Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Autor Michael Mareš

„Tohle je můj životní projekt,“ říká Tomáš Čupr o Rohlíku.

Na rozdíl od svých předchozích služeb Slevomat a DámeJídlo, z nichž už vyexitoval, má s největším online supermarketem v Česku velké a dlouhodobé plány. I proto se – přibývajícímu věku a zkušenostem navzdory – pouští do ostrých internetových přestřelek, jako do té poslední se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou.

Ale popořádku, nejprve čísla. Čupr aktuálně posiluje svou pozici v akcionářské struktuře Rohlíku, o niž částečně přišel při nabírání investorů. Díky dluhopisům, kterých na konci ledna vydal za 777 milionů korun, odkoupil zpět podíly od fondu Enern a nyní drží ve firmě pětasedmdesátiprocentní podíl.

Emise dluhopisů vzbudila velký zájem a hned během prvního týdne se téměř celá upsala – investoři koupili bondy za více než půl miliardy korun. Vyplývá to z detailů následné transakce, které má Forbes k dispozici.

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Čupr totiž získané peníze okamžitě použil na doplacení částky, za niž v prosinci 2017 vykoupil 15 procent v Rohlíku (celkem šlo o 180 milionů korun). A nově také přikoupil dalších 14,7 procenta za 354 milionů korun. Jinými slovy musel za první týden prodat dluhopisy za 500 milionů korun, pravděpodobně však více.

Čupr nechtěl okolnosti prodeje bondů komentovat, jedno je ovšem jisté: za necelý rok a půl se hodnota Rohlíku zdvojnásobila.

„Rohlík prošel všemi nástrahami rané fáze, odmaturoval a už je to velká firma,“ říká Pavel Mucha, zakládající partner Enernu, a dodává, že se tím čas fondu naplnil. „Zakladatel je pro nás na prvním místě. Umožnit koupi přednostně zakladateli je stejně správná cesta jako exit třetí straně.“

Čupr se na vydání dluhopisů dlouho připravoval s UniCredit Bank, ale tahle spolupráce nakonec ztroskotala. „Ztratil jsem s nimi půl roku,“ rekapituluje šestatřicetiletý podnikatel původem ze Svitav.

Později se spojil s J&T bankou a na konci ledna dal dluhopisy na trh.

Ty investorům zajišťují výnos ve výši 6,6 procenta s půlročním vyplácením a splatností čtyři roky, která je navíc zajištěná přímým zastavením Čuprova podílu ve firmě (investoři by v případě nesplacení získali podíl v Rohlíku).

Zájem o bondy veřejně projevilo několik osobností z české technologické scény, například Michal Bláha (projekt Hlídač státu), Michal Illich (projekt Zuri) nebo Marek Rosa (startup GoodAI).

Čupr si dává záležet na tom, aby vynikl rozdíl mezi jeho dluhopisy a bondy, které předloni vydal internetový obchod Zoot. Módní e-shop se dostal do velkých finančních problémů a není schopný své závazky splácet.

„Tohle je jiný příběh,“ ubezpečuje Čupr, „na rozdíl od Zootu je Rohlík v malém plusu (za loňský rok vykázal zisk 25 milionů korun – pozn. redakce) a vidíme na velké plus.

Za letošní rok to bude minimálně 100 milionů korun, to je ložené, při dobré konstelaci to ale může být až 150 milionů.“

Že má dobře našlápnuto, ukázal už první měsíc letošního roku. Rohlík se za leden dostal podle vyjádření svého zakladatele na zisk EBITDA (před započtením daní, úroků a odpisů) ve výši 12 milionů korun.

Nárůst kopíruje naplánovanou křivku vedoucí k celkovým ročním tržbám na úrovni pěti miliard korun. „Z posledních 13 měsíců bylo 11 profitabilních,“ odkazuje Čupr nepřímo na tradičně slabší prázdninové měsíce.

Je ovšem nutné připomenout, že Rohlík od svého založení v roce 2014 spálil celkem 150 až 200 milionů korun z peněz zakladatelů a investorů.

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Ale zpět k dluhopisům. Zatím se prodávají po třech milionech korun za kus a podle dosavadních prodejů to vypadá, že na drobné investory už nezbude. Původní plán přitom počítal s tím, že od května budou cenné papíry Rohlíku k dispozici za 10 tisíc korun za kus.

Zhruba 250 milionů, které by měly zbýt z prodeje dluhopisů, Čuprovi poslouží jako akviziční kapitál. „Začínám se rozhlížet po trhu,“ říká s tím, že se dívá po Česku i blízkém zahraničí na vhodné kandidáty na koupi.

Čupr o středoevropské expanzi mluví delší dobu a letos na konci roku by mělo konečně dojít k akci. Na čtvrtý kvartál chystá spuštění rozvážení potravin v Budapešti. „Rozvážková služba Teska tam je dvakrát větší, než byla v Praze, takže to bude dvakrát taková disrupce, pokud to zvládneme,“ říká.

Jakmile se ukáže, že technologické řešení Rohlíku může cestovat i za hranice, hodlá se zaměřit na Rakousko a Německo. Ne nutně pod současným brandem, spíš v rámci joint venture s někým místním nebo jako softwarová platforma, kterou si mohou e-shopy pronajímat.

Tomáš Čupr patří do nové vlny mladých českých podnikatelů, kteří navazují na první generaci internetových podnikatelů u nás, již vybudovali silné společnosti jako Seznam nebo Alza. Právě největší český e-shop, konkrétně jeho zakladatel Aleš Zavoral, slouží Čuprovi jako zdroj byznysové inspirace.

„Vybudoval obra, který mění zažité pořádky a generuje stovky milionů korun na dividendách. Peníze jsou určitě lákavé, ale mě na tom zajímá především dopad, který taková služba může mít na celou společnost,“ tvrdí Čupr a napřímo přiznává, že by byl rád veřejností oceněn za to, co dělá.

Rohlík bezpochyby patří mezi nejinovativnější a nejprogresivnější české firmy, nabízí kvalitní uživatelské rozhraní a rychle reaguje na trendy – jako první například vylistoval klecová vejce, přišel s bezplastovou uličkou, představil filtr palmového oleje nebo zavedl reklamaci bez ptaní.

Čupr se díky rychlému úspěchu Slevomatu i DámeJídlo zapsal jako schopný internetový entrepreneur, ovšem část společnosti  ho evidentně nemá ráda. On sám na to má teorii: „Navenek mě lidé vnímají jako tvrdého podnikatele a něco na tom bude. Když budujete z nuly miliardovou firmu, nemůžete být měkkota.“

Podle Čupra v Česku ještě není kultura selfmademanů zcela zakořeněná a úspěch vybudovaný úplně z nuly je tu vzácný. To se promítá i do sebevědomí podnikatelů.

„Když v Česku o sobě někdo řekne, že je dobrý, je automaticky podezřelý. Já mám ale anglický odchov a tam není nic divného na tom, říct, že něco umíte,“ připomíná své podnikatelské začátky ve Velké Británii. „Chci svým příběhem a svou prací lidi inspirovat, aby úspěch chtěli a měli. Akorát se to na konci dne otáčí proti mně.“

Fuj, rohlík! Proč je pečivo strašákem a je to strach oprávněný?

Pečivo je strašák mnoha příznivců zdravého životního stylu. Někdo říká, že pečivo nejí raději vůbec, jiný si ho dá maximálně po tréninku, další si s tím ale hlavu neláme a jí, co chce.

Na pultech obchodů přitom kromě pečiva bílého najdeme pečivo celozrnné, vícezrnné, žitné, slunečnicové, sójové, pohankové a všelijaké jiné.

Některé z těch druhů zní i docela zdravě, ne? Jak je to tedy s pečivem?

Pečivo je především zdroj sacharidů, a tak o něm i uvažujte

Pečivo je především třeba brát jako zdroj sacharidů. Sacharidy do našeho jídelníčku patří, ale samozřejmě záleží na tom, zda chcete trénovat své sportovní výkony, zhubnout nadbytečná kila nebo si jen stávající váhu udržet. „Pokud chci zhubnout, nestačí pouze vynechat pečivo, ale omezit příjem sacharidů jako takový.

Vhodnější jsou pak výrobky z celozrnného pečiva, které má nižší glykemický index, tělo nemusí vyplavovat tolik inzulínu,“ říká Radek Pajič, osobní trenér a výživový poradce Bomton Power Concept.

To, že organizmus nemusí po tom, co sníme jídlo s nízkým glykemickým indexem, vyplavovat tolik inzulínu, znamená také to, že příliš nekolísá hladina našeho krevního cukru a my nemáme brzy nezvladatelné chutě na sladké.

Galerie: 10 potravin, po kterých budete mít ještě větší hlad

Kdo hubne, měl by sacharidy čerpat především ze zeleniny

Jak už bylo řečeno dříve, v obchodech můžeme koupit několik druhů pečiva.

Pokud se ale snažíte redukovat svoji tělesnou hmotnost, doporučuje Radek Pajič klasické sacharidy v jídelníčku, jako jsou pečivo, rýže nebo těstoviny (tedy ne pouze pečivo!), nahradit sacharidy ze zeleniny.

„Rozdíl je samozřejmě u trénujících jedinců, kteří svoji aktivitu vykonávají ve večerních hodinách. Tam je příjem komplexních sacharidů možný,“ upozorňuje trenér.

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Bílé pečivo představuje „prázdné“ kalorie

Jaký je ale rozdíl mezi všemi těmi druhy pečiva? Je nějaké „zdravější“? Radek Pajič zdůrazňuje rozdíl v kalorickém příjmu. Ač kalorická hodnota nemusí být až tak odlišná, kalorie z bílého pečiva označuje za tzv. „prázdné“.

„Našemu tělu nic nedodají, pouze oddálí pocit hladu, a to na krátkou dobu. Naopak celozrnné pečivo – celé zrno – to má již v názvu.

V obalu zrn se skrývají mnohé vitamíny, minerály a stopové prvky, které bílé pečivo nenabízí,“ říká Radek Pajič.

Celozrnné pečivo vyniká především přirozeně vysokým obsahem nerozpustné vlákniny, která zajistí, že se cítíme po jídle déle sytí a příznivě ovlivňuje vstřebávání a zpracovávání tuku. Při výrobě bílého pečiva se využívá pouze vnitřní část obilného zrna. Ovšem je třeba mít na paměti, že celozrnné pečivo není vhodné pro malé děti.

Celozrnné pečivo hledejte v supermarketech s lupou

Celozrnné pečivo ale často na pultech obchodů najdete s obtížemi. Z vlastní zkušenosti doporučuji si vzít skoro lupu. Podstatný je totiž miniaturní nápis pod prodejním názvem zboží. Malinkým písmem je zde napsáno, zda se jedná o „běžné pšeničné pečivo“, „žitné pečivo“, „pečivo celozrnné“ apod.

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?Autor: Photo via Visualhunt / juttazeisset

Rozhodně se neřiďte barvou pečiva. Tmavé barvy může výrobce docílit přidáním karamelu, melasy či jiného barviva. U pečiva, které je výslovně označené jako „celozrnné“ (tedy ne „vícezrnné“ nebo „sedmizrnné“ apod.) máte jistotu, že kupujete pečivo obsahující minimálně osmdesát procent celozrnné mouky. Může přitom jít o pšeničnou celozrnnou mouku, žitnou celozrnnou mouku nebo jejich směs.

Některé tmavé pečivo – ač působí jako krásně vypečené – také může být louhované v hydroxidové lázni.

Hlavní nástrahou pečiva je to, že ho jíme moc

Hlavní riziko pečiva, a tedy i důvod toho, proč se v minulosti stalo takovým strašákem, je jeho množství. Uvykli jsme si zkrátka jíst pečiva moc. Sladké pečivo ke snídani (jeho spotřeba podle odborníků stoupá na úkor chleba), pečivo na svačinu, v poledne k polévce nebo uzenině, odpoledne jen tak a večer něčím namazané. To je celkem častý model – a ne příliš šťastný.

Dle názoru odborníků nepatří pečivo na náš stůl zdaleka každý den, spíše příležitostně. „Pečivo můžete střídat a vypozorovat na sobě, které vám sedí. Ať už špaldové, sójové či jiné. Každé má trochu jiné složení a tělu se tak dostane více látek. Vyřadil bych pečivo bílé, které tělu nedodá nic,“ doporučuje Radek Pajič.

Rohlíkový národ. Pekařský výrobek stále dominuje českému stravování | Dobrá chuť

Přestože ze všech stran nasloucháme výživové osvětě, českému jídelníčku jednoznačně vévodí rohlík, jenž stále razantněji vytlačuje chléb. A to i přesto, že už dávno není tím, čím býval. Zhubl, změnil vizáž, ale i složení. Místo pár základních surovin v sobě ukrývá spoustu přídatných látek. Existují ale i skvělé výjimky. Kam pro dobrý rohlík?

Když se řekne italská kuchyně, většině lidí se nejspíš vybaví těstoviny a pizza. Slovensko rovná se halušky a Maďarsko guláš. Ale jak jsou na tom Češi? Žádná svíčková, žádné vepřo knedlo zelo, nejtypičtějším českým jídlem je totiž prachobyčejný rohlík. V té „naší“ klasické podobě jej vyjma Slovenska nenajdete snad v žádné jiné zahraniční kuchyni, a to ani u našich nejbližších sousedů.

„Kvalitní čerstvý rohlík je naše tradice. Je jedním z konejšivých jídel neboli comfort food.

Tady nejde o zdraví, ale o zvyk, tuhle dobrotu máme naučenou s marmeládou nebo medem ke kakau nebo bílé kávě.

Je to takové rozmazlení už z časů, kdy tu nebyl obvyklý toustový chleba, ale chuť na měkké neutrální bílé pečivo ano,“ říká foodblogerka Maškrtnica, která se na sítích věnuje právě pekařské zábavě.

Od kočárku po „vlašák“

Její slova potvrdí, když se rozhlédnete kolem sebe. Po rohlíku denně sahají miliony lidí.

Budete mít zájem:  Kloubní výživa – jaké potraviny a doplňky jíst pro pevné a zdravé klouby?

Žmoulají jej už děti v kočárcích, představuje nenáročnou přílohu k rychlému obědu, ať už pro šetřivé studenty, nebo dělníky, či zaneprázdněné lidi z kanceláří; legendárním „vlašákem“ s pár klasickými tukovými rohlíky se někdy neodbyl snad jen málokdo, zachrání spěšnou večeři. Nezanedbatelným důvodem je kromě neutrální chuti nízká cena a fakt, že se jedná o jednu porci.

„Význam pekařských výrobků v našem životě a výživě je značný. Od nepaměti jsou důležitou součástí našeho jídelníčku, v minulosti ovlivňovaly životy našich předků, staly se součástí historie a kultury našeho národa.

Česká republika má v současné době jeden z nejvyspělejších pekařských trhů v Evropě, co se týče sortimentní nabídky a úrovně jakosti výrobků. Při delším pobytu v zahraničí se nám nejvíce zasteskne po tradičním českém chlebu.

Chléb, rohlík či houska jsou v Čechách fenomén,“ uvádí ve své publikaci Jak poznáme kvalitu – chléb a pečivo kolektiv autorů Josef Příhoda, Marcela Sluková a Jaromír Dřízal.

Zatímco spotřeba chleba u nás dlouhodobě klesá, konzumace bílého pečiva roste. Podle dat Českého statistického úřadu připadlo v roce 1950 na jednoho obyvatele skoro 90 kilogramů chleba za rok, do roku 2014 tento objem spadl o více než polovinu (na 40 kg).

Oproti tomu dříve se na jednoho obyvatele počítalo 27 kilogramů pšeničného pečiva, před třemi lety to už bylo více než 50 kilogramů. Do této skupiny samozřejmě patří i „moderní“ pečivo, jako jsou bagety, croissanty, toastový chléb, rohlík jí však dominuje.

A to navzdory tomu, jak se v průběhu věků proměnil. Zhubl, narovnal se a už dávno se neskládá jen z pár očekávaných a logických surovin. Kdybyste si připravovali rohlík doma, zjistíte, že to není žádná věda. Stačí k tomu hladká mouka, voda, sůl, droždí a tuk, který může představovat máslo či sádlo.

„Pokud člověk zvládá základní kynuté těsto, je rohlík jednoduchý jak surovinami, tak přípravou. Co ho odlišuje od chleba, je droždí a tuk,“ popisuje Maškrtnica. Supermarketové rohlíky ovšem často navíc obsahují emulgátory, oxidační prostředky a enzymy.

To proto, aby se zlepšila zpracovatelnost těsta, chuťové a aromatické vlastnosti i doba trvanlivosti, a také proto, aby výrobce ušetřil.

„Na změny složení a dalších znaků běžného pečiva, jde především o rohlíky a housky, mělo vliv mnoho faktorů.

Podle mne nejvýznamnějším byl požadavek na nízkou cenu – hlavně od řetězců, a proto musel výrobce snížit náklady – především na surovinu, ale i další režijní náklady.

Změnu receptury mu umožnilo používání různých přídatných látek, ale i technologií, které u nás před revolucí nebyly k dispozici v tak širokém sortimentu,“ říká profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznalství z VŠCHT.

Může jít o desítky nejrůznějších látek od emulgátorů přes kypřicí látky a enzymy až po regulátory kyselosti.

I když jsou tyto přísady často v seznamu označeny jako „éčka“, jak uvádí docent Josef Příhoda z Ústavu sacharidů a cereálií při VŠCHT, jde převážně o látky přírodního původu. „Enzymy, hlavně amylázy, mají vliv na zlepšení kynutí těsta.

V minulosti se běžně přidávala sladová moučka, stejná, jako používají pivovary. Emulgátory zajišťují lepší strukturu střídy a hlavně zpomalení stárnutí, zčásti mohou rovněž hradit vyšší dávky tuku.

Oxidační prostředky jsou zase nezbytné pro zpevnění a zrychlení tvorby struktury těsta, proto se přidává kyselina askorbová – ale vitamin C v těstě nezůstane,“ vyjmenovává Příhoda. Zdraví tyto látky neškodí, jen umožňují nahrazovat dražší a kvalitnější přísady těmi levnějšími a méně kvalitními.

Rohlík a zdraví – co si představíte, když se řekne rohlík?

Pravdy a mýty o pečivu: Je tmavý rohlík zdravější? | Žena.cz

Pečivo se stalo oblíbenou potravinou Čechů. Nedovedeme si bez něj představit snídani, oběd, v některých případech svačinu i večeři. Pojďme si společně s odborníky potvrdit či vyvrátit několik ‚pekárenských‘ mýtů.

Hned na začátek si ujasněme jednu věc. Pokud si myslíte, že tmavý rohlík je zdravější než bílý, pletete se. Vše pramení z nedostatečné informovanosti. Tmavé pečivo totiž ještě nemusí být celozrnné. Jak to tedy je?

Nenechte se obalamutit

Výrobci mohou svévolně pojmenovávat výrobky a na obalech uvádět nepotřebné, ale na zákazníky fungující informace. Jedna z vyhlášek pečivo dokonce dovoluje přibarvovat karamelem, čekankou nebo žitem. Níže uvedené kategorie jsou však zákonem dané, jen podle nich poznáte, o jaký výrobek se jedná.

Celozrnné: Má nejvyšší obsah vlákniny a je pro naše zdraví nejprospěšnější.

Vícezrnné: Je vyrobeno z více druhů zrn (pšenice, oves, žito). Vlákniny v něm můžeme najít zcela minimum. O jeho obsahu se moc nedozvíte, protože se u nebalených kusů neuvádí.

Žitné: Jen žitná mouka výrobky přirozeně ztmavuje. Pokud tedy najdete čistě pšeničný výrobek, který je tmavý, je přibarvený.

Pšeničné: Bílá mouka. Obsah zdraví prospěšných látek je minimální.

Pšenično-žitné: Namíchané dle potřeby.

Speciální: Pečivo luštěninové, bramborové, sójové a jiné.

Tmavé = celozrnné

Ne vždy. Pokud není uvedeno, že jde o celozrnný druh, pak je výrobek pouze obarvený. Většinou za tmavý odstín může karamel nebo pražený ječmen.

Celozrnné neznamená dietní

Nemyslete si, že když si zvolíte celozrnné pečivo, můžete ho nekontrolovatelně zařazovat na váš jídelníček. Počítejte s tím, že i takový rohlík bude mít dostatečně vysokou energetickou hodnotu.

Doporučujeme: Pekař radí: Jak poznat kvalitní a dobré pečivo?

‚Do pečiva jsou přidávány sójové boby nebo různá semínka či oříšky, což zvyšuje jeho energetickou nálož,‘ upozorňuje MUDr. Kateřina Cajthamlová, výživová poradkyně a psychoterapeutka, a doplňuje:

‚Pečivo konzumované na úkor příloh k hlavním jídlům (večeře, oběd ) je jednoznačně nadbytečné a snižuje pestrost stravy. Nahrazuje například rýži, luštěniny, případně dříve běžně v kuchyni užívané ječné kroupy, jáhly nebo novější pohanku a cizrnu. Dalším problémem je droždí, sůl nebo cukr a u některých druhů (bábovka, koblihy) i nadbytek tuků.‘

  • Pro lepší představu přinášíme přehled energetické hodnoty u jednotlivých druhů:
  • Tukový rohlík 504 kJ (1 kus 42 g)
  • Celozrnný rohlík 703 kJ (1 kus 60 g)
  • Grahamový rohlík 396 kJ (1 kus 30 g)
  • Chléb Šumava 561 kJ (1 krajíc 55 g)
  • Žitný chléb 515 kJ (1 krajíc 50 g)
  • Celozrnný chléb žitný 395 kJ (1 krajíc 50 g)
  • Toastový chléb tmavý 282 kJ (1 krajíc 25 g)
  • Toastový chléb světlý 278 kJ (1 krajíc 25 g)

Rozpékané pečivo není kvalitní

Není o nic horší než čerstvé. Záleží na technologickém postupu zamrazování. Při vhodném a šetrném zacházení neztrácí nutriční hodnoty. Jen by mělo u prodejce být vždy viditelně označené.

Po tmavém pečivu bývá těžko

Jíte bílé pečivo, protože po každém celozrnném rohlíku je vám těžko? Na vině je vláknina, které je v celozrnném pečivu mnohem více a vy na ni nejste zvyklí. Vláknina, i když se jedná také o sacharid, je pro náš trávicí trakt nerozložitelná. Během procesu se tedy posouvá dál do tlustého střeva, které ji jen z části využije.

Problém je tedy v množství vlákniny. Pokud jste doteď na ni nebyli zvyklí, může vaše trávení narušit. Přidávejte celozrnné pečivo na jídelníček jen postupně po menších dávkách a pijte dostatek tekutin.

Když tmavé, pak jaké?

‚Mrzí mě, že z běžné sítě prakticky vymizel žitný a ječný kváskový chléb, takže současný chléb se stává pečivem se všemi jeho nevýhodami a lidé už chuť klasického chleba vlastně neznají.

Pro ty, kdo hledají nějakou zdravější alternativu pečiva, doporučuji vyzkoušet křehké žitné Wasa nebo Knäckebroty, rýžový chléb nebo si najít zdroj pravého kvasného ječného či žitného chleba a vrátit se k jeho konzumaci,‘ doporučuje MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Vždy preferujte výrobky bez soli na povrchu z žitné či žitno-pšeničné mouky. Nezapomínejte je kombinovat s bílkovinou, která tělu pomůže s jeho zpracováním.

Celozrnné není bezlepkové

Lepek se nachází v obilovinách – žitu, pšenici, ječmenu a ovsu. Lidé, kteří trpí citlivostí na tuto složku (celiaci), by měli kupovat jen pečivo, které je označené jako bezlepkové.

Konzumujeme příliš mnoho pšeničných výrobků, které můžou u citlivých lidí vyvolat projevy intolerance nebo alergie na gluten (lepek) se všemi důsledky pro střevní sliznici, jimiž je hlavně zánět, změny vstřebávání živin a změny bakteriálního osídlení střeva. Celozrnné pečivo, pokud je převážně pšeničné, má stejný efekt.

Pečivo nejíst vůbec?

‚Jakýkoliv extrém je škodlivý, je třeba mít na paměti, že strava má být pestrá, proto pokud nejsou zdravotní rizika konzumace pečiva, je vhodné je občas zařadit v rámci právě zmiňované pestrosti. Je dobré číst složení a zajímat se, co konzumujeme. Pečivo je totiž stále jedna z mála potravin, u níž není povinností výrobce složení detailně uvádět,‘ uzavírá MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Pokud tedy nechceme pečivo nikterak vyřadit, vybírejte alespoň kvalitní produkty a střídejte jejich druhy.

Co by vás o pečivu ještě zajímalo? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  1. Cukr vede k rakovině, prokázal nový výzkum
  2. Kdy je žena nejkrásnější? Když je rozehřátá
  3. Tohle bezdětným fakt neříkejte – nikdy

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

Rohlík není benefit! Sestry zuří kvůli výroku, že dojídají po pacientech

„Kde jinde jsou pracovníci v teple, mohou si natočit čaj a mají rohlík po pacientovi, který ho nesní k snídani?“ prohlásil ředitel Nemocnice Duchcov na adresu zdravotních sester. Dodal, že není tak úplně pravda, že jejich platy jsou podhodnocené a že se nadřou. Vyvolal tím bouři.

Zmíněný výrok padl na setkání ředitelů nemocnic pořádaném společností Magnus Regio. Informoval o něm server Medical Tribune, podle něhož tam problematika nedostatku zdravotních sester v nemocnicích zastínila ostatní témata.

Stejně tak ovšem celé setkání zastínil právě zmiňovaný výrok. Na sociálních sítích se stal virálem, který si vysloužil i svoji fotografii a hashtag. Zdaleka nejen zdravotní sestry ho komentují a odsuzují – soudě podle reakcí pobouřil i veřejnost.

Pracují v teple, mají čaj i rohlík zadarmo, řekl o sestrách ředitel nemocnice

Výrok ředitele duchcovské nemocnice Jaroslava Míče byl ještě obsáhlejší. Hned v úvodu přirovnal těžkosti práce zdravotních sester k pošťákům a prodavačkám. „Vím, jak sestry pracují. Je to náročná a zodpovědná práce, to ano.

Copak ale pošťák nemá těžkou práci? Nebo prodavačka? A kde jinde jsou pracovníci v teple, mohou si natočit čaj a mají rohlík po pacientovi, který ho nesní k snídani? Ta práce je náročná, ale ne tak, abychom o tom museli každý den negativně slyšet,“ prohlásil ředitel Nemocnice Duchcov Jaroslav Míč.

Zdravotní sestry naštval i následujícími slovy: „Musíme jít ke kořenům a snažit se sestry získat tím, že to je prestižní, atraktivní zaměstnání, vcelku dobře finančně ohodnocené. Zaměstnání, které by mohlo být perspektivou pro mladého člověka. Ne, jak je v posledních letech prezentováno, že je to zaměstnání podhodnocené a sestry se nesmírně nadřou. Tak to úplně není.“

Ředitelé nemocnic výroku o sestrách zatleskali

Podle svědectví přítomných tento výrok na setkání ředitelů nemocnic vyvolal dvě reakce. „Vyjádření ředitele Jaroslava Míče ve vztahu k sestrám bylo šokující. Ještě více byly překvapivé reakce.

Část přítomných ředitelů a také hostů byla jeho vyjádřením naprosto konsternována, ale druhá část přítomných mu dokonce zatleskala,“ popsala Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, která u výroku ředitele byla.

„Ještě nikdy jsem neslyšela více dehonestující vyjádření k práci zdravotních sester,“ svěřila se Dagmar Žitníková redakci Našeho zdravotnictví.

„To, že benefitem pro sestry jsou zbytky po pacientech, což odporuje etickým a hygienickým normám, nemocniční káva nebo čaj a možnost kouření v úklidovém kumbále, nemá obdoby.

Jeho další vyjádření, že to tak nemyslel a jen chtěl poukázat na výhody, které sestry mají, to jen dorazilo,“ dodala Žitníková.

Heslo „Rohlík není benefit“ má i svůj hashtag

Stejný názor mají i lidé na sociálních sítích, kde příspěvek vzbudil mimořádnou pozornost. Vznikla k němu fotografie s kávou a rohlíkem a také hashtagem #rohliknenibenefit, který mnoho uživatelů sdílelo i komentovalo.

Příspěvky zdravotníků jsou plné ironie. „A nejlíp, když odmítnou rohlík pacienti dva a já si můžu vzít jeden domů a nakrmit i manžela.

Budete mít zájem:  Alergie na psy – co ji způsobuje a jak ji léčit?

Až založíme rodinu, budu doufat v rohlíky tři,“ zněl komentář jedné ze zdravotních sester.

Další se přidala v podobném duchu: „A co teprve, když pacient nesní oběd! V podstatě ty platy nepotřebujeme, vyspíme se na noční, ušetříme za nájem a plná penze k tomu.“

Často se to nedá ani jíst, natož aby to někdo dojídal

I kdyby se zbytky jídla po pacientech daly považovat za benefit pro zdravotnický personál, tak jednoduché by to s nimi nejspíš nebylo. Jídlo do nemocnic obvykle přiváží i odváží nasmlouvané firmy a rozdává ho i sbírá pomocný personál.

Například do Nemocnice Na Bulovce putují ve speciálních autech celé termoboxy. „Pacientům se boxy naservírují, a jakmile dojedí, tak se ten tác znovu zaklapne, uzavře a stejným autem se odváží.

Zbytky pak likviduje znovu dodavatelská společnost.

Na infekčním oddělení máme trochu jiný režim, tam se zbytky likvidují přímo na místě,“ řekl Našemu zdravotnictví Filip Řepa z tiskového odboru Nemocnice Na Bulovce.

Dotaz na sbírání zbytků jídel po pacientech sestrami ho zjevně pobavil. „Žádné zbytky po pacientech tu nemáme. Sestry by musely být hodně rychlé a vzít zbytky pacientům, než je sesbírá pomocný personál, znovu naloží a odveze,“ dodal Filip Řepa.

Redakce Našeho zdravotnictví oslovila také jiné nemocnice. I tam se téma setkalo s podivem nebo pobavením. Jeden z těchto zdrojů k tomuto údajnému benefitu zdravotních sester uvedl mimo záznam: „No, víte, za 90 korun musíte připravit snídani, oběd, večeři a k tomu dvě svačiny. Takže se to často ani nedá jíst, natož aby to někdo dojídal.“

David Garkisch

Pravda o pečivu: Nemůže za to, že nehubneš. Proč si vybírat opravdu kvalitní?

Záměrně se vyhýbáte pečivu v domnění, že se po něm tloustne? Častěji vás honí mlsná? Ideálním obědem je salát s tuňákem? Býváte unavení a pracovní koncentrace či sportovní výkon rapidně klesá?

Sacharidy jsou základní makroživinou, která patří do zdravého životního stylu. Přesto přibývá zaručených nízkosacharidových diet. Nejsou samy o sobě žádnou magií. I ony stojí na nezbytném kalorickém deficitu.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jestli je opravdu nutné pečivo z jídelníčku vyřazovat, pokud se snažíme zhubnout.
  • Je opravdu lepek takový zabiják, jak se traduje?
  • Vybrat pečivo je někdy práce pro detektiva: jak se v tom zorientovat?
  • Proč bychom se měli snažit pečivo lépe vybírat.

Když vyřadím pečivo z jídelníčku, zhubnu?  

Při hubnutí mají někteří lidé potřebu hledat problémy tam, kde nejsou, aby nemuseli čelit realitě a v sebereflexi si přiznat, že pravda je trochu jinde. Může být ukryta v čokoládách v šuplíku nebo chipsech u televize. 

A tak stále dokola ukazují na jednotlivé potraviny (nebo jejich skupiny), které jsou špatné a můžou za to, že se jim nedaří. Kdysi tou zlou potravinou byla třeba vejce. Časy se ale mění a aktuálním bubákem ve skříni mnohých je pečivo. Vždyť Máňa z práce přece pečivo nejí a jak krásně zhubla! Tak kde je pravda?

3 Mýty a pravdy o pečivu. Netahá vás náhodou někdo za nos? 

1. Pečivo a hubnutí: Jak to vlastně skutečně funguje?

V praxi se neustále potkávám s názorem, že k úspěšnému hubnutí stačí vynechat pečivo (nebo přílohy) a rázem jde hubnutí úplně samo! Předpokládám ale, že byste si pak svoji postavu topmodela/topmodelky rádi udrželi, že? A umíte si to představit bez pečiva? Už nikdy žádný čerstvý křupavý voňavý chléb? Nízkosacharidové diety jsou totiž nesmírně lákavé tím, že slibují rychlé výsledky. A to se mnohým netrpělivcům moc líbí.

Co se opravdu stane, když vyřadíme pečivo z jídelníčku?

Pojďme si to ale rozebrat, úplné vyloučení pečiva znamená rychlý úbytek na váze pouze ze začátku. Dochází k úbytku vody vázané na svalový glykogen, což je zásobní forma sacharidů.

Ze začátku svého snažení tak opravdu můžete shodit 3–4 kila za týden. Proklatý tuk však zůstává.

Neuváženě velkým kalorickým deficitem při vyloučení pečiva dochází také ke zpomalení metabolismu (menší energetický příjem). 

To vše může být doprovázeno špatnou náladou, rozmrzelostí a nedostatkem energie. Právě energie ze sacharidů je třeba, abyste podávali hvězdné sportovní výkony. Pokud chceme hubnout, tato energie by měla být spalována především z tuků, a ne z vámi ve fitku pracně vydřených svalů.

2. Bojíte se jíst pečivo večer? Zbytečně

Další mýtus, který v souvislosti s pečivem neustále přežívá, je konzumace pečiva odpoledne nebo večer. V očích mnohých to znamená téměř jistou smrt nebo minimálně pět kilo navíc další ráno hned po probuzení. Věřte ale, že naše tělo žádné zabudované hodiny nemá a metabolismus sacharidů se nemění, ačkoliv už bylo šest hodin nebo je venku tma. 

Proč se teda zabývat zbytečnými neopodstatněnými mýty. Neexistují potraviny, po kterých se přibírá. A neexistují potraviny, po kterých se hubne. Ano, platí to i pro pečivo. Možná tušíte, kam tím mířím. To kouzelné slovíčko je ‚kalorický deficit.‘

3. Lepek a jeho magické schopnosti jsou aktuálním mýtem číslo jedna

V současné době je největším a také velmi nebezpečným mýtem tvrzení, že lepek škodí nám všem. I zdravým lidem. Což by znamenalo, že bychom všichni měli dodržovat bezlepkovou dietu. Za to vám peněženka určitě nepoděkuje, takový jídelníček je mnohonásobně dražší.

Pokud netrpíte nějakou formou nesnášenlivosti lepku, není žádný důvod bezlepkovou dietu držet. Pokud neplánujete stát se Novakem Djokovičem a drtit soupeře v tenise. Ten svůj úspěch na bezlepkové dietě postavil. Otázkou zůstává, nakolik je toto chytrý marketingový tah a nakolik za jeho úspěchy opravdu může vyřazení lepku z jídelníčku. 

Jestliže lepek z jídelníčku kompletně vyřadíte a pak si za nějakou dobu vzpomenete, že vás to vlastně nebaví a rádi byste si nějakou tu houstičku dali, můžou se vyskytnout problémy. Naše střeva už najednou neví, jak si s lepkem poradit. Navrácení lepku do jídelníčku může být běh na dlouhou trať s možností toho, že se lepku skutečně budete muset vzdát.

3 tipy, jak si vybrat kvalitní pečivo a 1 důvod, proč vždy vsadit na kvalitu

‚Já se teď snažím jíst zdravě a jím jenom tmavé pečivo‘, to je jedna z nejčastějších vět, kterou na prvních konzultacích slyším. Pečivo ale často bývá bohužel dobarvované ať už karamelem, nebo praženými obilovinami.

1. Spíš než podle vzhledu bychom se měli orientovat podle názvů

Uvedu pár příkladů, se kterými se v obchodě potkáte nejčastěji a vyplývají z platné české legislativy:

  1. Cereální: cereální znamená, že je výrobek vyrobený z obilovin (cereálií). Takže i onen proklínaný rohlík je vlastně cereální. Stejně jako do nebes vynášená kaiserka. Není tajemstvím, že nutričně se vlastně vůbec neliší.
  2. Celozrnné: obsah celozrnné mouky musí být minimálně 80 %
  3. Vícezrnné: to znamená, že je pečivo vyrobené z více druhů mouky a 5 % výrobku musí být něco jiného než pšeničná nebo žitná mouka. Do těsta bývají často přidávány olejniny nebo luštěniny
  4. Žitné: obsah žitné mouky musí být minimálně 90 %
  5. Žitno – pšeničné: obsah žitné mouky musí být minimálně 50 % a pšeničné mouky minimálně 10 %
  6. Pšenično – žitné: zde je to naopak. Podíl pšeničné mouky musí dosahovat alespoň 50 % a žitné mouky 10 %
  7. Kváskové pečivo: k jeho výrobě se používá tradiční kvásek z žitné mouky. Pečivo tak kyne pomocí oxidu uhličitého, který vzniká právě při zrání kvasu. Liší se tak od chleba kynutého pomocí droždí.

Po jakém pečivu ideálně v obchodě sáhnout a proč?

Koho by snad více zajímala legislativa, která se pečiva týká, nechť odloží romány z červené knihovny a pustí se do studia. Vřele doporučuji vyhlášku č. 333/1997 Sb., je to takové zábavné čtení na blížící se dlouhé podzimní večery.

A co si koupit? Dobrou volbou bude žitné nebo kváskové pečivo. Obsahuje více vlákniny, minerálních látek a vitaminů. Pozitivem také je, že žitný chléb vydrží déle čerstvý a chutný. Největší podíl vlákniny je ale v pečivu celozrnném (ve 100 g je průměrně 10 g vlákniny), je také náročnější na trávení.

2. Je pečivo ze zmrazeného polotovaru špatnou volbou?

Od roku 2012 také pečivo musí nést informaci o tom, zda je ze zmrazeného polotovaru. Nutriční hodnoty jsou stejné jako u čerstvého pečiva. Liší se jen obsahem volné a vázané vody, která je v mraženém pečivu ve formě malých krystalků, aby neporušila strukturu pečiva pro následné dopékání.

Na první pohled pečivo vypadá stejně a určitou dobu je krásně křupavé a chutné, ale mnohem rychleji tvrdne. Možná z vlastní zkušenosti víte, že taková včerejší kaiserka je dobrým nástrojem k rozbití hlavy nepříteli než chutnou snídaní.

3. Na co se mám dívat u baleného pečiva?

U baleného pečiva je situace jednodušší, složení a nutriční hodnoty musí být uvedeny na obale. Suroviny jsou uváděny sestupně – první suroviny je obsaženo nejvíc. Pokud na prvním místě není celozrnná mouka, o celozrnné pečivo se nejedná.

Čím kratší a jednodušší složení, tím lepší. Pokud je výčet surovin kilometr dlouhý a názvy použitých látek vám zní víc než cizojazyčně, raději takovou potravinu nechte v regálu. V jednoduchosti je síla.

4. A proč se vůbec mám snažit pečivo lépe vybírat?

Nejedna věčná dietářka je přesvědčená, že po ‚bílém‘ pečivu se přibírá, zatímco po celozrnném se hubne. 

Opět vás zklamu, protože kaloricky jsou na tom jednotlivé druhy pečiva velmi podobně: 

  • rohlík (42 g) má cca 130 kcal
  • krajíc žitného chleba (60 g) cca 140 kcal 

Dokonce ty druhy, které obsahují různá semínka, mohou mít více kalorií, protože se jedná o zdroje tuku. Jde však nejen o kalorie, ale i o obsažené živiny.

Celozrnné mouky vznikají rozemletím celého zrna včetně otrub a klíčku. Mají tak vyšší obsah vlákniny, bílkovin, tuku, minerálních látek a vitaminů. Podobně to platí i pro pečivo žitné.

Glykemický index je nižší, proto ideálně v kombinaci s bílkovinami zasytí na delší dobu.

Zkusit můžete upéct chléb vlastní: pro začátek můžete nahradit část klasické mouky celozrnnou, postupně přidávat mouku celozrnnou. Nebo si můžete práci zjednodušit a vyzkoušet některou z předem připravených směsí.

[Instagram]

Serra-Majem, L., & Bautista-Castaño, I. (2015). Relationship between bread and obesity. British Journal of Nutrition, 113(S2), S29-S35. doi:10.1017/S0007114514003249

Green PH, Lebwohl B, Greywoode R (2015) Celiac disease. J Allergy Clin Immunol 135(5):1099–1106. doi: 10.1016/j.jaci.2015.01.044

Chartres, N., Fabbri, A., McDonald, S., Turton, J., Allman-Farinelli, M., McKenzie, J., & Bero, L. (2019). Association of industry ties with outcomes of studies examining the effect of wholegrain foods on cardiovascular disease and mortality: systematic review and meta-analysis. BMJ open, 9(5), e022912. doi:10.1136/bmjopen-2018-022912

Vyhláška č. 333/1997 Sb.

Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí §18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta

Rohlík: Ragby je sport, který v člověku vytváří správné životní hodnoty

Narodil se 20. května 1980 v Praze. Jde o zadáka Říčan. S ragby začínal právě ve středočeské baště, odkud se posunul na sedm let do Francie, kde okusil druhou nejvyšší soutěž v Toulon a třetí v Saint-Nazaire. Posledních pět sezon nastupuje opět za Říčany.

V dresu se lvíčkem na prsou odehrál 51 utkání, první z nich absolvoval už ve dvaceti letech. S reprezentací si zahrál i ve skupině A mistrovství Evropy. Jde o čtyřnásobného mistra republiky. Získal i ocenění Ragbyový talent roku 2000.

 Loni byl vyhlášený čtvrtým nejlepším ragbistou Česka.

Jane, jak jste se dostal k ragby?Moje cesta k ragby byla trochu složitější, jelikož ho nikdo z rodiny nehrál. Taťka byl sice sportovec, ale o šišatý míč nezavadil.

Pracoval ovšem v zemědělském družstvu v Modleticích, kde byl zaměstnaný i Petr Michovský, což byl skvělý hráč a dnes je i vynikající trenér.

V sedmi letech jsem si šel za tátou vyzvednout klíče, Petr mě uviděl a zeptal se mě, jestli nechci přijít hrát.

Čím vám tento sport učaroval?Tím, že je to kolektivní sport a já mám rád kolektivní věci. Férový sport, který v člověku vytváří správné životní hodnoty.

Budete mít zájem:  Vědomé stravování – co je to a proč takto začít jíst?

Snil jste v začátcích, že se jednou podíváte do Francie a sehrajete více než padesátku utkání za reprezentaci Česka?Ano, moje sny byly přesně takové. Přál jsem si dostat se ven a podívat se do české reprezentace. Měl jsem o motivaci navíc. Můj otčím mi řekl, že v ragby ničeho nedosáhnu. Těší mě, že jsem to dokázal.

Jako kdo jste odjížděl do Francie?Jako novopečený mistr republiky z Říčan, kde jsem odehrál první extraligovou sezonu. Začínal jsem i v reprezentaci, do které jsem byl ale povolaný až jako hráč Toulonu.

Jak jste se do Francie vůbec dostal?Řekl bych, že shodou okolností. Zástupci Toulonu se přijeli podívat na Martina Jágra a líbil jsem se jim i já. Tak nás oba pozvali na testy a nabídli nám roční smlouvu. Byl jsem jak v Jiříkově vidění.

Jaké je to ve dvaceti octnout se ve Francii? Uměl jste například jazyk?Ne, na škole jsem se učil německy a anglicky. Francouzština se mi sice líbila, ale nenapadlo mě, že bych jí mohl potřebovat. Když jsem se do Francie dostal, tak jsem vše horko těžko doháněl.

Zamlouval se vám francouzský způsob života?Ve Francii se mi líbilo moc. Už jenom proto, jaké postavení tam má ragby. To je považováno v některých regionech za sport číslo jedna a jinde maximálně za dvojku. Je milé vidět, jak jím lidé žijí. Všechno je snazší, za ragby najednou berete peníze.

Život se zjednoduší. Uvažoval jsem proto, že tam zůstanu žít natrvalo. Po sedmi letech se mi zastesklo po rodině. Také jsem si uvědomil, že sice nějaké peníze mám, ale těžko se ve třetí nejvyšší francouzské soutěži zabezpečím. Třicítka na krku, bylo nutné udělat nějaký krok. Pak jsem toho chvíli litoval.

Dneska už ale ne.

To musel být veliký šok vrátit se ze země ragby zaslíbené do fotbalovo-hokejového Česka?Je to obrovský rozdíl.

Už jenom proto, že jde ve Francii ragby pořád nahoru, už ve třetí nejvyšší soutěži uvidíte například výborné hráče z Fidži, zatímco tady úroveň klesá. Bohužel to pociťuji i na sobě.

Když jsem se vrátil z Francie, tak jsem v české extralize vynikal, postupně jsem se ale přizpůsobil úrovni soutěže a šel výkonnostně dolů.

Jak by dopadly třeba Říčany ve třetí francouzské lize?No, sestoupily by.

Pojďme do současnosti a podívejme se na loňský ročník, ve kterém Říčany propadly. Proč?Stalo se nám to, co se čas od času stává všem týmům, tedy přišla na řadu generační obměna. Když jsem se vrátil z Francie, tak za nás nastupovalo hodně kluků, se kterými jsem začínal.

Najednou ale skončili a jejich náhrada nedosahovala kvalit těch, kteří skončili. Mladí se ještě učí, je potřeba čas, než si mužstvo sedne a získá zkušenosti. Letos už to vypadá lépe. Jsem nakonec spokojený, že útlum trval jen rok.

Nevíme samozřejmě, jak vše dopadne, po podzimu jsme ale druzí v extralize.

Na podzim jste zápasy často rozhodovali v první půli. Po změně stran ale odpadávali. Jak je to s fyzičkou mužstva, potažmo s přístupem k tréninkům?Loni jsme skončili šestí, předtím získali dvakrát titul. Vznikla tak u nás už anarchie, všichni si mysleli, že zvítězí znovu a ono to samo nešlo.

Tréninková morálka byla špatná. Letos si mě vzal Martin Javůrek k sobě jako asistenta a my začali z gruntu a poctivě. Trénovali jsme zodpovědně, což se projevilo i na výsledcích. Máte ale pravdu, že postupně tréninková morálka trošičku upadla, ale nebyl to hlavní faktor drobného útlumu. Hlavním problémem bylo zranění několika hráčů.

Na svých postech nám chyběli.

Jak moc vás mrzí prohra na Tatře, která vás zbavila podzimní neporazitelnosti?Mrzí, každý zápas chceme vyhrát. Nikdo nejde do utkání s tím, že prohraje. Měli jsme ale nějaké zraněné kluky. Snažili jsme se hrát lépe.

To, že to nevyšlo, je věc druhá. Tatra Smíchov ovšem byla opravdu lepší. Srazila nás také naše nedisciplinovanost. Nechali jsme se často vylučovat. To proti týmům kalibru mistra je hrozně znát.

Na druhou stranu je dobré i prohrát, mužstvu to alespoň ukáže, kde musí máknout.

Proč Říčany v roce 2013 neuspěly v dalších soutěžích, ať už v domácím poháru nebo v sedmičkové odnoži vašeho sportu?Pokud mluvíme o sedmičkách, tak je třeba si přiznat, že jsou v Česku na pokraji zájmu všech klubů. Není to dobře, mělo by to být naopak.

Je prokázáno, že návyky ze sedmiček mají dobrý vliv na patnáctkové ragby. Navíc jde o olympijský sport. Všechny rozvojové státy začínají sedmičkami. U nás je bohužel všechno nějak naopak. A tak je na sedmičky čas až po sezoně, ve chvíli, kdy se už nikomu nechce trénovat.

Pohár se hraje zase v období přípravy.Ten bereme vážně. Nějaká pohárová střetnutí jsme také vyhráli. Všechno ale proběhlo ještě v době dovolených a často se hrálo i na Moravě, a tak se nám stalo, že jsme k těmto utkáním jeli nekompletní. Proto jsme brzy vypadli. Pohár je důležitá součást přípravy. Za každou cenu jsme ho ale vyhrát nechtěli.

Ještě na větším pokraji zájmu je v Česku ženská složka. Jak se díváte na ragbistky?Pozitivně, jelikož na rozdíl od mužské složky zaznamenaly progres. Někam dospěly, přibývá jich, mají výsledky. Bylo by fajn, pokud by trocha ženského štěstíčka přeskočilo i na nás.

Hraje vaše paní ragby?Nehraje a jsem za to rád. Upřímně bych nechtěl, aby ho hrála. To není nějaká výtka směrem k ragbistkám. Nicméně je ragby hodně tvrdý a kontaktní sport. Stačí, když v neděli hekám já, ještě aby byla zmožená manželka. Nechtěl bych, aby se jí něco stalo, ona je křehká hezká holka, tak ať mi zůstane celá. (směje se)

V anketě Ragbista roku jste loni skončil čtvrtý. Jak moc jste byl zklamaný?Zklamaný jsem nebyl. Všichni ragbisté jsou moji kamarádi, a tak jsem byl rád za Petra Čížka, že to dokázal. Musím ale přiznat, že jde o ocenění, kterého by chtěl ve skrytu duše každý ragbista dosáhnout. Tedy i já.

Pokud ale budeme objektivní, tak musíme uznat, že nemůže být tuzemský ragbista tím nejlepším v roce, když jsou ti úplně nejlepší v zahraničí. Na druhou stranu ale nejezdí reprezentovat. Proto chápu, že tipující zvolí nějakého reprezentanta. I letos bych proto volil Míru Němečka nebo Lukáše Rapanta.

Třeba ale překvapí někdo z nároďáku, tak jako loni Petr, který si v dresu se lvíčkem na prsou své odehrál.

Jak se vůbec díváte na neúčast hráčů v reprezentaci.V rámci objektivity je třeba říct, že je to pro kluky hrozný risk. Sám jsem venku hrál a riziko podstupoval. Taky jsem se zranil v repre a měl problémy se dostat do sestavy.

V Toulonu mně jednou dokonce řekli, že pokud pojedu ještě jednou hrát za Česko, tak mi neprodlouží smlouvu. Hranice je těžká, ale my jezdili. Důležité jsou pojistky. Ty by teď snad už měly být ošetřeny, a tak musíme věřit, že kluci budou moci „bez obav‘ přijet.

Nikoho ale neodsuzuji, je mi jen líto, že nejezdí, jelikož jsou vážně dobří.

Reprezentační sezonu letos asi nebudete hodnotit pozitivně. Vyhráli jste přeci jediný duel.Začínal jsem v době, kdy jsme postupovali do skupiny A a pohybovali se třeba i na desátém místě Evropy. V té době jsme například dokázali porazit i Rusko.

To bylo něco neuvěřitelného. Všechny nás to bavilo a motivovalo. Postupně odcházely hvězdy typu Honzy Macháčka, tak jsme začali v áčku prohrávat, a to tak, že pořád a o hodně. Logický tak byl sestup a upřímně jsme se do béčka i těšili.

Přeci jen je frustrující stále odcházet ze hřiště jako poražený. Co se ovšem stalo v béčku? Jak jde ragby dopředu, tak se na nás všichni dotáhli a teď prohráváme znovu a s týmy, které jsme ještě před časem považovali za rozvojové.

Přesto si myslím, že do skupiny B patříme, ale nemůžeme v ní hrát bez našich krajánků.

Vidíte s příchodem nového trenéra Antonína Brabce ono pověstné světýlko na konci tunelu?Uvidíme, budoucnost nám napoví. Je potřeba znovu kontaktovat kluky a komunikovat s nimi.

Pokud budou jezdit, tak jsou schopni vytáhnout reprezentaci zpět do béčka.

Na všem by pak profitovala i extraliga, jelikož by hráči z ní měli možnost vedle těch „zahraničních‘ k většímu ragbyovému růstu.

Mluvíte o návratu do skupiny B. Česko z ní ještě nespadlo.Naděje umírá poslední. Teoretická šance ještě je. Hrajeme ale se dvěma nejsilnějšími týmy skupiny Moldavskem a Německem, kterým jde o postup, a tak nám nic nenechají. Bodovat s nimi bude těžké.

Hrozí Česku v případě neúčasti krajánků propad i ze skupiny C?To už snad ne. Hráči extraligy podle mě mají tak na střed skupiny C.

Tipy Jana Rohlíka

Ragbista roku„Hlasoval bych pro Míru Němečka, protože to je hráč evropské úrovně. Poctivý ragbista, u kterého mě mrzí jen to, že nereprezentuje. Líbil by se mi i Lukáš Rapant.‘

Ragbistka roku„Jsem pro Klárku Hladilovou. To je srdcařka, která dává ragby sto procent. Na hřišti je to hned znát.‘

Reprezentant/ka„Kdo jiný by měl být nejlepším reprezentantem, než náš kapitán Robert Voves. Přestože zná sílu našeho celku, tak do přípravy i střetnutí dává maximum. K tomu je to veliký člověk a kamarád, kterého si moc vážím a mám ho rád.‘

Ragbista roku 7´s„Vakhtang Paloidze je u nás nejlepší. Pro sedmičky má všechny předpoklady. Je dynamický, dokáže měnit směry. Hře dá ve zlomku vteřiny myšlenku.‘

Trenér roku„Loni předváděla nejlepší ragby u nás Tatra Smíchov, a to ho naučil Jan Oswald.‘

Talent roku (hráč do 21 let)„Pracuji v posilovně na Podvinném mlýnu. Sparťan Marek Loutocký k nám chodí cvičit. Líbí se mi, jak na sobě pracuje, jak je pečlivý, jak o ragby přemýšlí i to, že v něm touží něčeho dosáhnout. Na podzim si podle mě říkal o dres reprezentačního áčka, kde už by mohl být platným hráčem, nikoliv jen náhradníkem.‘

Talent roku (hráčka do 21 let)„Jsem pro Barboru Bendovou, jejíž projev se mi moc líbí. Dobře běhá, výborně skládá. Už dnes je to komplexní hráčka.‘

Rozhodčí roku„Snad si to nikdo nebude vykládat tak, že jsem ze Říčan. Cenu bych ale přál Tomáši Tůmovi. To je člověk, který se o ragby ohromně zajímá a píská vždycky férově. Někdo si možná řekne, že jejich tým někdy poškodil, já ale věřím, že pokud už ano, tak neúmyslně.‘

Osobnost ligy„Jelikož se Honza Macháček s ragby už oficiálně rozloučil, tak říkám Pavla Syrového. On společně právě s Macháčkem a Jirkou Skallem jsou vlastně moje ragbyové vzory.‘

Akce roku„Hodně moc se mi líbila poslední reprezentační akce minulého roku ve Zlíně. Ta atmosféra! Po dlouhé době jsem na hřišti cítil, že hraji doma.‘

Tým roku„Stejná odpověď, jako v případě Trenéra roku. Nejlepší, nejmodernější ragby v roce 2013 hrála mistrovská Tatra Smíchov.‘

Ragbyová kráska„To je ošemetná otázka. Těch je! Řeknu Sandra Krütznerová.‘

Cyklus představující nominované ragbisty a ragbistky bude pokračovat 23. ledna, kdy vyjde rozhovor s Evou Korniovou. Stejně tak dojde i k odtajnění nominace na Ragbyovou krásku Deníku. Čtěte Pražský deník!

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *