Hlavní strana > Zdraví > Dieta a krása
29.10.2011 17:00
Půst není podle lékařky Jitky Housové z třetí interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice dobrý způsob hubnutí. Opakované hladovky mohou vést k tloustnutí, člověku hrozí cukrovka, řekla Housová k omylům, kterými se lidé při zbavování nadbytečných kilogramů řídí.
Dalším omylem podle ní je, že ananas nebo jablečný ocet podporují hubnutí, nebo že odsátí tuku z podkoží pomůže ke štíhlé linii. Nic z toho není pravda, zdůraznila lékařka.
„Při hladovce nejprve ubývá svalová hmota, až časem také tuk. Jakmile ale člověk začne jíst, tělo vystrašené hladověním si vše začne ukládat na horší časy a tukové zásoby rostou,“ vysvětlila.Přibývání tuku je rizikové pro rozvoj cukrovky.
Když totiž buňky musejí zpracovávat velké množství tuku, cukr „čeká venku“, do buňky se nedostane a tělu chybí. Pokud člověk zhubne, buňky si uleví od zpracování tuku, mohou opět zpracovávat cukr. Zdravotní stav diabetika se výrazně zlepší.
K odsátí tuku lékařka uvedla, že rizikový je tuk v břišní dutině, ten i po odsátí z podkoží v těle zůstává. Člověk už na ošetřených partiích nepřibere, protože tam nemá žádné tukové buňky, zůstávají ale zdravotní rizika jako cukrovka, vysoký tlak a cholesterol či nemoci srdce a cév.
Lékařka varovala také před omyly v užívání vitaminů. Podle ní pestrá strava s ovocem a zeleninou pětkrát denně potřeby zdravého člověka pokryje. Lidé podle lékařky užívají zbytečně velké množství umělých vitaminů a neuvědomují si, že se mohou předávkovat.
Například předávkování vitaminem A v těhotenství působí rozštěpové vady plodu. Předávkování vitaminem B vede ke zvýšené chuti k jídlu, lidé tak nechtěně mohou přibývat na váze. Předávkování zinkem, který má podle reklamy protinádorový účinek, způsobí šedivění vlasů.
Podle lékařky je dobré jíst vše s mírou – vitaminy například při zotavování po nemoci. Ani dieta nemá být zcela striktní – i při ní by si člověk měl občas dopřát to, co mu nejvíc chybí – třeba čtvereček čokolády nebo kousek smaženého řízku. Pokud to neudělá, hrozí, že puzení nezvládne a pochoutkou, kterou postrádá, se nacpe k prasknutí.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1
Půst není o hladovění
Zeleninové polévky prohřejí organismus a k půstu jednoznačně patří. Foto: Profimedia.cz
Při půstu hladověním dochází ke zpomalení a pak zastavení činnosti žaludku, zatímco u správného půstu je zpomalení jen minimální.
„Nedochází totiž při něm k úplnému hladovění, ale jen k odlehčení jídelníčku a vynechání některých potravin, jako je maso, všechno tučné, sladké apod. Samozřejmostí by mělo být vynechání alkoholu a cigaret,” vysvětluje osobní trenér a výživový specialista Radek Pajič z Bomton Power Conceptu.
Jde o to, aby došlo k odlehčení ledvin, jater, srdce a v podstatě celého organismu.
„Nevěřte tedy všem těm slibům, že za tři dny anebo týdny hladovění, čištění pomocí zázračných tablet, drinků či kúr vyčistíte organismus od všeho, co jste do sebe během desítek let dostávali.
I detoxikace je proces, který by měl u každého jedince probíhat jinak.
A to v závislosti na tom, jaký je jeho životní styl, zda sportuje či jen fandí u televize, nebo dodržuje zdravý jídelníček či jej celoživotně ignoruje apod.,” upozorňuje Radek Pajič.
Půst rozhodně nemá vést k hubnutí. „Pokud si někdo řekne, že 2–3 dny to vydrží a pak už bude jíst zdravě, pak to pravděpodobně dlouho nevydrží a z dlouhodobého hlediska tento přístup povede k tomu, že spíš nějaký kilogram nabere, než zhubne,” varuje RNDr. Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze a dodává:
„Opakované hladovky mohou vést bohužel nejen k tloustnutí, ale i osteoporóze, člověku hrozí například i cukrovka, protože následný jo-jo efekt je velmi nebezpečný.”
Paradoxně při hladovění také dochází k tomu, že tělo se nezbavuje přebytečného tuku, ale naopak použije jako zdroj energie svaly a svalový glykogen (svalový cukr), který na sebe váže vodu. Takže každé hladovění, ale i omezení příjmu potravy s sebou nese výrazné odvodnění.
Pro příklad: Jeden kilogram tuku obsahuje tolik energie, kolik spotřebujeme za 4,5 dne. Je tedy nesmysl chtít zhubnout 2 kila tuku za týden. Naopak dojde k nastartování spořicího metabolismu a kromě odvodnění a odbourání svalů dojde ke zpomalení metabolismu, což vede k výraznému jo-jo efektu.
„Pokud chce člověk očistit organismus od toxinů, je nutné udělat pořádek nejen v jídelníčku, ale i v pohybové aktivitě a nastavit její pravidelnost. Tak abychom udržovali vysoký obrat energie, tedy vysokou hladinu metabolismu, která se působením nižšího příjmu energie má tendenci snižovat,” vysvětluje Pavel Suchánek a dodává:
„Před každým sportem, nebo i náročnější vycházkou je vhodné dodat svalům cukry jako rychlý zdroj energie pro začátek a nastartování se při pohybové aktivitě. Stačí lžička medu, sladký čaj nebo jiný slazený nápoj, kousek müsli tyčinky bez polevy apod.”
Vyvarovat se ale musíte kombinace sladkého a tuku – máslový dortík, tyčinka s polevou atd.
Ani strava zcela bez tuků nevede ke zhubnutí. Hladovějící tělo se ihned začne zbavovat svalů a snižuje tak množství energie, které bychom měli každý den mít.
„Nedostatek tuků vede k nedostatku nejen v tucích rozpustných vitamínů, ale i k přebytku sacharidů ve stravě a k vysokému glykemickému indexu stravy, což povede k stále většímu a většímu pocitu hladu. Výsledkem pak je, že tělo vděčné za každou minimální porci jídla si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ihned ukládat do tuků,” upozorňuje odborník přes výživu.
Hladověním dokonce dochází k nastartování tzv. spořicího metabolismu, který dál blokuje hubnutí. Proto bychom měli jíst menší porce, ale o to častěji. Doporučuje se 5, u sportujících osob i 6 menších jídel denně, v pravidelných intervalech po 3 až 4 hodinách.
Nedostatek tuků navíc vede k vysokému glykemickému indexu stravy, k velkému riziku vlčího hladu a přejedení se, následně pak k dalšímu ukládání přebytečné energie do tuků, i když žádné tuky nekonzumujete.
Zeleninové polévky či jinak tepelně zpracovaná zelenina pomáhají zahřát organismus, navíc je takto upravená zelenina stravitelnější a získáme z ní více zdraví prospěšných látek – například lykopen z domácího kečupu, beta karoten z dušené mrkve apod. Velmi zdravá a tedy vhodná pro období půstu je i kvašená zelenina.
Půst může vést i ke ztrátě tekutin, proto je také důležité zvýšit jejich příjem proti běžnému režimu. „Jestli normálně vypijete 1,5–2 litry tekutin, tak v období očisty by to mělo být cca 2,5 litru,” dodává Pavel Suchánek.
Půstu by se rozhodně měli vyhnout lidé s cukrovkou, kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu, jelikož u nich by mohlo dojít ke zhoršení jejich zdravotního stavu.
Nedostatek bílkovin z masa při půstu je také nevhodný pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.
„Nespoléhejte jen na rady, které naleznete na internetu. Než začnete s očistou organismu, obraťte se na skutečného odborníka, který vám sestaví detox přímo na míru. Pokud přesto budete chtít začít s detoxem sami, pak postupujte pozvolně a opatrně. Vašemu tělu nic drastického nesvědčí a vám také ne,” uzavírá téma osobní trenér Radek Pajič.
Hlavní zprávy
Vodní půst: Účinný způsob, jak zhubnout a zároveň si prodloužit život
22. 03. 2021 | Doba čtení 5 minut
Odepřít tělu jídlo a vydržet jen o vodě se zdá nemyslitelné. Pravidelný krátkodobý půst je však pro tělo blahodárný. Pročistí organismus, nastartuje hubnutí, posílí imunitu a přispívá k prevenci vážných chorob. A to už za trochu kručení v břiše stojí.
Vydržet bez jídla je pro mnoho lidí nepředstavitelné. Přitom půst pravidelně podstupuje každý – během noci, kdy spíme a nejíme. Stačí tuto fázi protáhnout a dopřát tělu delší čas na regeneraci a čištění. Vyhraďte si pravidelně alespoň jeden den, kdy si vystačíte jenom o vodě a budete se divit, co se s vaším tělem stane.
Zhubnout díky půstu
Dieta sama o sobě nepomůže. Důležité je přehodnotit stravovací návyky. Zdroj: MaraZe / Shutterstock.com
Občasný půst má vliv na celou řadu pochodů v organismu. Velmi atraktivní efekt půstu je jeho vliv na redukci tělesné hmotnosti.
A skutečně, studie ukazují, že správně dodržovaný půst dokáže zvýšit bazální metabolismus (jedná se vlastně o množství kilokalorií, které tělo potřebuje na „provoz“) o 3,6 až 14 % . To vede k vyšší spotřebě energie a následně spalování tuků a efektivnějšímu práci metabolismu.
Přerušovaný půst tak může během několika týdnů až měsíců snížit tělesnou hmotnost o 3 – 8 % (v případě člověka, který váží 90 kg to může být až 7 kilogramů). Navíc dochází k odbourání tuku hlavně z břišní oblasti, která se uvádí jako nejvíce riziková.
Přesto není půst jediná cesta vedoucí ke zhubnutí, musí ho doprovázet vyvážené stravování i v mezidobí mezi půsty. Stravu je nutné upravit i během přípravy na půst a po jeho ukončení. Najíst se do sytosti s představou, že „to nějak vydržím“ a pak vše zase doženu, může mít přesně opačný efekt.
Půst jako klíč k dlouhověkosti
Kromě redukce nadbytečného tuku jsou lidé držící pravidelné půsty méně náchylní k řadě vážných onemocnění. Nevhodné stravování a nedostatek pohybu vedou k velmi nebezpečným stavům, které mohou přispět k propuknutí chorob srdce a cév, degenerativních onemocnění mozku či cukrovky.
Přerušovaný půst velmi příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru, pomáhá upravovat krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu, umožňuje větší regeneraci organismu a posiluje imunitu. To vše velmi zásadně zlepšuje stav těla a v konečném důsledku výrazně prodlužuje délku života i jeho kvalitu.
Příprava na půst
Nejlepší dieta je ta vyvážená. Nejen v jídle, ale i v minutách pohybu Zdroj: profimedia.cz
Obecně platí, že na půst by se měli připravit hlavně ti lidé, kteří nejsou na odlehčený jídelníček zvyklí.
Pokud jste se až dosud nestravovali úplně zdravě, je vhodné pár dní před půstem přejít na stravu s větším zastoupením zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a dietních mas. Postupně na porcích jídel ubírejte a snažte se zmenšit množství potravin, které konzumujete. Půst si naordinujte ze začátku na 24 hodin.
Dejte si například snídani a až do druhého den nic nejezte. Pijte jen vodu, za den byste měli vypít 2-3 litry vody, ale potřeba vody se liší individuálně. Během půstu provádějte běžnou tělesnou aktivitu jako jiný den, vyhněte se příliš intenzivnímu cvičení. První jídlo po ukončení půstu má být lehké, nejlépe zeleninové.
Jezte pomalu, snažte se potraviny hodně rozžvýkat a dávkovat si jen malé množství, je nutné se opravdu ovládat a nepřejídat se. Návrat do normálního režimu by měl být pozvolný a alespoň tak dlouhý, jak trval půst.
Zkuste půst na jaře
Jaro je i z hlediska biorytmů ideální dobou, kdy si půst dopřát a metabolismus nastartovat. Pokud s půsty začínáte, je pro vás ideální krátkodobý půst. Uvidíte, jak na něj bude tělo reagovat a jak vám bude vyhovovat. Pak je možné půsty prodlužovat. Během půstu se mohou objevit některé nepříjemné projevy.
Velmi často je to například bolest hlavy, což souvisí s odbourávání škodlivých látek a jejich vyplavováním z organismu. Detoxikace organismu může zapříčinit též únavu, pocení, bolest svalů, bušení srdce apod. Přesto, že půst představuje dokonalou tělesnou i duševní očistu, vnímejte svoje tělo a pokud si nejste jistí, konzultujte vhodnost půstu se svým lékařem.
Vyhnout by se jim měli chronicky nemocní, těhotné a kojící ženy i osoby s podváhou.
Zdroj: www.verastadnikova.cz, www.efia.cz, www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
Kurz
Také já jsem se touto dietou řídil. Sice jsem během půl roku zhubl 10 kg, ale pak se najednou postup zastavil a já jsem během následujícího roku většinu váhy nabral zpět. Přitom jsem dělal stále to samé.
Byl jsem zoufalý a nevěděl jak dál.
Na nové řešení jsem narazil náhodou, když jsem měl v USA možnost zúčastnit se semináře, kde vystupovali přední odborníci z oblasti zdraví, a jehož hlavní téma byly půsty. Do té doby jsem o půstu občas zaslechl, ale nikdy jsem mu nevěnoval pozornost. Každý odborník mi totiž radil, že abych zhubl, musím jíst co nejčastěji.
A tady mi najednou radí, že abych zhubl, nemám jíst vůbec! Že PŮST JE TOU CESTOU, JAK VŠE ZMĚNIT!
Považoval jsem to nejprve za nesmysl. Ale informace, které tam během tří dnů zazněly, mi úplně vyrazily dech. Všechno, co tam řekli, totiž dávalo smysl.
PROČ JSEM TOHLE VŠECHNO NEVĚDĚL DŘÍV!
Vždyť to bylo tak logické. Nejez, abys zhubl. Ano! Proč mi dosud tvrdili opak? Všechno, co jsem kdy o zdravém životním stylu přečetl, do sebe zapadlo jako díly skládačky. Konečně jsem pochopil, co vlastně způsobuje obezitu, proč tloustneme a co dělat, abychom zhubli.
Uvědomil jsem si, že kalorická restrikce a časté jezení, jež je u nás tak propagované, je omyl, který dlouhodobě nefunguje a ani fungovat nemůže.A hlavně, úplně všichni účastníci semináře byli hubení.
V Americe, nejtlustším národě na světě, jsem byl v tu chvíli nejtlustší já, se svými 90 kg.
Zkusil jsem to na vlastní kůži.
Hned po svém návratu domů jsem se rozhodl, že vyzkouším vydržet 5 dní bez jídla, abych posoudil, zda na mě bude mít pětidenní půst opravdu tak skvělé účinky, o kterých se mluvilo na semináři. Zjistil jsem, že nejíst je velmi těžké. Měl jsem hrozný hlad a bolela mě hlava.
Moje tělo bylo zvyklé na cukr, a tak si ho neustále žádalo. Cítil jsem se malátný a unavený. Tak jsem to vzdal. Nevydržel jsem ty nepříjemné stavy, které provází každého, kdo to poprvé zkusí. Ale nedalo mi to. Chtěl jsem zažít na vlastní kůži, proč jsou v Americe půsty takovým trendem. A tak jsem to zkusil znovu a znovu.
Až se mi to podařilo! 120 hodin nejíst.
Co mi půst přinesl?
- Přestal jsem mít chuť na sladké
- Nevadilo mi nejíst několik hodin, když jsem zrovna nemohl
- Byl jsem neustále plný energie
- Byl jsem se schopen mnohem lépe a déle koncentrovat na práci
- A hlavně, zhubl jsem tuk
Jistě, za 5 dní moc nezhubnete, ale protože jsem si během půstu zvýšil citlivost na inzulin, tak hubnutí pokračovalo i potom! Také z dalších přínosů jsem čerpal ještě dlouho. A když jsem se potřeboval silně koncentrovat, nejedl jsem. Už jsem věděl jak na to. Necítil jsem hlad a bylo mi úžasně. Během následujících týdnů jsem zhubl 8 kg tuku!
Když jsem o svých zkušenostech vyprávěl přátelům, každý to chtěl ihned zkusit. Ale jak jsem čekal, začátky pro ně nebyly snadné, a ne každý půst dokončil. Chtěl jsem jim pomoci půsty zvládnout.
Na základě získaných informací jsem provedl několik přátel pětidenním půstem tak, že ho zvládli úplně v pohodě. Radil jsem, co a kdy mají jíst a pít, co dělat, když se necítí dobře, jak zahnat pocit hladu, aniž by museli jíst.
Naučil jsem je, jak půst ukončit a co dělat po něm. Jejich výsledky byly šokující. Na základě krevních testů jsme zjistili, že si všichni radikálně zlepšili zdraví. Všichni do jednoho byli nadšeni, jak se zbavili tuku, který nechtěli, a jak skvěle se cítí.
Výsledky byly prostě neuvěřitelné.
Nedalo mi to spát. Hned jsem věděl, že tohle si prostě nemůžu nechat pro sebe. Tohle musí vědět každý, kdo se kdy snažil zhubnout a nedařilo se mu to.
Vzal jsem všechny informace, které jsem měl k dispozici, přidal jsem vlastní zkušenosti a krok za krokem jsem vytvořil KURZ PĚTIDENNÍHO PŮSTU.
Tento kurz jsem vytvořil proto, abych pomohl všem lidem, kteří se dlouhodobě snaží zhubnout a nedaří se jim to. Ale nejen to, chci pomoci všem, jak bojovat proti nemocím metabolického syndromu.
Kurz, který vás rychle posune k vysněným výsledkům
KURZ PĚTIDENNÍHO PŮSTU je sedmitýdenní program, jehož cílem je přirozeně každého připravit na to, že nebude jíst po dobu 120 hodin, a to tak, aby celý půst úplně v pohodě zvládl.
V kurzu vám předám své osobní znalosti a zkušenosti, jak se naučit efektivně držet půsty, abyste si mohli sami uzdravit tělo a prodloužit si tak život. Provedu vás postupně celým programem, abyste na konci zvládli v pohodě bez problémů 5 dní nejíst.
Budete vědět co a hlavně kdy máte jíst a pít, abyste necítili žádné vedlejší účinky. Zjistíte, proč kalorická restrikce není dobrým prostředkem hubnutí, a proč jsou půsty tak rozdílné.
Na konci programu budete přesně vědět, co máte dělat, abyste si navždy udrželi štíhlé, zdravé a silné tělo a nebudete už potřebovat rady dalších expertů.
Půsty jsou skvělým léčebným prostředkem již mnoho století, jen v poslední době se na ně pozapomnělo. Budete tak moci na vlastní kůži poznat skvělé účinky této techniky na vlastní kůži a zjistíte, proč byly půsty kdysi tak oblíbené.
Kurz je určen pro všechny, kteří chtějí konečně pochopit, co dělali dosud špatně, proč neměli požadované výsledky a nechtějí se už dále trápit.
Co vám přinese?
- Zhubnete tuk, a to hlavně meziorgánový, který je pro zdraví mnohem nebezpečnější než tuk podkožní.
- Hormonální optimalizaci – dojde ke srovnání hladiny většiny hormonů v těle. To je velmi důležité hlavně pokud máte vybudovanou inzulinovou rezistenci nebo trpíte jinými imbalancemi způsobenými dlouhodbě špatným stravováním.
- Zlepšení výsledků krve – pokud máte špatný cholesterol, vysokou hladinu inzulinu, glukózy nebo triacyglycerolů, během kurzu dojde k výraznému zlepšení těchto hodnot. Vaše tělo se tak ve velmi krátkém čase uzdraví.
- Přestanete mít hlad – jakmile se naučíte vydržet několik dní bez jídla, pocit hladu téměř vymizí a v budoucnu váš již nebude trápit.
- Přestanete mít chutě na sladké.
- Začnete si více vážit jídla a přestanete si ničit zdraví špatnými potravinami.
- Dojde ke zlepšení mozkových funkcí, hlavně koncentrace a mentální bystrosti.
- Přestanete být unaveni a budete plní sil a energie.
Co kurz obsahuje:
- Podrobný návod, jak se postupně krok za krokem po jednotlivých týdnech připravit na pětidenní půst.
- Harmonogram, kdy a co jíst a pít, aby příprava byla účinná, ale zároveň přirozená a příjemná.
- Velké množství vzdělávacích lekcí obsahující zcela nové informace založené na posledních vědeckých poznatcích. Vzdělávací lekce vám pomohou pochopit přínosy půstů, jak se na ně připravit, jak překonat překážky a spoustu dalších informací, které využijete jak v rámci kurzu, tak také po jeho absolvování.
- Obsah lekcí: Půst a jeho přínosy, mýty o půstech, srovnání půstů a kalorické restrikce, inzulin a inzulinová rezistence, co jíst před, během a po půstu, půst a cvičení, autofagie apod.
Napsali o nás: Rozhovor s Pavlem Kohoutem – Tvrdá pravda o půstu, týdeník Téma
Jak na půst a kdy naopak nepůsobí dobře na zdraví člověka? Pro týdeník Téma poskytl rozhovor doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a TN na téma půstu mj. v souvislosti s léčbou diabetu.
Na hlad byli zvyklí už naši dávní prapředci, když neuspěli při lovu. Později podstupovali půst dobrovolně z náboženských či kulturních důvodů.
Dnes se zas nejrůznější drastické diety považují za efektivní způsob, jak zhubnout, a jejich zastánci tvrdí, že nám pomohou od epidemií civilizačních chorob. Docent MUDr. PAVEL KOHOUT, Ph. D., přednosta Interní kliniky 3.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy a TN v Praze a vedoucí nutričního týmu TN, ale tak optimistický není. „Hladovění je pro nás energeticky nevýhodné,“ varuje.
*Kdy jste se naposledy postil?
Půst pro mě má smysl jen v okamžiku, kdy je člověku z nějakého důvodu špatně, tedy pokud má například střevní infekci. Pak má smysl zastavit jakýkoliv příjem potravy. Úmyslně jsem tedy žádnou hladovku z léčebného ani zdravotního důvodu nedržel. Možná by bylo zajímavé vyzkoušet, co to s člověkem udělá po stránce psychické, ale nemyslím, že je to rozumný důvod.
* Ani k redukci váhy? Ne. Když je organismus v půstu, začne se adaptovat na nižší energetický příjem, takže hubnutí nepůjde tak rychle. Jakékoliv léčebné hladovky, naordinované za účelem hubnutí, jsou strašně nefér. Klient sice za ten týden nebo deset dní zhubne, ale počítejte s tím, že zhruba dvě kila z toho byla obsahem trávicího traktu.
Navíc při kyselé reakci, která v těle při hladovění vždy nastává, dochází k větší diuréze (vylučování moči, pozn. red.). Jinými slovy, dotyčný se častějším močením více odvodní. Takto „shozená“ kila pak po skončení hladovky samozřejmě velice rychle nabere zpět. * Nemluvě o jojo efektu. Nebo se pletu? Nepletete.
To, co je na jojo efektu nejnebezpečnější, je fakt, že když rychle redukujeme váhu, tak ztrácíme jak podkožní tuk, tak i svalovinu. Pokud pak člověk po návratu ke své původní stravě znovu přibere, je to ve formě tuku, nikoliv svalů. Čili mění se složení těla k tomu nevýhodnému, kdy klesá poměr libové tělesné hmoty a roste poměr tukové hmoty.
Jojo efekt hrozí u všech redukčních režimů, u hladovky o to více. Protože čím méně člověk jí, tím větší podíl energie získává ze svalů. * Pojďme vysvětlit, co se vlastně v našem těle děje během hladovění. Nejprve tělo spotřebovává vlastní zásoby cukru. Jenže ty stačí na pouhých 12 až 24 hodin.
Na začátku hladovění, tedy než si organismus zvykne na snížený příjem energie, spotřebovává bílkoviny z vlastního těla. A ty jsou především v našich svalech! Teprve po třech nebo čtyřech dnech přechází metabolismus hladovějícího těla do fáze, kdy začne šetřit i vlastní bílkoviny.
Dostává se totiž do takzvané ketózy, což je kyselá reakce, kdy organismus začne z mastných kyselin a aminokyselin v játrech vyrábět tzv. ketolátky, kterými nahrazuje cukry. Ty se tvoří v játrech v situaci, kdy poklesnou zásoby glykogenu (tzv. živočišný škrob, pozn. red.).
Jsou tedy využívány jako zdroj energie (na tomto principu stojí populární ketodieta, založená na nízkém podílu sacharidů ve stravě; příjmem tuků při ketodietě se navodí stav, kdy tělo údajně šetří vlastní bílkoviny, protože energii získává štěpením dodaných tuků, pozn. red.).
Nicméně při hladovce si tělo během prvních čtyř dnů hladovění „sáhne“ pro zásoby právě do aminokyselin, které jsou v bílkovinách našich svalů. Udává se, že u zdravého člověka je denní obrat okolo 0,6 až 0,8 gramů bílkoviny na kilogram tělesné váhy. Zdá se, že to není mnoho. Ale při hmotnosti 80 kg je to celých 50 gramů bílkoviny z našich svalů.
Tolik denně spotřebuje náš organismus do doby, než přejde do fáze šetření, pak se podíl spotřebovaných bílkovin mírně snižuje, ale stále je vysoký. To je vysoká cena. Proto si myslím, že vyloučit veškerou stravu kvůli zhubnutí je zatraceně drahý špás. * V nedávno vydané knize Kompletní průvodce půstem se ale například píše, že paměť našeho těla půsty zná. Pamatuje si je prý z dávné historie, kdy jsme se běžně postili nebo jsme nejedli, protože jídlo nebylo.
Ano, náš organismus je na hladovění přizpůsobený. A to tak, aby v případě hladovky nezemřel, abychom přežili. Právě tyto adaptační mechanismy jsou to, co nás dnes trestá.
Protože kromě toho, že jsme schopni přežít bez jídla, jsme adaptovaní také na velkou pohybovou aktivitu.
Když se vrátíme do paleolitu, mezi lovce a sběrače, tedy do doby, kterou dnes někteří výživoví poradci tak rádi propagují v podobě paleodiety, zjistíme, že tehdejší pralidé žili stejným způsobem, jaký dnes vidíme u divokých zvířat.
*A to?
Celý den nedělali nic jiného, než že sháněli potravu. Chodili, běhali, protože se snažili dohnat či uhnat nějaké zvíře, cestou sebrali kdejakou jedlou bobuli, co našli. Za jeden den indiánským během urazili běžně dvacet až třicet kilometrů.
Rozhodně souhlasím s tím, že je špatně, když dnes konzumujeme příliš energeticky bohatou potravu a k tomu máme málo pohybu. Avšak opakem tohoto režimu zcela určitě není hladovění. Tím je odpovídající pohybová aktivita a omezení vysokokalorické stravy.
Znám i lidi, kteří podobně jako lovci a sběrači jedí jednou denně, ale mají k tomu dostatečnou fyzickou aktivitu. Obecně ale tento model není možné použít k hubnutí, protože je pro nás energeticky nevýhodný. Po většinu dne totiž pojede organismus v úsporném módu.
Důvod, proč se dnes doporučuje jíst vícekrát denně, je ten, aby naše tělo nebylo nuceno energií šetřit. K tomu potřebuje určitou stálou hladinu cukru v krvi. Lítat z extrému do extrému našemu tělu určitě nepomůže.
*Umírněnost či asketismus v jídle a pití má ale i kulturní a náboženskou tradici.
Samozřejmě, jsou určité směry, jako buddhističtí mniši a jogíni, kteří se snaží při meditacích omezit své tělesné potřeby, a proto nejedí. Využívají půst spolu s holotropním dýcháním k tomu, aby se dostali do určitého stavu posunutého vědomí.
Nejsem tak velký odborník, abych řekl, jestli je to správně či ne, ale respektuji, že to patří k jejich způsobu života. Vždy mě ale přivádí k úžasu, jak někteří lidé vytrhnou jediné dietní doporučení z kontextu a snaží se ho aplikovat.
Dříve to byly například zásady makrobiotické stravy, kdy někteří výživoví odborníci doporučovali jíst to či ono. Vždy jde ale o komplex mnoha kroků a zásad, které je dost obtížné použít a správně dodržovat v naší zrychlené době. Stejné je to s půstem.
Copak se ten, kdo ho dodržuje, na celý den zastaví, zůstane v klidu a medituje jako ten buddhistický mnich ? *Hádám, že něco podobného potkalo paleodietu. Pravděpodobně ano. Popravdě, na každém tomto směru se dá najít něco rozumného, včetně zmíněné populární paleodiety.
Pokud má člověk velkou fyzickou aktivitu a sníží množství sacharidů ve stravě, nahradí je zeleninou, tedy přisune do těla větší množství vlákniny a antioxidantů, budiž. To určitě rozumné je. Ale pokud ji někdo pojme tak, že nebude jíst chleba, ale pouze maso, tak je to naprostý nesmysl vytržený z kontextu. A zcela jistě u takového člověka k ničemu dobrému nepovede.
*Mnohá z těchto doporučení ale šíří sami výživoví poradci…
Víte, mám pocit, že mnozí z nich si tímto způsobem hledají klientelu, snaží se najít nějakou senzaci, aby na sebe strhli pozornost a zviditelnili se. Moje motivace k tomu, co říkám, je naprosto jiná než jejich.
Nechci sám sebe popularizovat, nad každou otázkou, co řeknete, se snažím dobře zamyslet a odpovědět tak, abych vše uvedl na pravou míru a nikoho nepoškodil. Mnohým nutričním poradcům je ale jedno, jestli říkají pravdu a zda to, co hlásají, někomu pomůže, nebo mu ublíží.
Jsou zaslepení svojí vizí či myšlenkou, ale za samotné pacienty už nemají žádnou zodpovědnost. Nám pak do nemocnice chodí dívky s poruchami příjmu potravy nebo podvyživení lidé, pacienti s osteoporózou, poškození nesmyslnými eliminačními dietami, jen proto, že jim někdo „vymyslel“ bezlepkovou nebo bezlaktózovou dietu.
A k tomu všemu si tady ještě máme hrát s nějakým půstem, o kterém budeme říkat, že je zdravý? A budeme na to téma vydávat články a knížky? Když připustíme, že hladovět je zdravé, chytne se toho velice křehká populace pubertálních a prepubertálních dívek.
Od toho pak chybí opravdu jen velmi malý krůček k anorexii nebo mentální bulimii. A ještě větší problém je, když si výživoví specialisté vezmou do úst nějaké lékařsky potvrzené a nezpochybnitelné tvrzení a dají ho do souvislostí, které jsou naprosto zrůdné.
* Třeba že při půstu stoupá hladina růstového hormonu a že je to dobře? Stoupá? A je to dobře?
Jestli stoupá, nevím, ale předpokládám, že autoři tohoto tvrzení si přečetli nějakou studii, která dokazuje, že během hladovění hladina tohoto hormonu skutečně vzroste.
Já se ale ptám, k čemu je to dobré? Protože v okamžiku, kdy jsou uzavřené růstové štěrbiny (v růstových štěrbinách se nachází vrstva buněk, díky nimž dochází k prodlužování kosti, na konci puberty se štěrbiny uzavřou a jedinec přestává růst, pozn. red.), už člověk těžko vyroste do výšky.
Zvětší se mu brada nebo nos, tak jak je tomu u akromegálie (hormonální porucha spojená s nadměrnou produkcí růstového hormonu; zvětšují se obvykle koncové části těla, nejčastěji články prstů, nos, brada, pozn. red.). To bude opravdu príma (ironicky)!
* A co je pravdy na tom, že půst dokáže zlepšit inzulinovou rezistenci, tedy stav, kdy organismus nemůže dobře využít svůj vlastní inzulin, což je jedna z hlavních příčin vzniku diabetu 2. typu?
Je to tak, s tím souhlasím. Důvod vzniku inzulinové rezistence, tedy jakési necitlivosti organismu k produkovanému inzulinu, vzniká, zjednodušeně řečeno, z nadbytku cukrů v krvi.
Když je glukózy v těle dostatek, inzulin se zanoří do nitra buňky, kde funguje jako klíč, to znamená, že uzamkne glukózové kanálky, aby do buňky neproudil další cukr. Jeho nadbytek by totiž vybudil buňky v našem těle k výrobě velkého množství energie, tím by se přehřály, což by mohlo vést až k jejich zániku.
Kaskáda těchto dějů je v těle zdravého člověka s přiměřenou hladinou cukru v krvi udržována v rovnováze. Nadbytek energeticky bohaté stravy ale vede k tomu, že ß-buňky v Langerhansových ostrůvcích (část slinivky, která produkuje hormony, pozn. red.
) vyrábí nadbytek inzulinu, což časem může vést až k tomu, že tělo bude vůči účinkům tohoto hormonu rezistentní, tedy necitlivé. Půstem to dokážeme změnit.
Když jsem ještě pracoval v nemocnici Hradci Králové, využívali jsme léčebnou hladovku u obézních stopadesátikilových pacientů, kteří užívali až 160 jednotek inzulinu denně. Tohle byl takový razantní krok, který dokázal inzulinovou rezistenci změnit. Ale já se ptám, proč to dělat takto razantně? Navíc – jak dlouho si tento režim člověk udrží?
* Co tedy radíte?
Úplně stejně pomůže člověku s inzulinovou rezistencí, pokud přestane konzumovat sladké, tedy sníží příjem složených sacharidů a začne být fyzicky aktivní. Jedině toto opatření bude mít trvalý efekt.
Nejsem proti tomu, aby se takový režim nastartoval třeba jednodenní hladovkou, na kterou pak navážu změnou dietního režimu. Určitě ale nemůžete čekat, že se inzulinové rezistence a diabetu 2.
typu zbavíte tak, že se budete celý týden cpát a pak si jeden den střihnete hladovění.
* Může takový půst snížit hladinu glukózy na nebezpečnou úroveň, tedy až do hypoglykémie (pro zdravého člověka jen nepříjemný stav, který se projevuje třesem, pocením a zrychleným pulzem, diabetika ale může ohrozit na životě, pozn. red.)?
Správná otázka. Záleží na řadě okolností, především na zásobách glykogenu. Hodně hubený nebo vyčerpaný člověk, případně pacient s jaterním onemocněním si může „vyrobit“ hypoglykémii i přes noc. Pokud je ale člověk zdravý a má dostatečnou svalovou hmotu, kde jsou uloženy zásoby glykogenu, velmi pravděpodobně u něj k nebezpečnému poklesu krevního cukru nedojde.
Po čase se ale i u něj hladina cukrů sníží a dostane hlad. Což je pro organismus určitý stres, se kterým se tělo vypořádá tak, že začne vyrábět katecholaminy, tedy stresové hormony. Pro jejich výrobu ale musí tělo sáhnout do zásob glykogenu, tedy opět do našich svalů.
Dříve nebo později tak přejde organismus z glukózového metabolismu do ketózy, kdy jako náhradní zdroj energie volí tuky.
* Má pro nás tento stav, tedy ketóza, i nějaká rizika? Kromě toho, že před tím spotřebovává tělo bílkoviny z našich svalů…
Začínáme i jinak myslet.
Mimochodem přísné ketodiety se využívají u dětí nebo pacientů s epilepsií, na které nezabírají žádné léky a nedá se dělat už nic jiného než se pokusit ketózou změnit spektrum mediátorů v mozku (chemická látka, která slouží k přenášení nervových vzruchů, pozn. red.). Pro jinak zdravého člověka je ale samozřejmě velice nebezpečné si takto pohrávat s mediátory ve vlastním mozku. U lidí s určitou dispozicí to totiž klidně může vyvolat deprese či jiné psychiatrické onemocnění.
* Neoceníte jakožto gastroenterolog (specialista, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění zažívacího traktu, pozn. red.) půsty ani z hlediska očisty střev? Takové léčebné klystýry byly svého času velice populární.
Šlo o módní trend, jež měl přitáhnout lidi do ambulancí, které byly k tomuto účelu vytvořené. Žádný smysl ani pozitivní zdravotní efekt to nemělo. Zrovna tak nemá cenu doufat, že po zdravotní hladovce se nám nějak zázračně detoxikují střeva.
Pokud lidé touží po takovém střevním „detoxu“, ať sníží množství energeticky bohaté stravy, tedy sladkého a tučného jídla, a zvýší přísun vlákniny, která živí bakterie v našem tenkém a tlustém střevě. Je naprosto iluzorní si myslet, že pokud nebudeme jíst, nebude ve střevech žádný život.
Pokud tyhle potvůrky nedostanou substrát, kterým by se živily, začnou se požírat navzájem, složení střevní mikorbioty (mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě, pozn. red.) se změní a v konečném důsledku může dojít i k poškození střevní bariéry.
Takže bakterie, které ve střevě zůstanou, se pak odtud mohou přemístit do těla. A to rozhodně nechceme.
* Jaké největší nepravdy či lži se podle vás o půstech tradují?
Že dobrovolný půst je zdraví prospěšný a že vychází z toho, co dělali naši prapředci. Nedělali. Nikdo nehladověl dobrovolně. Ani naše prababičky, ani člověk v době kamenné. Kdyby měl takový lovec šanci se tehdy pořádně najíst, tak nedělá nic jiného. Hladověl, protože zrovna nic neulovil. Také na půsty našich babiček se musíme dívat v historických souvislostech.
Není pravda, že se postily kvůli svému zdraví. Tříměsíční masopust, tedy omezení konzumace masa, byl vynucený tím, jak tehdy lidé žili. Hospodářská zvířata museli pozabíjet, aby se sami uživili ze zbytků obilí. Církev byla chytrá v tom, že k tomu přidala i duchovní rozměr. Postění obalené do náboženství pak bylo samozřejmě přijatelnější pro většinovou populaci.
Ale nehledejme v tom žádnou hlubokou starověkou moudrost, která nás dovede k dlouhověkosti. My už déle žijeme, díky pokročilé medicíně, lékům na infekce, vysoký cholesterol, tlak a vyspělé kardiologii, kdy lékaři zavedou stenty do věnčitých tepen (malé trubičky, které zajistí průchodnost ucpané tepny, pozn. red.) dříve, než dojde k poškození srdce infarktem myokardu.
Pokud k tomu přidáme i střídmost a fyzickou aktivitu, budeme se dožívat věku ještě vyššího. Za největší nesmysl a zlo ale pokládám půst při nádorovém onemocnění – s podivnou úvahou o vyhladovění nádoru.
Tam se jedná o velké riziko a velké nebezpečí, kdy dojde k naprostému vyčerpání organismu, k těžké podvýživě, která oslabí pacienta natolik, že není schopen podstoupit operaci, chemoterapii nebo léčebné ozáření. V tomto případě je doporučování půstu naprostý zločin.
Zdroj: týdeník Téma (Metro)Datum vydání: 18. 1. 2019
Autor: Silvie Králová