

@veria píše:
@kadlina jako nektere
ucitelky to s tim zadavanim asi trochu prehaneji, kamaradka pry na tom se synem
tretakem stravi kazdy den nejmin 4 hodiny!! My mame tak za pul hodiny hotovo.
A neni to tim ze by jeji byl nejaky pomaly, maji toho opravdu moc.

Třeťák ve škole sedí déle než 4 hodiny (aspoň myslím), takže mi to
půjde optimální, sedět nad učením 4 hodiny doma.

Němcům začaly prázdniny, dálnice jsou plné. Policie přesto zmínila překvapení

Prázdniny začaly tento víkend dětem v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní Vestfálsko a s výjimkou Bádenska-Württemberska a Bavorska jsou nyní v celém Německu.

Pro motoristy to znamená jeden z nejhorších víkendů, auta zaplavila dálnice především na jihu země.

Tak špatná, jak se očekávalo, ale dosud situace na silnicích není, řekl v sobotu po poledni mluvčí německého automotoklubu ADAC agentuře DPA.

Řadu hodin podle mluvčího auta jen popojížděla na více než 30 kilometrech dálnice A8 jižně od Mnichova směrem do Rakouska. „Dobrá zpráva ale je, že nikde se zatím ještě provoz zcela nezastavil,“ dodal.

„Čekali jsme to horší,“ řekl také příslušník dálniční policie v dolnosaském Garbsenu, která má na starosti dálnici A2 u Hannoveru a dálnici A7. Žádné zácpy se zatím nevyskytly dokonce v samotném Severním Porýní-Vestfálsku.

Úřady zavřely sjezdy na objížďkové trasy

Více trpělivosti museli naproti tomu prokázat cestující na letišti ve Frankfurtu, kde kvůli bezpečnostním kontrolám čekali na odbavení až o hodinu déle.

Větší dopravní zácpy se dnes tvořily i ve Švýcarsku. Před vjezdem do Gotthardského tunelu už časně ráno dosahovaly až 12 kilometrů délky.

Obavy z dopravního chaosu v rakouském Tyrolsku a Salcbursku se navzdory nově zavedeným opatřením zatím nepotvrdily. „Oproti očekáváním tu všechno běží plynule,“ řekl mluvčí tyrolské policie. Obě tyto spolkové země začaly uzavírat o víkendech sjezdy na typické objížďkové trasy, aby řidiči při zácpách na dálnici neprojížděli přilehlými vesnicemi.

Odborníci z německého ADAC odhadují, že situace na silnicích bude v neděli nejméně taková, jako v sobotu. Radí proto lidem vyjíždějícím na dovolenou, aby se vydávali na cestu raději ve všední dny nebo v noci.

Asijské děti jsou nejzdravější na světě. Tohle jsou důvody proč

V mnoha čínských školách jsou na stolcích ve třídách nainstalované speciální hrazdy, které nutí děti sedět rovně a nečíst knihy příliš zblízka. Učitelé tím chrání nejen jejich zrak, ale pečují i o jejich rovná záda. Tím zabraňují vzniku některých u nás zcela běžných onemocnění páteře, jako je třeba skolióza.

O své oči dbají i cvičením

V Číně jsou žáci základních a středních škol instruováni k provádění očních cvičení, jejichž cílem je zlepšit krevní oběh a uvolnit oční svaly. Jde o šest cviků, při kterých si děti jemně třou různé oblasti kolem očí, a jsou obvykle praktikovány dvakrát denně.

Písemky píšou venku

V průběhu let se po celé Číně rozšířilo psaní testů a písemek v přírodě, tedy mimo školní budovy. Původním záměrem bylo, aby učitelé mohli studenty rozesadit co nejdále od sebe, aby od sebe nemohli opisovat, ale postupně se přišlo na to, že žákům venkovní prostředí prospívá i na duchu. Zbavuje je totiž stresu, který obvykle pociťují v uzavřené třídě.

Nosí ústní roušky

Během zimy bývají lidé častěji nemocní kvůli chladu a bakterie pak snadno přenášejí na ostatní. V Japonsku je zcela běžné, že lidé, kteří se cítí být nachlazení nebo nemocní, nosí z ohleduplnosti k ostatním ústní roušky. Prodeje roušek se raketově zvyšují v období chřipkových epidemií.

Učitelé vysílají hodiny naživo

Při nepříznivém počasí bývají někteří čínští učitelé kreativní a své lekce pro studenty jednoduše natáčejí a streamují online. Děti si tak zvyknou učit se i z domova a neprokrastinovat. Pomáhá to i dětem, které bydlí s rodiči v odlehlých oblastech a nemají do školy přístup.

Jedí malé porce jídla

Japonské školní obědy byly vytvořeny tak, aby pomáhaly hladovějícím dětem po druhé světové válce, ale jejich skladba se od té doby příliš nezměnila.

Tamní jídla obvykle nemají hlavní chod, alespoň v západním slova smyslu. Jídlo je tak rozděleno na několik částí a skládá se obvykle z rýže, zeleniny, ryb nebo masa.

V jídelnách se navíc zaměřují na to, aby suroviny pocházely z místních zdrojů.

Tráví čas v přírodě

V Jižní Koreji se stává čím dál populárnější turistika a kempování. Dokonce i lidé, kteří jsou zvyklí na městský způsob života, vyrážejí často ven a své děti berou s sebou. Ty se pak snadněji odpoutávají od virtuálního světa mobilů a sociálních sítí, čímž pečují o svou psychickou pohodu.

Často a rády chodí pěšky

Místo, aby je odvážel do školy autobus, jako tomu bývá například v USA, jsou děti v asijských zemích zvyklé chodit svou obvyklou trasu pěšky. Mnohem méně využívají i auta nebo hromadnou dopravu. V Jižní Koreji jsou velmi populární krokoměry. Pozitivní vliv chůze na naše zdraví už prokázala spousta studií a asijské rodiny se toho snaží držet.

Monitorují závislost na internetu

Děti po celém světe bývají v posledních letech doslova přilepené ke svým mobilům a počítačům. V Jižní Koreji je tato závislost také patrná, ale vynakládá se velké úsilí na to, aby tomu tak nebylo.

Existuje tu spousta táborů a léčeben zaměřených na pomoc mladým lidem, kteří si život bez internetu nedokáží představit.

Budete mít zájem:  Mohsova mikrografická operace – co je to a kdy se provádí?

Vláda tu dokonce zavedla zákon, který brání dětem mladším šestnácti let v přístupu k internetu po půlnoci.

Vědí, co znamená zodpovědnost

V Japonsku je zcela běžné, že děti vykonávají činnosti, které nejsou v jiných zemích obvyklé. Je tu samozřejmostí, že se dítě dopraví samo do školy, vyřídí pochůzky, které jsou potřeba, a ve školách dokonce uklízejí své třídy. Učí se tak být nezávislé a zodpovědné, což přispívá k jejich duševní pohodě, a tím i celkovému zdraví.

Jedí zdravá jídla

V mnoha asijských zemích se snaží vymyslet, jak uvařit pro děti pokud možno co nejzdravější jídlo. V Japonsku je hlavním chodem zelenina, menší důraz se klade na maso, tuky, mléčné výrobky a cukr. Polévka bývá základem mnoha asijských diet, Číňané navíc hojně konzumují i superpotraviny. Mnoho asijských dětí také pije čaj, který je na rozdíl od limonád mnohem zdravější.

10 pravidel, díky nimž vaše děti v karanténě nezvlčí

Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com

Školy a někde i školky jsou zavřené. Rodiče, pokud to jde, pracují z domova. Skloubit pracovní tempo se samostudiem dětí a zároveň udržet v rodině určitou morálku není vůbec snadné. Tady je 10 pravidel, která vám pomohou, aby se za dobu karantény nestala z dětí tak trochu zvířátka.

Koronavirus ovlivnil život všech – i dětí.

Nejde jen o výuku, ale především o to, že děti byly zavřením škol vytrženy z určitého režimu, pracovního módu, jehož součástí je nejen řada povinností, ale i sociální kontakt se spolužáky, kamarády a učiteli.

Najednou se ocitly v jakémsi vzduchoprázdnu a velmi snadno se může stát, že se z aktivních, pilných a zvídavých dětí stanou znudění a otrávení povaleči.

Žáčci totiž mohou získat dojem, že mají vlastně prázdniny. Přitom se jedná o nouzový stav a ten si žádá nouzová opatření. „Tohle opravdu nejsou prázdniny a ani podmínky, které k tomu děti a rodiny mají, tomu neodpovídají.

Jde skutečně o karanténu, což je přesný pojem, a v ní je potřeba speciální chování a dodržování pravidel z důvodu nešíření nemoci.

Proto jsou důležitá i mimořádná nová pravidla v rodinách, aby všichni toto období zdravě zvládli a mohli se co nejdřív vrátit do svého běžného režimu,“ říká koučka, lektorka a mentorka Lucie Königová.

Nenechte své děti tímto časem jen tak bezcílně proplouvat. Tohle je desatero pravidel, které vám pomůže vše zvládnout tak, abyste vy ani vaše ratolesti nevyšli z tempa a nezpustli. A možná si i z téhle nepříjemné situace nakonec odnesete také něco dobrého.

Děti nevstávají do školy, tak je necháte ponocovat? A pak ať klidně prospí celé dopoledne? Tak to je jedna z největších chyb! Striktně dodržujte podobný čas večerky a ranního vstávání jako z dob před karanténou. Tohle je velmi důležité pro udržení morálky, pracovního tempa i soustředění.

Podobně dodržujte i to, že se pracuje od pondělí do pátku a víkendy jsou určené odpočinku. Zajistěte, aby děti školní úkoly zvládly během pracovních dnů, a o víkendu je nechte relaxovat. Stejně přistupujte i k vlastní práci, pracujete-li z domova: soboty a neděle by měly být rodinným a odpočinkovým časem.

I když nikam nejdete, neznamená to, že o sebe nemusíte dbát. Tak jako vždy ráno vstaňte, vyčistěte si zuby, učešte se a oblečte se. Nenechte potomky pobíhat po bytě celý den v pyžamech.

„Klidně zapojte kreativitu a děti motivujte. Tato situace je mimořádná. Můžete třeba dny pojímat tematicky a podle toho se i oblékat.

Může být námořnický den, sportovní den, manažerský, princeznovský,“ radí Lucie Königová.

Foto: Alena Ozerova, Shutterstock.com

Nenechte dítě povalovat v pyžamu. Už jen to, že se každý den oblékne, ho udržuje v určitém režimu

Vytvořte si denní plán: kdy se bude pracovat, kdy odpočívat a v jakých intervalech. Dohoda je na vás, ale nejlepší je, když budete vy i vaše ratolesti pracovat v podobný čas.

Klidně můžete zkusit školní model, kdy po 45 minutách pracovní činnosti následuje kratší přestávka. V tomto rytmu se bude dítě věnovat školním úkolům, samostudiu či povinné četbě, zatímco vy si budete plnit pracovní povinnosti.

Oddělit dobu vaší práce od činnosti dítěte je vhodné jen v případě školáků, kteří potřebují s učivem a úkoly výraznou pomoc.

Práce z domova samozřejmě svádí k tomu, že se budete odbývat v jídle. K snídani jogurt, k obědu namazaný chleba, k večeři v mikrovlnce ohřátá hotovka. Nedělejte to! „Plánujte si jídelníček i čas, kdy budete jídlo připravovat, ideálně společně.

Můžete děti nechat najít recepty na internetu nebo v kuchařce – i tuhle situaci lze pojmout jako vzdělávací proces, kdy se budete společně bavit o vhodné skladbě stravy, pitném režimu a podobně,“ radí Lucie Königová.

Podle ní můžete touto formou aktivovat přirozené talenty dětí – kdo je zručný, může upéct a nazdobit perníčky, jiný má nápady, tak vymyslí recepty, další má organizační talent, tudíž může sepisovat jídelníček a nákupní seznamy.

„Předejte dětem důvěru, třeba zodpovědnost za salát, za servírování…,“ dodává Lucie Königová.

Pokuste se alespoň jednou za den (ideálně pokaždé) jíst společně jako rodina. Nejde jen o to, naplnit žaludky, ale je to jakási společenská událost, možnost si popovídat, probrat vše potřebné, odpovědět na otázky, které se dětem určitě honí hlavou. To vše jim nyní hodně chybí, jen si představte, kolik toho napovídají se spolužáky jenom během přestávek či oběda ve školní jídelně!

Ani celostátní karanténa nezakazuje procházky a pobyt v přírodě. Každý den se jděte alespoň na chvíli s dětmi nadýchat čerstvého vzduchu. Samozřejmě ne ve skupinách, nesdružujte se, hledejte místa, kde se nevyskytuje moc lidí.

Ale rozhodně nedopusťte, aby po dobu karantény ratolesti nevystrčily nos z bytu. „Alespoň počasí nám zatím docela přeje a jaro se ozývá, tudíž zapojte s dětmi smysly, zvuky, vůně, které v přírodě jsou. Nechte je vymyslet venkovní aktivitu, dovolte jim, aby vás trochu řídily.

Neorganizujte jim vše, dejte jim prostor projevit vlastní důležitost,“ vysvětluje Lucie Königová.

Foto: pikselstock, Shutterstock.com

Každý den alespoň na krátkou procházku nadýchat se čerstvého vzduchu – to je nutnost

Žádné hodiny tělocviku, uzavřená sportoviště, veškeré mimoškolní sportovní činnosti jsou passé. To ale neznamená, že byste se neměli vy či vaše ratolesti hýbat, naopak: o to víc musíte dbát na dostatek fyzické aktivity.

Zkuste si vzpomenout, jaké to bylo, když jste byli malí (5 nejoblíbenějších her našeho dětství). I na malém dvorku, zahrádce, v podstatě kdekoli, si můžete zaskákat gumu nebo panáka, zakopat si s míčem, projet se na kole, zahrát si Honzo, vstávej a podobně.

Pohyb je půl zdraví, myslete na to a nenechte svoje ani svaly svých dětí zakrnět!

Za normálních okolností se děti od těchto výdobytků moderní společnosti pravděpodobně snažíte odhánět, ale tohle je úplně jiná situace. Buďte trochu shovívaví, pro potomka je to jediná možnost, jak být v kontaktu s vrstevníky.

Samozřejmě není žádoucí, aby dítě hodiny sedělo u počítače a hrálo střílečku, ale pokud se dobře baví na chatu se spolužáky (má splněné povinnosti a dělá to v čase určeném na volnou zábavu), nechte ho.

Potřebuje si popovídat, sdílet emoce a zážitky s vrstevníky, mít alespoň touto formou kontakt s venkovním světem.

Současná situace je samozřejmě pro hodně lidí těžká, mnozí řeší existenční problémy, ale zkuste z toho vytěžit alespoň něco dobrého. Díky karanténě jste doma a máte více času na nejbližší.

Věnujte se jeden druhému! „Tmelte rodinu, něco společně tvořte, malujte, vytáhněte deskové hry, které jste od Vánoc ještě ani nerozbalili, povídejte si,“ radí Lucie Königová.

Tohle jsou chvíle, které mohou stát za to, a až vše zlé odezní, budete na ně i s láskou vzpomínat!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *