Pokud jste v posledních dnech byli nakupovat v jakémkoliv supermarketu a zabrousili do oddělení ovoce a zeleniny, nemohli jste si nevšimnout skokového rozdílu cen. Okurky, rajčata, papriky nebo cukety jsou nyní dražší i o desítky procent. Měli bychom si na mnohdy až dvojnásobné ceny zvykat?
Přijde vám, že jste za poslední nákup zaplatili nějak moc peněz? Jste-li zvyklí kupovat čerstvou zeleninu, rozhodně se vám to nezdá. Cena salátových okurek, které standardně stojí okolo 15 Kč za kus, se najednou vyšplhala na 35 korun i více.
O moc lépe na tom nejsou ani rajčata nebo papriky, mezi kterými je najednou i výrazně menší výběr. Stejně tak si připlatíte za cukety, a to dvojnásobek oproti jejich ceně na konci minulého roku.
Není se tedy čemu divit, že mnozí zákazníci čerstvou zeleninu raději vrátí zpátky, než aby ji kupovali za tyto vysoké ceny. Proč tomu tak je a co nás čeká do budoucna?
Skokový nárůst cen čerstvé zeleniny má na svědomí nevyzpytatelné počasí posledních dnů panující na celém území Evropy. Potravinářská komora České republiky potvrdila, že teplotní výkyvy a nestálé počasí ve Španělsku, odkud se většina zeleniny do Čech dováží, zapříčinilo nedostatek a často i úplný výpadek dodávky zeleniny.
Krize na trhu se zeleninou tu ale není poprvé. Obdobnou situaci zažila Evropa již v lednu 2017, kdy Španělsko a Itálii sužovaly mrazy a sněhové závěje. V tuto dobu byl britský trh natolik ochromený nedostatkem zeleniny, že v supermarketech regály dokonce zely prázdnotou.
Pokud už zákazník na zeleninu v některém z nich narazil, měl možnost si zakoupit jen její omezené množství.
Vyplatí se si na levnější zeleninu pár dní počkat, nebo bychom si měli zvyknout na tyto vysoké ceny? Těžko říct. Stejně tak, jako neumíme dokonale předpovídat počasí, nedokážeme ani předvídat úrodu zeleniny.
Pokud se tedy obchodním řetězcům nepodaří získat dodávky zeleniny z jiných evropských zemí, může se snadno stát, že na nižší ceny okurek a rajčat si počkáme až do jara.
Ještě více než dřív se tak vyplatí sledovat aktuální vývoj cen a pohlídat si speciální akce jednotlivých prodejců.
Že si na čerstvou zeleninu moc nepotrpíte a dáváte přednost chutnému vepřovému steaku? Ani vás nepotěšíme. Rok 2020 bude znamenat i výrazné zdražení masa, obzvlášť pak vepřového. Ceny jatečních prasat jsou totiž nejvyšší od roku 2008. Za zdražování vepřového může přetrvávající epidemie prasečího moru v Číně.
Česká republika maso z Číny sice přímo neodebírá, ale naši dodavatelé ze Španělska či Německa tuto asijskou zemi zásobí evropským vepřovým. Se vzrůstajícím exportem masa se zvyšuje poptávka, a zákonitě se tak zvedá cena. Například cena vepřové kýty byla na začátku roku 2019 přibližně 124 Kč za kilogram.
Nyní se však pohybuje i nad hranicí 150 Kč za kilo.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Farmáři: Chov krav prodělává. I když se daří
Chovatelům skotu a prasat v kraji navíc loni uškodilo až dvojnásobné zdražení krmného obilí.
V Jihomoravském kraji zemědělci chovají po jižních Čechách nejvíc dobytka v České republice. „V roce 2012 jihomoravské závody vyrobily čtyřicet tisíc dvě stě tun hovězího a vepřového masa, to je o sedmnáct set tun méně než v roce 2011,“ vyčíslil Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.
Víc než devadesát procent masa vyrobeného v kraji je vepřové. Pokles výroby se u něj počítá ve stovkách tun ročně. „V Jihomoravském kraji představovalo meziroční snížení výroby vepřového masa 3,2 procenta.Oproti roku 2008 to bylo o 13,6 procenta,“ doplnil Adam.
Problém? Dotace
Podle předsedy jihomoravské agrární komory Václava Hlaváčka může za špatnou situaci v živočišné výrobě nastavení dotačních pravidel. „V Německu dostávají zemědělci různé dotace na každé tele, býka ve výkrmu nebo dojnici. U nás jsou zjednodušené platby za obhospodařovanou plochu,“ objasnil Hlaváček.
Na jižní Moravě je podle něj největší úbytek chovaných krav a prasat z celé republiky. „Nemáme tu zpracovatelský masný a mléčný průmysl. Když opět srovnám s Německem, tak tam tyhle závody spoluvlastní přímo zemědělci,“ podotkl Hlaváček.
Obává se, že živočišná výroba za těchto podmínek už brzy z jihu Moravy zmizí.
Optimistický není ani Miroslav Martinec z firmy Země-dělská, a. s., na Hodonínsku. „Dřív bylo na Hodonínsku přes pětadvacet chovů dojnic, dnes jich zbylo šest. A to se u hovězího výkupní ceny trochu zvedly. Prasata tu už také skoro nejsou,“ komentoval.
Podle něj jsou v zahraničí dotace pro zemědělce vyřešené daleko lépe. „Dřív byly porážkové prémie, dotace za narozené tele, teď se všechno sloučilo do platby za půdu. S hrůzou čekáme na příští rok, kdy přestanou platit výrobní kvóty na mléko. V Bavorsku jsou připravení okamžitě začít vyrábět až o třetinu víc a přitom mají díky dotacím o dvě koruny větší výnosy z litru,“ doplnil Martinec.
Potvrzuje to i chovatel dobytka Jan Porhansl. „Loni se celkem dařilo, obrat nám stoupl o třicet procent. Přitom zisk jsme měli o dvacet procent nižší. Velmi totiž zdražilo obilí. Až na dvojnásobek. Za takové ceny se téměř nedá dokrmovat,“ tvrdí zemědělec.
Výkupní ceny sice podle něj v posledních letech vzrostly, ale zvýšení cen krmiva, nafty, pojištění a dalších nákladů tuto výhodu setřelo.
Podle ekonomického analytika Tomáše Menčíka domácí zemědělci nejsou konkurenceschopní a nedovedou dodávat maso za tak nízkou cenu, jakou trh vyžaduje.
„Proto musejí žádat o podporu stát, ta ale není jistá ani nijak štědrá. Další problém je regulace Evropské unie, která svými nařízeními trh velmi nepříznivě ovlivňuje.
Připomenu třeba pravidlo pro větší životní prostor prasat či slepic,“ vysvětlil analytik.
Otázka dotování zemědělství je podle něj sporná a nemá na ni jednoznačnou odpověď. „Fakt ale je, že bez dotací se české zemědělství neobejde a dovoz masa z levnějších oblastí stoupá. To snižuje poptávku po dražším českém mase. Důvod je poptávka po nízké ceně bez ohledu na kvalitu,“ upozornil Menčík.
Ministerstvo zemědělství si pokles výroby uvědomuje a hledá v rozpočtu peníze na podporu chovatelů dobytka. „Stát klade důraz na podporu živočišné produkce několik let.
Přesahuje už sedmdesát procent objemu peněz na dotační programy.
Podpora živočišné výroby loni přesáhla 911 milionů korun, rostlinné produkce 159 milionů a potravinářství 141 milionů,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
Příprava reformy
Podle něj se v budoucnu pravidla pro rozdělování dotací změní. „Nyní se připravuje reforma Společné zemědělské politiky od roku 2014, na úrovni národní i orgánů Evropské unie. Jednou z priorit České republiky je maximální využití možností daných novými zákony pro podporu živočišné výroby, především přežvýkavců,“ dodal Žáček.
Šéf jihomoravské agrární komory Hlaváček doufá, že ministerstvu se podaří změnu dotací prosadit do praxe. „Uvidíme, jestli to myslí vážně,“ podotkl Hlaváček.
Potravináři: Masné výrobky zdraží kvůli ceně vepřového
Výkupní ceny vepřového masa na německé burze v posledních týdnech vzrostly o 20 procent
Praha – Masné výrobky kvůli rostoucí ceně vepřového masa a vyšším výrobním nákladům podle Potravinářské komory zřejmě podraží. Nárůst cen pečiva nedávno avizovali také pekaři, protože mouka po letošní špatné úrodě obilí podle odhadu Svazu průmyslových mlýnů podraží až o čtvrtinu.
Výkupní ceny vepřového masa na německé burze v posledních týdnech vzrostly o 20 procent, což výrazně ovlivňuje jeho nákupní ceny v ČR.
„Je více než logické, že rostoucí cena suroviny doprovázená i rostoucími cenami dalších vstupů, jako jsou energie či pohonné hmoty, se musí v nejbližší době logicky projevit i v cenách masných výrobků na pultech,“ říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
Vysoké výkupní ceny obilí z letošní sklizně podle Večeřové výrazně ovlivní ceny krmných směsí na následující rok. Zatímco v roce 2010 se cena tuny krmné pšenice podle údajů komory pohybovala na úrovni 3400 korun, tak loni činila zhruba 4000 korun a letos se odhaduje na 5000 až 5300 korun.
Večeřová upozornila, že nákupní ceny výrobních mas pro produkci masných výrobků od letošního června do srpna vzrostly o 20 až 30 procent. „Je tedy více než jasné, že takto rostoucí ceny vstupních surovin se musí projevit i na konečné ceně masných výrobků pro spotřebitele,“ míní Večeřová.
Kritická hranice
Nárůst cen vstupů posledních 15 let podle Večeřové absorbovali právě zemědělci a zpracovatelé.
„Jednoznačným důkazem toho je skutečnost, že 20 rozhodujících podniků, které z 80 procent pokrývají tuzemský sortiment v obchodních sítích, vytvořilo v posledních dvou letech zisk ve výši 0,7 procenta z tržeb. To je pro mnohé podniky již téměř kritická hranice, a zpracovatelé masa se tak pomalu dostávají na pokraj zániku,“ podotkla.
Přečtěte si také
Rostoucí ceny obilí budou mít zřejmě vliv také na ceny pečiva a chleba. Pekaři totiž tvrdí, že jejich náklady se za poslední rok kvůli růstu cen pohonných hmot, energií i surovin zvýšily o 20 procent, takže řada pekáren je nyní ve ztrátě. Ceny chleba a pečiva budou hlavním tématem podzimních jednání pekařů s obchodními řetězci.
Ceny zemědělských komodit začaly letos znovu růst. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby to způsobila neúroda způsobená suchem v některých částech světa. V USA byly hluboce podprůměrné výnosy kukuřice a sóji. Špatná úroda byla i ve státech jižní a zčásti střední a východní Evropy. Veleba míní, že kvůli tomu bude značný tlak na růst cen potravin.
Kilo krkovice zdraží o 20 korun. Připlatíte si i za párky a špekáčky
Pivo, rozpálený gril a krkovička – to je pro řadu Čechů ideál letního večera. Jenže poměrně laciné večeři by mohl být brzy konec. Mohou za to ceny vepřového, které letí nahoru. Například kilo pečeně podražilo od začátku roku o 10 korun. A podle expertů bude v horizontu několika týdnů ještě hůř.
Že ceny stoupají, potvrdil předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. „Výkupní cena vepřových půlek – tedy to, co platí jatka chovatelům – vzrostla od března o více než 30 procent.
A některé části, které se obchodují samostatně, zdražily ve velkoobchodních cenách ještě razantněji, i přes 40 procent.
Jde o krkovici a pečeni, kde se projevuje i vliv letní grilovací sezony,“ popsal pro Radiožurnál.
Podle agrárního analytika Petra Havla budeme muset sáhnout ještě hlouběji do peněženek. „Mohlo by to být i o 15 procent dražší oproti stávajícímu stavu. Výš bych to neviděl, protože lidé u nás jsou na cenu citliví,“ odhadl pro Blesk odborník.
Salámy zdražování neuniknou
Přepisovat se nejspíš budou i cenovky u uzenin, i když o něco méně dramaticky. „Mělo by to být tak do 10 procent. Při výrobě uzenin je vepřové jednou ze surovin, ale ne jedinou,“ popsal Havel. A proč se u salámů a šunek cena ještě tolik nezvedla? Prodejní ceny masných výrobků obvykle reagují na cenu masa s větší časovou prodlevou.
Mor z Číny provětrá české peněženky
Za růst cen masa může, možná trochu překvapivě pro českého spotřebitele, Čína. V říši středu, kde je vepřové jednou z hlavních surovin, propukl africký mor prasat a dle odhadů bylo třeba vybít 200 milionů čuníků. Zemi tak chybí miliony tun vepřového, které nakupuje jinde, což zvedá ceny v Asii i Evropě. Podle Havla se problémy na sebe kupí.
„Ohniska afrického moru ohlásilo Bulharsko a tuším, že problém je i na jihu Slovenska. Propad produkce vepřového se rozšiřuje a tím tlak na růst cen stoupá,“ tvrdí. To znamená, že do konce roku ceny nejenže neklesnou, ale dokonce porostou dál.
Pět let na talíři: Kolik co stálo, stojí a bude stát
| druh masa | cena 2015 | cena 2016 | cena 2017 | cena 2018 | cena 2019 | rozdíl za 5 let | předpokládaná cena (rozdíl oproti cena nynějšku) po zdražení |
| vepřová krkovice (1 kg) | 107,74 Kč | 106,73 Kč | 125,08 Kč | 123,79 Kč | 132,31 | + 24,57 Kč (+22,8%) | 152,16 Kč (+ 19,85 Kč, + 15 %) |
| vepřový bůček (1 kg) | 80,66 Kč | 80,51 Kč | 94,24 Kč | 90,68 Kč | 95,57 Kč | + 14,91 Kč (+18,48%) | 109,91 Kč (+ 14,34 + 15 %) |
| vepřová plec (1 kg) | 106,90 Kč | 103,57 Kč | 120,47 Kč | 111,62 Kč | 120,51 Kč | + 13,61 Kč (+12,73%) | 138,59 Kč (+ 18,08 + 15 %) |
| vepřová pečeně (1 kg) | 110,79 Kč | 105,44 Kč | 120,49 Kč | 116,23 Kč | 129,22 Kč | + 18,43Kč (+16,64%) | 148,60 Kč (+ 19,38 + 15 %) |
| vepřová kýta bez kosti (1 kg) | 116,66 Kč | 106,50 Kč | 120,84 Kč | 125,58 Kč | 132,30 Kč + 15,64 Kč | + 15,64 Kč (+13,41%) | 152,15 Kč (+ 19,85 + 15 %) |
| špekáčky (1 kg) | 106,17 Kč | 105,56 Kč | 111,41 Kč | 115,34 Kč | 124,78 Kč | + 18,61 Kč (+17,53%) | 137,26 Kč (+ 12,48 + 10 %) |
| párky (1 kg) | 131,99 Kč | 133,21 Kč | 136,94 Kč | 148,33 Kč | 156,80 Kč | + 24,81 Kč(+18,80 %) | 172,48 Kč (+ 15,68 + 10 %) |
| šunkový salám (1 kg) | 127,91 Kč | 125,93 Kč | 141,91 Kč | 139,84 Kč | 144,54 Kč | + 16,63 Kč(+13 %) | 158,99 Kč (+ 14,45 + 10 %) |
| vepřová šunka (1 kg) | 192,25 Kč | 194,59 Kč | 203,69 Kč | 210,03 Kč | 216,45 Kč | + 24,2Kč(12,59 %) |
- 238,09 Kč (+ 21,64 + 10 %)
- uzená krkovice (1 kg)
- 140,23 Kč
- 141,67 Kč
- 146,61 Kč
- 149,62 Kč
- 159,05 Kč
- + 18,82 Kč
- (13,42 %)
- 174,96 Kč (+ 15,91 + 10 %)
Řízek se salátem se prodraží
Ačkoliv ceny letí nahoru už teď, podle analytika Havla máme to nejhorší před sebou. Důvodem je kromě nemocí i fakt, že se neurodily suroviny, které se dávají prasatům do krmných směsí. Hlavně sója a otava. „Vepřový řízek s bramborovým salátem o letošních Vánocích vyjde o dost dráž než loni,“ vysvětlil s tím, že je tzv. prasečí půlroční cyklus.
Tedy že trvá, než se prase vykrmí a jde na porážku. Proto se další faktory, které zdraží vepřové, promítnou v cenách až v listopadu nebo prosinci. A aby toho nebylo málo, tak letos vyletěla kvůli suchu i cena brambor, kdy se kilo šplhá ke 30 korunám.
Vědci radili spotřebu masa omezit
Průměrný „malý český člověk“ každoročně spořádá porci 80 kilo masa.
Vědci radí maso nahradit zeleninou a ořechy, aby země zvládala uživit přibývající počet hladových krků a bylo méně dobytka, který by vypouštěl skleníkové plyny a přispíval ke globálnímu oteplování.
Nejnovější informace je pro ně splněným snem. Jestli totiž poletí ceny vepřového dál, možná se Češi sami dostanou na doporučených 14 gramů (asi dvě kolečka salámu) červeného masa denně.
Za vepřové si zákazníci můžou už brzy připlatit až třetinu navíc. Na vině je jeho obliba v Asii
Vepřové maso by mělo v obchodech zdražit, říkají jeho zpracovatelé. A to kvůli výkupním cenám na trhu, které rychle rostou. Každý měsíc tak masokombináty ztrácejí desítky milionů korun.
O více než třetinu vzrostly meziročně výkupní ceny vepřového masa. Na cenách v obchodech to ale zatím není příliš znát. Masokombináty tak každý měsíc přicházejí podle propočtu Českého svazu zpracovatelů masa o 100 milionů korun.
Tím nejdůlěžitejším důvodem, proč ceny vepřového stoupají, je neustále rostoucí vývoz vepřového masa z Evropy do Asie. Jen do Japonska vyvezly všechny země Evropské unie v prvních třech měsících letošního roku o 14,5 % vepřového masa víc, než loni. Do Jižní Korei dokonce o 40 %. A velká poptávka zvedá cenu.
Máte velký počet dodavatelů, kteří nemají úplně silnou vyjednávací pozici a v takové situaci se to zdražení výrobků, které se dodávají do sítě, dělá komplikovaně.Jan Katina, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa
Druhým důvodem je podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa, Jana Katiny, nedostatek vepřového masa v celé Evropské unii. Zatímco ještě loni v dubnu platili zpracovatelé masa za 100 kilogramů 145 eur, letos to bylo skoro 175 eur. Zpracovatelé se tak dostávají do finančních problémů.
„Když dojde ke zvyšování cen suroviny, tak to pro nás znamená horší ekonomické výsledky. To znamená nižší rentabilitu a při tom prudkém nárůstu cen, kdy je příliš rychlý a příliš vysoký, tak se dostáváme i do ztrát,“ vysvětluje Jan Prantl z Prantl masný průmysl.
Podle propočtů přicházejí zpracovatelé masa v Česku o 100 milionů korun měsíčně. I kvůli tomu, že za dražší maso teď doplácejí ze svého. Cenu by rádi zvýšili, ale i prodejci tlačí na co nejnižší ceny, aby nalákali spotřebitele do obchodů.
Ceny vepřové pečeně s kostí vzrostly podle údajů Českého statistického úřadu meziročně o 14 korun na kilogram. Největší vývozci vepřového masa jsou v Německu, Dánsku nebo Španělsku. Výkupčí se rozhodují podle nejnižších cen a nejlepší kvality.
Podle některých zpracovatelů ceny v obchodech musí jít nahoru, jinak by jim mohl hrozit i krach. Podle Pavla Mikošky, viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ale zpracovatelé s obchodníky už vyjednávájí.
„Těžko asi spotřebitel bude akceptovat skokový nárůst cen špekáčků a salámu o 30 %. Je to o nějaké cestě napůl a společném řešení,“ uzavírá Pavel Mikoška ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Související příspěvky
Hrozí vám aquaholismus? V horku pijte, ale rozumně a hlavně ne jen vodu, radí nefrolog
Česko vyhlašuje mimořádné opatření kvůli masu z Brazílie, tuny výrobků obsahují salmonelu
Čínské zemědělství čeká revoluce. Znečištění půdy mají řešit nové technologie
Vepřové zdražuje a kvůli Číňanům ho je nedostatek: Konec řízků v Česku?! – AHA.cz
Bude krkovička v masnách vzácná a příšerně drahá jako třeba langusta? Absurdní představa! Ale není zase tak od věci. Všechno vepřové nám totiž snědí Číňané.
O těch se sice traduje, že jim na den stačí miska rýže, jenže to už je dávno pryč. Stejně jako biblických sedm »tučných« let, během nichž nám některé druhy tohoto masa zdražily o víc než pětinu.
Máme se připravit na sedm let »hladových«?
Čechy oblíbený bůček podle statistik zdražil během sedmi let o
víc než pětinu, jen za poslední rok ale jeho cena stoupla o 10
procent. Podobné je to i u jiných druhů vepřového masa a výrobků z
něj a je to jen začátek!.
„České domácnosti se musí ještě ve zbytku
letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování
vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém.
Jen letos
v říjnu Čína meziročně zdvojnásobila dovoz vepřového do země,“
tvrdí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zdraží až o pětinu
Vysvětlení, proč je v Číně najednou takový hlad po vepřovém, je
jednoduché. Od loňského roku tam zuří epidemie afrického moru
prasat a chovy jsou masově vybíjeny. Hovoří se o stamilionech kusů.
Oblíbenou pochoutku asijské kuchyně si tu ale nechtějí nechat vzít,
a tak nakupují v Evropě. „Je třeba počítat s dalším zdražením. Čínu
čekají koncem ledna příštího roku oslavy nového roku. Před jeho
příchodem tradičně stoupá poptávka po vepřovém,“ varuje Kovanda.
Podle něj v Česku může vepřové zdražit o dalších patnáct až dvacet
procent.
Rekordy na burze
Kilogram půlky prasete totiž už na burze v Německu, kde se
určuje cena pro celou Evropu, stojí víc než dvě eura, což je nejvíc
za 18 let. V Česku jsou pak prasata určená na porážku nejdražší od
roku 2008, kdy si chovatelé za kilo účtují přes 44 korun. To musí
brzy nutně znamenat, že výrazně zdraží i výrobky z vepřového.
Kotleta nad zlato
Odborníci navíc soudí, že brzy se nebudeme bavit ani tak o
stoupajících cenách, ale o tom, kdo vůbec ještě vepřové jako
surovinu má.
„Situace na trhu s vepřovým masem je v současné době
na našem území podle všeho zatím jen předzvěstí nejen budoucího
nárůstu cen, ale i potenciálního nedostatku českého vepřového na
tuzemském trhu.
A bude jen obtížné ho kompenzovat dovozem ze
zahraničí,“ řekl Aha! agrární expert Petr Havel.
Konec v nedohlednu
Vepřového totiž budou mít všichni málo. „Zcela otevřeně se
hovoří o tom, že u nás bude chybět maso jak do výseku, tak i pro
výrobu masných výrobků,“ řekl Aha! šéf Českého svazu zpracovatelů
masa Jan Katina. Můžeme se tak snadno dočkat návratu do minulosti,
kdy za totality byly žádanější druhy masa čistě podpultovým zbožím.
Prasečí krize přitom hned tak neskončí. Ani experti zatím nevidí
světélko na konci tunelu. „S obnovou chovů prasat v Číně reálně
můžeme počítat nejdříve cca za 5 let,“ vysvětluje Katina a dodává:
„Spotřebitelé v ČR a v celé EU by se tak měli připravit na nárůst
cen masa a masných výrobků v delším časovém horizontu.
Nelze
předpokládat, že se jedná jen o krátkodobý výkyv.“
5 zásadních otázek
- Co způsobilo prasečí krizi? Nákaza africkým morem prasat, která se šíří v Asii, ale i v některých evropských zemích, v posledním období podle odhadů snížila celosvětově chovy o 25 procent. Celosvětově je tak na trhu nedostatek vepřového a jeho cena závratně roste.
- 2. Proč se nákaza vepřů tak šíří? Mor je mezi zvířaty vysoce nakažlivý. V Asii se rozšiřuje také proto, že je tu kontakt divokých a domácích prasat běžný. Jiná obrana než vybíjení a dodržování přísných hygienických opatření, přitom neexistuje.
- 3. Hrozí mor i chovům u nás? Česká republika byla na jaře prohlášena první zemí na světě, kde se podařilo vymýtit nákazu afrického moru prasat. Choroba se ale stále šíří po evropských státech, například v Polsku a Belgii, a riziko zavlečení tak stále hrozí.
- 4. Jak dlouho může prasečí krize trvat? Obnovit masově vybité chovy nějakou dobu potrvá. Přitom další šíření moru nemůže zabránit ani vakcína, jejíž vývoj skončil ve slepé uličce a musí se podle vědců začít od začátku. To je záležitost na mnoho let.
- 5 Jak z toho alespoň v Česku ven? Podle agrárního experta Petra Havla je teď ta správná chvíle rozšířit chovy, aby se Česko stalo v produkci vepřového soběstačnějším. Zpracovatelé mají »hlad« po surovině, a domácí chovatelé tak nemusí mít ještě dlouho strach ze zahraniční konkurence. Zatím ale převládá jejich obava, aby se situace brzy nezměnila a jejich investice nevyšla nazmar.
My máme maso…
…v oblibě Češi milují maso, loni ho dokonce snědli průměrně o
2,1 kilo víc než rok předtím. Zkonzumovali tak 82,4 kilo, přičemž
52,4 procenta z toho bylo vepřové. Roste ale i obliba drůbežího,
loňský rok byl s 28,4 kilogramu rekordní. Za posledních 30 let se
podle statistiků téměř vyměnila spotřeba hovězího a drůbežího masa,
mimo jiné kvůli ceně.
- Na kolik přijde vánoční smažení
- Prasátko pořád nejlevnější
- Řízek z vepřové kýty (200 g): 25,90 Kč
- Kuřecí prsní řízek (200 g) 29,90 Kč
- Kapr chlazený (200 g): 38,20 Kč
- »Řízková nouze« v Německu
Světové ceny potravin stouply meziročně o deset procent a jsou
na dvouletém maximu. „Důvodem je hlavně maso, které podle OSN
podražilo mezi letošním říjnem a listopadem o 4,6 procenta, což je
nejvyšší nárůst za posledních více než deset let,“ komentuje to
ekonom Lukáš Kovanda.
Do Česka podle něj vzlínání cen masa přichází
hlavně z Německa, neboť zemědělský trh obou zemí je značně
propojen. „Německý potravinářský svaz BVDF už vyhlásil »řízkovou
nouzi«, situace totiž může vyústit ve značné zdražování oblíbeného
středoevropského pokrmu.
Zákazníci se podle BVDF musí připravit na
významné zvýšení cen i slaniny či klobás,“ dodává Kovanda. Podle
svazu prý kvůli tomu stojí mnoho německých firem na pokraji
bankrotu.
Přehlednou tabulku najdete v tištěné verzi Aha!
Česko čeká zdražování. Mor zvedl cenu masa, úrodu poničilo počasí
Africký mor prasat se před dvěma lety objevil na Zlínsku. Naštěstí se ale nákaza nedostala do velkochovů. Teď řádí tisíce kilometrů od České republiky, ale brzy to poznáme i v našich peněženkách. Především do Číny teď směřuje evropské vepřové ve velkém. A to začíná zdražovat.
„Soběstačnost ve výrobě vepřového masa je v České republice pod úrovní 45 procent, s těmito stavy nejsme schopni ovlivňovat cenovou úroveň,“ řekl pro TV Nova Jaroslav Hajda, místopředseda Svazu chovatelů prasat.
Mnohé vepříny zemědělci zavřeli a chovy zrušili. Na každém praseti, které prodali na jatka, totiž prodělávali. „Návratnost není možná. Je to prostě ekonomická sebevražda,“ stěžoval si před necelým rokem jednatel jednoho ze zemědělských družstev Milan Odložilík.
Teď ale epidemie v Číně ceny žene vzhůru. Zpracovatelé už teď ze zahraničí nakupují vepřové půlky o více než dvacet procent dráž.
„U těch jednotlivých částí, které se používají pro výrobu masných výrobků, tak tam to navýšení je i přes 40 procent,“ upozorňuje ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Třeba za kilogram vepřové pečeně jsme ještě v březnu platili v průměru 115 korun, teď už 130 a bude prý ještě dražší.
Obdobné problémy mnozí farmáři předpovídají i se skotem. Třeba počet dojnic za dvacet let klesl na polovinu. „Dojné krávy jsou obrovsky investičně náročné. Potřebujete stáje, potřebujete stroje na výrobu krmiv, potřebujete si pořídit to vlastní stádo a to jsou desítky milionů korun,“ vysvětluje předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek.
„Je nestabilní cena za mléko, kdy prakticky ten chovatel dostane jen to, co na něho zbude,“ dodal místopředseda Svazu chovatelů českého strakatého skotu Roman Sadílek.
V příhraničí s Německem to farmáři vyřešili tak, že mléko budou od prvního července prodávat do mlékárny k západním sousedům. Za každý litr tak dostanou o třicet haléřů víc, než jim platil největší český zpracovatel.
Úrodu na polích a sadech ničilo počasí
Problémy nemají jen chovatelé skotu nebo prasat. Řadě pěstitelů poničily úrodu extrémní výkyvy počasí. Někde to mají na svědomí květnové mrazy, jinde krupobití. Ovocnáři dokonce mluví o škodách za 200 milionů korun.
Když pominula jarní sucha, zdálo se, že to nejhorší mají zemědělci a ovocnáři za sebou. Jenomže kromě vymodleného deště v květnu udeřily i mrazy.
„Zpočátku se zdálo, že bude veliká úroda, potom přišel 7. a 8. květen, za několik dní se projevilo, že ty plody začaly opadávat,“ vysvětluje sadař Petr Ivánek. To neplatí jen o jablkách, ale i o hrušních nebo švestkách.
Třeba ze sadu nedaleko Střílek neskončí v povidlech, kompotech nebo buchtách prakticky jediná švestka. A aby toho nebylo málo, v červnu přišlo krupobití. V sadech to odnesly třešně, višně a hlavně jablka.
„Pro nás jsou rozhodující jabloně, které byly poškozeny z 30 až 80 %,“ prozradil sadař Jaroslav Mačkal.
Před dvěma lety se účet za jarní mrazy vyšplhal na půl miliardy korun a cena jablek tehdy lámala rekordy. Letos je to zatím přes 200 milionů. Kolik úrody zničilo krupobití, ovocnáři teprve vyčíslí. Jestli to zahýbe s cenou ovoce na pultech, tuzemští pěstitelé prý neovlivní.
Podle předsedy Ovocnářské unie rozhodnou o cenách velké země, tedy Polsko, Itálie a Španělsko, odkud se do Česka dováží nejvíce ovoce.
Šanci na dobrou sklizeň vzal extrémní červen i mnoha zemědělcům. Obilí, které ještě před pár dny dozrávalo, leží na zemi.
Podle předsedy Agrodružstva Postoupky Jana Haška polehlé obilí nedozraje ideálně a kombajn ho lištou nesebere. Navíc hrozí, že ho napadnou plísně.
Na Olomoucku spadlo na některých místech minulou středu během jediné hodiny i přes sto litrů vody na metr čtvereční. Když se k tomu přidaly kroupy, bylo jasné, že ani tady z úrody moc nezbude.
Naopak v místech, kterým se lijáky vyhnuly, už do polí vyjely kombajny. Žně tak začaly s minimálně týdenním předstihem.
vbo, Petr Zapletal TN.cz
Život v Česku prudce zdražuje, mzdy stagnují. "Už je líp?"
Po raketovém růstu cen bydlení, začaly v Česku růst také ceny základních potravin a porostou také ceny energií. Rostou zároveň některé daně.
zdroj: freeimages.com
Snad nejvíce ovšem rostou ceny ovoce a zeleniny. Kilo cibule dnes stojí 40 korun, brambory za necelý rok zdražily o 100 %. A hned tak lépe nebude.
„V letošním roce se opět rýsuje, že cena brambor bude vysoká. Evropa loni byla postižena velkým suchem, zásoby z loňského roku došly a dnes v podstatě rané brambory došly,“ popsal soukromý rolník z Chlebovic Libor Janečka.
Výrazně zdraží mléko či sýry! Můžou za to přemnožení hraboši
Mléko ve většině rodin patří k základním surovinám. Litr čerstvého aktuálně stojí v průměru 19 korun, trvanlivé polotučné pak 14 korun. Do peněženek ale zřejmě už brzy sáhneme hlouběji. Můžou za to hraboši.
„Hraboši, kteří třeba na jižní Moravě už prakticky zdecimovali porosty obilovin, se nám dnes přesouvají do krmných plodin, tedy do jetelů a vojtěšek,“ řekl tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.
„V takovém případě bychom samozřejmě museli počítat s dražším mlékem v těch nadcházejících měsících například o 5 až 10 procent. Což je pro řadu domácností velká zátěž,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Zdražení mléka ovlivní i ceny dalších mléčných výrobků – jogurtů, kefírů nebo sýrů. Podle odborníků s ním musíme počítat ještě letos. „Pakliže by se měla projevit na ceně mléka vyšší cena krmných směsí pro hospodářská zvířata, tak to bude až později. Řekněme ke konci tohoto roku,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.
Cena vepřového letí nahoru!
Skoro jeden a čtvrt milionu vepřů už čínští farmáři vybili, přesto se africký mor prasat v Asii šíří dál. Kvůli nákaze likvidují chovy i zemědělci v Bulharsku, Polsku nebo Maďarsku. A to žene ceny vzhůru. Drahé dovozy šponují i ceny českého vepřového, které navíc není kde brát.
Vyšší ceny už pociťují i zákazníci v řeznictvích, kde vepřové za poslední týdny zdražilo o více než deset procent. S menším zpožděním se cenovky začínají přepisovat už i u uzenin.
Od jara ceny prasat, která zemědělci prodávají na porážku, nepřetržitě rostou. Ani to ale mnohé farmáře nepřesvědčilo a s chovem vepřů končí. Většina vepřínů je tak prázdných, mnohé chátrají. Zemědělci tvrdí, že nebýt problémů v Číně, prasata by dál prodávali na jatka hluboce pod cenou. A znovu se do jejich chovů pouštět prý nebudou.
Státní veterinární správa navíc varuje před dovozem potravin s obsahem vepřového masa ze států, kde africký mor prasat řádí. I proto se musíme připravit na to, že například za kilogram vepřové pečeně zaplatíme už brzy 160 korun – o 35 víc než na jaře.
Elektřinu čeká další zdražení
Oproti loňskému roku nás sice čeká mírnější zdražení elektřiny, ale stejně si za ni připlatíme o několik stovek více. „Cena elektřiny stoupne do ledna 2020 o 5 až 6 procent,“ uvedl pro TN.cz ekonom Lukáš Kovanda.
Dodavatelé v Česku tak budou zvedat i ceny pro domácnosti. Podle Kovandy by však nemělo dojít ke zvýšení napříč ceníky, jelikož dodavatelé nabízejí více tarifů. „Některé domácnosti například zaplatí o 15 procent více, některé naopak vůbec nic navíc,“ dodal Kovanda.